Rudé Právo, březen 1946 (XXVI/55-77)
1946-03-06 / No. 55
III. vydání ÚSTŘEDNÍ ORGÁN KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA Odpověď lidem, kteří se ničemu ne Gustav Barel Nevíme, kolik Jich ie, ale mělo by jich být velmi málo. Vždyť německá okupace a druhá světová válka, to byla drahá škola. Lidé se učili za cenu mnoha krve rozeznávat hodnoty pravé od falešných. Ale zřeimě přece se naidou lidé, kteří se nechtějí ničemu naučiti. Provozuií zaměstnání stejně pošetilé jako marné že se pokoušeií zrezovělým falešným cetkám získávat důvěru pravých hodnot- Podobají se koketě, která nechce uvěřit, že její šperky jsou falešné, a pyšní se jimi. Jenže v politice ie takové podnikání sice neméně směšné. ale méně nezávadné. To nás vede к tomu, že odpovídáme Ferdinandu Peroutkovi na ieho článek „Odpověd levici“: Pan Peroutka ie velmi rozmrzen na levici, ke konci praví dokonce, že by>.si musel zoufat, ;ale to on neudělá, a proto volá po společném úsilí „všech ostatních, rozumnějších, hrdějších — nebo méně dravčích povah“ — proti levici, prý za účelem isolace svobody. Proč tato rozmrzelost a to catilínské burcování, které jinak nemá pan Peroutka v povaze? Je rozhořčen, že levice ještě dnes po všech úspěších projevuje někdy nespokojenost a protesty, ačkoli „veřejný její program, jak všichni vidíme, uskutečňuje vláda krok za krokem, tak, jak jej květndvá revoluce napsala rudým písmem do kalendáře". Proto pan Peroutka vyslovuje podezření, že nespokojenost na levici pramení z tohp. že komunisté mají v zásobě_ nějaký tajný, ještě neuskutečněný program, slyší trávu růst a vidí na levici spiknutí Catilino«). Ocitá se tak podivuhodně b!®ko к oněm špinavým reakčním klepům o „komunistickém “puči“, které byly vedoucími činiteli naší strany rozhodně vyvráceny, a dokonce vláda vydala o nich výstražné prohlášení. Pan Peroutka kroutí ^nedůvěřivě hlaičcu, když mu někdo řekne, že levice ie znepokojena rejdy reakce, a že právě proto volá po semknutí národních sil. Peroutka se usmívá útrpně nad levicovými dopisovateli, jimž je_ prý nervově třeba ohlašovati nebezpečí, „vidět šikující se batalióny reakce“. Prostě hovor o nebezpečí reakce vyvolává и pana Peroutky shovívavý, a nedůvěřivý úsměv a podezření, že se za tím skrývají nějaké záměry. Kdepak и nás nějaká reakce: „Mluví se o reakčním hnutí v naší politice. Myslím, že není tu reakce cílevědomé a široce založené, reakce, která by mohla mít podstatný vliv na vývoj věcí v této zemi... Rudé právo, které dvakrát denně vykřikuje výstrahu, zbytečně ochraptí." Leč tato slova, která by mohla být dobře závěrem nedělního Peroutkova článku, nebyla napsána minulou neděli. Byla uveřejněna Ferdinandem Peroutkou po první světové válce^ tak_ přibližně před 23 lety, a každý si je může přečíst v knize „Boje o dnešek". Jednou se může člověk zmýlit, po druhé mu však svět už sotva uvěří. Je možno se kát a napravovat prokázané chyby, tíVn ještě člověk nemusí nic ztratit na své důstojnosti, ale opakuje-li je, pak se zdá. že hlásá jiným vědomě blud. Vždyť omyl páně Peroutkův nebyl tak zcela _nevlfcný. Už jednou mýlil naši veřejnost, vytvářel umělou clonu před pikli zrádné reakce, která v první republice nabývala stále většiho vlivu jedním slovem — dělal reakci zeď. Ačkoli reakce ohrožovala demokracii, svobodu, _ba^ sám stát, pan Peroutka nad tím kroutil nedůvěřivě hlavou stejně jako teď. odvracel pozornost a mařil sjednocení sil národa proti těmto piklům. Pravda, tentokrát se náš národ učil ze špatných zkušenosti, a budujeme naši republiku tak, aby byl zabezpečen pokojný vývoj, aby ji reakce ohrozit nemohla. Ale právě proto také hledí náš lid s největším podezřením vůči těm, kteří se mu snaží namluvit, že reakce spokojeně zalezla do