Průboj, červenec-září 1972 (XXIV/153-231)

1972-07-04 / No. 155

Prefobrikóty bez mezisklodů Ostí nad labem (Ctk) — N p. Prefa v Ostí nad Labem zajisti jako první z podniků vy­rábějících prefabrikáty přepravu svých výrobků bez meziskladů až na staveniště. Tím zabrání poškozování těchto stavebních prvků a stavbařům je dodá vždy kvalitní. Svá dopravní střediska vybu­duje u nových závodů v Příšovi­­cfch a v Přestanově. Budou vy­bavena lehkými hlubinnými ná­věsy pro přepravu dílců, které vyrábí SSSR a první prototyp zhotovili už také v PLR. Pro zlepšení spolupráce občanských výborů s poslanci Pohled nu jablonecký,experiment* JABLONEC d. N. (on) — Nejblíže k problémům lidí mají ob­čanské výbory, od jejichž styčné spolupráce s řídícím orgánem poslanců MěstNV se požaduje nejen přesnost, ale také zrych­lení v řešení všech připomínek a požadavků. Ve městě bižu­térie učinili, prozatím jako první u nás, ustavováním indivi­duálně potřebných komisí v jednotlivých občanských výborech, shodných s pracovní náplní komisí národního výboru, tnto spo­lupráci ještě operativnější. Co soudí o budoucí praxi této užší spolupráce a mož­nostech jejího dalšího rozvoje a prohloubení, jsme se zepta­li poslankyně MěstNV za ob­čanský výbor č. 1, soudružky Anny Soukupové: „Především to, že náplni práce občanských výborů se dostane mnohem zodpověd­nějšího poslání. Operativněji fungující „prodloužená ruka“ pléna poslanců, bude mít také jistě příznivý ohlas mezi sa­motnými občany. Nebude to lehký úkol a nedá se také or­ganizovat jednoznačně. Vím ze zkušenosti, že v každém občanském výboru jsou roz­dílné specifické problémy. Ať už je to v komisi sociální, zdravotní, bytové nebo spo­třebitelské. Já osobně a jistě se mnou i ostatní poslanci, by. uvítali, aby ve všech občan­ských výborech fungovala ko­mise pro práci s mládeží.“ Dáváte tedy vašemu, jablo­neckému pokusu, zdárný vý­hled? „Rozhodně ano. Už také proto, že dnes tvoří kádr ob­čanských výborů v Jablonci z 50 procent dělníci a komu­nisté, s početným zastoupe­ním žen a také mladých lidí. Naučit se pracovat ve veřejné funkci není snadnou věcí a zkušenosti nikomu také ne­spadnou tak říkajíc do klína. Právě y občanských výborech by nám měli vyrůstat naši ná­a stupci, především v počtu žen samozřejmě mladých lidí. I když tento jablonecký po­kus, který bude klást na prá­ci členů občanských výborů o hodně vyšší nároky, je pro­zatím u nás ojedinělý, věřím, že přinese kladné výsledky.“ Zapsal: O. NEMEC, Mizeni starého a růst nové­ho Mostu mohou sledovat ob­čané této hornické metropole takřka denně. Na jedné stra ně výbuchy náloži mizí špina­vé uličky a zchátralé domy a na druhé straně roste do krá­sy nové město. Nestaví se však jenom bytovky. MěstNV pamatuje t na odpočinek ob­čanů a jejich rekreační vyžiti. Jedním z míst, která jsou za tímto účelem velmi vyhledá­vána, je nový park poblíže sportovního stadiónu, jehož kaskádové bazény a vhodně u­­místěná odpočívadla jsou sku­tečně místem pohody. Snímek zachytil část soustavy bazénů. Foto: R. DOČEKAL Dokumenty z věže MOST (os) — Podle infor­mace dr. Melši, ředitele muzea v Mostě, byly v hlavici vě­že děkanského kostela při je­ho demontáži nalezeny doku­menty, které sem při opravě kostela v roce 1929 uschovali činovníci města. Jeden z rad­ních byl českého původu. Dokumenty jsou uschovány ve čtyřech schránkách z mě­děného a zinkového plechu, které byly nyní rozletovány a obsah prozkoumán. Údaje v rozmezí od 17.