Obrana Lidu, leden-červen 1972 (XXXI/1-25)

1972-06-24 / No. 25

OL hoven s A.I. POKRYŠKINEM Letci jsou prý pověrčiví. Jak který. Slyšeli jsme však vy­právět o pilotech, kteří nesnášeli pátky, třináctku, libovali si v amuletech — a přece to bylo spíše umění či neumění, kázeň či nekázeň, odvaha či strach, které jim získávaly úspěchy nebo nezdary. Totiž: TŘINÁCTKA neznamená smůlu Zkušenosti trojnásobného hrdiny Sovětského svazu, generálplukovní­ka A. I. Pokryškina, s 'nímž za jeho pobytu v Praze, kdy vedl delegaci DOSAAF, hovořili naši zpravodajové M. TULEJA a V. I.ENSKÝ, jsou do­statečně přesvědčivé. ČTETE NA 9. STR. Před odletem z Prahy nám gene­rálplukovník A. I. Pokryškin napsal pro naše čtenáře tento vzkaz: Vojákům československých ozbro­jených stl posílám bratrský bojový pozdrav s přáním velkých úspěchů ve zvládnutí bojové .techniky a vojenské­ho umění. Trojnásobný hrdina Sovětského svazu generálplukovník letectva A. POKRYŠKIN ObzvIdŠf árdečného prijatia sa maďar­ Návšteva najvyšších predstaviteľov ML A prinesie prospech našej spoločnej veci budovania a obrany socializmu Šesť dní užitočného zhonu Pravdu povediac, zriedkakedy sa člo­veku pošťastí za týždeň vidieť a po­znať z našej armády toľko, ako sa nám podarilo minulý týždeň, keď sme sprevádzali 8-člennú maďarskú vojen­skú delegáciu vedenú ministrom národ­nej obrany MĽR generálplukovníkom Lajosom CZINEGEM. Intenzívny pracov­ný program započal hneď dve hödiny po srdečnom zvítaní maďarských a na­šich najvyšších vojenských predstavi­teľov na Ruzyňskom letisku: Maďarskú vojenskú delegáciu prijal minister ná­rodnej obrany ČSSR armádny generál inž. M. Dzúr s členmi svojho kolégia . .. ČÍTAJTE NA 2. STR. MINULOST NÁM PŘIPOMÍNÁ POVINNOST DNEŠKA: Bojovat proti imperialistické vá!ce, krutosti a vyhlazování V malebném údolí zapadlého kouta na úpatí Českomoravské vysočiny stá­vala až do 22. června 1942 malá osada Ležáky. Čítala 17 žen, 16 mužů a 14 dě­tí. Jejich obydlí — skromné obydlí kameníků — se tu krčila na stráních a proti nim v údolí stával jako pevnost Švandův mlýn. Obyvatelé Ležáků žili chudě. Těžký život a společný osud dokázal lidi spojovat, vážit sl jeden druhého. VAROVNÉ MEMENTO MINULOSTI CTĚTE NA 4. STR. skej vojenskej dele­gácii na Cele s mi nistrom národnej o­­brany MĽR generál­plukovníkom L. Czi-negem dostalo v Ko­šiciach. Foto. B. ČERNÝ Nedělní ÚSTŘEDNÍ ORGÁN MINISTERSTVA NÁRODNÍ OBRANY ^ C ROČNÍK XXXI o 24. června 1972 • Cena 1 Kčs • Číslo ^ Kriminální zločinci politickým soustem pro buržoázni tisk a propagandu Jak dlouho ještě bude NSR i útočištěm leteckých pirátů ; Pátek, 9. června, staré ruzyňské le­tiště. Podvečerní obloha pozvolna pře birá barvu smuteční vlajky ze stožá­ru, který je spíše zvyklý na pestré barvy státních vlajek. Letištní zaměst­nanci, příslušnici Bezpečnosti, novi­náři a fotografové netrpělivě očeká­vají přílet dvou letadel. Konečně při­stávají ... Sanitní letadlo s červeným křížem, v němž jsou cestující, kteří pří únosu letadla československé společnosti Slovair byli nuceni na několik hodin opustit území naší re­publiky, a turbovrtulové letadlo L 410 — OK ADN s nákladem nej­smutnějším — rakví s tělesnou schránkou brutálně zavražděného pi­lota Jána Mičici. Ctěte na b. str. Ján MlClCA, kapitán letounu L 410 OK-ADN, obět brutálního