Rudé Právo, červenec 1946 (XXVI/152-169)

1946-07-03 / No. 152

3. července 1B46 Poslední dny přelíčení s t. zv. protektorátní vládou^ Před ukončením procesu s protektorátními ministry Beran neinformoval členy vlády o přípravách Hitlera к útoku na ČSR. — Protest obhájců proti svědectví min. informací soudr. V. Kopeckého. — Nic nemůže omluvit zrádce Praha (pťiv. zpráva.) — Po svědecké výpovědi ministra informací soudr. V. Kopeckého, přeětené v pondělním přelíčení, která otřásla do zá­kladů obhajobou obžalovaných t. zv. protektorátnlch ministrů a vyvolala u větSiny obhájců odpor, sdělil za úterního přelíčení obžalovaný Krejčí o zprávě gen. Moravce, Informující Berana a spol. o Hitlerových přípravách к obsazení zbytím CSR, že vládě nebylo nic sděleno. Je-li tomu tak. pak zrádce Beran se Syrovým neoznámili nikomu tak důležitou zprávu. Po skončení průvodčího řízení pronesl obhajovací řeč obžalovaný Kalfus a jeho obhájce dr Metál, Líčení skončilo o 15.30 hod. Zítra promlu­ví ještě národní prokurátor a po něm obhájci, čímž bude zakončen proces a soud se odebere к vypracování rozsudím. Na návrh obhajoby připustil souo po poradě předčítání nepodepsaného člán­ku z revue »Naše doba«, č. 8. červen 1946 »Z našich národních vad: IV. Zrádcováni«, kde se píše, že »není snad v našich politických dějinách význač­nější osoby, která by v určité době svého života nebyla cejchována za zrádce a — třeba nedlouho na to — vyhlášena za otce národa, eventuálně za národního světce«. Je při tom jme­nován profesor Masaryk, dr Jan Her­ben, dr Rieger a K. Mattuš. »Ukázalo se, že nejen národ nezradili, nýbrž buď jej zachránili od pohromy anebo aspoň se poctivě přičinili, aby jej uchránili před těžkými ztrátami«. Zrada prý předpokládá zlý úmysl a že »politiku menšího zla« je nutno opatrně posuzovat. Giny prý rozhoduji. Ovšem jak činy, tak »politika men­šího zla«, které by se chtěli dovolávat protektorátní zi lex, napáchaly ve službách německých fašistických oku­pantů národu nesmírné škody a uká­zaly se »politikou v ":ého zla«. Po skončení průvodního řízení pro­mluvil na svou obhajobu obžalovaný Kalfus, který zahájil slovy historické osobnosti: »V revolučním státě jsou dvě třídy: podezřeli a vlastenci. Je-li vlastenec prohlášen za podezřelého (u nás za kolaboranta) je to jeho od­souzením * olupuje ho to o jeho nejcen­nější statek, který má, totiž důvěru a vážnost, — u nás pak dokonce o ná­rodní čest.« Pak »za poměrů tak ne­obvyklých« klade počet ze své činno­sti. Dovozuje, »že devisou naší v na­cistickém režimu proto býti musilo — jsme v tygří tlamě — zachovejme dobré nervy, nevzdávejme se, pokud nemusíme, v zájmu budoucího vývoje svých národních posic a šetřme životy svých občanů, ježto jsme národem malým.« --------------------------------------------­Tím se přiznává к methodě a posto­ji, který zaujal Hácha a protektorátní vlády a který nebyl postojem boje pro­ti okupantům, který neodpovídal vět­šině národa, bojující a hlavně za do­bytí svobody. Z tohoto chybného po­stoje vyplynulo nutně přisluhovačství hitlerovským vetřelcům. Proto může říci, že pouhá existence vlády (t, zv. protektorátní) »byla kladem pro čes­ký národ, poukážsme-ll na okupační režim v Polsku, Jugoslávií, Ukrajině a jinde, kde škody, způsobené těmito vojensko.politlckými režimy jsou enormní ve srovnání se škodami z okupace zemí českých.