Památky a příroda, 1990 (XV/1-10)
1990 / No. 1
Péče o přírodu a životní prostředí v ISA Část 1. Historický vývoj využívání přírodních zdrojů noiuniL k ľ ŕ k it a Spojené státy jsou světovou velmocí s vysoce rozvinutou ekonomikou a také s vyhraněnými dopady aktivit na přírodu a životní prostředí. Na rozdíl od drtivé většiny ostatních rozvinutých zemí, kde rozsáhlé ovlivňování přírody člověkem začalo neolitickou revolucí, zde začal člověk dnešní území Spojených států intenzívně přeměňovat v poměrně nedávné době. Koloniální období Přirozené lesy, stepi, prérie a pole poskytovaly původně obživu malému množství populace, asi od i do 2 miliónů lidí, a to ještě v době osídlování v 16. a 17. století. Dnes je stejné území osídleno 240 milióny Američanů. Navíc v uplynulém desetiletí USA ještě stačily vyvézt 40% hodnoty své sklizně, 5% produkce z chovu dobytka a 17 % z průmyslové produkce dřeva. Bohatství přírody bylo jen málo ovlivňováno. Bylo to způsobeno málo početnou populací Indiánů a dále malým rozsahem kultivované půdy. Indiáni přesto určitým způsobem přírodu významně ovlivňovali a to běžným používáním ohně pro potřeby lovu. Oheň zajišťoval čerstvou trávu pro býložravce, redukoval populace škůdců a připravoval také prostor pro zemědělství. Indiáni se však, v době osídlování Ameriky, věnovali pěstování plodin v územně velmi omezeném rozsahu a nedostatečným způsobem. Způsoboval to i nedostatek dobytka (jejich domácím zvířetem byl zejm. pes). Proto byla pole zakládána na nejúrodnějších místech, k hnojení bylo používáno ryb, prováděla se rotace plodin a používalo se i zavlažování. Dnes z rostlin kultivovaných Indiány (kukuřice, brambory, tabák, boby, dýně, rajčata aj.) pochází 57 % hodnoty úrody Spojených států. V období kolonizace nacházeli Evropané rozlehlé prostory dnešního území Spojených států s panenskou půdou, bohatstvím lesů, hojností zvěře a ryb. Jak mnoho se tato krajina lišila do Anglie (odkud pocházela velká část osadníků), kde byla půda rozdělená a velmi drahá, lesy vzácné a zvěř a ryby náležely většinou feudálům. V Anglii vedl vývoj k uzavírání otevřených pozemků a přeměně orné půdy na pastviny, pro zisky z pěstování ovcí a rostoucího obchodu s vlnou. Uzavření pozemků znamenalo pro majitele výnosnější hospodaření a pro vesničany znamenalo nemožnost využívat určitým způsobem některé části luk nebo lesa. Změnami hospodaření upadal zájem o práci drobných vlastníků půdy a bezzemků. Proto se projevovaly v 17. století snahy o využití lesů, bažin, vřesovišť, mokřin pro zemědělství. Na novém kontinentě nacházeli kolonisté zcela rozdílné poměry. Rozsáhlé lesy, hojná zvěř — jelen, divoký krocan, puma, tetřevi, černý medvěd, vlk - rozšířená téměř souvisle od atlantického pobřeží po prérie na středním západě. V řekách lososi putující od Atlantiku vzhůru řekami ke svým trdlištím a bohatství dalších ryb. Oblast prérií a plošin, rozkládající se až k úpatí Skalnatých hor, byla osídlena nekonečnými stády bizonů, vidlorohy americkými, hojnými prérijními ptáky, byli zde losi, jelenci ušatí, medvědi grizzly, vlci. Dále za Skalnatými horami k Pacifiku vybíhaly holé hřebeny a v depresích pouště. Prostory mezi pouštěmi a hřebeny byly pokryty věčně zelenými lesy a relativně suchými stepmi. I zde žilo dostatek zvěře - ovce tlustorohá, jelen evropský, vidloroh americký, medvěd grizzly, v řekách lososi. Byla to země nekončících prostor s hojností přírodních zdrojů. Zemědělství anglických kolonistů v nových podmínkách při východním pobřeží se rozvíjelo pozvolna, sloužilo jen přežití zdejší populace. Osadníci využívali jednak prostorů původně obdělávaných a využívaných Indiány, jednak vypalováním lesů získávali nové. Úroveň zemědělské výroby nebyla valná. Dobytek a jiná domestikovaná zvířata byla zpočátku vzácná, protože jejich dovoz byl nákladný. Zatímco území od východního pobřeží k Skalnatým horám bylo kolonizováno hlavně Angličany (také Francouzi a dalšími Evropany), jihozápad od střední Kalifornie po Texas a Louisianu byl osídlován Španěly z Mexika, kteří zde rozšířili koně a dobytek. Zdrojem masa osadníkům byla hlavně divoká zvěř a ryby. Stavebním materiálem bylo dřevo (pily byly poháněné převážně vodní silou - první se objevila r. 1611 ve Virginii) a na otop bylo používáno také dřevo. Osadníci postupně zlepšovali své nástroje a zemědělské postupy. Zemědělství pro obživu bylo typické pro oblast Nové Anglie, zatímco na jihu se rozvíjelo plantážnictví s exportem plodin. Nejprve to byl zejména tabák, dále také rýže a indigo, prvně zavedené v Jižní Karolíně. Dále na západ se rozvíjely malé farmy s pozvolna rostoucím dobytkářstvím (Allegheny, západ Nové Anglie, Pcnnsylvánie). Osídlování dále na západ od pohoří Allegheny Mts. bylo přísně zakázáno poté, co Ukázkou amerického města 19. století je Hannibal při řece Mississippi ve státě Missouri {známé z pera M. Twaina, který zde nějakou dobu žil). Kolorovaná litografie od A. Rugera je z 1869