Pravda, květen 1973 (LIV/102-128)
1973-05-01 / No. 102
Ať žije První máj - svátek pracujících celého světa! Blahopřáni к Svátku práce PLZEŇ (bb) — Včera, v předvečer oslav 1. máje, obdržel vedoucí tajemník KV KSČ v Plzni soudruh Jan Šimek blahopřejné telegramy к mezinárodnímu Svátku práce od soudruhů z družebnfcb oblastí. Jménem oblastního výboru KSSS ve Sverdlovsku pozdravuje komunisty i všechny pracující Západočeského kraje a přeje jim mnoho úspěchů v dalším budování socialismu první tajemník oblastního výboru KSSS Jakov Petrovič Rjabov. Také první tajemník krajského výboru SED z Gery Herbert Ziegenhahn blahopřál při příležitosti nadcházejícího 1. máje. Blahopřejné telegramy obdobného znění zaslal KV KSČ v Plzni do družehních krajů v SSSR Tradiční vyznamenávání na Pražském hradě PRAHA (tk) — Jak se již u nás stalo tradici před 1. májem, byla včera v historických prostorách Pražského hradu propůjčena nejlapšlm pracovníkům a kolektivům nejvyšší státní vyznamenání a uděleny státní ceny Klementa Gottwalda. Na návrh GV KSČ, vlády ČSSR, národních vlád a ministra národní obrany propůjčil president republiky armádní generál Ludvik Svoboda čestný titul hrdina socialistické práce a Rád práce 40 kolektivům a jednotlivcům. Je mezi nimi ing. Karel Mašek, poradce ředitele závodu pro technické záležitosti, rozvoj a perspektivu n. p. Škoda Plzeň, kterému byl propůjčen Rád práce (včera jsme mylně uvedli titul hrdina socialistické práce). Dále president republiky udělil 25 státních cen Klementa Gottwalda. Předseda vlády ČSSR dr. Lubomír Štrougal v projevu připomněl, že vyznamenaní nedosáhlí výsledků své práce lehce a snadno, že museli překonat mnohé obtíže a překážky. „Při vyznamenávání vás, kteří stojíte v prvních řadách široké fronty práce, současně vysoce oceňujeme tisíce dělníků, družstevních rolníků, pokrokové inteligence a kolektivů brigád socialistické práce. Oceňujeme všechny, z jejichž obětavého úsilí vyrůstá ekonomická síla naší země a blahobyt jejího lidu, kteří přispívají к tomu, aby se naše dílo dařilo a naše plány a záměry se proměnily ve skutek,“ zdůraznil soudruh Štrougal. a Řekl dále, že v rychlejším důslednějším uplatňování nejnovějších poznatků v pra-xi musí sehrát aktivnější úlohu i jednotlivé stupně hospodářského řízení. Pro ně by se mělo stát věcí osobní cti, aby všechno prospěšné, co se kde zrodilo, bylo v jejich podniku uplatněno. Přitom je ovšem samozřejmé, že čemu jsme se dříve naučili, stále rychleji Pokračováni na 2. str. • NDR — Sverdlovska a Gery.PRAVDA ORGAN ZÁPADOČESKÉHO KV KSC Ročník 54 ф Číslo 102 Úterý 1. V. 1973 ф 50 hol. ú terní PROLETÁŘI VŠECH ZEMÍ,SPOJTE SE! DELEGACI ZE SVERDLOVSKA přijal včera dopoledne vedoucí tajemník KV KSC lan Šimek. Soudruzi mu sdělili své dojmy z návštěvy v Západočeském kraji. V besedě pak hovořili o otázkách, které zajímají pracovníky obou druíebních krajů. ■ . Foto PRAVDA — J. FIDLER Kresba M. Jílkové Soudruh Jan Simek přijal averdlovskon delegaci Na společné cestě PLZEŇ (bb) — Před závěrem pobytu delegace oblastního výboru KSSS ze Sverdlovska v západních Čechách přijal včera dopoledne milé hosty vedoucí tajemník krajského výboru KSČ v Plzni soudruh Jan Šimek. Na sekretariátu KV besedovali tajemník oblastního výboru KSSS Evžen Alexandrovič Korovin, místopředseda oblastního