Pochodeň, říjen-prosinec 1971 (LX/233-309)

1971-10-14 / No. 244

Stavbaři neodpočívali Do mimořádné směny nastoupi­lo minulou sobotu U20 dělníků a technickohospodářských pracovní­ků královéhradeckých Pozemních staveb. Za 11 554 hodin odvedli dí­lo představující 71B 000 korun. Ruch byl na staveništích v Lab­ské II (Hradec Králové), Lomnici nad Popelkou, (iěíně. Železném Brodě i Klášterci. Jednalo se pře­vážně o úklid bytů, ke slovu však přišel i výkop pro elektrické ka­bely, přeprava materiálu, b:­­základů a pokládání plynoslliká­­tové střechy. (fa) Navíc zboží za 50 tisíc Pracovní kolektiv textilního vý­robního družstva v Hradci Králo­vé odpracuje 16. října mimořád­nou pracovní směnu. Svým závaz­kem se připojil k výzvě ústřední ho výboru KSC a ústředního vý­boru NF ČSSR k volbám do za­stupitelských urgánů všech stup­ňů. 85 pracovníků, což je celý ko­lektiv pletárny a konfekce, vyro­bí zboží v hodnotě 50 000 korun k obohacení předvánočního trhu. Jak pracují komunisté na vesnici STAROST 0 VEK STRANY Životní záležitost nejen na Chrudimsku Jak titul naznačuje, komentář bude zaměřen především k věko­vé bilanci stranických organizací na vesnici; zpráva OV KSČ Chrudim pro předsednictvo KV KSČ se zabývala dalšími důležitý­mi problémy, jimž rovněž bude postupně dáno místo v novinách. „Okresní výbor KSČ věnuje v současné době v základních organizacích na vesnici hlav­ní pozornost získávání nových mladých členů z řad družstev­níků a ostatních občanů,“ uvá­dí zpráva a vzápětí následu­je konkretizace zmíněného úsilí. Výbory stranických or­ganizací například začaly pe­čovat o .184 mladých a tím vy­tvářet předpoklady k jejich přijetí za kandidáty. Aniž bychom mínili mento­rovat, je zapotřebí všude tu­to životní záležitost strany zpružnit a tím urychlit; posou­dit nároky v jednotlivých or­ganizacích, popřípadě vysvět­lovat, že mladý člověk je ve straně vychováván a vzdělá­ván a že tedy od něho může­me před jeho kandidátskou lhůtou očekávat úroveň už vy­spělého člena. „Situace ve věkové struktu­ře není příznivá“ — věta, kte­rá bývá často při různých pří­ležitostech opakována, až vzniká nebezpečí, že se z ní někde stane neplodná fráze. Zmíněná zpráva z Chrudimi konkrétně dokazuje, proč se získáváním do strany nel^e, otálet. Přes čtyřicet procent členů strany převyšuje věko­vou hranici šedesáti let... V zájmu omlazení strany se musí neprodleně zlepšit čin­nost SSM, dále je nutno zvý­šit aktivitu registrovaných členů strany, kteří mohou svým příkladem disciplinova­nosti právě při získávání kan­didátů mnoho udělat. Na začátku letošního roku mělo zemědělství na Chrudim­sku 2154 pracujících ve věku do 35 let, což bylo 19,9 % z celkového počtu. Tedy po­měrně dobré zastoupení mla­dých oproti některým okre­sům. Jak jsme se už zmíni­li, v základních organizacích je přehled o těch, kteří se mají stát kandidáty. Avšak při plnění tohoto úkolu chybí mnohde soustavnost a důsled­nost. V prvním pololetí bylo totiž přijato velmi málo mla­dých — takže jsou-li předpo­klady, neměly by existovat od­klady. (OK) zápisník VB SENÄŽNÍ VĚŽ (výška 18 metrů), ve které bylo uskladněno 98 va­gónů kukuřičné siláže, se zřítila v JZD Staré Město na Svitavsku. K havárii došlo následkem prask­nutí zatahovacích obručí. Před­běžná škoda se odhaduje na 400 tisíc korun. Naštěstí se nikdo ne­zranil. KE TŘEM POKUSOM o odcizení osobních a nákladního auta, za­parkovaných na ulici, došlo v no­ci na úterý v Hradci Králové. Jed­no nákladní auto bylo ukradeno přímo z nádvoří ČSAO, další osob­ní auto bylo odcizeno v Litomyšli a nalezeno u ČKD v Ptotištích. Po neznámých pachatelích se pátrá. JEDEN ŽIVOT SI VYŽADALA ne­hoda v Jaroiněřlcích na Svltavsku. Školák Jaroslav D. přebíhal na za­stávce