Pravda, únor 1968 (XLIX/27-51)

1968-02-01 / No. 27

Zpráva ze zasedání vlády PRAHA (čtk) — Na stře­dečním zasedáni byla vláda informována o prohlášení vlá­dy Korejské lidově demokra­tické republiky к proniknuti americké špionážní lodi Pueb­lo do jejích výsostných vod a o situaci, která se tím vytvo­řila. Po projednání této otáz­ky odsoudila porušení svrcho­vanosti Korejské lidově demo­kratické republiky Spojenými státy a vyslovila vládě KLDR podporu při ochraně územní nedotknutelnosti a jejích zá­konných práv. Dále vláda jednala o zlep­šení zásobování národního hospodářství teplem a o sní­žení exhalací v Severočeském kraji. Po projednání zprávy o průběhu a výsledcích obchod­ně politických jednání mezi vládními delegacemi ČSSR a NSR byla schválena dohoda o výměně zboží a platech a do­hoda o výměně obchodních zastoupení mezi ČSSR a NSR. Specifické potřeby a úkoly Bratislavy sl vyžádají takové úpravy postavení, působnosti a organizace národních výbo­rů na jejím území, které by odpovídaly významu 1 kom­plexnímu rozvoji hlavního města Slovenska. Proto vláda v součinnosti se Slovenskou národní radou připravila a projednala návrhy změn pří­slušných zákonů a předkládá je Národnímu shromáždění ke schválení. Předložena byla také kon­trolní zpráva o opatřeních к definitivnímu odstranění závad v kolejích na Strahově a nedostatcích v údržbě ostat­ních objektů vysokých škol v Praze. V Šumavanu míří na „cíl" KLATOVY (tá) — Kontrolní den na výstavbě nového závo­du Šumavanu v Klatovech ukázal, že je na stavbě malé zpožděni. Pracovníci Pozem­ních staveb Plzeň se rozhodli termín dodržet a oodle zkrá­cení jednotlivých úseků vy­platí Sumavan cílové prémie. Stavební část má skončit po­sledního května, ale už před tím zde chtějí vybudovat zá­klady pro těžší stroje. Sou­časně se budou po skupinách stěhovat do nového, aby v srpnu záhájili už v novém. Přechod do nového závodu bude o to složitější, že nesmí klesnout plnění plánu. Vojenské zápolení CHEB [zem] — Soutěž „Co víš o.. .* má u příslušníků armády v Chebu velký ohlas. Proto po úspěšném zakončení seriálu „Co víš o SSSR“ Jeho vítězové zanedlouho po­jedou do Sovětského svazu — připravil útvar Ernsta Tháll­­manna soutěž „Co víš o NDR“, která už začala u nižších Jed­notek. Vítěze přijme vojenský atašé NDR v Československu a podle dohody pojedou I do NDR jako hosté vojáků spřá­telených útvarů. PROLETÁŘI VŠECH ZEMÍ, SPOJTE SE! ORGÁN ZÁPADOČESKÉ HO KV KSČ * Čtvrtek 1. února 1968 Cena Ročník 49 - Číslo 27 • 40 hal. Západočeští poslanci NS 0 ROZVOJI KRAJE PLZEŇ (kp) — Včera se v Plzni sešla skupina poslanců Národního shromážděni Západočeského kraje, aby se seznámila s tendencemi rozvoje hospodářství kraje do roku 1970, s vý­sledky hospodařeni podniků řízenými národními výbory a dosa­vadní přípravou voleb do národních výborů. Poslanci se napří­klad^ zajímali o rozvoj dopravy, zejména o elektrifikaci tratě Plzeň—Praha i o možnosti leteckého spojeni krajského města s důležitými centry v republice, o situaci ve stavebnictví a za­jištění vyšši výroby zdicích materiálů, využívání nerostného bo­hatství. Ukazovali