Nové Knihy, 1977 (XVII/1-52)
1977-01-05 / No. 1-2
Revolucionár Eduard Urx život a dielo Ednarda Urxa sú bezprostredne späté s literatúrou a robotníckym hnutím na Slovensku v období medzi dvoma svetovými vojnami. Ako literárny kritik bol jedným z tých, ktorí stavali základy slovenskej socialistickej literatúry, ako politik a revolucionár pomáhal odhalovat pravú tvár buržoázie, aby napokon položil život za ideály komunizmu. Svedectve e tom podáva aj výber z jeho publicistiky a korešpondencie, ktorý vyšiel pod názvom V službách revolúcie (vyd. Smená). Publikácia sa skladá z dvoch časti [Roky formovania, Zrelý vojak revolúcie) a sumárne predstavuje tohto nášho významného kultúrneho a politického dejatefa ako človeka mimoriadne erudovaného, filozoficky rozhľadeného a umelecky cítiaceho, ktorého osobnosť sa formovala v bezprostrednom styku s robotníckou triedou a revolučným hnutím. „Ako literát neprestáva byť revolucionárom, ako revolučný publicista a funkcionár zostáva ustavične umelcom. Nieto tam výrazných predelov a rozdielov, jedno sa prelína s druhým, vzájomne prerastá na osoh obom.“ Takte charakterizuje Urxa zostavovateľ publikácie a autor úvodu (inak aj Urxov monografista) Stefan Drug a je to charakteristika naozaj výstižná. Čitatel si to z môže overiť z prvej ruky, t. J. listov E. Urxa literárnym priatelom a spolupracovníkom (Poničanovi, Siráckemu, F. Královi, Clementisovi, Jílem- Drsné lásky Z rozsáhlého dila Maxima Gorkého jsou bezpochyby nejznámějšl velké společenské epopeje, politické a sociálni romány. Tzv. bosácké povídky a mnohokrát inscenovaná dramata vynesly autorovi konstantní přívlastky „pévce bosáků“, „zakladatele sovětské literatury“ či „prvního dělnického spisovatele“. V těchto knihách spočívá těžiště jeho tvorby, která je tematicky 1 žánrově mnohotvárná, a jednostranný přístup ke Gorkému jako k autorovi dvou či tři románů již dávno neobstojí. V jeho prozaickém odkazu je hojně zastoupena rovněž milostná tematika a právě z ni těží výbor sedmnácti povídek, který nyní vychází pod názvem Drsné lásky (vyd. Odeon v Klubu čtenářů). Spisovatel se k milostným námětům vracel celý život (i v jeho prvotině z roku 1892 najdeme vyhrocený erotický konflikt), ale ve výboru převažují povídky z předrevolučních let, které Jsou sipjaty s Gorkého mladistvým putováním po šíré Rusi. Nejprve jako bosák, později jako světoznámý literát pronikl do všech společenských vrstev a zevrubně poznal jejich morálku, a toto poznáni se projevilo 1 v jeho milostných prózách. Nejsou to žádné tuctové historky, 1 do nich vnesl Gorkij sugestívni prostředí, v němž zraňovaná citová pouta vznikala. Protc 4 CENA 20 HAL. ROČNÍK 1977 5. LEDNA 1977 nickému) a z jeho článkov, ktoré uverejňoval či už v Ročenke slovenskej chudoby, Pravde chudoby, Pravde, Tvorbe alebo v Rudom práve. Sú to všetko dokumenty, ktoré nielenže dokreslujú Urxov ľudský, literárny a politický profil, ale živo a plasticky približujú aj dramatickú atmosféru obdobia, v ktorom sa začalo uvedomelé bojovať o našu socialistickú prítomnosť. A to už samo osebe svedčí o tom, že Urxova korešpondencia a publicistika nie je adresované iba úzkemu