Rovnost, červenec-září 1972 (LXXXVII/153-231)

1972-07-04 / No. 155

vö mladé Rimanky a děvčát­ko strávili již pátý den v kabině jeřábu 20 metrů nad sta­veništěm na předměstí Rima na protest proti nedostatku bytů v v Rím, pátý den Italském hlavním městé. Vyšplha­ly se do kabiny jeřábu v úterý večer, když je policie spolu s dal­šími nebydlícími vyhnala s prázd­ných bytá, které obsadili. Podle úředních odhadů žije v Římě na 70.000 Udl v brlozích nebo pod mosty na periferii, protože bud nemohou nalézt vhodný byt nebo na něj nemají. Z vietnamského bojištéD SAIGON — Jlhovietnamštl vlas­tenci pokračovali včera v ostřelo­váni města Hue z dalekonosných děl a napadli také základnu sai­gonských vojsk v Phu-bal, 11 km jižně od tohoto bývalého císař­ského sídla. Dalekonosná děla vlastenců rá­že 122 mm jsou umístěna 21 km od Hue v hornaté oblasti poblíž saigonské střelecké základny Bas­­togne. Důstojník saigonské armá­dy v Hue označil umístěni těžké­ho dělostřelectva v blízkosti města za »opravdový úspěch«, protože příslušnici osvobozeneckých sil museli dopravovat děla po čás­tech a teprve na místě je složit. S pomoci amerických obřích bombardérů B-52 snaží se 20.000 Thleuových vojáků prorazit ze se­veru k provinčnímu městu Quang­­trl. Ve vzdálenosfl 50 km od měs­ta včera ráno opět vzplály prud­ké boje a americké letouny svrhly na přístupové cesty k městu přes 500 tun bomb. HANOJ — Hanojský rozhlas oznáriill, že jednotky protivzdušné obrany sestřelily v neděli nad územím Vietnamské demokratické republiky další dvě americká le­tadla. jeden letoun byl sestřelen nad Hanoji a druhý nad Hal­­phongem. Waldheim-Jar ring o Středním východě ŽENEVA — V Ženevě se včera sešel generální tajemník OSN Kurt Waidheim se svým zvláštním zmocněncem pro záležitosti Střed­ního východu Gunnarem Jarrin­­gem. Podle komuniké OSN Informoval generální tajemník OSN velvy­slance Jarrlnga o rozhovorech, které měl v minulé době ve Stockholmu a v Rabatu s ministry zahraničních věci Egypta a Izrae­le. Velvyslanec jarring Informo­val Kurta Waldhelma o »určitých aspektech« situace na Středním východě. Nová schůzka Waldhelm —jarring je naplánována na 10. července rovněž v Zenevě. Mluvčí OSN v Ženevě odmítl podat novinářům jakékoli bližší Informace o schůzce. Stejně tak nebyla novinářům zodpovězena otázka, zda cílem neočekávaného setkáni generálního tajemníka OSN s velvyslancem Jarrlngem nebylo projednat »akci nového ty­pu«, kterou má podle některých zpráv Organizace spojených náro­dů s cílem přispět k vyřešeni si­tuace na Středním východě úmyslu podniknout. Mluvčí na po­v dobné dotazy jenom odpověděl, že dnes uspořádá K. Waldheim tiskovou konferenci. ZABAVENÉ ZBRANĚ WASHINGTON — Veliké množství zbraní zabavili američtí cel­níci ■ federální policie v noci na neděli na letišti blízko Sheve­­portu (Louisiana) v letadle, jež mělo odletět do Mexika. Bylo tam několik tisíc armád­ních puSek a na tisíc samopalů, přes 7 a půl tuny plastických vý­bušnin a rozbušky byly nalezeny v blízkosti letiště. Podle prohlá­šeni americké federální policie další vyšetřováni ukázalo, že Me­xiko zřejmě nebylo konečným cí­lem těchto zbrani. Není vylouče­no, že měly být propašovány do dalšího státu, pravděpodobně na Kubu. Mezi zatčenými je jeden texaský bankéř a