Nová Svoboda, červen 1971 (XXVII/128-153)

1971-06-10 / No. 136

I S kým počítáme Tím, že jednání, I rozhodováni XIV. sjezdu KSC o věcech společnosti bylo od počátku veřejnou záležitostí, je dána také odpověď na častou otázku těch, kteří nejsou členy komunistické strany: „A co my?“ Zveřejněni sjezdových referátů, diskuse i dokumentů je v souladu s prohlášením rezoluce sjezdu, v níž se praví: „Počítáme s každým obča­nem našeho socialistického státu, který se chce upřímně podílet na našem společném úsilí. Týká se to i těch, kteří nedostali stranickou legitimaci a chtějí práci napravit své chyby.“ A na jiném místě: „Každý socialismu oddaný občan má v naší zemi všechny možnosti k osobnímu a společen­skému uplatněni podle svých schopností, výsledků práce a politické angažovanosti.“ Nebo jak to řekl na sjezdové diskusi Vasil Bilak: „Každý, kdo napomáhá naplňovat tyto ušlechtilé cíle bez ohledu, je-li to Petr nebo Pavel, má možnost bez jakýchkoli zábran uplatnit všechny své tvořivé síly, um a iniciativu. Takovým lidem naše strana a socialis­tická společnost pomáhají, o takové se opírají a s nimi také tvoří svoji budoucnost.“ Soudruh Husák shrnul tyto myš­lenky před ukončením sjezdu v prosté větě: „Budeme trpělivě získávat pro věc socialismu každého čestného člo­věka.“ Rozhodnutí postupovat tímto způsobem, získávat k dal­šímu rozvoji socialistické společnosti v duchu sjezdová linie všechny mozky a ruce této země, není jakousi ozdůb­­kou sjezdového jednání, ale závazným úkolem pro všechny členy strany. V rezoluci sjezdu se jednoznačně říká, že schopnost politicky pracovat s lidmi a získávat je pro po­litiku strany, považuje sjezd za jeden z rozhodujících před­pokladů řídící práce. , Sjezd výslovně zdůraznil, že „strana nestrpí jakékoli pro­jevy povýšenectvl, přezíravého vztahu k lidem, byrokratic­kého administrováni, neodpovědnostl a nezásadovosti“. A v této souvislosti dodal, že „ve funkcích nemohou se­trvávat ti, kteří neprokazují potřebnou politickou zralost a nestačí na úkoly“. Nikomu tedy není cesta uzavřena, nikomu, kdo se chce upřímně na rozvoji socialismu podílet. V nastávajícím ob­dobí, v němž konsolidace strany a společnosti umožňuje, abychom věnovali všechny síly dalšímu upevňováni a roz­víjeni socialistické společnosti — jak říká sjezdová rezo­luce — je naopak každý poctivý přinos ks společnému dílu vítaný a žádoucí. Stanovisko sjezdu v těchto otázkách je našimi lidmi většinou přijímáno se zadostiučiněním a upřímně. Nesvědčí 0 tom jen četná ústní a písemná prohlášeni, ale 1 prak­tické činy a jejich výsledky. Máme mezi sebou ovšem 1 duše, které by si chtěly věci vykládat po svém, a také postoj sjezdu k uvedeným otázkám naoko přijímají, ne však bezelstně. Neměli by přehlédnout, že na jejich adresu řekl sjezd také své, a to rozhodně: „S těmi, kteří stojí po­liticky na druhém břehu, povedeme dál rozhodný boj.“ A „nepřipustíme žádné pokusy rozvratné činnosti, která by poškozovala rozvoj naši společnosti“. J. SEKERA 2 • IQ. června 191 I ft US Jediní výrobci světoznámých * tryskových stavů ve Zbrojovce Vsetín se zavázali na počest 50. výročí vzniku KSC a XIV. sjezdu strany zvýšit celkovou výrobu v letošním roce o 60 miliónů korun. Textilních strojů vyvezou za 93 miliónů korun vlče. Větši­­pu tryskových pneumatických stavů dodávají do SSSR, pletací stroje do kapitalistických zemí. V I. čtvrtletí vyvezli za 15 a půl miliónu korun strojů více. Do konce pětiletky zvýší ve vse­tínská Zbrojovce výrobu