Rudé Právo, leden 1946 (XXVI/5)

1946-01-06 / No. 5

III. vydání ÚSTŘEDNÍ ORGÁN KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA V neděli 6. ledna 1946 • Číslo 5 • Cena 1.501Cčs ---------------------------------------------------------------------------------------­ DNES V ČÍSLE: Program zasedání Organisace Spojených národů Vláda projednala opatření o znárodněném průmyslu Útisk Slováků v Maďarsku Německá armáda — společnost zločinců Národní soutěž ve výstavbě republiky Reportáž: Jak lid vládne v Hořicích Program zasedání Organisace Spojených národů Návrh na rozšíření organisace UNRRA — Resoluce o kontrole atomové energie Londýn (Reuter). — V sobotu přijelo do Velké Britannie na lodi »Queen Elisabeth« 160 delegátů na valné zasedání OSN, jež bude zahájeno ve čtvrtek odpoledne. Většina delegací je vedena zahraničními ministry příslušných států. Veškeré resoluce, jež budou na zasedání projednávány, byly již podány. V posledním okamžiku britská vláda podala novou resoluci, jež obsahuje tyto body: 1. Všechny státy, které podepsaly dohodu o organisaci UNRRA, mají co nejdříve přispěti dalším jedním procentem národníhQ důchodu na fond UNRRY. 2. Všechny mírumilovné stá­ty, jež nepodepsaly dohodu o organisaci UNRRA, mají к organisagi přistoupiti a při­spěti tak к velkému humanitnímu úkolu. 3. Ge­nerální sekretář OSN se má dohodnout! s ge­nerálním ředitelem UNRRY v tom smyslu, aby valné shromáždění OSN dostávalo periodické zprávy o práci UNRRY a o postupu hospodář­ské obnovy států, jimž UNRRA pomáhá. Informované londýnské kruhy vítají tuto britskou iniciativu a doufají, že resoluce — jejíž naléhavost je naprosto jasná — bude co nejdříve valným shromážděním projednávána. V posledním okamžiku byl rozšířen program zasedání valného shromáždění o další body jed­nání. Kubánská delegace žádá, aby byla vydána deklarace o povinnostech a právech občanů a států. Britská delegace podala resoluci, v níž na­vrhuje ustavení komise, jež se bude zabývati problémy atomické energie. Resoluce obsahuje ještě další návrhy, aby byla rozšířena mezi­národní výměna základních vědeckých poznat­ků pro mírumilovné účely;,aby byly ze zbroj­ních programů států vyňaty atomické zbraně a všechny osíatní zvláště mocné zbraně pro hro­madné ničení. Navrhuje se, aby bylo komisi umožněno podnikati účinné kroky proti poru­šení a vyhýbání se kontrole atomické energie. Tuto resoluci podala britská delegace jménem Velké Britannie, Sovětského svazu, Spojených států, Francie, Číny a Kanady. Britský král schválil konečně přípravy pro státní banket, jenž bude pořádán ve středu dne 9. ledna pro delegáty Organisace spojených národů. Tato historická hostina, na které ang­lický král uvítá hlavní představitele všech 51 národů, jež se účastpí konference, se bude ko­nat ve vstupní síni Svato jakubského paláce. Po hostině ve středu večer se příští den shro­máždí delegáti v 16 hodin к zahajovací schůzi, které bude předsedat columbijský delegát Dr Angel. Po zahajovacím projevu Dr Angela uvítá Attlee delegáty jménem britské vlády a britského národa, Odpoví mu patrně předsta­vitel některého malého státu. Pak přikročí shro­máždění к volbě svého prvého předsedy. Zástupci ČSR pro Spojené národy V pondělí odletí do Londýna delegace, která bude zastupovat Československo v zahajovacím plenárním zasedání organisace Spojených náro­dů. Jejími členy jsou: ministr zahraničních věcí Jan Masaryk, ministr ochrany práce a sociální péče dr Josef Šoltés, ministr zahraničního ob­chodu dr Hubert Ripka, posl. dr Ivo Ducháček, rektor Karlovy university posl. dr Jan Bělehrá­­dek a zástupci: státní tajemník Ján Lichner, vyslanec dr Ivan Krno, vyslanec dr Karel Li­­sický, vyslanec dr Jaromír Špaček a dr Ladislav