Nová Svoboda, srpen 1975 (XXXI/180-204)
1975-08-02 / No. 180
é DENÍK SEVEROMORAVSKÉHO KV KSČ ROČNÍK 31 (DĚLNICKÝ DENÍK 57) ČÍSLO 180 * CENA 1 Kčs SOBOTA 2. SRPEN 1975 JZD Mírová cesta v Senici dodá 20 vagónů obilí navíc Haná ve žních Včerejší slunečné umožnilo počasí předchozích po přeháňkách opět pokračovat naplno ve žních na hanáckých polích. Osádky se rozjely sklízet bohatou úrodu. Všude — taky v JZD Mírová cesta v Senici na Hané. Předseda tohoto družstva Karel Zdražil seznamoval v té době účastníky plenárního zasedání OV KSČ v Olomouci s rozhodnutím senických družstevníků. Výbor závodní organizace KSČ a představenstvo JZD přehodnotilo situaci v tržní produkci zemědělských produktů a na počest XV. sjezdu strany uzavřelo závazek. Dodávku obilovin zvýší z Í9 470 q na 21470 q. Kromě toho dodají 7200 q osiv. Dále si členové tohoto družstva dali vyšší úkoly v dodávce vajec — z pěti miliónů na 5 800 000 vajec a masa z původního úkolu 11 856 q na 12 256 q. Zemědělci olomouckého okresu sklidili za včerejšek obilí z 10 200 hektarů a mají už z pole celkem 29,4 proč. úrody pod střechou. Přerovští sklidili 5755 ha a mají celkem svezeno 24 procema letošní úrody obilovin. Do nákupních skladů dodali 140 566 q a celkový úkol plní na 44,5 proč. Olomoučtí dodali 271133 q a celkový úkol tím plní na 47,9 proč. Opět tedy předběhli své přerovské sousedy. Porado na ÚV KSČ PRAHA (ČTK) — Za řízení člena předsednictva a tajemníka Ov KSČ Josefa Kempného se včera konala v bodové OV KSČ porada tajemníků pro průmysl krajských výborů a městských výborů KSC. V průběhu jejího jednání byly shrnuty poznatky a vyměněny zkušenosti z plnění úkolů státního plánu stanovených pro letošní rok a z rozpisu a přípravy plánu pro rok 1976. V. V. Mackeviče, velvyslance SSSR v ČSSR, přijal včera člen předsednictva a tajemník ÚV KSČ V. Bilak. V průběhu srdečného soudružského rozhovoru posoudili některé aktuální otázky. Na pozvání předsedkyně ústředního výboru Cs. svazu žen Marie Kabrhelové přiletěla ve čtvrtek do Československa na několikadenní návštěvu paní Hortensia Allendová -Bussiová. Horníci ostravsko-karvinského revíru splnili své úkoly v uplynulém měsíci na 100,1 procenta a navíc vytěžili 1810 tun kamenného uhlí. Představitelé 35 států podspsafi v pálek dne (. srpna IS75 odpoledne závěrečný dokument konference o evropské bezpečnosti a spolupráci Charta mírového soužití v Evropě podepséna Závazný dokument o vztazích mezi státy — Spolupráce na poli hospodářství, vědy a techniky — Bezpečnost a spolupráce ve Středomoří —> Zásady kontaktu mezi lidmi — Pokraěování styků po konferenci V další části prvního oddílu jsou shrnuta opatření na vytváření důvěry mezi státy a pojednává se tu o některých aspektech bezpečnosti a odzbrojení. .Stanoví se tu též zásady, jak se státy budou navzájem informovat o větších vojenských cvičeních, jak budou předběžně oznamovat jiné vojenské manévry a větší vojenské přesuny. Závěrem se HELSINKY (ČTK] — V pálek večer skončila v Helsinkách v paláci Finlandia konference o evropské bezpečnosti a spolupráci. Probíhala za široké a soustředěné pozornosti celé světové veřejnosti. O události podával informace a komentáře více než tisícový štáb zahraničních novinářů, televizních a roz-první oddíl zabývá odzbrojením. Konstatuje, že všechny zúčastněné státy jsou přesvědčeny o nutnosti přijmout účinná opatření, která svým rozsahem a povahou»vytvářejí kroky ke konečnému dosažení. všeobecného