Nová Svoboda, srpen 1975 (XXXI/180-204)

1975-08-02 / No. 180

é DENÍK SEVEROMORAVSKÉHO KV KSČ ROČNÍK 31 (DĚLNICKÝ DENÍK 57) ČÍSLO 180 * CENA 1 Kčs SOBOTA 2. SRPEN 1975 JZD Mírová cesta v Senici dodá 20 vagónů obilí navíc Haná ve žních Včerejší slu­nečné umožnilo počasí předchozích po přeháňkách opět pokra­čovat naplno ve žních na hanáckých po­lích. Osádky se rozjely sklí­zet bohatou úrodu. Všude — taky v JZD Mírová cesta v Senici na Hané. Předseda tohoto družstva Karel Zdra­žil seznamoval v té době ú­­častníky plenárního zasedání OV KSČ v Olomouci s roz­hodnutím senických družstev­níků. Výbor závodní organi­zace KSČ a představenstvo JZD přehodnotilo situaci v tržní produkci zemědělských produktů a na počest XV. sjezdu strany uzavřelo záva­zek. Dodávku obilovin zvýší z Í9 470 q na 21470 q. Kromě toho dodají 7200 q osiv. Dále si členové tohoto družstva dali vyšší úkoly v dodávce vajec — z pěti miliónů na 5 800 000 vajec a masa z pů­vodního úkolu 11 856 q na 12 256 q. Zemědělci olomouckého o­­kresu sklidili za včerejšek obilí z 10 200 hektarů a mají už z pole celkem 29,4 proč. úrody pod střechou. Přerov­ští sklidili 5755 ha a mají celkem svezeno 24 procema letošní úrody obilovin. Do nákupních skladů dodali 140 566 q a celkový úkol pl­ní na 44,5 proč. Olomoučtí dodali 271133 q a celkový úkol tím plní na 47,9 proč. Opět tedy předběhli své pře­rovské sousedy. Porado na ÚV KSČ PRAHA (ČTK) — Za řízení čle­na předsednictva a tajemníka Ov KSČ Josefa Kempného se včera konala v bodové OV KSČ porada tajemníků pro průmysl kraj­ských výborů a městských vý­borů KSC. V průběhu jejího jednání byly shrnuty poznatky a vyměněny zkušenosti z plnění úkolů stát­ního plánu stanovených pro le­tošní rok a z rozpisu a přípra­vy plánu pro rok 1976. V. V. Mackeviče, velvyslance SSSR v ČSSR, přijal včera člen předsednictva a ta­jemník ÚV KSČ V. Bilak. V prů­běhu srdečného soudružského rozhovoru posoudili některé aktuální otázky. Na pozvání předsedkyně ústředního výboru Cs. svazu žen Marie Kabrhelové přiletěla ve čtvrtek do Česko­slovenska na několikadenní ná­vštěvu paní Hortensia Allendová -Bussiová. Horníci ostravsko-karvinského revíru splnili své úkoly v uplynulém měsíci na 100,1 procenta a navíc vytěžili 1810 tun kamenného uhlí. Představitelé 35 států podspsafi v pálek dne (. srpna IS75 odpoledne závěrečný dokument konference o evropské bezpečnosti a spolupráci Charta mírového soužití v Evropě podepséna Závazný dokument o vztazích mezi státy — Spolupráce na poli hospo­dářství, vědy a techniky — Bezpečnost a spolupráce ve Středomoří —> Zásady kontaktu mezi lidmi — Pokraěování styků po konferenci V další části prvního oddílu jsou shrnuta opatření na vy­tváření důvěry mezi státy a pojednává se tu o některých aspektech bezpečnosti a od­zbrojení. .Stanoví se tu též zá­sady, jak se státy budou na­vzájem informovat o větších vojenských cvičeních, jak bu­dou předběžně oznamovat ji­né vojenské manévry a větší vojenské přesuny. Závěrem se HELSINKY (ČTK] — V pálek večer skon­čila v Helsinkách v paláci Finlandia kon­ference o evropské bezpečnosti a spolu­práci. Probíhala za ši­roké a soustředěné pozornosti celé svě­tové veřejnosti. O u­­dálosti podával infor­mace a komentáře ví­ce než tisícový štáb zahraničních noviná­řů, televizních a roz-první oddíl zabývá odzbroje­ním. Konstatuje, že všechny zúčastněné státy jsou pře­svědčeny o nutnosti přijmout účinná opatření, která svým rozsahem a povahou»vytváře­­jí kroky ke konečnému dosa­žení. všeobecného