Nová Svoboda, červenec 1971 (XXVII/154-180)

1971-07-22 / No. 172

Proletáři všech zemi, spojte se ! Ü svoDoda DENlK SEVEROMORAVSKÉHO KV KSC ROČNÍK 2 7 (OELNICKt DE.NlK 4 8) ClStO 172 '★★★ CENA 50 HAL. Čtvrtek 22. Července 1971 Příprava a zpracování plánů v okresech Závěry XIV. sjezdu přetvářejí v činy V tomto mésíci zabývají se stranické organizace zapracová­váním úkolů XIV. sjezdn KSC do svých plánů činnosti. Jsou to úkoly, které budou stále působit svým významem na zvy­­iování náročnosti při plnění programu, myšlenek a politiky strany jejími členy. t V bruntálském okrese při­rozpracováni závěrů XIV. sjez­du na místní podmínky pomá­hají instruktoři a pracovníci stranického aparátu OV KSČ ve vybraných stranických or­* ganizacích. Poskytují radu, po­­­♦, * * moc, sleduji úroveň zpraco­váni. Dobré výsledky mají v MěstV KSČ" v Horním Benešo­vě, Krnově, Rýmařově, Vrbně. Připomínky z konzultaci slou­ží pak k upřesnění a dopra­cování plánů činnosti. Velmi dobře zvládli tento úkol soudruzi z CZV KSC JZD Slezské Rudoltice a Rýmařově. Obdobně jsou zpracovány sjez­dové úkoly na úseku průmys­lu. Při konzultaci pracovních plánů jednotlivých organiza- 7Pokračováni na str, 2.) ÚSPĚŠNÁ BILANCE PRVNÍHO pololetí PRAHA (ČTK) — „Výsledky, dosažené v národním hospodář­ství ČSSR v první polovině le­tošního roku, svědči o tom, že se vcelku dař! plnit úkoly stát­ního plánu, zejména z kvanti­tativního hlediska,“ prohlásil to na včerejší tiskové besedě na předsednictvu vlády CSSR před­seda Federálního statistického úřadu ing. jan Kazimour. V průmyslové výrobě a ve sta­vebnictví převyšují dosažená tempa růstu plánovanou celo roční dynamiku. Objem průmys lově výroby vzrostl za půl ro ku o 7.7 proč., tj. o 1,8 proč více než ukládá celoroční plán Průmyslová výroba rostla rych­leji v SSR než v ČSR, přesto však na Slovensku zůstala o půl procenta pod celoročním pláno­vaným tempem. Také pokud jde o vývoj produktivity práce, do­sáhli pracující v ČSR přízni­vějších výsledků, když JI za půl roku překročili o 8 proč., za­tímco státní plán na letošek počítá 'se vzestupem o 4,7 proč. V SSR je plánována na 106,5 proč. a do konce června vzrostla na 105,9 proč. Podrobné údaje ukazují, že z celkového počtu 865 průmyslo­vých podniků je 97 s tempem (Pokračovánt na str, 2.j4 BlAHOPŘANl do Varšavy Soudruzi EDUARD GIEREK, prvn( tajemník ústředního výboru Polské sjednocené dělnické strany jOZEF CYRANKIEWICZ, předseda Štítní rady PLR PIOTR JAROSZEWICZ, předseda rady ministrů PLR VARSAVA Drazí soudruzi, při příležitosti 27. výroíí vzniku lidová moci v bratrskám Polsku zasíláme Vám a Vašim prostřednictvím polskému lidu, ústřednímu výboru Polské sjednocené dělnické strany, Státní radě a radě mi­nistrů Polské lidové republiky soudružské pozdravy. Vyjadřujeme své uspokojení nad tím, že tradiéní přátelské vztahy obou našich sousedních socialistických zemí a jejich plodná spolu­práce, opírající se o zásady marilsmu-ieninismu a proletářského internacionalismu, se úspěšně a cílevědomě rozvíjejí a že existuji dobré předpoklady pro jejich dalšf prohlubováni a upevňování, jsme hluboce přesvědčeni, že bratrské přátelství a spojenectví mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou re­publikou dobře slouží nejživotnějšfm zájmům našich národů a jed­notě společenství