Nová Svoboda, duben 1971 (XXVII/77-101)

1971-04-22 / No. 94

Co potřebuje naše školství Učit i vychovávat pro socialismus Prfibáb diskuse na stranické púdé v posledních dnech a tý­dnech a zejména na stranických konferencích se zákonitě obra­cel k těžkým létům 1968 a 1969. Také ve školství velmi mnoho pracovníků podlehlo pravicovému oportunismu a stalo se často horlivým tlampačem různých „ismů“, masarykismem počínaje a antisovětismem třeba konče. Šlo o mimořádně tragickou skuteč­nost, protože kde jde o výchovu mládeže, kde jde o budoucnost socialismu, tam nás to prostě nemohlo a nemůže nechat lhostej­nými. Zákonitým důsledkem byla potom diferenciace. K nf došlo v mnoha školských kolektivech. Ovšem v mnoha z nich schá­zel dostatek vlastních sil, naopak v nich bujela falešná kolegia­lita a liberalismus. Pevni, marxismu oddáni komunisté a ko­munistky na školách, kteří před srpnem 1 po srpnu bojovali proti pravici, to byla spíše velká výjimka, než pravidlo. Chtěl bych zdůraznit, že právě oni obstáli v mimořádně vypjatá atmosféře, v často doslova až hysterickém prostředll Za obětavé pomoci stranických orgánů a aparátu strany byla kádrová situace na školách v podstatě vyřešena, a to zejména ve vedeni škol. Přitom sl je třeba realisticky uvědomit fakt, že no mládež stále působí desítky a stovky vyloučených učitelů i těch, kteří byli i dříve tak jako tak pasivní a vždycky více učili než vychovávali. Učili dále mnozí z bezpartijních, někdy více, někdy méně stojící na straně progresivistů. Těch se hod­nocení bezpartijních nijak citelně nedotklo. Na druhé straně k plněni nesmírně náročných, zodpovědných a pro naši společnost životně důležitých úkolů komunistické výchovy je například na školách našeho okresu Přerov 420 ko­­munistů-učitelů i ostatních školských pracovníků. I když jde s námi už řada sympatizujících, je to stále málo pro tak těžké úkoly. Přesto jsou zřejmé prvé výsledky a úspěchy, dosažené obětavostí těchto soudruhů a soudružek. Ale tu je ještě druhý, a to hlavni důvod. Nyní i pracovníky ve školství už vede a dává jim linii pevná, marxistická strana, pevné Husákovo ve­dení! Na začátku tohoto školního roku měli komunisté na školách prvou příležitost ověřit sl své možnosti a schopnosti zejména v Měsíci čs.-sovětského přátelství a při výročí VRSR. Hodnocení toho, co se udělalo ještě v ovzduší doznívající antisovětské psy­chózy u části mládeže, nemůže v žádném případě být špatné. Proto s ještě větším, širším a hlubším záběrem přistupujeme v tomto roce k zajištěni neformální ideové výchovy k 50. výročí naší strany. Potvrzuji to rozbory plánů činnosti řady škol. Tyto plány se plní a často se udělá i mnoho navíc. Dělají se výstav­ky žákovských prací, organizuji se různé neformální akce ve spolupráci se SSM a podobně. Plni se 1 uzavřené závazky, které sice nelze vyjádřit ve statisících a miliónech jako v prů­myslu, ale pro výchovu k socialistickému vlastenectví jsou ne­méně významné. jestliže srovnáme tuto ideovou náplň výchovy škol a minu­losti, a to dokonce s řadou let před rokem 1968, pak je zde snaha o ideovost v práci škol nepoměrně vyšší přesto, že je komunistů podstatně méně. Svou významnou úlohu tu sehrává časté jednáni stranických orgánů o školské problematice. Například okresní výbor strany v Přerově velmi komplexně a hlavně bez iluzi hodnotil situaci na školském úseku v lednu tohoto roku a dal potřebné direkti­vy. jako Jeden z kandidátů krajského výboru KSČ od |ara minu­lého roku mohu potvrdit, že na řadě zasedáni krajského výboru strany byla situace ve školství kriticky posuzována, že byla přijímána nezbytná doporučení. Zejména nedávné plénum k mlá­deži dalo mimořádně cenné směrnice pro školy 1 pro všechny ostatní, kteří tak či onak na mládež působí. Dovolte mi citovat vážnou gottwaldovskou připomínku, plat­nou pro práci na školách, jako všude jinde. Soudruh Gottwald řekl: „Ačkoliv máme všechny důvody a všechno právo být se­bevědomí, přesto by bylo největší chybou, kterou bychom mohli udělat, kdyby nám to stouplo do hlavy a zatočila by se nám hlava.