a úplného odzbrojení pod přísnou a ú­­činnou mezinárodní kontro­lou, a která by měla vyústit v t posílení míru a bezpečnosti v celém světě. Druhý oddíl je věnován spo­lupráci na poli hospodářství, vědy a techniky a životního prostředí. Signatářské státy v něm vyjadřují přesvědčení, že jejich úsilí o rozvoj spoluprá­ce ve všech oblastech hospo­dářského života přispívá k po­sílení míru a bezpečnosti v Evropě a ve světě vůbec. Všechny státy jsou si vědomy rozdílnosti hospodářských- a společenských systémů, uzná­vají, že se hospodářská spo­lupráce může rozvíjet na zá­kladě rovnosti a že je nutno brát v úvahu zájmy rozvojo­vých zemí celého světa. Vzrůs­I hlasových komentáto­rů, kteří se do Hel­­sink sjeli z celého světa. Toto celoevropské zasedání, jehož reprezentativní charak­ter a zaměření obsahu jedná­ní nemá v dějináclj. Evropy obdoby, vyvrcholilo slavnost­ním podpisem „Závěrečného aktu“, obsáhlého dokumentu, který sí v Helsinkách získal neoficiální, avšak přiléhavý název „Charta mírového sou­žití v Evropě“. Ceremoniál podpisu byl za­hájen za předsednictví hlavy hostitelské země, prezidenta Finské republiky Urho Kek­­konena v 17 hodin místního času (v 16.00 hodin SEČ). Vedoucí jednotlivých delega­cí zasedli ke stolům, umístě­ným v jedné řadě na před­­sednickém pódiu v abecedním pořádku, podle francouzské­ho názvu států, a jeden po druhém podpisovali závěreč­ný dokument konference. Akt podpisu, který trval půl hodi­ny, zakončil krátkým proje­vem prezident Finské repub­liky Urho Kekkonen. tající celosvětová vzájemná závislost vyžaduje zvýšené společné a účinné úsilí k vy­řešení hlavních světových hospodářských problémů. Pro­to zúčastněné státy přijímají zásady a konkrétní doporuče­ní, která mají přispět k rozší­ření obchodní výměny, prů­myslové spolupráce a spolu­práce při realizaci velkých projektů společenského zájmu, včetně projektů na regionální a nadregionální úrovni. Státy rovněž považuji za žádoucí sladit normy a technické před­pisy a zvýšit mezinárodní spo­lupráci v oblasti standardiza­ce. Aby se zlepšila vědecko­technická spolupráce, je nut­no rozšířit vědeckotechnické informace mezi zainteresova­nými stranami. Největší mož­nosti jsou například v země­dělství, v nové technologií a racionálním využívání zdrojů, v technologii dopravy, ve fy­zice, chemii, v meteorologii a hydrologii, oceánografii, seiz­­mologickém výzkumu, v kos­mickém výzkumu, v lékař­ství a zdravotnictví a ve vý­zkumu životního prostředí. (Pokračováni na str. 2.) Obsah přijatého dok umeniu Dokument, který podepsali 1. srpna 1975 ve finském hlav­ním městě představitelé 33 evropských zemí, Spojených států a Kanady a který se oficiálně nazývá „Závěrečný akt“, je více než stostránkový spis, zabývající se hlavními práva. aspekty bezpečnosti a spolu­práce v Evropě. V prvním oddíle nazvaném „Otázky bezpečnosti v Evropě“ se formuluje deset zásad, ji­miž se řídí vztahy mezi zúčast­něnými státy. Jsou to: # svrchovaná rovnost, respektování práv vyplýva­jících ze svrchovanosti, # zdržení se hrozby silou nebo použití síly, # neporušitelnost hranic, # územní celistvost států, 0 mírové urovnání sporů, 9 nevměšování do vnitřních záležitostí, © respektování lidských práv a základních svobod, 01 rovnoprávnost a sebeurčení národů, # spolupráce mezi státy, © svědomité plnění závazků podle mezinárodního Ceskoslovenská delegace během »zahájení konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě 30. července v Hel­sinkách. Na snímku zleva generální tajemník