Pochodeň, duben-červen 1972 (LXI/78-152)

1972-06-23 / No. 146

Soutěž - klíc k úspěchům novobydžovských sklářů Mezi tvůrci krásy Naši národohospodáři o letošním roce říkají, že je klíčovým pro celou pětiletku. Výrobní úko­­ly — vyšší a náročnější — si žádají využití veškerých rezerv ve spotřebě živé i mrtvé práce, v organizaci výroby, v administrativě, stejně jako v hospodárnosti. Významným závažím na va­hách „má dáti — dal“ je také rozvoj a využití iniciativy pracujících. V závodě Jabloneckých sklá­ren v Novém Bydžově, kde se vyrábějí křišťálové lustry, na kterých je nejčastější adresa — Sovětský svaz, mají letos za úkol zvýšit plánovaný objem výroby proti minulému roku o osm miliónů korun. Význam­ným pomocníkem je vedle orga­nizace výrobního cyklu, stále prověřovaného a vylepšované­ho, především socialistická sou­těž. Nyní si měří síly osm ko­lektivů, které usilují o titul bri­gáda socialistické práce. Jejich úkol je jasný: zlepšit kvalitu a dodržet termíny ex­portu. V praxi to předpokládá pomoc tam, kde vlivem snížené kvality základní suroviny vzni­kají potíže při broušení či bro­­kování. Dosavadní výsledky dá­vají reálný předpoklad, že no­vobýdžovští „lustraři“ se pomo­cí socialistické a operativní soutěže a komplexní raciona­lizace dokáží vyrovnat s export­ními úkoly do konce třetího čtvrtletí, a v posledních třech měsících letošního roku přida­jí nad plán „alespoň“ za dva milióny lustrové nádhery navíc. V Bydžově spoléhají také na technický rozvoj, zaměřili se na operace při broušení lustro­vých ověsů a montáž. Už dnes, díky některým novým příprav­kům, mohou dřívější práci mu­žů převzít ženy, aniž by musely vynakládat tolik fyzické náma­hy. (on) zápisník VB NA KŘIŽOVATCE Leninovy třídy a Šafaříkovy ulice v Hradci Krá­lové zavinil motocyklista z Trut­nova, který nedal přednost v Jíz­dě nákladnímu autu, dopravní ne­hodu. Tandemista z místa nehody utekl a motocyklista byl převezen do nemocnice. V RUKAVIČKÁŘSKÝCH ZÁVO­DECH v Týništi nad Orlicí vznikl požár, když pracovník J. K. svařo­val autogenem odsávací potrubí. Vznítily se výpary a barva. Po­žár lokalizovali zaměstnanci pod­niku. .Škoda 1500 Kčs. NA STAVBĚ PŘEHRADY VE ŠPINDLEROVĚ MLÝNĚ se smrtelně zranil mistr J. K. á další dva za­městnanci n. p. Ingstav Brno utrpě­li těžká zranění. Betonová směs se běžně dopravovala stlačeným vzdu­chem litinovými trubkami. Potru­bí se ucpalo, a jako obvykle jej chtěli uvolnit poklepáním kladív­kem. Pii tom se potrubí ve spoji narušilo, tlakem se vymrštilo a zasáhlo dělníky. DOPRAVNÍCH NEHOD bylo 21. června hlášeno jednadvacet. Šest osob bylo zraněno těžce, dvanáct lehce. Škoda 87 U00 Kčs. Smidarští pionýři Vietnamu K nelidskému jednání ame­rických vojáků ve Vietnamu ne­zůstávají lhostejní ani pionýři. Pionýrský divadelní oddíl sku­piny „Rudá záře“ při ZDŠ ve Smidarech sehrál šest předsta­vení hry „Zapomenutá studán­ka", a výtěžek věnovali na fond solidarity. Akci učebnice pro Vietnam věnovali 350 Kčs. Dále se uskutečnil sběr odpadových surovin. Jednorázové sběrové akci předcházely relace v míst­ním rozhlasu o významu inter­nacionální pomoci bojujícímu vietnamskému lidu. Zásluhou pionýrského oddílu Triolka a dalších, především oddílů mlad­ších pionýrů, bylo sebráno 30 metráků starého papíru a tex­tilu. I výtěžek této akce byl věnován na výstavbu dětské ne­mocnice v Hanoji. A konečně v krajské akci pionýrů „Za mír a přátelství na pomoc vietnam­ským dětem“ rozprodají pioný­ři ze Smidar 1000 poukázek — cihel v celkové hodnotě 1000 korun. Symbolické cihly mají rovněž přispět