Průboj, červen 1975 (XXVII/127-151)

1975-06-02 / No. 127

Spartakiádam patřil potlesk Dvě programová odpoledne měla okresní spartakiáda v Mos­tě. Na snímku Milana Lorence cvičí ženy svou líbivou a působi­vou skladbu na motivy Smetanovy „Mé vlastí“. Poslední květnová sobota a první Červnová neděle v našem kraji byla terminem dalších pěti okresních a Jedné okrsková spartakiády. Všechna tato vystoupeni byla „zkouškou ohněm“, protože je zastihlo nepříznivé poěasi. Hlavně chladno bylo velkým nepřítelem cvlčenců .a organizátorů. Jestliže přesto předčily všechny spartakiádní přehlídky očekáváni, pokud se týká kvality předvedených skladeb, režie nástupů a odchodů cvlčenců a dalši organizace, potvrzuje to nejlépe kázeň, uvě­domění a aktivitu příslušníků naší socialistické tělovýchovy a jejich vřelý vztah k oslavám 30. výročí osvobození naši vlasti Sovětskou armádou. ■ ČESKÁ LlPA V české Lípě se okresmi spartakiáda konala již po­čtvrté v historii města. Byr la zahájena po slavnostním průvodu projevem předsedy okresního spartakiádního štá­bu dr. Bohuslava Hellebranda. Mezi 7000 diváky byla delega­­(Pokračování na 4. str.) M l SlOUPÉK Zuby jako perličky Čekárna u zubaře je plná rodičů s dětmi, od těch nej­mladších až po ty patnácti­leté. Každé z dětí tiskne v dlaních malou krabičku. V ní je uložen tzv. strojek, růžová hmota přizpůsobená barvě i tvaru dásní. V ortodenttckém oddělení Okresního ústavu národního zdraví v Ostí nad Labem se zabývají studiem a léčením nepravidelnosti chrupu. Je to jedno z oddělení, které navštěvují děti z dalekého okolí skoro bezestrachu. Vždyť při většině návštěv odborný lékař len přitáhne aparátek a s důrazem připo­mene známou poučku „kou­sat s aparátkem dvacetkrát denně po jedné minutě.“ Kolik času však zabere ro­dičovské přemlouvání a při­kazování k tomuto kousání dětí. Někdy se to neobejde bez pohlavku či podstrčením nějakého pamlsku. Ale věřte, není to zbytečné. Po několi­kaletém pravidelném a svě­domitém cvičení se dosahuje výrazného zlepšení. Mělo by tedy být cílem snahy nejen lékařů, ale i rodičů, aby děti měly zuby jako perličky. (vos) NOVÝ JlZDNl ŘÁD K významné změně dochází v organizaci místenkového provo­zu. Do kategorie povinně místen­kových vlaků ve vnitrostátní do­pravě Jsou zařazeny vlaky „Ostravan“, „Brněnský drak , „Slovenská strela“, „Košičan“ a „Tatran“. V ostatních rychlících budou vyhrazeny v průměru dva místenková vozy. Místenky do povinně místenkových vlaků bu­de možno zakoupit do 1S minut před odjezdem ze stanice. Pro ostatní vlaky lza místenky za­koupit nejdříve 7 dnů a nejpoz­­ději 2 hodiny před odjezdem vlaku z výchoz! stanice na všech zastávkách na trase, ve výchozí stanici Ještě nejpozději hodinu před odjezdem. Průvodčí nebu­dou místenky prodávat. Na zby­lá volná místa v místenkových vagónech mohou posadit přede­vším Invalidy, matky s dětmi a starší občany. Liberec a móda LIBEREC (čt) — Liberecké výstavní trhy jsou pro odbor­níky výzkumných ústavů, vý­robně hospodářských jedno­tek a obchodních organizaci příležitosti k různým typům průzkumů. Ověřuji si zde ná­zory spotřebitelské veřejnosti na různé problémy v oblasti kultury odíváni. Letos se například zaměří průzkumy na konkrétní na­bídky novinek v dámské, pán­ské a dětské obuvi. Průzkum bude dále sledovat názory ná­vštěvníků na tkaniny pro odí­vání ve