Nové Knihy, 1984 (XXIV/1-52)
1984-01-04 / No. 1-2
„Mezinárodní postaveni naši země se za poslední léta ještě vU ce upevnilo, zvýšila se její autorita. XVI. sjezd KSČ vytyčil straně a lidu nové úkoly „zajistit organickou jednotu vnitřní a zahraniční politiky, aby byly vytvořeny příznivé podmínky pro vybudování rozvinuté socialistické společnosti v naší zemi. A tyto úkoly budou bez Jakékoli pochyby úspěšně splněny.“ Těmito slovy uvádi v předmluvě ministr zahraničních věcí ČSSR Bohuslav Chňoupek neobyčejně »zajímavou knihu, nazvanou Zahraniční politika ČSSR, která vyšla před krátkým časem v Nakladatelství Svoboda. Její autoři, kolektiv předních českoslovens kých zahraničně politic - kých odborníků pod vedením zástupce vedoucího mezinárodního oddělení ÚY KSC.'Mjchala Šiafaňžka v ní poutavou formou podává ucelený obraz zahraničně politické činnosti za období od osvobozeni naší vlasti Sovětskou armádou až prakticky £o dnešní dny. Tematicky je kniEa rozdelená do sedmi kapitol, v nichž autoři přesvědčivě dokazují a na konkrétních faktech dokumentují, že po celou poválečnou dobu Je pro naši zemi příznačná jasná mírová orientace, která byla základní směrnicí všech sjezdu Komunistické strany Československa a součástí všech vládních programů. Tato neměnná orientace je zakotvena 1 v Ostavě, kde se výslovně uvádí: „Chceme žít v míru a přátelství se všemi národy světa.“ Kniha Zahraniční politika ČSSŔ pak toto zaangažování naší země v mnohotvárném procesu vývoje mezinárodních vztahů a její každodenní zahraniční politiky názorně přibližuje. Ukazuje, že Československo ve smyslu koordinovaného postupu se Sovětským svazem a bratrskými socialistickými zeměmi vystupovalo a vystupuje, vždy a všude, ve prospěch zmírňování napětí, zastavení horečného zbrojení, nastoupení cesty všeobecného odzbrojení a rozVoje mezinárodní spolu-práce. A že také zahraniční politika vnesla nezanedbatelný příspěvek, aby se celý svět a zejména náš kontinent stal bezpečnější a vzájemně více spolupracující. To je také základní motiv stále vzrůstající aktivity naší země o rozvoj co možná nejširších kontaktů s jejími zahraničními partnery. Aktivity, která směřuje nefen k udržení značné a,utority naší zahraniční politiky ve světě, ale především k tomu, aby se tato politika v budoucnu stala ještě dynamičtější, konstruktivnější a efektivnější. Kniha Zahraniční politika ČSSR vychází v době, kdy "vzhledem ~K áktivizaci Tiejreakčnějších_si 1 ■ mperialisinu, qejména americké - ho, dochází k nebývalému zi > - strení mezinárodní situace až na samy pokraj termojaderné katastrofy, její aktuálnost a potřebnost se tím ještě více umocňuje. Čtenář jejím prostřednictvím dostává k dispozici fakta a argumenty ukazující, kdo na světí o mír skutečně usiluje a kdo je, svými činy ohrožuje. Publikace se tak zároveň stává i významným pomocníkem při osvětlování nei-nželiavěišich a__muaktuáJnejSíLh otázek současnosti. A Bohumil Breižekl 0 vietnamské problematice bylo napsáno již mnoho článků, úvah i rozsáhlých publikací, jež z nejrůznějších aspektů zpracovávaly řadu vojenských operací, které sé na území Vietnamu odehrávaly. Radí se 'k nim i kniha Vietnamská válka, kterou její autoři — František Šita [vedoucí), Nguyen^RlŤčjc "Vjen, Marcela Sainenlv^r,~TJao Van Xuan a^ Phan Dang Died —""v é iío väTTd 1 o u h é histórii vojenství Vietnamu, celé řadě válek a válečných konfliktů, které v této asijské zemi probíhaly po staletí. Byly to většinou boje