Obrana Lidu, červenec-prosinec 1977 (XXXVI/26-52)
1977-07-02 / No. 26
RSR. Ale už prvé dojmy jsou obrovské - dokumentují přátelství, jež chová rumunský lid k národům Československa, i au toritu a úctu, které se těší Komunistická strana Československa a osobně její generální tajemník a prezident republiky G. Husák v mezinárodním komunistic kém a dělnickém hnutí. SETKÄIMl S PRACUJÍCÍMI Druhý den čs. stranická a státní dele gace navštívila město Pitesti, více než 100 km severozápadně od Bukurešti Prvá zastávka a opětovné srdečné uvítání je na hranicích župy Argeš, jejímž střediskem Pitesti je a která je též rodnou župou soudruha Ceaušeska, a pax už po stejně srdečném uvítání pracujívyvrtávačkaml, nebo s numericky řízený mi frézami. Všechna setkání s pracujícími byla důležitou součástí návštěvy a jejich srrleč nost a vřelost vytvořilo krásný rámec celého pobytu. Zvláště průjezd městem Pitesti se doslova stal manifestaci píe krásných, bratrských citů rumunského lidu k socialistickému Československu. Zdálo se až neuvěřitelné, kolik lidí ob sadilo v hustých zástupech každé mis tečko po celé několikakilometrové cestě městem, kolika spontánních projevů ra dosti byli členové naší delegace svěd ky, od nejmladší generace na rukou ma tek a pod vedením svých učitelů, až po zralé muže a ženy, hospodáře své země Závěr druhého dne návštěvy patřil opět Bukurešti, kam se delegace v pod Generální tajemník OV KSČ a prezident ČSSR G. Husák a generální tajemník RKS a prezident RSR N. Ceaušescu při srdečném rozhovoru UDÁLOSTI TÝDNE 20. ČERVNA • Prezident ČSSR G. Husák přijal na Pražském hradě generálního ředitele organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) dr. E. Saumu, který dlel na pozváni vlády ČSSR na oficiální návštěvě Československa. — Generální tajemník OV KSSS a předseda prezidia Nejvyššího sovětu SSSR L. Brežněv se stra niekým a vládní doprovodem odcestoval na pozvání prezi denta Francouzské republiky V. Glscarda ďEstaing na 3denní oficiální návštěvu Francie. Na závěr této návštěvy byla, podepsána sovětsko-francouzská deklarace, společné prohlášení o uvolňování mezinárodního napětí a deklarace o nešíření jaderných zbraní. 21. ČERVNA • Na počest Velké říjnové socialistické revoluce bylo ve Varšav^ zahájeno 31. zasedání RVHP. 13. ČERVNA • Slavnostní shromáždění k 35. výročí založení 1. čs. samostatného praporu v SSSR se uskutečnilo v sále kina Kyjev v Praze. 24. ČERVNA 0 Generální tajemník OV KSČ a prezident ČSSR G. Husák zaslal předsedovi Mosambické osvobozenecké fronty a prezidentu Mosambické lidové republiky S. M. Machalovi ti příležitosti státního svátku jeho země blahopřejný telegram. 25. ČERVNA • Ve 43 okresech ČSSR, v šesti obvodech Prahy • Bratislavy sa konaly okresní konference Svazn československo-sovětského přátelství. >- V pražském Domě kultury pracujících v kovoprůmyslu pokračovalo jednání II. celostátní konference pionýrských pracovníků. VÝZNAMNÁ VÝROČÍ t- 7. — Mezinárodni drnžstevnl den — před 20 lety zemřel národní umělec Ladislav Zelenka, violoncell!* ta (nar. 11. 3. 1881) 7. — před 130 lety zemřel Matě| Kopecký, lootkář (nar. 24. 2. 1775) 4. 7. — před 10 lety zemřel žasl. omělec Ondřej Sekora, spisovatel a ilustrátor (nar. 25. 9. 1899) — před 170 lety se nar. Gieseppe Garibaldi, italský revolucionář (zemřel 2.6. 