« Jenomže zde všichni účinně bojovali proti hit­­lerovcům a bez tohoto boie nebylo by vítězství nad německým fašismem na rozdíl od t. zv. protektorátní vlády, která ve své přisluhovačské oolítice vybízela národ к pasivitě, klidu, po­řádku a podlamováním hnutí odporu lidu opatřovala prosné eh nepříteli. Tentb zrádcovský postoj ostatně vy­stihla velmi přesně svědecká výpověď mm. informací soudr. V. Kopeckého. Proto jsou všichni žalováni. . proto po obžalovaném Kalfusovi, který se ohání, co vše učinil za okupace ve svém resortu'»pro národ« — při čemž neříká, zda to vyváží stamiliardové škody, způsobené okupanty republice a národu — musí jeho obhájce vyvra­cet! zločiny, za něž stojí před soudem národa. Že za války opatřoval prospěch ne­příteli, podporoval nacistické hnutí, nařídil ve prospěch válečného úsilí' Ně­mecka a jeho spojenců nucenou a po­vinnou práci, způsobil, že českosloven­skému státu bylo odňato zčásti jeho jmění a že zůstal po 15.. resp. 16^ břez­nu 1939 na svém místě, čímž se do­pustil zločinu proti státu podle § 3, ödst. 1 retr. dekr., pro který naň roz­šířil národní prokurátor žalobu. V závěru trestně právní hlediska po­depírá historicko-politickvmi úvahami připomínaje, že vláda Eliášova »pokra­čuje v situaci vytvořené a dané udá­lostmi mnichovskými. Není možno od této a pozdější vlády žádati a očeká­­vati větší statečnost a odpor, než od činitelů ústavně odpovědných za udá­losti mnichovské a pomnichovské z do­by t. zv. П. republiky.« Ovšem, to už Beranova vláda, jejímž byl členem- Kalfus. splnila Němcům své poslání a ve vládě Krejčího a Bie­­nertově. jejímž byl čjenem rovněž^Kal­­fus, seděl již nejhanebnější zrádce Mo­ravec a nacista Bertsch a obžalovaní přikyvovali jejich počínání. Měl z to­ho prospěch národ, který byl vyvraž­­ďován. nebo hitlerovští okupanti, kteří nakradli^sta miliardy a dik t. zv. pro­­tektorátním ministrům, měli ve své důležité části zázemí klid a otroky pro svůj válečný stroj? Lid vítá vládu Klementa Gottwalda Dokončeni se str. 1. zakotvení všech vymožeností květno­vé národní revoluce, jakož i výsledků dosavad dosažených v budovatelské práci; půide dále o velkorysé rozvi­nutí budovatelské činnosti na podkla­dě dvouletého plánu. Vládní program bude obsahovati stěžejní body nové ústavy, kterou vláda vypracuje a předloží Ústavodárnému národnímu shromáždění. Nová ústava má vychá­zeli z uskutečňování zásady, že lid ie jediným zdrojem veškeré moci a má zajistit lidový a skutečně demo­kratický ráz republiky. Dvouletý plán hospodářské obnovy a výstavby republiky, který bude rov­něž vládou předložen ke schválení Ústavodárnému národnímu shromáž­dění, bude tvořit osu veškeré činno­sti Gottwaldovy vlády. Je to plán smělých, ale dobře rozvážených o rozměřených budovatelských činů a touto cestou povede vláda lid a re­publiku к rozkvětu a blahobytu. Dvou­letý plán se týká nejen průmyslu, nýbrž stejně tak povznesení zeměděl­ství a všech oborů života. Pro lepší plnění budovatelských úkolů byla ta­ké nová vláda rozšířena o minister­stvo veřejných prací. Při uskutečňování dvouletého plánu •bude třeba zdolati značné překážky a obrovské úkoly, vyplývající ze vše­obecného vydrancování naší vlasti Němci. Zeiména širokou mobilisací elánem