Radimský. Delegaci bude mimo to provázet řada znalců. Parlament v novém roce Vladimír Koucký Nebylo zdaleka jednoduchou věcí, zasadit po sedmiletém přerušení chod naší demokracie do parlamentních kolejí, zvlášf proto ne, že naše dnešní demokracie je zásadně odlišná od té, která se zhroutila po Mnichově, a že prostě navázat na rok 1938 není vůbec možné. Váha lidu a jeho po­litické vůle při řízení státních věcí nesmírně stoupla a zvýšily se také zájem, kontrola i kritika jeho nejvyššího zastupitelského orgánu — parlamentu, t. i. dnes Prozatímního Národního shromáždění. Chceme-li hodnotit práci našeho parlamentu za první měsíce jeho činnosti, musíme tedy přede­vším přihlédnouti ke skutečnosti, že sám obsah parlamentarismu byl událostmi posledních sedmi let podstatně přehodnocen, že zejména požada­vek, aby Parlament byl skutečným mluvčím zájmů .lidu, nebude možno žádným způsobem obejít, a že lid bude plným právem požadovat, aby jeho zástupci neodkládali řešení naléhavých otázek státního života. A každý nedostatek v tom­to ohledu ie a bude ostře kritisován. Ze naše Prozatímní Národní shromáždění, po­kud jde o množství zákonodárné práce, ne­splnilo zatím očekávání, že v tempu práce zůstalo daleko za vládou, především za její činností do 28. října, bylo již několikrát otevřeně napsáno. Má to několik příčin. Je nutno v první řadě uvá_­­žiti, že Prozatímní Národní shromáždění se skládá z valné části z nových poslanců, tedy z lidí, kteří se teprve musili seznámit s technikou parla­mentní práce, s prací ve výborech atd. Také je ovšem třeba objektivně konstatovat, že nadlidská práce vlády v období, kdy šlo o zabezpečení základních požadavků naší národní revoluce a kdy byly vydány historické dekrety o národních správách, konfiskaci, státním občanství, dekrety zestátňovací, dekret o národní cti atd., není trvale myslitelná. Musí to býti každému jasné, předsta­­ví-li si ta každodenní a celodenní zasedání vlády na příklad v říjnu, zasedání, zaplněná namáha­vým, duševně i fysicky vyčerpávajícím jednáním. Tento fakt se velmi zřetelně odráží i v dosa­vadní činnost Prozatímního Národního shromáž­dění. Zejména v prvních týdnech po 28. říjnu, kdy vláda po předložení zestátňovacích dekretů к pod­pisu presidentu republiky se opět vracela ke své normální práci, bylo parlamentu předloženo po­se rozbíhala velmi ztěžka. V té době bylo také proti němu napsáno a vysloveno neivíce výtek. Netrvalo ovšem dlouho a většina výborů byla dostatečně zásobena prací; ještě do vánoc prošla celá řada předloh, zejména sociálních, výbory, a většina z nich byla již uzákoněna. Vcelku je možno říci, že předvánoční období našeho parlamentu mělo s hlediska pracovní vý­konnosti vzestupnou tendenci. Bylo to sice období příliš krátké, abychom z něho mohli dělat závěry pro další činnost, myslím však, že jsou zde všechny předpoklady pro to, aby Prozatímní Národní shromáždění rozvinulo ,v novém roce činnost po všech stránkách úspěšnou. Je tu ovšem také ně­kolik okolností, které mohou ohrozit rychlý spád parlamentní práce, jak se již ukázalo při projed­návání některých předloh. Je to především nedů­sledný postoj některých stran к vládnímu návrhu, několikerá změna stanoviska v průběhu jednání, někdy i nesouhlas představitelů strany s postupem vlastního zplrlomocněnce v některé subkomisi atd. Všechny tyto obtíže, brzdící práci celého parla­mentu, by se ovšem daly při dobré vůli snadno odstranit. A je nevyhnutelně třeba, aby byly od­straněny, má-Ii náš parlament úspěšně zvládnout všechny úkoly, které má v příštích měsících před sebou. Z těchto úkolů je jistě nejzávažnější uzákonění dekretů presidenta republiky, vydaných před se­jitím Prozatím. Národního shromáždění. Názory na