Nová Svoboda, červen 1971 (XXVII/128-153)

1971-06-11 / No. 137

Účinné formy a metody práce při plnění závěrů XIV. sjezdu I Pokračování ze str. 1.7 Z pťijevu soudruha Miroslava Mamuly Soudrulh Miroslav Mamula v úvodu svého projevu vysoce vyzdvihl význam XIV. sjezdu KSŰ a informoval členy plé­na o dosavadní posjezdové práci v kraji. Zdůraznil, že XIV. sjezd představoval určité vyvrcholení obrovské pracov­ní aktivity. Nyní jde o to, aby se dále rozvíjela, aby se 1 v tomto směru úspěšně naplňo­valy závěry XIV. sjezdu. Jsme v období, kdy každá základní stranická organizace si důkladně osvojuje výsledky sjezdu a bude rozpracovávat jeho závěry na vlastní pod­mínky. To znamená, že se také bude muset vrátit ke svým vlastním usnesením z výroční schůze, ik usnesení okresních konferencí i krajské konfe­rence a postupně vypracovat plán vlastního postupu při realizaci všech těchto doku­mentů. Nastávající doba dovole­ných by mohla svést k určité­mu ochabnutí stranické prá­ce. Nemůžeme si to dovolit, protože po letních prázdni­nách budeme stát bezprostřed­ně ve volební kampani. Proto musí mít každá základní or­ganizace, okresní i krajský vý­bor přesně vypracovaný plán své politiky, který se stane základem volebního progra­mu, s nímž půjdeme do voleb. Stejně neodkladná je 1 kádro­vá příprava voleb. V další části svého projevu hovořil soudruh Miroslav Ma­mula o programu další práce pléna a předsednictva KV KSČ a pak k formám a metodám práce krajského výboru. Vy­cházejí z toho, že všechny for­my a metody naší práce smě­řují ke splnění základních úkolů, které stanovil XIV. sjezd. Musejí tedy vést k pro­hlubování jednoty naší kraj­ské stranické organizace na základech marxlsmu-leninis­­mu a proletářského Interna­cionalismu; musejí směřovat k prohloubenému a konkrétní­mu formulování politiky kraj. ské organizace tak, aby vedla ke splnění linie XIV, sjezdu KSČ; musejí utužovat epojení naší organizace se všemi čest­nými, socialistickými lidmi v našem kraji; musejí směřovat k tomu, aby se prohloubilo poznání, formulování, realiza­ce a kontrola naší politiky. V další části referátu byly podrobně rozebrány • otázky poznání politické skutečnosti, jakožto před­pokladu stanoveni správné politické strategie a tak­tiky, • otázky formulování politi­ky krajského výboru v du­chu XIV. sjezdu, otázky tvorby stranické politiky, • otázky forem a metod prá­ce při realizaci politiky a mobilizaci mas pro její uskutečňování, • otázky kontroly politické­ho postupu a výsledků rea­lizace politiky. Z jednotlivých pasáží této části projevu přinášíme násle­dující myšlenky. Podíl na celostranické politice Strana je od dubna 1969 opět pevně řízena a výcho­diska pro formulování krajské stranické politiky jsou — ja­ko pro každou krajskou orga­nizaci — jednoznačně formu­lována v usneseních vyšších stranických orgánů a nyní 1 sjezdu. Nejsme tedy odkázáni, jak tomu bylo v letech krize, na své vlastní úvahy, nejsme ani nuceni při zaujímáni ně­kterých politických stanovi­sek předbíhat rozhodnutí ú­­střednlho výboru, ale můžeme se o jeho rozhodnutí plně opřít. To vůbec neznamená, že by naše krajská stranická or­ganizace neměla jakýkoliv vliv na formulování celostra­nické politiky. Naopak. Cim lépe a přesněji budeme s to formulovat na základě závě­rů sjezdu naše úkoly v kraji, tím lépe budeme také s to dávat impulsy ústřednímu vý­boru k řešení některých otá­zek, které my pak sami při praktické realizaci sjezdových usnesení budeme pociťovat ja­ko naléhavé. Naše zkušenosti mohou být přínosem celé stra­ně. Perspektivní kádrovou politiku Pokud jde o zabezpečení rea­lizace politiky našeho