Práce, září 1971 (XXVII/207-232)

1971-09-15 / No. 219

PRED PRESIDENTSKÝMI VOLBAMI Žmolek vládne v Saloonu SAIGON — Proti šéfovi saigonského režimu Thieuovi se viera poprvé posta­vily vlivné skupiny jihovietnamských katolíků, které ho až dosud podporo­valy od roku 1987. Před rezidenci arcibiskupa se shromáždila asi stovka zástupců různých katolických krnhů a vydala výzvu k bojkotu nadcházejících presidentských voleb. jde o představitele hnuti „katolfcl za mír“, „sil národní solidarity“, stu­dentů, dělníků a intelektuálů. Shro­máždění demonstrativně spálilo vo­lební plakáty a volební lístky. Ve městě byly rozdávány letáky vy­dané katolickým hnutím požadující ukončení bratrovražědné války a od­volání presidentských voleb vypsa­ných na 3. října. Saigonské úřady včera zabavily vy­dáni tři deníků. Mluvil režimu oznámil. že svými informacemi přispívaly ke „zmatkn", jenž vládne v Saigonu. Mlá dežnická organizace, která si vytkla za cil dozor nad volbami, požádala spolu s osmi kandidáty na poslanecká místa ústřední volební komisi, aby zrušila vý­sledky nedávných parlamentních voleb, protože se ukázalo, že byly zfalšovány. V Hue pokračovaly včera bouřlivé protiamerické demonstrace. Demon­strace před americkým vojenským velitelstvím v Hue rozháněla policie slzotvorným plynem. V ZÁVODECH PŘED SJEZDEM PSDS Velká pracovní aktivita v Polsku rá pro polské zemědělství. Také závody spotřebního průmyslu hlásí dodatečné dodávky teztilu, šicích strojů a jiných výrobků. VARSAVA — Zahájení kampaně k VI. sjezdu PSDS, který byl svolán na 8. prosinec, vyvolalo v Polsku mimořádnou politickou i pracovní aktivitu. V základních organizacích PSDS začaly schůze, jejichž hlavním téma­tem jsou směrnice „Za další socia­listický rozvoj PLR“, Zvláštní aktivitu vyvíjí 183 velkých průmyslových zá­vodů, v nichž je na 10 procent všech členů strany a kde budou přímo vo­leni delegáti na sjezd. Ze všech zá­vodů docházejí denně zprávy o před­­sjezdových závazcích. Pracovníci hutě „Warszawa“ vyrob! na počest sjezdu nad pián hutnické vý­robky za 23 miliénů zlotých a odpracu­jí brigádnicky 11000 hodin. Hutnici mědných hutí v Glogowě se zovázali, že zvýší letošní výrobu konvertorové mědi o 600 tnn a jejich kolegové v Leg­­nici dodají navíc na export 150 tnn elektrolytické mědi. Továrna Drznz u Varšavy vyrob! nad plán 100 trakto- PRAČE U. září 1971 M STALO SE... MINISTRU ZAHRANIČNÍCH VĚCI SSSR A. Gromykovi a čtyřem dalším předním sovětským diplomatům odevzdal včera velvyslanec fiSSR v SSSR B. Chfioupek Medaile KSC Jako projev uznáni za je­jich mnohaletou plodnou práci při upev. ňovéní přátelství a spolupráce mezi ná­rody CSSR a SSSR. PAMĚTNÍ MEDAILE KSC odevzdal vče­ra čs. velvyslanec v Bulharsku Václav David členům a kandidátům politického byra ÜV BKS Stanko Todorovovi, Borisi Velčevoví, Xodoru Pavlovovi a Cole Dra­­gojčevové. dále tajemníkům a členům sekretariátu ÜV BKS, členům státní rady BLR, ministrům a představitelům spole­čenských organizací. TĚEM TISÍCOM ČESKOSLOVENSKÁCH OBČANŮ, které před 29 lety popravili němečtí fašisté, byl odhalen pomník na místě popravy nedaleko města Barano­­vlčí v Běloruské SSR. O obětech, které bylý do lesa za Baranovlčeml přivezeny železničním transportem, se dosud ne­podařilo zjistit ntc než jejich počet a národnost. ZA