na výstavbu dět­ské nemocnice v Hanoji. (FV) Z cesty (3) po východních Čechách Z Trutnova jsem šel po sil­nici jedním „tahem“ přímo do Špindlerova Mlýna. Ve Vrchlabí mi však nesměli uniknout koně tamějšího jezdeckého klubu mládeže. Nepěkný pohled je na rozko­panou silnici, ale fascinující na Labe. Radím proto všem pěším — chodte raději po modré znač­ce přes louky a lesy. Ve Špind­­lerově Mlýně jsem se zajímal především o Socialistický svaz mládeže v interhotelu Montana. Vojáci jsou nejen, jak praví písnička našich pradědečků, malo­vané děti, ale především šikovní kluci, kteří si dovedou poradit s náročnými úkoly vojenské služby i s chvilkami volného času. Naše tvrzení dokládá již tradiční pardubická výstava technic­kých a uměleckých prací „Můj koníček 1972“, kterou příslušníci čs. vojenského letectva ve spolupráci s Dstředním domem armá­dy Praha připravili na počest l. sjezdu SUM. Ve výstavní síni Parku kultury a oddechu Pardubice uvidíte kromě mnoha zajímavých věcí modely letadel, lodí a kosmic­kých raket, výrobky uměleckých řemesel, upomínkové předmě­ty, samorosty, bytové doplňky, výtvarné jotografie a umělecké práce různých technik. Otevřeno je každý den od 8 do 18 ho­din, výstavu konči 26. června. (kčj Třetinu zaměstnanců tvoří sva­­záci. Hned jsem nepochopil, čím to je, když v jiných poho­stinstvích mají s kolektivním životem potíže. Možná, že tady je to v osobě předsedkyně Jar­mily Teuchmanové — má osobi­tý šerm, inteligencí a znalostí řečí nemusí imponovat zrovna jen zahraničním návštěvní­kům ... V Krkonoších mi náhoda „při­­nesla“ fotoreportéra Jiřího Se­hnala, a tak budu mít z této ob­lasti alespoň umělecké fotogra­fie. On měl zase radost, že do jeho alba sportovců přibude chodec — vytrvalec. Až skon­čím putování po Čechách a Mo-různá „nej . Nejčistější řekou bude asi Jizera. Musím jednou podniknout pochod na boso po jejím řečišti, a když budu mít třeba žízeň, tak se z ní i napiji. Trutnovští mládežníci nemají svou turistickou základnu, přitom v jejich okrese mají 're­a kreační chaty podniky ze všech krajů. Sousední Semily mají do­konce dvě. Okresní tábornickou školu v katastru Jesenný s ka­pacitou 65 lůžek a základnu v budově zrušené školy v obci Trič. Dále Klub mládeže „Mod­rá hvězda“ v Turnově a další vzniká při Sebě v Rokytnici nad Jizerou. Z hotelu „Okresní dům“ se mi vůbec nechtělo odejít, a poznávat další. Jak však cestou vynechat Lomnici, jež pro ty, co chtějí žít v přírodě, není po­pelkou. Vznikají tady moderní stapy a zdravá sucharová stra­va. Tak už tam běžím, a potom do Jičína za Rumcajsem! JURAJ PUČI 2 gO.eaODEN • Pátek 23. června 1972 Ani korunu penále... jPokračování ze str. 1) tromotorů. Získané peníze za šrot střádají na zájezd do So­větského svazu. Členové se sta­li bezplatnými dárci krve a vy­volali tak mohutnou akci v ce­lém podniku. Pomáhají svému členu na stavbě rodinného dom­ku, zatím je to 250 hodin, uklí­zejí si sami šatny a šetří další peníze podniku. Vedoucí brigá­dy soudruh Otakar Juren je ne­jen vynikajícím pracovníkem, ale také vedoucím pionýrského oddílu v Lanškrouně. V uplynu­lém čtvrtletí podnikl se svými chlapci osmnáct výletů, ať již na lyžích, kolách či pěšky. Učí je sportu, který má velmi rád —cykloturistice — a ve kterém je vlastníkem titulu „mistr tu­ristiky“. Na slavnostním aktivu v lan­škrounské Tesle obdrželi bron­zový odznak ještě další dva ko­lektivy BSP, elektrodílna a neu­tralizační stanice. Diplomy za pracovní iniciativu a dosažené výsledky k 50. výročí vzniku KSČ obdrželo 26 jednotlivců. —■ Aktiv byl