“ Na to, Soudružky a soudruzi, skutečně nesmíme zapome­nout. V čem tedy vidím nezbytnost základního kritického po­hledu na současnou problematiku škol, základní vážný nedo­statek a slabinu, které si musíme být vědomi? Především v tom, Ze ty výsledky, které jsme dosáhli, stále dosahujeme převážně z vnějšku, dík vedení škol, dík obětavé práci těch, kteří zapalují, protože sami hoří! Z vnitřku, na zá. kládě výchovně vzdělávacího procesu, z dialogu učitele a žáka ve třídě a při jiných vhodných příležitostech toho stále ještě mnoho nedosahujeme. K 50. výročí založeni KSČ st dělá mnoho. Třídy, zejména školy jsou už dobře vyzdobeny. Optická agitace i celý režim práce školy se dostává na vyšší úroveň. To nelze podceňovat, to samo o sobě vychovává. Ale vlastní práce učitelů ve třídách ještě zaostává. S ni nemůžeme být spokojeni. Ledaže učitel ne­bo učitelka vf, že přijde ředitel a proto připrav! metodicky vzorně rozbor věty k historii strany a podobně. Ale to není ještě z vlastni, vnitřní potřeby těchto pracovníků. A tu už máme co dělat s novým nebezpečím formálnosti, kte­rému musíme vyhlásit nesmiřitelný boj. Protože jestliže je na něco mládež citlivá, pak je to právě na formálnost v činech, na formálnost ve vystupováni. Boj proti formálnosti ve Školské práci to je především boj za získání dalších učitelů, aby se sami postupně a s přesvědčením postavili na naši stranu, za naši pravdu. Kromě dialogu s žáky je tedy nezbytné vést i dialog s učiteli, a to jednoznačně z principiálních pozic a bez Jakéhokoliv podbízeni. Z maloměš­ťáka neuděláme ani na škole revolucionáře. Ale i na školách je řada charakterově dobrých lidi, ke kterým lze přistoupit s důvěrou. V Učitelských novinách ke Dni učitelů napsal soudruh Hrbek: „je zcela nezbytné postavit se protivníkovi, nepřátelské ideolo­gii přímo, utkat se s ní v boji a krok za krokem veřejně před mládeži vyvracet podbízivé a lstivé myšlenky této ideologie.“ Ano, jenom to je trvalá cesta k úspěchu a k tomu je zapotřebí soustavného spolupůsobení zejména školy a komunikačních pro­středků. Boj proti nepřátelské ideologii, proti hlavnímu pravicovému nebezpečí na školách trvá a pokračuje. A při tom v žádném případě nelze pustit ze zřetele tu skutečnost, že zdrcujíc! větši­na těch, kteří stáli na pravicových pozicích a možná, že téměř nikdo ani na školách ještě žádnou zásadní sebekritiku neudělal. Mnozí z těch, kteří odešli jinam, nebo jim bylo podle jejich vlastních představ ukřivděno, dosud čekají na svou příležitost a tu a tam se i kontaktují. fostliže však budeme na školách do důsledku uplatňovat skvě­lou prosincovou rezoluci o kádrové práci, jestliže budeme do důsledků realizovat správné stalinské heslo, že kádry roz­hoduji vše, pak ovšem těmto lidem už nikdy pšenice nepokvete! A jenom tak vykonáme současně maximum pro to, aby naše mládež se co nejrychleji dostala z některých názorových zmat­ků, prošla urychleně procesem deziluze a přijala dříve nebo později za svůj náš marxlsticko-Ienlnský světový názor a mnozí z nich i program stranyl Z diskusního příspěvku prof. ing. JIŘÍHO SUMARY na krajská konferenci KSČ. v. Ostravě. 