Obrana Lidu, červenec-prosinec 1976 (XXXV/26-52)

1976-07-03 / No. 26

Dětský smích a dětská vážnost Trávě před měsícem měly svátek. A je tomu několik dní co st rozebraly vysvědčení. Část jich už tráví své první prázdninové dny u vody, v lese, na horách, listě, mám na mysli děti. A jejich čas, protože těch osm týdnů, které jsou před námi, patřilo přece odjakživa jim. Jejich rozzářené tváře, zabrané do některé z letních her, jsou tak troch ledním ze symbolů tohoto období. Nad dětskou hrou a smíchem se žádný z dospělých, snad jen s výjimkou těch starých a nervózních nebo škarohlídů, nikdy nepozastaví. Patří prostě k sobě. Zaráží nás jen opak. Opak, jehož intenzita je na první pohled patrná. Je tomu právě ten měsíc, co jsem měl možnost se s takovouto dětskou vážností setkat zatím naposledy. Nebylo to nikde v muzeu nebo divadle, kde i ty nejživějšl kluci brzy podléhají určité ojedinělostí dojmů. Bylo to na jednotlivých dvorech terezínské Malé pevnosti. A ještě předtím, než se výprav ujali průvodci. Věk dětí se pohyboval zhruba od osmi do čtrnácti let a podle toho st také začínaly uvědomovat. Chladné a temné kobky vězňů, přednostně určených k likvidaci, nepotřebují komentáře. 1 nejmenšímu školákovi stačí holý fakt, že zde žili lidé, k tomu, aby si uvědomil hrůzu těchto míst. A v muzeu před velkými zvětšeninami snímků z koncentračních táborů může spatřit své vrstevníky z těch temných let', pro něž chůze po „lagerplatze’ byla vším, jenom ne prohlídkou dosloužllých objektů ... Teprve u Stánků s občerstvením a čekajících autobusů se dětské skupiny a hloučky plně vrátily do svých dnů a nálady svých let. Ti ne/menšt zcela spontánně, ti nejstarší pomaleji, mnohem pomaleji. Určitě však nezapomněli. Žádní z nich. Je jen otázkou času, kdy si v plné míře uvědomí souhrn hodnot, které spoluvytvářely jejich nedávné dětství. To, že proběhlo v epoše sílícího boje za mír, štěstí a spokojenost. Tedy i za více úsměvů všech dětí světa. Zatím jsou dětmi a chvíle jejich vážností v sobě nemají — společensky vzato — nic tragicky bezútěšného. Je to vážnost přemýšlivá! uvědomující si, srovnávající, která je stejně přirozená jako jejich radost. Jejich smích. — rm — JAK BIJ DE Pit í S TÍ TÝDEiY Í Další týden, na Červencový nějž se vztahují četné pranostiky t rozhodující pravidla o průbě- rrmnhu nastávajícího Wa' md nadále cel: kem dost nerušený ráz letního počasí. Vzestupy tlaku mohou znamenat spíše usídleni a postupné nové prohřívání po případných trochu chladnějších přílivech ze severu. Jen k 5. a 9. červenci stoupá poněkud možnost zvláště bouřkových poruch [někde kratší deště případně jen v noci). Plně slunný ráz počasí se ve své podstatě neodchýll. Maxima teplot v dnech mezi 25 až 30 stupnt některých naznačuji vrcholný ráz léta a jen při kratším přechodném snížení slunečního svitu nastane pokles pod 25 stupňů. Také minima zůstanou poměrnč vysoká noční [kolem 15 stupňůJ a to zvláště k závěru týdne, kdy pěkné období prozatímně ast nejvíc vyvrcholí. 3. 7. — Mezinárodni družstevní den — před 25 lety byla založena Mezinárodni federace protifašistických bojovníků (FIR) 4. 7. — před 200 lety Spojená státy americké vyhlásily nezávislost — Den bojovníků v Jugoslávii (výročí výzvy ÜV KSJ k ozbrojenému povstání proli fašistickým okupantům v r. 1941) 5. 