Rudé Právo, listopad 1946 (XXVII/252-273)
1946-11-01 / No. 252
ústřední orgán komunistické strany Československa Vydává Cstřednl výbor Komunistické strany Československa. Redakce a administrace v Praze Ií, Na Florenci 13. Telefon redakce 348-52, administrace 348-52. Šéfredaktor Vilém Nový, odpovědný redaktor Vojtěch Dolejší. — Tiskne »Svoboda«, tiskové, nakladatelské a knihkupecké podniky, Praha II, Na Florenci 6. 13. — ÜCet poštovní spořitelny č. 48.338. — Předplatné 30 Kčs měsíčně, včetně nedělního vydáni. S donáškou do domu 35 Kčs. — Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. Použlv. novin rn. pov. IA 7-2372-OP Číslo 252 o Cena Kčs 1*50 V pátek 1. listopadu 19^ DNES V LISTE: Dva měsíce příprav První povídka soutěže Rudého práva Nová stopa Nerudova mládí Exposé dr Clementise v zahraničně-politickém výboru ÚNS Dr dementis zhodnotil naše výsledky na mírové konferenci Stát. tajemník soudr. dr. Vládo dementis provedl včera v zahraničním výboru Űstavodárného národního shromáždění obsáhlý výklad o aktuálních problémech naší zahranič, politiky, zejména pokud se vyskytly na paříž. mírové konferenci a v souvislosti s ní. Druhou část referátu pak věnoval vývoji našich vztahů ke Spojeným státům, jak se vytvořily v důsledku kroku ministerstva zahraničí USA, kterým bylo přerušeno jednání o úvěr 50 milionů dolarů a kterým byl zastaven další prodej přebytečného válečného materiálu z úvěru již povoleného. Tuto část otiskujeme na druhé straně listu. ur. uiemenus zopakoval některe známé skutečnosti o průbčhu pařížské konference a poukázal na jejich příčiny. Pravil, že v souvislosti s mírovými smlouvami, projednávanými v Paříži, byli jsme bezprostředně zainteresováni jen na mírové smlouvě s Maďarskem, a do určité míry i na vyřešení otázky terstské, a to na vyřešení této otázky ve smyslu jugoslávských návrhů, nejen proto, že jsme spojenci Jugoslávie a chováme k ní ty nejvřelejší přátelské city, ale i proto, že vyřešení terstské otázky podle jugoslávských návrhů by zajistilo maximální využití terstského přístavu i pro naše hospodářské potřeby. — Dále vysvět. lil dr. dementis, proč jsme chtěli pomoci zejména Rumunsku a Bulharsku v dosažení spravedlivých podmínek. Úspěchy a řešení některých otázek V průběhu konferenčních prací jsme byli postupně postaveni před skutečnost, že o jednotlivých našich navrzicn neaosio k aonoae na Konierencích zástupců čtyř, resp. že nebyly projednány a že tedy v případě okamžitého hlasování nebyl by nás mohl podporovat ani Sovětský svaz, který byl zavázán podporovat usnesení velké čtyřky proti pozměňovacím návrhům. Přesto se nám podařilo pomocí vytvoření subkomisí, případně jinými me.thodami, dosáhnouti ve všech případech nakonec jednomyslného usnesení v náš prospěch nejen v komisích, ale i v plenu konference. Mezi těmito pozměňovacími návrhy byla též úprava hranic u Bratislavy a faktické zrušení vídeňské arbitráže do všech důsledků, kter — ve formě, jak bylo přijato konferencí — znamená neobvyklou výjimku v dosavadním řešení těchto otázek, dávajíc nám právo na faktickou restituci, resp. na plnou náhradí všeho toho, čeho se Maďarsko z našeho veřejného majetku zmocnilo v důsledku vídeňského diktátu. Můžeme tedy být po této stránce s výsledky pařížské konference spokojeni. UDtize s otázkou transient Maďarů československá delegace za souhlasu vlády změnila svůj původní návrh, kterým žádala, aby do mírové smlouvy s Maďarskem byla tomuto státu uložena povinnost uzavřít s námi bilaterální smlouvu o transferu 200.000 ethnických Maďarů, v tom smyslu, že o osudu tohoto zbytku maďarské menšiny máme se nejdříve pokusit s Maďarskem o bilaterální dohodu a v případě nezdaru že máme právo obrátit se na konferenci čtyř o pomoc při vyřešení tohoto problému. Po dobu našich rozhovorů s ministrem Masarykem v