1882) 1.7. — před 175 lety se nar. Pavel Stěpanoviě Nachimov, ruský admirál (zemřel 12. 7. 1885) — před 120 lety se nar. Klára Zetkinovi, pracovnice německého a mezinárodního dělnického hnuti, spoluzakladalelka Komunistické strany Německa (zemřela 20. B. 1933) I. 7. — Den dětf na Kubě — před 80 lety sr nar. Ivan Fjodorn vlě Feďko. sovětský vojenský Činitel (zemřel 1943) 1.7. — před 130 lety se nar. František Křižík, zakladatel ěeské elektrotechniky (zemřel 22. 1. 1941) Jaké bude počasí? I kdyt začátkem července pronikne trochu vlhčí vzduch at k nám a zvýši (s matnost bouřek následným mírným ochlazením proti dřívějším horkým dnůmj, zůstane vcelku pčkný průběh léta zachován,- trvaleji suché, slunné období se brzy zas upevní. V dalších dnech příštího týdne zdvihnou se tak zas teploty at na tropickou výši /na 30 stupňů a více) a jen tu a tam vzniknou odpolední bouřky z tepla. Teprve v druhé polovině týdne a zvláště k 10. červenci je tendence k pozvolnému zhoršení a četnějšímu vzniku bouřkových přeháněk. jen místy se však tím trochu zbrzdí zčásti at enormně su- r*. "1 chý a horký průběh léta I í. 1 /zvláště ve východní polovině mtrnJĚ ČSSR/. J^umunsko je našemu lidu blízká země. Blízká geograficky i politicky, v/zdá tečky překonat za 100 minut, cestu autem k rumunskému pobřeží za dva dny I méně. Proto také tolik návštěvníků z Československa s oblibou využívá přírodních darů Rumunska a jeho krás. Ale to hlavní, proč je nám Rumunsko blízké, je především naše přátelství, spo jenectví a vzájemná spolupráce, záloze né na pevných základech marxisticko le ninského světového názoru, jednotných cílech socialistické výstavby i na révo lučních tradicích mnohaletých bojů za národní osvobození, sociální spravedl nost a státní samostatnost. vřelé přivítaní Je 22. června, přesně 10.00 hodin. Bfločervený obrovitý IL 62 se dotýká letištní plochy v Bukurešti-Otopeni a roluje před hlavní budovu. Na jeho palubě je generální tajemník ŮV KSČ a prezi dent ČSSR soudruh G. Husák a další členové čs. stranické a státní delegace, soudruzi V. Biľak, člen předsednictva a ta|amník OV KSČ, J. Korčák, člen předsednictva OV KSČ a předseda vlády ČSR, J. Mevald, člen OV KSČ a vedoucí tajemník západočeského KV KSČ, A. Bnrčák, ministr zahraničního obchodu ČSSR. V Bukurešti se k nim ještě připo jili člen Cl V KSČ a místopředseda vlády ČSSR J. Simon a velvyslanec ČSSR v RSR L. Hanák. Slavnostně vyzdobené letiště, nastou pěná čestná jednotka, česky o rumunsky psaná heslo a především zástupy pionýrů, mládeže a pracujících, množství československých a rumunských vlajek i květin vytváří nádherný rámec k uvítáni v Bukurešti. Soudruha G. Husáka očekává u schůdků letadla gene rální tajemník RKS a prezident RSR N. Ceaušescu se členy politického výkonného výboru RKS o dalšími stranickými a státními činiteli. Srdečné objeti obou vedoucích představitelů našich bratrských stran o zemi, a začíná slavnostní ceremoniál. Hlášeni velitele čestné |ednotky, československá a rumunská státní hym na, 21 dělostřeleckých salv. Přehlídka čestné stráže, pozdravy všem přítomným, slavnostní pochod a delegace v do provodu rumunských vedoucích činlte'ú se vydává na cestu bukureštskými ulice mi do svého sídla, rezidence Palatul primaverli. Stáváme se svědky velkolepého, neobyčejně srdečného a vřelého přijetí čs. stranické a státní delegace bukurešť skými občany. Husté