za svobodu a za udržení nezávislosti. V těchto historických střetnutích i později proti japonským a francouzským kolonizátorům a nakonec proti americkým interventům byl poměr sil vždy pro Vietnam nepříznivý. Přesto se dokázal pokaždé ubránit a nepřítel opouštěl zemí jako poražený. Právě proto, že vietnamský lid musel odedávna čelit vojenským útokům, vyvinula se časem v zemi velmi pružná vojenská organizace života. ]Tz”od středověku byl űz Ivan jeďnotný vojenský řád pro výcvik, byla zavedena dvouletá prezenční služba s registrací záložníků pro mobilizační účely. Existovaly rozsáhlé síly dobře vycvičené domobrany a lokálních vojsk, která se zúčastnila bojů jen tehdy, pokud probíhaly na stanoveném území. Potom podle okolností buď přešly na partyzánskou válku, nebo se věnovaly zemědělství a zásobovaly bojující jednotky. Tento způsob vedení bojů se udržel prakticky po celé generace. Stávající systém odpovídal všelidovému charakteru války, které se zúčastnil každý občan podle svých schopností a možností. Bojoval tím, co nejlépe ovládal, a tak, jak nejlépe uměl. Proto byly bojové prostředky i způsoby vedení boje tak mnohotvárné. Přestože autoři zákonitě vycházejí z historické skutečnosti kladou hlavní důraz především na poslední období národně osvobozeneckého boje proti francouzským kolonizátorům a americkým agresorům. V těchto bojích, kdy nepřítel disponoval nejmodernější bojovou technikou, chemickými látkami, byl velmi dobře materiálně vybaven a neštítil se používat těch nejkrutějších metod násilí vůči obyvatelstvu, svých dobyvačných cílů nedosáhl. Stál totiž proti němu hrdinný vietnamský lid, zocelený tisíciletými boji a zkušenostmi z nich získaných. Vítězství dosáhl především proto, že ho v bojí vedla revoluční strana, později Komunistická strana Vietnamu, která byla schopna vy-, užít historických tradic z vedení lidového boje, posílit účinnou ideologickou prací morální duch obyvatelstva a přizpůsobit, se podmínkám soudobého boje včetně využití technických bojových prostředků lidu. Postupným vyzbrojováním moderní technikou, čemuž napomohl i sám nepřítel, ale rozhodující pomoc sehrál Sovětský svaz a ostatní socialistické země, vietnamský lid vyhnal všechny agresory ze své země. Nyní si vládne sám ve sjednocené a osvobozené vlasti, Vietnamské socialistické republice. Vztahu minulosti a současnosti odpovídá i formální členění knihy, kdy jsou poslednímu období věnovány celé tři čtvrtiny textu. Nejde pouze o prosté vylíčení jednotlivých bojů, ale i velmi konkrétní a zasvěcené údaje o bojové technice, užívané francouzskou a posléze americkou armádou, a to nejen v textu, ale i v řadě tabulek, kterými je kniha vybavena. Obdobné údaje dávají i mapky, většinou schémata jednotlivých bojových operací, a v neposlední řadě bohatá obrazová příloha. RSDr. Rostislav Guth kády. Nalezneme tu vzpomínku Olgy Berggolcové a verše JurlJe Voronova. V lednovém čísle SL jsou 1 dva zajímavé rozhovory — se spisovatelem Vladimír Těndrjakovem a akademikem Dmitrijem Lichačovem. Můžete si přečíst 1 zajímavou stať o vztazích slavného ruského malíře liji Replna k Čechám a o ilustracích mladých sovětských výtvarníků k dílům Karla Čapka. Obsah doplňuje poutavá .'vědeckofantastická povídka v pravidelné rubrice „Hvězdné křižovatky“. VM VŠICHNI STÁRNEME Gerontologie a geriatrie, dvě slova, která stále častěji pronikají i db o běžného života. První znamená vědu příčinách a projevech stárnutí, druhé vědu zabývající