Pravda, březen 1974 (LV/57-76)

1974-03-29 / No. 75

St. Rázl v Plzni PLZEŇ (hc) — Včera při­lil vedoucí tajemník KV KSČ Jan Šimek místopředsedu vlá­dy ČSR inž. Stanislava Rázla. V přítomnosti tajemníka KV KSČ Václava Janouška, ge­nerálního ředitele oborového podniku Škoda Václava Klai­­la a místopředsedy ZKNV Jo­sefa Žáka se zajímal o otáz­ky související s plněním vo­lebních programů. Potom soudruh Rázl navštívil pri­mátora města Plzně Eduarda Kopáčka, s nímž projednával problémy týkající se rozvoje krajského města. V odpoled­ních hodinách navštívil mís­topředseda vlády ČSR oboro­vý podnik Škoda a večer se zúčastnil veřejné schůze ob­čanů v Plzni-Božkově. i TROLETÁ ftl VŠECH ZEMI, SPOJTE SE! rfUM.HI Slova studentů: Jsou našimi nejlepšími rádci PLZEŇ (r) — Kolikrát asi včera zaznělo z úst studen­ts tů blahopřání ke svátku jejich učitelům a profesorům. == Snad se zdálo být jenom formálním, ale není tomu tak. =~ Každý žák, třeba si to ještě ani sám neuvědomuje, vidí =■— ve svém učiteli člověka s notnou dávkou moudrosti i lidského pochopení. Za stovky mladých gratulantů při- = nášíme našim pedagogům alespoň malý důkaz studeni­ac ské upřímnosti. VŠESTRANNÁ POMOC učitelO Našim profesorům jsme včera ráno neděkovali jen formálně, ale opravdu od srdce. Jsme jim vděčni za je­jich náročnost při vyučová­ní i za pomocnou ruku, kte­rou nám pravidelně podávají v mimoškolní činnosti. Právě oni mají svůj významný po­v díl na řadě našich úspěchů soutěžích kulturních ne­bo sportovních, stejně jako v pravidelné práci SSM. Nikoli náhodou máme v na­šich svazáckých řadách dvě úspěšné československé re­prezentantky ve spojtu, naše svazácké družstvo školy zví­tězilo v okresní soutěži „Co víš o SSSR“ a pravidelně se můžeme radovat z dalších ví­tězství. Profesorský sbor v čele s ředitelkou Alenou Horáčko­vou iniciativně spolupracuje s celoškolským výborem SSM. Dva profesoři jsou dokonce členy naší svazácké organi­zace a pomáhají nám přede: vším jako lektoři politického vzdělávání. To všechno si, zvláště silně uvědomujeme právě při oslavách Dne uči­telů. PETR HÁLA, předseda celoškolského výboru SSM gymnasia v Mar. Lázních MÁME HO RÁDI My studenti a učni naší školy si velice vážíme peda­gogické práce našeho sou­druha ředitele ing. Miroslava Maška. Všemožně nám pomá­há při akcích, které by se bez jeho podpory těžko usku­tečňovaly, ochotně spolupra­cuje se ZO SSM. Zajistil ku­příkladu finanční pomoc a tak jsme ve škole založili hudební skupinu. Dal i pod­nět k svépomocné výstavbě sauny, která bude letos nej­větší akcí svazáků na škole. Že se soudruh ředitel věnu­je mladým lidem s pochope­ním. o tom svědčí i kurs psa­ní strojem, který na škole vede a dále jeho sportovní zaujetí i vlastní aktivní čin­nost Chtěl bych jménem všech studentů školy popřát Pokračováni na str 2 0 úkolech Federálního shromážděni Před ratifikací smlouvy PRAHA (č) — V souvislosti se svoláním jarního zasedání Federálního shromáždění presidentem republiky poskytli před­seda Sněmovny lidu Václav David a předseda Sněmovny ná­rodů Dalibor Hanes Cs. tiskové kanceláři interview. Na‘otáz­ku co bude hlavním předmětem jednání orgánů nejvyššího zákonodárného sboru ČSSR řekli, že FS bude svou konkrétní činností napomáhat k realizaci závěrů XIV. sjezdu KSČ a plenárních zasedání ÜV KSČ. V druhé polovině dubna se uskuteční společná schůze obou sněmoven FS, v níž bude projednáván legislativní program a některé mezinárodní smlouvy. Z osnov zákonů přichází v úvahu návrh zákona o Sboru národní bezpečnosti a návrh celního zákona. Přije­tím zákona o Sboru národní bezpečnosti se vytvoří daší před­­pokady k ještě účinnějšímu plnění úkolu Sboru národní bez­pečnosti. Osnova celního zákona odstraňuje nedostatky dosa­vadní zastaralé právní úpravy a jednoznačně vymezuje úko­ly orgánů celní správy na všech stupních. Vláda ČSSR předložila