Nové Knihy, 1963 (III/1-52)
1963-01-03 / No. 1
/j f é? ^ M y / Šď)f /i, Zvltězí-H komunistická společnost, nebodá potom umění přebytečné, nebude potom postupně odumírat, budeme jej ještě potřebovat, budeme potřebovat tento nejzázračnějši výtvor vznikajícího člověka, který se snažil ovlivňovat okolní svět magickými Drostředky a tisícerým čarováním, a který se snažil získat nad tímto světem moc? Nesko-”T jeho poslání, které bylo v tom, že dávalo poločlověku uprostřed zastřeného světa nebo fragmentárnímu, rozpolcenému a zakrnělému člověku uprostřed rozpolcené a nejednotné třídní společnosti prožít plnější, bohatší a mocnější lidství a že mu pomohlo stát se člověkem ve chvíli, kdy skutečně lidská společnost umožňovala plné, bohaté a mocné lidství? V každém pravém umění je vyvolávána O NEZBYTNOSTI UMĚNÍ lidskost, která ještě neexistuje — když však už jednou lidskost existuje, k čemu ještě toto faustovské čarování? K takovým otázkám vede naivní naděje nebo obava, že lidský vývoj dosáhne „konečného cíle“: bude to nalezeni všeobecného štěstí, splnění všech lidských snů, naplnění dějin, přechod od rozporného stávání se k dokonalému bytí. Vždyt se přece končí jen lidská prehistorie, nikoli historie lidského rodu a člověk se vždy bude něčím stávat a nikdy nebude zaklet do rajského klidu. Vždy bude chtít být něčím více, než být může, vždy bude revoltovat proti tomu, že je jen ohraničenou a nikoli nekonečnou bytosti, vždy bude prahnout, aby přesáhl sám sebe, vždy bude toužit dostat se z úzkého prostoru do šíře a ze smrtelnosti v nesmrtelnost. Kdyby zmizela touha být vševědoucí, všemocný a všeobsáhlý, nebyl by člověk už člověkem, a proto bude stále potřebovat vědu, aby si na přírodě vyvzdoroval nejen přízeň, ale 1 všechna tajemství, proto bude stále potřebovat umění, aby nebyl doma jen ve vlastním žiotě, ale aby do sebe zahrnoval celou skutečost a aby se mohl spojit s celým lidstvem. . čím méně jeho sil vyžaduje nezbytná potřea, tím nezbytnější bude pro něho uměni jako ioplnění, rozšíření a dovršeni jeho osobnosti. Vyňato z knihy Ernsta Fischera „O nezbytnosti umění“, která vychází v nakladatelství Orbis v řadě MME. 2 obrazové knihy fotografa Václava Jírů „Praha a Pražané“ (Orbis). ► Co je to FILM 1962? Filmová ročenka navazující na FILM 1961. Sborník nejrozmanitějších článků, dotýkajících se problematiky našeho 1 světového filmu, jak jsme ho poznali na plátnech kin v uplynulém roku. Ačkoliv je v titulu knížky letopočet 1962, ve skutečnosti odráží situaci výrobního roku 1961. jinak tomu u ročenky ani nemůže být, má-li v úplnosti postihnout skutečnosti jednoho roku. Hada článků ovšem tímto datem vymezena není, protože zabírá mnohem širší okruh problémů. O čem se čtenáři v ročence .dočtou? Vedle obšírného přehledu domácn tvorby 1961 z pera S. Zvoníčka je tu přehled nejnovější tvorby světové s důrazem na různé umělecké směry v zahraničí od J. Zalmana, zasvěcené pohledy na současný stav fiknu v Itálii, Japonsku (neznámé filmové velmoci) a černé Africe — probouzejícím se kontinentu. Vedle ukázek ze scénářů — medallonky dvou filmových komiků, Eir^ana Fialy a Saši Ra-. šitova, drobné porfrétky několika mladých filmových umělců, kteří právě v roce 1961 zaujali svými výkony, větší portréty významných zahraničních umělců — Simone Signoretové, Olega Striženova a Jeana Gablna, samozřejmě — (ostatně jako všechny texty) — bohatě (odložená fotografiemi. Jí článcích 0 někdejším filmovém mágu — Francouzi Geo Mellěsovl a našem Karlu Zemanovi se střetává současnost a minulost v oblasti filmových zázraků — triků. Dále tu naleznete pohled na překvapující svou