Paříži před zasedáním mírové konference se čtyřmi zahraničními ministry se nám nepodařilo přesvědčit ani ministra Byrnese, ani ministra Bevina o potřebě vyřešit tento problém v mírové smlouvě způsobem, jaký jsme navrhovali. Za této situace jsme netrvali na tom, aby otázka byla projednána už na konferenci čtyř. Při záporném stano-visku dvou velmocí byli bychom si v takovém případě ztížili jednání na mírové konferenci samé. Posílení četných spojeneckých a přátelských svazků Stanovisko SSSR bylo Jasně vysloveno ještě před zahájením konference ve společném covětsko-československém komuniké o výsledcích návštěvy předsedy vlády Kl. Gottwalda, kterého doprovázel min. Masaryk a já — v Moskvě. Jasné a důsledné stanovisko, jaké v této pro nás nejživotnější otázce, projednávané na mírové konferenci, zaujala sovětská delegace, podobně jako delegace Jugoslávie, Ukrajiny a Bílé Rusi a jaké by byla projevila též delegace polská, kdyby se byla účastnila prací v příslušné komisi, i Francie, případně jiné státy, kdyby bylo došlo k hlasováni, znovu posílilo naše spojenecké a přátelské svazky s těmito národy. Budu šťasten, budu-li moci v jednom ze svých příštích referátů se vyslovit podobně i o ostatních státech, do Jejichž rukou bude případně vloženo konečné rozhodování o této otázce, a které mají možnost již před tímto rozhodováním důraznou radou Maďarsku přispět k vyřešení tohoto problému. Vyhlídky dalšího vývoje maďarské otázky Státní tajemník dr Clementis pohovořil pak v dalším o perspektivách dalšího vývoje této otázky. Pravil, že způsob a methody jsou převážně v rukou maďarské vlády — konečné řešení však si v nejhorším případě budeme umět udělat sami. Dr Clementis pak citoval úsek z projevu maďarské delegace v Paříži, aby dokázal, jakým tónem vedou Maďaři jednání a jakých nehorázných lží používají proti naší republice. Uvedl pak příklady sabotáže dohody o výměně obyvatelstva, jak ji soustavně provádějí maďarské úřady 1 vládní místa. »Je třeba sl uvědomit,« pravil dr Clementis, »že následkem těchto průtahů s maď"{ské strany octly se děseíitisíce Slováků, kteří se přihlásili k přesídlení, v zoufalé situaci, neboť očekávaly, že ještě tohoto rokn budou moci přijít do Československa a založit si novou existenci. Otázka výměny obyvatelstva, resp. plnění smlouvy již uzavřené a ratifikované o výměně obyvatelstva, formálně nijak nesouvisí s budoucím jednáním s maďarskou vládou na podkladě usnesení pařížské konference. Přesto však plnění nebo neplnění jedné dobrovolně uzavřené bilaterální smlouvy nemůže jistě být bez důsledků na možnost uzavření druhé bilaterální smlouvy. Vláda je bude velmi podrobně zabývat situací, vytvořenou průtahy v plnění smlouvy o výměně obyvatelstva, a jsme přesvědčeni, že její rozhodnutí najdou plnou podporu jak v parlamentě, tak í v celé naší veřejnosti.« Děkovný dopis maršála Tita za náš dar Jugoslávii Předseda vlády Lidové federativní republiky Jugoslávie, maršál Tito, zaslal předsedovi vlády Klementu Gottwaldovi tento dopis: Pane předsedo! Byl jsem zpraven, že československá vláda se jednomyslně usnesla, že pošle Jugoslávii, která byla v tomto roce těžce postižena suchem, jako dar 500 vagonů brambor a 100 vagonů cukru. Děkuji Vám za tuto pomoc, prosím Vás, abyste československému národu tlumočil vřelé bratrské cítění, které k němu chovají národové Jugoslávie. Smrt fašismu, svoboda národu! Předseda vlády a maršál Jugoslávie: J o s i p B r o z-T i t o. Přednáška sovětského spisovatelé Fadějeva A. A. Fadějev, slavný sovětský spisovatel a nynější generální sekretář Svazu sovětských spisovatelů, promluví o současných úkolech sovětské literatury v úterý 5. listopadu v 19,30 hod. ve velkém sále »Slovanského domu« v Praze II, Na Příkopě. Přednáška, jejímiž pořadateli jsou Společnost pro kulturní a hospodářské