—19. století se týkají samosprávy města, kul­turního života apod. Jediné česky psané prohlášení líčí si­tuaci českého obyvatelstva a obsahuje též přání zdaru v práci generací. dalších mosteckých Dokumenty budou předány okresnímu archívu, který s nimi postupně-sezná­mí obyvatelstvo. Archiváři Mostu uvažují o tom, že by do hlavice věže po přemístě­ní kostela měly být uloženy obdobným způsobem doklady o mostecké současnosti. ŠORTKY A ZRCADLO Naše tolerantní století při­neslo báječnou módu pro hezké nohy. Ale pro nohy ještě ke všemu řádně opálené, dlouhé, rovné, prostě takové, za nimiž se ohlédne rád každý od pat náctl do pětasedmdesáti. když právé takové nožky, pat­A řící pochopitelně některé pří­slušnici něžného pohlaví, zdobí ona vše odhalující móda — šort­ky, je to prostě balada. Ale to bychom nesměly být my, ženy a dívky české, se svým věčným módním neklidem, se svým věčným předháněním se a doháněním světovosti. A tak st ony „horké‘ ět krátké kalho­ty navlékají naše spoluobčanky často v doby krajně nevhodné, na proporce zcela nesprávné a přibírají k nim žel ještě doplň­ky úplně nemožné. Patří mezi ně i objemné kabely z nichž trčí tu a tam cibulová nat, onde vy­kukuje chlebíčková veka a pro­téká mléko z protrženého sáč­ku. K estetickému vzhledu našich uprášených městských ulic jistě nepřispívají statné „dívky" středních let, vtěsnané do koženkových kratasü, byt byly zdobeny třeba t bílými tkanička­mi. Ani dívenky křehké jako proutek, nadýchané jako oblá­ček, které „táhnou“ pozdě na­večer pivo jako ostřílení kozáci, oblečené do kalhotek, jako by odběhly z dětského koutku, ne­vypadají příliš vhodně. Ale nedá se nic dělat. Šortky nás vzaly útokem. Mnohým na­sadily brouka do hlavy jtž před dvěma lety, kdy začaly oslňo, vat, ale až nyní, kdy je jich záplava a svět se začíná ohlí­žet po docela jiné módě, se roz­hodly st je opatřit. Ale buďme objektivní. Existuji mezt námi typy, jimž krafasy všeho druhu sluší tak skvěle, že být v jejich kůži, odstranila bych ze svého šatníku veškeré ostatní oděvy. Ale to jsou asi jenom ty, které se dovedou dost sebekriticky podívat do vynále­zu, který je nepostradatelný a jemuž přezdíváme od nepaměti zrcadlo. ,___ jod dop.j POZNÁMKA Cesta děčínských zemědělců Výkonná technika, pokroková technologie a využívání zkuše­ností, postavily i naše družstevní zemědělství na úroveň socia­listického průmyslu. Tato skutečnost měla i podstatný vliv na životní úroveň vesnického obyvatelstva. Pro úplnou přestavbu našeho zemědělství na vysoce moderní odvětví národního hos­podářství je ale ještě třeba mnoho udělat, a to bylo i cílem jednáni posledního plenárního zasedání OV KSČ v Děčíně. V současné době je prvořadým cílem zemědělců Děčínská, zvýšit hektarové výnosy obilovin až o 2,6 centu na jeden hek­tar. Toto zvýšení by vyneslo navíc 696 vagónů zrnin. Ze je to možné, dokazují velmi dobré výsledky, docílené za pomoci po­užití špičkových odrůd sovětské pšenice „Jubilant“, která dává v relativně horské oblasti České Kamenice 33 metráků z 1 hek­taru. Také ozimá pšenice „Mironovská“ získala oblibu mezi zemědělci. Značné rezervy se vyskytují i ve výrobě mléka. I zde je ob­dobná situace. Tam, kde používají moderních výrobních metod, docilují velmi dobrých výsledků. Velmi dobře si vedou i cho­vatelé prasnic, kteří získali v průměru 17 selat od jedné pras­nice, čímž se řadí mezi nejlepší chovatele v Severočeském kraji. V okrese jako nejlepší si vedou ošetřovatelé ze Státního statku v Rumburku. Pro další zintenzivnění zemědělské výroby, a to jak rostlinné, tak i živočišné, bude v děčínském okrese v této pětiletce proinvestováno na výstavbu novýcb zařízeni více než 170 miliónů korun. Dalších sto miliónů půjde na ná­kup a modernizaci strojního parku. Budou vybudovány nové tcletníky, sušárny pice, velkovýrobny skotu. V tomto roce se dokončnje výstavba kravína ve Filipově, v Království a Loben­­davě. Hodně si zemědělci Děčínská slibují i od další kooperace a specializace, která umožní zavádět průmyslové formy práce i do tohoto výrobního odvětvi. Jako vzor může již posloužit drůbežářský závod v Jánské, kde dosahnjí více jak 230 vajec od jedné nosnice ročně. Přitom je třeba podotknout, že v tom­to gigantu chovají již půl miliónu