koyta, že je snad nadšena svobodnou republikou a že nemíní ničeho podnikat. Každý vf že tomu tak není a přesvědčuje se o tom rra každém kroku. Každý, kdo není slepý, ví, že košický program nebyl a není uskutečňován tak hladce, že cesta naší národní revoluce není cestičkou sypanou růžemi. Každý ví, že vedle fašistického podzemí jsou hj reakční skupiny i v některých stranách Národní fronty, Jejichž snahou ie krok za krokem odbourávat košický program tak iako tomu bylo po poslední světové válce. Protože s něčím takovým nelze jít před národ otevřeně, tak se to maskuje do různých masek. Jednou z těchto masek jsou provokace proti komunistům. Komu za těchto okolností může sloužit tvrzení páně Peroutkovo. že reakce ie vymyšleným strašákem levice, a že levice má sama něco z o lubem? Chce pan Peroutka opakovat svou hru z r. 1918—23, chce opět reakci dělat zeď? A domnívá se, že český lid je tak naivní, aby s ním bylo možno nakládat jako s hloupými Honzy? Ujišťuje, že mu jde o ideály svobody, mravnosti. demokracie, humanity. To jsou vznešené ideály, a nám jsou dražší než komukoli jinému. Aby byly světu zachráněny, za to padlo na bojištích i и nás doma více komunistů a jim blízkých než kterýchkoli jiných. A právě proto,^ že tyto pojmy jsou naplněny pro nás tak drahým živým obsahem, nechceme dopustit, aby pod těmito pojmy bylo prodáváno shnilé zboží. Po dvacet let první republiký pan Peroutko tvrdil, že tyto statky svobody musí být hájeny — 'Pokračováni na str. Ve středu 6. března 19*5 • Cfs?a .95 » Ceno m* 150 Dnes v listě: Provolání vlády republiky к 7. březnu Odpověď ministerstva národní obrany na nepravdivé zprávy »Svobodného slova« Všeslovanské mistrovství v boxu bude v Praze / VÝKLAD MINISTRA FINANCÍ DR V. ŠROBÁRA V' ’ r Rádný rozpočet předložen sněmovně Praha, 5. března. — Vláda předložila prozatímnímu Národnímu shromáždění rozpočet na r. 1946. Ministr financí dr Vávro Šrobár podal před plenem sněmovny výklad к rozpočtu. Finanční zákon o rozpočtu byl přikázán rozpočtovému výboru, který ve středu ihned zahájí o ně*n jednání. Předložení řádného rozpočtu je dalším důkazem rychlé konsolidace na cestě z dědictví německého rozvratu. Rozpočet na tento rok, jak tomu ani jinak zatím býti nemůže, je ještě pasivní, ale dává základ pevného finančního hospodářství, které při vynaložení tvůrčích pracovních schopností našeho lidu vyjde na rovnou silnici. A to. tím spiše, že výnos národního hospodářství nesmí již slonžiti hrstce vykořisťovatelů, nýbrž národa a státu. Celkový přehled výdajů a příjmů řádného rozpočtu na rok 1046 Ministr financi ve svém výkladu ve sněmovně pravil: Těch osm.'(A. íčeré nás od té doby dělí, tvoři nejdramattótější kaptolu našich dějin. Byli jsme ze všech* států nejdéle ibsazeni Němci. Němci se zmocnili našich surovinovým zdrojů a průmyslových ciblastí. Po 15. b' jznt 1939 pak nastalo zámérnл hospodářské vykořisťova!/," ■> částka ’147 miliard předmnichovských korun, ktc.-0u jsme unlatnili při jednání o německé reparace, je velmi skromný odhad skutečných škod. Jen naše oběživo dosáhlo obrovské částky 107 miliard korun proti asi 14 miliardám na počátku okupace, Ná' . .ní banka byla povinna přijímat marky a vyměňovat je za koruny. Kromě toho jsme museli odvést na úhradu vojenských vydání říše více než 42 miliardy korun. Na Slovensku byla základní tendence Němců — rabování -v- stejná jako v t. žv. protektorátě. Začalo to velmi nepříznivým stanovením poměru marky ke slovenské koruně: stejně tak i německo-s!ovenský clearing: byl nástrojem, aby Slovensko přispívalo na válečné výdaje říše. Slovensko kromě toho neslo výdaje na vlastni armádu, které vzrostly, když zločinný režim zapletl zem, do války po boku Německa. , V zahraničí musely být kryty