Pravda, květen 1968 (XLIX/105-130)

1968-05-16 / No. 117

Dnes v listě: M Z návštěvy presidenta de Gaulla v Rumunsku (str. 2) ■ Ale zůstal člověkem - za­myšlení na prahu demo­kracie Co říkají konstruktéři к akčnímu programu (str. 3) I O kulturní politice v kraji ■ Řidičům do zápisníku (str. 4) ZÍTRA Sl PŘEČTĚTE: ■ Než usne osada — tramp­ská hlídka, rubrika Junák PROLETÁŘI VŠECH ZEMÍ,SPOJTE SE! PMDA ORGÁN ZÁPADOČESKÉHO К V KSČ - - - - - - ——' ’ Čtvrtek 16. května 1968 Ročník 49 - Číslo 117 Cena • 40 hal. Prof. Ola Šik a prof. E. Goldstiicker v Karlových Varech Strana je a zůstane vedoucí silou v naší společnosti K. VARY (Iht) — Kapacita sálu v Národním domě v Karlových Varech představuje zhruba Ů50 mist. V úterý večer se zde však posadilo na nejrůznějši židle, přinesené z celého hotelu, nejméně jednou tolik lidí. S těmi, kteří museli vzít za vděk místem к stáni, činil počet zájemců o tribunu otázek a odpovědí, pořádanou okresním výborem strany, na 1500 osob. Znovu se ukázalo, že lidé jdou dnes především za osobnostmi, které jim mohou zodpovědět jejich otázky, a které na tyto otázky odpovídají nejen zasvěceně, ale i otevřené a nezkresleně. Místopředseda vlády prof. Ota Šik a předseda Svazu čs. spisovatelů prof. Eduard Goldstiicker si toto čestné místo mezi našimi předními politiky i tentokrát uhájili. prof. Šik, který úvodem hovo­řil obšírně o tom, jaká je skutečná situace v našem hospodářství. Uvedl, že uvnitř země je skrytá inflační situa­ce, které můžeme a také mu­síme čelit. V této souvislosti se přimlouval za zrušení ne­efektivní výroby a za rozvoj služeb, které u nás citelně pokulhávají. Z trhu dodavate­lů, který máme, bude nutné postupně vytvořit trh odběra­telů. Jedině tak můžeme po­zvednout životní úroveň, která u nás zatím stagnuje, a v níž nás předstihly i ty státy, které na tom byly po válce hůře než my. Prof. Šik hovořil ob­šírně o nové soustavě řízení, která se stala v minulém ob­dobí spíše karikaturou než dokonalým systémem rozvoje národního hospodářství a kte­ré stály v cestě především různé politické překážky, jako je dogmatické myšlení atd. Dřívější vede#í naší země — řekl déle - se vyhýbalo na­vrhovaným řešením, ba vyhý­balo se jakýmkoliv řešením vůbec. Poměrně velkou část svého projevu věnoval soudruh Šik zahraničnímu obchodu. Na otázky o zahraničních půjč­kách odpověděl, že považuje­me za výhodné především dlouhodobý úvěr ve zlatě, je­hož potřeba představuje část- Pokračování na str. 2. V Jejich rukou se soustře­dilo na 600 otázek, z nichž většina představovala celé okruhy problémů. Odpovídali na ně tok poctivě, jak jen bylo možné s ohledem na šíři problematiky a na čas (sál se začal naplňovat dvě hodi­ny před zahájením a poslu­chači vytrvali až do jedenácti hodin). Jako první se ujal slova Mikrofórum dnes vysílá z Plzně PLZEŇ (sed) — Část dneš­ního vysíláni populárního po­řadu pro mladé posluchače — Mikrofórum — se vy­sílá z plzeňského studia. Kromě přímého zpravodajství ze Závodu míru poslechnou sl posluchači tohoto pořadu i J. Kubra. I dnes je na po­řadu hodně písniček, které máte rádi. Z velké plejády populár­ních Interpretů jmenujeme Exoort má zelenou T MOŠNA (tá) — Zájem o hospodářskou kameninu ze ZKZ v Třemošná stále stou­pá. Zatímco v loňském roce vyvezli do zahraničí 2119 tun — za první čtyři měsíce le­tošního roku to je už 855 tun. Například celou spotře­bu žlabů a koryt v Rakousku kryje třemošenský závod, protože v Rakousku výrobu tohoto zboží úplně zastavili. alespoň Udo jürgcnse, který chce příští měsíc opě' přijet na své další