JEDEN Z HLAVNÍCH SMĚR0 v mezi národních vztazích označil včera Nikolaj Podgornýj „boj mírumilovných sil za likvidaci ohnisek války v jihovýchodní Asii. á ria Středním východě“. Řekl to při večeři ňa počest afghánského krále Muhammada Zůhlra Sáhá, který včera přijel do SSSR na oficiální přátelskou návštěvu. STATNI TAJEMNÍK VLÁDY NDR Michael Kohl se včera setkal v Bonnu se státním tajemníkem v úřadu západoněmeckého kancléře Egonem Bahrem, aby s ním po­kračoval v jednáních, která byla zahá­jena 6. záři. V SOVĚTSKÉM SVAZD byla včera vy­puštěna umělá družice Země Kosmos 438. Na jeho palubě je vědecká aparatura pro další výzkum kosmického prostoru podle předem stanoveného plánu. NA MEZINÁRODNI VÝSTAVĚ „STROJ­­MATERIALY - 71“ byl včera den Česko­slovenska. Mezt významnými hosty byl ministr průmyslu stavebních hmot SSSR M. Grišmanov a vedoucí čs. vládní dele­gace ministr stavebnictví SSR lng. Ladi­slav Kompiš. ROZVOJOVÉ ZEMĚ včera požádaly o náhradu ztrát, které jim způsob! ame­rická opatřeni na záchranu dolaru. Oznámily to v prohlášení vydaném na 11. zasedání úřadu 0SN pro obchod a rozvoj v Ženevě. IRÁNSKÝ MINISTERSKY PREDSEDA Amír Abbás Huvajdí zreorganizoval v pondělí svou vládu, do níž přišlo pět nových minlátrů; INDICKÁ MINISTERSKÁ PŘEDSEDKYNĚ iFidtřá GSridhíová přijede 4. listopadu do Washingtonů. Oznámila to kancelář pre­sidenta Spojéných států. Paní Gándhlová se setká s presidentem Nlxonem a není vyloučeno, že navštiv! OŠN. JORDÁNSKO POŽÁDALO v pondělí o svo­láni Rady bezpečnosti. Žádá, aby pro­jednala Izraelské plány změnit arabský charakter Jeruzaléma a přeměnit jej na zcela Izraelské město. PAKISTANSKÝ PRESIDENT Jahjá Chán odletěl včera náhle na dvoudenní návště­vu dó Iránu. NA 10 MIL1ÚN0 AMERICKÝCH DĚTI potřebuje lékařskou péči, z toho jeden milión děti okamžité psychiatrické lé­čeni. Oznámil to v pondělí losangeleský dětský lékař Simon Well. IRÁCTl ARCHEOLOGOVÉ odkryli při vykopávkách v někdejším městě Ntmrúd části paláce postaveného v VIII. století před n. 1. asyrským králem Aššurnaslr­­palepi li. Po zasedání ministrů západní Evropa žádá devalvaci dolaru BRUSEL — Až v pozdních večerr nich hodinách skončila v pondělí v Bruselu porada ministrů financí Evropského hospodářského společen­ství. Jejích závěrečné stanovisko ne­odstranilo sice francouzsko-západo­­německé názorové rozdíly na nynější dolarovou krizi, vyslovilo se však pro jednotný postup zemí EHS na stře­deční londýnské schůzi „klubu de­seti“, nejbohatších kapitalistických zemí světa. Po dlouhé a obtížné diskusi se mi­nistři především shodil na tom, Za je třeba řešit současnou krizi dolara devalvací uměle nadhodnocené ame­rické měny. Je třeba dále přistoupit V interview s odborářským listem Gewerkschafter Brandt chválí dohodu BONN — Ctyřstranná dohoda o Zá­padním Berlíně „je důležitý krok na cestě k uvolněni napětí,“ prohlásil západoněmecký kancléř Willy Brandt v Interview s odborářským listem Der Gewerkschafter, který byl včera zve­řejněn. Brandt dodal, že ke zmírnění napě­tí přispěla také dohoda, která byla mezi NSR a SSSR podepsána loni v Moskvě. Dohoda o Západním Berlíně a ratifikace smluv NSR se SSSR a Polskem usnadní proces normalizace vztahů mezi NSR a dalšími socialis­tickými zeměmi, řekl Brandt závěrem. Súdán příští rok do