Obrana Lidu, červenec-prosinec 1977 (XXXVI/26-52)

1977-07-02 / No. 26

RSR. Ale už prvé dojmy jsou obrovské - dokumentují přátelství, jež chová rumun­ský lid k národům Československa, i au toritu a úctu, které se těší Komunistic­ká strana Československa a osobně její generální tajemník a prezident republiky G. Husák v mezinárodním komunistic kém a dělnickém hnutí. SETKÄIMl S PRACUJÍCÍMI Druhý den čs. stranická a státní dele gace navštívila město Pitesti, více než 100 km severozápadně od Bukurešti Prvá zastávka a opětovné srdečné uví­tání je na hranicích župy Argeš, jejímž střediskem Pitesti je a která je též rod­nou župou soudruha Ceaušeska, a pax už po stejně srdečném uvítání pracují­vyvrtávačkaml, nebo s numericky řízený mi frézami. Všechna setkání s pracujícími byla dů­ležitou součástí návštěvy a jejich srrleč nost a vřelost vytvořilo krásný rámec celého pobytu. Zvláště průjezd městem Pitesti se doslova stal manifestaci píe krásných, bratrských citů rumunského lidu k socialistickému Československu. Zdálo se až neuvěřitelné, kolik lidí ob sadilo v hustých zástupech každé mis tečko po celé několikakilometrové cestě městem, kolika spontánních projevů ra dosti byli členové naší delegace svěd ky, od nejmladší generace na rukou ma tek a pod vedením svých učitelů, až po zralé muže a ženy, hospodáře své země Závěr druhého dne návštěvy patřil opět Bukurešti, kam se delegace v pod Generální tajemník OV KSČ a prezident ČSSR G. Husák a generální tajemník RKS a prezident RSR N. Ceaušescu při srdečném rozhovoru UDÁLOSTI TÝDNE 20. ČERVNA • Prezident ČSSR G. Husák přijal na Pražském hra­dě generálního ředitele organi­zace OSN pro výživu a země­dělství (FAO) dr. E. Saumu, který dlel na pozváni vlády ČSSR na oficiální návštěvě Československa. — Generální tajemník OV KSSS a předseda prezidia Nejvyššího sovětu SSSR L. Brežněv se stra niekým a vládní doprovodem odcestoval na pozvání prezi denta Francouzské republiky V. Glscarda ďEstaing na 3denní oficiální návštěvu Francie. Na závěr této návštěvy byla, pode­­psána sovětsko-francouzská deklarace, společné prohláše­ní o uvolňování mezinárodní­ho napětí a deklarace o neší­ření jaderných zbraní. 21. ČERVNA • Na počest Velké říjnové socialistické revoluce bylo ve Varšav^ zahájeno 31. zasedání RVHP. 13. ČERVNA • Slavnostní shro­máždění k 35. výročí založení 1. čs. samostatného praporu v SSSR se uskutečnilo v sále kina Kyjev v Praze. 24. ČERVNA 0 Generální tajemník OV KSČ a prezident ČSSR G. Husák zaslal předsedovi Mo­­sambické osvobozenecké fron­ty a prezidentu Mosambické lidové republiky S. M. Macha­lovi ti příležitosti státního svát­ku jeho země blahopřejný te­legram. 25. ČERVNA • Ve 43 okresech ČSSR, v šesti obvodech Prahy • Bratislavy sa konaly okres­ní konference Svazn českoslo­­vensko-sovětského přátelství. >- V pražském Domě kultury pra­cujících v kovoprůmyslu po­kračovalo jednání II. celostát­ní konference pionýrských pracovníků. VÝZNAMNÁ VÝROČÍ t- 7. — Mezinárodni drnžstevnl den — před 20 lety zemřel národní umě­lec Ladislav Zelenka, violoncell!* ta (nar. 11. 3. 1881) 7. — před 130 lety zemřel Matě| Ko­pecký, lootkář (nar. 24. 2. 1775) 4. 7. — před 10 lety zemřel žasl. omělec Ondřej Sekora, spisovatel a ilus­trátor (nar. 25. 9. 1899) — před 170 lety se nar. Gieseppe Garibaldi, italský revolucionář (zemřel 2.6. 