řešení tohotp problému byly často zcela protichůd­né a podle některých, dosti nervosně zahrocených článk") zdálo, že bude těžko najít řešení, na němž by se kýlo možno dohodnout. Myslím, že se si­tuace od té doby značně vyjasnila a proveditel­nost nejrůznějších navrhovaných řešení značně omezila a že zbývá vlastně možnost jen jedna. Všichni se od počátku shodovali v tom, že dekre­ty presidenta republiky je nutno uzákonit a tak definitivně zařadit do našeho nového právního systému; je to přirozené, protože nevím, s jakou by se potázal и lidu ten, kdo by chtěl pochybo­vat o nutnosti uzákonění zestátňovacích a konfis­­kačních dekretů, nebo kdo by chtěl vylučovat z ná­­šeho práva dekret o národní cti. A dnes se snad již všichni shodují také na tom, že ie to Prozatím­ní Národní shromáždění, které je má uzákonit; ta­dy ovšem již musíme bedlivě přihlížet к dekretu presidenta republiky, který stanoví, že dekrety mu­sí být uzákoněny do šesti měsíců po svolání Ná­rodního shromáždění. Protože Prozatímní Národní shromáždění funguje již přes dva měsíce, je vylou­čeno, aby dekrety projednávalo snad jako vládní návrhy s připomínkami, změnami atd., prostě pro­to. že by tak obrovskou látku nemohlo ve stanove­né době zvládnout, i kdyby vůbec nevykonávalo běžnou zákonodárnou činnost. Jedinou schůdnou cestou ie vydat nový zákon, který by uzákonil souhrnně všechny dekrety. Není také dobře možno vylučovat některé de­krety z hromadného uzákonění, protože hlediska, podle nichž se zatím o to porůznu děly pokusy, jsou tak různorodá a mnohostranná, že kdyby se mělo při jejich protimluvech ke všem přihlížet, sotva by některý z dekretů obstál. To by pak znamenalo skutečné rozvrácení našeho nového právního řádu a zneklidnění všeho lidu. Pokud jde o oprávněné pochybnosti co do přesnosti a právní jednoznač-nosti některých formulací dekretů, ie tu přece i po hromadném uzákonění možnost novelisace. Řešení tohoto hlavního problému snad už tedy nebude příliš odkládáno, je tu ovšem řada dal­ších, velmi důležitých otázek, kde jasnost cesty, kterou má naše vláda i naše sněmovna jiti, není stanovena platnými právními normami zdaleka tak jasně. Je to především nutnost ústavní úpravy po­měru česko-slovenského (dohoda mezi vládou a Slovenskou národní radou z 2. června 1945 je již dávno při neimenším neúplná) tak, aby byly definit/ně zladěny požadavky rovnoprávného po­stavení slovenského národa ve státě i postavení Slovenské národní rady $ požadavkem důsledné jednoty naší republiky a celostátní autority vlády i parlamentu. Dále je to příprava volebního řádu (zejména úprava volebního práva), projednání státního rozpočtu, další práce na přípravě národ­ního pojištění a mnoho dalších a daíich úkolů. V posledních dnech se v tisku píše o jednacím řádu naší sněmovny. Nevím, je-li tatp otázka přední v pořadí důležitosti; jestli však nový jed­nací řád pomůže parlamentu, aby rychleji zdolá­val své úkoly, aby naše zákonodárná činnost mě­la stejný spád. jaký měla v době, kdy ji vykoná­vala vláda, pak bude jistě vítán. Neboť úkolů má Prozatímní, Národní shromáž­dění mnoho a je nutno je řešit rychle. Úprava pracovních poměrů Němců a kolaborantů Vládla nroi**f!naia onatřiwí TM Ш JL o znárodněném průmyslu Praha. Po zahájení 20. schůze, kterou vláda konala dne 4. ledna 1946, oznámil ministerský předseda Zd. Fierlinger: Podle právě došlé zprávy dokončily tech­nické oddíly Rudé armády ve svorné spolupráci s československými-pra­covními složkami a průmyslovými podniky rekonstrukci železničních mostů přes Dunaj v Bra­tislavě a v Komárně. Vláda vzala tento nový dů­kaz činorodého přátelství a spojenectví s povdě­kem na vědomost a určila ministry, kteří se jako její delegáti zúčastní slavnostního