7. — před 75 lety se narodil Sergej Vladimírovia Obrazcov, sovétský režisér a loutkář B. 7. — před 5 lety zemřel Louis Armstrong, americký černošský zpěvák a trumpetista (nar. 4. 7. 1900) 7,7. — před 85 lety se narodil žasl. umělec Norbert Kubát, houslista a hudební pedagog (zemřel 20. 3. 1966) — před 40 lety zemřel Georgij Vaslljevič Cičerln, sovětský státní činitel, diplomat (nar. 2. 12. 0. 7. — před 190 lety byla zahájena česká představení ve vlasteneckém divadle v Praze; tzv. Boudě před 85 lety se narodil národní umělec Josef Hora, básnfk (zemřel 21. 6. 1945) před 50 lety zemřel Karel Václav Rais, spisovatel (nar. 4. 1. 1859) před 70 lety se narodil žasl. umělec Václav Lacina, spisovatel H. 7. — 1872) □ Jako mohamedáni do Mekky putují v těchto dnech do Plzně tisíce návštěvníků z celé naší vlasti 1 zahraničí. Nechtějí si nechat ujít příležitost uvidět na vlastní oči velkolepou přehlídku chutí, vůní i osvěžení, a pochopitelně něco z té pestré palety dobrot i nakoupit. Přijíždějí za potravináři, kteří přivezli do západočeské metropole nové výrobky k posouzení porotě i celé spotřebitelské veřejnosti. Porota již svůj verdikt vyřkla koncem května. Veřejnost teprve potvrdí, zda oceněné výrobky najdou na trhu stejjiou oblibu, jako ty předcházející oceněné. Soutěž má již svou tradici, je součástí výstavy a zlaté poháry a pečetě jsou symbolem nejvyšší kvality potravinářských novinek, které si vydobyly pevné místo v našem jídelníčku. Můžeme jmenovat sýr Olympic, kuřecí řízek, Klub čaj, nápoj Fřukola a další. Letos k nim přibylo téměř šest desítek nových. Opět je mezi nimi množství dietních jídel, polotovarů čl výrobků racionální výživy. Návštěvník výstavy může ochutnat a většinou i nakoupit zakysaný mléčný nápoj Biokys, dělené srnčí maso ve spotřebitelském balení, soubor sterilisovaných polévek z Byšice, soubor pomazánek z opavské Jednoty, toníkovy nápoj Lipo-tontc v prášku, hospodyňky jistě uvítají i rychlovarnou dehydrovanou pšeničnou krupici, která se vaří pouhé dvě minuty místo dnešních deseti a celou řadu dalších. Je jistě ke cti potravinářů, že na trhu už máme 45 druhů diabetických výrobků, zatímco před pěti lety byly Jen dva, a dále rozšiřujeme jejich sortiment 1 produkci; potěšitelné Je i to, že ve městě světoznámého piva propagují pivovary a sladovny 40 druhů nealkoholických nápojů. Úroveň zásobování mohou nejlépe posoudit tl, kteří ještě před několika lety v upoceném zástupu čekali na krabičku tresčích jater, lososa či porcovaného sýra nebo jiného druhu lahůdek a potravin. Dnes jsou bohatě zásobené obchody právě tímto, před nedávném nedostatkovým zbožím. Nesvědčí o naší stoupající životní úrovni také vzestup prodeje potravin o 23 procent v průběhu pěti let, zvýšení reálných příjmů obyvatelstva za stejné období o více než 28 procent? Ani s tím však nejsme spokojeni. XV. sjezd KSC vytyčil úkol dalšího, ještě všestrannějšího uspokojování potřeb obyvatelstva a uložil potravinářskému průmyslu včas, hospodárně a kvalitně zpracovat zemědělskou produkci a soustavně obohacovat sortiment potravinářských výrobků v souladu se zásadami zdravé výživy. A celostátní výstava gastronomie, cestovního ruchu a lázeňství — Ex Plzeň 76 konfrontuje plány se skutečností. Výstava ukazuje, že je předmětem racionální výživy, zdravé skladby Jídelníčku a jak využívat gastronomii, ukazuje též fantazii v přípravě jídel a nápojů, dokumentuje