velmi ládaných textilních strojů o 70 procent. K splnení zvýšených úkolů jim pomůle nová moderní montážní hala, kde nyní montují velká sárle strojů. Na snímku: montár Miroslav Macík seřizuje další velkoprů­­márový pletací stroj pro export do NSR. (Foto CTK — VSněk Svorčlk) Odpoveď no zdvěry XIV. sjezdu KSC '/DokpMenl ze str. V.) Bojarského, se ve snaze při­pravit pro podnik dostatek uhelných zásob rozhodil, že vytvoří nové podnikové re­kordy v ražení důlních chodeb. Nahradí tak i rychlejší od­čerpávání připravených poru­bů, ze kterých bylo letos vy­těženo navíc Již přes 124 ti­síc tun uhlí. í na Jedné z najmladších šachet revíru — Dole CSM ve Stonavě — od začátku ro­ku vysoko překračuji všechny stanovené úkoly a přijaté so­cialistické závazky na počest významných dnů v životě stra­ny 1 celé společnosti. Svůj původní závazek vytěžit na­víc 70 tisíc tun uhlí splnili Již v průběhu druhého dne sjezdového Jednáni, a proto chtěj! v prvním roce pětilet­ky vytěžit nad plán dalších 40 tisíc tun. Přitom neza­pomínají ani na plán zvyšo­váni těžby a připraví navíc 1500 běžných metrů důlních chodeb. na Velmi dobře pracuji zejmé­kolektivy Swaczyny, An­­drušky a Nachera z příprav a v rubáních úkoly překračuji osádky prvních předáků Li­­sého, Papaly, Hegra a další. Již tradičně v čele všech pod­nikových kolektivů stoji bri­gáda socialistické práce Jána Skriniára, která ani po pře­konání evropského rekordu v raženi chodeb neusnula na vavřínech, ba právě naopak. Podle vyjádřeni podnikového ředitele ing. Rudolfa Rašky, se „škriniárovcl“ připravuji na nový rekord. Koncem tře­tího čtvrtletí chtějí překonat svůj vlastni rekordní výkon a pomoci tak ke splněni ce­lopodnikového závazku. Úspěšné výrobni družstevnictví • Zlaté medaile do Severomoravského kraje ® Nejdříve na výstavách, pak v prodejnách • Vysoká kvalita práce • Nečekaně vysoké tržby • OSTRAVA (čv) — Na prodejních výstavách Brno 71 i na vý­stavě Ostrava 71 byla velmi dobře zastoupena výrobní druž­stva. Předváděla vesměs nové anebo zdokonalené druhy vý­robků, prohloubila styk se spotřebiteli, který je zvlášť důležitý u spotřebního zboží, citlivého na módní vlivy. V Brně vystavovalo 210 vý­robních družstev a mezi ni­mi byla i severomoravská. V přímém a zakázkovém pfo­­deji měla tržbu přes 20 mi­liónů korun. Ještě před za­hájením prodeje se konala soutěž Jarního kola o doko­nalý družstevní výrobek roku. Severomoravská expozice zís­kala vysoké uznáni dobré kva­lity práce. Valašské nábytkář­ské družstvo z Val. Meziříčí dostalo zlatou medaili za obý­vací pokoj VV 78, ostravská Slezanka dokonce tři zlaté za komplety Jalna, Adriena Hynek, Slezská tvorba z Opa­a vy rovněž tři zlaté medaile za bílé, společenské a odpo­ledni šaty. Nejúspěšnější byl havířovský Hratex, jehož vý­robkům udělila odborná ko­mise čtyři zlaté, vesměs za šaty z odvětví lidové umělec­ké výroby. Výrobky Lipty z Liptálu byly oceněny třemi medailemi. Je to nečekaně ve­liký úspěch, svědčící o vysoké kvalitě práce družstevníků. V Jejich vlastním zájmu Je, aby vyznamenaně výrobky co nejdříve uvedli na trh. Pravým triumfem výrobního družstevnictví lze označit vý­sledky na výstavě Ostrava 71. Družstva prodala v zakázce nábytek za 28 500 000 Kčs a s přímým prodejem měla trž­bu 32 000 000 Kčs, což je o 7 000 000 Kčs více než loni. Uvážíme-li, že celková tržba na výstavě činila 59 000 000 korun, pak úspěch ještě více vynikne. Výrobní družstva zís­kala z dvaceti celkem šest kahanů a z dvanácti šest