socialistických států. Dovolte nám, drazí soudruzi, abychom v den Vašeho státního svátku vyjádřili jménem národů Československé socialistické re­publiky, jménem svým Vám a všemu polskému lidu upřímné přáni dalšíeh úspěchů v socialistické výstavbě Polské lidové republiky. GUSTAV HUSÁK, generální tajemník CV KSC LUDVIK SVOBODA, president ČSSR LUBOMÍR STROUGAL, předseda vlády ČSSR • i. / ■ ú v V samém centru Varšavy na křižovatce Aleje jerozoi limskije a Maršálkovské třU dy vyrostly jako houby po dešti velké slunečníky se stolky. Unavení Varšavané se zde mohou osvětit a chvíli si odpočinout na své cestě touto nejrušnější částí hlavního města Polska. (Foto ČTK—CAF} Na počest osvobození Sovětskou armádou V Ostravě ke státnímu svítku PLR • Koktají na generálním konzulátě • Mezi hosty představitelé po­litického a veřejného života Severomoravského kraje • OSTRAVA (fer) — Při příležitosti národního svátkn osvobo­zeni Polska — 22. července — uspořádal ve středu generálni konzul PLR v Ostravě soudruh mgr ing. Wladyslaw Herman s chotí koktají v reprezentačních místnostech ostravského konzulátu. druzi ing. Rudolf Peška, člen předsednictva krajského výbo­ru strany, Jaromír Brovják, vedoucí tajemník OV KSC v Karviné, člen ústřední kon­trolní a revizní komise ŰV KSČ soudruh Jan Mušal, Člen předsednictva krajského vý­boru strany a předseda KNV, představitelé politického a ve­řejného života okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Karviné, Opa­vy a Ostravy. Dále bylí pří­Zúčastnili se ho členové ú­­středního výboru Komunistic­ké strany Československa sou-tomni ředitelé průmyslových podniků a závodů Severomo­ravského kraje, představitelé složek Národní fronty a další představitelé politického, ve­řejného, hospodářského a kul­turního života. □ V předvečer 27. výročí stát­ního svátku PLR setkal se kon. Zul PLR v Ostravě magistr ing. Wladyslaw Herman s ve­doucími pracovníky Čs. roz­hlasu v Ostravě. Ředitel os­travského studia Josef Strna jej informoval o bezprostřed­ních úkolech, které studio ře­ší po XIV. sjezdu KSČ, Slavnostní schůze stavbařů Podpora politiky strany FRÝDEK-MlSTEK (jal) — Při příležitosti svátku stavbařů uskutečnila s# v minulých dnech slavnostní schůze pracovníků Okresního stavebního podniku ve Frýdku-Místku. Za účasti zástupců ústřední- hlavni stavební výroby a prů­myslové činnosti o 30,2 pro­centa s nárůstem čistého zis­ku na 188 procent. Technickohospodářští pra­covníci podniku — nečlenové strany — veřejně prohlásili plnou podporu politice KSČ a závěrům XIV. sjezdu KSČ. O- brátill se na ostatní pracov­níky s výzvou k odpovědnému plnění všech úkolů, pracovni morálce, ke vzájemné koope­raci mezi jednotlivými stře­disky podniku. V závěru schů­ze obdrželi pracovníci podni­ku Ludmila Pánková a Karel Poloch vyznamenáni ministra „Nejlepší pracovník“. ho orgánu odborového svazu, politického a veřejného živo­ta okresu, přednes! hlavní re­ferát ředitel podniku Otakar Grochol. Vysoce ocenil pra­covní iniciativu pracovníků podniku a jejich odpovědné plněni závazků uzavřených k 50. výročí založení KSČ a XIV. sjezdu strany. Uvedl, že stavbaři plně zabezpečí reali­zaci závěrů sjezdu a splněni stanovených úkolů ve výrobě. Rozhodli se, že racionalizač­ním opatřením, technickým rozvojem a zvýšením pracov­ní