Průboj, listopad 1976 (XXVIII/260-285)

1976-11-01 / No. 260

PONDĚLÍ 1. listopadu 1976 Proletáři všech zemí, spojte se! Hledají náhradní zdroje krmív ■ Dobré výsledky při ověřovacích pokusech ■ Vypomohou podniky zemědělských služeb Žatec (fa) - Jedním z nejdůležitějších úkolů, kte­ré řeší v současné době žatecká oblastní zemědělská stanice Ústavu pro vědeckou soustavu hospodaření, jsou náhradní zdroje krmiv pro živočišnou výrobu. jako náhradní Lounský okres postihlo le- I tošní sucho zvlášť silně, tížívá I je situace zejména v zabezpe­čení dostatečného množství objemových krmiv. Jako ná­hradní zdroj slouží především sláma — veškerá z letošní sklizně je považována za krmi­vo, do okresu bude po skon­čení řepné kampaně dovezeno dalších 1500 vagónů slámy z ostatních krajů. Ke stlaní se využívá sláma z minulých let, Pivní bod splněn ČESKA LÍPA (mk) — Česko­lipští již v pondělí minulého týdne splnili prvý bod ze své­ho zbrusu nového volebního programu — uvést do provozu linku „D“ městské autobusové dopravy. Tato linka spojuje nádraží ČSD a neustále se roz­růstající českolipské sídliště „Sever“, a je milým dárkem tvšem obyvatelům sídliště, kte­­řří se takto pohodlněji a rych­leji dostanou do středu České Lípy, kde je soustředěn kul­turní a společenský život města. stelivo se vy­užívají piliny. Z mechanických, fyzikálně­­biologických a chemických úprav slámy, které jsou zamě­řeny především na lepší uvol­nění a využití obsažených ži­vin, se na Lounsku nejvíc roz­šiřuje čpavkování slámy — tato metoda je poměrně jedno­duchá a levná, navíc jsou. k dispozici i potřebné chemi­kálie. Podle dosavadních zku­šeností jsou výsledky velmi dobré, ve slámě se zvyšuje čpavkováním hlavně obsah dusíkatých látek až na dvoj­násobek, upravená sláma je podstatně stravitelnější. Po prvním ověřovacím pokusu v JZD Želeč byl počátkem října založen druhý, rozsáhlejší po­kus v JZD Obránců míru v Žat­­ci—Staňkovicích. Podle před­běžných výsledků se zvýšila užitkovost dojnic v průběhu pokusu o 0,25 litru na dojnici denně. Čpavkované slámy zatím vy­užívá ke krmení JZD Staňko­­vice, školní statek Měcholupy a Semenářský státní statek Louny, s podstatným rozšíře­ním se počítá po skončení řepné kampaně, po zkrmení řepných skrojků. Čpavkování budou zajišťovat pro zeměděl­ské závody v okrese podniky zemědělských služeb — Stroj­ní a traktorová stanice Žatec vyrábí čpavkovanou vodu v potřebné koncentraci ve všech svých střediscích, aplikaci provádí přímo v zemědělských závodech Agrochemický pod­nik Louny, který vlastní po­třebné technické vybavení. Oba podniky jsou schopny zcela pokrýt potřebu okresu. Mezinárodní silnice E 15 mezi Dubím a serpentinami před Cínovcem na Tepličku bude mít třetí jízdní pruh. Jeho stavbu si vyžádal mimořádně hustý provoz motorových vozidel na stávající vozovce. Denně po ní projede přes 1000 osobních au­tomobilů a stovky nákladních aut, kamtónů a autobusů. Prá­ce na stavbě třetího jízdního pruhu mají skončit v roce 1978. Poté zahájí pracovníci n. p. Silnice Teplice rekonstrukci další části této vozovky při průjezdu Dubím. Rozšířeni vozovky ée provádí za plnóho provozu. Snímek zachycuje stavbu opěrné zdi v úseku mezi Dubím a Cínovcem. Z krajské konference spotřebních družstev Stále lepší služby pio obyvatele venkova Jiretín (pok) - V sobotu se v Jiřetíně pod Jedlo­vou konala krajská konference českého svazu spo­třebních družstev našeho kraje. Jejím smyslem bylo zhodnotit dosavadní činnost a stanovit nové úkoly do budoucna. Dělnému jednání byl přítomen Jaroslav Jaroš, pracovník