čest­ných uznáni. Ze severomorav­ských družstevních podniků byl zlatý kahan udělen Zlat­níku Ostrava za konvertorové topldlo, čestné uznání Nábyt­kářskému družstvu z Val. Me­ziříčí, Jehož skříňková sou­prava a jídelní stůl se vše­obecně líbily. V zakázkách se zvlášť da­řilo Dřevoslohu z Krnova — 7 000 000 Kčs, Dyhoru Ostra­va — 5 000 000 Kčs a Drusto­­lu Nový Jičín — 3 250 000 korun. Není bez zajímavosti, že dříve než byl nábytek vy­staven, musely být jeho sesta­vy hodnoceny pracovníky by­tové kultury Výzkumného ústa-vu výrobního družstevnictví. Na výstavu Ostrava 71 a tím 1 do výroby se dostaly sku­tečně Jen nejdokonalejšt vý­robky, a o to především šlo. (2) IEDNALA VLÁDA ČSR I Pokračováni ze str. 1.) šl ekonomiky. Vláda znovu pod­trhla naléhavost řešeni bytového problému Jako základu dalšího rozvoje životni úrovné. Stano­vila, aby pro zpracováni speci­fických problémů byly zřízeny pracovní skupiny vlády CSR a schválila časový postup. Uložila bezodkladná opatřeni k zahájeni prací na tomto úkolu. Podrobné se vláda zabývala zprávou o regulaci chatové vý­stavby v CSR. Chatová výstavba v CSR Je dosud poznamenána řa­dou nedostatků, které jsou v mnoha případech negativním prvkem dobrého životního pro­středí, někde dokonce devastu­je území. Proto uložila radám krajských národních výborů a národním výborům statutárních měst, aby bylo povoleno zaklá­dání nových chatových lokalit jen za předpokladu, že pro dotčené území je schválen pří­slušný územní plán, a využívat nestřediskových sídlišť jen ve vymezeném území. Ministru les­ního a vodního hospodářství by­lo uloženo, aby lesní půda pro výstavbu chat byla uvolňována jen v souladu se schváleným územním plánem. Mní směrnic 5. pětiletky (Pokračováni ze str. 1.) vyžádaly 11 554 brigádnických hodin. Koncem května bylo kryté koupaliště předáno ve­řejnosti. První návštěvnici vy­chutnali koupáni v bazénu 20X10 metrů s vyhřívanou vo­dou o teplotě vody 26 st. C a vzduchu 28 st. C. Z celkového množství strus­­ko-popllkové směsi elektrárny T2 je až dosud zpracováváno Jen 10 procent. Zbývajíc! směs škváry a popílku Je do­pravována hydraulicky na slo­­žiště v Horní Lištně, vzdále­né od elektrárny tři kilometry. Nejde o malé množství. Roč­ně mohou Třinecké železárny expedovat 122 000 tun popílku a škváry, výhodné suroviny pro výrobu škvárocemento­­vých tvárnic, na výstavbu ro­dinných domků a pro výro­bu plynosilikátových tvárnic a panelů. O škváru a popí­lek projevil zájem n. p. Lehké stavební hmoty Bratislava, který postaví v okrese Čad­ca, v obci Raková, závod na produkci plynosilíkátového zboží z materiálů dodávaných z Třince. Stavba, která byla schválena federální vládou, mé veliký význam Jak pro za­bezpečeni stavebních hmot v okrese Čadca, tak pro zvý­šeni pracovních příležitostí. Je to rozhodnutí vítané, Je­likož je v souladu se směr­nicemi páté pětiletky schvá­lenými XIV. sjezdem KSC. Závod v Rakové po dokon­čeni v roce 1974 bude produ­kovat ročně 230 000 kubíků výrobků. Třinecké železárny k tomu zabezpečuji rekon­strukci stávajícího odstrusko­­vaclho zařízení u své elek­trárny, aby mohl být popílek expedován v suchém stavu. Do Rakové bude totiž dopra­vován ve speciálních železnič­ních cisternových vozech. EVA ADÁMKOVÁ Motocyklista se po střelbě instinktivně přikrčil a přibrzdil. Krátoe předtím v do­mnění, že prchajícího už mají, přidal plyn a oba předjel, takže zůstali mimo světelnou oblast jeho reflektoru. Nyní se snažil zjistit, co se stalo. Kamaráda