Pravda, září 1971 (LII/207-232)

1971-09-15 / No. 219

DIVADLA PLZEŇ - VELKÉ DIVADLO: 19.00 Podskalák (mimo předplatné) — KOMORNÍ DIVADLO: 19.00 Dva­náct rozhněvaných mužů (C 17) — KDPM: 8.00 Dlouhý, široký, Bystro­zraký. K. VARY - DIVADLO V. NE­ZVALA: Čarodejka (Divadlo J. K. Tyla Plzeň). KINA PLZEŇ - EDEN: 16.00 a 19.30 Hallo, Dolly - MOSKVA: 17.00 a 20.00 100 pušek - MINIKINO v kiné Moskva: 17.00 a 20.00 Elvira Madl­­ganová - ALFA: nehraje - HVĚZ­DA: 10.00, 16.30 a 19.30 Teto­vaný - LENINGRAD: 16.30 a 19.30 Partie krásného dragouna - LETNI KINO - VÝSTAVIŠTĚ: 19.15 Poslední křížová výprava — ČAS: 8.30 až 16.30 Aktuality. 17.15 a 20.00 Svatá hříšnice - CESTUJÍCÍCH: 9.30 až 16.30 Aktuality, 17.00 a 19.30 Hogo fogo Homolka - MIR BOLEVEC: 16.30 Grošák, 19.30 Jesjtřáb kontra Hrdlička - BOZKOV: 20.00 Už zase skáču přes kaluže. K. VARY - ČAS: Komisař Clousseau na stopě — PRAHA: Mrtvé oči Londýna — PETR: Třicet let smíchu - DRAHOMÍRA: Večí­rek — BŘEZOVÁ: Osamělá vlčice. ROZHLAS PRAHA: 8.00 A léta běží, vá­lení I — 9.00 Z tisku — 9.40 Dudác­­ká muzika — 10.00 Pro školy — 10.20 Pro fonotéky — 10.45 Světem hudby — 11.00 Polední magazín - 13.15 Dostaveníčko s hudbou a literatu­rou — 15.00 Hrajeme první směně — 16.30 Horizont 1971 - 18.20 Dobrý večer, děti! - 19.30 Chci tl říct (hra) - 21.20 Studio Brno - 22.05 Kolotoč - 23.00 Symfonický orchestr. TELEVIZE 8.35 TVS — Podzim (věc. učení pro 1. a 2. roč. ZDS) 9.10 Za tajemstvím života 10.00 TVS — V zelinářské zahradě (vlastivěda pro 3. roč. ZDS) 10.55 TVS — ZadudeJ, dudáčku (hud. výchova pro 5. roč. ZDS) 11.15 Klub francouzštiny — 3. lekce 11.50 TVŠ — Malá encyklopedie vod­ního hospodářství (chemie pro 8. roč. ZDŠ) Předpremiéry pro učitele: 14.00 Všetf ”kova školní brašna (věc. učení pro 2. roč. ZDŠ) 14.15 Stavíme dům (vlastivěda pro 4. roč. ZDS) 14.35 Voda, příroda a my (vlasti­věda pro 5. roč. ZDS) 14.55 Dynamo Bukurešf—Spartak Trnava — I. kolo PMEZ v kopané 17.25 O hrdinství 18.15 Veletržní vteřiny 18.40 Večerníček 19.25 Tváří v tvář ;Tr 19.40 Chvíle pro písničku 19.50 Co so děje ve světě 20.00 Já, Axel César Springer. Cel­ta ke slávě. IV. 20.55 Písnička Jak v máji kvót 21.15 Nejenom na nebi 21.40 Hovoříme o filmu Film zachycuje události kolem katastrofy vzducho­lodi ITAUA v roce 1928. Pří­běh je zarámován do vizi generála Nobileho, který po řadě let vzpomíná v hale římského domu na své přá­tele a na míru vlny. Scená­risté Roberto Bolt a Ennio de Conclnnl měli к dispozici řadu autentických materiálů, setkali se s posledními žijí­cími účastníky Nobileho vý­pravy (mezi ně patři 1 náš akademik František Běhou­nek, kterého ve filmu ztě­lesnil sovětský herec Jurij Vizbor). Těchto materiálů nevyužili Jen к věrné re­konstrukci katastrofy, ale 1 к hlubšímu studiu všech účastníků výpravy а к od­haleni příčin a skrytých mo­tivů Jejich činů. Film se odehrává ve dvou rovinách, z nichž jednu tvoří osud po­lární výpravy od startu přes katastrofu až к záchraně expedice sovětským ledobor- Další film sovětsko-italské koprodukce cem Krasinem, druhou sláva a zavrženi generála Nobila a psychologický vnitřní pro­blém Jeho viny. Tvůrcům se podařilo z dnes již historic­ké události vytvořit současný příběh o vině a trestu. Do příběhu přikomponovall, nutno