Nové Knihy, 1966 (VI/1-52)
1966-01-13 / No. 1-3
ROČNÍK 1966 13. LEDNA ČÍSLO 1-3 VYCHÁZÍ PRVNÍ SVAZEK SEBRANÝCH SPISŮ VLADIMÍRA HOLANÁ ' Na závěr roku, v němž Vladimír Hálán oslavil ve chvíli nového a neodvratného triumfu své poezie šedesát let, připravil Odeon pod názvem Jeskyně slov první svazek jeho Sebraných spisů. Symbolicky uzavírá dvouletou invazi jeho poezie, která se konečně s notným časovým zpožděním ■dostala ke svému čtenáři. A ten si s ní porozuměl: tři antologie, jedna z nich v nákladu 24 000 výtisků v KPP, 'dvě bibliofilie a sedm nových knih ■básni rozešlo se pro mnohé s nečekanou rychlosti mezi milovníky veršů. Zároveň pak zahajuje Jeskyně slov řadu dvanácti svazků, které v příštích letech obsáhnou souborně Holanovu lyriku, epiku, básnické prózy a eseje, překlady a ostatní tvorbu, roztroušenou po časopisech — ta vytvoří svazek především dokumentární nazvaný Bagately. (Podrobný rozpis Spisů je vložen do jeskyně slov.) Proč Jeskyně slov? Odpověď dá báseň tohoto názvu ze sbírky Bolest, napsaná v roce 1949: Ne beztrestně vstupuje jinoch se světlem do jeskyně slov ... Odvážný sotva tuší, kde se to octl... Mlád, 1 když trpící, neví, cože je bolest... Předčasně mistrovský uprchne, aniž vkročil, a »»mluví se na neplnoleté století... Jeskyně slov! ... Jen skutečný básník a na vlastní v ní prošili křídla a to, Jak je navracet zemské tíži a neublížit oné, která přitahuje Jeskyně slovl Jen skutečný básník se vrací z jejího mlčení, aby, už stár, nalezl plačící dítě, odložené světem na její prálh ... Obsahuje tedy Jeskyně slov básníkovy prvni sbírky, poezii převážně lyrickou: Triumf smrti (konečnou verzi z roku 1948; znění 1930 a 1936 bude otištěno v Bagatelech, stejně jako prvotina Blouznivý vějíř, která je jakousi předehrou Holanovy tvorby), Vanutí, Oblouk, Kameni, přicházíš... a ’ Záhřmotí. K těmto knížkám z let 1930—1940 jsou přiřazena obojí Mozartiana;' první cyklus z roku 1937, otištěný původně v Záhřmotí, ale roku 1963 připojený k druhému cyklu z let 1952—1954, s níž vytvořil tematický celek. Ukazovalo se ovšem jako možné přiřadit Mozartiana až k druhému svazku Spisů, tedy k sbírkám Bez názvu a Na postuipu, popř. je jako celistvý cyklus s povahou přece jen epickou dát do svazku Lamento, kde bude Noc s Hamletem a Toskána. Naše řešení bylo zvoleno kromě řady technických důvodů hlavně proto, aby první Mozartiana nebyla odtržena od své domovské sbírky Záhřmotí a aby přitom mohla být udržena jako celek, tedy pohromadě s cyklem z let 1952—54. Konečně druhý svazek Spisů (souborně je nazván Ale je hudba) nedá na sebe dlouho čekat, vyjde za rok a půl. V příštím roce jej předejde jen kniha básnických próz Kolury, Torso, Lemuria a fragmentárni Hadry, kosti kůže (jmenovat se bude Babyloniaca), tedy titulů, jež nebyly dosud od svých prvních vydání publikovány, byť mají v Hoilanově tvorbě zásadní význam. Navíc pak sbírka Bez názvu, navazující přímo na Záhřmotí a těsně tedy také související s Mozartianami, není nedostupná. Je jediná z Holeňových sbírek publikovaných v posledních letech, kterou může Její vydavatel ostravské nakladatelství Profil, čtenářům Ještě nabídnout. Na Holanovýoh verších ze souboru Jeskyně slov se přesvědčujeme, jak si jeho první verše zachovaly dodnes svou velkou uměleckou hodnotu a citovou i myšlenkovou agresivitu. Možno docela říci, že mnohé z těchto básni působí nyní, kdy známe vlastně celé Holanovo dílo, ještě silněji. Že lecčemus rozumí dnešní čtenář lépe, neboť už Holanovy verše z třicátých let předcházely svou dobu. Pozoruhodné také je, jak vytvářej! s ostatními autorovými knihami kompaktní celek, jak prokazují celistvost a logickou souvztažnost celé jeho tvorby. Jak