kraj­ského výboru jako celku, řekli jsme už nejednou, že základ­ní podmínkou je správně usku­tečňovaná kádrová práce. XIV. sjezd přijal ve své rezoluci usnesení předsednictva ÚV KSČ o kádrové práci z listo­padu minulého roku jako zá­vazné usnesení pro všechny stranické orgány. V tomto usnesení jsou obsažena na­prosto přesná stanoviska ke kádrové politice strany a ke kádrové práci stranických or­gánů. Ke kádrové práci patří úkol, abychom v základních a okres­ních organizacích vyhledávali perspektivní kádry, aby se roz­šiřoval aktiv krajského výbo­ru strany, pro funkce v ná­rodních výborech, společen­ských organizacích Národní fronty apod. Kádrová práce se nemůže omezovat na to, že tam, kde vznikne kádrová me­zera, prostě najdeme odpoví­dající náhradu. Kádrová práce musí být perspektivní. Každý komunista agitátorem Druhou základní formou rea­lizace naší politiky je masově politická práce a politická agi­tace. Znamená to především získat pro splnění našich úko­lů široké vrstvy občanů, pře­svědčit je o potřebě splnění stranických usnesení a zapojit je do aktivní jejldh realizace. Je zapotřebí dosáhnout toho, aby každý komunista byl ak­tivním agitátorem, aby každý, všude na všech místech prosa­zoval přijatou linii a získával pro ni lidi. Dosáhneme-li toho, aby každý komunista se vě­noval masově politické práci, aby byl politickým agitátorem, je problém spojení strany s masami i problém zabezpeče­ní její politické linie z velké části vyřešen. Proto usilujeme o takové metody masově politické prá­ce a agitace, aby se za ně cí­tila odpovědna celá základní organizace, ne pouze výbor nebo místopředseda pro ideo­logickou práci. Aby to byla členská schůze, která vytyču­je měsíc od měsíce agltační úkoly a která také měsíc od měsíce kontroluje jejích plně­ní. To ovšem předpokládá, že má každá organizace formu­lovánu jasnou místní politiku, na základě níž může vytvářet přesvědčivou faktickou argu­mentaci a bude odpovídat sta­noveným úkolům místa nebo závodu. Masově politická práce a agitace jako forma realizace stranické linie vyžaduje také správné a plné využití všech orgánů národních výborů a organizací Národní fronty i Národní fronty jako celku. Tu­to práci nelze uskutečňovat bez širokého aktivu, a komu­nisté pracující v těchto or­gánech a organizacích jsou naším předním aktivem. Organizační práce a politická kontrola Třetí oblastí realizace poli­tiky strany je vlastní organi­zační práce krajského výbo­ru a Jeho členů na realizaci přijaté linie. Zatím poměrně nejdále jsme v oblasti ekono­miky, kde jsou úkoly velmi přesně formulovány a kde je organizační práce zaměřena přímo na dosažení takovéhoto konkrétně formulovaného cí­le. Obtížnější Je to v oblasti, kde výsledek není tak snadno měřitelný. Například při orga­nizaci Roku stranické výcho­vy, při organizaci kulturní práce atd. Zvláštním úkolem Je řízení mlmostranických orgánů a spo­lečenských organizací, tedy národních výborů, odborů, mládeže, ženského hnutí všech organizací Národní fron­a ty. Jak už bylo řečeno, komu­nisté pracující v těchto orga­nizacích představují náš nej­­bližší aktiv. Řídíme je formou práce se stranickými skupina­mi v těchto mlmostranických orgánech. Další z oblastí stranické práce, o které bych se chtěl zmínit, je politická kontrola. Je to oblast činnosti, která představuje jakousi zpětnou vazbu ke všem předchozím. Politická kontrola nás má in­formovat o tom, jak bylo usne­sení a rozhodnutí krajského výboru do celé strany a do veřejností přeneseno; jak by­lo pochopeno, jak byla kádro­vě, agitačně a organizačně za­bezpečena jeho realizace; k ja­kým efektům plnění tohoto usnesení vedlo. Jde nám o kontrolu, která bude vyhodnocovat reakci na přijaté usnesení, která bude přinášet zpětně krajskému vý­boru připomínky, která bude dlouhodobě měřit efektivnost našich rozhodnutí. Všechny tyto fáze stranické práce se v praxi navzájem prolínají a naše úvahy o for­mách a metodách stranické práce jsou samozřejmě vedeny především snahou co nejlépe zabezpečit realizaci stranické politiky. 