šiří zahraniční styky československé kinematografie, zamyšlení nad problematikou tradičních únorových festivalů československých filmů, Brdečkovu vtipnou úvahu o filmových groteskách a Horníčkovo vyprávění o práci komentátora festivalových momentů v Karlových Varech, článek věnovaný problematice amatérského filmu i seriozní rozbor přístupu k realizací filmu o Fučíkovi, jehož autorem je režisér J. Balík. Scenáristka J. Smetanová tu píše o tom, co sledovala filmem Neschovávejte se, když prší. Dnes máme možnost porovnat původní záměr s realizací, která, bohužel, přijala jinou polohu. Na žácjost četných čtenářů Filmu 1961 je letošní ročenka vybavena podrobnou dokumentací — na zvláštní kulérové příloze Jsou úplné seznamy všech filmů domácí 1 zahraniční výroby, které byly 1961 uvedeny u nás, včetně seznamu filmů dokumentárních a přehledu významných filmů 1 tvůrců. FILM 1962 vychází v poněkud jiné grafické úpravě; poznáte ho za výklady podlé usmívajíc! sei tváře Karly Chadimové. • ■ . ' ■ .G. Kopaňčvoyd TÝDENÍK KNIŽNÍHO VELKOOBCHODU-' N. Bl ROČNÍK 1963 ČÍSLO 1 MINÁČOVA SILUETA Tam, kde sa v slovenskej literatúre najviac kvasí, kde sa najúpornejšie hľadá jej zmysel a tvorivé cesty, stojí dielo Vladimíra Mináča. Nie div, že už dávnejšie, hádám hned od prvotín, púta mysel kritikov, provokuje svojou útočnosťou a myšlienkovou podnetnosťou. A hoci Mi' náč stojí v prvej línii slovenskej literatúry, v tejto chvíli možno na samom jej čele, nikdy sa o ňom nepísali dytiramby. Už povaha talentu je taká, že sa tieto nebudú písať ani v budúcnosti: je vždy polemický a vedome jednostranný, páli si prsty s najpálčivejším, bytostne mu je cudzia idyla. Neédický je aj pohľad júliusa No. g e h o, ktorý v Prozaikovi Vladimírovi Mináčovi (vyšlo v Slovenskom spisovateľovi) prijíma platformu polemiky, plodnej, o vec hlboko zaujatej hádky, ktorú mu autor ponúka, a týmto spôsobom ho sleduje na jeho pätnásťročnej tvorivej i hľadačskej ceste. Mináč sa nám tu ukazuje temer ako synekdocha vývinu celej slovenskej prózy po oslobodení:na ňom sa vypuklo a plasticky prejavujú všetky hlavné zápasy, víťazstvá i prehry, ktorými naša literatúra za tento čas prešla. Triezvy vzťah kritika k autorovi umožňuje chápat Mináča nie ako proroka a neomylného predbojovnfka, ale ako umelca, ktorý napriek svojej talentovanosti a myšlienkovej smelosti hlboko viazol v čase. Nevidel ani on ponad dobové názory a bol im poplatný ako aj ostatná literatúra a celé umelecké myslenie. Noge nestráca z dohľadu ani priestor okolo Mináča, ale najviac ho zaujíma to, čo je v ňom, s vervou sa púšťa do analýzy Mináčovej tvorivej metódy, sleduje zložité, niekedy aj protivorečivé línie, z ktorých sa utvára autorov umelecký a ľudský profil. Napriek všetkej,, siluetnosti“ knihy darí sa mu podať ucelenú, vnútorne dramatickú predstavu o tomto spisovateľovi, ktorý znamená mysliteľský i umelecký nepokoj slovenskej literatúry. Z. Klátik Michelangelo Buonarottl a jeho tvorba básnická sa stále viac a častejšie zaraduje rovnocenne k jeho dielam sochárskym maliarskym. Táto poézia nijako nie Je okraa jová, 1 ked sa zdá, že ani autor sám ju nepovažoval za umeleckú, za cennú. • Výber (vyšiel v Slovenskom spisovatelovi), ktorý v preklade Viliama Turčányho dostal názov Tebe lo, Láska, hovorím, je temer celý venovaný láske. Tej láske, ktorá sa tiahne Mlchelangelovým životom a celou Jeho tvorbou, aj ked sa jej bráni a neustále Jej vyčíta silu, ktorou ho púta i zraňuje: „Tebe to, Láska, hovorím .. . kam ešte mieriš, po čom napínaš luk? Už neskolíš ma v mihu . ..