a úplného odzbrojení pod přísnou a účinnou mezinárodní kontrolou, a která by měla vyústit v t posílení míru a bezpečnosti v celém světě. Druhý oddíl je věnován spolupráci na poli hospodářství, vědy a techniky a životního prostředí. Signatářské státy v něm vyjadřují přesvědčení, že jejich úsilí o rozvoj spolupráce ve všech oblastech hospodářského života přispívá k posílení míru a bezpečnosti v Evropě a ve světě vůbec. Všechny státy jsou si vědomy rozdílnosti hospodářských- a společenských systémů, uznávají, že se hospodářská spolupráce může rozvíjet na základě rovnosti a že je nutno brát v úvahu zájmy rozvojových zemí celého světa. VzrůsI hlasových komentátorů, kteří se do Helsink sjeli z celého světa. Toto celoevropské zasedání, jehož reprezentativní charakter a zaměření obsahu jednání nemá v dějináclj. Evropy obdoby, vyvrcholilo slavnostním podpisem „Závěrečného aktu“, obsáhlého dokumentu, který sí v Helsinkách získal neoficiální, avšak přiléhavý název „Charta mírového soužití v Evropě“. Ceremoniál podpisu byl zahájen za předsednictví hlavy hostitelské země, prezidenta Finské republiky Urho Kekkonena v 17 hodin místního času (v 16.00 hodin SEČ). Vedoucí jednotlivých delegací zasedli ke stolům, umístěným v jedné řadě na předsednickém pódiu v abecedním pořádku, podle francouzského názvu států, a jeden po druhém podpisovali závěrečný dokument konference. Akt podpisu, který trval půl hodiny, zakončil krátkým projevem prezident Finské republiky Urho Kekkonen. tající celosvětová vzájemná závislost vyžaduje zvýšené společné a účinné úsilí k vyřešení hlavních světových hospodářských problémů. Proto zúčastněné státy přijímají zásady a konkrétní doporučení, která mají přispět k rozšíření obchodní výměny, průmyslové spolupráce a spolupráce při realizaci velkých projektů společenského zájmu, včetně projektů na regionální a nadregionální úrovni. Státy rovněž považuji za žádoucí sladit normy a technické předpisy a zvýšit mezinárodní spolupráci v oblasti standardizace. Aby se zlepšila vědeckotechnická spolupráce, je nutno rozšířit vědeckotechnické informace mezi zainteresovanými stranami. Největší možnosti jsou například v zemědělství, v nové technologií a racionálním využívání zdrojů, v technologii dopravy, ve fyzice, chemii, v meteorologii a hydrologii, oceánografii, seizmologickém výzkumu, v kosmickém výzkumu, v lékařství a zdravotnictví a ve výzkumu životního prostředí. (Pokračováni na str. 2.) Obsah přijatého dok umeniu Dokument, který podepsali 1. srpna 1975 ve finském hlavním městě představitelé 33 evropských zemí, Spojených států a Kanady a který se oficiálně nazývá „Závěrečný akt“, je více než stostránkový spis, zabývající se hlavními práva. aspekty bezpečnosti a spolupráce v Evropě. V prvním oddíle nazvaném „Otázky bezpečnosti v Evropě“ se formuluje deset zásad, jimiž se řídí vztahy mezi zúčastněnými státy. Jsou to: # svrchovaná rovnost, respektování práv vyplývajících ze svrchovanosti, # zdržení se hrozby silou nebo použití síly, # neporušitelnost hranic, # územní celistvost států, 0 mírové urovnání sporů, 9 nevměšování do vnitřních záležitostí, © respektování lidských práv a základních svobod, 01 rovnoprávnost a sebeurčení národů, # spolupráce mezi státy, © svědomité plnění závazků podle mezinárodního Ceskoslovenská delegace během »zahájení konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě 30. července v Helsinkách. Na snímku zleva generální