říci, že s velkou mírou a vkusu, postavu Valérie, kte­rou vytvořila filmová hvězda Claudia Cardinalová. Před natáčením filmu vznik­ly určité obavy, zda téměř sedmdesátiletý sovětský fil­mový režisér Michail Kalato­zov najde stejnou „řeč“ s přemírou hvězd, které fil­mový podnik tohoto charak­teru přilákal. Byla známa jeho přesnost a velká náročnost к hereckým představitelům, která mu vynesla úspěchy např. ve filmech „Jeřábi táh­nou“ nebo „Neodeslaný do­pis“. Již při natočeni prvních metrů filmu se tyto obavy rozplynuly, o čemž svědčí 1 výrok Claudie Cardina­­lové, která je v Sovětském svazu tak populární: „Kala­tozova jsme mezi sebou na­zývali »starý maestro«. Jeho autorita při natáčeni je ob­rovská. Je vzácně mlčenlivý, ale co řekne, je vždy důle­žité a přesné.“ Vedle zahra­ničních hereckých hvězd vy­nikly i výkony domácích herců. Za všechny jmenujme alespoň předního lítevského interpreta Donatase Banionise v roli Mariana. V tomto filmu nejde Jen o dobrodružství s tvrdými filmovými muži. Hrdinství Je tu neokázalé, ale tlm sku­tečnější a větší. Příběh fil­mu ukazuje také obrovskou lidskou solidaritu. KAREL HOLÝ ČERVENÝ STAN V současné dobé přichází do premiérových kin so­­větsko-italský koprodakčni film režiséra Michaila Kala­tozova Červený stan, který byl zařazen do kolekce filmů letni části FFP. V místech, kde byl uveden, se setkal s velkým zájmem festivalových diváků. Д Záběr z filmu Michaila Kalatozova „Červený stan". Kytička Adě Nordenové Včera se dolila osmdesáti let zasloulllá umělkyni a nositelka Rádo práce, dramatická umělkyni Ada Nordenová. V Ostrčilově éře byla pěvkyně přední oidobon opery Národního divadle. Méně je mámo, že svými uměleckými začátky je jubilantka ásce spjata e Plzni, kde prožila své dětství a začala tn I svou pěveckou dráhu. Ada Nordenová, jejíž mamin­ka byla sestrou národního uměl­ce skladatele Jos. B. Foerstra, byla okouzlena hudbou a diva­dlem Již od svých studentských let. Do plzeflského divadla byla angažována za ředitele Karla Veverky v roce 1813, zároveň v té době zpívala sélově v Plz­ni 1 na koncertech Hlaholu. Ve válečných létech se na čas di­vadla vzdala a studovala zpěv v Praze u K. Walersteina. Po válce se stala primadonou ostravské opery a na podzim 1922 se vrátila do Plzně, aby tu oslnila svým mimořádným pěveckým uměním 1 hereckým projevem. Třebaže pobyla tehdy v plzeňské opeře pouze dva ro­ky, jsou dodnes pro ty, kdo byli svědky jejího umění, nezapome­nutelné její velké operní par­tie, a to zvláště role lyrické, Rusalka, Mařenka, Vendulka a Julie. Z Plzně odešla přímo do pražského Národního divadla. Dnes se západočeská veřej­nost připojuje к těm, kteří Ju­­bilantce vřela děkuji za její velké umění a přeji jl do dal­ších let hodně zdraví a spoko­jenosti. (5p) Rokycanští neměli prázdniny Členové loHtkářského sou­boru při Okresním domě kul­tury v Rokycanech nezaháleli ani o prázdninách. Rozhodli se, že nezatíží rozpočet Okres­ního domu za údržbu klu­bovny a dílny. Cdržbu udě­lali sami a odpracované hodiny věnnjl na počest vo­leb do zastupitelských orgánů. Pěkně vymalovali obě míst­nosti, natřeli podlahy a na­lakovali boční dřevěné oblo­ženi stěn v klubovně. Celkem odpracovali na této brigádě 200 hodin. Nyní, po prázd­ninách, se