ztra­til z oči — buďto se kryl před další střelbou, nebo ležel na zemi zraněn, či dokonce zabit. Zato prohajíci běžel dál a zvětšoval svůj náskok. Motocyklista se pustil opatrně za ním a sledoval ho z bez­pečné vzdálenosti. Když přijel k silnici, vjel nešikovně do brázdy a než stačil vy­rovnat kolizi, zahlédl ještě neznámého zahýbat směrem k obci Tiché, ale potom ee mu ztratil. Další pronásledováni ozbrojeného mu­že v temné a lesnaté krajině bylo nebez­pečné byl zřejmě odhodlán uprchnout 1 za cenu, že si cestu prostřlll. Mohl to být dezertér nebo stíhaný zločinec, od­hodlaný ke krajnostem, a jeho zadržení nebylo v silách jediného neozbrojeného člověka. Motocyklista se tedy vrátil k ra­něnému, nad nímž se už skláněl třetí z účastníků stíhání neznámého. Oba pak dopravili svého kamaráda, který chvíle­mi ztrácel vědomí, na motocyklu do Ti­ché a odtud vozem svého známého do Frenštátu pod Radhoštěm na stanici po­hotovostní služby. Tam jeden z nich uvě­domil Bezpečnost. BEZPEČNOST PÁTRÁ V postřeleném byl zjištěn Stanislav Tkáč, třiadvacetiletý soustružnik z Kun­­čic pod Ondřejníkem. Lékaři jeho zraně­ní označili za vážné — jedním z výstře­lů byl zasažen do krajiny břišní, při čemž střela způsobila dvojité proděravění ža­ludku a čtyři otvory v tenkém střevu. Přesto Ještě téhož dna k případu vypoví­dal. Podle Tkáčovy výpovědi projížděl uve­deného dne se svými kamarády K. a B. na motocyklu kolem malého listnatého lesíku. Vraceli se z hostince, kde v men­ším množství vypili nějaké alkoholické nápoje. Ve světle reflektoru uviděli v le­síku nějakého muže a protože se v hos­tinci mluvilo o nějaké tlupě „Fialových ďáblů“, chtěli se přesvědčit, kdo je ten­to člověk a co tam dělá. Ten však začal před nimi utíkat a při pronásledování Tkáče postřelil. Tkáč si nemohl vzpome­nout, zda vyšla ještě další rána, dokon­ce nezpozoroval ani prvého výstřelu. Udě­lalo se mu nevolno, ucítil v žaludeční krajině náhlou horkost a klesl bezvlád­ně k zemi. Po pádu na zem ztratil vědo­mí a nemohl říci, kterým směrem muž dále utíkal a jestli byl kamarády pro­následován. Když se probral a částečně nadzvedl, volal o pomoc. Kamarádi ho pak naložili na motocykl a odváželi. Chvílemi ztrácel vědomí 1 dech, takže se mu všechno jevilo jako v polosnu. Svědecké výpovědi K. a B. se v popi­su činu, jejich reakce, množství požité­ho alkoholu a popisu pachatele poněkud rozcházely. B. navíc uvedl, že ve světle reflektoru zahlédl blýsknout se pod láv­kou nějaký kovový předmět, a K. dokon­ce zřetelně viděl pod lávkou druhého ne­známého muže s motorkou o obsahu asi 125 nebo 150 ccm, oblečeného v hnědý oblek. Prchající ozbrojený muž byl asi stejné postavy jako Tkáč, štíhlý a rame­natější, měl na sobě jednobarevné sako a placatou čepici. Kalhoty a boty nemohl popsat. Stáří odhadoval na dvacet let. V levé ruce měl aktovku červenohnědé barvy, která mu v běhu překážela. Vzhledem k tomu, že se ve výpovědích postiženého a Jeho dvou kamarádů obje­vily rozpory, vzniklo podezření, že si Tkáč způsobil svoje zranění neopatrnou manipulací se zbraní sám. Proti tomuto nařčení se však ohrazoval tvrzením, že ani on, ani jeho přátelé žádnou zbraň nemají. Přes ztížené podmínky bylo téže noci provedeno ohledání místa činu, označené kriminalistům svědkem K. Vedle Jízdních stop motocyklu na louce byly prozkou­mány 1 stopy zhmožděnl kořenů stromů pod lávkou, kde měl být spatřen druhý podezřelý muž, 1 odkryté zeminy po smy­ku nějakého předmětu na břehu potoka, které mohlo způsobit skutečně sesrnek­­nuti motocyklu do koryta, ale také je - dění" Lid“ice 'byľy 7rov7án'y 7e mohly zanechat po svých hrách i děti. zamI( vymazány z „acistic- Dále byla nalezena ve směru jízdních stop motocyklu vpravo za mezi nábojni­ce ráže 7,95 mm a o tři metry dále vpra­vo ve strništi nepatrná krevni skvrna. (Pokračování) ' •: v ir . 