Nová Svoboda, květen 1971 (XXVII/102-127)

1971-05-08 / No. 108

BLAHOPŘÁNI Leonid Iljič Brežněv, generální tajemnfk DV KSSS, Nikolaj Viktorovič Podgornyj, předseda presidia Nejvyššiho sovětu SSSR, Alexej Nikolajeviě Kosygin, předseda rady ministrů SSSR. Drazí soudruzi, u příležitosti 26. výročí osvobození Československa hrdinnou Sovětskou armádou i světodějného vítězství Sovětského svazu nad fašismem zasíláme Vám a Vaším prostřednictvím ústřed­nímu výboru Komunistické strany Sovětského svazu, presidiu Nejvyššiho sovětu Sovětského svazu, radě ministrů Sovětské­ho svazu, všemu sovětskému lidu nejvřelejší pozdravy a srdeč­ná blahopřáni ústředního výboru Komunistické strany Česko­slovenska, vlády ČSSR a všeho československého lidu. Těchto slavných výročí vzpomínáme v mimořádně významném období vývoje naší vlasti. Českoslovenští komunisté a spolu s nimi všechen pracující lid bilancují výsledky padesáti let obětavé práce a bojů Komunistické strany Československa za svržení kapitalistického řádu a budování socialistické společ­nosti. Poučeni historii celé této vítězné cesty strany a zejmé­na událostmi posledních let znovu si připomínáme rozhodující životně důležitý význam našeho přátelství, spojenectví a spu­­lupráce se Sovětským svazem a jeho velikou Leninovou stra­nou, které bylo vždy zárukou našich úspěchů, bezpečnosti a jistoty. Mnohokráte, a znovu v letech 1968—1969, jsme se pře­svědčili, že v sovětských komunistech, v sovětském lidu máme své nejupřímnější přátele, kteří nikdy neváhají i za cenu vlast­ních obětí a odříkání poskytnout soudružskou pomoc a zacho­vat věrnost principům proletářského internacionalismu. Vedoucí síla naší společnosti — Komunistická strana Česko­slovenska — připravuje se v těchto dnech ke svému XIV. sjez­du, který uzavře těžké, složité a poučné období v životě strany 1 celé společnosti a zahájí novou významnou etapu dalšího upevňování rozvoje socialismu v Československu. Nedávný XXIV. sjezd KSSS, vedoucí síly mezinárodního komunistické­ho a dělnického hnutí, který vypracoval grandiózní program dalšího rozvoje Sovětského svazu, dává také našim pracujícím novou jistotu k plnění náročných úkolů, které vyplynou z jed­nání nejvyššiho orgánu československých komunistů pro další rozvoj naší společnosti a zajištění růstu životní úrovně pracu­jících ČSSR. Jsme si přitom vědomi i obrovského mezinárod­ního významu XXIV. sjezdu KSSS a jeho programu pro upev­ňování celé světové socialistické soustavy, rozvoj mezinárod­ního komunistického a dělnického hnutí a boj za aktivní obra­nu míru a mezinárodní bezpečnosti. Od minulého roku jsou oslavy osvobození naší vlasti Sovět­skou armádou nerozlučně a vpravdě symbolicky spjaty i s vý­ročím podepsání nové Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzá­jemné pomoci mezi našimi zeměmi. Rok, který uplynul od jejihu podepsání, znamenal další rozvoj vzájemné spolupráce ve všech oblastech politického, ekonomického, vědeckého i kulturního života a plně potvrdil, že tato smlouva je výrazem nové vyšší kvality československo-sovětských vztahů. Blahopřejeme ústřednímu výboru Komunistické strany So­větského svazu, presidiu Nejvyššiho sovětu Sovětského svazu, radě ministrů Sovětského svazu a všemu sovětskému lidu k vel­kolepým výsledkům osmé pětiletky a přejeme mnoho nových úspěchů při realizaci úkolů vytyčených XXIV. sjezdem KSSS, směřujících ke světlé budoucnosti všeho lidstva — ke komu­nismu. Ať neustále sílí a rozvíjí se věčné přátelství národů ČSSR a Sovětského svazu! Ať žije ideová a akční jednota našich komunistických stran! Gustáv Husák, první tajemník OV KSČ, Ludvík Svoboda, i president ČSSR, Lubomír Štrougal, předseda