na nutnost lépe rozmisťovat pracovni sily, hlavně patnáctiletého dorostu. Poté poslanci hodnotili svou do­savadní práci a hovořili o budoucí činnosti ve vícemandátových obvodech v příštím volebním obdobi. PROFESORA VÄCLAVA PILOUSE, známého divákům televize z pořadu „Desetkrát odpověz“, jsme zastihli na výstavě obrazů — reprodukcí ve výstavní síni DlLO na náměstí Republiky v Plzni, která je nazvána Světové malířství let 1900—1925. Pochopitelně, že byl středem pozornosti a neunikl ani objek­tivu Jirky Vlacha z plzeňské redakce ČTK. František Svoboda je oba vyfotografoval „při zpovědi“. (fi) První etapa skončila Rekonstrukce pivovaru pokračuje PLZEŇ (kh) — Vloni byla zakončena první etapa rekon­strukce plzeňského pivovaru. Z hlavních akci této etapy byla výstavba nové lahvovny Prazdroj, která má dosáhnout výrobní kapacity SOD 000 hektolitrů lahvového piva ročně. Umožni to dokonalé stáčecf zařízeni z Belgie. Při dvousměnném provozu bude nové lahvovna produko­vat bud 400 000 lahví obsahu 0,36 litru, nebo 320 000 lahví půllitrových. К technickým zvláštnostem tohoto moderní­ho zařízení patří speciální ultrazvukový přístroj, kterým se dosáhne minimálního ob­sahu vzduchu v láhvích a zkvalitní se ochrana piva po­užitím plynu CO2. pa Letos Již probíhá další eta­rekonstrukce pivovaru Ložnice v „bílém" PLZEŇ (tá) — V plzeňském Dřevopodniku vyvinuli nový typ ložnic do „paneláků“. Ze­jména mladí lidé se dnes vra­cejí к typickým ložnicím a upouštějí od obývacích ložnic. Čela postelí Jsou ozdobena bílou koženkou a na matra­cích je molitanový přehoz s česaným silonem. Zajímavě je vyřešen ostatní nábytek — skříně. Vkusně zaplňují stěny až ke stropu, kde jsou různé skříňky na odkládání všeho, co se právě nepotřebuje, jako jsou kufry, časopisy, boty, prádlo apod. Dveře jsou z modřínu a boky opět bílé. Dvě kompletní soupravy lož­nic pro byty v novostavbách Dřevopodnik vystavuje ve vzor­kovně proti Divadlu J. K. Tyla. s plánovaným dokončením v roce 1971. Po jejím dokon­čení má vzrůst výroba Pra­zdroje o 200 000 hl ročně. Mo­dernizace světoznámého plzeň­ského pivovaru, zahájená v pě tašedesátém roce, bude podle předpokladů ukončena v roce 1980. V té době by měla vý­roba Prazdroje dosáhnout ročně 1 500 000 hl piva a Gambrinusu 1 200 000 hl piva. Včera se ještě proháněl v lesích kolem Merklína. Svážel dříví pro lesy. Vždycky to tak bylo, že zemědělci pomáhali v zimě lesákům. Letos pomá­hal i traktorista Jan Beran z JZD Ptenín na okrese Plzeň­­jih. Včera tedy ještě stahoval dříví. Dnes jeho traktor osiřel v družstevní garáži. A trakto­rista? Ten tu stojí v černém, v bílé košili a s kravatou ja­ko by se chystal na svatbu. Třicet dojnic ošetřovatelky Marie Hubáčkové z Osvračína si dnes také zvyká na novou obsluhu. Včera večer bylo ještě všechno v pořádku. Až ráno přišlo ta nová síla. Jejich bývalá ošetřovatelka tu také stojí ve svátečním a „fasuje" stravenky na příští tři dny. Táta Franěk z Malonic na Klatovsku si dnes „zafixoval" trochu víc než jindy. Bodejť by ne. Holka si odjede a tá­ta aby krmil slepice. Ale sa­mozřejmě, že to dělá rád. A jestli