počáteční akcí závod­ního výboru, který se rozhodl pravidelně vyhodnocovat a od­měňovat nejlepší pracovníky a kolektivy zapojené do socialis­tické soutěže. Zatím je v celém podniku čtyřicet kolektivů, z nichž devět vlastní titul BSP. Čtyřistapadesát zaměstnanců se tak snaží naplnit heslo — so­cialisticky pracovat, socialistic­ky žít. (sn) Foto: E. Schöppová KAPITOLY ZE ŽIVOTA REVOLUCIONÁŘE Monarchisté měli obrovskou pře­vahu. Štáb revolucionářů v čele s Vasilem Kolarovem a Jiřím Di mitrovem ustoupil až k jugosláv­ské hranici. Při potlačení povstání použili fa­šisté nejsurovějších prostředků. Tisíce zajatých povstalců bylo po­vražděno bez soudu a rozsudků. Ubity byly tisíce lidí, kteří se po vstání nezúčastnili, avšak nesou­hlasili s monarcho-fasistickou vlá­dou. Zajatí byli spoutáni provazy a řetězy a veřejně věšeni pro vý­strahu na telegrafní sloupy stromy. Bylo postříleno, oběšeno a a zvěrsky ubito více než 20 000 mužů, žen a mladých lidí. Neúspěch povstání spočíval v několika základních příčinách. Především povstání nevypuklo ve všech místech současně. Ve vel­kých městech jako v Sofii, Plov­divu, Plevnu, Varně, Ruse, Burga­­su aj. nevypuklo vůbec. V jednot livých okresech — s výjimkou Vračanska, jež bylo Dimitrovovým volebním okresem, nebylo jednot­ného a pevného vedení. Hlavní do­pravní spoje,, telegrafy a telefony zůstaly v rukou vlády a jeho ozbrojených sil. Mezi příslušníky vojska nebyla prováděna náležitá politická práce; v důsledku toho bylo málo případů jejich přecho­du k povstalcům. Dimitrov prohlásil: „Lituji, že já a moje strana jsme tehdy ještě nebyli skutečnými bolševiky. Ne­mohli jsme proto toto historické povstání s proletariátem v čele ú­­spěšně organizovat a provést. Na­še ne ještě dost bolševická orga­nizace, politika a taktika, nedo-statek revolučních zkušenosti a zvláště naše oportunistické, tak­zvané neutrální stanovisko z 9. června, z doby vojenského fašis tického převratu, velmi napomohly vrahům a katanům bulharského li du a uchvatitelům moci potlačit povstání mas.“ Třebaže bylo zářijové povstání poraženo, mělo obrovský historic­ký význam. V dějinách bulharské­ho lidu bylo počátkem nového ú­­dobi revolučních bojů. „Bez záři­jového povstánf v roce 1923,“ na­psal Jiří Dimitrov, „nebylo by mož­né vytvořit mohutnou Vlastenec­kou frontu, ani dosáhnout histo­rického vítězství 9. září 1944.“ Zářijové povstání vyvolalo mo hutnou vinu mezinárodni proletár­ske solidarity a stalo se příkla­dem pro všechny bojovníky proti fašismu a válce. jiři Dimitrov a Vasil Kolárov za­slali v řfjnu 1923 bulharským pra­cujícím „Otevřený dopis“, v jehož závěru prohlásili: „Naplněni hlu bokou vírou v naši věc, která je svátou věcí lidu. my všichni pra­cující, statečně poneseme bolesti a utrpení porážky a s větší ener­gií a větším nadšením budeme sloužit zájmům lidu a neustaneme, dokud nezvítězíme. Znovu se spo­jíme a stmelíme své rozbité a prořídlé řady. Jsma si dobřa vě­domi, že zvítězíme pouze organi­zovaným bojem pracujícího lidu a že nejkrutějši odvetou katanům li­du bude svržení bělogvardějských vládců a konečné vítězství dělnic­­ko-rolnické vlády. Zvláště budeme chránit a upevňovat jednotu všech pracujících měst i venkova, která byla zpečetěna v zářijových bo­jích společně s prolitou krvf tisí­ců bojovníků, padlých za společ­nou věc lidu. Žádný zármutek, zoufalství nebo maiodušnost! Hla­vu vzhůru, slavní bojovníci! Af žije dělnicko-ralnická vláda! Ať žije Bulharsko pracujících! Jiří Dimitrov od prvních dnů existence sovětského státu věřil s plnou silou rozumu i srdce v nezlomnou moc sovětského systé­mu. Prohlašoval, že jen ve spolu­práci a v přátelství s SSSR lze zachránit lidstvo před fašistickým nebezpečím a zotročením. „Zku­šebním kamenem pro zkoumání u­­přímnosti a poctivosti kterýchko­­iiv představitelů dělnického hnu­tí, kterékoli dělnické strany a or­ganizace pracujících a demokratů v kapitalistických zemích je je­jich poměr k této veliké zemi so­cialismu.