styky s SSSR, Svaz přátel SSSR a Syndikát českých spisovatelů, bude překládána do češtiny. Vrátí se k nám krajané z Rumunska Zahraniční výbor sněmovny se ve čtvrtek zabýval protokolem uzavřeným v červenci t. r. mezi Československem a Rumunskem a transferu osob české a slovenské národnosti z Rumunska do ÖSR. Vláda tento protokol předložila Űstavodámému národnímu shromáždění, aby s ním projevilo souhlas a zahraniční výbor tak jednomyslně učinil. Podle uzavřené dohody zřídí Československo v Rumunsku úřad, který provede soupis osob, které se zamýšlejí vystěhovat do ČSR. Zároveň zjistí, který majetek si mohou vžiti s sebou. Přestěhování se má uskutečnit do jednoho roku po podepsání protokolu. Kde je belgický nacista OegreHe? Podivnou cestou dostává se španělské veřejnosti zpráva o gestu Francovy vlády vůči Belgii v pátrání po uprchlém rexistickém belgickém Quislingovi Leonu Degrelle-ovi. Madridské lišty uveřejnily zprávu z New Yorku, že španělská vláda pozvala vládu belgickou, aby vyslala do Španělska vojenského pozorovatele, který by se zde přesvědčil, že Degrelie opravdu není ve Španělsku. Začínáme otiskovat povídky ze soutěže RP V dnešním čísle uveřejňujeme první z osmi povídek, které vybrala porota do soutěže, vypsané 1. října t. r. v Rudém právu. Pro zvýšení zajímavosti soutěže jsme se rozhodli neoznamovat zatím jména autorů povídek. Oznámíme je až po vy.jiíí všech osmi povídek souhrne. Čtěte tedy pozorně uveřejněné povídky soutěže, zaznamenávejte si jejich čísla, abyste pak mohli co nejpřesněji určit pořadí tří nejlepších prací.^ Oznámíme včas, kdy vyjde zvláštní ústřižek, na němž čtenáři sdělí redakci své posudky. Kdo bude vítězem soutěže? A kdo z čtenářů uhodne konečné pořadí autorů ' Vítězný autor získá 5.000 Kcs, druhý 3.000 Kčs a třetí 2.000 Kcs kromě obvyklých honorářů. Vítězní čtenáři obdrží hodnotné kníz_' IVT «i ? r» • ňiofp! Oslavy Velké říjnové revoluce Letošní oslavy 29. výročí Velké říjnové revoluce, které připadá na 7. listopadu, se budou konat pod záštitou vlády. Budou to oslavy jednotné^ všeho československého lidu, tak, ja/" ko jednotná byla oslava letošního 28. října. — V Praze oslavy vyvrcholí v manifestaci na Staroměstském náměstí 6. listopadu o 19. hodině. O významu Velké říjnové revoluce ruské promluví ministr národní obrany arm. gen. L. Svoboda a sovětský velvyslanec V. A Zorin Pražský lid se* dostaví na tuto manifestaci v průvodech z jednotlivých čtvrtí. Dne 7. listopadu dopoledne bude v Domě umělců (Rudolfinum) oficiální slavnost, na níž promluví náměstek předsedy vlády Zdeněk Fierlinger, velvyslanec V. A. Zo rln a ministr sociální péče dr Nejedlý. Týž den přiběhne v 10.30 hod. ke hrobu Neznámého vojína štafeta, která 28. října vyběhla s pozdravnými telegramy ze sovětsko-československé hranice a je 31. října v Lipt. Sv. Mikuláši. V rámci pražských slav budou se konat dvě výstavy. V neděli 3. listopadu o 10. hodině bude ve Smetanově museu zahájena výstava »Sovětský svaz v československé knize« a v divadle D 47 Na poříčí bude 5. listopadu v 17 hodin zahájena výstava »Fotografie Borise Ignatoviče«. Dne 4. listopadu v 16 hodin bude v ruském odděleni Olšanských hřbitovů pietní slavnost u hrobu rudoarmějců. Polská vláda vítá Stalinova slova Varšava. — Mluvčí polské vlály zhodnotil v projevu na novinář:ké schůzce ve Varšavě prohlášení Generalissima Stalina a označil je :a další příspěvek k stabilisáéi meúnárodní situace. Stalinův projev je lůkazem, že je možno všechny mednárodní otázky vyříditi přátelskou spoluprací mezi národy, třebaže některé destruktivní živly si přejí válců. Polské veřejné mínění přijalo > velkým zadostučiněním Stalinovo ujištění, že Sovětský svaz pokládá sápadni polskou hranici za definitivní. Stalinovo prohlášení přichází po projevech některých západních politiků, které