výkonného výboru sovětu Vasil Nikolajevič Jakuncev, první tajemník městského výboru KSSS v Asbestu Leonid Timofiejevič Belavin a pracovnice závodu „Uralobuv“, hrdinka socialistické práce Anna Dmitrijevňa Martjuševa, zejména o hlavním cíli své přátelské mise — studiu stranické práce v oblasti služeb. „Mohli jsme se seznámit se vším, co nás zajímalo, a navíc nás všude čekalo neobyčejně vřelé přijetí,“ řekl vedoucí sverdlovské delegace soudruh Korovin. Ocenil také činnost jednotlivých stranických organizací v místech, která delegace během svého týdenního pobytu v Západočeském kraji navštívila, a to zejména pří aktivitě pracujících na plnění plánů, výchově 1 rozšiřování členské základny. Když hovořil o současných úkolech Sverdlovské oblasti, vyzvedl dobré ekonomické výsledky z počátku tohoto roku, které vytvořily příznivý základ pro splnění všech úkolů rozhodujícího roku sovětské pětiletky. Připomenul, že velká pozornost Pokračováni na 2. str. J e první máj. Znějí pochody dechovek, lidé jsou nějak jiní než včera a než budou zítra. Stisky rukou jsou upřímnější. Je vskutku svátek nás všech! Ale ve výrobně oceli musí neustále hořet oheň v pecích. Při zakolísání je hned na „martinkách" havárie, která si vyžádá značné náklady na opravy. Ale I tady jsou hospodáři. Je tu od rána minimální počet pracovníků, ale jsou tady, ve službě. Výrobna oceli, metalurgická základna plzeňské Škodovky. Provoz hutí, který zajišťuje polovinu objemu oceli pro celý národní podnik. Úkoly tu mají rok od roku náročnější, protože stoupají v poslední době požadavky na legované oceli. Na tomhle pracovišti, u siemens-martinských pecí i na „elektrikách" jsou opravdoví chlapi. Tavič Václav Kalina se podíval na hodiny a oblékl si rukavice s osbestovou ochranou. Je třeba vzít vzorek oceli. „Ústa" kyselé „martinky" se otevírají a na vzdálenost několika metrů na nás dýchl nesnesitelný žár. Oči se před ním přivírají... Je tu u svého cechu už dvaadvacet roků. „Kolik jsem tu prožil prvních májů? Těžko to počítat, jak to podle směn vyv chózelo. Ale pár šichet jsem tu už byl době, kdy ostatní oslavovali svátek práce — 1. máj. Ale myslím si, že je to takového nejkrásnější, nejdůstojnější oslava svátku. U nás střídání směn je zákonem." na Dneska tavič Václav Kalina nastupuje noční směnu. Spolu s ním i četař Ladislav Slavotínek. „Dnes ocel nepoteče. Služba jen kontroluje, zda jsou v pořádku nejen martinky, ale i elektrické pece. Naše čtvrtá směna je to padesát lidí — začíná připravovat pece pro ranní směnu. Kolem desáté hodiny zítra dopoledne by měla být opět první tavba. Pro nás to znamená postupně připravit vhodný šrot, zajistit dostatek plynu, vysušit o předehřát odlévací pánve S četařem Slovotínkem pokračuji v rozhovoru. Jde mi o to, jakou má brigádo zmetkovitost, jak hospodaří. „Po pravdě řečeno, jak už to na takových pracovištích bývá, máme střídavé výsledky. Záleží to na chemickém složení surovin. Nyní stále častěji odléváme vysoce legované oceli — a jejich výroba je značně složitá. A pak taky hodně záleží na štěstí.