vlády ČSSR 2 • 8. května 197.1 • US Pietni okty v Ostrově o Olomouci • Pět tisíc občanů vzdalo čest rudoarmejcům v Ko­menského sadech • Prsť ze stalingradského bojiště uložena k památníku v Olomouci • OSTRAVA (ap) — Na pět tisíc občanů našeho krajské­ho města přišlo včera dopo­ledne k Památníku Rudé ar­mády v Komenského sadech vzdát hold svým padlým o­­svoboditelům. Byl to jeden z největších pietních aktů v Ostravě. Přes dvě stě delegací položilo k Památníku, po jehož stranách stáli čestnou stráž příslušní­ci SNB, Sovětské armády a milicionáři, věnce. Spoustu kytic a kytiček karafiátů, tu­lipánů a rozkvétajících šeří­ků k věncům položili i Jed­notliví občané, zejména děti se svými maminkami, babič­kami a učitelkami. Pietni akt, při němž hrály dechové hudby SNB, sovět­ských vojsk a závodního klu­bu VŽKG — Vítkovák, byl za­hájen hymnami. Po Jejich do­znění přednesla členka Di­vadla Petra Bezruče v Ost­ravě soudružka Štěpánka Ra­­nošová báseň Kaihila Bedná­ře „Pod křídly války“. Poté za zvuku Pochodu padlých revolucionářů nastalo kladení věnců. První dva položily de­legace krajské a městské or­ganizace strany v čele s ve­doucím tajemníkem KV KSČ soudruhem RSDr. Miroslavem Mamulou a vedoucím tajem­níkem MěstV KSČ soudruhem Karlem Mátlem. Další věnce položily delegace sovětských vojsk, konzulátu PLR v Ost­ravě v čele s generálním kon­zulem soudruhem mgr. ing. Wladyslawem Hermanem, dá­le zástupci krajského a měst­ského výboru Národní fron­ty, ostravských závodů, in­stitucí a škol. Pietni akt byl zakončen In­ternacionálou a salvou. OLOMOUC — Občané Olo­mouce vzpomenuli včera 26. výročí osvobození města So­větskou armádou. Na Olo­mouckú a v celé oblasti střed, ní Moravy skončil 8. května 1945 prakticky poslední odpor zbytku nacistických vojsk. Je­den z posledních útoků So­„Dnes vzpomínáme 26. vý­ročí památného 9. května 1945, kdy slavná Sovětská ar­máda osvobozením Prahy do­vršila vítězství nad hitlerov­ským fašismem. Po boku Sovětské armády bojovaly i jednotky 1. česko­slovenského armádního sboru v SSSR, které se spolu s par­tyzánskými oddíly domácího odboje staly základem tfové Československé lidové armády. Z vítězství Sovětské armády větské armády na Olomouc si vyžádal životy 90 rudoar­­mejců. Pietni vzpomínka na udá­losti před 28 lety se konala u Památníku sovětských vo­jáků v Čechových sadech a na ústředním hřbitově. Spolu s desítkami věnců uložili Olo­moučtí k památníku prst ze stalingradského bojiště, kte­rou loni z hrdinského Volgo­gradu přivezla delegace dru­­žebního města Volžsklj. Pietního aktu se zúčastnily 1 jednotky československých a sovětských vojsk, které spo­lečně defilovaly městem a de­monstrovaly tak lnternacio­­nallstlcké svazky národů SSSR a SSSR nad nacistickým Německem a z bojového úsilí našeho lidu doma i za hranicemi, vedené­ho Komunistickou stranou Československa, se zrodila na­še národní svoboda, otevřela se cesta k socialismu. S vděčností a úctou se sklá­níme před nesčetnými hroby sovětských vojáků, kteří padli na půdě naší vlasti. Vzpomí­náme hrdinného boje KSC a tisíců komunistů, kteří při­nesli nesmírné oběti v boji za naši národní svobodu a samo­statnost. U příležitosti oslav státního svátku CSSR 9. května naři­zuji vypálit v hlavním městě Československé socialistické republiky v Praze a v hlavním městě Slovenské socialistické republiky v Bratislavě 20 dě­lostřeleckých salv,“ Rozkaz presidenta republiky PRAHA (ČTK) — President republiky armádní generál Lud­vík Svoboda vydal k 26. výročí osvobození Československa So­větskou armádou — k státnímu svátku ČSSR — rozkaz, v němž se mj. praví: Kladení věnců v. Komenského, sadeoh j Snímek K.v, Rubaly)] K 