ÜV KSČ. Delegaci SKV KSČ vedla Jarmila Bémová, členka krajského stranického orgá­nu. Mezi družstevníky zavítal také František Vycho­dil, předseda představenstva ČSSD, dále Otakar Ko­páček, místopředseda SKNV a další zástupci veřej­ného a společenského života. Ze zprávy přednesené před­sedou krajského svazu spo­třebních družstev Josefem Lochmanem vyplynulo, že severočeskému spotřebnímu družstevnictví se podařilo splnit úkoly. Rozvoj spotřeb­ních družstev prokázal důle­žitost i posláni spotřebního družstevnictví. Bylo prohlou­beno spojení se životem oby­vatel venkova, rozšířena člen­ská základna a posílena úlo­ha dohlížecích výborů. Za po-sledních pět let bylo otevře­no 51 nových prodejen a 32 závodů veřejného stravování. Na společensky prospěšných ■akcích v zemědělství a taikcích „Z“ bylo odpracováno více než 2,5 miliónu brigádnických hodin. Podařilo se splnit plán ma­loobchodního obratu, zlepšit zásobování venkova vybraný­mi druhy potravin a průmys­lového zboží. Stejně úspěš­ných výsledků bylo dosaženo 1 v nákupní činnosti, což při­spělo k obohacení vnitřního trhu a splnění vývozu lesních plodin a ovoce. Významného zlepšení bylo dosaženo také v rozvoji veřejného stravová­ní na venkově. Jak uvedl ve svém vystou­pení místopředseda SKNV sou­druh Otakar Kopáček, musí spotřební družstevnictví při­spět ještě výrazněji k dalšímu stírání rozdílu mezí městem a vesnicí. Konference probíhají­cí v aktivním dělném ovzduší přinesla ujištění, že i v nastá­vajícím období se severočeská spotřební družstva budou vý­znamně podílet na plnění zá­věrů XV. sjezdu KSČ a k tomu povede i přijaté usnesení, je­hož splněním se rozhojní spo­lupráce družstevníků s národ­ními výbory. V závěru jedná­ní se všichni přítomní připoji­li k podpoře stockholmské vý­zvy za světový mír. PRAHA (ČTK )— Na rozvo­ji československého' chemic­kého průmyslu v letech 1976 —1980 o 36 až 39 procent se chemický průmysl v ČSR po­dílí zvýšením produkce o 32,7 procenta, tj. téměř o 12 mi­liard korun. V souladu s probíhající a plánovanou investiční výstav­bou je výroba základní che­mie v ČSR zaměřena na che­mické zpracování ropy, na čemž jsou založeny i struktu­rální změny ve výrobní spo­třebě a v mezinárodní inte­graci se socialistickými země­mi. Nositelem těchto struktu­rálních změn, k nimž byl po­ložen základ již v 5. pětiletce zahájením výstavby závodů v Chemických závodech v Lit­vínově a ve Spolaně Nerato­­vice, je petrochemie. Petrochemický komplex, bu­dovaný v Chemických závo­dech ČSSP v Litvínově nákla­dem více než 10 miliard ko­run, je největší průmyslovou investicí páté a šesté pětilet­ky. V uplynulých pěti letech byly v první etapě výstavby petrochemického komplexu postaveny výrobny polypropy­lenu a polyetylénu s roční ka­pacitou 160 tisíc tun. Dnes je toto polypropylenové zařízení schopno- produkovat denně 240 tun polypropylenu v hod­notě 2,4 miliónu korun. Vyrá­běný polypropylen je dodáván v granulované formě nejen našim zpracovatelským závo­dům, ale i na export do NDR, SSSR, Jugoslávie, Turecka a dalších zemí. Souběžně s dokončovacími pracemi posledního provozu první etapy výstavby zařízení na výrobu nízkotlakého poly­etylénu začala v letošním ro­ce v Litvínově také druhá eta­pa výstavby petrochemického komplexu, jejíž celkové roz­počtové náklady představují 6,5 miliardy korun. Druhá etapa výstavby petrochemického komplexu Největší investice Nové moderní budovy uprostřed města jsou ozdobou krajského města Ostí nad Labem. Foto: O. HOLAN — ČTK v listě ■ Plánujeme kvalitněj­ší život - Zamyšle­ní