Ov KSC a prezident republiky Gustáv Husák, předseda vlády CSSR Lubomír Strougal a ministr zahraničních věcí ČSSR Bo­huslav Chňoupek. (Foto: CTK) Odpovědi soudruha Gustáva Husáka na otázky HELSINKY (ČTK) — Po skončení konference o evropské bezpečnosti a spolupráci v Helsinkách setkal se generální tajemník ŰV KSČ a prezident ČSSR Gustáv Husák s ústřed­ními řediteli Československé televize, Československé tis­kové kanceláře, Československého rozhlasu a dalšími čes­koslovenskými novináři a odpověděl na jejich otázky: OTÁZKA: Právě před chvílí skončila Konference o evrop­ské bezpečnosti a spolupráci. Na této konferenci představi­telé 35 zemí podepsali závěr, rečný dokument. Jak hodnotí­te, soudruhu Husáku, obecně konferenci a speciálně tento dokument, jemuž se už dnes všeobecně říká „Charta míro­vého soužití evropských náro* dů“? ODPOVĚĎ: „Konference ev­ropských států za účasti Spo­jených států amerických a Kanady je nesporně mimo­řádně významným přínosem pro soužití evropských náro­dů. Vysoce oceňujeme průběh konference i dokumenty, kte­ré byly přijaty a podepsány. Byla zakončena složité mnohaleté jedna etapa práce přípravě této konference, na v jejímž průběh« se hledaly cesty mezi rozdílnými názory států s rozdílným společen­ským zřízením. V trpělivém, houževnatém úsilí se podaři­lo dosáhnout toho, že se kon­ference sešla, že jsou na ní představitelé evropských stá­tů. Spojených států americ­kých a Kanady a že dospěli ke shodným závěrům — k podpisu společného doku­mentu. Byly dohodnuty prin­cipy vztahů mezi suverénními evropskými státy. Byly stvr­zeny zásady mírové spoluprá­ce mezi těmito státy v poli­­tiské, hospodářské i vědecko­technické, kulturní a jiných oblastech. Tento obsáhlý, té­měř stostránkový dokument, zachycuje právě tyto zásady soužití, na nichž evropské státy chtějí dále spolupraco­vat a které chtějí dále rozví­jet. To je podle našeho názo­ru neobyčejně významná sku­tečnost, že se našla cesta od studené války, napětí a kon­frontace k mírovému uspořá­dání vztahů a především k prohlubování mírové spolu­práce. Vystoupení představite­lů všech států i mnohé dvou­stranné rozhovory, které zde probíhaly, to vše dokazuje, že tu je dobrá vůle jít po té­to nové cestě. A byčejně významná to je neo­věc pro nás i pro všechny národy Ev­ropy. Proto myslím, že konfe­rence splnila své posláni, a že lze říci, že se v Evropě ČS. novinářů mm——mm bude volněji dýchat s reál­nější nadějí na mírový život a mírovou spolupráci.“ OTÁZKA: Jak přispělo Čes­koslovensko a jeho zahranič­ní politika k úspěchu této konference a případně, jak byste mohl v této souvislosti charakterizovat svá dvou­stranná jednání se zahranič­ními představiteli v průběhu konjerence? ODPOVED: „Hovořil jsem o této věci už v« svém vystou­pení na helsinském zasedání. XIV. sjezdu KSČ nám uložil pokračovat v mírové politice v Evropě i ve světě a podle toho i naše zahraniční politi­ka důsledně postupovala. Na našem sjezdu jsme se přihlá­sili k mírové politice XXIV. sjezdu KSSS a tuto politiku uskutečňujeme v praxi. Pro­váděli jsme a provádíme ko­ordinovanou zahraniční poli­tiku a tedy 1 ofenzivní míro­vou iniciativu v přípravě tá­to konference, v ceiém proce­su uvolňování Československo napětí. Takže v bilaterál­ních jednáních, která jsme v minulých leteeh vedli, na společných jednáních v Hel­sinkách, potom v Ženevě a nyní opět v Helsinkách, bylo velmi aktivním článkem, vel­mi aktivním činitelem, který napomáhal ke svolání, pří­pravě a úspěšnému zakonče­ní