připravuji na no­vou sezónu, kterou chtěj! zahájit koncem záři I přes komplikace s místním kinem, které bude v jejich divadélku dočasně hrát než kino opraví. Nebyli jsme pasivními členy Svazu přátel Sjezd vysoce oceňuje práci SČSP, kterou v minulém obdob! vykonal při rozvíjeni a upevňováni československo-sovětského přátelství. Okolem SČSP bude i nadále přesvědčivě a působivě seznamovat naše pracující s vý­sledky a úkoly sovětské společnosti a upevňovat tak bratrství mezi našim • sovětským lidem. Z Rezoluce XIV. sjezdu KSČ. Vznikem Sovětského svazu, prvního socialistického státu, bylo narušeno kapitalistické světové panství. Proto buržoazie všech zemi spustila palbu pomluv a pochyb proti první repub­lice sovětů. Také česká a slovenská buržoazie, spolu s tehdy vládnou­cími politickými stranami, pouštěla mezi lid hanebné výmysly a štvaní proti Sovětskému svazu. К tomu Jim pomáhala masarykovská a benešov­­ská protisovětská politika a tisíce bělogvardějců. Teprve tlak pracují­cích a vzrůst váhy SSSR na mezi­národním fóru přinutil českosloven­skou vládu к tomu, že byla nucena, jako jedna z posledních, uznat v ro­ce 1934 SSSR. Když byl v roce 1935 také V Plzni založen výbor Svazu přátel SSSR, bylo nás několik v odděleni Zapalo­vače v plzeňské Škodovce, kteří jsme se ihned stali členy. Přestože byla uzavřena československo-sovětská spojenecká smlouva a navázány dip­lomatické styky, protisovětská poli­tická orientace se nezměnila a kam­paň proti sovětům trvala dál. Okolem organizace a jejich členů bylo tenkrát říkat lidem pravdu o této první nejdemokratlčtější zemi na světě. Jestliže výbor Svazu přátel SSSR zajišfoval přednášky a filmy, nebyli Jsme pasivními diváky a po­sluchači, ale cítili Jame povinnost také něco délat. Poznatky z před­nášek a filmů Jsme rozšiřovali dál na pracovlštloh a v místech svého bydliště. Jedním a důležitých úkolů byla propagace a rozšiřováni tehdy vycházejícího časopisu Svět sovětů. Pravicoví funkcionáři politických stran, které ve Škodovce vládly, proti němu však bojovali stejně jako proti komunistickému tisku. Sváděli pracující, aby Je] nekupovali, sami jej však četli, aby mohli demagogic­kými řečmi vyvracet dělníkům prav­divé články. My jsme tehdy poznávali Sovětský svaz z přednášek, filmů a hlavně z časopisu Svět sovětů. Dovídali jsme se také o životě pracujících v So­větském svazu, rozvoji vědy a kul­tury 1 o gigantických stavbách. Dále o neustále silici slavné Rudé armá­dě — záštitě míru, o slavných veli­telích maršálech Vorošllovovl, Bu­­donném a o legendárních kozácích. Poznávali jsme život a práci soudru­hů Lenina, Stalina a mírovou poli­tiku Sovětského svazu. Zaujaly nás mírové projevy tehdy nejpopulárněj­šího diplomata SSSR Maxima Litvi­nova ve Společnosti národů v Zene­­vě, které burcovaly svět proti hroz­bě fašismu a za obhajobu malých národů, mezi nimi Československa. Učarovala nám země, kde byla skutečná sociální a národnostní svoboda. V Sovětském svazu jsme nebyli a přesto jsme v něj pevně věřili a jak doba ukázala, ve své víře jsme se nezklamali. Komunistická strana Českosloven­ska prodělala za předmnichovské re­publiky různé krize, z odpadlíků se stávali různí likvidátoři a trocklsté, Jichž bylo využíváno proti SSSR. V odděleni Zapalovače