zástupy přepestrých barev - bílé košile a červené šát ky pionýrů, modré stejnokroje studentů a studentek, pracovní zálohy, kro|ované družiny, lidové hudební soubory a tanečníci. Všude radost, nadšení, mávání květinami, skandování hesel, spontánní „hurá“ jako by nebralo konce. Avšak I toto nadšené uvítáni musí skončit, vždyť čs. stranickou a státní delegaci očekávají v prvý den pobytu ještě zahájení oficiálních rozhovorů a slavnostní večeře v Paláci státní rady čími začíná prohlídka Chemického a petrochemického kombinátu. S velkým zájmem naslouchají členové delegace slovům generálního ředitele ing. V. lonitsy, který je informuje o historii, současnosti, i budoucnosti toholo obrovského kombinátu na zpracování ropy. Má poměrně mladou historii, jeho výstavba započala v roce 1965 á dnes zpracovává už jednu třetinu veškeré ropy v RSR. Hodnota výroby činí asi 9,5 miliardy lei ročně a do roku 1980 má vzrůst na 12 miliard. Podnik ročně zpracuje 6 miliónů tun ropy, ze které vyrábí hlavně benzín, mazut, asfalt, ale též etylén, propylén, butadién, polyetylén a další organické poloprodukty, dále též technické saze, které ročně v množství 10 000 tun odebírá i Československo na výrobu pneumatik. Naše republika se na výstavbě závodu podílí dodávkou technologického zařízení pro výrobu etylalkoholu, které dodaly závody Vítězného února Hradec Králové ve spolupráci s Chemoprojektem Praha a CHZ Záluží. S československou spoluprací se se tkáváme i v dalším závodě, v automobil ce v Pitesti, Uzina de outoturisme. Mnoho našich občanů jl lépe pozná podle oblíbených aut Dacie, které se zde vyráběj! v typech 1100, 1300, a poslední typ 1301. Automobilko je budována ve spolupráci s firmou Renault a náš podíl se projevil dodáním asi stovky obráběcích strojů,' především univerzálních soustruhů, automatů, fréz, strojů na lití kovů pod tlakem a jiné. V roce 1976 zde vyrobili už 60 000 vozů a v roce 1980 jich má být okolo 130 000. Do českoslo venska se dováží ročně asi 3000 těchto automobilů, stejně jako do Rumunska našich škodovek. Také v dalším závodě, který navštívila čs. stranická a státní delegace v poslední den své návštěvy, Závod těžkého strojírenství v Bukurešti, se můžeme setkat mezi stroji špičkové zahraniční výroby i s československými - karusely, soustruhy, horizontálními večerních hodinách vrátila a uctila památku padlých revolucionářů a bojovníků položením věnců u Pomníku hrdinů boje za svobodu národa a vlasti, za socialismus. V ZAJMU lidu OBOU ZEMI Poslední, třetí den pobytu, byl věno ván dokončení oticiálnich rozhovorů, ná vštěvě závodů těžkého strojírenství o prohlídce nového sídliště Drumul Tabe rei. Vrcholnou událostí návštěvy čs stranické a státní delegace se stalo slavnostní podepsánl Deklarace o prohloubení přátelství a rozvoji bratrské spo lupráce mezi Komunistickou stranou Československa a Rumunskou komunistickou stranou, mezi Československou socialistickou republikou a Rumunskou socialistickou republikou, kterou v Paláci státní rady RSR podepsali vedoucí obou delegací. , Na závěr se konal v sále Paláce Rumunské socialistické republiky mítink rumunsko-československého přátelství. Zde se opět projevila atmosféra provázející delegoci po celou dobu pobytu a no každém místě - atmosféra srdečnost«, vřelosti, přátelství, spolupráce, lnternccionální solidarity. Vyjadřovalo to i hlavni heslo mítinku: „Ať žije bratrské přátel štvi a všestranná spolupráce mezi Rumunskou komunistickou stranou o Komunistickou stranou Československa mezi Rumunskou socialistickou republikou " Československou socialistickou republikou, mezi československým a rumunským lidem.