mnohé v nich už bylo napověděno, leccos už řečeno, jak nový čas nutil vrátit se nově k starým tématům. Celé Holanovo dílo pak ukáže, že jeho tvorba je neustálý vývojový proces, že v ní není chvíle pro oddech, ale že po všechna ta léta skutečně „propast odpovídala propasti“. Čímž má být také řečeno, že už první Holanovy knihy jasně dokumentují, že jde o tvorbu-dialog. Vydání prvního svazku Spisů Vladimíra Holama, o něž pečuje graficky Oldřich Hlavsa (každý svazek má navíc také svého ilustrátora — u jeskyně slov jim je Josef Sima) zahajuje novou etapu působení této ojedinělé tvorby největšího z našich žijících básníků a předního tvůrce moderní světové poezie. Ohlas Holaniova díla dovoluje konstatovat, že n^cle o čin pouze základního významu literárně vědného, nýbrž především o výraz skutečné čtenářské potřeby a odezvy tétt> poezie v našem kulturním životě. Tato skutečnost a toto posláni také určilo charakter celých Spisů, které při zachování všech náležitostí vydání kritického jsou myšleny jako živá součást živé čtenářské knihovny. Vladimír Justl O EKONOMICE JUGOSLÁVIE »Z PRVÉ RUKY« (K vydáni sborníku prací jugoslávských ekonomů) Z iniciativy Československé společnosti ekonomické a Svazu ekonomů Jugoslávie vychází pod vědeckou redakci prof. O. Sika v NČSAV sborník 21 statí nejznámějších jugoslávských ekonomů.") I když se v posledních dvou letech informovanost našich odborníků a celé naši veřejnosti o jugoslávském hospodářství značně zlepšila, trpěly všechny dosavadní články a zprávy (souborná práce v této tématice u nás totiž vůbec nevyšla) přece jen úryvkovitostl a často i povrchností. Nyní dostávají čtenáři do rukou dílo skutečně podrobné, komplexní a zasvěcené. Přitom se mohou seznámit nejen s vývojem národního hospodářství Jugoslávie, nýbrž i se soudobým teoretickým myšlením v oblasti ekonomie. Síře záběru je skutečně veliká. Je zřejmé, že si podle zájmu, odborného zaměření 1 profesionální specializace každý z našich čtenářů vybere ty práce, které právě jemu mají nejvíce co říci. Uveďme alespoň ve stručném přehledu tematické oblasti článků tak, jak to odpovídá uspořádání sborníku. Kniha Je rozdělena do dvou částí. První část tvoří obecně teoretické a metodologická problémy. Jde tu přibližně o tyto okruhy témat: a) stati z obecné ekonomické teorie (jde o 3 práce, které konfrontují marxistickou teorii s novodobým vývojem ekonomické teorie na Západě) b) problematika socialistické rozšířené reprodukce, se kterou se setkáváme v soudobé literatuře také pod názvem „ekonomického růstu“ (tento okruh se týká v podstatě 3 článků) c) obecné otázky ekonomického systému a metody plánovitého řízení (jde o 3 stati — s tematikou cen, úvěru a aplikace meziodvětových bilanci v zahraničním obchodě) d) mikroekonomické problémy (ze dvou prací se jedna zabývá metodou hodnocení využití kapacit a druhá pak analýzou výrobních nákladů). Druhá část sborníku obsahuje problémy hospodářského rozvoje Jugoslávie. Tematika 10 stati je různorodá. Vedle problémů Investiční výstavby, vývoje jugoslávského průmyslu a systému plánování v SFRJ se tu řeší otázky zahraničního obchodu, osobní spotřeby a zajímavé aspekty změn ve struktuře obyvatelstva. Všechny tyto práce Jsou doplněny bohatým faktografickým a často unikátním statistickým materiálem. Je tedy zřejmé, že sborník Jugoslávských prací vzbudí zájem Jak našich ekonomů z vysokých škol a vědeckých pracovišť, tak pracovníků naší hospodářské praxe. Neměl by zejména chybět v žádné odborné knihovně našeho státu. Inž. Jiří Kiosta ") současně vychází v Bělehradě v srbochorvátském překladu podobný sborník prací československých ekonomů. vrub z em... Pf 1966 uég*- v nakladatelských