tajemník Ov KSC a prezident republiky Gustáv Husák, předseda vlády CSSR Lubomír Strougal a ministr zahraničních věcí ČSSR Bohuslav Chňoupek. (Foto: CTK) Odpovědi soudruha Gustáva Husáka na otázky HELSINKY (ČTK) — Po skončení konference o evropské bezpečnosti a spolupráci v Helsinkách setkal se generální tajemník ŰV KSČ a prezident ČSSR Gustáv Husák s ústředními řediteli Československé televize, Československé tiskové kanceláře, Československého rozhlasu a dalšími československými novináři a odpověděl na jejich otázky: OTÁZKA: Právě před chvílí skončila Konference o evropské bezpečnosti a spolupráci. Na této konferenci představitelé 35 zemí podepsali závěr, rečný dokument. Jak hodnotíte, soudruhu Husáku, obecně konferenci a speciálně tento dokument, jemuž se už dnes všeobecně říká „Charta mírového soužití evropských náro* dů“? ODPOVĚĎ: „Konference evropských států za účasti Spojených států amerických a Kanady je nesporně mimořádně významným přínosem pro soužití evropských národů. Vysoce oceňujeme průběh konference i dokumenty, které byly přijaty a podepsány. Byla zakončena složité mnohaleté jedna etapa práce přípravě této konference, na v jejímž průběh« se hledaly cesty mezi rozdílnými názory států s rozdílným společenským zřízením. V trpělivém, houževnatém úsilí se podařilo dosáhnout toho, že se konference sešla, že jsou na ní představitelé evropských států. Spojených států amerických a Kanady a že dospěli ke shodným závěrům — k podpisu společného dokumentu. Byly dohodnuty principy vztahů mezi suverénními evropskými státy. Byly stvrzeny zásady mírové spolupráce mezi těmito státy v politiské, hospodářské i vědeckotechnické, kulturní a jiných oblastech. Tento obsáhlý, téměř stostránkový dokument, zachycuje právě tyto zásady soužití, na nichž evropské státy chtějí dále spolupracovat a které chtějí dále rozvíjet. To je podle našeho názoru neobyčejně významná skutečnost, že se našla cesta od studené války, napětí a konfrontace k mírovému uspořádání vztahů a především k prohlubování mírové spolupráce. Vystoupení představitelů všech států i mnohé dvoustranné rozhovory, které zde probíhaly, to vše dokazuje, že tu je dobrá vůle jít po této nové cestě. A byčejně významná to je neověc pro nás i pro všechny národy Evropy. Proto myslím, že konference splnila své posláni, a že lze říci, že se v Evropě ČS. novinářů mm——mm bude volněji dýchat s reálnější nadějí na mírový život a mírovou spolupráci.“ OTÁZKA: Jak přispělo Československo a jeho zahraniční politika k úspěchu této konference a případně, jak byste mohl v této souvislosti charakterizovat svá dvoustranná jednání se zahraničními představiteli v průběhu konjerence? ODPOVED: „Hovořil jsem o této věci už v« svém vystoupení na helsinském zasedání. XIV. sjezdu KSČ nám uložil pokračovat v mírové politice v Evropě i ve světě a podle toho i naše zahraniční politika důsledně postupovala. Na našem sjezdu jsme se přihlásili k mírové politice XXIV. sjezdu KSSS a tuto politiku uskutečňujeme v praxi. Prováděli jsme a provádíme koordinovanou zahraniční politiku a tedy 1 ofenzivní mírovou iniciativu v přípravě táto konference, v ceiém procesu uvolňování Československo napětí. Takže v bilaterálních jednáních, která jsme v minulých leteeh vedli, na společných jednáních v Helsinkách, potom v Ženevě a nyní opět v Helsinkách, bylo velmi aktivním článkem, velmi aktivním činitelem, který napomáhal ke svolání, přípravě a úspěšnému