2 • II. června 1971 • US Vyznamenání s. j. BATALOVi U příležitostí svých sedm­desátých narozenin převzal soudruh JAN BATALA ze Se­­meťrna na Vsetínsku [na obrázku nahoře) z rukou ve­doucího tajemníka OV KSČ ve VsetínC soudruha RSDr. V. Václavíka státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu. Tím byla oceněna dlouho­letá obětavá práce soudruha J. Bataly ve stranických a ve­řejných funkcích. I přes svůj vysoký věk chodí soudruh Ba­fala, zakládající člen strany na Valašsku, mezi mládež, vykládá jí o bohatě historii strany a předává své životní zkušenosti. (bor) Rychlé tempo rozvoje /Pokračování ze str. 1.) strany, vytyčené v rezoluci XIV. sjezdu KSČ, vyžadují zvý­šit úroveň řídící a organizá­torské práce všech minister­stev a ostatních ústředních orgánů. Práce na plánu páté pěti­letky budou předřazeny pří­pravě plánu na rok 1972, aby byl zajištěn jeho soulad s cel­kovou koncepcí a zaměřením pětiletky. Vláda též konstato­vala, že přes určité sblížení názorů výrobní hospodářské jednotky stále ještě nedo­ceňují možnosti mobilizace vlastních rezerv a přeceňují možnosti využití celospole­čenských zdrojů, zejména v oblasti zahraničního obchodu a investiční výstavby. V tom­to smyslu bude potřeba na dotvoření plánu ve všech od­větvích dále pracovat. Vláda schválila návrh stát­ního závěrečného účtu fede­race za rok 1970, který bude předložen Federálnímu shro-máždění. Vyplývá z něho, že proces konsolidace a upevně­ní centrálního řízení se příz­nivě projevil v plnění rozpoč­tových příjmů a výdajů. Hos­podaření federace v minulém roce přináší značné přebytky, jichž bude využito pro další rozvoj naší ekonomiky. Vláda měla na také některé otázky programu rozvoje výpočetní techniky. Schválila návrh, aby mezi vládami ČSSR a SSSR byla uzavřena doho­da o spolupráci při budování jednotného systému prostřed­ků elektronické výpočetní techniky. Posoudila dále souhrnnou zprávu o prověrce výzkumné a vývojové základny ČSSR a přijala soubor opatření ke zlepšení řízení této významné oblasti, zejména k efektivněj­šímu využívání materiálních a finančních prostředků a k racionálnějšímu využívání vý­zkumných a vývojových kapa­cit. Schůze $ půlmiliónovou účostí /Pokračování ze str. 1.) projednání závěrů XIV. sjez­du KSČ a výsledků plenární­ho zasedání OV SSM, které skončilo před dvěma dny. Obě tyto významné události připomenul v úvodu zahajo­vacího projevu na schůzi zá­vodu ČKD Sokolovo předse­da OV Socialistického svazu mládeže Juraj Varholík. Po projevu soudruha Varho- Iíka zahájil soudruh Antonín Himl rozpravu, v níž se rov­něž za pomocí rozhlasové a televizní techniky stali sva­­záci a spolu s nimi celá na­še veřejnost přímými účastní­ky sedmi schůzí ZO SSM v růz­ných místech naší vlasti. Jako první v ní vystoupil Ondřej Dienstbier — předse­da CZV SSM v závodě ČKD Sokolovo-Lokomotivka v Praze 9, kde celosvazová schůze za­čala. Mimo Jiné vyzval sva­­záky, aby zaujali stanovisko i k výnosu ministerstva prů­myslu, jímž byl k 1. lednu letošního roku zastaven sběr nevýrobního šrotu, na kterém se aktivně podílela i celá svazácká organizace. Po Praze se přihlásila Bra­tislava — strojní fakulta Slo­venské vysoké školy technic­ké. Její posluchači — jak řekl