se léčbou starých lidí. Doc. MUDr. František Tvaroh, CSč., přední průkopník gerontológie u nás, se jí zabývá již padesát let. Jeho kniha Všichni stárneme (Avicenum) je určena všem bez rozdílu vzdělání či věku. Mladším poradí, jak projevy stárnutí oddálit a jak vychovávat í své děti k péči o zdraví, aby se včas zvýšila jejich odolnost proti budoucím zátěžím a nemocem. Ty starší připraví n,a boj proti obtížím, které s sebou nese vyšší věk a poradí, jak žít, aby zbytek života byl co nejdelší a nejradostnějšf.: .■ Přehledně a čtivě napsaná kniha, která nyní vychází Již: va druhém podstatně doplněném a rozšířeném vydání, se jistě stane rádcem a průvodcem všech, kterým není lhostejný jejich další osud, a kteří se chtějí dožít skutečně aktivního stáří. K Zahraniční politika ČSSR Přebal navrhla Jana Mikulecká (Nakladatelství Svoboda) Obálku navrhl Václav Rytina (Nase vojsko) Album, památníček Kryštofa Viléma Haranta z Polžic a Veselice. Z knihy Jana Šmída a Pavla Candy Národní muzeum v Praze (Pressf-oto) Kamenná hlava, pravděpodobně keltské božstvo. Fotografie Pavla Čandy z knihy Jana ifhiida a Pavla Candy Národní muzeum v Vraže (Pressfoto) Sovětská literatura v lednu ku Československé vydání měsíčníSovětská literatura přináší v lednovém čísle příspěvky k 60. výročí úmrtí V. I. Lenina — báseň Mykoly Bažana a povídku Mustaje Karima. Nejobsáhlejší součástí obsahu prvního čísla nového ročníku je začátek románu Veniamina Kaverina Umění odejít, jež bude ukončeno v čísle únorovém. Z prózy je zde ještě do slovenštiny přeložená úsměvná sonda dn vztahu dvou lidí, zpestřená cirkusovým prostředím — Žádá se zázrak od Sergeje Abramova. Jedna z rubrik je věnována 40. výročí průlomu leningradské bloVycházíme z toho, že lidstvo není odsouzeno k záhubě. S horečným zbrojením je nutné a je možné skoncovat. Lidstvo si zasluhuje lepší úděl než žít ve světě zmítaném konflikty a klesat pod břemenem smrtonosných zbraní. J. V. Andropov: Vybrané projevy a stati (Nakladatelství Svoboda) Redakční fejeton do nového roku Zatímco mrzlo, už jsou zase louže, a zbývá snad ještě nějaké cukroví f rybu jsme včas a bez úhony snědli, neodkládat!); tak začal nory rok. Ještě se porozhlédneme po kapsách a nahlédneme i do tašky. Ano. Byli jsme trochu nepozorní. Zůstalo nám ještě nějaké přání do Nového roku, uvízlo tady, už jsme je nestihli odeslat vzdálenějším přátelům, s nimiž jsme si nestačili stisknout ruku. A protože jsme do nového roku vykročili hrdě, jak jinak, odmítáme zásadně takovouhle podivnou a nám jistě cizí myšlenku, která se bůhvíodkud vynořila: „Napiš tam přece starší datum a odpovědnost svedeš snadno na poštu.“ Kdepak. Rozhodli jsme se přece už předem, že odpovědnost budeme brát výhradně na sebe. Většina lidí už přestála tvůrčí nejistotu dní s novým vročením. Brzy nám to ani nepřijde a budeme psát čtyřku všude jako nic. Snadno a s důvěrou. Trochu jiné je to s lidmi zasaženými aktuální nerozhodností vztáhnout ruku po tom správném kalendáři; sváří se v nich touha udělat do něj dobře první čárku, která je potom povede celým rokem, a současně bolestná potřeba jistoty, týkající se toho, je-li to konečně on, ten pravý! Když navštívíte dnes kteroukoliv redakci, nevidíte už, jak tomu bylo přesně před dvěma roky, v jedné místnosti pohromadě redaktor)/, kteří právě přestali kouřit a ty, kteří doposud váhali, přičemž všichni drželi v ústech špičku, dnes velmi vzácnou, téměř k nesehnání; vynořila se tehdy v souvislosti