se přece jen zlobí, tak jen tak na oko. Kdypak bude mít dcera zase takovou pří­ležitost. cet Opuštěno zůstalo i třiačtyři­­predsedníckych stolů v kraji, místa agronomů, zoo­­techniků a ekonomů. Všichni teď stojí ve velké zasedačce KNV a poslouchají program, který vyplní jejich příští tři dny. Je jedenáct hodin patnáct minut, všichni se zvedají, na­stupují do připravených auto­busů a odjíždějí. Směr: Praha. Účel cesty — VII. sjezd JZD. — ★ — To tedy bylo včera. Dnes už se všichni delegáti vyspali v Praze a tři dny budou jed­nat ve Sjezdovém paláci o dalším rozvoji našeho země­dělství. „Očekávám od těchto jed­nání, že budou probíhat v duchu prosincového a ledno­vého pléna ÚV KSČ," řekl nám předseda Okresního ze­mědělského sdružení okresu Plzeň-jih soudruh Václav Krch. „Očekávám, že jeho zá­věry se rychle promítnou do praxe, že bude podpořeno postavení zemědělství v národ­ním hospodářství a o jeho rozvoj se začnou zajímat i ostatní odvětví. Já chci na sjezdu hovořit o obilním pro­blému a zejména o ekonomic­kých nástrojích řízení země­dělství." A právě těchto několik slov zavinilo, že soudruh Václav Krch odcházel ze zasedačky jako poslední a na věšáku už nebyl jeho klobouk. Zbyl tady jiný. Na hlavu „pasoval", ale přece jen nebyl jeho. Snad už ho teď má, a je tedy všechno v pořádku. My mu to přejeme. A všem dele­gátům pak mnoho úspěchů v jednání — ať sjezd splní jejich očekávání ku prospěchu nás všech. VACLAV NĚMEC ..a traktor osiřel 10000 km kráterem F kanceláři inspektorů oborového ředitel­ství HDB v Sokolově Je ráno co ráno plno spěchu, práce a telefonických rozhovorů. Jdu za mulem, který tady připomíná ostrůvek klidu. PtSe nezbytná hlášení, do nichž zapisuje jen tolik, kolik nezbytná nutnost vyžaduje. Krátce po sedmé hodině Je Karel Roubal, no sttel Rádu práce, Řádu rudé hvězdy a Cs. ceny míru, s papíry hotov, navléká krátký zimník, nasazuje ušanku a vyzbrojuje se hůlkou. Jeho asi desetitisící kilometr Inspekčních pochůzek po lomech a skrývkách západní části revíru může začít. Jdu s ním. Ale protože Je Ještě leden, mají o kráteru podobném lomu llbtk nejvíc práce s vodou. Opraváři kolektivu Waltera Malého a osádka bagru К 330 mají nejvíc starostí se su­šením svršků, mnohem víc než s terminem ge­nerální opravy velkostroje. A zatímco ml Wal­ter Malý vysvětluje výhody zlepšovacího ná­vrhu na kotvení lana nakládacího oýložnlku čepem kloubovým místo pevným, upozorňuje Karel Roubal mladého montéra, aby ' na auto­gen nesahal, když nemá zkoušky. Krátce po deváté hodině Jsme Jíž byli и tro­­lejáfské party Stanislava jeda. Trolejáři se právě chystali přemístit svoji boudu dál od ko­lejí, kde nebyla právě na bezpečném místě. Pár metrů odtud odvodňuje trat pochůzkář Ja­roslav Weitz.,. .Hele, Matuško,“ ironizuje trochu inspektor Roubal tváří v tvář bradatému stroijvedoucímu na dalších metrech dvacetlktlometrové pochůz­ky lomem Libík, „dávno Jsem té neviděl na odborářské schůzi. Přijď a řekni svůj názor na zatáčku a pokles tratě." Oba, strojvedoucí t in­spektor vědí bez udání čísla sloupu, že jde o místo, kde došlo к prosincovému sesuvu