Federálnímu shromáždění k souhla­su smlouvu o vzájemných vztazích mezi ČSSR a NSR. Smlou­va byla již postoupena k projednání ústavně právním a za­hraničním výborům obou sněmoven. Československá veřej­nost bude jistě průběh tohoto jednání se zájmem pozorně sledovat. Ratifikováním smlouvy bude učiněna tečka za ne­blahou minulostí, která pro náš lid v letech 1938—1945 zna­menala velké utrpení. Uváděním smlouvy do života se vy­tvoří solidní základna pro rozvoj vzájemných vztahů mezi ČSSR a NSR na principech mírového soužití, řekli mj. před­stavitelé FS. LÁZEŇŠTÍ HOSTE při pitné kúře na kolonádě Cs.-sovětského přátelství v Karlových Varech u pramene kníiete Václava. Foto ARPÁD KOVÁČ Jednání zahájena PRAHA (č) — V budově ÚV KSČ v Praze bylo včera zahájeno jednání mezi čes­koslovenskou a korejskou stranickou a vládní delega­cí. Za československou stra­nu vedl jednání člen před­sednictva a tajemník OV KSČ Vasil Bilak. V čele korejské stranické a vládní delegace, která je v Československu na oficiální návštěvě, byl člen politického byra a tajemník OV Korejské strany práce Kim Dong-gju. Delegace se informovaly o současné si­tuaci v obou zemích a pro­jednaly otázky další vzájem­né spolupráce. > Jednání pro­běhlo v soudružském a přá­telském ovzduší. ONO TO NENÍ PŘÍJEMNĚ vstávat do jarního mlhavého rána, kdy je teploměr jen dva či tři stupně nad nulou. Ale na pole Státního statku Bor u Tachova vy­jely traktory se secími stroji. Je to marné, pole chtějí své, a to je také neklam­nou známkou jistého jara. Na hospodářství Staré Sedlo vyjela také komplexně mechanizovaná brigáda sít ječmen. Na lánu, kde jsme se zastavili, plnil trakto­rista J. Komárek secí stroj odrůdou Diamant. Foto Pravda J. FIDLER Z jednání krajských konferencí odborových svazů Odboráři s novými úkoíy PLZEŇ (an) — V malém sále Odborového domu v Plzni včera skončila dvoudenní konference Odborového svazu pra­covníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu. Přes 200 účastníků přivítalo mezi sebou delegaci KV KSČ v Plzni, vedenou tajemníkem Josefem Mevaldem, Zdenu Křištovou z ÜRO a zástupce ČVOS. Zprávu o činnosti KVOS a úkolech pro další období přednesla předsedkyně jar­mila Luxová. Podstatnou část svého projevu věnovala spo­luúčasti KVOS při plnění eko­nomických úkolů 58 kraj­ských podniků, závodů provozů v uplynulém funkč­a ním období. V rámci kraje byla překročena hrubá výro­ba o 27 miliónů 455 tisíc ko-run a výroba zboží o 6 mi­liónů 376 tisíc korun. Na těchto dobrých výsledcích se největší měrou podílí klatov­ský Kozak a PČP v Nejdku. jednání pokračovalo disku­si delegátů, po které obdržel dlouholetý pracovník n. p. Tosta Aš Jaroslav Rybák Zla­tý odznak ROH za příklad­nou činnost. Včera delegáti vyslechli zprávu o výsledku voleb na konferenci KOR a přijali usnesení, v němž jsou zakotveny hlavní úkoly pra­covníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu na letošní rok. — V -PLZEŇ (vř) — Včera byla v Plzni zahájena dvoudenní krajská konference Odborové-Pokračování na str. 2. Cenná Iniciativa NEJDEK (fk) — Členové ČVTS v závodě Metalis v Nejd­ku se v letošním roce podí­lejí na úsporách energie, ma­teriálu a nákladů. Zavedením ostřihování odlitků u licích strojů ve slévárně I. a II. v závodě a řešením konstrukčních forem nových vtoko­vé sopstavy ušetří závod le­tos na nákladech osmkrát sto tisíc korun. Na výroční schůzi ve stře­du přijalo 87 členů závodní pobočky kolektivní závazek. Přihlásili se do soutěže o nejlepší zlepšovací námět v oblasti úspor energie a sní­žení pracnosti výroby. V té­to soutěži chtějí v letošním roce dosáhnout úspor dalších nejméně 50 tisíc korun. Ze včerejších oslav Dne učitelů Oceněni výchovné práce PLZEN (od našich zpravoda­jů) — Na mnoha místech kraje se sešli pedagogičtí pracovníci na slavnostních aktívech ke Dni učitelů. Představitelé stranic­kých a