Průboj, červenec 1977 (XXIX/153-178)
1977-07-01 / No. 153
ROČNÍK 29 • ČÍSLO 153 CENA 50 HALÉŘO PÁTEK 1. července 1977 Viděli: Je třeba konkrétně jednat Vídeň (ČTTK) - Na včerejší plenární schůzi vídeňského jednání o snížení stavu ozbrojených sil a výzbroje ve střední Evropě vystoupil vedoucí delegace PLR velvyslanec Slawomir Dobrowa. Připomněl, že uplynuly čtyři roky od přijetí komuniké, které bylo výsledkem přípravných konzultací. Uvedl, že komuniké je zatím jedinou dohodou, které se podařilo dosáhnout, zůstává v platnosti pro nynější jednání a musí tedy zůstat vodítkem pro budoucí dohodu o snížení. Velvyslanec Dobrowa znovu vyzval západní delegace, aby formou deklarace všech jedenácti přímých účastníků vídeňského jednání přijaly závazek nezvyšovat v průběhu jednání stav ozbrojených sil ve střední Evropě, a to jak států Varšavské smlouvy, tak NATO. Vedoucí polské delegace konstatoval, že Polsko a jeho spojenci nezvýšili již po leta početní stav svých ozbrojených sil, a vyzval západní delegace, aby se připojily k závazkům navrhovaným socialistickými zeměmi, tedy i ke vzájemnému „zmrazení“ nynějších početních vojenských stavů ve střední Evropě. Přínos Výzkumného ústavu anorganické chemie Ústí nad Lahem Výzkumníci pomáhají praxi i Standarta za dobré výsledky v loňském roce Ostí nad Labem (vod) - Ekonomický přínos výsledků Výzkumného ústavu anorganické chemie v Ostí nad Labem - účelové organizace koncernu Chemopetrol, realizovaných v různých odvětvích národního hospodářství v páté pětiletce je 526 miliónů korun. V loňském roce pak dosáhl výše 190 miliónů korun. Za každou korunu nákladů na řešení úkolů ústavu byl v páté pětiletce získán přínos 3,90 koruny, v loňském roce ještě vyšší — 6,84 koruny. Činnost ústavu zasahuje do řady oblastí národního hospodářství. Nejvýznamnější podíl tvoří obor výroby a aplikaci průmyslových hnojiv. Nové zavedení technologie výroby vícesložkových hnojiv — nitroíosforečnou technologií v Dusle Šala a na bázi superfosfátu v Chemických závodech J. Dimitrova v Bratislavě, ověřovací mistrná kapalných hnojiv v JZD Slušovice na gottwaldovském okrese a racionalizační opatření v řadě chemických závodů znamenají pak přínos 385 miliónů korun. Použití absorbéru s výplní z vertikálně oriento-vaných šroubovic, vyznamenaného zlatou medailí brněnské mezinárodní výstavy Invex v roce 1976, pro zachycování exhalací i pro technologické procesy přineslo za posledních šest let úspory ve výši 59 miliónů korun. Hlavní efekt — zlepšení životního a pracovního prostředí se nedá vyčíslit. Zařízení vyvinul kolektiv pracovníků ústavu. Za dobré výsledky ipráce v roce 1976 získali ústečtí výzkumníci v meziresortní soutěži výzkumných ústavů druhé nejvyšší ocenění — putovní standartu ministerstva výstavby a techniky ČSR a České odborové rady. Byla mu předána včera na slavnostním shromáždění v Odborovém domě kultury pracujících. Při té příležitosti si rovněž připomněli 25. výročí založení ústavu a předali pamětní listy těm, kteří zde pracují již delší dobu a spolupracovníkům, kteří se zasloužili o rozvoj ústavu. K úspěchům přispívají i kolektivy soutěžící o titul brigáda socialistické práce. Dva z nich — z oddělení analytické chemie a z poloprovozu — převzaly na shromáždění bronzové odznaky. Mladé nápady HAMR NA JEZEŘE (mk) — Takřka dva milióny úspor představuje 62 zlepšovacích návrhů podaných loni svazáky koncernového podniku Uranové doly v Hamru a uvedených již do praxe přímo ve výrobě. Hnutí Zenit, v jehož rámci nápady mladých z Uranu přicházejí na svět, má již na podniku dlouhou tradici. Zlepšovatelská činnost je tu podporována jak oborovými, tak podnikovými soutěžemi, například o odznak nejlepší zlepšovatel, pro mladé pracovníky a členy SSM o Rudý odznak. Soutěží i o průkaz úspěchů ing.