30. výročí úmrtí Bohumíra Šmerala Před třiceti lety, 8. května 1941, zemřel v Moskvě dr. Bohumír Šmeral, Jeden z čel­ných zakladatelů Komunistické strany Čes­koslovenska. Již v době rakouské monar­chie byl významnou postavou dělnického hnutí v českých zemích a současně i vý­znamným čihitelem mezinárodního dělnic­kého hnutí — novinář, publicista, povolá­ním právník. Roku 1897 vstoupil do Česko­­slovanské sociálně demokratické strany, po dvou letech je spolupracovníkem „Práva li­du“ a od roku 1901 do roku 1918 jeho řád­ným redaktorem. Na rozdíl od ostatních pravicových předáků sociálně demokratic­ké strany, kteří přejímali oportunistické myšlenky, se dr. Vladimír Šmeral zabývá studiem marxismu. Významný je Jeho po­litický postoj z této doby — hájí interna­cionální charakter dělnického hnutí a bo­juje proti nacionalismu, což mu často také bylo reformisty vytýkáno. Roku 1911 se stává poslancem rakouské říšské rady. Za první světové války, v roce 1915, je předsedou ústředního výboru soci­álně demokratické strany a roku 1917 pak účastníkem mezinárodní socialistické kon­ference konané ve Stockholmu. Jako Člen Socialistické rady Je rovněž organizátorem generální stávky 14. října 1918. Dr. Šmeral byl rovněž jedním z mála so­ciálně demokratických vůdců, kteří pocho pili význam Velké říjnové socialistické re voluce. Byl v čele marxistické levice a v ro ce 1919 založil týdeník „Sociální demokrat“, který se stal mluvčím levé opozice. Pod ve děním soudruha Šmerala se tento list sta! bojovníkem za uvědomělé třídní vědomí českého proletariátu. Po návratu z návštěvy ze sovětského Rus ka vynakládá B. Šmeral veškeré úsilí pro vítězství komunistických zásad marxistic ké levice v ČSR. Prosazuje přijetí 21 pod­mínek pro vstup do Komunistické interna­cionály. Na ustavujícím sjezdu KSČ 14. květ­na 1921 promluvil dr. Šmeral k 637 dele­gátům jako první řečník. Jeho referát při­neslo Rudé právo v plném znění 18. května 1921 pod hlavičkovým titulkem „Jsme ko­­munistyl Naše cesta a náš cíl“. Dr. Šmeral byl vedle své poslanecké funkce t jedním ze zakladatelů Svazu přá­tel SSSR. Na III. kongresu Komunistické in­ternacionály byl zvolen do exekutivy a zů­stal jejím členem, až do konce svého živo­ta. Své internacionální zkušenosti uplatňo­val v roce 1933—1936, kdy byl pověřen Ko­munistickou internacionálou k důležitým úkolům v Berlíně, Moskvě a Jinde. Měl vý­znamnou úlohu při porážce oportunistic­­kých a nepřátelských živlů v Mongolské re­voluční straně. Pracoval rovněž ve výboru mezinárodní „Rudé pomoci“. (f) V RÁMCI OSLAV OSVOBOZENI REPUBLIKY Koncert pro studenty OSTRAVA (vbá) — V rámci oslav 28. výročí osvobozeni uspořádala Státní filharmonie Ostrava koncert pro studenty průmyslové školy v Ostravě-Vítkoviclch. Slavnostního večera ve čtvrtek 6. května se zúčastnila také akademická malířka Helena Salichová, která v těchto dnech vystavuje ve škole svá umělecká díla. Ředitel školy ing. Leonard Milešovský ve svém projevu poděkoval sovětským vojákům za osvobození naší vlasti v roce 1945 a za internacionál­ní pomoc v roce 1968. Do le­tošních májových dnů spadá 50. výročí strany a XIV. sjezd KSČ, a proto nezapomeňte, že budoucnost bude patřit vám, mladým lidem, zdůraznil. Po verších Františka Hru­­bína, Jaroslava Seiferta a S. K. Neumanna v podání členky Divadla Petra Bezruče v Ost­ravě Ludmily Bednářové u­­vedla Ostravská filharmonie za řízení dr. Otakara-Trhllka svůj první koncert z Ostrav­ského máje. Vzácným hostem, sólistou, byl sovětský umělec Boris Pergamenščikov. Z oslavy odeslala průmyslo­vá škola pozdravné telegra­my družební škole ve Volgo­gradě a sovětským vojákům. Soudruzi G. Husák a L. Svoboda přijali