bohatý a moderní život člověka v socialistické společnosti. — to — V zajetí dobrot a vůní V pavilónech výstaviště převládají ženy. Muži raději vyhledávají stín rybářské bašty, nebo osvěžující doušek. A tak si nakonec 'každý přijde na své Foto: CTK PAŠERÁCI NEJSRU VSTÁNI „ ... mezinárodní expres z Bělehradu, Bukurešti, Budapešti, Štúrova přijíždí na druhé nástupiště.. chraplavě oznamuje nádražní rozhlas. Radostná setkání, úsměvy, polibky... Souprava expresního rychlíku již byla dávno odtažena na odstavnou kolej bratislavského nádraží. „Člověk by se raději v tomto parnu viděl s rodinou u vody,“ pomyslel sl soudruh Michal Sofka, příslušník Sboru ozbrojené ochrany železnic, když při hlídkové službě procházel kolem nákladních i osobních vagónů. Tu překontroloval plombu, tam zavřel dveře vagónu, který opustila uklízečka. Všude klid. A přece. Na malý okamžik jako by zaslechl úryvky tlumeného hovoru. Z útržku vět bylo poznat, že nejde ani o češtinu, ani slovenštinu. Rychle se schoval za vagón a pozoroval kolejiště. Záhy se v jeho zorném poli objevují dvě osoby. Po chvilce rozhlíženi a váhání se oba muži dali směrem k odstavené soupravě expresu. Když vstoupili do jednoho z vagónů, přiblížil se M. Sofka blíže a schován za nákladním vozem pozoroval činnost neznámých návštěvníků. Ti odmontovali horní stropní desku od osvětlovacího tělesa kupé. Z temného otvoru vypadl balík. „Nebyl malý,“ říká soudruh Sofka. „Když jsem oba povedené turisty předvedl na naše oddělení a balík jsme rozbalili, bylo v něm sto padesát metrů krimplenu. Později jsme u nich našil ještě další zboží, které chtěli rozprodat na našem území.“ Jeden z denních případů příslušníků SOOŽ. Potkáváme je v uniformě, která se svojí barvou nikterak neliší od naší modré armády, na všech důležitých železničních uzlech v naší republice. Jejich práce je někdy možná nenápadné, ale pro celou společnost velmi potřebná. Neboť jsou stále jedinci, kteří by se rádi obohatili na úkor nás všech. A právě těm vzkazují příslušníci SOOŽ i jejich spolupracovníci: „Pašeráci u nás nejsou vítáni!“ Stanislav CECH • většina lení „poušti od ničení škodlivého hmyzu chemickými prostředky, které současně hubl I užitečný hmyz, ptactvo a znečišťuji lesní prameny a potoky. Při preventivní ochraně lesů se stále více přechází na biologické metody. V SSSR, NDR a PLR již existují závazné směrnice 0 přenášení a ochraně hnízd lesních mravenců a zvláštní péči o hmyzožravé ptactvo. Uměle se také .pěstuji a rozšiřuji četné druhy hmyzu, jež parazituji na lesních škůdcích. HB • Nížina na československém úseku Dunaje je našim největším rezervoárem hypertermální vody, o teplotě vyšší než 45 stupňů Celsia, která se má stát laciným energetickým zdrojem, neznečišťujícím životni prostředí. Pokusné vrty do hloubky 2300—2400 metrů ukázaly, že to jsou zdroje velmi nadějně. Například vrt u Dunajské Středy dává 18 litrů horké vody za vteřinu (86 stupňů Cj, z vrtu u Galova tryská voda horká 92 stupňů. Termální a hypertermální voda bude využita 1 Ic léčebným účelům. ÚKOL z nejpřednějších DOKONČENI Z 1. STRANY Za více než třicet poválečných let se mnohé změnilo. Imperialismus je neustále zatlačován a omezován ve svých světovládných snahách. Co se však nezměnilo, a ani změnit nemohlo, je jeho agresivní charakter, jenž plodí války Příklady lze uvést zo každý rok z těch