ročenkách ■ To, co tě trápí a co hledáš, nakonec si domluvíš jen se svojí duší. To je někdy vnitřní dialog v nás, který neposlouchat a nedoříci by byl hřích. Jaké bude Jeho poslední slovo, nevím ... Jediná metafora poví b věcech více než definice na dvaceti řádcích. Znát životy ostatních neznamená poznatl je, vymysliti si je, Je víc a pravdivější. Dvanáct dopisů F. Halase ženě (Čs. spisovatel) ■ Dřív byla literatura takzvaná „panenská“. Hned po vyjití Hřbitovního kvítí pravili, že Jsem ji zkurvll. Čím? Tím, že Jsem neznal lži, mluvil pravdu a užíval slov nahých, možná že někdy příliš nahých. Tím, že jsem poukazoval přes meze české a slovenské literatury a dokazoval, že musíme celou světovou literaturu znát a strávit, máme-11 vůbec něčeho dovést sami, čeho by si všiml svět. Tím, že jsem uznával jen Celakovské, Kolláry, Erbeny a Máchy, jen skutečné básníky za básníky, a že jsem pramalou úctu měl k nádobám prázdným, třeba sluly „autoritami“. Tím, že jsem i do básní směle přinášel otázky socialistické, jimž dnes ještě se uhýbají jako vší pravdě. Z odkazu Jana Nerudy (Svobodné slovo) ■ Písmena BSVZ z malého slovníku nadávek: Ty bimbasei, Boule svalená!, Si blbej jak dělo!, Takovýho bambusa Jak ty sem eště neviděli, Ty serefuku!, smetáku!, smradel, smrkáčii, sralo z Betlémal, sroulo I, Ty šajskýblel, šamšuloi, šancajku!, šimšoi, šlundroi, Ty vobšourníkui, vohrndíro I, vochčíplotel, vošklíbře! votlemenčei, vydobínoi, vyprcounei, Ty zázraku bezzubej!, zmrhaleno! Hantýrka pro samouky, podává Radovan Krátký (Státní nakladatelství krásné literatury a umění — nyní Odeon) ■ Vepřové na žampiónech: 300 g libového vepřového, 2 žloutky, škrobová mouka, sůl, cukr, 180 g čerstvých žampiónů, 1 polévková lžíce pálenky, 1 kávová lžička glutasolu, olej. Maso rozkrájete na kostky, posolte a smíchejte se škrobovou moukou rozmíchanou se žloutky. Na horkém oleji osmažte po všech stranách a dejte na síto okapat. Do jiné pánve dejte dvě polévkové lžíce oleje, nakrájené žampióny, pálenku, glutasol a kávovou lžičku cukru a coli. Nakonec vmíchejte osmažené masové kostky. Novoroční stůl ze staré orientální kuchyně (Mladá fronta) Foto Miloše Vodseďálka ze sborníku začínajících autorů, nazvaného „Odpich“. PREHĽAD DEJÍN SLOVENSKEJ FILOZOFIE Po Kapitolách z dejín slovenskej filozofie, ktoré vyšli roku 1957, prichádza, možno povedať, ten istý kolektiv slovenských historikov filozofie s dielom Prehľad dejín slovenskej filozofie (VSAV, 556 str., viaž. Kčs 32,—j. Je to druhá publikácia, venovaná celkovému pohfadu na dejiny filozofického myslenia na Slovensku. Jej vydanie bolo naliehavé, pretože Kapitoly boli po vyjdení ihneď rozobrané. Prehľad dejín slovenskej filozofie má síce spoločné črty s Kapitolami, nemožno ho však pokladať za ich púhu reedíciu, ale o podstatne nové, prepracované a doplnené vydanie. V Prehľade sa riešia náročnejším spôsobom vlastné problémy filozofie a uplatňujú sa odbornejšie kritériá pri hodnotení foriem, s ktorými sa stretávame na Slovensku. Kým v Kapitolách začínal sa výklad až obdobím reformácie, v Prehľade sa venuje pozornosť už aj humanistickej epoche našich dejín. Odrážajú jednak nové výsledky výskumnej práce autorov, ktorá sa urobila počas siedmich rokov po vydaní Kapitol a vypĺňa úseky, ktoré v nich chýbajú (filozofia obdobia humanizmu, filozofia univerzít v 17. a 18. storočí, prírodovedecké myslenie 19. storočia), jednak novo, kompletnejšie monograficky spracúvajú kľúčové otázky nášho myšlienkového dedičstva (osvietenstvo, obrodenie, počiatky marxizmu, filozofia najnovších čias.). V troch statiach j Od reformácie po národné obrodenie; Od matičných rokov po národné oslobodenie; Od vzniku