mj. studující Zdenko Sipoš —• chtějí mít i letos dobré vý­sledky v letní brigádnické činnosti — loni patřili k nej­lepším v republice. V 15.10 hod. předal sou­druh Antonín Himl slovo čle­nům SSM v Havířově. V Kul­turním domě na Dole Dukla v Havířově vyslechlo přes 200 mládežníků diskusní příspěvek Antonína Veselého, předáka rubáňovčho mládežnického ko­lektivu Dolu Dukla, který zveřejňujeme. Soudružky a soudruzi, slova soudruha Varholíka ml znovu potvrdila, že dělnická mládež je vskutku páteři naší mládežnická organizace. Podívej­me se, jak to vypadá u nás na dole. I u nás mají mladí děl­níci rozhodující slovo v práci 1 ve využíváni volného času. Myslím si, že naše mládežnické kolektivy se čestně vyrovnaly se svým celkovým závazkem vy­těžit na počest 50 výročí vzni­ku KSč a jejího XIV, sjezdu 35 tisíc tun uhlí navíc a vyrazit 200 m. Těch skoro 107 tisíc tun uhlí a 525 m navíc hovoří sa­mo za sebe. Jsem toho názoru, že 1 v našich řadách mladých pracovníků máme své průkopní­ky socialistické práce. Dovede­me v úzké spoluprácí s tech­niky realizovat díla, která sne­sou ta nejpřísnější měřítka. Považuji za dobrý a praxí pro­věřený čin vytvoření rady mlá­dežnických kolektivů. Je pro mne velkou pomoci, že se mo­hu s ostatními za účasti ředite­le podniku poradit o pracovních i mimopracovních záležitostech. Práce naší organizace mi tak nějak potvrzuje skutečnost, že předpoklady úspěchu spočívají ve vzájemné důvěře členů or­ganizace a volených orgánů, v kolektivním rozhodování, bezprostředním a důsledném pl­v nění usnesení. Nebyli bychom chlapi, kdybychom slíbili za na­ši organizaci SSM nějaké akce a pak provedení od toho couvli. Jen odpovědný přístup nám vytváří autoritu, vede lidi k od­povědnosti. Rád využívám této příležitosti a jménem celého našeho mládež­nického kolektivu blahopřeji ko­lektivům soudruhů Bartla a Ba­­lického, kteří v minulých dnech překonali čs. rekord vyražením 1300 běžných metrů za 31 pra­covních dnů. Považuji sl za čest vám oznámit, že naše mládež­nické kolektivy vyhlašují nový boj o překonáni československé­ho rekordu, a to natěžit za 31 pracovních dnů 120 tisíc tun uhlí. Chceme tak přispět k rea­lizaci závěrů XIV. sjezdu strany. Budeme rádi, když nám vy všich­ni pomůžete vytvořit podmínky, jaké měly ke takové své práci kolektivy soudruhů Bartla a Ballckého. Nechci tady zbytečně agitovat, ale mám za to, že SSM je orga­nizací naši a zálež! na nás všech, jak se nám v ní bude pracovat a žít. Přitom naším krédem by mělo být, jak již kdysi řekl J. A. Komenský: „Ne­slibujme, že vykonáme, nehonos­me se, že jsme vykonali, ale ponechme našim skutkům, aby za nás mluvily.“ A jsem toho názoru, že zatím nemluví špatné. Po diskusním příspěvku An­tonína Veselého sledovali mládežníci z televizních obra­zovek další průběh celosvazo­­vé schůze SSM. Z Jednotného zemědělského družstva v Kollárovu se přihlá­sil další diskutující Michal Ďurík, předseda ZO SSM, I Z Brna se přihlásila schů­ze ZO SSM na gymnasiu ve Slovanské ulicí. V rozpravě na celosvazové schůzi promluvil dále vzorný voják, svobodník Rudolf Tre­­cha z dělostřeleckého útvaru v západních Čechách. Ve Východoslovenských že­lezárnách v Košicích — v jeho odborném učilišti — jak řekl další diskutující — učeň 3. ročníku Alexander Modranský — si velmi cení besed se čle­ny strany. Ukončením rozhlasového a televizního vysílání významná vnitrosvazová událost neskon­čila. Ve všech základních or­ganizacích, také na Dole Duk­la, se ještě dlouho do večera besedovalo nad návrhem plá­nu jiráce po XIV. sjezdu stra­ny, nad tím, co oživí činnost naší mládeže. (3) EVA AOAMKOVA Nalezená nábojnice byla