třech desítek let, jež uplynuly od konce druhé světové války. Že nevznikla již třetí, mnohem ničivější, to není jeho zásluhou. Potvrzuje to i existence útočných vojenských paktů imperialismu, neustálé zvyšování vojenských rozpočtů hlavních kapitalistických států, podněcování horečného zbrojení. Vojenským kruhům imperialismu, jak je vidět, vůbec nevadí ani podpisy představitelů jejich zemi pod helsinským Závěrečným aktem o bezpečnosti v Evropě. < Co je tedy drží na uzdě? Je to zejména politický vliv, ekonomická a vojenská sílo SSSR a ostatních států socialistického společenství a růst vlivu mezinárodního dělnického a mírového hnuti. Obranyschopnost našich socialistických států o bojová pohotovost jejich ozbrojených sil jsou tedy jedním z pilířů světového míru. Čím bude tento pilíř pevnější, tím příznivější budou podmínky pro naši politiku zachování a upevněni světového míru. Mocným štítem naší bezpečnosti jsou ozbrojené síly Varšavské smlouvy. V jejich prvním sledu je t naše Československá lidová armáda, jež vyrostla v moderní armádu, vybavenou soudobými zbraněmi a bojovou technikou. Tyto bojové prostředky kladou značné nároky na jejich ovládnuti o úspěšné použiti. Vědeckotechnická revoluce přinesla do armády složité zbraňové systémy o jiné bojové prostředky, jež vyžadují vysokou odbornost a sladěnost celých obsluh, osádek, jednotek o útvarů. Ozbrojené střetnuti s využitím těchto prostředků velké ničivé síly by znamenalo dříve nevídané nároky no politickou vyspělost, psychickou, vojenskou, odbornou o fyzickou připravenost všech příslušníků ormády. Proto důležitou podmínkou vítězství |e výcvik vojáků, jednotek, útvarů a svazků v podmínkách, jež se co nejvíce přibližují skutečnému boji. Tyto předpoklady lze vytvořit pouze výcvikem v polních podmínkách výcvikových prostorů. Proto právě na polní výcvik klade velení naší armády tak velký důraz. Při něm se nejen zdokonalují jednotlivé obsluhy zbraní a jednotky v ovládání bojové techniky, ale upevňují se bojové kolektivy, vojsko si zvykají na život v poli, morálně a psychicky se zocelují pro soudobý boj. V zimě v létě se výcvikové prostory otřásají duněním palby o hřmotem motorů. A to je dobře. Svědčí to o tom, že naše armáda si je dobře vědoma toho, co znamená připravenost a pohotovost k odražení útoku agresora, že zná i cesty, jak tohoto cíle dosahovat. Víme, že agresor si rozmyslí napadnout silného a držme se toho. Naše ozbrojené síly Varšavské smlouvy jsou silné a polní výcvik je jedním z nejdůležitějších předpokladů jejich bojové připravenosti. Letní období k němu vytváří ty nejvhodnější podmínky - plně je tedy vyůžijmel J. NIEBAUER Praga-V3S rozvážně zabočila na odpočívadlo na pravém okraji silnice. Dvířka bouchla těsně za sebou a na vozovku seskočili dva muži v zelených uniformách. Vojín Karel zastrčil zpět vyklepané startky a vděčně přijal spartu z tvrdé krabičky. Na oplátku rotmistru Františkovi připálil z mohutného válcovitého zapalovače, nad jehož plamenem by se daly bezmála opékat špekáčky.' Ratmlstr František nebyl zastávkou nikterak nadšen. Jeho žena oslavovala narozeniny a tak by se rád viděl doma co nejdříve. Z vlastní zkušenosti však věděl, že když řidič pocítí projevy únavy, je lepší, aby zastavil třeba několik kilometrů před cílem, než aby „hrdinně“ pokračoval dál. Proto si nechal svoje pocity pro sebe