Nová Svoboda, leden 1973 (XXIX/1-26)
1973-01-29 / No. 24
Novinář, politik, filosof a revolucionář Vzpomínáme Eduarda Urxe Ostravskem prošly za bouřlivá údobí boje za sociální osvobození desítky osobností, které i když nepocházely z našeho kraje, zapsaly se nesmazatelná do jeho historie. Eduard Urx — rodák z Moravského Slovácka — má za sebou studium na gymnasiu v luďáckém centru Slovenska, ale i vášnivé diskuse z dělnických shromáždění v ružombereckém Robotníckom dome nebo ze seminářů a besed na filosofické fakulté University Karlovy, jako mladý moravský publicista, který se ohlásil pozoruhodnými statěmi v časopisech „Mladé Slovensko“, „DAV“ a „Spartakus“, upozorňuje na sebe Kle..... menta Gottwalda, krajana z Moravy. Když Gottwald po dvou letech ostravského působení přechází na jaře 192B do sekretariátu ústředního výboru strany v Praze, navrhuje jako svého nástupce do redakce slovenských novin tištěných v Ostravě právě svého o sedm let mladšího druha Edu Urze. Krutá realita života ostravských proletářů i bída lidu na Slovensku a Zakarpatské Ukrajině jej vedou ke koncipování článků, za které na něj buržoázni státní moc vydává zatykač a vynáší rozsudek — vězení. Urx je nucen žít v ilegalitě. I když jeho posláním v Ostravě je redigovat a zajišťovat vydávání slovenského komunistického tisku, zasahuje aktivně 1 do stranického života v kraji. Zúčastňuje se schůzí, píše do Dělnického deníku, kritizuje a odhaluje reformistické zrádce dělnictva i ultralcvé likvidátory v odborech, hodnotí stávkové boje na ostravských dolech, píše k výročí Říjnové revoluce a zvlášť výrazně zasahuje do vnitrostranické diskuse před V. sjezdem strany v Ostravském kraji, silně tehdy zasažené oporturiistickými stoupenci jílka a Bolena. Tehdy přechází na krátkou dobu i do redakce předchůdce dnešní Nové svobody — Dělnického deníku a jeho publicistická činnost na jeho stránkách je stejně plodná, jako ideově jasně zaměřená a kriticky bojovná. Krátce nato jej však Klement Gottwald — od V sjezdu generální sekretář strany — povolává do redakce ústředního orgánu strany — Rudého práva. Jelikož však Urxovi stále hrozí vězení za články ve slovenském a ostravském tisku, odjíždí v r. 1931 na dva roky do SSSR. Po návratu žije ještě dva roky v Praze ilegálně a rediguje také ilegální Rudé právo, buržoázni státní mocí v oněch letech fašistického náporu zastavené. V roce 1936 je pak poslán gottwaldovským vedením strany znovu do Ostravy — tentokrát do vedoucí politické funkce krajského důvěrníka (tj. vedoucího tajemníka). Urx se v Ostravě podílí na rozpracování linie VII. sjezdu strany na poměry našeho pohraničního národnostně smíšeného kraje. Objasňuje třídní pojetí obrany republiky proti hrozbě fašistické agrese a proti nacionalismu rozněcovanému v kraji českými 1 německými fašisty i polskými nacionaltšty. Urxovo druhé ostravské působeni trvalo jen dvě léta, ale přesto znamenalo pro boj a vývoj strany v našem kraji, pro ideově teoretické ujasnění národnostní otázky, jednoty dělnické třídy, jednotné a lidové fronty nesmírný a trvalý význam. Československo se na přelomu let 1938—1939 dostalo do pod ručí fašism i. Eduardu Urxovi připadl úkol jeden z nejtěžších — udržovat spojení s ilegální stranickou síti na Moravě a spolu s bratry Synky, Janem Zikou a E. Klímou řídit ilegální práci celé strany. V tomto těžkém boji 391etý Urx padl za oběť gestapu. Jeho odkaz internacionalisty, přítele Sovětského svazu a vzdělaného marxistického intelektuála bytostně spjatého s dělnickou třídou a její revoluční stranou zůstane navždy aktuální. zyaždý den zjišťujeme, K o kolik deka máme víc. Vsedě sledujeme v televizi cvičení pod heslem těchto dnů — „Buď fit" a tvoříme řadu vtipů nebo nevtipů. Z okna posoudíme zimu, která konečně trochu pocukrovala ulice a střechy, a jak je fajn, že jsme v teple. Nedávno jsem se opět nechal zlákat k vycházce směr Ky/ovice a dál lesy až do Háje u Opavy. Přiznám se, že na začátku jsem brumlal jiná slova — o háji. Stařičká tramvaj dokodrcala na konečnou. Několik