ČSAD vozovku za stojícím autobusem. Přitom vběhl před dal­ší projíždějící autobus. Řidič Již nemohl neštěstí zabránit ŠEST KRÁDEŽI A SEDM VLOU­PÁNI hlásili občané našeho kraje v úterý. Celková škoda činí 140 tisíc korun. Soudruh Milan Kubík z cuk­rovaru v Hrochově Týnci ovládá z palubní desky všechny difúze. Na druhé fotografii ]e feřáb, který ukládá cukrovku na spla­vy. feřáb nahradil řepná kola, která se i ze starších cukrova­rů postupně odstraňují. Foto: A. Kaniščevová 2 • POCHODEŇ • Čtvrtek 14. října 1971 Voličský průkaz a jeho funkce Nové volební zákony zachovaly i pro letošní volby do zastupitelských orgánů osvědčenou instituci, jakou jsou voličské průkazy. Jde o doklad, který vydá místní (měst­­skýj nárůdni výbor na žádost voličům, kteří a) se v době od vyložení seznamů, voličů v nichž jsou zapsá­ni přestěhují do jiné obce nebo b) kteří z vážných důvodů nebudou moci volit ve volebním okrsku, v jehož seznamu voličů jsou zapsáni. Tím je tedy umožněno prakticky všem voličům uplatnit své volební právo na celém území Československé socialistické re­publiky. Toto široké oprávnění- však není zcela neomezené. Mimo případy přestěhování musí jít o skutečné vážné důvody, jako např. služební cesta, nepřítomnost v místě bydliště pro ne­moc, rodinné důvody epod., poněvadž vydáním voličského průkazu přestane být volič zapsán ve voličském seznamu své­ho volebního okrsku. Voličský průkaz lze vydat pouze v jed­nom vyhotovení, aby se případně znemožnila volba téhož vo­liče ve dvou volebních okrscích. Proto jej přísl. okrsková vo­lební komise při volebním aktu voliči odebere a připojí jej k seznamu voličů. Počet vydaných voličských průkazů se kon­troluje a jak obvodní, tak i řídící volební komise NF všech stupňů dozírají na to, aby nebylo voličských průkazů zne­užíváno. Stanou se i případy, že voliči neznajíce příslušná ustano­vení volebních zákonů o voličských průkazech se domáhají možností provést volbu ve volebním okrsku, kde nejsou za­­psáni a to na občanský nebo jiný průkaz. V takoVém přípa­dě místní (městský) národní výbor na návrh okrskové voleb­ní komise může prověřit, zda přísl. občan je zapsán v sezna­mu voličů jiného volebního okrsku (obce) a v případech, kdy není pochyb o správnosti jeho tvrzení může okrsková voleb­ní komise po ověření, že byl v seznamu voličů svého bydliště vyškrtnut, volbu mu povolit. předvol poradna Předváleční komunisté o volbách V budově KV KSČ se sešlo přes osmdesát zasloužilých členů strany z královéhradeckého okresu, aby se seznámili se stavem a průběhem předvolehní kampaně. Se situací je seznámil tajemník OV KSČ soudruh Josef Kalenda. Devate­náct soudruhů vystoupilo v diskusi, která byla jednoznač­nou podporou politiky, debata se věnovala rozvoji agitační práce mezi našimi spoluobčany. Ze srdce všech vyšel ná­zor, že chceme mít stranu jednotnou a silnou. Jdeme do volebních příprav v období po vystoupení kontrarevoluce, a to znamená vynaložit ještě více sil, aby volby vyzněly úspěšně ve prospěch celé naší společnosti. Hovořilo se o pří­kladné práci komunistů, o nutnosti ukazovat mládeži co nejvíce z přítomnosti i minulosti zápasů dělnické třídy, ale i o potřebě bojovat proti projevům lajdáctvl, nekázně a proti pokusům pravičáků znevažovat volby. Předváleční komunisté se i nadále hlásí k činorodé práci pro stranu a společnost, při které budou předávat nejlepšl zkušenosti mladším soudruhům. Jsou si vědomi, že součas­ná doba vyžaduje od každého mimořádné úsilí a nikdo z nich nechce stát stranou. JOSEF KUDRNA VÝCHODOČESKÉ OBZORY Předvolební •HRADECKO k0"rň zahojena V závěrečném usnesení plenárního zasedání okresního výboru Národní fronty královéhradeckého okresu se praví: „Plně podporujeme společnou výzvu