bude třeba řešit otázku všech otázek — překonání nedo­statku pracovních sil. Avšak náš lid bude pomáhat ze všech svých sil, aby překážky byly odstraněny, neboř vidí jasně, že rozvinutím pláno­vité tvůrčí práce vstoupíme do nového, šřastnějšího období života národa. Je třeba si uvědomiti historický dosah skutečnosti, že pod vládou Klementa Gottwalda začínáme po prvé podle plánu a za účasti všeho lidu formo­­vati svůi národní osud. Právem ie možno nazvati vládu Klementa Gottwalda vládou bu­dovatelskou, vládou rozkvětu re­publiky. Kolem ní se semkne všechen lid, vše­chny pracující a tvůrčí složkv národa a pilnou prací vytvoříme z Českoslo­venské republiky kvetoucí zahradu, přední stát mezi národy Evropy. RUDÉ PRÁVO První návštěva hlavy státu v znárodněném průmyslu President dr Edvard Beneš ve smíchovské Škodovce Slavnostně vyzdobené stroje a továrna plná radosti, vlajek a pracovních hesel. Smíchovské obyvatelstvo nadšeně zdraví pana presidenta při jízdě do továrně. - Ve Škodových závodech na Smí­chově uvítal ministr Laušman pana presidenta dr Edvarda Beneše a paní Hanu Benešovou. Je to první návštěva hlavy státu v národním průmyslu. — Krátkými a srdečnými projovy přiví­tali p. presidenta za národní správu inž. Hromádko, předseda závodní rady Jabůrek a za odborovou organizaci předseda Obr. Od mladých škodováků dostala paní Benešová na uvítanou ky­tici růží. President Beneš poděkoval za přivítání a stručně podotkl, že sliby věrnosti, kterými ho zde zástupci jmé­nem pracujících ujistili, si vykládá ja­ko sliby věrnosti práci na tak krás­ném vlastnictví nás všech, jakým jest náš průmysl. Potom si pan president prohlédl zá­vod, který vyrábí desítky Dieslových motorů nejen pro mnoho evropských států, ale, jak jsme zjistili, i pro Ho­landskou Indii, Palestinu atd. V díl­nách je též výstavka různých zdoko­­nalovacích návrhů od zaměstnanců. U strojů jsou výrobní diagramy, kte­rými si dělníci kontroluji výkony. Ta­ké je zeje vidět akci proti zmetkům. Největší chloubou je však universální soustruh SUR a revolver R. Jeden za tři! Každý, soustruh, revolver i děl­ník. Tak pracuji, a tali ei to zde dali dělníci do hesla. Po prohlídce se zapsal pan president i paní Benešová do pamětní knihy. Na nádvoří pak ujistil osazenstvo, které ho obklopilo, že má z pracujících ško­dováků radost, hlavně nad jejich pra­­covnní harmonií, kterou mezi nimi na­lezl. Tak, podle slov pana presidenta, nejlépe potvrdili jeho správné rozhod­­nnuti, to jest podepsání dekretu o zná­rodnění průmyslu, který pro nás svým významem je průkopnickým dílem a znamená moderní pochopeni života a ukáže se takto jako požehnání pro bu­doucnost. Po jeho slovech byla zahrá­na státní hymna. Obdarován upomín­kovou knihou a za velikých ovací pra­cujících opustil pan president továrnu. Dovoz cizích sportovních letadel V těchto dnech se jedná o získání levných školních a sportovních le­tadel z odprodávaného přebytečného stavu západních armád. Pro tento postup mluví několik okamžitých výhod, hlavně malá cena a okamžité dodání. Platilo by se ovšem v devi­­sách a těch nemáme nyní nazbyt ani na nutné zahraniční nákupy surovin. К pořizovací ceně těchto letadel bylo nutno připočísti náklady na jejich prohlídku a generální opravu, znač­ně vyšší než vlasní nákupní cena. Nejtíživější