této konference. I v prů­běhu konference, v mém vy­stoupení a při mnohých se­tkáních s představiteli so­cialistických i dalších zemí zúčastněných na této konfe­renci, jsme rovněž podporova­li tuto myšlenku uvolňová­ní napětí, myšlenku míru, prohlubování spolupráce me­zi evropskými národy a nako­ míru nec mezi všemi národy světa. Stručně řečeno Českosloven­sko svými silami a svou me­zinárodní vahou přispěla vý­znamným způsobem též k u­­voinění napětí v Evropě i k úspěchu této konference. Nakonec i v naší praktické politice — v řešení vztahů s Německou spolkovou republi­kou, Rakouskem i mnohými jinými státy — která před­cházela této konferenci, i to byl náš přínos k uvolňováni napětí v Evropě a k úspěchu této konference, takže mys­lím, že se ctí můžeme říci, že Československo podle mož­ností svých sil přispělo k ú­­spěchu této konference, při­spělo ke společným úspě­chům socialistických zemi, které tak naléhavě prosazo­valy tuto novou mezinárodni linii v Evropě a ve světě.“ OTÁZKA: ČSSR ve svě vnitřní politice orientuje veš­keré své síly na důsledné pl­nění závěrů a úkolů XIV. sjezdu KSČ, na přípravu XV. sjezdu a šesté pětiletky. Do­volte nám v této souvislosti otázku, jaký význam mají vý­sledky této celoevropské konference pro toto úsilí pro tuto orientaci naší stra­a ny a celé naší společnosti? ODPOVĚĎ: „Je známá prav­da, že vnitřní a zahraniční politika úzce souvisejí, ane­bo — jak se říká — zahranič­ní politika je prodlouženou rukou vnitřní politiky státu. U nás doma se soustřeďuje li­šili pracujících na splnění a v žádoucích směrech i na překročení pětiletého plánu a na přípravu celé pětiletky, a řekl bych i politického pro­gramu na další období, o kterých má rozhodnout náš XV. sjezd. Velmi si vážíme o­­bětavé práce našich dělníků, rolníků, techniků, inteligen­ce, všech společenských vrs­tev, a zvláště oceňujeme tu velkou iniciativu, kterou naši pracující rozvíjejí nyní v zá­vazkovém hnutí na počest XV. sjezdu za splnění posled­ního roku této pětiletky, ja­kož i hlavních cílů celého pětiletého plánu. nl situace vytváří Mezipárod­­přirozeně podmínky pro život našich lidí, pokojný nebo neklidný, pro tvořivou práci anebo pro jejf narušení. Jsme rádi, že můžeme jednoznačně říci, že výsledky, kterých bylo dosa­ženo na konferenci o evrop­ské bezpečnosti a spolupráci v Helsinkách, vytvářejí velmi dobré mezinárodní podmínky pro práci u nás doma. Dávají našim lidem reálnou naději a řekl bych jistotu, že život v Evropě se bude vyvíjet míro­vou cestou, a jak doufáme, postupně i na celém světě, a že naši lidé se budou moci soustředit na tvořivou práci, na rozvoj naší společnosti, na zvelebování našeho hospo­dářství a životní úrovně, v zájmu šťastného života na­šich pracujících. Samozřejmě, ani meziná­rodní vztahy nelze chápat konstantně, jako by se už nic nemohlo stát. V průběhu těchto dni mnoho představi­telů na konferenci hovořilo o tom, jaký důraz je třeba kiást na budoucí přijatých zásad, uskutečňování na důsled­nou realizaci politiky soužití a spolupráce, která věrečným dokumentem byla zá­stvr* zena. Přirozeně budeme nadá­le věnovat mezinárodním o­­tázkám velkou pozornost. Dnes však možno říci, že tento šťastný krok v historii Evropy velmi příznivě působí i na mírový život našich ná­rodů, jakož i ostatních náro­dů Evropy a že vytváří dob­ré podmínky a možnosti sou­středit se na práci doma pl­nit naše záměry politické i hospodářské a všemi silami všestranně zabezpečovat šťast­ný život pracujících. PRO ŽIVOT V

Next