půdy. Kilometry pravidelné inspekční pochůzky ubíhají Karlu Roubaloot úměrně s pohybem ho­dinových ručiček. Upozorňuje na to t ono, lec­cos pomáhá zařídtt po drátě telefonu, na Je­hož konci Je ředitel podniku Dukla tnž. Beneš. Vedoucí lomu tnž. Václav živný na radu in­spektora nechává opravit závadu na odvodňo­vacím kanále a technik jan Bernášek ujišťuje inspektora, že Jeho hlavní čerpadlo vysaie ze dna lomu jezero dlouhé 200 m, široké 50 m a na nejhlubším místě s hladinou ve výší dva a půl metru nejdéle do tří dnů. Na Ltbiku se dnes hodné upravuje a připra­vuje, protože od šesti do čtrnáctí hodin má tl­­sovská třldírna právě periodickou prohlídku. Těžba začíná až po druhé hodině odpolední. A svoji, ne právě lehkou obchůzku končí letos už šedesátiletý Karel Roubal jízdou s prvním vytěženým uhlím, které odváží elektrická lo­komotiva na třídírnu v Tisové. STANISLAV HLAVA NOVÄ PRODUKČNÍ STANICE v Lomu u Tachova odchová ročně 23 tisíc selat od 1300 prasnic Selata z Lomu o váze 25 až 30 kg budou v sousední velkoodchovně v Brodu nad Tichou vykrmována do porážkové váhy. Závod pro výkrm prasat a drůbeže v Tachově tu chce vyšlechtit křížením černostrakatého přešlického chovu se zahraničním chovem „Landra­­ce“ jatečná prasata s maximálním podílem libového masa píro výrobu známé pražské šunky. Foto ČTK J. Vlach 700000 klešti rok co rok ZBIROH (čtk) — Zblrovl* ve Zbiroze je dnes již zná­mým výrobcem kladiv a kleí­­tí, jejichž kvalita dosahuje světové úrovně. Ve snaze co nejlépe obstát v těžké konku­renci na zahraničních trzích řeší vývojoví pracovníci a konstruktéři závodu složité technické úkoly, sledující vyš­ší kvalitu při vyšší efektiv­nosti Na snímku složitý po­loautomat — karusel na opra­cování štípacích kleští — kte­rý slučuje několik operací, dělaných dříve na šesti stro­jích. Poloautomat nahradí práci pěti zaměstnanců a je­ho roční kapacita je 700 000 kleští. Tento stroj má mimo jiné i svoje nej — byl vyvi­nut a vyroben v nejkratší lhů­­tě, za necelý rok. Na fotografii obsluhuje zbl­­rožský poloautomat na opra­cování štípacích klešti Blaže­na Červená. •4$ Foto ČTK — J. Vlach ■ Lístek z historie Stěžujeme sl na rozmary po­časí v letošní zimě. Podívejme se trochu do historie a zjistíme, že příroda měla к rozmarům vždycky 'blízko. Například v čer. venci 1868 — v noci z 29. na 30. — přišel dokonce mrazlkl Veli­ká vedra byla v roce 1845, kdy 8. června ve čtyři hodiny odpo­ledne ukazoval teploměr ve stí­nu 30 stupňů a ještě večer v 8 hodin 20 stupňů. (jb) 9 Každý čtvrtý lékař světa je sovětský, katdý čtvrtý student nebo vědecký pra­covník je rovněi sovětský ob­čan. A co navíc, kaldá čtvrti kntha ze světově produkce je rovněž kniha sovětská. Je zapo­třebí nějaká dalSl poznámka . . ? Jphl ф S punčochami z barevné kůle se roztrhl pytel na západě Evropy a v USA. A ty z len, které na to mají, za­čaly l do společností nosit Škor­ně a vysoké muSketýrské boty, Jaké známe z filmů doby vlády Ludvika Xlll. a dalších. Jphl Jako polehčující okolnost uvá­dím, že jsem mu sice platil fa­lešnými penězi, ale jen za fa­lešné zuby. Kreslil Jan Benáfian

Next