následky by mělo opatření cizího leteckého materiálu ppo náš letecký domácí průmysl a~ dotklo by se přímo jeho životní existence. Tento průmysl čeká na výrobní plán a objednávky, udržuje si к tomu kádry odborníků, dělníků, jiředníků a inženýrů, namnoze dosud neúplně využitých a zaměstnaných. Jestliže by se část rozpočtu určeného pro leteckou výrobu odčerpala pro dovoz ze zahraničí, dostal by o to náš průmysl méně objednávek a nebyl by plně zaměstnán. Zaměstnanci národního leteckého průmyslu sledují s největším zájmem a s obavami vyhlídky na rozběhnutí výroby v leteckém oboru a je jisté, že objednání cizího materiálu by neprospělo ani našemu leteckému průmyslu, ani jeho zaměstnancům. Materiál pro školní a cvičné účely našeho civilního i vojenského letec­tví má býti, snad s výjimkou nejnift­­, nějšího a skutečně potřebného počtu pro vojenské letce, objednán u do­mácích firem, které na objednávky čekají a jsou schopny dodati motory i letadla v nejkratším čase a kvali­tou při nejmenším stejné jako jsou zahraniční. Je to, vedle důvodů ná­rodohospodářských, otázka života ne­bo ohrožení našeho národního letec­kého průmyslu a zaměstnání jeho pracovníků. Ing. Sch. ★ Složení nové holandské vlády Haag (APP). v úterý byle*úředně oznámeno složení nové holandské vlá­dy: Předseda vlády a ministr vnitra L. J. M. Beel (katolická strana), za­hraničí baron van Boelzelaer van Osterhout (odborník), spravedlnost J. H. van Maatseveen (katolická strana), školství Joseph Gielte (katolická stra­na), finance P. Lieftinck (strana prá­­»ce), válka a námořnictvo podpluk. A. H. Fievez (katolická strana), veřejné práce J. A. Ringers (odborník), do­prava H. Vos (strana práce), hospo­dářství G. W. M. Huysmans (katolic­ká strana), zemědělství a výživa S. L. Mansholt, sociální péče N. Drees (stra­na práce), zámořské osady J. A. Jonk­­man (odborník), ministr bez porte­­feuffie van Kloffens (bez stranické pří­slušnosti). Místo sensace vystřízlivěn í Pokus § atomovou pumou se nepovedl Censura brání korespondentům v posílání zpráv o pokusu New York. — Newyorská veřejnost je poněkud zklamána výsledkem pokusu s atomovou pumou. Některé listy píší o pokusu sarkasticky, jako na příklad list »Herald Tribune«, který jej takto komentuje: Nezniči li je­diná atomová putna naráz celé bitevní loďstvo, nemusí se lidstvo tolik obávat této své nejnovějSí hračky. Korespondent rozhlasové společ­nosti Columbia oznámil, že censu­ra znemožňuje některým korespon­dentům odeslati zprávy o pokusu s atomovou pumou. Řekl: »Dostal jsem písemné rozkazy, které mě za­kazují sdělit vám, co se stalo v la­guně Bikini a nesmím vám ani pro­zradit, jestli jsem přeletěl nebo ne­přeletěl cílovým prostorem v úterý ráno. Nemohu vám říci, zda jsem viděl anebo neviděl loďstvo, nic mně však nezabrání, abych vám prozra­dil svůj soukromý názor, že to byl vrcholně neuspokojivý pokus a že jsou velice podezřelé zjevy, které nejsou ukončeny tím, že byiaNia ur­čitou skupinu korespondentů náhle uvalena censura. Mohu vám pově­dět. že před několika minutami jsem obdržel spolu se 1 jinými korespon­denty v naší skupině rozkazy, které zní: Žádné zprávy o škodách, způ­sobených v laguně Bikini nebudou odeslány, dokud vám nebude ozná­meno datum uveřejnění. Nesmíte odeslat zprávy o přeletu ostrova, do­kud vám to nedovolí tento úřad. Korespondent dále pravil: »Podle mého názoru výsledkem úplné zprá­vy o škodě, způsobené na Bikini, bude závěr, že atomická síla není o nic radikálnější objev než výroba dynamitu ve srovnání s čínským střelným prachem.