veškeré výdaje československé vlády a armády úvěrem, z kterého bylo použito ve Velké Britannii na 11 milionů liber, ve Francii 23 a půl milionu franků: dluh u sovětské vlády byl odepsán při uzavření dohody o financování Rudá armády na čs. území a o poskytnutí výzbroje pro novou československou armádu Sovětským svazem. Po osvobození jsme poznali propast, do které bylo naše hospodářství uvrženo. Bylo nutno vybudovat co nejdříve opět mírové hospodářství. Prvním krokem na poli finančním bylo sjednocení měny a první část měnové reformy. Druhá část bude uskutíčněna v nejbližších dnech, kdy bude předložena PNS osnova zákona o dávce z majetku a z majetkového přírůstku. Všechny obtíže se odráželi ve. ~*~"f"im ^"T" • iié >' dářství. Vysoké výdaje, hutné pro mimořádné úkoly státní správy, a nízké příjmy z rozrušeného hospodářství přivodily vysoké schodky, které je třeba hradit úvěrem. Všechny tyto skutečnosti jsou příčinou, že přípravě rozpočtu bylo věnováno plných 6 měsíců. Všeobecně můžeme tento prvý rozpočet svobodné republiky charakterisovat jako rozpočet obnovy a budování. Rozpočet rozdělil státní hospodářství na tři úseky. A to na úsek ústřední, hospodářství zemí českých a hospodářství na Slovensku. Rozpočet se dále dělí na řádný a mimořádný. Také poslední, Národním shromážděním projednávaný rozpočet na r. 1938 byl takto rozdělený. Tehda byly to především výdaje na národní obranu, které byly zahrnuty do mimořádného rozpočtu, dnes tam vkládáme přechodné a velmi zatěžující výdaje na obnovu a rekonstrukci a výdaje spojené s hospodářskou pomocí. Především tyto výdaje tvořící mimořádný rozpočet způsobují, že náš prvý rozpočet končí vysokým schodkem. Celý rozpočet, řádný i mimořádný, počítá s výdaji v částce..................................« . . 64.000 mil. Ksč а s příjmy v částce . . . . 37.792 „ „ takže vyplývá celkový schodek 26.208 mil. Kčs Z toho připadá na řádný rozpočet výdaje ..*•••••. 38.924 mil. Kčs příjmy....................................................... 31.386 „ „ takže řádný rozpočet konči schodkem i......................................... 7.538 mil. Kčs Rozpočet mimořádný činí výdaje , 25.076 mil. Kčs příjmy . . 1.................................. 6.406 „ „ takže končí schodkem .... 18.670 mil. Kčs Z řádných státních výdajů připadá na hlavu jednoho obyvatele ročně asi 3.315 Kčs. Mimořádný rozpočet znamená dalších 2.136 Kčs výdajů na jednoho obyvatele ročně. Tento rozpočet je důraznou výstrahou к nejkrajnější úspornosti а к vyrovnání státních rozpočtů v budoucích letech. Velká položka výdajů je na státní zaměstnance. Zatím co v r. 1938 jsme měli v celé republice asi 453.000 zaměstnanců, byl koncem řijna 1945 počet zaměstnanců 529.000. Je to počet příliš vysoký, tím palčivější, že dnes je^řeba všech párů rukou do výrobní hospodářské činností. Osobní náklady na zaměstnance činí bez pensí 21.634 mil. Kčs. Rozpočtové příjmy na r. 1946 jsme stanovili za předpokladu širokého dalšího rozvinutí hospodářského života. Plaií to zejména o výnose veřejných dávek a monopolů, který je odhadnut sumou 25.823 mil. Kčs a představuje o něco víc než 82 procent příjmů řádného rózpočtu. Daleko iopředu tu vystupují přímé daně sumou 1014 miliardy Kčs, nepřímé daně a monopoly částkou 7 miliard Kčs a daň z obratu, jejíž výnos je odhadnut na 5.700 mil. Kčs. Poplatky, které jsou na čtvrtém místě co do výnosnosti, preliminujeme částkou 2% miliardy Kčs a nakonec jsou cla, odhadovaná na 582 mil. Kčs. (Pokračováni na straně 2.) Kčs President republiky a kancelář pres. republiky 53,026.300 53.026.300 Národní shromáždění ..................... ...................... 89,927.000_ _ 89.927.000 Slovenská Národní rada_ 60,857.300 60.857.300 Předsednictvo vlády.................................... 