Průboj, duben-červen 1971 (XXIII/77-153)
1971-06-11 / No. 137
Zamyšlení po XIV. sjezdu strany Proč milujeme svou vlast ky Za předmnichovské republipoužívalo hesla „Miluj svou vlast“ mnoho lidí, a nejčastějí měšťák. Vlast pro ně.ho představovala především jeho majetek. Dělal ze sebe velkého vlastence a myslel především na sebe. S přibývající a postupující fašizacf rád zapomínal navsvé nedávné vlastenectví a odmítal jakoukoliv revoluční akci. Myslel opět na svůj majetek. Ale nikdy nezapomněl tvrdit, že všichni musíme pro svou vlast pracovat, a myslel především na to, kolik mu tato cizí práce vynese. la Měšťáci rádi zneužívali heso práci. Když například v Baťově továrně vykládali dělníkům „Musíme hodně pracovat. aby si naše výrobky razily cestu do celého světa,“ současně jedním dechem prohlašov»'!, že se dělník musí spokojil se stanovenou mzdou, kterou jim Baťa poskytuje; ale o Baťových ziscích i ziscích jeho společníků stydlivě mlčeli. Hlásali ideály, které však pro ně neplatily. Měšťácký soudce soudil a vynášel rozsudky na ochranu republiky; stačilo mu zvolání slávy Sovětskému svazu, slávu spojenci naší republiky, aby vynesl rozsudek za „štvaní a hanobení republiky“. I ve Spisech Klementa Gottwalda jsou uvedena místa, která zabavil tehdejší prvorepublikánský cenzor, prý na ochranu republiky. A co „zlého“ v nich říká Kl. Gottwald, když po pravdě pranýřoval čachrářství bývalé vládní koalice, střelbu do dělníků a celé to pokrytectví mocipánů? Zákon na ochranu republiky tehdy „ochraňoval“ vše, co zachovávalo panství měšťáka. Jaká byla jjodstata vlastenectví před Mnichovem? Náš buržoa, než by přijal bratrskou pomoc Sovětského svazu, vydal raději tu republiku, kterou pokládal za svůj majetek, na pospas fašismu, aby si opět zachoval svůj majetek, aby si udržel ze svých zisků aspoň to, co mu byli ochotni fašisté ponechat. Jedině pracující lidé byli připraveni obětovat své životy na ochranu své vlasti, na obranu proti fašismu. Příkladem opravdové lásky k vlasti byli sovětští lidé, kteří nejen uhájili svobodu a nezávislost své vlasti na kapitalismu, ale zachránili i mnohé další národy před hrozbou fašistického zotročení a zachránili světovou civilizaci. To jsou důkazy opravdové lásky k vlasti. Nebezpečný nepřítel měšťák si dnes u nás našel dobrou skrýš — lidské vědomí. I jinak dobrý občan má chvíle, kdy mu lichotivý hlásek schovaného měšťáčka našeptává: ,,Odlož splněn! úkolu na zítřek, odevzdej svoji práci i když ještě není dokonalá!“ Ozývá se v nás ten starý měšťák, který nabádá, abychom podlehli únavě a zveličuje po tíže. Ano, naše republika nám dosud nedává vše, čeho je nám třeba k plnému pocitu spokojenosti. Ale je to proto, že nám naše socialistická vlast nemůže dát víc, než co si sami dámel Naše země je ve středu Evropy. V naší republice, i na východě od nás, budují pracující lidé svobodných národů socialismus a komunismus, ale na západě teprve usilují dělníci, v čele s komunistickými a dělnickými stranami, o zavedení téhož spravedlivého řádu. A my, u nás, svou prací jim pomáháme. A nejen jim, ale i sami sobě pomáháme, protože naše dobré výsledky jim dodávají jjosilu a oslabují společného nepřítele — buržuu. Milujeme svou vlast proto, aby jednou celý svět byl vlastí všech pracujících lidí, aby jednou nebylo proti komu ji bránit. Aby zmizelo vše, co je třeba nenávidět, aby každé hnutí lidské ruky sloužilo jen kráse a slávě života. JOSEF MÜLLER, 11. uliční organizace KSC, Ostí nad Labem-Střekov Malý fejeton J á a snímkování Projevil jsem se v pravém světle — jako disciplinovaný občan této země, znalý a dbalý jejích zákonných předpisů. Dostavil jsem se k povinnému snímkováni ze štítu. Došlo k tomu jtl po čtvrté výzvě, která „zabrala“. a to zásluhou důrazného dovětku: Nedost uvít e-li se ani tentokráte, budete předán k trestnímu řízení zdravotnímu odboru ONV. ’ Znám