Arabské federace CHARTÜM —- Súdán se příští rok připojí k Federaci arabských republik, prohlásil včera náměstek předsedy súdánské revoluční rady a předsedy vlády Babikar Avadalláh. Řekl, že až se generál Džatar Nl­­majrí ujme presldentské funkce, pod­nikne nezbytné kroky, aby se urych­lilo vytvoření Súdánského socialistic­kého svazu a lidového shromážděni. k takové reformě současné kapitalis­tické měnové soustavy, která by sice uznávala pevné vzájemné parity jed­notlivých měn, ovšem s možnosti áprav, jakmile by se konstatovalo, že stanovené parity již neodpovídají sku­tečnosti. Proti zasedání rady ministrů z 19. srpna, které nedokázalo dospět k jed­notnému názoru na Nixonovu deseti­procentní dovozní přirážku, vyslovili nyní ministři požadavek, aby vláda USA toto opatření zrušila. V ARGENTINĚ Významný soudní výrok BUENOS AIRES — Federální ape­­lační soud v argentinském městě La Platě propustil na svobodu tři argen­tinské občany odsouzené za rozšiřo­vání letáků vydaných Komunistic­kou stranou Argentiny. Výrok sou­du se opírá o vládou nedávno vy­daný statut politických stran, podle něhož v Argentině „není dovolena ideologická diskriminace“. Místní pozorovatelé se shodují v názoru, že rozsudek má mimořád­ný politický význam a vytváří nepří­mý precedent k legalizaci činnosti Komunistické strany Argentiny. Telefoto UPI — CTK SEDMATŘICET STRAZCO VĚZENI A VĚZ­­ŇO PŘIŠLO O ŽIVOT, když policie za­sáhla proti vzpouře ve vězeht Attlca o americkém státě New York. Vzpoura trvala pět dnů. Na obr.: policisté si pro­hlížejí zbraně vězňů, poskládané do be­den. Jeden z policistů má v ruce oštěp, který také sloužil vězňům jako zbraň. U Thant vítá iniciativu SSSR NEW YORK — „Osobně velice «A» táni sovětskou iniciativu,“ odpově­děl na včerejší tiskové konferenci generální tajemník OSN U Thant na dotaz, jak hodnotí sovětský návrh na svolání světové odzbrojovací kon­ference. Za nejdůležitější na tomto návrhu U Thant považuje jeho důraz na uni­verzálnost, tj. na áčast všech zemi světa bez rozdílu. Podle jeho názo­ru obsahuje návrh „mnoho nových momentů“. Vyslovil naději, že se jím nadcházející 26. valné shromáždění OSN bude důkladně zabývat. Přece jen „smírčí konference'? BEJRŮT — Hnutí palestinského odporu se rozhodlo vyslat přece jen reprezenta­tivní delegaci na konferenci, jež se mi konat v saúdskoarabském městě Džiddě s cílem urovnat jordánsku-palestinský konflikt. Obeslal konferenci v Džiddě rozhodl přes odpor radikálních palestln ských organizaci výkonný výbor Organi­zace pro osvobozeni Palestiny na ponděl­ním mimořádném zasedáni v Damašku. Z Ammánu věera odcestovala na kon­­lerenci v Džiddě oficiální jordánská delegace. AMERICKÝ SENÁTOR MANSFIELD: Zmenšit americké síly v Evropě WASHINGTON — Vedoucí demokratické strany v americkém Senátě Mlke Mansfield je pro celoevropskou konferenci na nejvyššl úrovni, jež by vypraco­vala dohodu o neútočení mezi NATO a zeměmi Varšavské smlouvy a pro podstatná snížení amerických vojenských sil v západní Evropě. Vyplývá to ze zprávy, jejíž text byl dán k dispozici tisku. Senátor Mansfield dále žádá, aby moři nahradila námořní sila složená Spojené státy zmenšily své vojenské sily v Evropě z nynějších čtyř divizí na dvě, a aby napříště byl velitelem NATO nikoliv Američan, jak to bylo až dosud