2 • 22. dubna 1971 • ItS } TRUBKY NAVÍC — V rámci celopodnikového závazku pracu­jících Nové hutě Klementa Gottwalda v Ostravě a .Výzvy ostravských horníků a hutníků" slíbili zaměstnanci rourovny na počest 50. výročí vzniku KSC a 'XIV. sjezdu KSC vyvál­­covat navíc 12 000 tun bezešvých trubek. Na snímku: V úprav­ně rourovny NHKG ořezává Eva Navrátilová konce velkých olejářských trubek. (Foto: CTK — V. Švorčík) Významný čin přerovských chemiků Pro zvýšení vývozu PŘEROV (ph) — Včera byl v Přerovských chemických závo­dech podepsán sdružený závazek tohoto podniku a pražského podniku zahraničního obchodu Chemapol a. s. Přerovští chemici se v něm za­vazují raj. zvýšit vývozní podíl titanové běloby pro export na rok 1971 o 650 tun a zvýšené množství rovnoměrně dodá­vat. Podnik zahraničního ob­chodu Chemapol se zavázal pro zvýšenou výrobu nejen za­jistit surovinu — llmenit — ale především umístit zvýšené množství vývozního produktu v plném rozsahu na zahranič­ních trzích. Přerovští chemici měli po­tíže s najížděním nového pro­vozu titanové běloby. V po­slední době se díky iniciati­vě pracujících podařilo dosáh­nout rovnoměrného plnění uložených úkolů a jejich pře­kračování. Sdružený socialistický záva­zek, jeden z prvních svého druhu v naší republice, Je pří­kladem socialistického ob. chodního partnerství, jehož zásadou je, aby na zlepšené práci vydělaly nejen jednotli­vá podniky, ale celá naše společnost. Díky cílevědomé práci ve­dení podniku, stranických a odborových orgánů, pracují­cích získá tak naše republika další prostředky, protože ti­tanová běloba Je důležitou surovinou pro průmysl barev a laků, umělých hmot, papíru a Je vyhledávaným artiklem na světových trzích. Přiklad přerovských chemiků podpo­ruje snahu naší strany a vlá­dy o dosažení vyššího tempa ■vývozu a tím i aktivní plateb­ní bilance v našem zahranič­ním obchodě. Velký zájem o výstavu /Pokračování ze str. l.J vat sólisté opery Divadla O. Stibora z Olomouce a zítra herci z Divadla P. Bezruče z Ostravy pásmem „Sám nejsi nic“. Včera očekávali na výstavě čtvrtmillóntého návštěvníka. Ta chvíle nastala krátce před půl pátou. Tím šťastným čtvrt­­milióntým návštěvníkem se stala soudružka Bronislava Skotnicová, důchodkyně z Os­­travy-Kunčíček, členka komi­se zasloužilých a zakládají­cích členů strany při MěstV KSC v Ostravě. U schodů byla přivítána ky­tičkou rudých karafiátů. Při­šla Jí popřát 1 herečka Jiřina Švorcová. Na výstavu se chtěla Jet soudružka Skotnicová podívat až v pátek, čekají na ni však důležité úkoly a proto se pustila na cestu už včera. Jak využije poukazu, který Jí da­rovali soudruzi z Čedoku? „V Sovětském svazu Jsem byla minulý rok, v Moskvě a Le­ningradě. Moc se mi tam lí­bilo. Tento poukaz dám prav­děpodobně některému z mých tří dětí, aby také ony mohly vidět krásy Sovětského sva­ti Uvědomělý přistup pracujících k plněni úkolů Veřejná kontrola • Nejen slova, ale skutečné činy přesvědčují • V Nové svobodě jsme od počátku roku postupně zveřejňovali socialistické závazky uzavřené pracujícími našeho kraje k 50. vý­ročí založeni KSČ a jejího XIV. sjezdu. Do naší redakce nyní přicházejí ze závodů a podniků dopisy, ve kterých pracující sdě­luji, jak dopadla výroba v prvním čtvrtletí a jak plni závazky. • HUTNI PROJEKT, ZÄVOO FRÝDEK-MÍSTEK — Technici bezplatně vypracovali doku­mentaci pro MěstNV ve Frýd­­ku-Místku v hodnotě 60 000 Kčs (sportovní zařízeni aj.). Plán výkonů splnili na 110,5 procenta. Projektové doku­mentace pro koksovny Čs. ar­mády v Karviné, Jan Sverma a Vítězný únor v Ostravě po­dle závazků včas odevzdali. • MEZ FRENŠTÄT — Pra­cující přijali zvýšeni plánu proti skutečnosti výroby loň­ského roku o 12,4 procenta. Pomocí socialistických závaz­ků vy'robt navíc zboží v hod­notě 1 milión korun. Na plně­ní se nejvíce podílejí kolek- závazků tivy BSP, kterých je 24. Úko­ly prvního čtvrtletí byly spl­něny na 100,8 procenta. Ex­port do socialistických i ka­pitalistických států byl vyso­ko překročen. Značně pokles­la absence. — Velmi