lidi, kteří všechny podobné výzvy házejí někam pryč, chechtají se do hrsti a říkají — Jste na mne, holenkové, krátcíI — Ale já k nim nepatřím. Našel jsem chvilku času k zamyšlení: Ze by dokázali být takoví? — a šel jsem. Cestou mě poučil zkušený, že pro něho si byli at na pracovišti, naložili ho do auta a odvezli ke štítu. Což bylo vlastně pohodlnější. Takhle jsem šel pěšky, vymýšleje si výmluvy. — Byl jsem tu již dvakrát, ale bylo tu plno. — Měli jsme v rodině spalničky. — Byl jsem dlouho mimo Most. — Na místě jsem je odvrhl, zjistiv, Že zde mívají také polední přestávku. — Byl jsem tu v poledne, — další možnost k výmluvě. Nebyla. Vůbec se se mnou, nebavili, zřejmě z radosti, že jsem vůbec přišel, v doprovodu četných dalších, mně podobných. Nebylo by obstálo ani reservni — vždyt jsem tu byl zcela nedávno, asi jste si mě nezapsalii — Nebot ani babský strach, který jsem pocítil při pohledu na bílý plášt, by mě neomluvil z toho, že jsem málem zapadl do kabiny pro ženy a že jsem se ke štítu — ač jsem tu přece „byl zcela nedávno“ — točil zády ... Odprošoval jsem v duchu tohle zařízení, kde zřejmě nejsou na mne a mně podobné vůbec „zařízeni“, kál jsem se a sypal si popel na hlavu. Sel jsem zkrátka do sebe. Venku jsem byl na to tata. Potkám naši listonošku a po přestálém nervovém vypětí povídám s ulehčením: Už mi nic nosit nebudete —- už to máme za sebou, vy taky, že? — Ta zdravím kypící děvucha se usmála: já k vám nepatřím, já chodím na snímkování zvlášf, každého tři čtvrtě roku, jako čestný dárce krve jsem pod stálou kontrolou. — — jo? — povídám zdvořile — to už jste dala nejmíň dvakrátt — — jo. — Odtušila klidně. — Nejmíň čtyřtatřicetkrát. — její odpověď mi vzala trochu dech — ale zase ne natolik, abych nebyl schopen okamžité reagence. Stát se čestným dárcem krve — to bych již nebyl obesílán, na snímkováni bych chodil bez výmluv, navíc bych mohl jiným Hct — já k vám nepatřím.----------Hm, uvidíme, uvidíme, — za úvahu to všechno stojU Olga Simova Děti dětem MOST (os) — Koncem minu lého týdne skončila v Litvínové Krajská přehlídka dětského divadla — Dny dětské radosti, organizovaná Kra)ským kulturním střediskem Osti nad Labem, odborem kultury ONV Most a Sdru ženým závodním klubem Benar Litvínov. ? Přehlídka proběhla od 31. května do 5. června, v pátek se ko nalo semifinále recitační soutě že, v sobotu finále, soutěžily děti 2., 3. a 4. kategorie. Ve 2. kategorii se vítězně umístili recitátori z Jablonce nad Nisou, Děčína, Mostu. Ve 3. kategortt obdržely dvě první ceny Galina Tronlčková z Chomutova a Ivana (iřičková z České Lípy, 3. cenu Hana Pfelferová z Osti n. L. Dvě první místa ve 4. kategorii patřila Miroslavě Švecové z Ostf a Lence Burešové z jablonce nad Nisou, 3. cena Evě Pylnerové z Chomutova. Vítězové obdrželi diplomy a cenu Krajského kulturního střediska, nebo čestná uznáni. Zájem o auta Ostí nad labem (sv) — od úterka prodává n. p. Mototechna volné automobily za nové nižší ceny. Velký zájem je především o Fiaty 125 P, kterých Jen v úterý bylo v našem kra)i prodáno na šedesát. Současná zásoba těchto automobilů byla v podstatě již doprodána a další dodávky dostane Mototechna ve třetím čtvrtletí. Pracovnici Mototechny zaznamenali také zvýšený zájem ku pujtctch o ostatní volné automobily. především o Fiaty 850 a Š 110, jichž je zatím dostatek v dokonalém barevném sortimentu. Na procházce Foto: K. POLAK rOWENTÄR M á čisté svědomí? V pestrém sortimentu redakční pošty se čas od času vyskytne i myslivecká tematika. Většinou jde o spravedlivá slova uznání za práci, kterou myslivecké společnosti a jejich členové vykonali. Vzpomínám v této souvislosti na jednoho soudruha z Pátku na Lounsku, který nám dodnes nemůže zapomenout, ža jsme opomněli veřejně pochválit činnost jejich mysliveckého kolektivu. Nechť je tedy po jeho vůli. V poslední době se však objevilo několik