iniciativy zvýší do konce pětiletky nárůst výkonů u Do místnos­ti vešla žena... Černé, u ko­­řínků ut tro­chu prošedivě­lé vlasy, kula­tý obličej se sametově hně­dýma, měkký­ma očima. — Přesto v ní na první pohled bylo něco vál- i něho a nepři- | stupného. Vy- F padala na prv. | ni pohled jako přísná a neo­chotná úředni­ce. Ale pak st sedla ke stolu a začala vy­právět: „já Jsem vlastně pů­vodem Češka. Mantel Je Po­lák a kdyt jsme se brali, domluvili jsme se na společ­né národnosti. To jsou věci, které by při troše dobré vůle a pochopení neměly hrát žádnou roll.“ Chvílemi se opře o opě­radlo tidle a prstem přejede desku stolu. To něco nepří­stupného, co bylo v jejím obličeji, zmizelo o poddaj­ném úsměvu a milých slo­vech. „Kluci chodili do polské školy. Říkala jsem st — kdyt máme tu molnost, proč Ji nevyulit? Naučili se t čes­ky, stejně rádi čtou jtráska t Stenktewtcze .. .* „Ten mladší se výborně učí, teď studuje medicínu v Krakově. Do deváté třídy nepoznal, co je to mít na vysvědčení dvojku, „Zuřivý“ pionýr a stejně zanícený svazák, absolvent lidové ško­ly uměni, náruživý turista, který zná kdejakou pěšinku v Beskydech. Jako stipendis­ta a student University 17. listopadu ted v Polsku šilhá po chirurgií nebo neurochi­rurgii. Starší se jmenuje Vladi­mír, má 25, práci v technic­kém rozvoji na Dole CSA, manželku a rodinu... A ženy, která ještě před chví­2 lí byla starostlivou matkou, se stává starostlivá matka plus babička. Vykládá o so­bě, o dětech, o kolektivu v prád. O kolektivu vesměs mladých děvčat, kterým „ka­zí věkový průměr“, protole je mezí nimi nejstarší... — ,Ale na věku, myslím, nezá­­leil. Člověk je přijímán tak, jaké prostředí st kolem se­be vytvoří. A já jsem pro »kaldou špatnost« .. .* V očích jí teď hraje oprav­du něco šibalského, něco, co už je trochu utlumeno léty, ale přesto ještě existuje a proniká ven. První dojem se smazává. První dojem nebyl naštěstí rozhodující a prav­divý. Ta léna mluví klidně a příjemně a v každé větě je kousek něčeho, čemu se říká vrozená Inteligence. — Leccos už v životě zažila. Starosti s dětmi, nemoct. „Kluk prodělal v devíti le­tech obrnu, byl to pro nás strašný šok ...“ Neptala jsem se jí, jestli je ve straně. Ale řekla ml: „já sl pamatuji, jak to tu vypadalo po válce — do ro­ku 48. Kdyby nepřišlo vítěz­ství o únoru, nevím, jak by to s námi dopadlo. A nevím, lak by to dopadlo v 68.. kdyby nepřišli Sověti..." Možná měla tehdy i strach. O chlapce, o manžela, o se­be, o práci. „V Kovoně dělám už 17 let. Teď jako ekonomka. Bydlíme na Stalingrade, ně­jaký čas předtím jsme měli byt přímo v továrně. Já jsem takový domátor, těžko sl zvykám na nové prostředí. Ze začátku nás tu v Kovoně dělalo 300, byli jsme jako jedna veliká parta.“ Koníček? Záliba? „Jsem úplně nemocná, když si nemohu pár dnů ně­co přečíst. Moc ráda čtu. Polské i české knihy — to ml hodně pomohlo při uče­ni, polštinu ovládám doko­nale. A pak ty ruční práce .. Matka mi vždycky vyčítala, že z kluků vychovávám pan­­tojláře. No, museli pomáhat při nákupech, úklidu, při prádle, jako holky... Hod­ně mi taky pomáhá manžel. Kluky jsme se snažili vycho­vávat tak, aby z nich byli řádili lidé, aby dovedli a chtěli pracovat...“ Pak řekne: „Ne, abyste mě v těch novinách nějak opentličkovala.. .1“ A pak se rozloučíme... □ Vy z lejtho kolektivu byste ji póznáit i bez jména. Anna Rusková, ekonomka z Ková­ny Karvtná. 