Jsme sl vy­tkli úkol propagovat a rozšiřovat Svět sovětů. Půjčovali Jsme i vlastni výtisky, které se nám většinou ne­vrátily a pokud ano, tak pořádně usmolené. To jsme měli vždy radost, protože bylo zřejmé, že je mělo v rukou hodně lidí. Používali jsme 1 Jiné metody. Sáh­li jsme do vlastních kapes, koupili vždy několik čísel, půjčili je na pra­covišti, dali к přečtení dalším pracu­jícím, a tak jsme získávali nové odběratele. Soudružka Marie škardová, která vedla Svaz, postavila se častokrát к hlavní bráně Škodovky a jako kamelot nabízela vycházejícím ško­­dovákům Svět sovětů a vyvolávala často obsah výtisku, např.: maršál BlOcher na Dálném východě, nepře­možitelná hráz proti japonskému imperialismu v Mandžukuo, přehlíd­ka slavné Rudé armády v Moskvě apod. V roce 1937 se chystala zakázka pro Sovětský svaz. Jako u každé ob­jednávky se napřed připravovaly ma­lé série a po vyzkoušeni byla zahá­jena výroba. Proto u tř-Mo malých sérií záleželo na jejich zpracováni. Bylo našim úkolem toto sledovat a dostat série ke zpracováni. Mistr Martin Poslední sám vždy přišel se slovy: „Tu máte práci, rusofilové, a udělejte to dobře!“ A tak i na tomto úseku Jsme plnili svůj úkol. Bohužel к výrobě nedošlo, přišel podzim roku 1938 a fašismus pře­kročil naše hranice. I pak Jsme se jako členové Svaz" přátel SSSR snažili být vždy aktivní VACLAV JANOUŠEK, Plzeň Pacienti budou rádi Svutin — izolační krycí obvaz je československoa no­vinkou, kterou začali vyrábět ve Státním výzkumném ústavu textilním v Liberci. Tento nový zdravotnický ma­teriál, který Liberečtí zhotovují v několika velikostech, lékaři s úspěchem zkoušej! především v plastické chirur­gii, na sešité rány po břišních operacích 1 к rychlému hojeni poškozené kůže po úrazech. Svutin se velmi osvěd­čil i jako obvaz ke kryti defektů po odříznuti kožního transplantátu. Už první zkoušky ukázaly výhodu bezbo­lestné manipulace s novým obvazem. Tuto přednost po­strádá tradiční tylový obvaz napuštěný masti, jenž pevně přilne к ráně a po odstranění působí krvácení a bolest pacientovi. I®) ■ Výstava „Věčné moře“ „Věčné moře“ oslavuji obra­zy akademického malíře Sva­topluka Sulka v Nové síni ve Voršilské ulici v Praze. Za svého pobytu v jlžn! Francii, na pobřeží Středozemního mo­ře, na Korsice a na Korčule v letech 1988—1970 vytěžil bo­hatství námětů, které ztvárnil v souboru 82 olejů, pastelů a kreseb, zachycujících tvrdý život rybářů, s nimiž vyjížděl na moře. Výstava potrvá do 3. října. ■ Pivovar ustoupí uhlí Nový pivovar o kapacitě 800 tisíc hektolitrů piva a 200 000 hektolitrů nealkoholických ná­pojů začali stavět zaměstnan­ci teplické Konstruktlvy u ob­ce Sedlec na Mostecku. Nový p: nvar bude dokončen v roce 1978. Nahradí výrobu mostec­kého pivovaru, který ustoupl těžbě uhlí. ■ Pokrokové tradice v hudbě Ve výstavní síni Divadla hudby v Praze je výstava „Po­krokové tradice v české slovenské hudbě“. V rukopi­a sech, notových tiscích, gramo­fonových nahrávkch, fotogra­fiích hudebních skladatelů a publikacích nabízí se krátké ohlédnutí na podíl hudby obou našich národů na všech po­­krokových proudech národních dějin. Celá expozice, rozvržená do šesti částí, zachycuje chro­nologicky husitskou tradici, boj proletariátu a českých hudebníků proti