kusů drůbeže. Ročně zde vyrobí 45 miliónů vajec, 10 miliónů kuřat a tisíc tnn jakost­ního drůbežího masa. Užitkovost na jednu nosnici zde zvýšili na celých 135 procent. V diskusi na tomto plenárním zasedání padla i kritická slo­va na nedostatečné zásobování našich spoluobčanů na vesnici. Chybi dostatečný výběr jak potravinářského tak i průmyslo­vého sortimentu. Rovněž výstavba nových bytů neprobíhá na vesnici tak, jak by to bylo třeba. Hodně lze dokázat za spolu­práce nejen obchodních organizací, ale i velkých průmyslo­vých podniků v okrese. K dalšímu rozvoji zemědělství na Dě­­činsku přispěje i iniciativa zemědělců, vyjádřená v celookres­­nim závazku, který představuje hodnotu téměř čtyři milióny kornn. To dokazuje, že zemědělci okresu vědí, kde je jejich misto v dalšim rozvoji naší společnosti, a za to jim plným prá­vem patří náš dík. B. KRAML Pohled do tvorby cen v národním podniku Desto Děčín Byla jim bližší košile než kabát Vysoké zvýšeni úrovně velkoobchodních cen v průmyslu v le­tech 1967—1969 o 35—38 % ukazuje na živelný vývoj ekono­miky v tomto období. Zásady cenové politiky vyslovené ve stra­nických i státních dokumentech z let 1965—1966 se při reali­zaci postupně deformovaly tak, že v letech 1968—1969 se již ekonomická reforma ubirala směrem na ekonomiku tzv. „tržní­ho socialismu“. Přejímaly se představy o samoregulující úloze trhu a nutnosti volného pohybu cen, který může přivodit eko­nomickou rovnováhu apod. Ceny se staly jedním ze základních zdrojů inflace. Teprve konsolidační opatření stranických a státních orgánů přinesla změnu v ekonomickém a tím i v cenovém vývoji. Kon­krétním projevem těchto opatření byl výnos Českého cenového úřadu o regulaci velkoobchodních a maloobchodních cen, plat­ný od 1. VII. 1969 a zvláště pak nařízeni vlády CSSR číslo 168 z 23. XII. 1969 o přechodném zákazu zvyšováni cen. Orgány ce­nové kontroly se v těchto obdobích zaměřily především na ově­řováni, jak se plní opatření ke konsolidaci v cenové oblasti a vyvozovaly závěry vůči nedisciplinovaným jednotkám choz­­rasčotní sféry. Účinnost těchto závěrů byla zaručena podpo­rou a spoluprací se stranickými orgány a kladnou roli zde sehrály i veřejné sdělovací prostředky, zvláště tisk a televize. Po krátkém období váha­vosti většina jednotek choz­­rasčotní sféry pochopila správ­nost opatření a přijímala zjiš­tění cenových kontrol — když pro ně samotné ne zrov­1 na příjemné — kladně, a pro­vedla příslušná opatření k ná­pravě. Vyskytovaly se a bohu­žel vyskytují se ještě závody a podniky, které se řídí zása­dou, že košile je bližší nežli kabát. Místo účinných opatře­ní k nápravě soustavně nesou­hlasí a odmítají závěry ceno­vých kontrol, rozesílají obsáh­lé zprávy a odvolání různým orgánům a snaží se dokázat nesprávnost závěrů cenových kontrol. Jako příklad můžeme uvést n. p. Desta (dřívější n. p. Dě­čínské strojírny) v Děčíně, vý­robce vysokozdvižných vozí 3ků, který byl v letech 1968— P R 0 B O J 4. července 1972 1969 často uváděn jako vzor „socialistického podnikáni“. V lednu 1969 byl schválen v závodě tzv. „podnikatelský záměr“ a dohoda o účasti stá­tu na rozvoji výroby zdviž­ných vozíků v n. p. Děčínské strojírny do roku 1980. Proti původnímu návrhu n. p. Des­ta v části cenové, aby veške­ré výrobky oboru 475 — do­pravní vozíky byly zařazeny v kategorii volných cen, se schválilo v uvedeném doku­mentu, aby se pouze technic­ky pokrokové výrobky zařa­dily do volné tvorby cen. Toto však podnik nerespek­toval a k 1. VI. 1969 zvýšil ceny u vozíků typu BVH 1622 S z původní ceny 42.800 Kčs na 76.000 Kčs a stejně u vozí­ků typu DVH 1622 S a ná­hradní díly k nim o 70 %, ač­koliv v samotném „podnika­telském záměru“ se uvádí, že se jedná o typy zastaralé kon­strukce, které budou vyřazeny z výroby. Ceny ostatních vozí­ků řady DVHM zvýšil k 1. VI. 1969 o 10 % a náhradní