1882) 1.7. — před 175 lety se nar. Pavel Stě­panoviě Nachimov, ruský admirál (zemřel 12. 7. 1885) — před 120 lety se nar. Klára Zet­­kinovi, pracovnice německého a mezinárodního dělnického hnuti, spoluzakladalelka Komunistické strany Německa (zemřela 20. B. 1933) I. 7. — Den dětf na Kubě — před 80 lety sr nar. Ivan Fjodorn vlě Feďko. sovětský vojenský Či­nitel (zemřel 1943) 1.7. — před 130 lety se nar. František Křižík, zakladatel ěeské elektro­techniky (zemřel 22. 1. 1941) Jaké bude počasí? I kdyt začátkem července pronikne trochu vlhčí vzduch at k nám a zvýši (s matnost bouřek následným mír­ným ochlazením pro­ti dřívějším horkým dnůmj, zůstane vcelku pčkný průběh lé­ta zachován,- trvaleji suché, slunné ob­dobí se brzy zas upevní. V dalších dnech příštího týdne zdvihnou se tak zas tep­loty at na tropickou výši /na 30 stup­ňů a více) a jen tu a tam vzniknou od­polední bouřky z tepla. Teprve v dru­hé polovině týdne a zvláště k 10. čer­venci je tendence k pozvolnému zhorše­ní a četnějšímu vzniku bouřkových pře­háněk. jen místy se však tím trochu zbrzdí zčásti at enormně su- r*. "1 chý a horký průběh léta I í. 1 /zvláště ve východní polovině mtrnJĚ ČSSR/. J^umunsko je našemu lidu blízká země. Blízká geograficky i politicky, v/zdá tečky překonat za 100 minut, cestu autem k rumunskému pobřeží za dva dny I méně. Proto také tolik návštěvníků z Československa s oblibou využívá přírodních darů Rumunska a jeho krás. Ale to hlavní, proč je nám Rumunsko blízké, je především naše přátelství, spo jenectví a vzájemná spolupráce, záloze né na pevných základech marxisticko le ninského světového názoru, jednotných cílech socialistické výstavby i na révo lučních tradicích mnohaletých bojů za národní osvobození, sociální spravedl nost a státní samostatnost. vřelé přivítaní Je 22. června, přesně 10.00 hodin. Bfločervený obrovitý IL 62 se dotýká letištní plochy v Bukurešti-Otopeni a ro­luje před hlavní budovu. Na jeho palubě je generální tajemník ŮV KSČ a prezi dent ČSSR soudruh G. Husák a další členové čs. stranické a státní delegace, soudruzi V. Biľak, člen předsednictva a ta|amník OV KSČ, J. Korčák, člen před­sednictva OV KSČ a předseda vlády ČSR, J. Mevald, člen OV KSČ a vedoucí tajemník západočeského KV KSČ, A. Bnrčák, ministr zahraničního obchodu ČSSR. V Bukurešti se k nim ještě připo jili člen Cl V KSČ a místopředseda vlády ČSSR J. Simon a velvyslanec ČSSR v RSR L. Hanák. Slavnostně vyzdobené letiště, nastou pěná čestná jednotka, česky o rumun­sky psaná heslo a především zástupy pionýrů, mládeže a pracujících, množ­ství československých a rumunských vlajek i květin vytváří nádherný rámec k uvítáni v Bukurešti. Soudruha G. Hu­sáka očekává u schůdků letadla gene rální tajemník RKS a prezident RSR N. Ceaušescu se členy politického výkonné­ho výboru RKS o dalšími stranickými a státními činiteli. Srdečné objeti obou ve­doucích představitelů našich bratrských stran o zemi, a začíná slavnostní cere­moniál. Hlášeni velitele čestné |ednotky, československá a rumunská státní hym na, 21 dělostřeleckých salv. Přehlídka čestné stráže, pozdravy všem přítom­ným, slavnostní pochod a delegace v do provodu rumunských vedoucích činlte'ú se vydává na cestu bukureštskými ulice mi do svého sídla, rezidence Palatul pri­­maverli. Stáváme se svědky velkolepého, ne­obyčejně srdečného a vřelého přijetí čs. stranické a státní delegace bukurešť skými občany. Husté zástupy