bývalý Inspektor amerického přlstěhovaleckého úřa­du. Agentura TASS uvedla, že sou­časně byla v New Orleansu, Sheve­­portu a dalších městech států Loulsiany a Texasu zatčena sku­pina spiklenců z řad kubánských kontrarevoluclonářů připravující další ozbrojené provokace proti Kubě. Sjezd ve stínu bodáků WASHINGTON — Sjezd americké demokratické strany, který začne za týden v Miami na Floridě, se bude doslova konat ve stínu bo­dáků. Včera bylo oznámeno, že americká armáda přesune do blíz­kosti Miami na 3000 příslušníků svých výsadkových jednotek, aby je bylo možno nasadit, kdyby u příležitosti sjezdu vypukly ve městě demonstrace, jež by místní úřady nebyly schopny zvládnout. Před čtyřmi roky, když se konal demokratický sjezd v Chicagu, do­šlo k ostrým srážkám mezi protl­­válečnýml demonstranty a chicag­skou policii. Dobrá sklizeň díky myšlenkám Man PEKING — Agentura Nová Čína v mtniilých létech, neuvádějí se oznámila, že v Čínské lidové re- žádná čísla. Agentura pouze pro­­publlce bylo dosaženo při letošní hlašuje, že těchto výsledků bylo letni sklizni obilovin největší úro- dosaženo »diky respektováni revo­­dy od roku 1949. Avšak podobně lučních myšlenek předsedy Mao jako při stejných prohlášeních Cetunga«. V půtek 30. června byla vypuštěna v SSSR na občinou dráhu umělá drultce Země Interkosmos 7 zařazend do programu spolupráce so­cialistických zemi. Okolem drultce fe pokračovat ve společném vý­zkumu ultrafialového a rentgenového záření Slunce, který zaháftly drultce Interkosmos 1 a Interkosmos 4. Na snímku fe Interkosmos č. 7. Telefoto: ČTK — TASS • ROVNOST • 4. července 1972 BONN — Francouzský president Georges Pompidou přiletěl včera dopoledne do Bonnu k rozhovorům se západoněmeckým kancléřem Villym Brandtem. PARtZ — Ve Francii je nadále sluníčka poskrovnu. Dva týdny po začátku léta je stále zamrače­no, chladno a ve výšce 2000 metrů dokonce sněží. Vneděll odpoledne se průměrná teplota pohybovala kolem 15 stupňů. VARSAVA — V loděnicích Pařtž­­ské komuny v Gdyni začala stavba první polské' lodě o výtlaku 105.000 tun. je to nový úspěch pol­ského loďařského průmyslu, který byl obnoven po válce s pomoci SSSR. Po roce 1950 začal vyrábět lodě o výtlaku 10.000 tun, v roce 1970 postavilo Polsko první lodi o výtlaku 55.000 tun. NEW YORK — Jen za minulý rok zahynulo při požárech v USA 12 tisíc osob. Hmotné škody způsobe­né požáry překročily v roce 1971 tři miliardy dolarů. WASHINGTON — Kalifornský guvernér Ronald Reagan odletěl na devatenáctldennl cestu po sed­mi západoevropských zemích. Pro­hlásil novinářům, že tam bude Jednat z pověřeni presidenta Ni­­xona s vládními představiteli a doufá, že tato cesta přispěje »k lepšímu pochopeni americké politiky«. STOCKHOLM — Výkonný výbor mezinárodni konference o Indočl­­ně rozhodl na svém zasedáni ve Stockholmu, že uspořádá širokou mezinárodni sbírku na pomoc bojujícímu Vietnamu. MEXICO — 18 Udí přišlo o život a přes 800 bylo zraněno při vče­rejším výbuchu hořlavin na ná­draží v mexickém městě Jimenez. Oznámily to mexické úřední kru­hy. LIMA — již vlče než polovina obdělávané půdy v Peru byla vy­­vlastněna velkostatkářům v rámci programu agrární reformy, jen v departementu Huancaveltca předa­la peruánská vláda bezzemkům ví­ce než 12.000 hektarů půdy. QUITO — Ceskoslovensko-polská dvanáctičlenná vědecká expedice, která bude zkoumat nejvyššl čin­nou sopku světa Cotopaxi a ně­které další ecuadorské vulkány, přiletěla do ecuadorského hlavní­ho města. AL2IR — K účasti na oslavách 10. výročí vyhlášeni Alžírské de­mokratické a lidové republiky při­letěla do Alžíru či. vládni delega­ce v čele s členem předsednictva ÜV KSC, místopředsedou vlády CSSR a předsedou vlády SSR dr. Petrem Colotkou. BELEHRAD — V Jugoslávii bylo v roce 1971 35.948 dopravních ne­hod, při nichž zahynulo 3084 a bylo zraněno 49.987 osob. V roce 1971 se počet nehod zvýšil na 39.368, počet oběti vzrostl na 4176 a zraněných na 54.111osob. BUDAPEST — Na studie do Čes­koslovenska, Bulharska, NDR, PLR a Sovětského svazu odjela z Budapešti skupina mladých Ma­ďarů. »Prvorozený syn« polských loděnic to vysoké vyznamenáni získala loď za obětavou službu na moři pod polskou vlajkou ve chvíli ukončeni jubilejní tisíci plavby. T isíc plavebl ... to není Jen dané množství přepraveného zboží. To nejsou jen absolvované kilometry, které by v jednom cel­ku stačily k šestadvacetlnásobné­­mu obepluti zeměkoule na rovní­ku. Tisíc plavebl Tisíc cest bez poruchy to je současně nejlepš! zkouška dobré práce loďařů, tím cennější, že se týká prvního díla průkopnických loďařských skupin. Ss. »Soldek«, jenž není již dnes moderní jednotkou, plul, a bude Ještě dlouho plout. pluje Není to proto, že sl jej všichni oblíbili, nýbrž z toho důvodu, že jeho pro­voz se rejdařům vyplácl a že je to skutečně efektivní loď. Rejda­řem této lodě je Polská námořní plavba ve Štětině. Ss. »Soldek« byl postaven na objednávku toho­to rejdaře pro účely obsluhy tzv. uhelných mostů na linkách do Dánska a do Švédská. Byla doba, kdy »Soldek« plul do přístavů severozápadní Evro­py. . . a 1 zde plnil své úkoly na výtečnou. Zkrátka řečeno. Je to loď sice již stará, po více pež dva­cetiletém provozu, avšak stále ještě ve výborném stavu. Ss. »Soldek«, jenž je první z 29 lodi označených značkou B-30, byl předán do provozu v říjnu ro­ku 1949. Vztyčeni vlajky na této lodi se konalo ve Štětině. Se stavbou kýlu pro ss. »Soldek« se začalo v gdaňské loděnici 3. dub­na 1948 a na vodu bylo toto pla­vidlo spuštěno 10. listopadu 1948. Se stavbou této první lodě zača­lo Polsko bez tradic» a zkušenosti. Byl to start téměř z nulového bo­du. Dokonce při vypracováváni technické dokumentace bylo nut­no využit pomoci zahraničních od­borníků. J méno lodě bylo zvoleno uctěni paměti jednoho z prů­k kopníků polského lodního průmys­lu. Stanislav Soldek, jenž se |lž v patnáctém roce svého života za­čal učil loďařskému řemeslu v říč­ní loděnici, byl tehdy v gdaňské loděnici trasérem. Dokud bude provoz lodě renta­bilní, bude ss. »Soldek« nasazen k přepravě uhlí na Baltu. Není zná­mo, jak dlouho bude moci tuto funkci zastávat. Je však možné, že vydrž! do konce stávajícího dese­tiletí. Co se však stane s touto lodi později? Ss. »Soldek« nepůjde do starého železa. O tom je Již rozhodnuto. Po ukončeni svého plavebního období bude loď adaptována na námořní muzeum. Takto se splní tužby loďařských průkopníků, Jimž byla tato loď zvlášf blízká. Na stavbě lodi se podlil celé Polsko. Vice než 1000 průmyslo­vých závodů z celé země kooperu­je s lodním průmyslem. Právě vý­stavbou »Soldka« se začala tvořit hustá kooperační slf. Proto také vyznamenáni udělené této lodi je vyznamenáním pro všechny, kteří dodali kovové desky a nýty, zaří­zeni a stroje. Je to vyznamenáni pro stovky tisíc osob pracujících na tomto velkém díle — stavbě za­oceánských lodi v polských lodě­nicích. Soldek, »prvorozený syn« »Soldek«, jež je první lodi po­stavenou v Polsku v Gdaňské lo­děnici, byl vyznamenán státní ra­dou PLR Řádem práce I. třídy. To­Z výstavby severního přístavu v Gdaňsku Stávka japonských námořníků TOKIO — Už 80 dni trvá v Ja­ponsku stávka námořníků. V joko­­hamském přístavu uspořádali vče­ra stávkující demonstraci, při niž na 20 člunech obepluli kotviště přístavu, zcela ochromeného stáv­kou. Vyjádřili znovu rozhodnuti dovést boj do konce a přimět rej­daře, aby vyhověli jejich poža­davkům na zvýšeni platů a zlep­šeni pracovních podmínek. Stávku námořníků, která trvá od poloviny dubna, vyhlásil vše­­japonský odborový svaz námořní­ků, čítajíc! 160.000 členů. V roce 1971 provedli Japonští pracující na 7000 stávek. Podle údajů ministerstva práce zúčast­nilo se těchto stávek přes 10 mi­liónů lidi. Jsou to nejvyššl čísla v dějinách poválečného japonské­ho dělnického hnuti. O MÍSTO V OSN VARSAVA — Nastávající 26. za­sedáni OSN budí ve světové ve­řejnosti naději na konstruktivní projednáni mnoha palčivých pro­blémů současného světa. Tyto na­děje podporuje zlepšené politické ovzduší, zejména po posledních sovětskoamerlckých dohodách po ratifikaci smluv SSSR a Polska a s NSR, jež otvírá cestu k norma­lizaci vztahů mezi těmito zeměmi. Uvádí to pondělní Glos Pracy v komentáři pod titulkem »0 místo v OSN«. Realizace těchto naději Je však spojena se stálým upevňováním úlohy OSN a zásady její univer­sálnosti, což vyžaduje také přijeti dvou německých států NDR a NSR do OSN. Plná a rovnoprávná účast NDR na pracích OSN by přispěla k dal­šímu uvolněni v Evropě, k posíleni politického ovzduší, jež je příz­nivé pro mírové řešeni evropských 1 světových problémů v duchu spo­lupráce a vzájemné důvěry. Sou­časně by to vedlo k překonáni překážek, které vznikly v létech studené války, a jež byly zřejmě vytvořeny agresivními záměry, překážek, které ztěžuji mírovou spolupráci a zvyšuji politické na­pětí v Evropě, uzavírá list. Krok k míru nu subkontinenté SIMLA — Indie a Pákistán se rozhodly skončit nepřátelství, usi­lovat o zlepšen! přátelských vzta­hů a nastoleni trvalého míru na subkontinenté, praví se v dohodě, která byla podepsána v pondělí krátce po půlnoci na závěr pěti­denních jednáni indické minister­ské předsedkyně Indtry Ghándío­­vé a páklstánského presidenta Zul­­flkara Allho Bhutta. Dohoda, která má šest bodů, zdůrazňuje, že obě země budou napříště řešit své rozpory Jedná­ním nebo jinými mírovými pro­středky. Pokud nebudou vyřešeny beze zbytku všechny problémy me­zi Indii a Pákistánem, obě země se zavazuji, že se vystřihají zhor­šováni situace a narušeni míro­vých vztahů. KURIOZITY A ZAJÍMAVOSTI TESTY CUDNOSTI byly provedeny na několika stovkách anglických len. I kdyl ftm byly předčítány lertlky, nad kterými by se červe­nali t dragouni fefiho Veličenstva, fen 7 procent len projevilo stud a pohoršení. Plných S3 procenta testovaných len se buď vesele smálo nebo s potileml potlačovalo smích. (bej