uklouznuti na zmrazcich, první smrk a z něho zvědavě kouká veverka. Prsty pouStějí cigaretu, vzduch je najednou jiný, až se točí hlava, zvyklá na ostravský ozón. Zjišťuji, že mám co dělat, abych stačil pětašedesátiletému otci. Stoupáme mezí žluto-červeno-černými chatami, procházíme skřivánčím polem. V létě je tady skřivanů několik a předstihují se ve zpěvu. Nikdy jsem žádného neviděl, jen slyšel. Pole končí. U statného dubu potkáváme starší manžely. Razítky pohárek značí cestu, jejíž bílý poprašek se svítí čistotou. Muž t žena jen na otce kývnou, usmějí se a jdeme každý svou cestou, „jsou to oni, potkáváme se často, nejen tady,“ odpovídá táta mému Zimní procházka tázavému obličeji. „Copak záleží na tom, jak se jmenují? Někdy prohodíme pár slov...“ Pochodujeme dál. Přes cestu prokličkoval ušák, ozvala se sojka. „Asi potkáme vousáče, “prohodí otec. Vynořil se ze zákrutu lesní silničky, na hlavě baret a v ruce bytelnou hůl. Minul nás svižným krokem, v očích úsměv a v šedivých vousech jíní. Poobědvali jsme řízky od maminky a horký čaj z termosky s troškou rumu. Pod starým vývratem na kraji mýtinky se objevila šedivá lesní myška, korálky oček se zaleskly. Kousek chleba ji zahnal do úkrytu. Do vlaku v Háji jsem na- • stoupil plný dojmů a lesního vzduchu. Byl jsem jit, určitě půjdu zase. Ale v televizi je sjezd z Hahnenkammu... JIŘÍ NÉMECEK (Foto K. Kubala) Stranické organizace o svých zkušenostech j Pokračováni ze str. í.j svazu mládeže, mladých funkcionářů jiných společenských organizací a rovněž z řad mladých absolventů středních i vysokých odborných škol. Z celkového počtu, přijatých kandidátů je 29 dělníků a 7 technickohospodářských pracovníků a jeden učitel našeho odborného učiliště. Byly přijaty rovněž dvě ženy. Je třeba s uspokojením konstatovat, že všichni noví kandidáti členství ve straně přijali stranické úkoly a že je za pomoci zkušených členů strany úspěšně plní. Základní organizace strany v našem závodě si vytyčily i -.pro nové funkční období, ú^ql * připravit ke vstupu do strany v roce 1973 dalších 28 kandidátů, převážně dělníků z řad angažovaných funkcionářů SSM. Vybraným soudruhům jsou ustanovováni patroni, kteří mají za povinnost podporovat nejen angažovanost těchto mladých lidí, ale osobně odpovídají základním organizacím za jejich přípravu ke vstupu do strany. Kádrová příprava Celozévodní výbor strany již na svém prvním lednovém zasedání schválil pracovní skupinu pro přípravu zprávy a návrhu usnesení na celozávodní konferenci KSČ, která v našem podniku se uskuteční 10. března 1973. Celozávodnl výbor strany a také okresní výbor KSČ již projednaly a schválily kádrové zabezpečení budoucích výborů základ nich organizací i budoucího složení celozávodního výboru strany. Asi z jedné třetiny bude složení výborů doplněno z řad mladších perspektivních komunistů. Pozornost návrhům usnesení Celozávodnl výbor strany orientuje jednání výročních členských schůzí převážně na perspektivní úkoly základních organizací a politickou práci. Tomu odpovídají v plné míře 1 ,PřAPJ?vefiéiunávrhy usnesení. Soustavnou kontrolou hospodářské’, a technické práce jak v celozávodntm výboru strany, tak 1 v základních organizacích byl plán minulého roku úspěšně splněn ve všech základních ukazatelích jak výrobních, tak technických. V navržených usneseních pro výroční členské schůze je zdůrazňována právě soustavná kontrola práce komunistů při plnění a překračování plánovaných úkolů v podniku. Jedním ze základních úkolů v této oblasti je prohloubení, zdokonalení a zkvalitnění výzkumně vývojové práce předvýrobních technických útvarů se zaměřením ke zkvalitňování výroby strojů a zařízení pro našeho hlavního odběratele, tj. ostravsko-karvinský revír. Působením stranických orgánů se v našem národním podniku již dosáhlo dobrých výsledků v úrovni vyráběných strojů, což plně potvrzují dosahované výkony v těžbě uhlí v podnicích OKR. Naší společnou snahou je v letošním roce dosáhnout ve výrobě strojů a zařízení minimálně evropské úrovně. FRANTIŠEK