- Ale pod limitem zmetků jsme stále. V loňském roce jsme za poslední čtvrtletí byli na druhém místě. Horši to už nebývá. Na úsporách to je ročně vždy kolem sta tisíc korun, v celém středisku siemensmartinských pecí to je na osm set tisíc korun." Je první máj. Znějí pochody dechovek. A tady, ve výrobně oceli závody Hutě, n. p. Škoda v Plzni hoří pod "martinkami" oheň. Za chvíli nastoupí čtvrtá směna — aby připravila na zítřejší ráno první tavbu po svátku práce. MIROSLAV TÁBORSKÝ »Martinky hoří...« C ím to je, že vždycky v prvomájovém ránu nestačí běžná slova a člověk zatouží být velikým básníkem? Někoho se zmocní sváteční nálada sotva zaslechne první veselé tány dechovky, jiného ve chvíli, kdy splyne s mohutnou lidskou řekou pestrého průvodu. Mnohým teprve 1. máj dokonale připomene, že nastává nejkrásnější období roku, plné květft a lásky. Ale všichni, jeden vedle druhého, se cítíme součástí oné obrovské síly, která je schopna doslova hýbat světem. Sovětský spisovatel Petr Pavlenko zvolil pro jednu ze svých knih výmluvné motto: „Kdyby vzdychl všechen lid, byl by rázem vítr; kdyby dupl všechen lid, bylo by zemětřesení...“ Taková je to sílat A patřit к ní je velký, dobrý, povznášející pocit. Čest a hrdost — se vším, co si lze pod těmito kategoriemi lidských hodnot představit. A co je už neodmyslitelné od našich socialistických Prvních májů, které konfrontují vztahy člověka к práci, к jeho povolání, ke kolektivu, к fabrice, ke společnosti; jejímiž jsme atomy a molekulami. Zbytečně bychom se v dnešním dnu rozplývali nadšením nad nádherou přírody, nad zářivými snítky zlatého deště, nadarmo bychom citovali Karla Hynka Máchu či pěli ódy nad rodnou vlastí, kdybychom zůstávali hluší к jejím potřebám, к jejímu rozvoji a úspěchům. Rozhlédněme se po průvodu: každý transparent o splnění či naopak vyhlášení závazku je záznamem oné cti a hrdosti lidí naší velké epochy — komunistů, odborářů, svazáků. Dělníků, lékařů, prodavačů, učitelů, rolníků. Bez fanfár, ale také — což je nesmírně důležité — bez frází a balastu. Neboť je to přirozená touha vyjádřit svůj podíl na společných úspěších práce, jíž žijeme. Je to odpověď na otázku, jak jsme převzali odkaz revolučních Prvých májů a jak rozvíjíme dílo, za které v právě takových májových dnech bojovali naši otcové. Při myšlenkách na ně se ještě pozorněji rozhlédněme po průvodu a zpytujme svědomí při pohledu na naši — budoucnost. Jsou jí plné ulice. Zdravá a rozesmátá bere město útokem šťastného dětství. Mladá generace, do níž vkládáme své naděje; dáváme jí to nejlepší, staráme se o ni, aby dobře připravena jednou převzala naši štafetu. Včetně internacionální touhy po přátelství a porozumění, jež patří odjakživa k prvomájové atmosféře. Proti všemu, co je dosud ve světě staré, shnilé a špatné, co brání, aby všechny děti na naší planetě měly chléb a bezstarostné slunce nad hlavou. Na jedné plzeňské škole vyvěsili velký obraz černých, bílých i šikmookých, kteří se drží za ruce a symbolizují odvěvěkou tužbu lidstva. Stal se skutkem už v celé socialistické třetině zeměkoule. V dalekém světě však stále defiluje válečná smrt, jíž lidé draze vykupují svou budoucnost, která je naší přítomností. Mír zdaleka není jenom Picassova holubice,. houfně se bělající nad dnešními průvody. Mír je především myšlenka bránit velký sen, že lidstvo, které rozprostřelo své ruce do vesmíru, zbaví matku Zemi nesmyslného zabíjení. Mír je hodnota naší práce a činu, patřících к opravdovým nadějím této doby, s nimiž spojujeme i dnešní svátek práce. Ut) Taková je to síla