Obrana Lidu, leden-červen 1975 (XXXIV/1-26)
1975-01-04 / No. 1
Prof. JUDr. Peter Colotka Cr.EN PŘEDSEDNICTVA CV KSC, PODPREDSEDA VLÁDY CSSR A PREDSEDA VLÄDY SSR Dn roku 1975 vstupujeme s očakávaním a predsavzatím, že v ňom nadviažeme na dobré výsledky prvých štyroch rokov piatej päťročnice, najúspešnejšej z doterajších čs. päťročníc. Pravda, uvedomujeme si náročnosť úloh a zložitosť podmienok, v ktorých bude me plán realizovat. Na novembrovom zasadnutí ústredného výboru strana zdôraznila, že pôjdeme ďalej cestou zvyšovania životnej úrovne pracujúcich. To vyžaduje mobilizáciu vnútorných zdrojov a rezerv našej ekonomiky, aby sme cieľavedomosťou a dôslednosťou v celej sfére riadenia a iniciatívou pra cujúcich vo výrobe, energickejšie zdolávali ťažkosti, prebojúvali technický pokrok, režim hospodárnosti, dôsledne zabezpečovali další rast efektívnosti. V hospodárstve na Slovensku nám ide o ďalší dynamický rozvoj odvetví materiálnej výroby najmä priemyslu, ktorý má v roku 1975 dosiahnuť vysoký deväť percentný prírastok, pri prednostnom raste rozvojových nosných programov pre lepšie uspokojovanie potrieb vnútorného trhu i pre další rast exportu. V poľnohospodárstve. po roku ktorý bol vo vý sledkech veľmi úspešný no v zhe rových prácach a v dôsledku ne priazne počasia a povodni mimo riadne ťažký, vstupujeme do roku 1975 s vedomím, že sme oziminy siali po agrotechnických termínoch. Musíme teda umom a usilovnou prácou Celiť možným prekvapeniam prírody a zabezoeCit ďalší rast výroby. V investičnej výstavbe, kde úlohy v súhrne pi níme. budeme prekonávaním do terajších nednstakov usilovať o vecné plnenie vo všetkých od vetviach, vrátane výslavbv škôl ských, kultúrnych a zdravotníckych zariadení. Náročné úlohy na všetkých pracoviskách vyžadujú, aby sme dví hali snc'alistické vedomie ľudí socialistické vlastenectvo a prole társky internacionalizmus, aby sme upevňovali jednotu našich národov a národností a prebibo valí vedomie našej spolopatr'č nosti k svetovému socialistickému spoločenstvu. Inšpiruie nás k tomu i 30. výročie nslohndenla na Sej vlasti hrdinskou Sovietskou armádou historické jubileom kto ré je podnetom pre rozvoj pra covnej iniciatívy a občianskej angažovanosti našich ťndí a sň časne na základe úspechov do siahnutýrh za 30 rokov budovatel skei práce príležitosťou pre oce nen*e cestv socialistického h"dnvanía našei krajiny a jej mezinárodných istôt. 4. 1. — před 30 lety fašisté zahájili hron-arlné pop a vy ve vápence u Nemecké: počet obeti asi 900 až 1000 osob . B. 1. — před 45 lety bylo zahájeno rnz šířené zasedání ÚV KSČ o pol! tické a vnitrostranické situaci — před 30 lety SSSR uznal próza tímnl polskou vládu a navázal s ní diplomatické styky B 1. — Den dátt na Kubé 7. 1. — před 40 lety se narodil Vele rij Niknlaievič Kubasov, sovět ský kosmonaut 8. 1. — před 55 lety lednntky Rudé armády osvobodily od bélngvar dójcfl Rostov na Dnnu 9 1. — před 85 lety se narodil Karel Čapek, spisovatel a novinář — Den boje mládeže a studentstva Latinské Ameriky za národní osvobozeni a proti americkému imperialismu (výročí americké agrese v Panamském průplavovém pásmu v r. 1964) Mezi řekami Jihlavou a Oslavou U nás, to Je kraj na jihozápad od 3rna, mezi řekami Jihlavou a Oslavou, na severu uzavřený morénovýml balvany, které sem přivlekly Jazyky posledního ledovce. Země se zde sklání k jihu, kde jsou Mikulov a Znojmo, proto kdekoli tu vystoupíte na kopeček, uvidíte další svahy a nikde žádnou horu. Básník těm stráním., u Biskoupek, Valeče, Dalešic říkal — poslední krajky Vysočiny. Snad proto zvolil Vítězslav Nezval tak hezké přirovnáni, že také vyrostl ze zdejší půdy. Nad řekami j« pásmo středověkých