tradici, ale představitel ně­kterého západoevropského státu. Doporučuje také, aby z evropských vod byla odvolána část námořních jednotek 6. flotily a aby je ve Středo­z jednotek západoevropských zemí. Mansfield zdůraznil, že Spojené státy by měly uznat realitu dvou německých států a podporovat ratifikaci smlou­vy mezi NSR a Sovětským svazem. Jeho názory se opírají o rozhovory, které měl v minulých měsících s představiteli sedmi západoevrop­ských zemí. Dny československé kultury v NDR sbližují národy našich zemí (Dokončeni t 1. strany] do Berlina jako staří přátelé. Všecko vyjadřujeme hudbou!“ Stejně úspěšné bylo pohostinské vystoupení Státní loutkové scény z Bratislavy v berlínském Divadle Maxima Gorkého. Neues Deutschland pod příznačným titulem „Loutkové divadlo a dobrá nálada“ chválí před­stavení, jež „překypovalo optimis­mem ... a dávalo divákům zábavu plnou poezie, koktají z pantomimy, tance, parodie, stínové a loutkové hry". Týž list referuje o setkáni slo­venských spisovatelů a literárních vědců s německými přáteli v Klubu kulturních a tvůrčích pracovníků v Berlině. Přítomni zahrnuli hosty dotazy, svědčícími o mimořádném zájmu o slovenskou literaturu Freie Presse, orgán KVSEDvKarl­­-Marx-Stadtu o podobných setkáních píše, že nejcennějšl na nich je. že zprostředkují nejen bližší seznámení se slovenskou kulturou, ale že se stávají 1 příležitostí k setkání s re-prezentanty této kultury, a umělci, kteří vycházejí z progresivních tra­dic svého národa a umělecky je roz­víjejí. Při těchto příležitostech se vyměňuji zkušenosti z plněni úkolů, jež řeší dělníci a umělci obou našich zemi pod vedením svých marxistic­­ko-leninských stran při dalším ioz­­voji socialistické kultury, jsou to společné úkoly, které prameni ze společných zájmů obou našich zemí — píše list. Americká věieni Vzpoura v nápravném ústavu amer||j kého města Attica, při níž přišlo o ži£e( 37 lidi, nejen vězňů, ale i stréžrů. vzt»®* diia i v cynické Americe rozruch. ny se snaží dovědět podrobnosti o pO'/a dí vzpoury. Zatím je v proudu vyšetřo­vání. Avšak poměry v amerických věznicích nejsou neznámy. Psalo se nedávno —• v souvislosti se zastřelením ftemošsk'’ o vězně, v podstatě nevinně zatčeného a sedm let vězněného George lack.sona — o situaci ve vězeních státu Kalifornie. Výtržnosti, zločiny a vraždy uvnitř těchto vězení jsou víc než časté. Nedávno při hromadném filmovém představení pocí­til jeden z cho­vanců vězení v St. Quentin — téhož vězení v němž byl aa» vražděn G. Jacksun — holest v zádecir« Strážce pak v zádech vězné objevil vr®* žený velký šroubovák. To byl jeden z 595 pokusů vraždy, či aspoň násilí, které byly zaznamenány v 13 kaliforn­ských věznicích v období I960 až 1970. Reportér jednoho amerického listu, který se odhodlal prozkoumat poměry v kalifornských vězeních, tlumočil ve svém článku názor místních úřadů, že ,.vězení patří k nejnebezpečnějším mís­tům v Kalifornii. Procento zločinů je tam vyšší než kdekoli jinde v tomto státě. .Novinář zjistil, že v období deseti let 1960—70 bylo v kalifornských vězeních usmrceno 137 lidí, vězňů i strážců. Podle oficiálních údajů hlavní­mi podněty těchto zločinů byly homo­sexualita, ilegální obchod zvláště s dro­gami nebo zbraněmi, boj mezi rivali­zujícími gangy, rasová nenávist a nespo­kojenost