nad otázkami vztahů člověk-závod 3. str. ■ Vyřešený problém vajíčkové „velmoci" - Co přinesla sušár­na v drůbežářském závodě Jánská 3. str. ■ Muzikál včera, dnes a zítra - 5. str. ■ Společným cílem by měly být kvalitní služby - Po stopách jednoho dopisu -5. str. Záplavo sněhu no rozkvetlé louce MOSKVA — V turkmen­­ském hlavním městě Ašcha­­badu, které leží nedaleko od sovětsko-íránských hranic, na­padlo v sobotu a v neděli vel­ké množství sněhu, i když zde byla ještě v pátek teplo­ta vzduchu plus 21 stupňů. Sníh napadl na rozkvetlé lou­ky a bavlníková pole, kde ješ­tě probíhá sklizeň, byla ten­tokráte opravdu mimořádně bílá. Tento výjimečný rozmar počasí, ke kterému zde do­chází asi jednou za padesát let, byl způsoben silnou vlnou studeného vzduchu, jež do té­to oblasti pronikla z evropské části Sovětského svazu. V Moskvě mrzne již několik týdnů a místní pamětníci tvrdí, že loňské několikatý­­denní třicetistupňové mrazy byly ve srovnání s tím, co Moskvany čeká letos, „pro­cházkou růžovou zahradou“. Perem akamerou ĚT W Jiskřící vánoce Prskavka — taková nená­padná, na první pohled nijak vábně nevypadající tyčinka a co nadělá radosti. A nejen dě­tem, které si bez tohoto jiskří­cího zázraku nedovedou vá­noční stromek ani představit. Na dvoře neštěmického Drutepu nebylo pro sudy a vyexpedované krabice prska­vek ani kam zaparkovat. V těchto dnech se totiž dostá­vá celoroční snažení pracov­nic této provozovny do finále. O výrobky je stále ohromný zájem u nás dome, kde i přes 30 miliónů ročně dodávaných prskavek není trh uspokojen, ale také za hranicemi kam neštěmické ženy posílají dva­cet miliónů zářících drátků. Jen namátkou jmenujme Špa­nělsko, Kanárské ostrovy, Dán­sko, Nigérii a Holandsko. Není bez zajímavosti, že jeden ka­nadský cukrář dává hospo­dyňkám každé vánoce k na­koupeným dortům i balíček neštěmických prskavek. Mezi těmi 250 tisíci prskav­kami opouštějícími denně brá­nu závodu jsou však i takové, které slouží k trochu jiným Tak jako Jiřina Štěrbová, i její spolupracovnice z mlá­dežnické dílny neštěmického Drutepu, z kolektivu BSP, denně založí do rámů až 40 tisíc ocelových drátků. účelům, než jsme zvyklí. Ale podívejme se do obsáhlé ko­respondence vedoucí Drutepu soudružky Gisely Pacovské: ...... bydlím v novostavbě, kde nám nic netěsní a tak zapálit naftová kamna v tom průva­nu sirkou je nemožné. Ale s vašimi prskavkami to jde bá­ječně“. No vida, uplatnění má prskavka různé, ne vždy podle předpisů, ale pokaždé ke spo­kojenosti odběratelů. Vždyť pro to dělají ženy ne­štěmické provozovny všechno. Dohánějí plán za své kolegyně plnící mateřskou povinnost, vyhoví televizi, která chce efektní metrové prskavky, vy­jdou vstříc chomutovským val­­cířům zapalujícím jejích vý­robky ocelářské pece. Také dva kolektivy BSP, z nichž je jeden mládežnický, dělají pro plnění úkolů maximum. ta A věřte, není to snadné. Ona devíti či jedenácticenti­­metrová prskavka chce moc a moc šikovné ruce. Nasadit každý den do dřevěného rá­mu, který se potom máčí do směsi tajného složení, čtyřicet tisíc ocelových drátků, to chce fortel a trpělivost. A potom to balení! Tady nestačí sledovat strojový rytmus prstů takové Miloslavy Nekolové nebo Ber­ty Polákové. Je pravda, že mnohé mají dvacetiletou pra­xi, ale také obdivuhodně hbi­té ruce. Jenomže ani pří nej­větší snaze nedokáží uspoko­jit poptávku po takové pro­zaické i když nepostradatelné věcičce jakou je prskavka. RUDOLF PRCHAL Tady vlastně dostává prskavka svoji konečnou podobu. Je dvakrát máčena ve speciální směsi, poté