« Úvodníky v »New York Times« a »Herald Tribune« vyzývají obecen­stvo, aby neposuzovalo výsledky atomického pokusu na Bikini. lednání « kůži a gumě $ SSSR Delegace čs. znárodněného kožedělného a gumárenského průmyslu v Moskvě Včera odletěla do Moskvy delegace Československých závodů kožedělných a gumárenských к důležitým obchod­ním jednáním. Výpravu vede generál­ní ředitel ing. dr Jiří Kubelik se svými náměstky soudr. Ladislavem Novot­ným a Josefem Zboříikem. Výpravy se zúčastní také oblastní ředitel sloven­ský major Josef Trojan, podnikový ře­ditel národního podniku Baťa soudruh posl. dr Ivan Holý a znalci kožedělné­ho a gumárenského exportu. Jednání naváže na rámcovou smlouvu česko­­slovensko-sovětskou, kterou před ča-sem ujednal ministr zahraničního ob­chodu dr Hubert Ripka. ■ V Moskvě bude výprava jednati o dodávkách, umělého kaučuku do CSR, o dodávkách chemikálií ze so­větské okupační zóny Německa a z SSSR, o dovozu třísievin z SSSR a o našem vývozu obuvi a koželužských, obuvnických a gumárenských strojů do SSSR. Delegace navštíví sovětské kožedělné a gumárenské podniky a zdrži se v SSSR asi 3 neděle. Zájezd do Sovětského svazu bude míti pro na­še hospodářství velký význam jak ob­chodní, tak i studijní. ským zástupcům dostatečný vliv ve vládním výboru. V závěru interviewu prohlásil Kardelj, že by Jugoslávie přijala zmezinárodnění Terstu v něja­ké formě, jež by zabezpečovala jugo­slávské hospodářské a politické zájmy v mezinárodni oblasti. . Generáini stávka v Terstu Terst (Tanjug). 30. června došlo v Terstu к vážným incidentům. Velké davy reakcionářů se shlukly kolem budovy výboru nár. osvobození a pokusily se o šovinistickou mani­festaci v souvislosti s cyklistickým závodem napříč Itálií. Slovanské obyvatelstvo předešlo reakční provo­katéry a zdrželo cyklisty na demar­­kační čáře. To dalo podnět fašistic­kým elementům. shromážděným btuinw vvbnrji ná^mtiijbn osvobození, к barbarským útokům na místnosti protifašistických organi­­saoí, odborové organisace a dělníků. Zničily úřady a když jim v tom protifašistická slovinsko-italská jed­nota chtěla zabrániti, policie vzala demonstranty v ochranu. Fašisté polili petrolejem a zapálili úřad oblastního výboru národního osvobození pro slovinské pobřeži a Terst, družstevní tiskárnu a slo­vinskou knihovnu »Stela«. Civilní a vojenská policie klidně přehlížely. Zaměstnanci oblastního výboru a tiskárny se marně pokoušeli učiniti řádění přítrž. Jiné skupiny fašistů pochodovaly ulicemi, zastavily provoz elektric­kých drah, vnikly do veřejných místností a donutily majitele к uza­vření podniků. Fašistické skupiny šířily teror pod ochranou policie. V důsledku těchto událostí děl­nické a protifašistické organisace vyhlásily generální stávku v celé Julské Krajině. Stávka začala 30. června o půlnoci. Jugoslávské podmínky zmezinárodnění Terstu Paříž (Reuter). — Náměstek ju­goslávského ministerského předsedy Eduard Kardelj prohlásil v rozmluvě se zahraničním ministrem Spojených států Byrnesem, že Jugoslávie nepode­­píše mírovou smlouvu, založenou