142,492.800_ 142,492.800 Předsednictvo Sboru povereníkov ....................._ 16,321.200 16,321.200 Ministerstvo zahraničních věcí............................... 376,697.200— — 376,697.200 Ministerstvo národní obrany..................................... 6.318.000.000— — 6.318.C00.000 Ministerstvo vnitra (Poverenřctvo vnútra) . . . 90.786.200 3.464,739.300 663,184.400 4.218 709.900 Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem Povereníctvo pravosúdia s Najvyšším súdom) 24,233.800 753.297.500 144.622.600 922,153.900 Nej vyšší správní soud (Naj vyšší správný súd) .— 9,942.200 3,645.000 13,557.200 Ministerstvo školství a osvěty (Povereníctvo školstva a osvěty) .................................................... 51.971.500 4.237.367.800 1.127,307.600 5.416,646.900 Ministerstvo, informací (Povereníctvo informácií) 00.761.700 117.203.900 21,000.000 198,965.600 Ministerstvo zemědělství (Povereníctvo pódohos podárstva a pozemkovej reformy)..................... 56.934.200 649,500.200 236,452.300 942,886.700 Ministerstvo výživy (Pověr, výživy a zásobov.) 70,601.200 194,042.200 73,292.500 337,935.900 Ministerstvo průmyslu (Povereníctvo priemyslu a obchodu) . .................................................................... 97,729.100 109,547.100 35,637.700 242,913.900 Ministerstvo vnitřního obchodu ....... 67.473.000 27,037.500— 94,510.500 Ministerstvo zahraničního obchodu..................... 112,292.500— — 112,292.500 Nej vyšší úřad cenový....................................................— 29,692.300— 29,692.300 Ministerstvo dopravy (Povereníctvo dopravy a veřejných práč) ......................................................... 128.335.600 1.093,820.900 369.970.400 1.592,126.900 Ministerstvo pošt (Povereníctvo pošt) .... 33,705.000— 4i993.400 38,698.400 Ministerstvo ochrany práce a sociální péče (Povereníctvo sociálnej starostlivosti)..................... 109,289.300 2.758,868.300 1.010,321 800 3.878,179.400 Ministerství zdravotnictví (Pověr, zdravotnictva) 31.193.700 748.098.600 551,441 000 1.330.733.300 Odoočivné a zaopatřovací platy............................... 422.255.500 1.640.940.000 166.297.300 2.228,492.800 Ministerstvo financí (Povereníctvo flnancií) . . 84,836.600 1.254.389.700 379.433.500 1.718,659.800 Všeobecná pokladní správa .................................... 4.104,200.000 4.130.559.900 216.817.100 8.451,587.OQ0 Státní úřad statistický....................................................— 75,994.000— 75,994.000 Nej vyšší účetní kontrolní úřad a Naj vyšší kontrolný dvoř ........................................................................ 22,242.900— 22.242.900 i Ührn . . . 12.548,985.)M 21.295,021.400 5.080,295.1001 38.924,301.600 Příjmy ^ Název ústřední zemí českých Slovenska Ührn Kče President republiky a kancelář pres. republiky 10.224.000 __ 10.224.000 Národní shromáždění .............................................. . 500.000— — 500.000 Slovenská Národní rada...............................................— — 2,192.000 2,192.000 Předsednictvo vlády.........................................................— — —■— Předsednictvo Sboru povereníkov .....................— — 4,735.000 4,735.000 Ministerstvo zahraničních věcí............................... 14.350.000— — 14.350.000 Ministerstvo národní obrany................................ . 25.266.000— — 25.266.000 Ministerstvo vnitra (Povereníctvo vnútra) . . • 9.870.000 605,479.100 3,682.500 619,031.600 Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem Povereníctvo pravosúdia s NajvyššíiVi súdom) 93.600 210,146.000 5,260.800 215,500.400 Nejvyšší správní soud (Najvyšší správný súd) .