přepest­­rých barev - bílé košile a červené šát ky pionýrů, modré stejnokroje studentů a studentek, pracovní zálohy, kro|ované družiny, lidové hudební soubory a taneč­níci. Všude radost, nadšení, mávání květinami, skandování hesel, spontánní „hurá“ jako by nebralo konce. Avšak I toto nadšené uvítáni musí skončit, vždyť čs. stranickou a státní delegaci očekávají v prvý den pobytu ještě zahájení oficiálních rozhovorů a slavnostní večeře v Paláci státní rady čími začíná prohlídka Chemického a petrochemického kombinátu. S velkým zájmem naslouchají členové delegace slovům generálního ředitele ing. V. lonitsy, který je informuje o historii, sou­časnosti, i budoucnosti toholo obrovské­ho kombinátu na zpracování ropy. Má poměrně mladou historii, jeho výstavba započala v roce 1965 á dnes zpracová­vá už jednu třetinu veškeré ropy v RSR. Hodnota výroby činí asi 9,5 miliardy lei ročně a do roku 1980 má vzrůst na 12 miliard. Podnik ročně zpracuje 6 miliónů tun ropy, ze které vyrábí hlavně benzín, ma­zut, asfalt, ale též etylén, propylén, bu­tadién, polyetylén a další organické poloprodukty, dále též technické saze, které ročně v množství 10 000 tun ode­bírá i Československo na výrobu pneu­matik. Naše republika se na výstavbě závodu podílí dodávkou technologického zařízení pro výrobu etylalkoholu, které dodaly závody Vítězného února Hradec Králové ve spolupráci s Chemoprojektem Praha a CHZ Záluží. S československou spoluprací se se tkáváme i v dalším závodě, v automobil ce v Pitesti, Uzina de outoturisme. Mno­ho našich občanů jl lépe pozná podle oblíbených aut Dacie, které se zde vy­ráběj! v typech 1100, 1300, a poslední typ 1301. Automobilko je budována ve spolupráci s firmou Renault a náš podíl se projevil dodáním asi stovky obrábě­cích strojů,' především univerzálních sou­struhů, automatů, fréz, strojů na lití ko­vů pod tlakem a jiné. V roce 1976 zde vyrobili už 60 000 vozů a v roce 1980 jich má být okolo 130 000. Do českoslo venska se dováží ročně asi 3000 těchto automobilů, stejně jako do Rumunska na­šich škodovek. Také v dalším závodě, který navštívila čs. stranická a státní delegace v poslední den své návštěvy, Závod těžkého strojírenství v Bukurešti, se můžeme setkat mezi stroji špičkové zahraniční výroby i s československými - karusely, soustruhy, horizontálními večerních hodinách vrátila a uctila pa­mátku padlých revolucionářů a bojovní­ků položením věnců u Pomníku hrdinů boje za svobodu národa a vlasti, za so­cialismus. V ZAJMU lidu OBOU ZEMI Poslední, třetí den pobytu, byl věno ván dokončení oticiálnich rozhovorů, ná vštěvě závodů těžkého strojírenství o prohlídce nového sídliště Drumul Tabe rei. Vrcholnou událostí návštěvy čs stra­nické a státní delegace se stalo slav­nostní podepsánl Deklarace o prohlou­bení přátelství a rozvoji bratrské spo lupráce mezi Komunistickou stranou Čes­koslovenska a Rumunskou komunistic­kou stranou, mezi Československou so­cialistickou republikou a Rumunskou socialistickou republikou, kterou v Paláci státní rady RSR podepsali vedoucí obou delegací. , Na závěr se konal v sále Paláce Ru­munské socialistické republiky mítink ru­­munsko-československého přátelství. Zde se opět projevila atmosféra provázející delegoci po celou dobu pobytu a no kaž­dém místě - atmosféra srdečnost«, vře­losti, přátelství, spolupráce, lnternccio­­nální solidarity. Vyjadřovalo to i hlavni heslo mítinku: „Ať žije bratrské přátel štvi a všestranná spolupráce mezi Ru­munskou komunistickou stranou o Komu­nistickou stranou Československa mezi Rumunskou socialistickou republikou " Československou socialistickou republi­kou, mezi československým a rumunským lidem.