se zajímavým programem v televizi, odhalujícím nebezpečnost kouření. Mohli jsme ji spatřit i u notorických nekuřáků. Začátky bývají těžké a ani nový rok to nemá snadné. . Také do redakce Nových knih se nedostavil jenom tak. Byl však plánován. Počítalo se s ním. Knihy, příručky, učebnice, omálovánky, mapy, hudebniny, ale také bibliografie, rukopisy a korektura v tiskárně, to vše tu už muselo být o tři týdny dříve. Tedy vloni. Zatímco byl očekáván a připravován, nyní ho tady už máme. Co chceme v tomto roce nabídnout čtenářům? Pěkné knížky především. Na stránkách našeho týdeníku informujeme o knižních novinkách. Čtenář se tu však setká také s myšlenkami a zkušenostmi lidí různého zaměření, povolání, ale vpodstatě to budou vždycky ti, kteří mají něco společného s knihou, knižní ilustrací, s kteroukoliv fází přípravy a výroby knihy, s jejím vypůjčováním a prodejem. Se zkušenostmi těch, kteří knihy nejen píší, ale také čtou. Recenze, úvahy, poznámky, články, fejetony, osobní vyznání nebo přehledné informace, zaměřené tím nebo oním směrem. A s dopisy čtenářů. Samozřejmě. Kde žijí lidé, děje se vždy něco nového, dochází k zajímavým setkáním, vycházejí noviny a tisknou se knihy. Mají své specifikum, vzácně kořeněnou vůni vycházející z nově potištěných archů anebo ještě jinou, rafinovanější, obestírající věci staronové. Vždyf dobré knihy alespoň v očích nás krátkodechých smrtelníků nestárnou. Každé nové vydání stejně jako nová četba knihy, kterou jsme už dříve a třebas i několikrát přečetli, jsou vždy novou událostí. Redakce Nových knih přeje všem spolupracovníkům a čtenářům v celém roce kromě jiného také mnoho právě takových událostí. JOSEF ČÄBEI.A 2 NK pbálku navrhl Vladimir Endl (SNTL) NEZBYTNÁ pomůcka . Po odborné a jazykové revizi výr chází nové, druhé vydání Německóčeského technického slovníku (SNTL), který je dílem čtyřiačtyřiceti autorů. Obsahuje osmdesát tisíc termínů a terminologických spojení z celé široké oblasti současné techniky. Slovník byl vytvořen na základě původní excerpce odborné literatury publikované knižně i časopisecky. Je základní moderní pomůckou při Styku s německým odborným textem. NÄRODNÍ MUZEUM Vznik a činnost bývalého Wlasteneckého Museum v Čechách jsou úzce a mnohonásobně spjaty s národním obrozením českého národa, s jeho společenskými, politickými a vědeckými aspiracemi a cílí. Původní sídlo muzea a spolku ve Šternberském paláci na Hradčanech, později palác Jana Nostice v Nových alejích (dnešní Příkopy) vystřídal záměr postavit pro ně vlastní budovu. V roce 1890 — stavba trvala pět let — už stála .a od konce první světové války ji známe jako Národní muzeum. Program Národního muzea je široký a bohatě členěný. Patří do něho sbírkotvorná, evidenční činnost, ochrana a prezentace sbírek, vědeckovýzkumná a kulturně výchovná práce, včetně výstav, organizace přednáškových cyklů ap. V hlavní budově dnešního NM jsou nerosty, drahé kameny, tektity, obrovské sbírky paleontologického oddělení, herbářových položek, preparovaných exemplářů hmyzu ap. Speciální knihovny obsahují statisíce knižních svazků. Právě vycházející publikace — Jana Šmída a Pavla Čandy Národní muzeum v Praze (Pressfoto) je průvodce po všech odděleních muzejních sbírek umístěných v hlavní budově bohatě dokumentovaný barevnými fotografiemi. Kniha seznamuje s historií i se současným st.avem sbírek této významné národní instituce. Vychází v češtině s paralelními cizojazyčnými překlady. —č—