dobře si vedou kolektivy soudružek Berty Stiblové a Marie Stude­né z dílny 611. Ani ostatní ko­lektivy nezůstávají pozadu. Všichni zaměstnanci po pra­covní době zdarma zvelebují okolí závodu 1 prostředí své­ho města. • LOANA 1, ROŽNOV — V závodě pracuje 9 kolektivů BSP. Úspěšně rozvíjí činnost i ZO SSM. Textiláci splnili výrobu kojeneckého zboží, punčoch a ponožek 1 punčo­chových kalhot. — Překroči­li dodávky zboží pro vnitřní a zahraniční trh. Za první čtvrtletí uspořili 5941 kilogra­mů materiálu v hodnotě 313 tisíc 700 Kčs. Ušetřili 47 000 kWh elektrické energie. • CS. TABAKOVÝ PROMYSL, ZAVOĎ NOVÝ JIČÍN — Za­městnanci úspěšně plní záva­zek na úsporu surovin a vyu­žíváni technologického zařír zení. Ušetřili fermentovaného tabáku v hodnotě 188 293 Kčs. Uspořili palivo a el. energii v částce 261139 korun. Do­dávky výrobků na trh plně zabezpečili, podle potřeby pracovali 1 ve volnou sobotu. Klesá absence. Ani jedna ko­runa nebyla zaplacena za zdržné vozů CSD, jsou včas vykládány i nakládány. Pra­cující šetří 1 náklady na oba­ly. Získali tak do státní po­kladny 18 884 Kčs. V závodě je 6 kolektivů, nositelů titu­lu BSP a dalších 5 o něj usi­luje. Členové SSM soutěží „O rudý karafiát“ (soutěž mladých potravinářů v ČSSR). (ač) Úspěšný nábor OSTRAVA — Vlče než ze tM Čtvrtin splnil plén néborn do­rostu pro hornictví Severomo­ravský kraj. Do poloviny dub­na pro toto odvětvi získal 553 chlapců. Stoprocentně se a ná­borovými úkoly vyrovnal okras Přerov. Největší kvóta — 285 chlapců — připadá hornickému okresu Karviná. Na tento úkol tam dosud získali 267 budoucích hornických učňů, což je 94 proč, plánovaného stavu. jak vyplývá z přehledu KNV, do zemědělství se přihlásilo přes 1400 chlapců, což je téměř 114 proč. plánovaného poětu, zatímco u dívek je náborový úkol splněn pouze ze dvou pě­tin. Nejmenší zájem o zeměděl­ství mají dívky na Bruntálsku a v okrese Nový jiěín, kde sa jich přihlásila teprve pětina. (CTK) Dynamický vzestup výroby IPokračování ze str. 1.) Na vnitřním trhu po­­kračuje útlum poptávky oby­vatelstva z loňského roku, což je určitým způsobem ovliv­ňováno pokračujíc! konsolida­cí hospodářství; na druhé straně to však signalizuje po­žadavek, aby dodávky z výro­by ve větší míře reagovaly na požadavky obyvatelstva. Plán maloobchodního obratu za I. čtvrtletí byl splněn použe na 9B,6 proč. Proti loňskému stej­nému období byl objem pro­deje vyšší o 27,8 mil. Kčs. I když výsledky za prvé tři měsíce jsou vcelku dobré a lze je hodnotit jako kvalitní nástup do prvního roku páté pětiletky, je zapotřebí stále odhalovat výrobní rezervy a všemožně pečovat o to, aby dynamika rozvoje se udržela po celý rok. Ing. J. PALICA, krajské odděleni Českého statistického úřadu v Ostravě Rozhovor s místopředsedou federální vlády a předsedou Státní plánovací komise ing. Václavem HAIou O páté pětiletce Návrh předsednictva ÚV KSČ zahrnující směrnice XIV. sjezdu KSČ k pátému pětiletému plánu do roku 1975 se stává jedním z hlavních programových dokumentů KSČ pro práci na úseku ekonomiky na příští léta. Návrh směrnic, které budou po připomínkách schváleny XIV. sjezdem naší strany, se zároveň stává i dokumentem péče strany o blaho všech našich pracu­jících, všech občanů našeho státu. O nutnosti dlouhodobého plánování našeho národního hospodářství a o hlavních cílech hospodářského programu naší strany jsme hovořili s místo­předsedou federální vlády a předsedou Státní plánovací komise ing. Václavem Hůlou: • Při sestavování směrnic pro pátou pětiletku se vy­cházelo ze zkušeností z plá­nování v minulých letech. Jakého druhu jsou tyto zku­šenosti? Pro nás vyplynulo určité po­učeni ze zkušenosti s plánová­ním v Československu a zejmé­na s plánováním pětiletek. Uká­zalo