zločinu. PRŮSEČÍK NAŠÍ PŘÍTOMNOSTI Dějiny zhodnotily přepadeni Sovětského svazu joko začátek konce vlády na­cistů v EvrOiffě. Nám, kteří jsme prožili úzkost i naději válečných let, promítne se za touto jedinou větou apokalyptický dokument spálenišť sovětských měst, iež nechávali nacisté při pronikáni do Sovětského svozu i při ústupu po poráž­kách jež jim uštědřila Sovětská armáda Prožíváme znovu i tu úzkostlivou viru, že po noci přijde den. Bylo to světlo uprostřed okupační noci, naděje, již mezi nás rozsévali především komunisté, kteří věděli o zhmotnělé sile idejí Marxe a Len irt a. Pamatuji se no mnoho tváři z těch dob. Nejživěji však vidím obrysy komu­nisty Růžka. Dokázal patnáctiletým chlap cům vyprávět celé hodiny a provoko­vat víru, že Hitler nemá šanci, že ať POKRAČUJE NA 2. STR. Muz z Fučíkovy reportáže SVĚDECTVÍ VĚZNĚ ČTĚTE NA 4. STR. Bleskový zásah pohraničníků ANI DOBRODRUZI, ANI NEPŘÁTELÉ NEPROJDOU ČTĚTE NA 5. STR ■ Přes tři tisíce lodních me­chaniků, radiotelegraflstů kapitánů vychovalo za deset 1 let kubánské učiliště „Victo­ria Playa Glrón“. Zájem o stu­dium na těchto školách stále roste. Na výzvu Komunistické strany Kuby a revoluční vlády se letos přihlásily do námoř nich škol tisíce mladých lidi. ■ Podél transamazonské sil­nice, jež se buduje v Brazílii v oblasti dosud téměř zcela nepřístupných amazonských pralesů, má vzniknout na 400 nových zemědělských osad. Smlouvu o výstavbě prvních 20 těchto osad podepsali zá­stupci Národního ústavu pro kolonizaci a agrární reformu s několika stavebními firma­mi. Každá z osad podél první­ho stokilometrového úseku sil­nice mezi Altamirpu a Itnitu­­bou bude mít 50 domú. ■ Světový patent na výrobu průdyšné umělé kůže získali technici maďarského podniku na výrobu bavlněného textilu v Székesfeherváru. Umělá prů­dyšná kůže „sytel“ vzniká spojením pěnového polyureta­nu s textilií. Nový materiál se „nepotí“ a je tedy stejně vhodný na výrobu potahů 1 ča­lounění nábytku. První tři mi­liony metrů sytelu přijdou do prodeje v roce 1973. ■ Tvůrčí kolektiv sdruženi „Bulgartabac“ vyvinul metodu pro plynové a tepelné zpraco vání tabáku. Použitím této me Indy bylo dosaženo značného zlepšeni chuťových vlastnosti hrubých tabáků. Zároveň se tím snfžf i obsah nikotinu v cigaretách. ■ Pracovníci konstrukční kan­celáře slavného leteckého kon­struktéra A. N. Tupoleva vy­vinuli l toto malé vznášedlo. Motor o síle 250 koňských sil mu umožňuje docílit maximál­ní cestovní rychlost 70 kmlhod. se zátéží 500 kg. Zbývá fen dodat, že člun stejně dobře po se pohybuje vodě, jako může klouzat po sněhu, či pře­konat 70—100 m dlouhé písči­ny. Je určen hlavnč badatelům přírodovědcům a geologům. Kresba: Ľ. KOTRHA ^ f / ) důHťhvtm C,, ""f1* VILÉM MANDLÍK:Měl jsem radost i smutek, když mi odzvdněli 11 let starý rekord na 100 m Po závodě jsme s Jaroslavem Ma touškem museli fotoreportérům ná­zorně předvést, jak se odzvání sta­rému rekordu. Foto: VITOUS Od 23. června 1961 jsem šel na strahovský stadión snad stokrát. Dnes se píše 10. červen 1972 a já cítím stejnou nervozitu jako před těmi jedenácti lety. Teplé červnové odpoledne, skoro úplné bezvětří,- den jakých bývá na Strahově v roce málo. ČTĚTE NA 10. STR. Sejdeme se u nedělní obrazovky BRANNÁ SOUTĚŽ PŘÁTEL Čtěte na 7. str. za 10,1 vteřiny

Next