okruhu odborníkov v oblasti literárnej histórie; nájde v nej príťažlivé čítanie každý, koho zaujímajú dialektické súvislosti dneška s našou revolučnou minulosťou. (PP) Obilkn navrhla Táňa šandová (Naša vojsko) jsou povídky zařazené do výboru především vyprávěním o strastiplných osudech ruských žen. Vášně, jimž jsou vystaveny nebo kterých jsou plny, se většinou projevují jen jako „drsné lásky“ a musí překonávat rozmanité překážky sociální i biologické. Vic než drsné však jsou Gorkého lásky bezútěšné; přes velikost citů a vášni do nich vkládaných přes autorovu patetickou víru 1 v člověka je i pro tento výbor nejcharakterističtější téma lásky zmařené. Krevnaté, výbušné citové srážky jsou typické zejména pro autorovy rané povídky poznamenané spontánním vypravěčstvím, zatímco v porevolučním období vstupují do jeho milostných próz zmoudřelé ironické reflexe a přemítání nad vrtkavostí lidských osudů. Otázku po smyslu života sl mohl Gorkij zvlášť naléhavě klást v příbězích zdeptaných či epizodických lásek, a posléze v autobiografických milostných povídkách, které výbor uzavírají. „Žijeme instinktem lásky, který stvořil vše, co považujeme ra kulturu,“ napsal umělec na sklonku života, „a ted jsme na prahu nového instinktu, který vyplyne z našich tragických zklamání. Představte sl, co se stane, až se statisíců lidi zmocní vášeň nikoli zjistit, Jak žft pohodlněji, ale pro co žít... (ný) Fedinove krátke prózy Pýchou literatúry Je Je) skromnosť. Pripomína nám to opätovne čítanie próz Konstantina Alexandroviča Stretnutie s minulosťou Fedina (vyd. Tatran). Fedin —. hoci ide o spisovateľa velkého formátu — ani negestikuluje, ani nedvíha hlas. Jeho slová sa v nás usadzujú pokojne a dôverčivo — ako ťažká pieseň. Súbor Stretnutie s minulosťou prináša šesť próz. Z prózy Anna Timofevna hľadí na nás smutnými očami staré, predrevolučné Rusko. Je neumyté, drsné, brutálne. Brutálne najmä k tým, ktorí sú bezbranní, ktorí pred ťarchou života neuhýbajú, lež Ju dvíhajú — čo aj slabými rukami. Anne Timofevne neponúkol život mnoho dobrého. Jej muž Roman Ijakovlev má sice rád žart, no ked si vypije — nie je mu do smiechu. Nie je do smiechu ani jeho žene, lebo Roman si vypije rád a často — kým ho páchnúca vlna alkoholu neodhodí do hrobu. Annina dengľavá dcérka sa prepletá medzi vnímaním a nepríčetnosťou — až ju napokon pohltí tma imbecility a hrobu. No Anna žije ďalej — vracia sa po rokoch k svojmu zvodcovi z mladosti (videlo sa jej, že on jediný má pre ňu akoby lúč ľudskosti). Bol to omyl — Anna umiera, pošliapaná bezcitnosťou a hrubosťou. — Svet chamtivosti a sebectva nachádza čitateľ zobrazený v próze Starec. Starý saratovský kupec so soľou Miron Guľajev — sedemdesiatročný, ochrnutý a nevládny — zatúži po mladej Agrippine Avdejevne, žene nie príliš prísnych mravov. Chamtivosť, ktorou po ce'lý život obcoval, s ho zrádza: ponúka Agrippine všetko — teda i svoje zlato. Len ju dostat! Trasúcimi sa rukami podáva noc Mironovi ženské telo — no kým ho stihne vysať — padá Mlron mŕtvy k zemí. — Čosi veselšie čítame v Transvaale (i ked aj tu nás prvý plán prózy nesmie príliš zvádzať): Je to príbeh Viliama Ivanyča