“ Oba vedoucí představitelé, generální tajemník RKS a prezident RSR N. Ceaušescu a generální tajemník ÚV KSČ a prezident ČSSR G. Husák v hlavních projevech vyjádřili své uspokojení nad výsledky návštěvy a ocenili její přínos pro další zintenzivnění spolupráce mezi našimi zeměmi a národy, ve prospěch obou našich zemí, věci socialismu a mí­ru. Vyjádřili radost nad tím, že jednání se vyznačovala konstruktivním přístupem a vzájemným porozuměním obou stran, že se potvrdila široká shoda názorů na klíčové otázky vzájemných vztahů I sou­časné situace ve světě. Konkrétním přínosem pro další rozvoj spolupráce jsou podepsané dohody o dal ším prohloubení hospodářských vztahů o styků ve výrobní I vědeckotechnické sféře, ale též přijatá opatřeni k zinten­­zívnění spolupráce mezi oběma komunis­tickými stranami, k rozšíření styků a vý­měny zkušeností mezi stranickými, stát­ními a společenskými organizacemi Nemůže být přesvědčivějšího zhodno cení významu této návštěvy, než vyjádřil v závěru svého projevu na mítinku sou­druh Husák: „Vracíme se do Č9SR s pev­ným přesvědčením, že přátelství, spoje nectví a spolupráce mezi našimi strana­mi a zeměmi se budou dále upevňovat v zájmu lidu obou našich států, celého socialistického společenství a všech po­krokových sil světa." Jan CHMELlK Bukurešť, 22. - 24. 6. 1977 Foto: A. KRÁLOVIC ústřední orgán mi­nisterstva národní obrany — vydává hlavni politická sprá­va CSLA ve vydava­telství MAGNET, n p., 113 68 Praha 1, Vladislavova 28, tel 26 08 51-9. Šéfredak­tor dr. Jan Chmelík, CSc. Zástupci šéfre­daktora Eduard Pára, Otto Důtek a Miro­slav Procházka. Redakce 113 68, Praha 1, jungmannova 24. Telef. 28 15 51-7 (spo­juje všechna* odděleni nebo 2191, linka 22267). Vychází týdně. Cena výtisku Kčs 1,—, pololetní předplatné Kčs 28,—. Roz­šiřuje PNS, v jednotkách ozbrojených .sil MAGNET, administrace 113 88, Praha' 1, Vladislavova 20. Ob|ednávky přijímá každá pošta 1 doručovatel, v armádě každý dis­tributor tisku — Dohlédacl pošta Praha 07. Tiskne Naše vojsko, závod 2, Praha — Inzerci přijímá MAGNET — Inzertní oddě­lení 113 88, Praha 1, Vladislavova 28. — Objednávky do zahranič! vyřizuje PNS — vývoz tisku, jindřišská 14, Praha 1. — Ne­vyžádané rukopisy, kresby a fotografie se nevracejí. © Vydavatelství MAGNET, Praha. Clslo Indexu 47 002. lenost mezi Prahou a Bukurešti lze le-všestranná Bratrské přátelství — spolupráce členové československé stranické a státní delegace uctili památku padlých revolucionářů a bojovníků položením věnců u Pomníku hrdinů boje za svobodu národa a vlast, za socialismus českoslovenští a rumunští soudruzi pří prohlídce Chemického a petrochemic­kého kombinátu v Pitesti i RAMBOUILLET: uvolnění v praxi „Je v životním zájmu lidstva, aby se státy a národy zřekly politiky založené na nedůvěře, soupeření a napětí, aby si uvědomily, že přes rozdíly v jejich světo­vém názoru a společenském zřízení mu­sí být solidární před nebezpečím, které jim hrozí " Toto realistické konstatování, které se objevilo v textu jednoho ze sovětsko-francouzských dokumentů, se zdánlivě vztahuje až k závěru a k