otevření zno­­vuvybudovaných mostů. Poté se usnesla o větším počtu administrativ­ních, finančních a personálních opatření a vy­slechla další referáty ministra; J. Masaryka o za­­hraničně-politických otázkách. Pověřila ho záro­veň na jeho návrh, aby jejím jménem tlumočil vládě jugoslávské při příležitosti změny státní formy v Jugoslávii ujištění neměnných vřelých citů národa českého a slovenského к bratrským jejím národům. Ministři J. Masaryk а V. Nosek referovali o pro­váděni vystěhování Němců a o postupu při osídlo­vání pohraničního území. Vláda stanovila další směrnice pro obě tyto akce. Zvláštní pozornost věnovala vláda též problému odčinění válečných škod, zejména pokud jde o škody na veřejném majetku. Vláda pokračovala též v jednání o některých opatřeních z úseku znárodněného průmyslu a rozhodla o příslušných dalších návrzích, které v zastoupení ministra průmyslu předložil a odů­vodnil ministr V. Majer. Ministr prof, dr Zd. Nejedlý referoval o něko­lika školských věcech administrativních a vláda vyhověla příslušným jeho návrhům, při čemž schválila zejména postátnění městského reálného gymnasia v Humpolci. Dlouhé debaty byly věnovány osnovám zákonů o pracovních poměrech Němců, Maďarů a osob provinivších se proti cti, o úpravě pracovních po­měrů, dotčených důsledky národní revoluce, o od­činění některých křivd, způsobených českému pra­cujícímu dorostu a o odstraněni křivd a někte­rých ochranných opatřeních v oboru veřejnopráv­­níh& a sociálního pojištění. Všechny tyto osnovy předložil a odůvodnil obšírně ministr soudr. dr .1. Šoltés. Osnovy budou co nejdříve postoupeny pro­zatímnímu Národnímu shromáždění. V závěru své, téměř šestihodinové schůze schválila vláda po referátech státního tajemníka generála dr M. Ferjenčíka a ministra dr P. Drti­ny a po provedených rozpravách ještě osnovu zá­kona, jímž se vymezuje pojem »československého partyzána« a osnovu novely některých procesních ustanovení dekretu o potrestání nacistických zlo­činců, zrádců a jejich pomahačů. íllisk Slováků v Maďarsku nepřestává Bratislavský komunistický denik »Pravda« pí­še v úvodníku nadepsaném »Výstraha z Pešti«, že pronásledování slovenského obyvatelstva v ob­cích u rumunských hranic je zřetelným «důka­zem, že ještě stále nepřestal v Maďarsku národ­nostní útisk. Zprávy o osudu Slováků v Maďar­sku svědčí rozhodně o tom, že Slováci v Maďar­sku mají být zastrašováni, aby se nehlásili к vy­stěhování na Slovensko. Maďarsko chce, aby ta­kovýchto lidí bylo co nejméně, ježto se domnívá, že ze Slovenska bude vystěhováno jen tolik Ma­ďarů, kolik Slováků oni pošlou na Slovensko. Ma­ďarsko soudí, že ostatní Maďaři na jižním Slo­vensku tam zůstanou a to v souvislých skupinách národnostně jednotných a tak by později Ma­ďaři mohli provádět revisionistickou politiku a hrozit odtržením tohoto území od ČSR. Co je však nejzajímavější při srovnávání demokratič­nosti vlády maďarské s vládou naši, píše dále »Pravda«, připisují si Maďaři problematické a předčasné zásluhy, že prý oni bezohledně zúčto­vali s těmi svými vladaři, kteří byli za vyppvě­­zení války Sovětskému svazu odpovědni. Zde se skrývají nové poloromantické maďarské naděje: Maďaři doufají a čekají, že se u nás zorganisují jakési reakční síly, které budou chtít zabránit od­souzení Tisy, Tuky, Gašpara, Macha a ostatnich vinníků. S tohoto hlediska vidíme, že slovenská otázka má i daleký dosah mezinárodní. t Jugoslávská vláda žádá zatčení Horthyho Norimberk (Reuter). Jak se očekává, zakročí dne 5. ledna bělehradská vláda v případě bývalé­ho maďarského regenta admirála Horthyho, kte­rý byl propuštěn na svobodu, u amerického vrch­ního soudce Jacksona, aby admirál Horthy byl znovu zatčen jako válečný zločinec. Jugoslávci