turné po Česko­slovensku. Ovšem nyní se po­pulární hudba neobejde bez pomoci dokonalé techniky, a tak v Mikrofóru uslyšíte i vyprávění o západoněmecké firmě Dynacord. Denně do­cházejí do mnichovské kan­celáře pana Kurta Rossberga desítky dopisů z celé východ­ní Evropy se žádostmi o je­jich výrobky. Vedle elektric­kých zesilovačů, reproduk­čních boxů a mtxážních sto­lů zařizuje Dynacord 1 kon­certní sály a divadla. Při­pravuje např. rekonstrukci v Hudebním divadle v Karlině a v Nuslích, zájem mají 1 beatové skupiny Oiympik, The Matadors a další. Zaří­zení Dynacordu používají I Ester a Abl Ofarimovl, Rex Gildo, The Lords (nejlepší beatová skupina v NSR), or­chestr Karla Vlacha a mnohé další skupiny u nás I jinde. Setkání katolických kněží $ předsedou ZKNV Duchovní stojí za socialfsmtm PLZEŇ (os) — Jako každoročně i včera se sešli katoličtí duchovní na besedě s předsedou Západočeského KNV sou­druhem Janem Pelnářem. Letos se koná setkání za jiných podmínek, jak soudruh Pelnář připomněl ve svém úvodním referátě: obrodný proces se nutně dotýká i postaveni církví v našem státě. V upřímné a otevřené be­sedě si pak zástupci lido­­správy a katolické církve vy­měnili své názory na budou­cí spolupráci. Účastníci be­sedy ocenili spolupráci z mi­nulých let, která v našem kraji v daných možnostech přinášela církví užitek. Kan­cléř Trdla z budějovické die­céze ocenil výsledky spolu­práce s KNV a vyjádřil pře­svědčení, že duchovní svou poctivou prací naplní svůj podíl v prostoru otevřeném akčním programem ÚV KSC. Většina duchovních, řekl, stojí na straně socialismu. Musíme stát uprostřed živo-ta; jsme nejen kněžími, ale i občany tohoto státu. Jeho stanovisko potvrdili i další účastníci besedy. Mnohé problémy ve vztahu církve a státu — 1 hospo­dářské — čekají na vyřeše­ní. V oboustranné důvěře — jak se účastníci besedy shod­li — se je jistě podaří pře­konat. V Jitoně za 15 miliónů STOD (tá) — Ve stodské Jitoně plánují výstavbu za 15 miliónů korun. Moderní linky a výkonné stroje umožní zvý­šit výrobu na dvojnásobek. Znamená to, že jestliže dnes vyrábějí denně 17 ložnic — zvýší se tento počet na více než 30 ložnic za den. Jeden typ ložnic vyrábějí v Jitoně se třemi skříněmi, druhý pak do „paneláků“ se dvěma skříněmi, ale s nástavcem! až ke stropu. ■ Božská komedie a počítače Oplný jazykový rozbor Dan­tovy Božské komedie podle ofi­ciálního textu z roku 1921 do­konali na universitě v Pise po­užitím samoělnněho počítače 7090 IBM. ]e to důležitá po­můcka к rekonstrukci původní­ho textu, protole rukopis dtln se nezachoval. Počítal vykonal o několika týdnech práci, к nil by filologové potřebovali něko­lik let a jejíž výsledek by byl méně přesný. Samočinný počí tač rozebral slovní zásobu Bot ské komedie podle různých krt térit, jefl metrickou soustavu, rýmy aid. tttkf Štvavé letáky proti ČSSR ŽILINA (čtk) — V těchto dnech obdrželi někteřf obyvate­lé žilinského okresu poštou v zalepených obálkách štvavé le táky. Šlo o České překlady Článků z albánského listu „Zeri 1 Popullt". Jeden z letáků má ti tulek „Kam kráCiš, Ceskosloven sko?