24. července bu­de mít 48 let. Když jsem s ní mluvila, neměla jsem ani ky­tičku. Tak tedy alespoň do datečně — všechno nellepší! VERA TÉGLÁŠ0VÁ ‘Etán í bez t BUDOVATELE KVARTA 3,5 DO FINIŠE Aby termín byl splněn • Do zahájení zkušebního provozu zbývá 71 dní • V úterý jsme navštívili jed­nu z významných staveb Se­veromoravského kraje, „kvar­to 3,5“ ve Vítkovických žele­zárnách Klementa Gottwalda. Budovatelé tam máji opravdu napilno a nic nenasvědčuje tomu, že je doba dovolených. Na moře a odpočinek nemají ani pomyšlení. Chtějí splnit svůj závazek a předat kvarto 3,5 včas do zkušebního pro­vozu. Jsou zde o něco těžší I Pokračováni na str. 2.) (Snímek ], Talaj z domova a ze světa Na pozvání ÚV KSSS přijel včera na zotavenou na Krym generální tajemník OV KSČ dr. Gustáv Husák. Generální tajemník ÚV KSSS Leonid Brežněv, předseda presi­dia Nejvyššiho sovětu SSSR Ni­kolaj Podgornyj a předseda ra­dy ministrů SSSR Alexej Kosy­gin včera xaslalí prvnfmu tajem­níkovi ÜV PSDS Edwardu Gier­­kovi, předsedovi státní rady Já­­zafu Cyranktewiczovi a předse­dovi rady ministrů Piotru jaro­­szewiczowi blahopřáni ke stát­nímu svitku PLR. President republiky armádní generál Ludvik Svobo­da zavítal včera na Benešovsko. Cestou se seznámil s nedávno otevřeným ásekem dálnice Pra­ha — Mirošovice. V Hrzánském paláci přijal včera předseda vlády ČSSR dr. Lubomír Štrougal místopřed­sedu vlády a ministra zahranič­ních včel Syrské arabské repub­liky Abdala Chalima Chaddama, který dli na pozvání ministra za­hraničních včel ČSSR ing. Jána Marka v Československu. Velvyslance V. Británie Ronalda Stratforda v souvislosti s jeho nástupem do funkce přijala včera první místopřed­sedkyni Federálního shromáždě­ni a předsedkyně Sněmovny lidu doc. MUDr. Soňa Pennigerová, Téhož dne přijala i velvyslance Republiky Peru Enrlgua Fernen­­deze de Peredese u příležitosti jeho nástupu do úřadu. Dr. Karla Blažka jmenoval president republiky L. Svoboda včera novým mimořád­ným ■ zplnomocněným velvy­slancem ČSSR v Libanonské re­publice. V jablunkovském podhůří připravují mechanizované žně JABLUNKOV (sf) — Letos se předpokládá dobrá úroda obilí I v podhůří Jabíunkóva. Zrání obilovin probíhá normálně, ták­­že ani zde nebudou žně opožděny. červencový odhad hektarových výnosů dává naději, že plány budou nejen splněny, ale namno­ze i překročeny. Však k dobré úrodě si tamějši družstevnici vy­tvořili všechny předpoklady. Or­bu, seti i ošetření rostlin zvlád­li v agrotechnických lhátách a to je vždy velmi důležité. Podhorská zemědělská druž­stva na lablnnkovsku připravuji letos sklizeň obili co nejvfce mechanizovaným zpfisobem. Za­tímco ještě donedávna byly jedi­nými sklizecími stroji v této ob­lasti samovazače, letos to budou především výkonné kombajny E 512 z NDR a SK 4 ze Sovětské­ho svazu. Mnohá družstva, jako Jablun­­kov, Hrádek, Návsi a dalšf, bu­dou sklízet obili vlastními kom­bajny. Ostatní pak využiji kom­bájné STS, které si smluvně za­jistily. V podhorské oblasti jablunko­­va se letos mechanizace sklizně ve žnfch rozšíří tak. že tradič­ním způsobem družstevnici sklidf obili jen z těžce pro mechaniza­ci dostupných polí, což nečinf ani 10 procent z celkově ^se­tých ploch.

Next