telefonátů a osobních intervenci, jejichž smyslem nebylo nic víc a nic méně, než nespokojenost s rozhodnutím o odebrání loveckého lístku. Na příslušný národní výboc, ale i na režim se snášejí hromy a blesky, přičemž se zpravidla diskrétně mlčí o důvodech tohoto kroku. Když totiž pátráme, oč vlastně jde, přijdeme nakonec k zjištění, že se jedná o jednotlivce, kteří byli za své hrubé chyby a provinění vyloučeni z Českého mysliveckého svazu. Jsme u jádra věci. Konsolidační proces se nemohl vyhnovt ani této organizaci Národní fronty. Ti. kteří se svými postoji a názory dostali na opačnou stranu barikády, museli nntně opustit mysliveckou společnost. Ztráta členství má ale za následek, že okresní národní výbor odebere vyloučenému člena lovecký lístek. Je to logické, neboť podmínkou pro udrženi loveckého lístku je členství v Českém mysliveckém svazu. Jsou to jakési spojené nádoby. Lidé, kteří otevřeně vystoupili proti socialismu (ačkoliv se ho nyní dovolávají), se nemohou podílet na mimořádných výhodách, které socialistická společnost poskytuje těm, kteří se aktivně podílejí na jeho rozvoji navíc. Na vydání loveckého lístku nebo prodloužení jeho platnosti není právního nároku. Aby občan mohl získat oprávnění k výkonu myslivosti a držení zbraně, musí mu příslušný odbor okresního národního výboru vydat lovecký lístek na základě splněných podmínek. Vedle odborné způsobilosti musí mít žndatel předpoklady zdravotní, občanskou bezúhonnost a politickou spolehlivost. Režim loveckých lístků je upraven jednak zákonem č. 23/1962 Sb. a jednak prováděcími předpisy ministerstva zemědělství a výživy č. 59/1957 Sb., které byly v § 23 doplněny vyhláškou ministerstva zemědělství a výživy č. 5/1971 Sb. Podle těchto ustanovení může být vydání loveckého lístku odepřeno a lovecký lístek může být odebrán osobám, které se dopustily přestupku proti předpisům o zbraních, střelivu, myslivosti, atd. Podle článku 1., odst. 3, vyhlášky č. 5/1971 Sb., může být odebrán rovněž osobám, jejichž chování je zaměřeno proti socialistickému zřízení, nebo které opětovně narušují občanské soužití. Při odebrání platného loveckého lístku je ovšem nutné vycházet z toho, že správní orgán neguje dříve získané právo občana, a to je možno zrušit jedině na zákonném podkladě. Jako procesní norma pro toto řízení platí v plném rozsahu zákon č. 71/1967 Sb. o správním řízení. V tomto případě musí správní orgán dodržet zejména ustanovení § 34 správního řádu. Skutečnosti, na jejichž základě se odebrání loveckého lístku projednává, musí prokázat řádnými důkaznými prostředky. Současně s ochranou společenských zájmů je třeba respektovat socialistickou zákonnost, vylučujíc! porušování zákonných práv účastníků řízení. Janu V. z Podbořan bych chtěl vzkázat. Až bude v hospodě opět řeč o tom, jak se jednomu z přátel ubližuje tím, že se mu odpírá vydáni loveckého lístku, nechť se také zdvořilá zeptá po důvodech. Bude-li soudný a spravedlivý, zjistí sám, že jeho přítel asi nemá ve vztahu k socialistické společnosti to nejčistší svědomí. fVa) Dobrý plán a kontrola jsou metlou formalismu Jedno staré moudré přísloví praví, že cesta do pekel bývá dlážděná dobrými předsevzetími. Aplikováno na politickbu praxi to znamená, že platonické sympatie k politickému i hospodářskému programu strany, k ničemu nezavazující » souhlas se sebelepšími usneseními, nedůslednost při jejich zabezpečování a plnění, nedostatek kontroly a povrchnost v masové politické práci, vedou do pekla formalismu. Ve svých důsledcích vedou k pasivitě členů a zakládají nebezpečí maloměšťáckých, straně škodlivých manýrů, nebezpečí oportunismu. Rezoluce XIV. sjezdu naší strany proto naléhavě připomíná, že rostoucí nároky na práci každého komunisty vyžadují rozhodně překonat projevy pasivity a formalismu ve straně. V praktickém životě základní organizace KSČ to znamená, že se každý člen musí aktivně podílet na tvorbě a realizaci politiky strany. Vždyť podle stanov je každý člen bez rozdílu povinen: „ ... důsledně prosazovat politiku strany, objasňovat ji širokým masám a získávat je pro její provádění, upevňovat a prohlubovat spojení strany s lidem, podílet se na masové politické práci, být v neustálém styku s nečleny strany na pracovišti 1 v místě bydliště, pozorně si všímat názorů a. pot tab pracujtnch a «čas im ně reagovat, bojovat proti všemu, co narušuje zásady politiky strany a její jednotu...