“ Oba vedoucí představitelé, generální tajemník RKS a prezident RSR N. Ceaušescu a generální tajemník ÚV KSČ a prezident ČSSR G. Husák v hlavních projevech vyjádřili své uspokojení nad výsledky návštěvy a ocenili její přínos pro další zintenzivnění spolupráce mezi našimi zeměmi a národy, ve prospěch obou našich zemí, věci socialismu a míru. Vyjádřili radost nad tím, že jednání se vyznačovala konstruktivním přístupem a vzájemným porozuměním obou stran, že se potvrdila široká shoda názorů na klíčové otázky vzájemných vztahů I současné situace ve světě. Konkrétním přínosem pro další rozvoj spolupráce jsou podepsané dohody o dal ším prohloubení hospodářských vztahů o styků ve výrobní I vědeckotechnické sféře, ale též přijatá opatřeni k zintenzívnění spolupráce mezi oběma komunistickými stranami, k rozšíření styků a výměny zkušeností mezi stranickými, státními a společenskými organizacemi Nemůže být přesvědčivějšího zhodno cení významu této návštěvy, než vyjádřil v závěru svého projevu na mítinku soudruh Husák: „Vracíme se do Č9SR s pevným přesvědčením, že přátelství, spoje nectví a spolupráce mezi našimi stranami a zeměmi se budou dále upevňovat v zájmu lidu obou našich států, celého socialistického společenství a všech pokrokových sil světa." Jan CHMELlK Bukurešť, 22. - 24. 6. 1977 Foto: A. KRÁLOVIC ústřední orgán ministerstva národní obrany — vydává hlavni politická správa CSLA ve vydavatelství MAGNET, n p., 113 68 Praha 1, Vladislavova 28, tel 26 08 51-9. Šéfredaktor dr. Jan Chmelík, CSc. Zástupci šéfredaktora Eduard Pára, Otto Důtek a Miroslav Procházka. Redakce 113 68, Praha 1, jungmannova 24. Telef. 28 15 51-7 (spojuje všechna* odděleni nebo 2191, linka 22267). Vychází týdně. Cena výtisku Kčs 1,—, pololetní předplatné Kčs 28,—. Rozšiřuje PNS, v jednotkách ozbrojených .sil MAGNET, administrace 113 88, Praha' 1, Vladislavova 20. Ob|ednávky přijímá každá pošta 1 doručovatel, v armádě každý distributor tisku — Dohlédacl pošta Praha 07. Tiskne Naše vojsko, závod 2, Praha — Inzerci přijímá MAGNET — Inzertní oddělení 113 88, Praha 1, Vladislavova 28. — Objednávky do zahranič! vyřizuje PNS — vývoz tisku, jindřišská 14, Praha 1. — Nevyžádané rukopisy, kresby a fotografie se nevracejí. © Vydavatelství MAGNET, Praha. Clslo Indexu 47 002. lenost mezi Prahou a Bukurešti lze le-všestranná Bratrské přátelství — spolupráce členové československé stranické a státní delegace uctili památku padlých revolucionářů a bojovníků položením věnců u Pomníku hrdinů boje za svobodu národa a vlast, za socialismus českoslovenští a rumunští soudruzi pří prohlídce Chemického a petrochemického kombinátu v Pitesti i RAMBOUILLET: uvolnění v praxi „Je v životním zájmu lidstva, aby se státy a národy zřekly politiky založené na nedůvěře, soupeření a napětí, aby si uvědomily, že přes rozdíly v jejich světovém názoru a společenském zřízení musí být solidární před nebezpečím, které jim hrozí " Toto realistické konstatování, které se objevilo v textu jednoho ze sovětsko-francouzských dokumentů, se zdánlivě vztahuje až