volném čase, na módu mladých, výrobky využívajíc! nových hmot a na zjišťováni spotřeby kožešinových výrob­ků v příštích dvou letech. Státní výzkumný ústav textil­ní, Liberec, zaměřil svůj prů­zkum zejména na problemati­ku užitných vlastnosti vybra­ných textilních výrobků. PRAHA (CTK) - Stabilizace vnitrostátních spojů CSD a ČSAD Je základní tendenci nováho Jízd­ního řádu 1S7S/7B, který včera vstoupil v platnost. Nový čs. rekord v komorovém rubání Soudruh Jaroslav Hajn: „Jsem přesvědčen, že na Kohinooru neřekli poslední slovo." - Soudruhu vedoucí tajem­níku, s radosti vám oznamuji, že komoráři třetího úseku vy­tvořili nový československý rekord v komorovém rubáni. - Hlášeni bylo určeno sou­druhu Jaroslavu Hajnovi, ve­doucímu tajemníkovi krajské­ho výboru strany, který přišel sem, ke kleci jámy Dolu Ko­hinoor v Mariánských Radči­­cích, aby osobně poděkoval všem havířům a technikům, jež se o tento československý rekord zasloužili.' Chvíli před tím se objevil na povrchu vozík s poslední tunou uhlí a strohým oznáme­ním: květen - 91,17 tuny na pracovníka za směnu. Kytičky od pionýrů, stisky rukou přátel a kamarádů, upřímná slova, bezprostřední dojmy. - Abyste byli stále takovou partou jako dosud. - Takový výkon se podaří třeba jednou za život, ale zku­šenosti z této rekordní těžby jsou nesmírně cenné pro celý kolektiv dolu. - Jsme šťastni, že se to podařilo, i když jsme si v po­sledních dnech museli sáhnout až na dno svých sil. Není dlvu, vždy každý mi­mořádný výkon vyžaduje nej­­vyššl obětavost. Když se před dvěma lety zrodil na Dole Mir v Břežánkách výkon 88,08 tuny na pracovníka za-směnu, nikdo se neodvážil říci, že bu­de jednou překonán. Byl fan­tastický. Už vůbec nikdo ne­pomyslel na Kohinoor, který je sice šachtou největší, mo­derní a perspektivní, ale kde­kdo ví o obtížných rubáňo­­vých podmínkách. Letos v únoru se sešli na Kohinooru svazáci se svým předsedou ústředního výboru a tam slíbili, že v květnu vy­vrchol! Jejich aktivita překo­náním dosavadních nejlepšlch výkonů. Závazek mladých ne­ušel zkušené brigádě socialis­tické práce Václava Abrta. Léta pracoval tento kolektiv, jehož členové jsou nositeli bronzových a stříbrných od­znaků, v těžkých rubáňových podmínkách. Před třemi lety Václav Abrt neunikl neočeká-vánému závalu a zůstal bez­mocný pod sesutými tunami uhlí. Znovu se vrátil ke své partě, aby tutéž přírodu, kte­rá ho tak nečekaně zaskočila, pokořil výkonem, jaký nemá v komorování na zával obdoby. Dostali se do příznivějších podmínek, rubají pilíř dvaačty­­řicáté chodby v hloubce přes tři sta metrů. Po důkladných technických přípravách se po­dařilo téměř vyloučit porucho­vost, snížili prostoje z dubno­vých 125 hodin na pouhých patnáct. To je jedna z nejcen­nějších zkušenosti. Podařl-li se něco podobného dosáhnout i u ostatních kolektivů, zvýšil by se průměrný výkon závodu až o pět tun. Kolektiv Václava Abrta je partou zkušených havířů. Sám Abrt pracuje na dole desítky let, je nositelem vyznamenáni „Za vynikajíc! práci“. Z dva­nácti členů |e devět komunis­tů, většina vykonává stranické a veřejné funkce. O smyslu pro odpovědnost tato epizoda: Jednomu členu ujel před smě­nou poslední autobus. Bez vá­háni se vydal z Litvínova do Mariánských Radčic po svých, aby partu stihl ještě před sfá­­rónlm. V prvomájovém průvodu nesli závazek: vytěžíme v