Swaackera, Búra, ktorý sa akýmsi čudným riadením osudu dostal do Ruska, kde prežíva Veľkú októbrovú socialistickú revolúciu a občiansku vojnu. Prózy Ako som bol hercom (z Fedinovho pobytu v Nemecku za prvej svetovej vojny, ked tam bol Kresba Karla Miška x knihy Z. L. Dufka Jak se rodf svitánf (Čs. spisovatel) zadržaný) a Stretnutie s minulosťou (v tejto i spomienka na drastickú vraždu dozorcu seminaristov) sú skôr memoárovou záležitosťou, hoci ani im nechýba fedinovský duch velkorysosti. Saratovský rodák Konstantin Alexandrovič Fedin známy je u nás skôr z väčších románových prác (Mestá a roky, Bratia, Onos Európy, Sanatórium Arktur, Prvé radosti, Neobyčajné leto a ďalšie). V knihe Stretnutie s minulosťou stretávame sa s Fedinovýml kratšími prózami. Fedin kultivuje a ďalej opatruje gorkovskú (ale aj ešte staršiu) literárnu tradíciu. Fascinovaný vrcholkami ruskej realistickej tvorby — pomáha vo svojej práci ďalej rozvíjať to, čím sa táto literatúra tak výrazne zapísala do histórie svetového umenia. Ivan Mojik Domov DONÁT ŠAJNER Buď pozdraveno poledne mé země, kdy slunce prohmatává kdejaký kout, stvořený snad jen pro zamilované a pro oči, které dovedou zálibně spočinout na starém dubu na hrázi, na venkovské zahrádce, tak přeplněné květy, i na fasádě omyté dešti staletí. Vzduch je provoněn medem lip, heřmánkem a zrajícím obilím. Do daleka, do široka, kam poutníče dohlédneš, tam voní chléb domova, který tak chutná, když tě cesty přivedou z dálek. Doma! Jaro domova, kvetoucí trnka na stráni a třešně kolem silnic. Léto domova, kde se přelévá moře klasů, hukot včel a píseň řeky. A ty, podzime uspávanek lesů a teskných melodii nad vodami, kdy hněď polí je už opět samodruhá příšti úrodou a voní z rovin a strání pozdravem dělných vsí a samot. A pak ty, paní zimo, vlečko nevěstino, ani ty nejsi u nás bez krás. Je v naší zemi dostatek hor i vod, kde sníh a mráz vytváří nové podoby domova. Üryvek úvodní básně Donáta Sajnera z publikace Viléma Heckla Krásy Československa (vyd. Orbis) Légerovo muzeum na Azurovém pobřeží. 2 knihy Josefa Hotmara \apřič kontinenty (Melantrich) Zimní nálada v Beskydech. Reprodukujeme z obrazové publikace Viléma Heckla Krásy Československa (Orbis) Napříč kontinenty Nová knížka Josefa Hotmara je — zdá se — vyvrcholením a zakončením sklizně z roz* lehlých polí originální životní zkušenosti: Autor próžíl léta j západních zemích, předevšíi^ ve Francii, jako dopisovatel 0% rozhlasu a ze své pařížské zál kladny podnikal riskantní v# pravý do mist, kde dějiqjj kuchtily či už dokonce ochují návaly svou vřelou polévku.«* Pátá z řady prací těžících í bezprostředního poznání udář losti, osob, prostředí i problé* mů má tedy název Napřič koná tinenty (vyd. Melantrich J, 8 ten, kdo autora zná z jehgf předešlých knih, nebude udS»" ven, že se znovu jedná o 1$ dvě pevniny Hotmarova výsost» ného zájmu, o Evropu a Afrfr ku. Čtyřiapadesát próz osobitéhtS stylu je uspořádáno do devíti obsažných tematických bloků (f hned v tom prvním se naplnff rozlehne vábivé „volání da« lek“ výpravou na mys sv. Vin« centa, kde pohovoříme se stráž* cem majáku a vracíme se dflf Lisabonu na tiskovou