státních orgánů na všech shromážděních vysoce ocenili člrtnost výchovných pra­covníků. Na okresní setkání se zašli podívat 1 naši zpravoda­jové. PLZEŇ (vř) — Jedním z nej­důležitějších úkolů naší společ­nostl je vychovávat mladou so­cialistickou generaci. Významné úspěchy plzeňských pedagogů v této oblasti ocenil včera na slavnostním shromáždění plzeň­ských učitelů primátor krajské­ho města Eduard Kopáček. Za přítomnosti místopředsedy ZKN.V Jaroslava Wiendla, tajem­níka MěstV KSČ inž. Jiřího Ko­peckého, vedoucího odboru Pokračováni na str. 2. J e první jarní den k tomu ještě vydařený. a Do střechy výrobní haly zá­vodu 02 v Nové Roli oboro­vého podniku Karlovarský porcelán se Již opírá jarní slunko. Jak je venku příjem­ně, tak uvnitř stoupá rtuť teploměru na teplotu, která už je člověku nepříjemná. Budoucí talíře, talířky, šál­ky i konvice ještě v měkkém stavu putují po lince a stále více dostávají svou koneč­nou podobu. V hale, kde pa­nují ženy, se muž lehce na­jde. A proto jsem snadno na­šel i Václava Janocha, zámeč­­nlka-opraváře. Když na obo­rovém ředitelství podniku byla vyslovena otázka o úspěšném zlepšovateli, oka­mžitě padlo jeho jméno: „Ten jeho poslední zlepšovák je výborný, určitě bude paten­tován.“ Člověk by si pomyslel, že to bude jistě „starý“ zkuše-ný „fachman“, když o jeho zlepšení se pějí takové chvá­ly. Zatím však jsme se setka­li s dvaatřicetiletým štíhlým mužem v modračkách. Samo­zřejmě, že první otázka patři­la jeho zlepšovákům. „Co vám mohu říci, vždyť já nejsem tak velký zlepšo­­vatel, loni tady byli jiní, lep­ší. Prostě když mně něco na­padne, co lidem ušetří práci, a zvláště namáhavou, tak to udělám.“ Při těch slovech jsem si vzpomněl na jednoho úspěš­ného zlepšovatele ze Škodov­ky, který rozděloval zlepšo­vatele na tři skupiny. Do té první, říkal, patří lidé, kteří vynalézají z lásky k práci a o odměnu se mnoho neza­jímají. Těch je hodně. Do druhé řadil ty, kteří přichá­zejí s hodnotnými zlepšova­cími návrhy, ale přitom hle­dí na odměny, které jsou hlavním důvodem jejich zlep­­šovatelské činnosti. A do tře­tí skupiny, o které říkal, že je nejslabší, řadil ty, kteří se za každou cenu snaží „vy­tlouci“ ze zlepšováků jen a jen peníze, bez ohledu na to, Jak pomáhají výrobě. Ne­chci se sice s tímto rozdě­lováním plně ztotožňovat, ale Václav Janoch určitě patří do té první. O jeho zlepšení jsem se přímo od něho mnoho nedo­zvěděl. „Pojcfte se na to ra­ději podívat,“ řekl. Na lince jsou zrovna konvice. Do fo­rem se automaticky nalévá licí hmota — tekutý porce­lán. Sádrová forma nasává do sebe vodu z licí hmoty, dochází k jejímu zatuhnutí na vnitřním plášti formy, a když asi po 20 minutách je dosaženo požadované síly konvice, automáticky se for­my obrátí a přebytečný kal z ní vyteče. Dno konvice je však vyklenuté a, vytékající kal na něm utvoří kapičky. A zde již nepomáhá žádná mechanizace, ale ruka ženy, která kapky odstraňuje a za­­čišťuje. Není to lehké, když je výrobek v obrácené polo­ze. Ani lidská ruka nemá ta­kový cit, a tak dochází 1 k proškrábnutí dna. To bylo, ale už není, díky Václavu Janochovi. Součásti linky se stal jeho zlepšovák. Namontoval do linky molita­nové houby, které ve fází, kdy hmota'přestává stékat a utváří kapku, ji automaticky odsávají. Prozatím je realizo­ván na jedné lince a podle odhadu uspoří půl pracovní síly, ale počítá se s úsporou větší. Ted už je silný tlak od pracovnic instalovat zlep­šovací návrh i na lince dru­hé. V kláštereckém závodě jsou podobné linky čtyři, v závodě Stará Role jedna a ve Dvorech také jedna. Tam všude bude postupně zlepšovací návrh Václava Ja­nocha usnadňovat a urych­lovat práci. Jeden přemýšlející člověk a jeho nápad znamená nové pracovní síly do výrobního procesu, což je také nejdů­­ležltějším úkolem komplexní socialistické racionalizace. FRANTIŠEK KOPECKÝ Nerad vidí dřinu

Next