výsled­kům návštěvy generálního tajemníka ÚV KSSS a předsedy prezídia Nejvyššiho so­větu SSSR Leonida Brežněva v Paříži. Ve skutečnosti však poznání této sku­tečnosti charakterizuje nejen celý prů­běh dialogu L. Brežněva s francouz­ským prezidentem V. Giscardem ďEstaing v Rambouillet, gle i mnohale­tou historii vzájemných vztahů mezi obě­ma zeměmi v poválečném období. Spo­lečné prohlášení o uvolnění mezinárodní­ho napětí v tomto směru navazuje na výsledky sovětsko-francouzských rozho­vorů na nejvyšší úrovni a deklaraci z ro­ku 1966, na protokol o politických kon­zultacích z roku 1970, no deklaraci o dalším rozvoji přátelství a spoluprá­ce mezi SSSR a Francií z roku 1975. Třídenní setkání v Rambouillet nevybo­čilo z ducha přátelských vztahů zalo­žených na zásadě mírového soužit! stá tů s rozdílným společenským zřízením a povzneslo je na/opět vyšší úroveň. Leonid Brežněv a Valéry Giscard ďEstaing podepsali tři závažné doku­menty: novou sovětsko francouzskou de­klaraci, již citované prohlášení o uvol­něn! mezinárondího napětí a deklaraci o nešíření jaderných zbraní. Všechny tyto dokumenty ukazují upřímnou sna­hu obou stran nalézt cesty společného postupu v otázkách, které moji celo­evropský i celosvětový význam: v ob­lasti odzbrojeni, prohlubování ducha uvolnění napětí, rozšiřování politických, ekonomických a kulturních styků mezi státy. Pravidelné konzultace mezi oběma zeměmi již dosáhly takové úrovně, že bylo možno hledat možnosti přejít od vzájemné výměny názorů a stanovisek k jejich vzájemné koordinaci. Na první pohled je ovšem zřejmé, že koordinace politických stanovisek i prak­tického postupu na mezinárodni scéně mezi SSSR a Francii nemůže být záleži­tostí jednoduchou. Vždyť obě země patří k odlišným vojenskopolítickým seskupe­ním v Evropě; ve Francii, jež -od roku 1966 není členem vojenské organizace NATO. se v poslední době projevují nov^ atlantické tendence. Obě země se skuxečně rozcházejí v názoru na ně­které mezinárodní problémy. Uvědomují si však tyto rozdíly, aniž by je stavěly do popředí jako předměty vzájemné kom frontace, naopak, hledají cestu k jejich překonání a k nalezení společných sta­novisek. Tak je zároveň možno nejen hledat shodu v četných dalších oblas­tech, ale případně postupovat v těchto sférách společně. A není jich přitom málo. Takové možnosti se projevují především v celkovém přístupu k pro­hlubování systému mírové spolupráce v Evropě a uvolněni mezinárodního na­pětí, v oblasti boje proti horečnému zbrojení, nově - po několikaletém fran­couzském váhání - i v úsilí o svolání světové odzbrojovací konference. Dal­ší společnou platformou je úsilí o míro­vé řešení krize na Blízkém východě a kyperského konfliktu. Nejvýraznějšim pozitivním prvkem tří­denního setkání Leonida Brežněva s Va­léry Giscardem ďEstaing je tedy kon­struktivní snaha o překonání rozporů či rozdílných stanovisek, hledání možnosti společného postupu na mezinárodní scéně a rozšiřování všestranné spolu­práce mezi oběma zeměmi v ekonomice a kultuře. V tom je také hlavni přínos celkového vývoje sovětsko-francouz­ských vztahů, jež jsou skutečnou prak­tickou ukázkou, jakým směrem by se měly vyvíjet kontakty mezi signatářský­mi zeměmi Závěrečného aktu z Helsink, jaké možnosti otevřela konference o bezpečnosti o spolupráci v Evropě pro soužit! států rozdílného společenského a sociálního řádu. - 8l -•

Next