s vězeňskými podmínkami. Z 21 502 osob momentálně vězněných v Kalifornii, je podle zmíněné informace 725 v situaci, jež podle názoru vězeň­ských psychologů vede doslova k šílen­ství. Tito vězňové sedí v tzv. „zajišťo­váních centrech“, zvláštních místnostech pro těžké případy, „velikých“ 1,80 krát 3 metry, a to 23 hodin denně. Ti, kdo tyto cely viděli, tvrdí: „Jacísi řvoucí muži žijí tam jako v klecích nějaké zoolo­gické zahrady a jsou pod téměř ne­snesitelným psychologickým tlakem du­ševně narušeného okolí." Informace amerického novináře o po­měrech v kalifornských věznicích udává, že největší část zločinů v těch­to ústavech pra­mení z homo sexuálních vzta­hů mezi vězni. Ale hned na druhém místě jsou rasové spory. V Kalifornii je totiž 50 procent bílých vězňů, 30 procent černých a 20 procent amerických Mexi čanů. Bitky, vražedné pokusy mezi nimi jsou tak časté, že v některých věznicích museli být vězni rozděleni podle ras. To je ovšem oficiální vyjádření. Podle jiných svědectví se některé případy „vy­řizují“ přímo vyvoláváním rasové ne­návisti. V každém případě však zastře­lení George jacksona, právě v kaliforn­ském vězení St. Quentin, a poslední vzpoura v Attice ukazují na podivné vli­vy, které se projevují ve výkonu sprave­dlnosti v USA (jmi pozornosti V ohnisku Na okraj zmařené schůzky v Džiddě V saúdsko-arabském městě Ožidda se málo minulý týden konat „smírčí jednání“ mezi delegací jordánské královské vlády a delegací palestin­ského odbojového hnutí pod patrona­ci zástupců egyptské a saůdsko-arab­­ské vlády. Smiřovat by bylo lze vskutku mno­ho. Na jedné straně se jordánský král Husajn cítil ohrožen výzvami někte­rých palestinských vůdců, kteří žá­dali v nedávné minulosti svrženi krá­le Husajna a jeho monarchistického režimu, na druhé straně palestinské ozbrojené organizace byly v červenci krůtě decimovány jordánskou armá­dou v horách a lesích u Džeraše a Dženinu, kam byly loni koncem záři, po masakru v Ammánu a jiných jor­dánských městech, vypovězeny na zá­kladě tzv. káhirských a ammánských dohod. Zmíněně dohody — které na jedné straně chránily Husajnův režim, ale na druhé ponechávaly palestinskému protiizraelskému hnutí na jordánském územi báze pro jeho akce — měly být základem smírčího jednání. Ale již před jednáním se ukazova­lo, že základna pro jednání bude vel­mi stísněná nebo dokonce žádná. Jor­dánský královský režim chce stůj co stůj zajistit svou existenci. Postaví se proti každému, kdo ji ohrožuje. A zdá se mu, že akce Palestinců jeho exi­stenci ohrožují víc než třeba Izrael. Izrael dal totiž nejednou najevo, že Husajnův režim pro něj není nepří­telem, protože jednak je vojensky slabý, jednak má stejné protektory jako sám Izrael, zatímco převzetí moci v jordánsku Palestinci by vy­tvořilo na řece Jordánu pro Izrael velmi nebezpečnou frontu. Palestinci, zvláště některé skupiny v jejich od­bojovém hnutí, mají za to, že účinný boj proti Izraeli není možný dřív, než budou svrženy režimy, které tomuto boji překážejí, to znamená především jordánský. Takovýto rozpor je jasně nesmiři­telný. Král Husajn si je toho vědom, a proto třemi nelítostnými zásahy — v listopadu 1968, v záři 1970 a nyní v červenci 1971 — ozbrojené palestin­ské hnutí v Jordánsku likvidoval. Hnutí nemá dost síly, aby