— 12.500 5.000 17.500 Ministerstvo školství a osvěty (Povereníctvo školstva a osvěty) .................................................... 40.000 32.818.800 4.154.300 37.013.100 Ministerstvo informací (Povereníctvo informácií)— 9,136.000 4,800.000 13,936.000 Ministerstvo zemědělství (Povereníctvo pódohos podárstva a pozemkovej reformy)..................... 65.000 211.709.800 47,939.300 259.714.100 Ministerstvo výživy (Pověr, výživy a zásobov.) 27,101.000 2,628.300 200 000 29.929.300 Ministerstvo průmyslu (Povereníctvo „priemyslu a obchodu) ..................................................................... » 4.442.600 47,408.800 13,217.000 65.068.400 Ministerstvo vnitřního obchodu............................... 6.700.000 39.700— . 6,739.700 Ministerstvo zahraničního obchodu ..... 18,391.200— — 18,391.200 Nejvyšší úřad cenový....................................................— 2,342.000— 2,342.000 Ministerstvo dopravy (Povereníctvo dopravy a verejnvch práč) ......................................................... 70,037.700 57,025.600 67,058.800 194,122.100 Ministerstvo pošt (Povereníctvo pošt) .... 33,705.000— 4,993.400 38.698.400 Ministerstvo ochrany práce a sociální péče (Povereníctvo sociálně) starostlivosti) . . . . . • 513.000 9.981.000 4.304.500 14,798.500 Ministerstvo zdravotnictví (Pověr, zdravotnictva) 311.000 178,216.200 279.771.600 458.298.800 Odpočivné a zaopatřovací platy............................... 475.000 9,000.000 37.560.000 475035.000 Ministerstvo financí (Povereníctvo financií) . . 1,429.900 22.207,749.800 3-643,943.200 25.853,122.900 Všeobecná pokladní správa .................................... 2.514,063.700 j 810.265.200 127,168.700 I 3.451.497.600 Státní úřad statistický.....................•............................. — I 3,580.000 —* 3,580.000 1 Nejvvšší účetní kontrolní úřad a Najvyšší kon Nový materiál proti К, H. Frankovi, protektorátní vládě a českým zrádcům Sensační dokumenty v bednách v ze Štěchovic Praha. V sobotu odpoledne odevzdali zástupci americké vlád}7 oficiálně našim úřadům materiál, který byl před nedávném odvezen americkým oddílem z tajné skrýše lomu u Štěchovic. Šlo o 30 beden, naplněných spisy. Podle některých informací byly tyto bedny vráceny otevřeny a materiál jest nyní dáván do pořádku. Při předběžné prohlídce obsahu bylo zjištěno, že kromě soukromého archivu presidenta republiky dr Beneše se nacházela v bednách část vojenského archivu Památníku osvobození, tajný soukromý archiv К. H. Franka a protektorů. V archivu Frankově byl na příklad nalezen tlustý svazek, obsahující důležité dokumenty o lidické tragedii. Materiál, který je prozatím uskladněn v kanceláři presidenta republiky, byl převzat zástupci ministerstva vnitra a národní obrany a za kancelář presidentovu vyslancem Smutným. Američtí vojáci, kteří přivezu materiál, byli silně ozbrojeni, dokonce i kulomety. Všechen materiál jest nyní pečlivě zkoumán. Materiál přinese řadu nových sensaěních dokumentů к procesu s К. H. Frankem a protektorátni vládou a vznáší obžalobu proti hrstce zrádců, kteří konspirovall s německými okupanty. Dnes beseda čtenářů Rudého práva Obvyklý středeční večer »Rudého práva« koná se dnes o 19.15 hod. ve Slovanském domě a je tentokráte věnován otázkám voleb. Na přednesené otázky, zejména jak mají být kolaboranti zbaveni volebního práva, na otázku bílých lístků, vázaných kandidátek, volebního řádu atd odpoví význační pracovníci naši lidové veřejné správy. Manifestace pro přísné potrestání Tisa a fašistů Odbojové a odborové organisace na Slovensku uspořádaly v Košicích veřejnou manifestaci, na které byla přijata resoluce. žádajíc! přísné souzení Tisa a jeho společníků, hlinkovskýcb gardistů. pomahačů gestapa funkcionářů a exponovaných členů fašistických orgaoisacL