Pochodeň, duben-červen 1971 (LX/77-153)

1971-06-11 / No. 137

Z dopisů čten ířů Pochodně • Z dopisů čtenářů Pochodně • Z dopisů čtenářů Pochodně K 65. narozeninám Pochodně BLAHOPŘÁNI 00 SVAZU ŽEN Přejeme Pochodni k 65letému trváni mnoho úspěchu v no­vinářské práci a hodně plodných příspěvků od dopisovatelů viech institucí a hlavně Českého svazu žen, které jsou plat­nými pomocnicemi národních výborů. Kupřikladu Český svaz v Bohdanči daroval z výtěžku plesů mateřské škole 500 korun, na vesničku SOS 200 korun a Svazu mládeže 300 korun. Dále uspořádá pro své členky zájezd do divadla do Hradce Králo­­y«- 2eny si vedou v evidenci občanky starší 70 let, aby jim k jejich životnímu jubileu projevily pozornosti ve formě kytiček a dárků. (jt) ODPOVĚĎ NA „TRAMPOTY" TRAMPOTY — pod tímto titulem jsme dne 28. dubna zve­řejnili stížnost B. Stodúlkové na zdlouhavou opravu pračky. V odpovědi Komunální služby Týniště nad Orlicí píší: „V současné době nemůžeme vyměnit vadnou doutnavku, poněvadž je nemáme na skladě. Dotazem u dodavatele jsme zjistili, že dodávky doutnavek jsou nepravidelné (dovoz z NDR). Bez činnosti doutnavky je však funkce pračky možná, a proto B. Stodůlkovou prosíme, aby si pračku v tomto stavu vyzvedla v naší elektroopravně. Potvrzujeme zároveň, že po obdržení náhradních doutnavek provedeme bezplatnou výměnu doutnavky v bytě v rámci záruky. Ne­souhlasíme však s tím, že během opravy byl v naší provo­zovně poškozen kryt pračky, poněvadž je pravděpodobné, že tato téměř nezřetelná závada vznikla během jednoroč­ního provozu pračky v domácnosti. Celý případ se zbytečně zkomplikoval tím, že v době; kdy byla uplatněna záruční oprava, jsme neměli na skladě náhradní spínače a doutnavky, které nemápie dosud. Vzhle­dem k tomu však pračka mohla i $ těmito závadami zůstat v provozu." SPOR 0 TELEFONNÍ SLOUP Dne 28. dubna jsme pod titulem „Nemůže vyjet s autem" zveřejnili dopis Z. Jindry z Teplic n. M. Stěžoval si, že mu Spoje postavily du cesty telefonní sloup. Z odpovědi OSPT v Náchodě vyjímáme: „Stavební akce, při níž došlo k postavení předmětného sloupu, hýla projektována v červenci 1964. Dodatek k pro­jektu byl vypracován v únoru 1965. Stavba byla dokončena v června 1966. MNV Teplice nad Metují neměl k navrhova­nému projektu a k jeho realizaci žádné připomínky. Povo­lení ke staVbě vydal dne 12. 8. 1965. Při výstavbě postupo­valy orgány správy spojů v souladů s příslušnými právními normami. Správa spojů bude respektovat přáni přemístit sloup za podmínek, že si stěžovatel podá u Obvodní správy pošt a telekomunikací v Náchodě žádost o přemístění sloupu a že správě spojů uhradí náklady.“ Obvodní správa pošt a telekomunikací Náchod ZÁKONÍK CHRÁNÍ ZÁKAZNÍKA Dne 28. dubna jsme zveřejnili kritiku naší čtenářky „Co s flekatým pláštěm“. Z čistírny si přinesla polyesterový plášť, na kterém po čištění vznikly světlé skvrny. Ohlas na tento článek nám přišel z Oděvů v Hradci Králové: „Podle občanského 'Zákoníku 40/64 Sb. § 279 nese zodpo­vědnost za ošetření výrobku čistírna. Je proto povinna re­klamaci vyřídit se spotřebitelem sama a v případě, že do­držela správný technologický postup při čištěni výrobku a jeho poškozen: nezavinila, je povinna uplatnit reklamaci na prodejně, kde byl oděv zakoupen nebo přímo u výrobní­ho podniku.“ Kdo z Hradečáků by neznal tržiště na Pražském Předměstí, tento obrázek každého rána. Čistě opraná, čerstvá zelenina, vábí hospodyňky. Škoda, že není něco podobného i na novém sídlišti Slezské Předměstí. Foto a text: E. SALABA CESTUJÍCÍ ČEKAJÍ NÁPRAVU Píšeme ve věci možná ne důležité, snad do určité míry delikátní, nikoli však příjemné. Jsme pracovníci, dojíždějící denně za prací z autobusového nádraží ČSAD od Koruny. V zimním období jsme si už zvykli, i když čekání v mrazu není právě příjemné. Ale co se dá dělat, když ČSAD připra­vilo cestujícím z krajského města jen ty