pevnosti, už dávno sesutých, zbořených z příkazu hlavního města země poté, kdy se z obránců údolních cest staly loupeživé hordy. Tady se čas neměří na desítky let, nýbrž na staletí minulosti a vteřiny dneška. A voda v obou řekách je zvláštní. Těžká, chladná a tmavá, protože po celé věky^do sebe nabírala tíhu života a lidských osudů, a chladila se o spousty kameni a tmavla stínem lesů. Krajinu na svých březích otevírá s přesností a jistotou, jako doko-j nalá kniha, jen z názvů míst vyčtete celé dějiny, jsou tu jména: Studenec, Pozdatín, Pozdátky, ale také Kamenské. 2ebráčka, Nuzíkův lán... Ta jména nikdo nevymýšlel, ta vznikla z lidské bídy, dříny a utrpení. Věky už ta místa volala svými názvy o lidskou pomoc. Dovolala se. Není to pomoc, ale zcela nový život. Budme však přísně věcní: ke všem přeměnám přibývá další. Doslova uprostřed proudu řeky Jihlavy vyrůstají hráze, přehrady a obří vodní nádrže. Problém těchto míst se totiž jmenuje energie a voda. Dáte-1! se do řeči s energetiky a hydrology, kteří mají sídlo na stráni u Kramolína, dovíte se, že tento kraj s celým jihem Moravy |e energetické prázdno. Dosavadní zdroje jsou zcela nedostatečné a dálkové přenosy energie, které mezi Československem a socialistickými státy probíhají, potřebují, uprostřed republiky výkonnou soupravu, která... „Vojáci vědí, co je „šprajc“, řekl Inženýr a načrtl linii elektrického vedeni z východu republiky na západ. „Tady,“ ťukl tužkou doprostřed, kde linie nejvíc poklesla, „tady se to musí podepřít. |en tak se dá zabránit velkým transportním ztrátám energie.“ Energetický komplex, který se zde staví, má jméno Dalešice. „Právě uprostřed republiky podepřou Dalešice naši energetickou soustavu,“ uzavřel inženýr. Tak se stává z našeho kraje země nepatetické, naivně otevřené a mírné, cudné a jemné — kraj energie. Kraj nejcennější elektřiny, jakou svět zná. Nasytí každý den síť republiky, často 1 síť za Jejími hranicemi, právě v hodinách největšího zatížení. Toto kouzlo doby zvládnou přečerpávací a atomové elektrárny. Přehradní nádrž se protáhne proudem Jihlavy od Kramolína téměř až k Třebíči, je to kraj romantický, kde tok vody tiše plyne mezi balvany. Rok co rok se v prosinci noří celé údolí už brzy po poledni do vlídného zelenavého světla smrákání. I tentokrát to tak bylo. Voda podkalená dlouhými dešti slabě zrcadlila fantastické tvary mraků, které hnal vítr z Vysočiny. A každou chvíli snesla se k zemi hrst sněhových vloček. Za dvě hodiny přikryly bíle celý kraj. Není mnoho míst v naši zemi. kde Jsou proměny kraje za tři poslední desetiletí nápadnější, očividnější také rychlejší a pronikavější. Bvl to a tu dřív jeden celek bídy. A byť tu bídu rozváděly vody dvou řek, neodvedly JI. To musel přijít mnohem silnější proud, který to dokázal: sociální zřízení, právě to, k němuž jdeme roky práce, starosti a duševního vypětí. Kraj se změnil již od základů. Romantika klikatých prašných cest, políček na stráních, pasáčků s pytli přes hlavu... To vše je pryč. Družstevní hospodářství, která převzala Nuzíkův lán, 2ebráčka, Kamenské, Odranec... Mimochodem, ta druž štva letos oznámila průměrný výnos obilí přes padesát centů z hektaru. Na krajkách Vysočiny. Ale to opravdu jen tak mimochodeůn. Údolí, kde vyrůstá energetické cen trum, lež! 1 dnes v jemném zelenavém světle, dnes |ako před staletími A přece je úplně jiné. Cas se zde totiž neměří už jen dny a jejich vteřinami, ale také množstvím betonu a zapuštěných ocelových traverz, aby co nejdříve dostal míru, kterou je řízené štěpení atomů. Energie a voda, to )e Jedinečná budoucnost tohoto kousku republiky. A je nutno dodat — skvělá budoucnost díky lidem, kteřt dávali svému krajt