a naopak vojínu Karlovi, který patřil k nejlepším řidičům útvaru nabídl, aby si zastavení prodloužili ještě o jednu cigaretu. Obloha zřetelně potemněla. A nebylo to jen pokročilou hodinou; vítr přihnal obrovitý mrak, který se o šero zasloužil především. Vojín se zahleděl na zachmuřenou oblohu a nabídku s díky odmítl. Po deseti minutách přestávky se jejich automobil opět vklínil mezi ostatní vozy na silnici. „Moje žena si před třemi nedělemi udělala řidičák,“ neubránil se — ve snaze přerušit monotónnost jízdy — vzpomínce na manželku rotmistr. Pokýváním hlavy vojín naznačil, že tuší, co si jeho spolujezdec musel v poslední době vytrpět. „Nejhorší pro ni bylo," pokračoval rotmistr František, „než si zvykla na schéma řazení. Byl z ní neštastný instruktor i já. Nakonec jsme přišit na nápad přímo geniální — do krabice od margarínu jsme vyřezali dráhy řadící páky a na dno upevnili vařečku. Po krátkém, vařečkovém cvičeni na suchu získala v řazení zručnost řidiče profesionála.“ Na přední sklo dopadly první kapky deště. „Kdepak, u většiny ženských končí technika zaraže-ním skoby do zdi," ozval m vojín Karel. „A jízda autem je pro ně jednou velkou neznámou. Najezdil jsem hezkých pár kilometrů. Byl jsem v mnoha šlamastikách, ale ze všech jsem vyvázl se zdravou kůží. Až na jednu. Bylo to ještě v civilu. Jel jsem s náměstkem na jednu poradu. Ředitel ho do ní navezl na poslední chvíli a tak jsme spěchali. Na jedný neřízený křižovatce před námi jede trabant a ukazuje, že bude zatáčet doprava. Hodím tedy blinkr a deru se před něj. Když jsem byl na jeho úrovní, zatočil doleva.“ Nákladní automobil se protáhl lesem a vjel do vesnice. „Nám se tak moc nestalo, ale z trabanta by mohly mít všechny beatové kapely světa trsátka na několik desetiletí. Onen ,myšť dezert samozřejmě řídila ženšká. A jak se později ukázalo, hrála st před jízdou s elektrikou a pravý kabel zaměnila za levý ..Obě krajnice poměrně úzké vozovky zaplnili lidé, vycházející z místního kina. Vojín Karel přibrzdil a věnoval chodcům veškerou pozornost. „Pozor, vlakI“ Teprve po rotmistrově výkřiku si vojín uvědomil, že mu „nebezpečí" nehrozí jen ze strany neukázněných návštěvníků kina, ale, že se ocitl v bezprostřední blízkosti železničního přejezdu. Instinktivně dupl na brzdu, ale na mokrém povrchu silnice se vozidlo dostalo do smyku a sklouzlo na koleje. Vojín okamžitě uvolnil brzdový pedál, přidal plyn a prudkým stáčením volantu se snažil udržet původní směr a zmizet z nechráněného přejezdu. Přes veškerou snahu, lokálka, Spojující vesnici s okresním městem, „nakoukla“ na záď nákladního automobilu. Praga-V3S se otočila okolo své osy a přerývaně zaparkovala v travnatém příkopu. Milovníkům stříbrného plátna se před očima odehrálo nové, tentokrát až příliš realistické drama. Naštěstí drama se štastným koncem. Boule, modřiny a zvláště sešívané obočí však budou vojínu Karlovi ještě dlouho připomínat, že i dobrý řidič se může dopustit chyb zcela „ženských“... Jiří BURDA 0 Sibiřští vědci vypracovali prognózu vývoje sibiřské silniční.sítě do r. 2000. Pracovali na nl několik let a čtyři roky studovali silnice v oblasti Krasnojarsks, Irkutská a v Tuvinské autonomní oblasti. Prognóza určuje, nebo doporučuje, které silnice, v souvislosti s vývojem průmyslových závodů, se mají přednostně rekonstruovat a které se musí nově vybudovat.