dvě vzdušné če­kárny! Tíží nás ale jiná bolest. Na zmíněném „nádraží“ chybí totiž nejnutnější hygienické zařízení. Máme dojem, že neob-' stojí argument ČSAD, že stávající stanoviště je dočasným provizóriem. Nejbližší zmíněné zařízení je na hlavním ná­draží ČSD. Ovšem v době, kdy bychom je potřebovali použít, se sjíždí do Hradce většina dělnických vlaků! Dle našeho názoru jsou například Čs. cirkusy vysloveným provizóriem a přitom tuto záležitost dokáží vyřešit uspoko­jivě třeba pojízdnými WC. Myslime, že by i ČSAD mohla dospět k uspokojivému vyřešení Za kolektiv údržby ČKD Hradec Králové Václav Čapek aktuality KAM S NÍM? Když Jan Ne­ruda řešil vyhození slamníku, neměl ještě ponětí, že odpad­ky z měst a závodů vzrostou ve dvacátém století na stov­ky tun. Kam s nimi? To se dě­lá různě. Někde , se „ilegálně“ vyvážejí do lésů a třeba i do přírodních rezervací, jinde na­cházejí národní výbory mou­drá řešení. Například MěstNV v Novém Městě nad Metují nechával po léta zavážet úval . při silnici z Krčina do Spy. Nakonec na­vezl na vyvážku sejmutou or­nici z mist, kde se staví nové budovy. -zl- Mladí si rozumí. Dokladem je i beseda učňů jedné třídy obchodní učňovské školy Hradci Králové se sovětskými v vojáky, které vedl soudruh por. ing. V. Rozumnij. Beseda, již se zúčastnili i učitelé — komunisté, se uskutečnila v příjemném prostředí kulturní síně muzea u Švagerků. Cílem setkání bylo navázání družby. Soudruh Rozumnij velmi dobře vyložil závěry XXIV. sjezdu KSSS. Po pohoštěni dostali od nás sovětští přátelé upomínkové dárky a potom, po menších rozpacích, se rozproudil při hudbě živý hovor učnic — pro­davaček s vojáky.^ Páry dvojic zavířily v kole, tančil se jak valčík, tak tance moderní. To již bylo setkání v takovém proudu, že když nadešel oka­mžik loučení, nemohly se sku­pinky pořád rozejít. O besedH se zasloužila zej­ména soudružka uč. Machurová, která schůzku své třídy velmi obětavě a vzorně připravila. V navázání drnžby budou oba partneři pokračovat. Již ▼ brz­ké době počítají se společnou návštěvou muzea bojových tra­dic v Milovicích. V. PATÁK ve Dvoře Králové nad Labem, Opočno, Nové Město nad Me­tují jsou těmi místy v našem kraji, kam mají každoročně na­mířeno školní výlety. Přejeme dětem a soudruhům učitelům slunečné počasí a hlavně spoustu hezkých zážitků. Vždyt školní výlety patří k těm nejkrásněj­ším! (Na snímku Staré Bělidlo v Babiččině údolí.j B iese cly se sovětskými vojälcy DRUŽBA MLÁDÍ k ontakty Ze II. interní kliniky v Hrad­ci Králové jsme dostali odpo­věď na kritický článek „Radě­ji nechodí na kontroly .. Zn. Děkujeme za seriózní pří­stup. Soudruh František Chrtek z Jičína nám poslal příspěvek, ve kterém se zabývá proble­matikou dopravních nehod. Le­tos se stalo v jičínském okrese 168 havárií. Při nich přišli dva lidé . o život, 28 se zranilo těž­ce á 57 lehce'. Maličkosti ve vzájemných vztazích Jsem rodák z Hořic. Nyní jezdím každých čtrnáct dni k dceři a zeťovi na návštěvu. Scházíme se s přáteli v hotelu Beránek na kus řeči. Sedí se a vypráví, když tu se od jed­noho stolu ozve hudba z mag­netofonu. Hlasitě, bez ohledu na to, jestli se líbí nebo ne. Po čtvrt hodině jsme požá­dali vrchního, aby majitele po-prosil o ztlumení. Po krátké době přišel k našemu stolu je­den z mladíků se slovy: „Vám se ta hudba nelibí? Tak to se nedá nic dělat, to musíte jít jinám.