“ a Je datovaný 21. dubna 1988. druhý s dlouhým názvem „Je třeba, aby dělnická třída zemi, ovládaných revlzionisty vstoupila do boje a znovu na stolila diktaturu proletariátu", |e datovaný 24. března 1988. Letáky Json do CSSR pravdě podobně doručovány z Albánie. V textu hrubě napadají součas ný vývoj v naši republice. Balónová pošta Lety balónem nejsou 4 ná$ Žádnou novinkou. První se konal fit v roce 1790 a od poloviny minulého století se jích uskutečnilo přes třicet. Ovšem let, připravovaný na letošní 9. květen, měl zvlášt slavnostní rámec. Měl propa­govat světovou výstavu poš­tovních známek PRAGA 1968. Za krásného slunného po­časí přihlíželo asi 800 lidí na letišti příbramského Svazarmu v Dlouhé Lhotě přípravným pracím к vzletu prvního ba­lónu. Zúčastntl se jích i pan Wolfgang von Zeppelin. Z poštovních aut putovaly do koše balónu tří pytle, obsa­hující 19 000 leteckých dopi­sů Do balónu pak nastoupili německý pilot pan Hermann Johannes Scheer a jako ra­dista Ivo Vodsedálek, vedou­cí viduchoplavnckého oddílu příbramského Svazarmu. Ba­lón brzy dosáhl výšky 400 m. Plul však západním směrem. Po dvaceti minutách začal pomalu klesat, protože změ­nou větru nemohl dodržet stanovený kurs. Přistál na po­sečeném pruhu pole ast 800 metrů od železničního hradla Dušn'ky и Příbrami. S vel­kou rychlostí byl balón vy­puštěn, složen a připraven к odvozu. Tak skončil první propa­gační let „Bernina* německého balónu a podobně o dva dny později t druhý let. Další propagační let se má uskutečnit s polským baló­nem. BOHUMIL PALEČEK Příprava balónu Bernina к prvnímu propagačnímu letu. Koncem května vyvrcholí celostátní oslava • Účast přislíbil president republiky Ludvík Svoboda Padesát let Rumburské vzpoury RUMBURK (kl) — Město Rumburk se připra­vuje na celostátní oslavy 50. výročí Rumburské vzpoury, která vypukla 21. května 1918. Byla jednou z největších vzpour v rakousko-uherské armádě ke konci první světové války a zúčastnili se ji převážně vojáci z Plzeňska. Oslavy v Rum­burku budou zahájeny 24. května slavnostním zasedánim, na němž promluví o významu vzpoury dr. K. Pichlík - z Vojenského historického ústavu v Praze. Přímým účastníkům vzpoury bude předána pamětní plaketa ministerstva národní obrany a MěstNV v Rumburku, společ­ně s pamětním listem rady MěstNV. 25. Oslavy pokračují v sobotu května bohatým progra­mem, v němž je mj. V. roč­ník přespolního běhu Rum­burské vzpoury, chodecký zá­vod Rumburk—Nový Bor, cílová jízda Automotoklubu, polože­ní věnců na lesním hřbitově, ukázky bojového cvičení ar­mády, večer družby s progra­mem, koncert hudeb, v ne­děli 26. května projev vedou­cího stranické a vládní dele­gace a přehlídka armády, vy­stoupení Armádního umělec­kého souboru V. Nejedlého apod. Oslav se zúčastní především dosud žijící přímí účastníci vzpoury, převážně příslušníci 7. střeleckého pluku z Plzně. Podle evidence, která ještě není zcela upřesněna, jich bude kolem 80. Přímí účast­níci se mají přihlásit písemně na MěstNV v Rumburku. O hraničí. oslavy je zájem i v za­Účast přislíbila de­legace města Kragujevac v Jugoslávii, která má podob­nou revoluční tradici, delega­ce města Piotrkova z Polské lidové republiky, pozvány jsou i delegace měst Pécs z Ma­ďarské lidové republiky Murau v Rakousku, kde byly a před 50 lety rovněž vojenské vzpoury. Kromě toho se oslav zúčastní zástupci města Neu­­gersdorf a Drážďan v NDR. Půl století Rumburské vzpou­ry vzpomene také krajské měs­to Plzeň. Vzpomínková oslava se koná již tuto neděli 19. května dopoledne u . pomníku Stanko Vodičky v Lobzích. Pletinky v obchodech PLZEŇ (JC) — V jarním ob dobl začaly provozovny Zápa­dočeských pekáren a cukráren s výrobou mléčného pečivá. Za dělává se čerstvým mlékem, kterého se spotřebuje na sto ki­logramů pšeničné hladké mou ky 45 litrů. Mléčné pečivo je v obchodech Jako rohlík nebo houska ve váze 45 a 88 gramů, postupné se také zavádí výroba ručně tvarovaných housek — pletlnek, o váze 130 g za 90 haléřů. Přednosti tohoto pečiva |e nejen křehkost a