“ Niektoré verše tohto výberu patria už k veľmi známym. Ale aj tie menej známe majú spoločnú os, ktorá spína, presvetľuje a zjemňuje práve v poetickom vyjadrovaní Michelangelovom celý výraz jeho tvorby, ktorý sa často zdal a býval označovaný ako drsný. V poézii tento znak mizne, lebo v nej BÁSNIK veľký umelec dal prehovoriť najintímnejšiemu citu, bezmocnej bolesti, ktorú mu spôsobovala nepriateľka Láska. „Zviazaný som, 1 ked sa vidím voľný... kto k úteku by tuná pomohl ml?“ a napriek všetkému žiaľu a íyzickým bolestiam a z nich vyplývajúcemu očakávaniu príchodu smrti vie napísať najpôsobivejšie vyznanie lásky: „všetko, čo vidím, všetko vás tu chváli, prosí ma, núti ľúbiť vás, byť s vami,“ pretože „nieto neba tam, kde nie ste ...“ Tento výber uvítajú predovšetkým tí, ktorf si chcú obdiv k Michalangelovu umeniu so chárskému a maliarskemu znásobiť ešte a| jeho tvorbou básnickou. M. SedalovS CYRIL KRAUS 0 Položili sine tri otázky Cyrilovi Krausovi, autorovi monografie Andrej Sládkovič (vyšlo v Stredoslovenskom vydavatelstvo v Banskej Bystrici). Čo ste sledovali vydáním monografie ? Azda nijakému slovenskému spisovatelovi nevenovala literárna história takú pozornosť ako práve Sládkovičovi. V parciálnych otázkach dospelo sa k mnohým podnetným zisteniam, no nedostatočná pozornost sa venovala formovaniu básnického výrazu. V monografii Ide mi práve o naznačenie vývinovej línie Sládkovičovej poézie, akým vývinovým procesom prechádzala, aké podnety a Impulzy na ňu vplývali. Usilujem sa podať syntetizujúci obraz Sládkovičovej poézie a sledujem 1 jej vnútornú diferencovanosť. Ako uplatňujete poznatky z nedávno objavených rukopisov? Donedávna neznáme rukopisy, uverejnené v najnovšom vydaní Diela, nemenia nijako podstatnejšie obraz Sládkovičovej poézie. Dôležité sú však z hľadiska formovania básnikovho umeleckého prejavu: poukazujú na šírku Sládkovičových záujmov, na zložitosť problematiky, s ktorou so vyrovnával a otvárajú cestu k sledovaniu vývinovej línie Sládkovl- SLÁDKOVIČOVI čovej poézie najmä tým, že sa narušuje doteraz tradovaná chronológia jednotlivých básni podľa dáta Ich uverejnenia. Polemizujete s doterajšími hodnoteniami Sládkovičovej poézie? Každá nová práca je v určitom zmysle polemická. Mne však nejde o nejakú priamu polemiku s jednotlivými hodnoteniami: polemlckosť sa prejavuje najmä v odlišnej koncepcii a v novom zaradení Sládkovičovej poézie. Adresne polemizujem len na tých miestach, kde na základe materiálového výskumu a analýzy diela dochádzam k protichodným stanoviskám. V oveľa väčšej miere nadväzujem na tie pozitívne výsledky literárnohistorického bádania, ktoré mi pomáhajú ozrejmiť proces vzniku a vývinu básnického' prejavu. Autor o knize VOLANÍ NA ČASY Příběhy mládí, třebaže se na stránkách tohoto malého románu objevuje 1 generace otců a détů. Mládl v idyle pohraničního města a-venkova, ale též mládí ve větru první světové války, za níž padne Rudlův otec, úěetnl Korálek, život se dramatizuje a s ním počínající láska. Tichá Klárka a dychtivý Rudolf s výbojným spolužákem Roubalem. Starý svět, jeho Instituce, továrna, v níž sloužil Korálkův otec, hraběcí panství v kraji dědečka a babičky musí ustoupit, hroutí se — vývoj, mládí pokračuje. Hlas poštovské trubky dozněl, ěerná zvonice pohraničního města je Rudolfu Korálkoví zdviženým kopím, když odjíždí po maturitě do Prahy. — „Uvidíš, Klárko! Nebudeš se za mne stydět, já mám takovou viru, že zvítězíme!