“ Myslím si, že bychom se mě­li vzájemně respektovat a vy­jit si i v maličkostech vstříc. ANTONIN HALÍŘ Pardubice — Z ádrhel kolem skladu Násiedující vysvětlení jsme dostali z pardubické Mototech ny. Týká se článku zvřejněného 28. dubna pod titulem „Kriti­ka míří k Mototechně“. „Se skladováním automobilů v Hradci Králové máme ne­ustále potíže, jak jsme vás in­formovali již* v lednu t. r. V té době se nám podařilo za­­' jistit nový provizorní sklad. Byli jsme tudíž přesvědčeni, že nebudeme muset dále skla­dovat automobily u kožárny v Kydlinovské ulici. Ke konci prvního čtvrtletí se nám však vyskytla mimořádná situace. Zahraniční dodavatel, především NDR a SSSR, nám dodal smluvně zajištěné vozy v předstihu a ve velkých ná­razových dodávkách. Také pří­sun vozů Škoda z Ml. Boleslavi se zvýšil. Prodejna automobilů byla tedy nucena přechodně uskladnit menší množství au­tomobilů v Kydlinovské ulici (pozn. red. — v sousedství skládky Vč průmyslu masné­ho). Ubezpečujeme čtenáře, že problémem skladování aut v Hradci Králové se neustále zabýváme, ovšem investiční li­mity nám v letošním roce uskutečnění některých našich záměrů brání.“ Strašidlo »V koutech« Sliby by se měly dávat jen tehdy, když je lze splnit. Ter­míny určovat takové, aby se daly dodržet. možností měly Z těchto dvou volit instituce zodpovědné za to, že stavební kůlny, postavené proti předpi­sům v sídlišti V koutech v Hradci Králové, mění neustále své majitele. A devět roků po skončeni výstavby bytového areálu straší, zvyšují hlučnost bytů, pobízejí iděti k lezení po střechách aj. Kdo zodpovídá za to, že ještě dodnes nebyl vydán příkaz k demolici, ale jenom sliby občanskému výbo­ru? lír) Zapomenutá památka Ve Stěžírkách při polní ces­tě na Horní Přím je válečný hrob z r. 1866, kde ležf král. prus. nadpor. Bedřich Bellow a 28 pěší pluk. Posledně byl renovován r. 1890. Nyní je opuštěn a vážně poškozen. Z litinového plotu jsou nepatrné zbytky. Prostor je zpustlý a slouží za skládku roští... (ví) 121 124 Müller souhlasil. , • • . ■ „Zítra se má ochladit. Od severozápadu postupuje, bouřková vlna .“ nasadil Elster­mann o počasí. Vyšil z kolejiště do prvních ulic. Byly pl­né barevného světla výkladů i všemožných lidí. Usadili se v malé poloprázdné hospůdce a starší paní jim téměř v mžiku přinesla dob­ře vychlazené pivo. U zdi začal’hrát auto­mat. „Vím, jak na tom jsem ... Lidé se mě bojí a nechtějí se mnou mít nic společného. Asi proto, že jsem zadobře se šéfy... Říká se, že jim lezu do zadku .. Müller se mírně usmál. „Lidé nechají málokdy a málokoho na po­koji .. Elstermann pozdvihl půllitr a ještě než se napil, řekl: „Nemám jiné východisko. Jsem v situaci, kdy jejich přátelství potřebuju ...“ a znovu začal útržkovitě vzpomínat, jak to s ním bylo. „Nemám v životě jinou šanci. Za chvíli jdu do penze a chci vydržet. Pár let klid­ného života snad není nic přemrštěného. Oni to vědí a zneužívají to .. „A vaše svědomí?“ „Nechrne toho! Pojem pro biblickou dě­jepravu a hrstku bláznů. Mně už je všechno jedno. Utočím teprve, až jsem sám napaden. Ale ať taky nikdo nepočítá, že bych za ně­koho orodoval. S tím musí každý počítat, i vy, Müller.“ <ucJio-Ow«Ga> OČ. </> boko zaříznutou dámskou punčochu. Smrt sama už značně deformovala ještě donedáv­na tak příjemný dívčí obliěej. Ve velkém výstřihu jí na prsou v.e světle policejních lamp zářil zlatý medailónek. Müller si ho okamžitě všiml. Nemýlil se, Určitě to byl tentýž, který mu v baru při výslechu ukazovala slečna Kirschnerová. Lékař přišel taky před chvílí a právě pro­váděl ohledání mrtvoly. Nezbylo, než čekat. Elstermann přišel ve chvíli, kdy s ním chtěl lékař mluvit. „Tak co je, doktore?“ „Byla uškrcena dámskou punčochou. Tro­chu nezvyklé, ale nijak originální. Už jednou jsem se s tím setkal. Jiná zranění jsem ne­našel. Počkáme si na výsledek pitvy...“ „Kdy asi smrt nastala?“ „Minimálně před osmačtyřiceti. hodina­mi...“ „Před dvěma dny?“ „jistě. Všechno tomu aspoň nasvědčuje.“ Elstermann sl otřel čelo nepříliš čistým kapesníkem. „Určitě se mýlíte,“ řekl Elstermann lékaři. „Ještě dnes dopoledne byla živá ...“ Lékař nechápavě vzhlédl. „Je mi opravdu líto,“ rozhodil rukama, „ale všechno tomu zatím nasvědčuje. Vy přece taky nevidíte mrtvou prvně ...“ „To je opravdu divné...“ meditoval polo­hlasně Elstermann. „Ráno si ještě poslala pro ten medailón, co má na krku...“ „Jsem jen lékař...“ Sčoco ui

Next