PRUSEK, předseda CZV KSČ Dalšf členové skupiny provedli v téže době další útok na železnici. Výbuch sice poškodil trať, ale ne tak, že by došlo k vykolejení vlaku. Od roku 1950 přešla pak skupina podle pokynů, které dostávala pomoci spojení ze Západu, na akce špionážního cha-rakterű. Zejména Fajkus vybudoval velmi rozsáhlou nebezpečnou síť informátorů, kteří podávali závažné informace hospodářského i vojenského charakteru. Koncem roku 1951 Luděk Fajkus ukryl západního agenta, který přišel do republiky s vysílačkou. Protože někteří příslušníci této ilegální skupiny byli zatčeni, Fajkus se pokusil ukrývat u známých. Byl však zadržen, postaven, spolu se svými spolupracovníky, před soud a po právu odsouzen. Pod tíhou důkazů přesné dokumentace, obžalovaný Fajkus svou činnost doznal. Teroristé spoléhali na to, že dojde ke zvratu společenského zřízení, chtěli k to mu přispět svou ilegální činností, chtěli po údajném osvobození být hrdiny odboje. Jejich činnost má rysy odkoukané z filmů nebo špionážních románů, ale mohla mít tragické následky. Vyvolávala neklid, znepokojení mezi obyvatelstvem a mezi některými vrstvami i strach. Značně hospodářsky poškozovala stát, který těžce zápasil s poválečnými potížemi. Buržoazie prohrála, prohráli i ileealisté. Po právu, zákonitě a navždy. Omluvy pro jejich činy není. Fotografie vyhozených sloupů, zničené tratě dodnes žalují. Zbraně, ruční granáty v rukou všeho schopných lidí, dodnes varují. Nepřítel připravoval smrt. Nezaslouží si slitováni ani ve vzpomínkách. I tohle tedy byla padesátá léta. Vlil. V krizových letech 1968—69 nejede pravicový publicista zaútočil na veřejní funkcionáře, státní, či stranické. Deseti tisíce funkcionářů, kteří vykonávali sví funkce z přesvědčení, kteří nasazoval svůj volný čas, ztráceli zdraví, kteří vě novali výkonu funkcí všechen svůj um i nadšení, těmto kontrarevolučním pá nům neodpovídali. Mávli rukou a pomys lili si něco značně nevybíravého na adre su těchto provokatérů. Připomněli si těž ké okamžiky ze svého života, kdy byl ohrožen nejeden život jejich i životy jejich rodin, žen a dětí. Že nemluvíme jen do větru, nechť nám poslouží jeden přiklad, jeden z mnoha desítek, ba stovek. (10) 10. července 1949 v noci na okno funkcionáře MNV Antonína Hrada někdo zaklepal a požadoval, aby Hrad vyšel z domu. Když Antonín Hrad, kterému toto vyzvání bylo podivné, žádosti neuposlechl, hlas znovu požadoval, aby vyšel ven a dal jim benzín, neboť jim prý došel. Neznámí návštěvníci dali Hradoví ultimátum, aby okamžitě vyšel z domu, nebo že bude zle. Když nevyšel, zahájili neznámí muži palbu po Hradově domku a jedním z výstřelů zasáhli okno ložnice. Střela zalétla do místnosti. Soudruh Hrad zahájil z dveří vikýře palbu. Pachatelé ji opětovali, ale dali se na spěšný ústup. Nebyli zjištěni. 19. července 1950 navštívil poslanee Národního shromážděni Jindřich Pěšák schůzi zemědělců v Kamenné. V noci se vracel domů. Na cestě z Kamenné by! jedoucí automobil přepaden palbou ze samopalu. Projektily zasahovaly automo bil. Řidič vozu duchapřltomně zhasl svět la, ujel několik desítek metrů bez světe' a před vražedným útokem ujel. Pracov aíci Bezpečnosti zjistili, že byl napader palbou ze samopalu, celkem 27 ranami x nichž 7 zasáhlo automobil, a to tak íe jen vlivem skutečně mimořádné!)' ttěstí nikdo ve voze nebyl zasažen. Pr Phatel nebyl zjištěn. Bylo podáno trestr oznámení proti neznámému pachatel .