předsednictva okres­ního výboru NF, rady ONV, OOR a účastníků okresní kon­ference národních výborů v Hradci Králové ke všem ob­čanům, národním výborům, podnikům a společenským or­ganizacím okresu Hradec Králové — k organizování vo­lební směny Národní fronty na sobotu a neděli 16. a 17. října 1971 ke splnění uzavřených závazků na počest 50. výročí založení KSČ a XIV. sjezdu KSČ a na vyhlášení a rozvíjení dalších socialistických závazků na počest voleb. Tato iniciativa bude zároveň přesvědčivým příspěvkem k vítězství kandidátů Národní fronty ve volbách do zastupi­telských sborů.“ Iniciativa učitelů Učitelé a vychovatelé ZDŠ při Pedagogické fakultě v Hradci Králové a ZDŠ Labská přijali na své provozní pora­dě provolání, s nímž se obracejí na učitele dalších škol: „XIV. sjezd KSČ uzavřel jédnu z nejsložitějších etap v historii našich národů a vytýčil reálné úkoly, směřující k dalšímu rozvoji naší socialistické společnosti. Politická i hospodářská situace vytvořila nezbytné podmínky pro usku­tečnění všeobecných voleb, jejichž posláním je dovršit pro­ces politické konsolidace a kádrově posílit složení zastupi­telských sborů. Jsme přesvědčeni, že demokratický princip socialistických voleb umožňuje, aby byli voleni skuteční zástupci pracujících, kteří svým životem i prací jsou spjati s dělnickou třídou, rolnictvem a pracující inteligenci. Uvě­domujeme si, že náš stát vstupuje všeobecnými volbami do významné etapy, v níž se upevní a rozšíří podmínky pro další rozvoj socialistické demokracie, vytvoří se předpo­klady pro šťastný život dětí, které vychováváme. Proto my, učitelé a vychovatelé, nejen podle svých sil pomůžeme v předvolební kampani a nejen vysvětlíme žá­kům význam hluboce lidových voleb, ale sami ve dnech 26. a 27. listopadu přistoupíme k volebním urnám a ode­vzdáme svůj hlas pro kandidáty Národní fronty — hlas pro mír a socialismus.“ Myslivci k volbám Členové mysliveckého sdružení „Stříbrný potok“ se síd­lem ve Svinarech zaslali okresnímu výboru Českého mysli­veckého Svazu v Hradci Králové dopis, ve kterém členové potvrzují, že po projednání Provolání ÜV KSČ a ÜV NF ČSSR k volbám dají při volbách svůj hlas socialismu, poli­tice KSČ a Národní fronty. JAROSLAV METELKA EVNOST DOBROŠOV Celá oblast pohraničí severovýchod­ních Čech spadala do poslední etapy záboru, která byla prováděna ve dnech 8. — 10. října 1938. Po celý tý­den po Mnichovu zaujímala čs. armá­da obranná postavení v Krkonoších a v Orlických horách a postupně eva­kuovala veškerý vojenský materiál. Trutnovští nacisté očekávali příchod německých vojsk v sobotu 8. 10. V deset hodin dopoledne zazněly si­rény, které oznamovaly, že poslední Češi musí opustit Trutnov. Pak zfana­­tizovaní henleinovel strhávali všech­ny české nápisy a ordnéři prováděli zatýkání antifašistů. Mezi posledními odcházeli němečtí komunisté. Hlavní sily německého wehrmach­tu nastoupily proti krkonošské hra­niční oblasti ze Slezska od Waldenbur­­ku. Patřily do svazku 3. vojskové sku­piny. jednotky 18. divize, které ob­sazovaly Broumovsko, patřily k VIII. armádnímu sboru. Trutnovsko bylo okupováno jednotkami 3. divize, jež byly částí III. armádního sboru. V ce­lém pohraničním prostoru HO 34 se obě divize vzájěmně prolínaly. Sudetští Němci se dočkali svého dne. Jejich plány na odtržení národ­nostně smíšeného území byly usku­tečněny v 20. roce vzniku Českoslo­venska. Za německý fašismus se v po­hraničí severovýchodních Čech posta­vila drtivá většina obyvatel Vrchlab­ská, Trutnovská a Broumovska. Jejich šovinismus přispěl k rozbití předmni­chovské republiky a k .uchvácení roz­sáhlé oblasti Krkonoš a Orlických hor. Provádění mnichovského diktátu bylo v naprostém rozporu se zásadou práva o národnostním sebeurčení a dělo se výlučně podle vojensko-stra­­tegických zájmů hitlerovského Němec­ka. Situace v okrajovém území seve­rovýchodních Čech se vyvíjela ne­příznivě hned v prvých dnech postu­pu nacistické armády, která na něko­lika místech překročila demarkační hranici. Proti bezprávnému zabírání českých vesnic a obcí byly posílány z okresů Dvůr Králové n. L., Nové Město nad Met., Vysoké nad Jiz., kde došlo k záboru českých vesnic, pro­testní rezoluce. Městská rada v Náchodě přerušila své zasedání dne 6. 