k závěru a k výsledkům návštěvy generálního tajemníka ÚV KSSS a předsedy prezídia Nejvyššiho sovětu SSSR Leonida Brežněva v Paříži. Ve skutečnosti však poznání této skutečnosti charakterizuje nejen celý průběh dialogu L. Brežněva s francouzským prezidentem V. Giscardem ďEstaing v Rambouillet, gle i mnohaletou historii vzájemných vztahů mezi oběma zeměmi v poválečném období. Společné prohlášení o uvolnění mezinárodního napětí v tomto směru navazuje na výsledky sovětsko-francouzských rozhovorů na nejvyšší úrovni a deklaraci z roku 1966, na protokol o politických konzultacích z roku 1970, no deklaraci o dalším rozvoji přátelství a spolupráce mezi SSSR a Francií z roku 1975. Třídenní setkání v Rambouillet nevybočilo z ducha přátelských vztahů založených na zásadě mírového soužit! stá tů s rozdílným společenským zřízením a povzneslo je na/opět vyšší úroveň. Leonid Brežněv a Valéry Giscard ďEstaing podepsali tři závažné dokumenty: novou sovětsko francouzskou deklaraci, již citované prohlášení o uvolněn! mezinárondího napětí a deklaraci o nešíření jaderných zbraní. Všechny tyto dokumenty ukazují upřímnou snahu obou stran nalézt cesty společného postupu v otázkách, které moji celoevropský i celosvětový význam: v oblasti odzbrojeni, prohlubování ducha uvolnění napětí, rozšiřování politických, ekonomických a kulturních styků mezi státy. Pravidelné konzultace mezi oběma zeměmi již dosáhly takové úrovně, že bylo možno hledat možnosti přejít od vzájemné výměny názorů a stanovisek k jejich vzájemné koordinaci. Na první pohled je ovšem zřejmé, že koordinace politických stanovisek i praktického postupu na mezinárodni scéně mezi SSSR a Francii nemůže být záležitostí jednoduchou. Vždyť obě země patří k odlišným vojenskopolítickým seskupením v Evropě; ve Francii, jež -od roku 1966 není členem vojenské organizace NATO. se v poslední době projevují nov^ atlantické tendence. Obě země se skuxečně rozcházejí v názoru na některé mezinárodní problémy. Uvědomují si však tyto rozdíly, aniž by je stavěly do popředí jako předměty vzájemné kom frontace, naopak, hledají cestu k jejich překonání a k nalezení společných stanovisek. Tak je zároveň možno nejen hledat shodu v četných dalších oblastech, ale případně postupovat v těchto sférách společně. A není jich přitom málo. Takové možnosti se projevují především v celkovém přístupu k prohlubování systému mírové spolupráce v Evropě a uvolněni mezinárodního napětí, v oblasti boje proti horečnému zbrojení, nově - po několikaletém francouzském váhání - i v úsilí o svolání světové odzbrojovací konference. Další společnou platformou je úsilí o mírové řešení krize na Blízkém východě a kyperského konfliktu. Nejvýraznějšim pozitivním prvkem třídenního setkání Leonida Brežněva s Valéry Giscardem ďEstaing je tedy konstruktivní snaha o překonání rozporů či rozdílných stanovisek, hledání možnosti společného postupu na mezinárodní scéně a rozšiřování všestranné spolupráce mezi oběma zeměmi v ekonomice a kultuře. V tom je také hlavni přínos celkového vývoje sovětsko-francouzských vztahů, jež jsou skutečnou praktickou ukázkou, jakým směrem by se měly vyvíjet kontakty mezi signatářskými zeměmi Závěrečného aktu z Helsink, jaké možnosti otevřela konference o bezpečnosti o spolupráci v Evropě pro soužit! států rozdílného společenského a sociálního řádu. - 8l -•