na návrhu francouzského zahraničního ministra Bidaulta, aby Terst a okolní území bylo zmezinárodněno. Ministr Kardelj dodal, že Molotovův doplňo­vací návrh je pro Jugoslávii též nepři­jatelný. Reuterův zpravodaj se dovídá, že jugoslávský náměstek ministerského předsedy Ed. Kardelj navrhl v dlou­hém rozhovoru se zahraničním minis­trem Spojených států Byrnesem nový kompromisní návrh na italsko-jugo­­slávskou hranici. Hranice by začínala v Monfalcone, vedla by na sever к ra­kouským hranicím a ponechávala by Gorici v Jugoslávii. V interviewu po rozhovoru s Byrne­sem prohlásil Kardelj, že by snad Ju­goslávie byla ochotna přijmout zmezi­­národnění Terstu a nejbližšího okolí s podmínkou, že by měla dostatečný vliv na vedení tamních záležitostí. Po­ukázal na to, že by Jugoslávie musela přinést! značné oběti, aby mohl býti Terst hospodářskou jednotkou, a proto důrazně stojí na tom, aby Jugoslávie měla značný vliv ve vedení městských záležitostí. Kardelj prohlásil, že ani Bidaultův plán, ani Molotovův pozmě­ňovací plán by neposkytly jugosláv­ 3 Britský tisk o návrhu čs. účasti na správě Terstu Loud ý-n. Četné nedělní a pon­dělní listy, které přinášejí zprávy - a.iov. - ' . Radě zahraničních ministrů ■ v Pa­říži, se zmiňují o žádosti Molotovo­vě, aby mezi státy, které / by pře­vzaly odpovědnost za Terst a jeho okolí, byla přibrána' též CSR ja­kožto »spojenecká země, která ne­má přístupu к moři a má přímý zájem na Terstu. Listy nekomentu­jí tento požadavek nepříznivě. Jen »Observer« cituje výrok jednoho ze členů americké delegace v Paříži, který pravil: Bude-И přijat Bidaul­tův plán, podle něhož by dozíralo nad Terstem sedm států, počítajíc v to i CSR, připadalo by v Terstu na 1 čtverečný palec více vlád, nežli kdekoliv jinde na světě. »Man­chester Guardian« zaznamenává výrok Molotovův, že by sovětská vláda hleděla příznivěji na Bidaul­tův. plán, kdyby byl splněn poža­davek CSR na zastoupení v kon­trolní komisi. Předseda vlády soudr. Klement Gottwald Dokončen! se str. 1. depsání . čs.-sovětské smlouvy, vede soudr. Gottwald jednání o otázkách odboje a uspořádání nových poměrů v osvobozené ČSR. Již tehdy byly jím formulovány hlavní zásady, kte­ré se staly základem košiclcého vlád­ního programu. Po vítězném 9. květ­nu přijíždí soudr. Gottwald do Pra­hy jako náměstek předsedy vlády. Po prvé v historii existence ČSR jsou komunisté a v jejich čele sou­druh Gottwald ve vládě. Tak jako dovedl být soudr. Gott­wald neúnavným bojovníkem za práva pracujícího lidu v první re­publice, jako dovedl být neohrože­ným bojovníkem za osvobození ná­­reda ze jha nacismu za okupace, stává se po vítězné revoluci vedou­cím státníkem a budovatelem sku­tečně lidové a skutečně demokratic­ké republiky československé. Vůle lidu, vyjádřená v prvních, opravdu demokratických volbách, postavila soudr. Gottwalda jako předsedu nej­silnější strany v republice na mís­to nejodpovědnější — na úřad předsedy vlády. S jeho jménem zů­stane věčně spjat košický vládni program, s jeho jménem je úzce spjat také budovatelský dvouletý plán komunistů na výstavbu vlasti. Dohonit a předhonit naši předváleč­nou výrobu, zajistit našemu pracu­jícímu lidu vyšší existenční úroveň a vytvořit tak pevné základy pro další rozvoj národa a státu к šťast­né jeho budoucnosti.

Next