díly k nim o 40 °/o, ačkoliv „pod­nikatelský záměr“ předpoklá­dá tendenci vývoje cen tak, že v roce 1970 dojde k vze­stupu o 3 %, do roku 1975 o 19,4 % a do r. 1980 o 38,4 procenta. Rozhodně nelze považovat za tvrdý postup cenových or­gánů, jestliže na základě sta­noviska Federálního cenové­ho úřadu přiznávají oprávně­nost volných cen u vozíků ty­pové řady DVHM v souvislost) se schválením technické po krokovosti těchto výrobků mi nisterstvem výstavby a těch niky k I. III. 1970 a u vozíků typu DVHM 2022 Tkl. III. Rok 1969 Neoprávněně získané prostředky v Kčs 3,706.760 1971 a nevyčíslují se získané neoprávněné prostředky ani sankční postih, ačkoliv by při striktním výkladu tak učině­no být mělo. U vozíků typu BVH 1622 S a DVH 1622 S však podnik ani nepožádal o schválení technické pokrokovosti minis­terstvo výstavby a techniky, přesto však postupuje tak, ja­ko by se jednalo o volné ceny a neústupně nesouhlasí s roz­hodnutím cenových orgánů. Jaký byl „přínos" neústup nosti podniku, svědčí údaje o vyčíslených neoprávněně získaných prostředcích u vo­zíků typu BVH 1622 S a DVH 1622 Sak nim příslušejících náhradních dílů: Rok 1970 Rok 1971 Celkem 1969—71 7,544.600 15.022.353 26,273.913 Cenová kontrola se usku­tečnila koncem roku 1969 a začátkem roku 1970. Kdyby podnik přijal závěry prověr­kové skupiny, ušetřil by si zhruba 22 mil. Kčs neopráv­něně získaných prostředků a k tomu příslušející sankci. Tím poskytujeme t stručnou informaci k dotazům, připo­mínkám k cenovému vývoji a k výsledkům cenové prověrky v n. p. Desta Děčín. Poučeni z tohoto případu by mělo však sloužit i všem ostatním. Naše předpisy a celý spo­lečenský systém je hluboce demokratický a dává možnost každému bránit se nespráv­nostem. Je však třeba, aby od­povědní pracovníci těchto možností nezneužívali. Měli by především sebekriticky zvážit oprávněnost nesouhla­su se závěry cenové kontro­ly z pohledu celospolečen­ských zájmů a nikoliv jen lo­kálních. N. p. Desta se dosta­ne nyní do těžké finanční si­tuace. To však nemůže být dů­vodem, aby se dodatkové od­vody snižovaly nebo dokon­ce promíjely. Není záležitostí orgánů cenové kontroly, aby řešily důchodovou situaci, plnění plánů apod. Orgány cenové kontroly bu­dou i nadále důsledně a ne­kompromisně v duchu závěrů XIV. sjezdu strany a únoro­vého zasedání ÜV KSČ půso­bit k odstranění nepořádků a neodpovědností a vyžadova' dodržování státní a pracovní disciplíny v cenové oblasti. ČESKÝ CENOVÝ ÚRAD ÚSTI n. L. Proudová výstavba nastupuje ÚSTI n. L. (wk) — Do pěti tisíc nových bytovek, které postaví Pozemní stavby Ústí nad Labem a Liberec v kraji, se budou již letos moci na­stěhovat jejich šťastní majite­lé. Vzhledem k tomu, že větši­na bytové výstavby bude pro­váděna proudovým způsobem, obrátilo se generální ředitel­ství Pozemního stavitelství Praha a SKNV Ústí n. L. na ústecký Ústav racionalizace ve stavebnictví s pomocí o vy­pracování generelu komplex­ní bytové výstavby za náš kraj pro 5. pětiletku při použití racionálních metod zpracová­ní. Proto pracovníci ústavu nejdříve zpracovali cyklogram proudových staveb podle do­davatelů a okresů, na něž na­vazují síťové grafy, které po­stihují stavební práce v po­třebné technologické návaz­nosti. Po časovém ohodnoce­ni jednotlivých činností a je­jich vzájemných vazeb se při­praví údaje pro samočinný počítač, jehož řešení umožní pohotově aktualizovat plán komplexní výstavby, či identi­fikovat různé změny. A tak se můžeme s přes­ností dozvědět, že Pozemní stavby Ústí nad Labem posta­ví letos v tomto okrese 762 bytů, z nichž polovina při­padne na Severní terasu a 304 pro Chlumec. Značně se roz­roste chomutovské sídliště Březenická, Bílá cesta v Tep­licích a nový Most, přičemž v litoměřickém okrese se po­staví 473 bytů, z nichž 50 pro­cent se soustředí v Lovosi­cích. Na stavbě Foto: ]. PACÁK Loang

Next