odeslána k ex­pertiza Kriminallstickému ústavu v Praze, nebyla-li vystřelena ze zbraně použité u jiného případu, avšak nalezené stopy obuvi a pneumatik byly neidentifikovatel­né a proto pro další pátrání bezcenné. Tkáčovo postřelení vyvolalo v okolí velký rozruch a občané z blízkých used­lostí a samot podávali ochotně různé vý­povědi, které se mohly vztahovat k pří­padu, zejména pohybu různých podezře­lých lidí spatřených za podivných okol­nosti v blízkosti některých rekreačních chat. Všechna tato hlášení musela být dů­kladně prověřena. Byla vyslechnuta řa­da svědků, kteří slyšeli oné noci hluk motocyklů a viděli, když se vraceli z hos­tince domů, neznámé lidi v okolí místa napadení; dokonce někteří z nich slyše­li 1 výstřely, které si vykládali různě. Hned příštího dne hovořila například za­městnankyně Jednoty v Kozlovicích s ně­jakým cizím mužem, který jl oslovil na cestě k pracovišti a zajímal se o osud postřeleného Tkáče. Případ ohlásila bez­pečnostním orgánům její nadřízená, kte­ré se vyděšená dívka svěřila, a k ozna­čenému místu ihned vyjeli kriminalisté se psem. Nic podstatnějšího však nezjis­tili. Za několik dnů nalezly děti v okolí místa činu u potoka pohozenou aktovku, kterou zřejmě odhodil pachatel na útěku. Nález potvrdil svědecké výpovědi pokud šlo o skutkovou podstatu. Méně podstat­né rozpory ve výpovědích mohly být způ­sobeny strachem z postihu za porušení předpisů pro motorová vozidla, nebo ta­ké vzrušením svědků. ObsBh aktovky hovořil jasně o úmys­lech pachatele a jeho společníka. Našly se v ni jutové pytle, starý baťoh se zbyt­ky králičích nebo zaječích chlupů, ne­bozez, černý filc s prostřiženými otvory, jako maska na oči a dva plátky pilek — na kov a na dřevo. Také k tomuto ná­lezu byl vyslán služební pes a zase bez­výsledně. Vyšetřování bylo zaměřeno k zajiště­ní majitele nalezených věcí, k zajištění svědků pohybů osob v okolí místa činu v kritické době a k prověření držitelů motocyklů ČZ 125 a 150 ccm z okresů Mistek a Nový Jičín. Všechno to rozsáh­lé vyšetřování ostravských kriminalistů nevedlo však zatím k touženému cíli. KDO JE RANČER Zima bývá v Beskydách krásná. Stráně zaváté sněhem a nádhera krajiny láká mnoho milovníků zimních sportů k po­bytu v horských chatách. Trochu stranou turistického ruchu a známých lyžařských středisek, mezi Kopřivnicí a Frenštátem, leží obec N..., rozložená po obou stra­nách okresní Silnice, jejíž spoje se od Frenštátu rozbíhají všemi směry. Na kraj­ské město navazuje státní silnice na Hukvaldy v obci Rychaltice. Na horním konci obce N..., pod Bílým vrchem, kte­rý obtéká horský potok vlévající se me­zi Lichnovem a Veřovicemi do řeky Lu­biny, stojí na malém ostrohu starý, už několik let nepoužívaný mlýn se zchát­ralými hospodářskými budovami, tvořící čtverhranný, od silnice otevřený dvůr s několika vysokými stromy. A právě sem se počátkem roku 1961 blížil z dolního konce po silnici menší, podsaditý mládenec v zeleném hubertusu a klobouku zvaném „tyrolák“. Jemný úsměv úst s poněkud převislým spod­ním rtem, trochu cibulovitý nos a od­stávající uši mu dodávaly venkovské, těž­kopádné vzezření, ale potměšilý výraz očí přivřených do úzké štěrbiny a vyso­ké rovné čelo signalizovaly chytráctví. Mládence doprovázel, Jiný na pohled zce­la odlišný, mladík. Měl velice hezkou, výraznou tvář s vážným, skoro smutným pohledem. Tmavé velké oči s hustým obo­čím, rovný nos, bohaté černé vlasy a měkká plné rty mohly patřit nějaké tvá­ři filmového plátna. Také urostlou posta­vou se lišil od svého společníka. Tento hezký mládenec se jmenoval Milan Jur­­čák a nazýval prvého Ferrym. (Pokračování) i

Next