DOPIS Z VIDNÉ Kancem minulého týdne začaly rovněž pro 500 000 vídeňských školáků prázdniny, tento týden konči školní rok v ostatních spolkových zemích, — a již se vall kolo­ny aut hlavními silnicemi a zvláštní vla­ky a turisty na dovolenou. Jsou mezi nimi I vaši krajané. V sobotu 1. července opu­stila Vídeň dlouhá kolona autobusů a osob­ních vozů. Cílem výpravy bylo Brno, odkud po přátelská besedě při tak oblíbené čes­kém muzice se vaši krajané ruzjell ke svým příbuzným a přátelům v Českoslo­vensku. Také dva autobusy krajanských děti se rozjely do staré vlasti jejich rodi­čů, do prázdninových táborů ve Vrátkách u Martina a do Baldovce u Macochy. Tyto výpravy a dalšf návštěvnici CSSR jsou ne­přímou odpovědi na štvaní rakouského tis­­kn v souvislosti s hraničním případem u Mikulova a utonulým dítětem v řece Mora­vě. R akouští politici, aby mohli s uspoko­jením jet na dovolenou, se konečně dohodil na úpravě svých příjmů. Do dvoú 'olebních bojů šel předseda socialistické trany a nyní předseda vlády se slibem, že dstranl privilegia politiků. A Jak to lak •vá, skutek útek — sliby se slibuji a bláz­­se raduji. Také ve vládním prohlášeni boval totéž. A pak jsme se stali svědky pných tahanic v parlamentě, kde se ukázalo, že těmto pánům je košile bližší než -kabát, a když Jde o peníze, nikdo z nich zjevně nepomýšlí na dojem, který takové jednáni ve veřejnosti vyvolává. A tak nejenže prlvlllgte nebyly odstraněny, nýbrž páni Jsou na tom lépe než předtím. A to Ještě pod tlakem veřejnosti se velko­myslně »vzdali« některých svých požadav­ků. Tedy: Kreisky sliboval, že odstraní u SLIBY SE politiků osvobozeni z placen! daně ze mzdy. Odbornici to však »vykoumall« tak, že dílčí zdaněni bylo pfekompensovéno zvýšením platů: Nová úprava přináší poli­tikům zvýšení příjmů až o 43 procent u po­slanců, a až o 64 procent u ministrů — samozřejmě na úkor daňových poplatníků. K tomu přistupuje další fakt, o kterém se veřejnost až dosud nic nedozvěděla: Toto zvýšeni platů u členů vlády, parla­mentu a spolkové rady vede automaticky k tomu, že se na zvýšeni podílejí poměr­ným dílem předsedové a členové zemských vlády a poslanci zemských sněmů, ale 1 ke zvýšeni náhrady tak zvaných zvláštních referentů. »Tajemství« této automatiky tkvi v tom, že platy politiků jsou vázány na výši platu sekčnlho šéfa. Každé zvýšeni úřednických platů má za následek auto­matické zvýšeni platů politiků. Takovéto zvýšeni vstoupilo v platnost 1. července. A k tomuto zvýšeni má přistoupit nyní »do­taženi« platů politiků, aby tak bylo umož­něno dflčf zdaněni. Při takových zvýšeních se pak vyjímá zvyšováni cen o pět, deset 1 vice procent, SLIBUJÍ... docela dobře, ne? Na podzim bpde dražší mouka, mléko, cukr, zvýšeni cen masa bylo od 1. července zmraženo na stávající cenu plus pět procent. Po zavedeni takzvané daně z nadhodnoty to bude pokračovat: Televize a rozhlas o 30 procent, povinná automobilové daň, benzin a kdo ví co ješ­Atě. znovu se demokratická veřejnost na Jiném úseku rozhořčeně táže. jak je možné, že rakouská justice opět osvobodi­la dva esesáky, kteří byli obžalováni z nej­­těžšlch zločinů v Osvětimi. Je to v rozpětí několika týdnů další justiční skandál, kte­rý nevrhá dobré světlo na vedeni procesů proti nacistickým zločinům. Také