ten nejhezčí dar: svou práci 1 svá srdce. Miruslav SUCHÁNEK Hráz přečerpávací nádrte pod Mohelnem, která je součástí energetického komplexu Dalešice Foto: ing. L. KONEČNÝ NOVINKOU TESLY NA TRHU V ROKU 7975 má byt a/ přenosný tranzistorový televizor Mlnitesla. Zápolit ho bude molno ai na siet i na batérie. Pristroj v modeme tvarovanej skrifíke v pastelových farbách váit 7,5 kilogramu a bude stát 4000 korún. Foto: n) ./ z* K It i « i ^ m isii i \ tu:s f Mimořádně teplé vánoční období zpi sobené přílivem vzduchu ze subtropických Střek Atlantického oceánu bylo til vystřídáno studenějším. I další výměna vzduchu bude spojena se zvýšenou srálkovou činnosti. Většina příštího týdne zůstane lil mra živější, ale přitom s dost častými srážkami. Při přechodu teplejší fronty se len zprvu trochu otepli nad nulu a srážky přefdou do mrholeni nebo staběho deště, většinou však spadnou dále jako sníh, na horách opět ve větším množství. Ale l v nejnlžšlch polohách zůstane alespoň občas snth ležet. Západní až severozápadní situace mohou končit příchodem bezprostředně prochlazeného vzduchu od severu až severovýchodu. Při občasném vyjasnění se v tom případě mohou noční teploty dále snížit /t pod —10°/; celkem však bude po celý týden dost oblačno až zataženo, nebo l mlhavo /většinou se zmrzlým povrchem země až náledímj. ůV/>fť/// th, 'vt*/, i ! ( Do rozhodující etapy DOKONČENI Z 1. STR. Hodnocením dosažených výsledků o plánem na rok 1975 se zabývalo I listopadové zasedání pléna ÜV KSC. Plán na rok 1975 vytyčuje závažné úkoly. Jsou o to náročnější, že závěr páté pětiletky - a tím současně i příprava šesté pětiletky - proluhá za jiných podmínek, než isme původně předpokládali. V kapitalistickém světě se zvyšuji ceny, prohlubuje infiace, roste nezaměstnanost. Jsme svědky krize měnové, energetické, surovinové. Nejsme od kapitalistických států izolováni, obchodujeme s nimi o proto se tato situace dotýká i nás Rozhodující podíl hospodářské spolupráce však máme sfe socialistickými zeměmi, především se Sovětským svazem. A právě proto jsme mohli cž dosud - a samozřejmě diky plánovitému řízeni našeho hospodářství - zabránit důsledkům vlivu vývoje v kapitalistických státech no naše hospodářství o zejména na životni úroveň obyvatelstvo. Chceme a můžeme dále zvyšovat životni úroveň; např. osobní spotřebo vzroste I roku 1975 v podstatě stej ným tempem jako v předchozích le těch (o 4,4%). Na rozdíl od kapito listlckých států, kde důsledky krizo vé situace dopoda|f na bedra pracuji cích, zachováváme i v roce 1975 ne změněnou hladinu maloobchodních cen. Budeme pokračovat v politice, jejíž základní devizou je upevňováni životních a sociálních |istot obyvatel štva. To ovšem vy?adu|e v posledním roce noší pětiletky přidat Přidat všude a všichni, zvýšit výkonnost našeho hospodářství o účinnost jeho řízeni Potřebujeme více nových technicky progresivních o přitom kvalitních vý robků, vyšš' produktivitu práce, *epSÍ využíváni stávojících kapacit. Daleko lépe musíme využívat rezervy, kte-é máme v hospodořeni s palivy, energii o surovinami všeho druhu, výrazně zkvalitnit celý průběh investičri vý stavby Mnohem rychleji musíme zavádět výsledky vědeckého výzkumu do praxe. Listopadové plénum ŰV KSÖ ukázo lo, kom zaměřit iniciativu procu|icích, kom soustředit síly Ve smyslu jeho závěrů musime klást vyšší nároky no práci každého - počínaje vedoucími pracovníky Očekáváme tedy, že v roce 30 výročí osvobozeni naší vlasti každý z nás svým podílem, svou dobrou o angažovanou prací přispěje k plněni a překračováni plánu roku 1975 a ílm k úspěšnému zakončení 5. pětiletky. Dokážeme tak. že umíme především vlastním úsilím o lepší spoluprací se