se, že hlavni příčiny toho, že jsme s třetí a čtvrtou pěti­letkou neuspěli byly vidy tři — na prvním místě přílišný opti­mismus při sestavováni pětile­tek, pokud Jde o plánováni tvor­by zdrojů, za druhé omezeni prací na těchto pětiletkách ča­sovým horizontem posledního roku, za který se pro slabá dlouhodobé plánováni nevidělo, a za třetí přepínáni investičních plánů, zejména v prvních letech pětiletky, schvalování nerealizo­vatelných plánů, jejichž rozpad brzy po zahájeni pětiletky způ­sobil, že se rozložily celé jejich základní proporce. V této, páté pětiletce se chceme těmto nedo­jita vrba «at, Plánujeme néreč­né, ale optimální tempo, která 1 při veškeré náročnosti na ob­jem a zejména způsob tvorby zdrojů dává možnost počítat i s určitými dodatečnými efekty při plnění pětiletky. • Je známo, že mtnulé ob­dobí způsobilo, že máme dnes potíte v řadě odvětví, např. v oblasti výroby paliv a elektrické energie, ve vy­užiti základních fondů, or­­ganizaci práce a využití pra­covních sil. . . Klademe velký důraz na to, aby byly využity všechny zdro­je, které už k dispozici máme, především základní fondy. Není určitě normálni stav, že jejich využití se rok od roku snižuje, že podíl směnnosti činí 1,2. Jde o to, aby směnnost a využití zá­kladních fondů byly vyšší pře­devším tam, kde to potřebujeme. Přitom klademe přísný požada­vek, aby se prokázalo vždv před zahájením investiční výstavby nové kapacity, že zde není mož­nost nahradit jajt výkon lepším vyuUtim kapacit již «litujících. Týká se to především strojíren­ského průmyslu. • V návrhu směrnic Je rozsáhlá část věnována ob­­lastt dalšího růstu životní úrovně obyvatelstva. Jak se při tvorbě návrhu přistupo­valo k této části? Stavíme ve směrnicích tuto oblast vyváženě. Ne pouze v růstu osobni potřeby, ale také věci, která spoluurčují socialis­tický charakter a styl života, která zlepšuji životni prostředí, otázky bydleni, celé socialistic­ky chápané životni úrovně. Po­čítáme s tím, že reálné příjmy obyvatelstva porostou zhruba o pět procent ročně a za pětilet­ku o 25—26 procent. V osobní spotřebě klademe důraz pocho pitelně na přednostní růst pro­deje průmyslového zboží. Tem­po, které zapisujeme, podle všech dosavadních zkušeností stači k tomu, abv zásobováni obyvatelstva potravinami bylo plynule a postupně zlepšováno. Chceme se dostat k daleko lep­šímu stupni přípravy potravin pro prodej, odstranit nedostatky v baleni zboží. Jde o to, aby­chom to, co od naši zemědělská výroby dostáváme, zpracovali a zhodnotili na nejvyššim stupni. Tempo růstu prodeje průmys­lového zboží ve srovnáni s po­travinami je vice než dvojná­sobné. V roce 1975 se např. po­čítá s prodejem 170 tisíc osob­ních automobilů proti zhruba 83 tisícům, které byly obyvatel­stvu prodány v loňském roce. V pětiletce se počítá 8 výstav­bou nejméně půl miliónu bytů. Kapacity na bytovou výstavbu v tomto rozsahu jsme v posled­ních letech sice často těžko, ale přece jen zorganizovali, jsou poměrně stabilní a program bytové výstavby máme tedy po­měrně dobře zajištěný. • Při zabezpečování úkolů páté pětiletky je důležitý vztah mezt centrem a pod­niky. . . Správněji jde o vztah mezi státními závaznými úkoly' a hmotnou zainteresovaností pod­niků. Domníváme se, že sousta­va ukazatelů, která |e podni­kům dávána, není přehnaná • dává velký prostor podnikům, je to hlavni nosný problém, o který jde v celá soustavě řízeni a ve snaze o její zdokonalováni. Program pětiletky, jak ho vy­jadřuje návrh směrnic, bude ná­ročný a jeho prosazeni a zabez­pečeni je vysloveně politickou otázkou. V minulosti Jsme se již naučili z různého slibování. Ny­ní musíme mít napřed jistotu, že na to ipámé, a potom to v plném rozsahu realizovat. Připravil: (ph)

Next