obvinili Horthyho. že je odpovědný za zločiny, spáchané za okupace maďarskými vojsky na úze­mí Bačky, která je mezi Dunajem a Tisou, a zvláště za masakrování Srbů a židů. Hrozivá stávková situace v USA New York (Reuter). Stávková situace ve Spojených státech se dále zhoršila, když došlo к násilnostem v New Jersey a v závodech Ge­neral Motors v Detroitu. Na 21. ledna byla vy­hlášena stávka v dalších závodech kovodělného průmyslu, a to v New Jersey a Salt Lake City. V neděli se má rozhodnouti o stávce ve známé Goodyearově továrně na zpracování gumy v Akronu ve státě Ohio. Další nebezpečí hrozí v masném průmyslu, je­hož 200.000 zaměstnanců připravuje stávku na 16. ledna. Představitelé masného průmyslu žá­­-''V presidenta Trumana, aby svolal konferenci, by zabránila krisi. Pavélič a Nedič v Rakousku Londýn (Reuter). Moskevský rozhlas ozná­mil v sobotu, že vůdčí fašisté z Balkánu v čele s třemi hlavními jugoslávskými válečnými zlo­činci: srbským loutkovým ministerským před­sedou generálem Milutinem Nedičem, bývalým vedoucím chorvátské správy, podporované Osou, generálem Ante Paveličem a Slovincem gene­rálem RupniŘem, se skrývají v Rakousku. Ne­­dič je prý v americkém pásmu, ostatní dva v pásmu britském. Všichni tři jsou na listině osob, po nichž jugoslávská vláda pátrá. Reakce v Maďarsku sílí Budapešť (Reuter). — »Nový Hlas«, orgán Pna<s srjnádv ” Maďar-Vu ту * - v' — ^ nich měsících, čím vice.se blížily „ míru, tím v‘ce ochabovala důvěra v iňrftfařskou de­mokracii. Likvidování reakce je stanoveno úmluvou o příměří, ale reakce v Maďarsku ne­jen že nebyla dosud likvidována, nýbrž naopak stále sílí, a to jak ve státní správě, úřadech, v armádě, v některých politických stranách, mezi kněžstvem, nýbrž i ve všech oborech ve­řejného života. »Nový Hlas« varuje Maďarsko, že tato věc může míti rozhodující význam při uzavírání míru. Spojenci podporují fašisty v Terstu Londýn (Reuter). — Moskevský rozhlas roz­šířil včera článek, jejž uveřejnil sovětský časo­pis »Nový Čas«. V článku se praví, že všechna důležitá místa v administrativě jaderského pří­stavu v Terstu, tedy v jednom z~ několika málo území, která ještě jsou pod kcntrclou spoje­necké vojenské vlády, byla svěřena fašistům. Bylo iim uloženo, aby vyčistili město cd fašistů, ale místo toho propustili všechny fašisty z vě­zení a za mříže dali mnoho demokratických ob­čanů, kteří se zúčastnili za války partyzánské­ho hnuti. Velká Rrifannie použije německých vědců Bar rov (Reuter). Loď s německými vědci, techniky a odborníky připlula dne 4. ledna do pří­stavu Barrow ve Velké Britannii. Angličané za­kázali německým vědcům, aby poskytli tisku in­terview, Britský ministr obchodu Stafford Cripps ve svém prohlášení ve sněmovně pravil dne 19. prosince, že ať je jakákoliv odborná znalost těch­to Němců, může jen prospěti Anglii. Bulharská vláda bude rozšířena Sofia (RPD). Bulharská vláda pověřila mi­nisterského předsedu a dva jiné své členy, aby vyjednávali s oněmi demokratickými skupinami, které nejsou ve vládě dosud zastoupeny, o je­jich vstouperií do kabinetu. Rozšíření bulharské vlády je podle usneseni moskevské konference. Rudá armáda postavila most ii Komárna Stavba dunajského mostů v Komárně, Jejž zničila německá vojska na ^v|m ústupu, je už před dokončením. Obnovovací práce na mostě zahájila Rudá armáda na příkaz maršála Sovět­ského svazu Koněva už 6. srpna 1945. Most sta­věly jednotky Rudé armády pod vedením pod­­plukovnfka Strelnikova a vrchního inženýra ma­jora Sechtmana za spolupráce čs. železářských podniků. Přes všechny překážky pokračovaly práce přesně podle plánu a mtist bude dokončen 7. ledna t. r. Bude slavnostně odevzdán veřej­nosti pravděpodobně 15. ledna t. r

Next