socialistickými státy i za složitějších podmínek zajišťovat rovnoměrný rozvoj hospodářství o zvyšováni životní úrovně, že dokážeme využít předpoklady pro další všestranný rozvoj naší socialistické vlasti. V Sovětském svazu se věnufe velká pozornost rekreačním oblastem. V současné době zabírají rekreační pásma celosvazového významu asi 14,5 tisíc čtverečních kilometrů. To je asi 0,08 procent rozlohy SSSR. Koncem 20. století se podle plánů území, sloužící rekreaci sovětských občanů, dále rozšíří a dosáhne nejméně 245 tisíc km!, což tedy činí asi 1 procento celkové plochy Sovětského svazu. Dále se bude rozšiřovat I počet lázeňských oblastí a lázeňských zařízeni. HB iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiíiiiiiiiiifiiiiiiiiiiiiiiimiiiiiiiiiiiiiiiimiiiBiiiiiiiiiíiiiiii! Vojín Jaromír nevládal jako srnka. Nevypadal ani jako jelen, muflon, daněk, kamzík nebo cokoli jiného srstnatého a párolnátého, co pobíhá po našich hvozdech a skalinách. Nikdy neměl chut na seno. Piesto však seděl v krmelci, komíhal prokřehlýma nohama, pil čaj z termosky, přtkusoval kachní stehno a nic nedbal na to, le tím ruší lesní zvěř a neprospívá tak vůbec livotnímu prostředí. Důvodem jeho neobvyklého počínání byla sázka. Ano, ta samá vášeň, která jistého Phtlease Foggá vlekla osmdesát dní kolem světa. Ani vojín laromír však v tomto oboru nebyl ládným nováčkem. Konverzaci zahajoval velice často slovy: „Vsaďte se, le..." nebo expresívni obměnou: „Vsázím krk, le .. ." Jeho nefpamětihodnějším výkonem bylo, když se osadil, že po hromosvodu místního kostelíka vyleze do pětimetrové výše. Spadl tehdy ze dvou a půl. Dějištěm Dôslední sázky nebyl ládný v důstojné mlčení zahalený klub, ale sál místní tělocvičny, kypící silvestrovskou bujarostí. Girlandy krepového papíru zdobily jíl spíše parkety než strop, několik možných šarvátek zlikvidoval v zárodku silný hostinský Filip. Všechno bylo prostě jak má být, kapela ryčně dávala k lepšímu „Ui troubějí" a schylovalo se k půlnoci. Schylovalo se tedy k půlnoci a vojín Jaromír, obklopen početnou společností, pouštěl pravou mazákovskou hrůzu. „Jen počkejte, mazánkové. To nebude už kajičko do postele. Pěkně v šest st dáte vztyk a jen tak do půl těla, zima nezima, déšf nedéšf, na rozcvičku. Anebo třebas v prostoru. Stane se vám, le tři dni nezamhouří te ani oko. Jednou jsem takhle v zimě byl dva dni pod širákem, nespal a jenom kvanta vařícího čaje zabránila tomu, le se ze mě ne stal sněhulák. Chtěl bych vás vidět na mým místě, klepali byste se jako ratlícl a...“ Po jeho poslední větě se zdvihla bouře odporu. „Ty le Isi dva dny nespal? Vldyf klímáš kudy chodíš! A pod ten širák by s tebou musela pochodovat kamna. Ul to nikdy neříkej, dokonce ani lertemt" 17 tu chvíli se vzbouřila vojínova čest. „Tak abyste věděli, já vám to dokážu. Vsaďte se ... vsaďte se... třebas o miliőn." Všichni se na něj udiveně podívalI a on pochopil, le to krapánek přehnal. „Dobře, aspoň tedy o padesát." A na tom ,zůstali. Druhý den ráno vyrazil Jaromír do lesa. Krmelec zvolil za hlavní stan a záchytný bod. V noci ho obcházel, svitě si baterkou a popíjel čaj, který mu nosily občasné hlídky, jejich úkolem bylo kontrolovat, zda Jaromír nespí nebo nezmrzd. Kdyl Jaromír po dvou dnech přebíral vyhranou padesátikorunu, byl zároveň přebrán. Teprve eskorta mu totit musela připomenout, le by ul dva tiny měl být v kasárnách. Neodlížděl s ní zrovna vesele a v duchu si umiň mal: le jíl nikdy v livntě neuzavře ládnou sázku Ale tu poslední si přece jen neodpustil. „O co," obrátil se na své průvodce, „le to bude alespoň čtrnáct dní astrách" Mlčeli. Věděli velmi dobře, le tohle by zcela jistě vyhrál. Petr HIRSCH § OdkkA