vláčnost, ale zvlášť vysoká nutriční hod nota svým obsahem mléka. ■ Nástroje předchůdce člověka Britský antropolog dr. L. Lea­key zjistil, le africký předchůd­ce moderního člověka, který lil před 12 milióny let, sl dělal kamenná kladiva. Při obstará vání potravy j Imt drtil kosti. Dr. Leakey zflstll existenci ka­menných nástrojů během svých studií v Kent и Fort Ternanu, východně od Viktóriina jezera. Předchůdce člověka, známý ja­ko .Kenyaplthecus wtckert , měl prý Širokou sbírku kamenných nástrojů. f Reuter j ■ Chůze na chůdách je legálním vyučovacím předmě­tem ve Škole na japonském ostrově Joto. Má hlavně vý­znam pro Školáky, žijící na sousedním ostrůvku, odděleném mělkým a úzkým mořským průlivem. Z .cesty do Školy* jaší# nikdo nikdy nepropadl. ■ Na kole jen s legitimací směli před sto lety, podle tehdejšího § 2 jízdního řádu pro velocipédy o obvodu města Klatov jezdit cyklisté. Kdo chtěl legitimaci získat, mu­sel se podrobit zkoušce z jízdy na kole na jízdní dráze veloct­­pedistů před úřední komisí. liči Tak — a jdu opravovat silni­ce. — Kreslil Vladimír Němee. ------POZNÁMKA KE DNI-----------------------­V rozporu s demokracií 1. června 1953 byl v Plzni zničen pomník T. G. Masa­ryka. Několik tisíc lidi při­hlíželo, jak bylo strženo sou­soší nákladním autem. Pak bylo odvezeno do Škodovky, kde je v noci už bez přihlí­žejících roztavili. Mezi těmi, kdo se stali svědky této udá­losti, byli i někteří herci a zaměstnanci plzeňského di­vadla. Po deseti letech se připisuje zničeni pomníku na jejich vrub. Svobodné slovo uveřejnilo také jména těch, o kterých se tvrdí, že po­mník strhli. Také redakce Pravdy do­stává dopisy, ve kterých pi­satelé vyslovují požadavek, aby i ona odsoudila ty, kte­ré označuji za pachatele. Dovedu rozlišovat a vím, že mnohé dopisy jsou diktová­ny poctivou snahou objasnit události, které se tak hlu­boce dotkly citů mnoha lidi. Ale valnou část dopisů píši anonymové bez těch pocti­vých úmyslů. Zapomněli se také domluvit, koho budou označovat za pachatele. A tak bychom pomalu podle těchto dopisů mohli jmeno­vat celou činohru i část operety, lidi, kteří v onen osudný den v Plzni nebyli, mohli bychom jmenovat i za­městnance dalších plzeňských podniků. Bylo by proto neodpověd­né na základě tak nevěro­hodných dopisů jmenovat kohokoli, ať už je z divadla nebo odkudkoli, pokud ne­bude o tom průkazné svě­dectví. To už jsem konečně napsal v článku „Koho a co na pranýř". Opakuji své přesvědčení i potom, kdy na tento článek reagoval ve Svobodném slově Čestmír Kubik a kdy znovu tvrdi, že pomník strhli někteři členové činohry. Vítám nabídku, kte­rou učinil redakci Pravdy a ředitelství Divadla J. K. Tyla, že poskytne dopisy, které herce mají usvědčit. Budu rád, když svému slovu do­stojí. Nevím, oč může čestmir Kubík opřít své tvrzeni a nechci posuzovat do jaké míry vážil svou odpovědnost. To je výhradně jeho sta­rosti. Nemohu však přijmout jeho ujišťování, že „nikdo z oprávněně rozhořčených občanů nechce vic, než aby se ti, kdo tenkrát jako kul­turní tvůrci na kulturu svého činu nehleděli, veřejně omlu­vili. Nikdo nechce jejich hlavy, nežádá, aby pro jejich tehdejší názory snad dnes opustili jeviště." Mám totiž dopisy, kde se hlavy žádají a je zřejmé, že nejde ani tak o pomník, jako o štvanici — podle všech známek organizova­nou — jejímž cílem je zni­čit uměleckou i lidskou existenci umělců, kteří stoji v řadách KSČ. Takové zneužívání svobo­dy projevu by dnes neměl připustit žádný novinář, po­kud se hlási к nové socia­listické demokracii. JOSEF BRAND

Next