I. CSR do dnešných dníf sa skúma a vykresluje presvedčivý obraz o filozofických úsiliach a ideovom vývine od obdobia humanizmu až po našu súčasnosť, ba až prítomnosť. BOHUMIL HRABAL PŘICHÁZÍ S NOVOU KNIHOU Jmenuje se Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet, a její děj bychom mohli Chronologicky zařadit za Pábitele. Ale jaký je to rozdílí Proti přiopilé radostnosti Pábiteiů, oslněných svobodou podnikání (Bambid di Praga), umění (Chcete vidět zlatou Prahu?), vonících svěžím životem, hýřících barvami bengálských ohňů a hned zase nalézajících moudré zklidněni v zrcadlové hladině stojatých vod autorova nejmílejšího kraje, jeho domova — je Inzerát už svým dlouhým titulem kategorickým protestem proti létům, která tehdy následovala. . Na iprvní pohled se mi zdá nová Hrabalova sbírka bez humoru. Pak jsem viděla, že tam jakýsi para-humor přece jen je, tak smutný, až svírá srdce. To myslím hlavně na sugestivní povídku Ingot a ingoti. (Je tam i šílená vize, zmechanizované umělecké tvorby (Zrada zrcadel) a velká metafora věci a lidí, kdysi krásných a užitečných, jež doba rozdrtila, a zbavené originality a účelu poslala do šmelcu k přetaveni. V tom procesu se z nich stanou (z lidi i věcí) ingoty, jeden jako druhý, všechny stejně dlouhé, všechny stejně šedivé. Každého čtenáře nad novou Hrabalovou sbírkou upoutá autorovo manifestační znovupřihlášeni k poetice surrealismu. Je to jeho dávná velká láska a v době, v níž se jeho’ povídky odehrávají, pomáhala jemu i jeho přátelům překonávat těžkosti a žaly, doslov-ně je přenášela do jiné reality, vystavěné nad tou, v níž žili. Formální problém, který si autor ve své práci předsevzal řešit, je postiženi rozpornosti právě prožívané skutečnosti, snaha o zachycení téhož okamžiku z několika hledisek, prostupování dějů. (Je to v jiné podobě totéž, oo se v Pábitelích projevovalo zrcadlením.) Ani surrealistická poetika, ami toto prostoupeni není ničím pro Hrabala novým, stopy nalézáme ve všech jeho pracích. Kniha má — proti dvěma předcházejícím povídkovým sbírkám — poměrně pevnou kompozici, rámcovanou evokaci milenky (Poldinko, máte mne ještě ráda?) v první povídce, jež s nostalgií se loučí s jedinou určitou etapou vypravěčova života (inventura hraček, které nikdo nechce, a enumerace typických pražských figurek), potom přechod na ■kladenskou Pdldlnu huť (opět se vrací paradox rozlámaných lidi a věcí) a konečně v závěru (povídka Krásná Poldi) dfinitivnl poznání nenávratnosti dožitého a odžitéto z propadliště času (kam se Jen poděl ten mrzák od Masaryčky, kam se poděl?). Do ■těchto několika bodů, jež určují klenbu, je Vkreslena křivka lidského utrpení, maximálního ponížení, zrelativizování všech hodnot, iprotihumanistické mašinérie. Když vyšla Perlička na diné, řada čtenářů mi sdělovala pochybnost, zda Hrabal nezůstane navždycky Jen autorem jedné knížky. Přišly další, Pábitelé, Taneční hodiny, Ostře sledované vlaky a pochybnosti zůstaly, jen změnily formulaci — nejsou to všechno staré, dávno napsané texty, které autor stále ještě vytahuje ze zásuvky? Jak to tedy vlastně je? Jisté Je, že existovaly osnovy, programy, autentické záznamy detailů už z doby, kdy se povídky odehrávají. Ty Jsou ovšem opravdu jen materiálem, surovinou, z níž po patnáctiletém, odstupu, z nadhledu vybudoval autor novou básnickou realitu, stylizovanou skutečnost. Domnívám se, že tato stylizace, 0 niž se už mnohokrát v souvislosti s Hrabalovou tvorbou psalo, je v jeho nové knize patrna nejvíce. Vracím se k tomu, od čeho jsem vyšla: Bohumil Hrabal v Inzerátu (proti svým předcházejícím knihám, 1 proti Ostře sledovaným vlakům) ještě více zvážněl. Po všech stránkách. Irena Zítková /to