“ Dodržování těchto zásad však nelze ponechat na libovůli jedince. Sjezd ve své rezoluci jasně stanovil, že aktivitu je třeba rozvíjet a zabezpečovat soustavnou účastí členů na konkrétní práci ve stranické organizaci. To však vyžaduje stranickou práci v základní organizaci dokonaleji organizovat, plnění úkolů důsledněji kontrolovat. A k tomu musí sloužit dobrý plán práce každé základní organizace, jejího výboru i stranické skupiny. Z praxe minulých let však víme, jak se plány práce ve většině organizací sestavovaly. Vzal se kalendář, vybraly se termíny pro výborové a členské schůze a pak metodou dosazovací se někde doslova vymýšlely úkoly na týdny a měsíce. Formálnost takového plánování vězela především v tom, že zavazovalo ke konkrétním úkolům jen omezený okruh, beztak už přetížených funkcionářů, zatímco zbývající členové organizace byli už samotným plánem postaveni do úlohy pozoro vatelů. Náročnost úkolů, vytyčených XIV. sjezdem, však naléhavě vyžaduje i větší náročnost oa ptáci každého komunisty, která však musí být cílevědomě plánována, dovedně organizována a důsledně kontrolována. Plán práce každé základní organizace by pro to měl obsahovat tři základni úkoly: 1. Rozvoj a zdokonalování vnitrostranického života na zásadách demokratického centralismu a vnitrostranické demokracie v duchu stanov. — Sem patří především schůzová činnost za vysoké účasti členů, vnitrostranická výchova, regulace růstu členské základny, kontrola plnění stranických povinností, příspěvkovou morálkou počínaje a plněním úkolů ve stranických, veřej ných a hospodářských funkcích konče. 2. Dobře pulsující vnitrostranický život je nutno chápat jako základní předpoklad pro masovou politickou, ideově výchovnou a organizátorskou práci vně základní organizace strany, mezi nečleny strany. I zde musí být už v plánu jasně řečeno, co zorganizuje základní organizace, či stranická skupina jako celek, co udělá každý člen na svém pracovišti nebo v místě bydliště. Vždyť strana se realizuje jako vedoucí politická síla jedině svědomitou prací všech svých členů, svou vedoucí úlohu uplatňuje tím, že je politickým, ideologickým, poznávacím a centrem společnosti. V řídícím této složité a náročné činnosti strany musí mít každý její člen konkrétní stranický úkol, obsažený v plánu práce. 3. Hasoyá politická, ideově výchovná a organizátorská práce je klíčem k rozvoji pracovní iniciativy na všech úsecích lidské činnosti. Vždyť hlavním smyslem a cílem politiky naší strany je všestranný rozvoj výrobních sil k lepšímu a všestrannějšímu uspokojování potřeb společnosti- Stranická organizace se musí stát centrem, odkud bude řízen jednotný postup při zabezfiečování a realizování závěrů XIV. sjezdu KSČ, hospodářského programu strany. A jestliže bude stranická organizace v okruhu své působnosti mobilizovat a všestranně rozvíjet tvůrčí síly pracujících, musí na druhé straně důsledně uplatňovat právo kontroly, jak jsou plány a úkoly z něho vyplývající plněny. Dobrý plán práce, ve kterém bude s konkrétním úkolem pamatováno na každého člena organizace a kde bude svou funkci plnit i důsledná a soustavná kontrola, se stane metlou formalismu pasivity, stane se důležitým a a nepostradatelným nástrojem při zabezpečování a realizací úkolů, které XIV. sjezd strany pro následujících pět let vyty&ü, {. KOLOMCNt