-technika, ve kterém bylo jen za loňský rok dosaženo úspor vyšších než 13 miliónů korun, do něhož se zapojilo 63 techniků a inženýrů. Zelené žní ne Liberecku 19 V akci „Každý občan 1 q sena" vykoupeno 160 vagónů Liberec (čk) - Dokončení sklizně pícnin z těžko přístupných ploch v horských terénech je pro zemědělce Liberecka prvořadým úkolem těchto dnů. Jde především o trávní porosty na hospodářstvích státních statků a jednotných zemědělských družstev v oblasti Jizerských a Lužických hor. Účinně pomáhají brigádníci z organizací Národní fronty. Dosud bylo v akci Každý občan metrák sena vykoupeno v okrese Liberec 160 vagónů sena získaných právě z drobných a těžko přístupných ploch. Pomohla také mládežnická soutěž o nejlepsino ručního sekáče vyhlášená okresním výborem SSM v Liberci. Osvědčila se vzájemná výpomoc zemědělských závodů a družstev. Pomocí mechanizace zapůjčené jednotným zemědělským družstvem Mír Všeliblice pokosili na pozemcích Státního statku Frýdlant v Čechách 21 hektarů pastvin a luk. JZD Podještědí v Českém Dubu pomáhá zase státním statkům Hrádek nad Nisou a Liberec. Na jejich pozemcích sklidili do dneška 65 hektarů. Důležitá je i pomoc patronátních závodů, které zemědělcům vypomáhají při opravách a údržbě Žací techniky. Jsou to například podniky Praga Hrádek nad Nisou, Elitex Chrastava, Liaz Hanychov a Slévárna Gstušuv. Poslední písek ze Žernosek VELKÉ ŽERNOSEKY (čk} — Poslední kubík štěrkopísku vytěžili včera z pískovny Velké Žernoseky národního podniku Severokámen Liberec. Pětadvacet let zásobovala tato provozovna pro těžbu úpravu štěrkopísku stavby na a celém území Čech. Z nejvýznamnějších jsou to například vodní díla Orlík, Želivka, Fláje, Nechráníce, Přísečnice a elektrárny Tisová, Tušimice, Prunéřov a Ledvice. Z velké části se podílela svými dodávkami na občanské a bytové výstavbě zejména v okresech Litoměřice, Ostí nad Labem, Teplice, Most, Chomutov a v hlavním městě ČSSR Praze. Pro dodávky štěrkopísku do Prahy, Ostí nad Labem a Děčína využívali především ekonomicky výhodné vodní cesty po Labi. Z žernosecké provozovny bylo do včerejška vytěženo více než deset miliónů kubíků kvalitního štěrkopísku. V dobách nejvyšší výroby odtud expedovali denně až dvě stě vozových jednotek a sedm labských člunů o nosnosti 500 tun. Těžbou tak vzniklo stohektarové jezero, které je využíváno k rekreačním účelům. ■ •■■■•PEREM A KAMEROU Slova na rozloučenou z úst ředitelky 25. ZDŠ nezněla klukům a děvčatům v aleváté třídě vůbec smutně. Vždyt včera byl poslední Školní den. Smetura Huse k 57. výročí PiOboje 57 Zítra, 2. července, uplyne již let ode dne, kdy vyšlo v Lounech první číslo Průboje. Tuto významnou chvíli oslaví spolu s námi, pracovníky redakce, spolupracovníky a dopisovateli, také naši čtenáři a všichni ti, kterým severočeský deník přirostl k srdci a stal se nezbytnou součástí jejich denního života. Vždyť Průboj svým revolučním obsahem napomáhal objasňovat dělníkům jedenadvacet podmínek Komunistické internacionály a tím přispíval k politickému, ideovému i organizačnímu sjednocování pokrokových dělníků, rolníků a inteligence na zásadách marxismu-leninismu a proletářského internacionalismu. Dnes můžeme říci, že se Průboj stal veřejnou tribunou všech poctivých Severočechů. Jeho stránky jsou zrcadlem nejen radostného života, ale i problémů lidí tohoto kraje. Každé číslo Průboje zprostředkovává výměnu zkušeností ze všech oblastí politického, veřejného i hospodářského života. O tom hovořil ve středu, před slavnostním představením Smetanovy Libuše ve Státním divadle Zdeňka Nejedlého v Ostí had Labem, šéfredaktor Průboje soudruh Jiří Škoda. Nesmrtelná Smetanova hudba ještě více podtrhla slavnostní atmosféru večera a přispěla k důstojné oslavě našeho společného výročí. Umělci Státního divadla Zdeňka Nejedlého v čele s představitelkou titulní role Jarmilou Krásovou připravili pro všechny přítomné hluboký umělecký zážitek a patří jim za to náš dík. JANA TRUCKOVÁ Jarmila Krásová vystoupila v roli Libuše Závěrečným poděkováním skončilo slavnostní představení na počest 57. výročí Průboje Foto: J. PLEVÁK Radostné loučení však v deváté A tvářili takhle optimisticky, ale každému se určitě dostalo spravedlivého ohodnocení podle jeho práce a snažení. Před školáky jsou dva měsíce prázdmin. Ti, co se vrátí v září do lavic, určitě udělají vše, a\by jejich vysvědčení v příštími školním roce bylo ještě lepší. Těm, kteří se se školou vičera rozloučili, už nastanou ti:ošku jiné starosti. Ať na středním stupni, nebo v učební im oboru. A tady bude trochu záležet i na nás dospělých,, jak jim vstup do nového ži vota usnadníme. RUDOLF PRCHAL To včerejší sborové „dobrý den“ zaznělo z úst kluků, a děvčátek v 1. C ústecké 25. devítiletky trochu jinak než v jiné dny. Vždyť patřilo jejich soudružce učitelce Evě Karpínské, ženě, která jim byla po celý rok talk trochu mámou, ale zároveň i přísným pedagogem. „Tak dnes se děti už nebudeme učit, trochu si popovídáme, pak dostanete první veliké vysvědčení, kde je hodně známek, nakonec si zazpíváme a přečteme pohádku. Než vám rozdám odměnu za vaši píli, chtěla bych poděkovat Helence za to, jak se starala o čistotu v šatně a ve třídě, Romaně s Magdou za péči 0 koutek živé přírody.