10., protože roz­hlasové zprávy oznamovaly, že de­markační hranice není konečná. Do­datečný zábor postihl na Opičku St. Sedloňov, na Poličku Českou Metuji a Ostaš, na Královédvorsku se sudet­­ská hranice zařezávala až do měst­ského katastru a delegaci, která by­la až v Berlíně, se podařilo ze záboru vyjmout pouze nádraží. Proti nebez­a pečí záboru hornických obcí Odolova Bohdašína protestovaly všechny obce na Opičku. Na základě mnichovského diktátu bylo v severovýchodních Čechách zabráno deset celých soudních okre sů: Vrchlabí, Hostinné, Trutnov, Mar­­šov, Žacléř a Králíky, a to s počtem 177 442 obyvatel, z nichž 17 443 Če­chů, celkěm 190 obcí. Dále byla za­brána část území v dalších devíti soudních okresech s počtem 40 651 obyvatel, celkem 76 obcí a 13 osad. V tomto pohraničí bylo tedy okupo­váno 1979 km2 s počtem 218 093 oby­vatel a na tomto území byly Němci vytvořeny čtyři správní okresy: Brou­mov, Trutnov, Vrchlabí a Králíky. Uzemní ztráty v pohraničí severo­východních Čech měly katastrofální důsledky z hlediska další obrany pomnichovské republiky, protože s výjimkou Náchodská bylo ztraceno celé hlavní pevnostní pásmo, které se opíralo o přirozenou hradbu hor. Za demarkační linií zůstaly Krkonoše, Rýchory, Jestřebí hory, Broumovské stěny a Orlické hory. Královéhradec­ký kraj zůstal otevřenou nížinou. Odtržením pohraničních okresů Vrchlabí, Hostinné, Trutnov, Maršov, Žaqléř, Teplice nad Met. a Broumov bylo ztraceno 244 průmyslových zá­vodů, 4526 živnostenských podniků, 3651 obchodů. Největší ztráty se pro jevily na úseku dřevařském a v prů­myslu papírenském. Co do rozsahu byl nejcitlivěji postižen textilní prů­mysl a ztraceny byly doly v Žacléři, Radvanicích a za demarkační hranicí zůstaly šachty Tmavého a Chlívecké­­ho dolu Svatoňovické báňské společ­nosti, zabrána byla tepelná elektrár­na v Poříčí u Trutnova. I když hospodářské důsledky ztráty pohraničí byly sebevětší, pak násled­ky politické byly ještě dalekosáhlejší, protože mnichovské události přivodily krach státní ideologie a nedůvěra vůči politickému systému předmni­chovské republiky byly tak všeobec­né, že žádná ze stran nechtěla již prodlužovat vlastní existenci. Jediná Komunistická strana Česko­slovenska vyšla z mnichovské krize s čistým štítem, ale právě proti ni se zvedla v prodejném tisku nej­ostřejší nenávist reakce. Komunisté neměli být mluvčím zrazeného náro­da, proto bylo nutno jejich stranu umlčet. Avšak ani její zákaz a roz­puštění neumlčely Jeji členstvo. S vě­domím dalšího a ještě většího boje pohlíželi tehdy komunisté Králové­hradecká a jeho nových pohraničních oblastí do nejisté budoucnosti. Byl-li Mnichov ve vnitřní politice bankrotem čs. vládnoucí třídy, pak v zahraniční politice znamenal bankrot západní orientace Československa. Heslo „Již nikdy Mnichov" platí do­dnes a jeho význam nezmenší ani dal­ší desetiletí. Tragická zkušenost naše­ho lidu z r. 1938 dává poučení, že za svobodu a samostatnost nutno bo­jovat vždy a za každých okolnosti, že budoucnost národů Československa je v revolučním boji za budováni socia­lismu a že naše nezávislost a svébyt­nost je v pevném spojenectví a přá­telství se Sovětským svazem a ostat­ními socialistickými zeměmi.

Next