květ­nu 55 tun na pracovníka za směnu. (Pokračování na str. 2.) Kvěliny z rukou dětí. Hlášeni o vytvorení rekordu předal ihned po vyjárání ved. taj. SKV KSC soudruhu Jaroslavu Hajnovi vedoucí kolektivu Vlastimil Abrt. Kolektiv, který vytvořil nový rekord. První vlevo nahoře jeho vedoucí soudruh Vlastimil Abrt. Květiny nepokořeným RUMBURK (tk) — V Rum­burku v sobotu vzpomněli 57. výročí vojenské vzpoury, kte­rá byla největší v rakousko­­-uherské armádě na konci prv­ní světové války. Občané tohoto města ve Šluknovském výběžku ozdobi­11 pomník „Nepokořený“ parku rumburské školy kyti­v cemi a věnci. Květy položili také k pomníku za rtimbur­­ským hřbitovem, na místo, kde byli vůdcové vzpoury popra­veni. V ústecké chemičce snižují exhalace ÜSTI NAD LABEM (tk) — Zlepšování životního a pracovního prostředí, zvyšování hygieny práce a péči o pracovníky věnuii v ústeckém Spolku pro chemickou a hutní výrobu příkladnou péči. Podle informaci ředitele chemičky dr. Václava Grima prvořadým úkolem podniku je vyřešit likvidaci exhalaci a pev­ných odpadů na základě nejnovějších technických možnosti a znalostí. Od roku 1971 udržuji ústeč­tí lučebníci objem škodlivin z chemické výroby na úrovni deseti procent z množství v roce 1960. Exhalace popílku a kysličníku siřičitého z tep­lárny a chemických provozů klesly ze 7420 tun ročně na 750 tun. Ze závodu bylo de­­limitováno nebo zrušeno 15 speciálních výroben Jako na­příklad chlorid sodný, antra­­chinon, chlorové vápno, su­­perfosfát, kyselina fosforečná a Její soli. ni Pořizovací hodnota zaříze­pro likvidaci exhalaci představuje částku 50 miliónů korun a roční provozní nákla­dy částku 6 miliónů korun. V uplynulých třech letech uskutečnili v chemičce sedm účelových Investičních akci nákladem 5,5 miliónů korun. Dvě z nich — řešeni exhalací z výrobny „molantin“ a nové zařízeni likvidace chlorových odplynů — jsou příkladem dokonalého vyřešeni úkolů. Letos zahajuji v ústecké chemičce realizaci pěti inves­tičních akcí o celkovém obje­mu 17 miliónů korun, jež za­ruč! asanaci škodlivin z výro­by polotovarů pro organická barvlva. V letošním roce za­stav! rovněž výrobu etylxan­­togenátu draselného, který znepříjemňuje ovzduší ve městě a v příštím roce plánu­ji likvidaci výroby trichlor­­etylenu a generátorové stani­ce. Počítají rovněž s rekon­strukci výroby na zpracováni chloru, s výstavbou asanační­ho systému pro doplyny z vý­roby fluoridů, výstavbou spa­lovny průmyslových odpadů a zahájením druhé etapy stav­by čistírny odpadních vod. Investiční náklady těchto akci dosahuji 30 miliónů korun. Nemocnice pro KaduA V červnu 1978 má být uvedena CHOMUTOV (hz) — Jugoslávská stavební organizace Union Eugeneering z Bělehradu byla pověřena stavbou nemocnice v Kadani. Stavba Jí byla svěřena na základě výběrového řízení mezi dalšími zahraničními stavebními organizacemi. V minulém týdnu už začali pracovnici Jugoslávské staveb­ní organizace připravovat sta­veniště, ne němž bude stát budoucí nemocnice. Stavebně bude dokončena v roce 1977 a po montáži zdravotnického zařízeni, které dodá n. p. Chirana, bude uvedena do provozu v červnu 1978. Budoucí nemocnice bude vy­bavena Interním oddělením, chirurgií, ženským a porod­­nickým oddělením a dětským Mostečtí sobě MOST (os) — Dílo v hodno­tě 120 000 korun předal v těch­to dnech do užíváni občanům obvodu, ale