“ Historie a současnost plně potvrzuje platnost těchto Di­­milrovových slov. C. AMORT Být skutečnými bolševiky VESELE I VÁŽNĚ 0 jednom sociologickém průzkumu Nebyla to zbytečná práce Okresní oddělení Českého statistického úřadu v Náchodě se v minulém období zabývalo suciologickým průzkumem mezi pracujícími ženami. I když je dnes předčasné hovořit u celkových výsledcích a závěrech, je již k dispozici řada zajímavých poznatků. Proto mají soudruzi z Náchoda slovo: „V tomto okrese Východočeského kraje bylo předáno pra­cujícím ženám z různých výrobních i nevýrobnich odvětvi 2800 anketních dotazníků, ze kterých se vrátilo ve stanove­ném terminu 81,5 procenta. Je to nepochybně dobré, pro­tože program počítal s návratností podstatně nižší. Zájem žen o anketu a jejich upřímný, otevřený i kritický přístup můžeme dokumentovat i na několika příkladech. Připomín­ky žen byly zaměřeny k vážným problémům, ale musíme dodat, že přes veškeré starosti nechyběl zdravý humor ... Tak například na otázku „zda někdo vydatně pomáhá s domácími pracemi“ (rozumí se zpravidla z členů rodiny), byla Jedna z odpovědí: „Ano, již téměř třicet let můj Jind­řich.“ Nebo jiná odpověď: „Ano, ale méně než vydatně!“ Z obou odpovědí Je zřejmé, že přes časté poznámky okolo MDŽ nejsou již ženy při svých starostech tak docela osa­moceny a to platí jak v rodině, tak i společnosti. Mnoho připomínek bylo k obchodu a službám všeho dru­hu. S pořádnou troškou ironie si například ženy stěžují, že si dosud neosvojily ke své vlastní škodě nákup pod pul­tem. Podobně zdůrazňují, že si nezískaly přízeň prodavačů. 0 dárkových balíčcích se hovoří jako o ukázce nedostatko­vého zboží. Přes veškerý zájem o anketu je přece jen určitá obava vyjádřená v povzdechu..........a kolíčky na prádlo stejně nebudou“. Řádný díl sklidily závady v hygieně a starost o spořáda­ný chod rodiny vedl i v jednom případě k návrhu na další rušení hostinců, které prý slouží jen mužům a pracujícím ženám nikoliv. Stejně se vzdychalo z různých stran na adresu závodních Jídelen. Ženy nechodí zčásti proto, že se obávají tloustnutí, Jiné se málo nají, dalším nezbude čas, protože se nadělává a podobně. Potíže jsou i s oblečením a to v běžných a tím spiše 1 v mimořádných případech. Jedna soudružka říká: „Jsme tlustí a chybí nám vkusné oblečení.“ Jiná zase: „Jsme vy­socí a nejsuu potřebné míry.“ Se zásobováním je potíž po­tud, když mají být splněna všechna přáni a to jde přitom 0 jeden okres. Když jedna energická, starostlivá a upřím­ná maminka napsala, že je stále nedostatek hovězího a te­lecího, tak to svědčí o tom, že nás leckde maso přece jen tlačí. Pokud jde o služby, tak je nutno řici, že se všeobecně uznávají. Jako červená nit se však táhne celým souborem připomínka, že na ně bohužel každý nemá. I přesto se volá po rychlých a kvalitních službách, vždyť některé se použí­vají Již tradičně. Zeny hospodyňky se však nezapřou. Jedna říká „že taková rychíoprádelna je dobrá věc, ale posledně mně v tom spěchu roztrhli cíchu“. Názory na služby se vů­bec značně liší zejména v různých věkových skupinách. Mladší ženy zajímá spíše něco pro radost, půvad a krásu. Dříve