'r. šýoiiqijjat LIDICE, 10. ČERVNA 1042 Nikdy nezapomeneme Už výstřel na Heydricha pod Bulovkou v Praze 27. května 1942 zpečetil osud malé, poklidné vesničky u Kladna. Zuřivost nacistu neznala hranio. Pomstit, zničit, zastrašit, to bylo je­jich krédo, to byla jejich ideologie. A tak zatímco lidičtí muži fárali v kladenských dolech nebo kosili trávu, zatímco ženy se věnovaly domácnostem a děti se učily ve škole, v Berlíně se připravovala krvavá pomsta na českém lidu. Za oběf zvůle byly vybrány Lidice. Do Prahy došel telegram K. H. Franka: „Muže postřílet, ženy poslat do koncentračních táborů, děti na převýchovu do říše, k poněmčeni nebo k likvidaci. Lidi­ce srovnat se zemi.“ Terezínský SS lagerkoman­­dant Seidl dal příkaz četní­­kům, aby z našeho transport­­nlho I komanda vybrali třicet vězňů. Naložili nás s moty­kami, krumpáči a vápnem na nákladní auto. Rozčileni eses­­manů a četnlků dávalo tušit, že půjde o velkou akci. Jeli jsme neznámo kam. Pak se na obzoru objevila hořící vesnice. Uvítal nás hrůzný obraz. Nacističtí hrdlořezové ještě stáli nad svými obětmi: Dostali jsme rozkaz: „Zastře­leným zout boty, odebrat cen­nosti a doklady, vykopat ma­sový hrob.“ Esesáci nás po­háněli a vyhrožovali: „Kopej, kopej, pak budeš kopat hrob pro sebe.“ To stupňovalo naše rozechvěni i soucit s obětmi. Když Jsme pohřbili lidické mučedníky, naše práce Ještě neskončila. Museli jsme se­hnat krávy, ovce a kozy a odehnat Je do Terezína. Inu, vše pro vítězství říše. Z ulou­pených koz a ovci založila SS na šancích terezínské vel­ké pevnosti velký chov. Pro esesáky to bylo přilepšeni na stravě, pro nás vězně denní připomínka lidické tragédie. Druhý den po masové vraž­dě odjelo z Terezína do Lidic další komando vězňů, aby za­hladilo stopy masového vraž­kých map. Nic po nich'nemě­lo zůstat. # Hitlerovci se ale přepočfta- J 11. Ve Jménu Lidic nastupovali vojáci naší zahraniční armády do útoků při osvobozovacích bojích. A s Jarem v roce 1945 přišli naši osvoboditelé — vo­jáci Rudé armády. Tam, kde stály .Lidice, položili kytice šeříků. Masová vražda nevinných nemohla žádného čestného člověka nechat lhostejným. Lidice se staly symbolem utr­pení. Z úcty k jejich obětem byl zde založen mezinárodní růžový sad. Připomínejme i na­­žim mladým, že v Udicích by­lo v jediném dnu postříleno 173 nevinných mužů, že od­tud bylo odvlečeno 143 žen do koncentračního tábora v Rawensbrticku, odkud se Jich vrátilo Jen 83. A co je nejstrašnější? Ze 105 odvle­čených dětí se vrátilo pouze 17, Připomeňme Jim oběti z Ležáků, z Kounleovy koleje v Brně, z Terezina, z nacistic­kých koncentráků, věznic a popravišť a učme je lásce k sovětskému lidu. On za ne­smírných obětí nám přinesl svobodu a učinil přítrž řádění nacistických hrdlořezů. Ve spojenectví se Sovětským sva­zem nacházíme jistotu, že tra­gédie československého lidu v době hitlerovské okupace se už nikdy nebude opakovat. Diky Sovětské armádě Lidice opět žijí a na věky nám bu­dou připomínat internacionál­ní solidaritu, kterou Je scho­pen za každých okolností do­držet Jen lid vedený marxis­­tleko-leninskou komunistickou stranou. OTA KLIMA

Next