včera místopředsedu OV Společnosti sovětsko-českoslo­­venského přátelství A. A. Bul­gakova. Za vojenských poct se včera konal pietni akt po­loženi věnců na čestném pohře­bišti padlých sovětských vojáků na Olšanských hřbitovech v Pra­ze, kterého se zúčastnili mj. sou­druzi G. Husák, L. Svoboda, L, Štrougal a D. Hanes. Ministr paliv a energetiky prof. Ing. J. Ma­tušek, CSc., přijal včera pracov­níky kolektivu O. Šerika z Dolu I- Sverma v Ostravě, kteři mu předali splněný závazek o pře­konáni čs. rekordu v raženi chodby profilu K -08. Původní závazek na 330 m překročili vy­ražením 388 m chodby. Leonid Brežnšv se včera setkal t francouzským ministrem zahraničí M. Scbu­­mannem, který je v SSSR na oficiální návštěvě. Státnici jed­nali zejména o vyhlídkách dal­šího rozvoje vztahů mezi SSSR a Francii. Pravnuka K. Marxe Roberta jeana Longueta z Fran­cie přivítali včera na výstavě 50 let KSČ v Praze jako 30 000. zahraničního návštěvníka. Vče­ra rovněž uvítali celkově 350 000. návštěvníka této výstavy, kte­rým je pplk. T. Kovalik z Ban­ské Bystrice. Lunochod I včera zahájil již sedmý pracov­ni den na Měsíci. Prověrka jeha systémů ukázala, že i šestou měsíční noc „přežil“ robot dobře. Slavnostní zasedání k výročí osvobození IPokraěuvůni it str. 1.’) v budování socialistické vlas­ti. Pak nastal zvlášť slavnostní okamžik. Vedoucí tajemník KV KSČ soudruh Miroslav Ma­­mula a členové předsednictva KV KSČ, předseda Sm KNV soudruh Jan Mušal a předse­da krajské odborové rady Jo­sef Válek předali 25 jednot­livcům a dvěma kolektivům státní vyznamenání Za záslu­hy o výstavbu a Za vynikají­cí práci, které Jim propůjčil president republiky za oběta­vou práci v KSČ, ve veřejných funkcích a za mimořádné pracovní výsledky. Státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu: Dr. Ladislav BRUMEK, Eliš ka KAPLANOVA, Oldřich FRID RICH, prof. Oldřich HAJKR DrSc., Evžen JÍZDNÝ, Ludmi la KONEČNA, Josef KONEC NÝ, Antonie KROCZKOVA, Ka rel MÄTL, dr. ing. Zdeněk ME KYNA, Arnošt MYSLIKOVJAN, Václav ONpERRA, Jindřich SZMEJA, Ladislav ŠAŠEK, dr. Jan TENCfAN.dr. Václav VÄC­­LAVÍK, dr. Vladislav VALOU­­ŠEK, ing. Vladislav VALACH, ing. arch. Zdeněk KREJČÍ, CSc., František CÍSAŘ, ing. Miroslav MRÁZEK. Státní vyznamenání Za vynikající práci: Zdeněk ŠAREK, Jan PYŠNO, Vilém ŠELIGA, Vladimír KNOPP a kolektivy národních podni­ků KAZETO PŘEROV a SEVE­ROMORAVSKÉ CUKROVARY OLOMOUC. Za vyznamenané poděkoval soudruh Jan Pyšno, strojník Vítkovických železáren KG a člen KV KSČ. V závěru první části slav­nostního zasedání přítomní schválili znění dopisů adreso­vaných ústřednímu výboru KSČ a sovětskému velvysla­nectví v Praze. „Nikdy nezapomeneme na 140 tisfc sovětských vojáků, kteří na našem území polo­žili životy za porážku fašistic­kého Německa « za naše o­svobozenl. Připomínáme si, ža vznik druhé světové války byl dílem světového imperialismu a že tehdejší kapitalistické velmoci obětovaly svým tříd­ním zájmům naši národní svo­bodu a státní samostatnost,“ praví se m). v dopise zasla­ném OV KSČ. V dopise sovětským přáte­lům se mj. říká: „Posilou v naší práci je nám také nová Smlouva o přátelství, spolu­práci a vzájemné pomoci me­zi ČSSR a SSSR, od jejíhož u­­zavření uplynul právě rok. Jsme si vědomi, že jednota so­cialistického společenství, ve­deného Sovětským svazem, sila tohoto společenství je o­­porou mezinárodního komu­nistického, dělnického a mí­rového hnutí, a že je jedinou silou, schopnou zabránit im­perialistické agresi.“ Druhou část slavnostního shromáždění vyplnil svým bo­hatým programem soubor zá­vodního klubu Dolu čs. armá­dy v Karviné, Przyjažň a sou­bor Slovenského národního povstání n. p. Sigma Olomouc.

Next