“ Ano, to je hlavní smysl toho, co Jsem chtěl říci za každé mládí. „Volání na ěasy“ nechce být historickým románem, i když se jeho děj odehrává před a po první světové válce. Volá na budoucnost každé nastupujíc! generace. Spojuje se s jej! radostnou vírou. Minulost tu zapaluje rozběh do světa nových představ. A přitom, se v odstupu ukazuje, že ani prostředí rodiny a malého města nebylo pouhou idylou, nýbrž často tragickým klubkem světových událostí. Mládí věří, že z něho vytáhlo správnou nit. Už s nl běží. Nechť šťastně doběhne! :...... " ' " tj - ' SNKLU vydává v knižnici „Mistři světové kresby“ kresebné dílo Henrlho Matisse. Reprodukujeme perokresbu „Monlque“. Tušová kresba Henrlho Matisse z publikace SNKLU. STRUČNÝ POLITICKY SLOVNÍK byl původně oznamován v edičních plánech a v programu Členské knižnice jako Slovník cizích slov pro čtenáře politické literatury. Při jeho sestavováni však zařadili autoři také řadu českých terminů a pozměnili poněkud koncepci této příručky, která nyní vyšla jako „Stručný politický slovník“. Už vysoký náklad slovníku [8.0.000 výtisků) ukazuje, že.jde o populární zpracováni hesel, názvů a Zkratek, které má vyhovovat nejširší čtenářské veřejnosti v rychlé orientaci při četbě a studiu. Jsou zde v abecedním řazeni stručnými charakteristikami vysvětlovány především základní politické a společenskovědní termíny z oboru filosofie, ekonomie, vnitřní politiky, mezinárodních vztahů, dějin KSČ, dějin KSSS, dějin mezinárodního dělnického hnutí, kultury a uměni. Stručnost charakteristik umožnila zároveň značnou úplnost výběru několik» spt hesel, ■ e. S, POVÍDKY O DNEŠNÍ AMERICE Alberta Maltze, pokrokového americ* kého spisovatele, znají češti čtenáři z četných překladů románových ! -tíh 1 povídek. Získal sí jejich zájem 1 oblibu svým nesmlouvavě kritickým pohledem na současný americký život. Jako komunistický umělec vidi a zpodobuje ostré sociální konflikty a zaměřuje se především na dělnické vrstvy, ýajlehž existenční podmínky dokonale zná. Vyniká úsporným, stroze věcným stylem, který dosahuje — neboť je oproštěn od všehozbytečného — až monumentální prostoty* Výbor z Maltzových starších i nových povídek „Opodál Broadwaye“ je výraznou ukázkou jeho vypravěčského umění. Maltzovy povídkové příběhy, které jsou zdánlivě až šedivě všední, odkrývají otřesnou tragiku lidských životů, ponižovaných a rdoušených nebo definitivně zmařených nelidským společenským řádem. Odhaluji skutečnou tvář kapitalistické „svobody“, ve které dělník umírá na nevyléčitelnou silikózu, protože podnikatel se nepostaral o bezpečnost jeho práce, ve které proletářské dítě poznává už odmalička zákony dolarové džungle a kde přes všechny vznešené fráze o demokracii divoce bují rasistická nenávist. Maltzovy povídky jsou nelítostně pravdivé a kruté. Často v nich není — alespoň na první pohled — jasné východisko, světlejší perspektiva. Ale vždycky v nich je utrpení člověka, jehož osud nemůže být změněn jinak než bojem. To je výsledný patos této knihy, z které k nám promlouvá neumlčitelný hlas vzpoury, hlas amerického proletariátu, kterému patři budoucnost. Miroslav Petříček NOVE CESTY V POPULARIZACI FILOSOFIE Mezi publikacemi, které otevírají nová možnosti a naznačuji nové přístupy k popularizaci filosofie, si zasluhuje pozornost Ovod do íilosolie, který vyšel v Členské knižnici NPL a byl dán do voln' o prodeje v prosinci 1962. Je to první souhrnnější kniha ke studiu filosofie napsaná našimi původními autory. Na její přípravě se podíleli: J. Branžovský, J. Cvekl, F. Čížek, -L. Hrzal, J. Klofáč, M. Král, E. Menert, D. Prokop a E. Urbánek (jehož jméno není omylem v knize uvedeno). Nakladatelství tím vstupuje do nového roku se závazkem navázat na všechny dobré tradice vytvořené v minulém roce a hledat neustále nové, neotřelé způsoby v popularizaci vědeckého světového názoru, H.