éta ubíhala a pachatelé nebyli dopade nl, nic nenasvědčovalo tomu, že někd budou vypátráni. Ale budiž všem zločin nům výstrahou, že odplatě a potrestán! neujdou. Vše začalo celkem nevinně. Je den z pracovníků Bezpečnosti později vypovídá: /PokračováníJ janiik {»j.j[1()(|y z net|ávna 2 * 29. ledna 1973 • nová svoboda Památky zůstanou uchráněny Demolice vOlomouci OLOMOUC (ČTK) — Pracovníci olomouckých Pozemních staveb začali v centra hanácké metropole s demolici sedmi dvouposchoďových domů, aby tak uvolnili prostor pro výstavbu nového obchodního domu Prior. Staré objekty s řadou Již nevyhovujících prodejen a obchodů jsou na jedné z nejfrekventovanějších ulic města obklopeny z jedné strany nedávno opraveným Mořickým chrámem a z druhé strany historickou Merkurovoa kašnou, kteroa v roce 1730 zhotovil olomoucký sochař Filip Sadler. Demolice tohoto velkého bloku se bude provádět celkem tři roky po částech a takřka bez jakýchkoliv těžkých mechanismů. Pracovníci Střediska památkové péče v Olomouci začali zároveň zajišťovat Merknrova kašnu proti možnému poškození. Necelé dva měsíce bade chráněna bedněním a poté, až pomine nebezpečí mrazů, bude rozebrána a restaurována. Protože jde o nesmírně cennou památku, bude dominanta kašny — postava Merkura — preventivně odlita do sádry. Je také již rozhodnuto, že po dokončení výstavby obchodního domu bude kašna postavena na původní místo. Nový obchodní dům Prior v celkové hodnotě 73 miliónů korun, bude dokončen do sedmi let. Z konference pracujících NHKG Dobří hospodáři OSTKRVa Wůťyu-'*V Domě kůltury NHKG v Ostravě-Zábř«.,» hu se v sobotu sešlo přes 300 delegátů, aby zhodnotili plnění kolektivní smlouvy za uplynulý rok, projednali plán aktivity podnikové organizace ROH NHKG a novou kolektivní smlouvu na rok 1973. Konference se zúčastnili také místopředseda federálního a předseda českého ústředního výboru Odborového svazu pracujících v kovoprůmyslu, soudruh František Klega, předseda Sm KOR soudruh Josef Válek a další hosté. Z hlavních referátů, které přednesli podnikový ředitel NHKG ing. Václav Košař a předseda PV ROH Josef Tomášek, vyplynulo, že všechny body kolektivní smlouvy byly splněny a v mnoha případech se dokonce podařilo dosáhnout ještě lepších výsledků, než se očekávalo. Plán výroby zboží se podařilo překročit o 75,5 miliónu korun a plánovaný zisk o více než 76 miliónů korun. Základním kritériem organizátorské a řídící práce se stalo hledisko hospodárnosti. Dobrých výsledků dosáhli pracující NHKG i v plnění plánu práce. Oproti roku 1971 vzrostla produktivita práce na jednoho pracovníka ve výrobě v loňském roce o 5,75 procenta. Díky dobrému hospodaření podniku mohli pracující dostat na odměnách vyplaceno o dva milióny korun více, než předpokládala kolektivní smlouva, a do fondu kulturních a sociálních potřeb převedl podnik o 2,2 miliónu korun více. Rostly také průměrné výdělky pracujících. Původně se předpokládal vzrůst o 2 procenta, skutečnost však činí 3,62 procenta. Okoly letošního roku jsou pro pracující NHKG Ještě náročnější. Dokladem toho je, že například ve výrobě surového železa, hrubé výrobě, celkových výkonech podniku a ve snižování materiálových nákladů Již přesahují úroveň původního rozpisu pětiletky na rok 1975. Rozhodující podíl na jejich splnění budou mít opět iniciativa pracujících a účelně zaměřená komplexní socialistická racionalizace. Pionýři ze Slezské Ostravy MAJf SVŮJ DŮM Mrazivé ráno 27. ledna 1973, Jánská ulice na Slezské Ostravě. Blíží se desátá hodina a do slavnostního otevření nového Domu pionýrů a mládeže — prvního v této části Ostravy — chybí už Jen pár minut... Slova se ujímá soudruh Ladislav RučaJ, předseda školské a kulturní komise ObvNV Ostrava 2. Vítá politické a veřejné Představitele města Ostravy, obvodu, pionýry a další hosty - a mezi nimi zvláště srdečně manželku zesnulého soudruba Drahomíra Koldra, která přestřihuje symbolickou pásku pového zařízení pro děti a mládež. K prohlídce nového Domu pionýrů pak zve všechny přítomié Jeho ředitel soudruh Milan Fojtášek. A je opravdu nač se iívat a co obdivovat. Pionýři ze Slezské Ostravy i další mlálež tu mají vkusně zařízeno a vybaveno vše, co potřrtují ke ;vé činnosti — místností pro zájmové kroužky, klubovnu, sál i loutkovou scénou, fotokomoru, herny, šatny a dokonce i umý’árnu s koupelnou. Prostě — od soboty mají k dispozici svůj nový krásný Dům pionýrů a mládeže. A chlapci a děvčata se v něm hned také uvedli svým prvním kulturním programem — básněmi, písněmi, hudbou i sportovním vystoupením. A to, že jim bouřlivě tleskal célý sál, snad už nemusíme ani říkat... (jfc)