v Jiné oblasti vládne rozhořčeni: U majitelů vináren, hospůdek, vinic, včet­ně obyvatel vídeňské čtvrti Grinzing, toho­to starobylého a oblíbeného koutku Vidně, kam Jezdi vedle domácích občanů spous­ty cizinců, aby poznali tu »pravou« Vídeň. Právě ustavený »Akční výbor Zachraňte Grinzing« protestuje proti postupné zástav­bě a s tím spojenému růstu dopravy a hlu­ku, v této romantické čtvrti pod svahy Vídeňského lesa. Však sl sem zajeli též účastnici sjezdu Socialistické Internacionály Zejména se tu líbilo předsedovi Labour Party Wllsonovl, který na sjezdu ostře napadl Evropské hos­podářské společenství. Seveřané, zejména švédský premiér Palme, prosadili proti od­poru hlavně Krelskyho, Brandta a Švýcarů vietnamskou rezoluci, sice mírnou, ale pře­ce jen žádající ukončeni války a staženi všech vojsk. V celku to byla debata klubu evropských socialistických, stran, »Nejzajl­­mavějšl bylo to, co se hovořilo v bulvá­rech«, přiznal Kreisky. Spokojena může být KSR, jejíž luční slav­nost před týdnem v Prátru přilákala 100 000 Vfdeňanů. Bylo to pro její členy a pra­covníky povzbuzením do další práce v zá­jmu rakouského lidu, vzájmu přátelství me­zi Rakouskem a socialistickými státy. MAX BOGNER CENY nejlepším dílům /Dokončení ze str. l.f nlčnlch zastupitelských úřadů a zahraniční umělci. V čele sovět­ské delegace byl národní umělec JurlJ Ozerov, režisér filmu »Osvo­bozeni«, bulharskou skupinu vedl režisér Vladimír Jančev a umělce z NDR scénárista Walter Puskel. Naši kinematografii mezi čestný­mi hosty reprezentoval ústřední ředitel filmu CSR dr. Jlřl Purš. Po uvítacím projevu předsedy MěstNV Boskovice J. Robeše ozná­mil předseda ústřední poroty spl-‘ sovatel a dramaturg Slovenského filmu v Bratislavě dr. Miloš Krno rozhodnuti poroty o uděleni cen letošního festivalu. Velká cena festivalu byla udě­lena sovětskému filmu OSVOBO­ZENI režiséra J. Ozerova. Zvláštní cenu obdržely — slo­venský film, režiséra Martina Ho­lého ORLI PIERKO a americký film režiséra Sydnye Pollacka KONE SE TAKE STŘÍLEJÍ. Cenou za nejlepšl herecký vý­kon byl poctěn Gian M. Volonté z Italského filmu režiséra E. Petrlho PODIVNÉ VYŠETŘOVANÍ. Cestná uznáni obdržely: Sovět­ský film režiséra V. Rogoje DÔSTOJNÍCI a český film režisé­ra V. Vorlíčka DÍVKA NA KOŠTĚ­TI. Na závěr letošního ročníku Fil­mového festivalu pracujících byl uveden jako premiéra český film režiséra Ivo Tomana CESTY MÚ­ZO. Z dění ku VB 0 Smrt na kolejích V neděli v časných ranních ho­dinách byl -u obce Doloplazy na Proslějovsku přejet 241etý Jiří B. rychlíkem Jedoucím na trati Brno —Nezamysllce. Osádka rychlíku jej spatřila příliš pozdě, kdy Již nemohla vlak zastavit. Jiří B. se vracel z tanečnf zábavy a na ko­lejích usnul. 9 Nešťastná náhoda Smrtelné zranění sl způsobil 171etý Zdeněk R. ze 2arošlc na Hodonínsku v sobotu večer. Uka­zoval svému 271etému příteli, jak se zachází s jateční pistolí a aniž by jl prohlédl, přiložil sl JI k pravému spánku a stiskl spouSť. Pistole byla nabita. Ihned byl pře­vezen do nemocnice v Kyjově, kde svému zranění podlehl. ® Postřelil spolužáka V neděli postřelil ze vzduchov­ky 121etý Jiří K. z Blanska stej­ně starého spolužáka Jiřího S. z téhož města. Namířil vzduchovku na kamaráda a střelil. Brok mu prolétl spodním rtem. (VB — mf)

Next