zakončení této konference. I v průběhu konference, v mém vystoupení a při mnohých setkáních s představiteli socialistických i dalších zemí zúčastněných na této konferenci, jsme rovněž podporovali tuto myšlenku uvolňování napětí, myšlenku míru, prohlubování spolupráce mezi evropskými národy a nako míru nec mezi všemi národy světa. Stručně řečeno Československo svými silami a svou mezinárodní vahou přispěla významným způsobem též k uvoinění napětí v Evropě i k úspěchu této konference. Nakonec i v naší praktické politice — v řešení vztahů s Německou spolkovou republikou, Rakouskem i mnohými jinými státy — která předcházela této konferenci, i to byl náš přínos k uvolňováni napětí v Evropě a k úspěchu této konference, takže myslím, že se ctí můžeme říci, že Československo podle možností svých sil přispělo k úspěchu této konference, přispělo ke společným úspěchům socialistických zemi, které tak naléhavě prosazovaly tuto novou mezinárodni linii v Evropě a ve světě.“ OTÁZKA: ČSSR ve svě vnitřní politice orientuje veškeré své síly na důsledné plnění závěrů a úkolů XIV. sjezdu KSČ, na přípravu XV. sjezdu a šesté pětiletky. Dovolte nám v této souvislosti otázku, jaký význam mají výsledky této celoevropské konference pro toto úsilí pro tuto orientaci naší straa ny a celé naší společnosti? ODPOVĚĎ: „Je známá pravda, že vnitřní a zahraniční politika úzce souvisejí, anebo — jak se říká — zahraniční politika je prodlouženou rukou vnitřní politiky státu. U nás doma se soustřeďuje lišili pracujících na splnění a v žádoucích směrech i na překročení pětiletého plánu a na přípravu celé pětiletky, a řekl bych i politického programu na další období, o kterých má rozhodnout náš XV. sjezd. Velmi si vážíme obětavé práce našich dělníků, rolníků, techniků, inteligence, všech společenských vrstev, a zvláště oceňujeme tu velkou iniciativu, kterou naši pracující rozvíjejí nyní v závazkovém hnutí na počest XV. sjezdu za splnění posledního roku této pětiletky, jakož i hlavních cílů celého pětiletého plánu. nl situace vytváří Mezipárodpřirozeně podmínky pro život našich lidí, pokojný nebo neklidný, pro tvořivou práci anebo pro jejf narušení. Jsme rádi, že můžeme jednoznačně říci, že výsledky, kterých bylo dosaženo na konferenci o evropské bezpečnosti a spolupráci v Helsinkách, vytvářejí velmi dobré mezinárodní podmínky pro práci u nás doma. Dávají našim lidem reálnou naději a řekl bych jistotu, že život v Evropě se bude vyvíjet mírovou cestou, a jak doufáme, postupně i na celém světě, a že naši lidé se budou moci soustředit na tvořivou práci, na rozvoj naší společnosti, na zvelebování našeho hospodářství a životní úrovně, v zájmu šťastného života našich pracujících. Samozřejmě, ani mezinárodní vztahy nelze chápat konstantně, jako by se už nic nemohlo stát. V průběhu těchto dni mnoho představitelů na konferenci hovořilo o tom, jaký důraz je třeba kiást na budoucí přijatých zásad, uskutečňování na důslednou realizaci politiky soužití a spolupráce, která věrečným dokumentem byla zástvr* zena. Přirozeně budeme nadále věnovat mezinárodním otázkám velkou pozornost. Dnes však možno říci, že tento šťastný krok v historii Evropy velmi příznivě působí i na mírový život našich národů, jakož i ostatních národů Evropy a že vytváří dobré podmínky a možnosti soustředit se na práci doma plnit naše záměry politické i hospodářské a všemi silami všestranně zabezpečovat šťastný život pracujících. PRO ŽIVOT V