narozené mají na mysli především dobrý chod do­mácnosti, péči o rodinu a na sebe mnoho nemyslí. Pro příklad jsme uvedli jen několik připomínek a hned Je vidět, kolik je starostí mezi ženami. Je také správné, že zejména maminky nezůstávají v péči o domácnost a ro­dinu osamoceny. Dnes je již mnoho pilhých pomocníků z řad mužů i ostatních členů domácnosti a na druhé straně je pracující žena neustálým středem pozornosti stranických 1 státních orgánů. Ano, dosud život pracujících žen iedaco ztrpčuje a pro zlepšení tohoto stavu je potřebné znát nedo­statky. K tomu bylo využito této ankety. Samozřejmě, že re­alizace opatření vyžaduje určitý čas, zejména když jde o dlouhodobý záměr. V každém případě ženy projevily nevšední zájem. Upřím­ně a kriticky ukázaly, kde mají těžkosti a přitom nechyběl ani zdravý humor. A tak je možno říci, že vzhledem k dal­šímu vývoji to nebylo snažení marné, ani zbytečné. Všem, kteří pomáhali, patří proto upřímný dík. (pj) Z našich měst a vesnic ■ Ústřední výbor KSČ, vláda ČSSR a OR ROH udělily k 50. výročí vzniku KSČ městskému národnímu výboru v České Třebové za pracovní iniciativu a dosažené výsledky titul „Kolektiv 50. výročí vzniku KSČ.“ Kolektiv pracovníků svým politickým přístupem, angažovanosti a pracovními výsledky přispěl k politickému i hospodářskému rozvoji města. (vp) ■ Občanské výbory v Ledči nad Sázavou zahájily svoji činnost podle nových obvodů. Přijaly za své soutěž mezi jednotlivými výbory, kterou navrhla rada NV na podporu plnění programového plánu a celoměstské soutěže mezi městy okresu Havlíčkův Brod. Kritérií jsou aktivita ob­čanských výborů, účelnost schůzí a besed s občany, akce při organizování budování a zvelebování města a organi­zování brigádníků. Na závěr roku budou nejlepším uděleny tři ceny v hodnotě 4500 Kčs a čestná uznání. Kromě toho budou odměněni nejlepší brigádníci. (OM) ■ Pionýrská skupina v Ledči nad Sázavou uspořádala ve své klubovně výstavku kreseb a umělecké tvorby. Výtěžek věnují vietnamským dětem. Při hodnocení společenských organizací NF získali pionýři za svou prospěšnou činnost čestné uznání orgánů a peněžitou odměnu. (OM) ■ Na veřejném plenárním zasedání MěstNV v Kostelci nad Orlicí bylo oceněno celkem 23 dárců krve, kteří ob­drželi čestné odznaky. Dárců přibývá, dík dobré agitační práci obvodních lékařů MUDr. J. Uhlíře a MUDr. J. Černé­ho, členů obou skupin ČČK a členů národního výboru, kteří plně oceňují význam této činnosti. (JK) ■ V červnu oslavilo v Kostelci nad Orlicí pět manželských párů 50 let společného života. Jsou to manželé Dvořáčkovi, Bendloví, Vackovi, Zahradníkovi a Lerchovi. Sbor pro ob­čanské záležitosti se stará o slavnostní ráz těchto jubileí a s dalšími organizacemi a rodinnými příslušníky přichází s upřímným blahopřáním. (JK) ■ Organizace Socialistického svazu mládeže v Olešnici v Orlických horách opravdu dobře pracuje. Svědčí o tom zdařilé akce, jako např. „Večer u táboráku“ pro nejmenší, orientační závod pro děti 1.—5. třídy ZDŠ, dětský karne­val. Dobrým pomocníkem je jim národní výbor, který má z jejich počínání' opravdovou radost. (AJ) ■ Žáci svitavských škol se rozhodli věnovat bojujícímu Vietnamu výtěžek divadelního představení „Princezna a loupežníci“, jejímž autorem je režisér souboru a učitel školy V. Šauer. Tato akce byla na svitavských školách přijata s takovým nadšením, že místo plánovaného jednoho představení musela být sehrána dvě. Obě byla zahájena rezolucí členů divadelního souboru proti americké agresi ve Vietnamu. Čistý výtěžek byl 1770 Kčs. (HVJ

Next