fašismu, hr­dinství účastníků SNP 1 citli­vé reakce dnešních hudebních skladatelů na současnost. ■ V Tenlicích kvetou kaštany Do jarního hávu se začaly oblékat kaštany na Leninově ulici v Teplicích. Vedle sta­rých zažloutlých Uštů vypu­čely a rozvinuly se na nich nové zelené listy a také bílé květy. Tento rozmar přírody způsobilo letošní dlouhé teplé počasí.neobvykle ■ Nejlepší literární dílo v USA Černošská akademie umění v New Yorku udělila první cenu za nejlepší literární dí­lo vydané v USA v posledních dvou letech knize „Soledad­­ský bratr“. Autorem je George Jackson, jeden z vůdců boje za občanská práva černochů v USA, který byl nedávno za­vražděn ve vězení. Jackson ve své knize, kterou napsal ve vězeňský cele, odhaluje sys­tém politického útlaku v USA a kruté a nelidské chování vězeňských úřadů к vězňům. ■ Kde se zrodil Kyjev Pozůstatky nejstarší ruská kamenné stavby — paláce prv­ních ruských knížat, nalezli kyjevštl archeologové při vy­­kopávkách na kopci nad Dně­prem. Domnívají se, že pochá­zejí ze začátku 10. století. Ar­cheologové nalezli na tomto kopci dokonce i četné pozů­statky domů, pecí a hospodář­ského náčiní ze 6. století. Na základě těchto nálezů předpo­kládají, že právě zde se zro­dil Kyjev — „Matka ruských měst“. Křížovka na středu Když nemáš co na sebe, zjistíš, že . . . (dokončení výroku N. Ostrovského najdete v tajence dnešní křížovky). VODOROVNÉ: A. Opak pod­jezdu - B. Chem. zn. osmia, trn — C. Puls, řecké písmeno — D. Starý název paši automobilky, či­­chací ústrojí — E. Slepičí slabika, cenný papír, zkr. registrované tu­ny - F. Travnaté rostliny - G. Zahraniční agentura, mužské jmé­no - H. Karetní výraz, autoznač­­ky Hongkongu a Rumunska — I. Oslavné básně, zkr. autonomní oblasti (v SSSR) - Obilný vous, římskými číslicemi 950 — K. Závod ve Slaném - L. Označení našich letadel, judský král, mezinárod­ní značka finskýoh železničních vozů — M. Autoznačky Libanonu a Švédsko, oblak — N. Obec u Plzně, staročeské vztažné zájmeno — O. Domácké ženské jméno, ou* toznačka okresu Karviná — P. Lil. SVISLE: 1. Německy „bída", úřední spisy, odvětví, textilní rost­lina -- 2. Přísedící, obiloviny, podnebí — 3. Solmirační slabika, zkr. filipínské letecké společnosti, jedna z autoznaček okresu Pra­­ha-město, jméno zpěvačky Stau­­bertové, měl vidiny - 4 .Tajenka — 5. Město ve Velké Británii, zá­palka, plošná míra, papoušek, zkr. pro akční výbor — 6. Značka našioh traktorů, umělé Černé bar­vivo, dívčí Jméno — 7. Podagra, sloh, cizí mužské Jméno, německy „úhoř", (lok) Л 2 3 4 5 6 7 XXXM — Kolikrát tl mám fikat, abys и mašiny nepil... Kreslil JAN BENÄČAN # ODPOVÍDÁME na OKOIV ze středečního, pátečního a úter­ního luštitelského koutku: Hřebe­novka: „Julius Fučík — Berlín." Koníček: „Na onom místě, kde mí srdce bije, v kabátě nosím kníž­ku rudou. Síla mé strany v Jejích stránkách žije. A když ml vypráví o létech, které budou, pálí. A žene vpřed. Až myslíš: požár v nf je." Královská procházka na pá­­tek: „Jak kalendář ukazuje, láří vládu nastupuje. Bože, Boře, ten čas letí! Do školy se těší děti. Tatíne'- mé jiné touhy, Čekal na to již čas dlouhý, apetit má velký na švestkové knedlíky. Autor." Křížovka na úterý: „Jed lásky pronikne I očima." (kra) PRAVDA • 15. září 1971 * 5

Next