konfe* rend. A pak už to samo běží jako pestrý filmový pořad: Spa« nělsko, Itálie, Belgie, Holand* sko, NSR, Lucembursko, Saii Marino, Alžírsko, obě Konga* Angola ... Východiskem auto« rova postoje ke skutečnosti, St tudíž i jeho literární metody je přirozeně reportérsky xá* jem (a povinnost), tentokrát ale velice zřetelně v knize pro» teplený subjektivní motivací* definovanou v předmluvě jako „naplnění klukovských snů% Čtenář s porozuměním vnímá autorův pocit štěstí, s nímž sd pohybuje v kdysi jen vysně* ném, nyní náhle uskutečněném světě, a sdílí s nim rozkoše* jaké může prožit jen český člo* věk, když se octne tváří v tvář něčemu velikému, kdy může osobně rozmlouvat s Janem La« cemburským, s Pannou orleátí* skou, s Loreley, s Aznavourem, s Wurmserem, když se ho do* tkne pohled Picassův. Nebí když se stává účastníkem udá« losti, o kterých už sice někdy, třeba ve škole, slyšel, do nichž Je však nyní autorem vtahovájj* aby hlídal okna zapáleného Říšského sněmu, aby dobýval Bastilu, aby prchal z cizinec« ké legie, zkrátka, aby byl 1$ toho prostřednictvím autory který viděl, slyšel a zapsal," •• Poznávací hodnota nové Hot» marovy knihy Je nepochybná* ale to je jen jedna stránka v?« cl. Je třeba vidět, že knižká svědčí ještě také sama o sobfc* o kvalitě současné tzv. litera« tury faktu, ale rovněž O sa* motné tvůrčí cestě a vývoj} autora. Knižka — Jak už fcývS 8 Hotmara pravidlem — Je pro* vážena bohatým souborem ba» řevných fotografií, jsou t5 opravdové fotografické Sně nejen z konce světa, od palé* ců monarchů, ostrovů Středo* zemního moře, ale i z Kanár* ských ostrovů v Atlantiku, $ front války o Španělskou repti* bliku, z nehybných písků Sa* hary 1 nekonečných pralesů 8 savan či oáz Afriky. *aná NEJKRÁSNĚJŠI KNIHY ROKO 19» Dne 22. prosince 1970 byly f Památníku národního písemnictví v Praze vyhlášeny výsledky české části soutěže „Nejkrásnější knihy roku 1975“. Soutěž byla vyhlášena e organizována ministerstvem kultury ČSR, Slovenským ústředím knižná kultury, Památníkem národního písemnictví a Maticí slovenskou. V české části soutěže udělila porota 4 ceny.ministers*« va kultury ČSR: ANTONÍNU STRNADELOVI in memoriam za ilustrace knihy J. Strnadela: Vyhnal jsem ovečky až na Javorníček s přihlédnutím k významné celoživotní lltw stračni tvorbě, KARLU HRUŠKOVÍ za ilustrační ztvárnění knihy M. Šolochovát Rozrušená země, JOSEFU TÝFOVI za celkové gras íické zpracováni titulů Košický vládni program, V. Lunačarskij: Stati o uměni. Perinatal Medicine. NAKLADATELSTVÍ ODEON za cel* kovou péči, kterou věnovalo zpracováni titulů vydaných v roce 1975 s přihlédnutím publikacím o výtvarném uměni. tj Dále byly uděleny dvě ceny po* iygrafického průmyslu! n. p. SVOBODA a n. p. POLYGRAFIA za celkovou technicko« realizaci vybraných titulů. Cena Arna Sáňky, určená začínajícím výtvarníkům, byla udělena: EVĚ HAŠKOVÉ za ilustraci ke knl* ze D. Šindeláře: Stručný este-l tický slovník pro samouky. Kromě toho bylo uděleno 57 čestných uznání z oblasti litera-* tury politické a společenskovědní, literatury odborné, literatury krásné, literatury pro děti a mládež a za publikace o výtvarném umění. Blahopřejeme*