hlavně dětem k jejich nadcházejícímu svát­ku, občanský výbor číslo 73 v Mostě. Kolektivní dílo obsahuje rozličné dětské atrakce, pís­koviště, hřiště na házenou, odpočinkové kouty s lavička­mi, 200 metrů zeleně natře­ných trubek kolem květino­vých záhonů a podobně. oddělením. Celkem bude v ne­mocnici 349 lůžek. Součásti nemocníce bude rovněž poli­klinika s lékárnou a centrální a chemickou laboratoří. Stojím uprostřed 45hekta­­rového lánu šťavnaté, vzrostlé vojtěšky a snažím se předsta­vit si, Jak by tu vypadala se­­noseč tak před 20 lety. Vyruš! mě traktoristé: — To nic není, Nemocnice bude mit cha­rakter I. typu, ve které se budou léčit nemoci nevyžadu­jíc! speciální léčby. Vážnější onemocněni budou léčena v okresní nemocnici. Své služ­by bude poskytovat občanům z oblasti Kadaně, Klášterce nad Ohři a Vejprtska. — ukazuji, — to tamhle, za potokem, Je 140 a u silnice další stovka hektarůl — Ko­lik by jen bylo potřeba seka­ček, obracáků, rukou s vidle­mi, aby stihli včas sklidit tohle letošní zelené naděleni? V obvodě farmy Třtěno má Jednotné zemědělské družstvo Mnichovský Týnec celkem 280 hektarů vojtěšky. Na celou sklizeň stačí jedna „samo­­chodka“, to Je samochodná řezačka E 280 a několik trak­torů s vlečnými vozy, ať Již velkoobjemovými, či obyčejný­mi se zvýšenými postranicemi, které odváži rozřezanou voj­­těšku. Traktory pendlují vytrvale mezi polem a vesnici. Už od loňského února vyrůs­tala nad Třtěnem nová stavba. Letos, se zahájením senoseče, začal komín sušár­ny Promll B-6 spokojeně od­­fukovat. Však se ještě jeho zdivo nestačilo ani pořádně začernit, svítí novotou, stejně jako hliníkové stěny nové su­šárny. Odlesky plamenů se na nich lámou a poskakují — od­ráží se ze skleněného okénka kotle, kde hoři mazut. Obro­vitý šnek, ještě s krásně oran­žovým novým nátěrem, se pra­videlně otáčí a polyká a poly­ká zelenou, ostře vonící kupu. ze Na opačném konci vychází stroje usušené granule. Proti běžným druhům se nám zdají být větší: „To je novin­ka,“ dovídáme se od vedoucí­ho sušárny Oldřicha Vilda, „máme zde tvarovací lis GL-6, Je československé výroby má proti původnímu zařízení a větší granule a vyšší výkon. Může sloužit i samostatně, takže se po skončeni provozu sušárny dá využít k výrobě tvarovaných krmiv.“ sí To nebude brzy. Nejdřív mu­být dostatek granuli pro všechny podniky, které Jsou členy kooperačního seskupe­ni, kterému celé zařízeni pat­ří. JZD Mnichovský Týnec ko­operuje v rostlinné výrobě s JZD Koštlce a Oraslce. Letos plánuji 130 vagónů vojtěško­­vých úsušků, navíc dostane 50 vagónů výkupní závod. Po vojtěšce budou následovat ostatní plodiny, určené k su­šení, řepné skrojky a řízky.“ Sušárnu obsluhuji dva stroj­níci, Jiří Jonáš a Jiří Kautský. Třetí Je nemocný a tak „táh­nou“ šestnáetlhodinové smě­ny, aby kapacita byla využita. „Dokud bude vojtěška, poje­deme na tři směny stále, in­formuje nás O. Vild. „A Jen kdyby Jí bylo Ještě vlc, však v zimě přijde vhod. Letos, dí­ky nové sušárně, bude krmivo opravdu kvalitní". Je hodně prozaická, ta sou­časná senoseč. Vůně sena, a všechno, co patřilo k nl, už z nížin docela vymizelo, ale Jak je vidět, Jen ku prospěchu věci. (fa) do provozu Perem a kamerou —i Senosež bez poezie Vojtěška na polích JZD Mnichovský Týnec je letos velmi pěkná. Potvrzuje to snímek, který udělal R. Hlaváček. i t

Next