“ Pak následovala slova chvály za Martinovu píli, trochu výtky na Vašíkovo psaní a Alešovo pomalé čtení. Malá Romanka v lavici samou trémou zapomněla kytičku, vždyť jedničky od shora až dolů, to už je důvod k šťastné roztržitosti. Pak Dáša popřála své učitelce hezké prázdniny a následoval smích celé třídy, když soudružka Karpínská zjistila, že blonďatá dvojčata Petr a Pavel nejsou dnes rozlišena páskou. , Dveře 1. C se zavřely. Soudružka ředitelka Jiřina Štětková nás zavedla od těch, kteří takovýto velký oen prožili poprvé, mezi slečny a mladíky z devítky. Učitelku Ivanu Beránkovou náš příchod trochu překvapil, třída nás však vzala jako dobré zpestření dopoledního školního programu. Tady se tleskalo těm, kteří si od tabule odnášeli vyznamenání, stejné pocty se dostalo 1 ředitelce školy za sympatická slova na rozloučenou. Květa Drbolová a Marcela Šindelářová se vracely do svých lavic záříc spokojeností. Vždyť patří k nejlepším ve třídě, tak jaképak starosti. Ne všichni se Nejhezčí to je vidy v první třídě. \/ýjimku neudělali ani z láci soudružky Karpínské, která se s nimi nakonec rozloučila písničkou a pěknou pohádkou. Foto: JAROSLAV PLE1 /ÁK Děčínská kotva zahájifioi První večer patřil Severočeskému kra ji Děčín (čch) - Koncertem „Píseň pro můj kraj", který je od roku 1974 již tradičně na programu prvního ze tří hlavních soutěžních večerů, byla včera zahájena přehlídka tvorby amatérských i profesionálních skladatelů, textařů a zpěváků populární hudby, festival Děčínská kotva. Letos poprvé se tato přehlídka konala v neobvyklém prostředí nově zastřešeného letního kina Bažantnice, které překvapilo akustickými vlastnostmi. Toto experimentální řešení zároveň umožňuje, že jedno představení může navštívit téměř 2,5 tisíce diváků. První večer patřil dvanácti písničkám, jejichž autory, interprety i obsah vzájemně spojuje bezprostřední vztah k Severočeskému kraji. „Chtěli jsme podpořit mladé talenty autory textu a hudby i zpěváky a orchestry ze Severočeského kraje. Proto jsme tímto koncertem poprvé před třemi lety zahajovali přehlídku populární hudby,“ řekl nám Stanislav Pazderka, ředitel jubilejního X. festivalu Děčínská kotva 77. „Byl to tehdy svým způsobem expi ariment, který se osvědčili. H'levním smyslem této podj >ory písňová tvorby je snaha vyt' vořit tradici, která vzhlede ;m k tomu, že náš kraj je kre ijerr emladýcti, zde chybí. Posl ;upe un let rosto počet příspěvki i, o bjevují so noví autoři, i vý běr je stále: pestřejší. Je iv šak. třeba říci, že výsledky by mo hly být ještě lepší, kdybyc hor n našli větší podporu u vše ich kulturních institucí v je idn .otlivých okresiech. Zmíněnýc;h 12 písní a interpretů nereprezentuje totiž celkovou situ ac;i v kraji, neboť některé okr efiy se naší letošní soutěže vůbec nezúčastnily. Mělo by t :oi být především věcí národní ch výborů a jejich orgánů, ab y byla amatérské tvorbě věi dována větší pozornost. Každoi .- očně s námi velice dobře spolupracuje krajské studio C s. rozhlasu v Ostí nad Laben i. Pro příště bude naší snaho u povýšit teni to večer natolik ;, aby se stal součástí telí svizních přenosů.“ Urychlují telefonn I styk LIBEREC (saj — Ve středu dokončili spojaři z Liberce uvedením automatické telefonní ústředny v Pěnčíně automatizaci telefonního styku v celém tranzitním obvodu. Kromě okresu je v něm zapojeno i město Jablonné v Podještědí na Českolipsku. Došlo tak k vyvrchol ení několikaleté ušil' ovné prá ce pracovníků spojí i, kteří se tak zasloužili o ! stálé zhjpšování služeb spojů. Z libereckého tranzitního ol svodu ro.ohou volat účastníci meziměstsky přímo Prahu, B rno, Hr ad^r Králové, Pardubice, OsM nad Labem a další města.