usušena — a může se prskat! Foto: J. PLEVÄK Socialistické plánování a perspektiva podniku Koncernový podnik Doly Ležáky v Mostě se stane v bu­doucích letech jedním z nej­perspektivnějších lomů SHR a sehraje velmi důležitou úlo­hu v rozvoji palivoenergetic­­ké základny našeho národní­ho hospodářství. na S přechodem celého revíru velkolomový komplexně mechanizovaný způsob dobý­vání hnědého uhlí je výhledo­vá koncepce dalšího rozvoje báňské činnosti na našem podniku zaměřena na uplat­nění nejmodernější báňské techniky. Jedině novou, vý­konnější technologií lze za­jistit, v souladu sa závěry XV. sjezdu strany, další nárůst tě­žeb i při zhoršujících se geo­logických podmínkách, V obdob! do roku 2000 bude na lomových provozech pod­niku nasazeno 16 kolesových rýpadel, jedno korečkové rý­padlo a 10 velkozakladačů. Spolu s těmito velkostroji bu­de do provozu uváděna pásová doprava šířky 1200 až 2000 mm. Již v roce 1985 bu­de na našem podniku v pro­vozu 10 kolesových velkorý­­padel a 5 velkozakladačů. Realizace přechodu podni­ku na velkolomový způsob do­býván! si vyžádá značné in­vestiční náklady. Ve slatenic­­ko-bylanské oblasti se v le­tech 1977 až 1985 uskuteční výstavba lomu Vršany a v sed­mé pětiletce bude zahájena výstavba lomu Bylany. V mos­tecké oblasti začne v příštím roce výstavba druhé části lo­mu Most a od roku 1981 třetí stavby tohoto lomu. Výhledo­vě se předpokládá v této oblasti budovat od roku 1987 lom Kopisty a od roku 1990 lom Kohinoor. Vybudováním nových kapacit vzrostou celo­podnikové těžby v roce 1990 na 19,0 mil. tun uhlí při skrý­vání 50 mil. kubíků nadlož­­ních zemin ročně. Koncem ro­ku 2000 se budou těžby po­hybovat ve výši 21,0 mil. tun uhlí a zhruba 100 mil. kubí­ků skrývky za rok. Současně s přípravou otvírky těchto nových lomo­vých kapacit je nutné hledat i možnosti v prodloužení ži­votnosti stávajících podniku, aby celkový lokalit trend těžeb měl vzestupnou úroveň a odpovídal potřebám národ­ního hospodářství. Z těchto důvodů se v nejbližších le­tech postaví nové překladiště uhlí u Dolu M. J. Hus, čímž se prodlouží životnost lokality Ležáky asi do roku 1986. Ve slatenické oblasti se předpo­kládá postup lomu Šmeraldo prostoru obce Hořany. Nastíněný program rozvoje našeho koncernového podni­ku dává všem pracovníkům záruku dlouhodobé pracovní příležitosti. Tím jsou potvrze­ny životní jistoty našeho li­du, jak o nich jednal XV. sjezd KSČ. inž. jiří tříska, Doly Ležáky v Mostě Okem kamery proti nešvarům Modi hospodáři Textilany ké LIBEREC (sa) — V liberec­Textilaně pracují čtyři hlídky Reflektoru mladých a jejich činnost se zjevně proje­vuje v hospodaření tohoto zá­vodu. V tomto roce zaměřili svazáci svou pozornost k ne­využitým zásobám materiálu a strojního zařízení. Jeho zhod­nocení přineslo závodu úspo­ry přesahující částku 122 000 korun. Mladí lidé na svých pracovištích pomáhají též k dodržování stanovených re­gulačních stupňů při odběru elektrické energie. Stálou sta­rostí kontrolních hlídek z hle­diska požární ochrany je za­bezpečování volného přístupu k elektrickým rozvaděčům a hasícím přístrojům. Důsledně se také zabývají prověrkou využívání a realizace zlepšo­vacích návrhů a v tom směru spolupracují s radou mla­dých odborníků. K význam­ným akcím patří ipravidelmě vý­­hlašovaných čtrnáct dnů hos­podárnosti. Pořizují fotografie přímo na pracovištích na kte­rých zachycují znehodnocová­ní materiálu nebo některé ji­né nešvary a uveřejňují tyto na nástěnce u vchodu závodu. Tato kritika se jeví jako účin­ná a přináší vždy nápravu. í

Next