pravidelné, dobře vyzbrojené armádě, jako je k rozporům v této otázce a palestin­ská delegace do Džiddy nejela. Nejednota v záležitosti jednáni s jordánskou vládou však není jedi­ným zdrojem rozporů mezi Palestinci. Zásadní rozpory mezi radikály a umírněnými jsou v otázce taktiky bo­je proti Izraeli 1 budoucího palestin­ského státu. Za mnoha rozpory jsou vlivy někte­rých arabských zemi, které se snaží využít palestinského hnuti k vlastním cílům. A konečně je tu i otázka určité demoralizace části hnutí. Iráčtí před­stavitelé nedávno kritizovali, že pa­lestinské hnuti si žilo v poslední do­K rozporům a nesnázím, které tr­vají již řadu měsíců, se vyslovili 1 Pa­­lestinci-komunlsté. Příslušník komu­nistické skupiny Ansar, člen vedení jordánské KS Fayek Warrad, v břez­nu napsal, že 1. palestinské hnuti trpělo nadsazová­ním nereálných hesel a avanturistic­­kým duchem. To mu působí mnoho ikod; 2. některé palestinské kruhý se pokou­šejí vyvolat rozpor mezi palestinským hnutím a Jeho arabskými spnjenci a přá­teli a spojenci a přáteli ve světovém mě­řítku, pod záminkou, že „celý svět" se spikl proti palestinskému hnuti. Podstat­­ný zájem palestinské revoluce věak spo­čívá v jeho shodě a spolupráci s arab­ským národně-osvobozovacim hnutím v čala se SAR a se světovým osvoboze- Palestinské hnutí v nesnázích jordánská, v otevřeném boji vzdoro­valo. Tím spíš, že hnuti samotné je — od konce loňského roku — v krizi. To se ukázalo i na přípravách k jednání v Džiddě. Radikální křidlo palestinského odboje, především Hab­­bášova Lidová fronta pro osvobozeni Palestiny (FPLP), odmítá jakékoli zprostředkování s jordánskou vládou a hrozí, že „železnou pěsti zmaří kaž­dý palestinský pokus obnovit dialog s Ammánem. Umírněná frakce Pales­tinců, v jejímž čele je vedení největší organizace al Fattáh, chtěla jet do Džiddy a podniknout tak .poslední pokus, který by definitivně odhalil úmysly jordánské vlády“. Avšak nakonec 1 v al Fattahu došlo bě „nad poměry“. „Když se nějaký partyzán chtěl přidat k odboji, poža­doval velký plat, novou krásnou puš­ku a mnoho munice... Uvnitř par­tyzánského hnutí se vytvořila určitá třída. Smýšlení této třídy bylo pro snadnou formu ozbrojeného boje...“ 1 v kruzích organizace al Fattáh se v poslední době poukazovalo na sku­tečnost, že „v době lfbánek mezi hnutím odporu a jordánským haše­­mltským režimem «e vloudily do hnu­ti byrokracie a oportunlstické elemen­ty". Nynf lze doufat, že „stejně jako před rokem 1967 bude al Fattáh pů­sobit spíš uvnitř území okupovaného Izraelem než někde mimo toto územf v kancelářích“. neckým a revolučním hnutím v čele se Sovětským svazem. 1 3. zkušenost palestinského Itdn a zku­šenost všech národů jasně ukazuje, že politika „bud všechno, nebo nic" ne­slouží zájmům národů. NBbof skutečný revolucionář musí v každé etapě vážit poměr sil a vyvozoval z toho. ca je usku­tečnitelné a co ne; 4. sjednoceni sil a energie palestinské­ho lidu a jeho mobilizace je základní a nezbytnou podmínkou tohoto boje. To znamená nezbytnost vytvořit svazek ve formě demokra:ické fronty těchto sil na politické úrovni. To je názor palestinských komunistů, kterému se dá těžko vytknout jak extre­mismus, tak oportunismus. Vycbáll z reálné situace a marxisticky ji nejan analyzuj«, al« 1 hodnotí. B. HOMOLA

Next