se v Polsku setkaly s velkým odporem. Polsko, které tolik utrpělo německou útočností, vítá prohlášení, že je nutno vykořenit fašismus a provést důkladnou demokratisaci Německa. Důsledné provádění postupimské dohody dodá nepochybně vědomí bezpečnosti nejen všem sousedům Německa, tudíž též Polsku, nýbrž i všem svobodymilovným národům světa. Tři původťi fašistické provokace v Mariánských Lázních ve vazbě Praha. — Jak oznámila úředni zpráva ministerstva vnitra, vniklo dne 28. října v Mariánských Lázních asi 15 osob do sekretariátu KSČ a odstranilo odtud sovětskou vlajku i obrazy generalissima Stalina a předsedy čs. vlády Kl. Gottwalda, které byly v okně umístěny společně s obrazem presidenta republiky. Od našeho zvláštního zpravodaje se k tomu dovídáme další podrobnosti: Ve společném průvodů stran Naodní fronty šla v Mariánských Lázlích také skupina zahraničních voáků. Když, průvod procházel kolem ekretariátu KSČ, ozvalo se mezi ahraničními vojáky několik provolatérů proti tomu, že na balkoně úsí sovětská vlajka, vlajka našeho isvoboditele a spojence, který je zádadní záštitou naší národní svoboly. Po projevech řečníků odebrali e tito fašističtí provokatéři před mdovu sekretariátu, kde násilím rnikli do domu, při čemž napadli loudruha, který, je upozorňoval, že ;e dopouštějí trestného činu a způ;obili mu zranění. Tato drzá fašistická protisovětská orovokace vyvolala v celém městě >ilné pobouření proti protistátním -ozvratníkům, kteří takovým způsooem znesvětili náš státní svátek, sterý svobodně můžeme slavit prá-V C JCil ACLbiUlIVJLl UVVClrűACUU ĎVCt^U a generalissima Stalina. Jen zákrokem komunistických funkcionářů bylo zabráněno tomu, že fašističtí provokatéři nebyli na místě potrestáni. Jak se doví dáme,«byli do vazby vzati tři pachatelé, a to Otto Kudibal, Karel Heral a Karel Klemeš. Bylo proti nim zahájeno trestné řízení pro násilné vloupání. Naše veřejnost nejvřeleji uviti tento rázný krok našich bezpečnostních orgánů, neboť nestrpí, aby fašističtí provokatéři ohrožovali nejzákladnější zájmy našeho národa, podkopávali naše spojenectví se Sovětským svazem a sloužili tak našim nej úhlavnějším nepřátelům. — Jestliže se fašistické, reakční živly domnívaly, že přišel čas, aby začaly vystrkovat růžky opět otevřeněji, pak případ v Mariánských Lázních ukázal, že jim není radno si hrát s ohněm. Zájem západních mocností o Bulharsko Sofia (Tanjug). Bulharský ministr informací Kazasov přijal ve středu zahraniční novináře a učinil k nim prohlášení o volbách do velkého národního »sobranje«. Ministr Kazasov zdůraznil, že v nynější době projevují západní mocnosti velký zájem o vnitropolitickou situaci Bulharska a konstatoval, že až do roku 1939 byly tyto mocnosti nevšímavé ke strašným životním podmínkám v Bulharsku. Komentuje výsledky voleb v Bulharsku, zdůraznil ministr, že úspěch Komunistické strany Bulharska je výsledkem 'tvrdého boje, který tato strana musila podstoupit v bojích a v odboji, v němž ztratila tolik obětí. Je tudíž přirozené, že bulharský lid věnoval svou důvěru při volbách Komunistické straně Bulharska. Soudní dozvuky samozvaných nájemníků Dnes se zodpovídali před soudem čtyři členové a jedna členka britské komunistické strany, kteří byli obžalováni, že podnítili skupinu lidí bez přístřeší, aby obsadili některé velké domy v Londýně. Soud je všechny uznal vinnými, nevyřkl však trést, protože, jak soudce prohlásil, že jednali v dobrém úmyslu. Výbuch před britským vyslanectvím v Římě »Dnes ve 2,43 hod. ráno vybuchly dvě pumy u sídla britského velvyslanectví, které způsobily značné škody na budově. Nebylo britských oběti. Bylo zjištěno, že dva kufry, obsahující pumy se zpožděným výbuchem byly postaveny na chodník před vchodem do velvyslanectví. Soudí se, že atentát je dílem fašistů. Velké demonstrace v Celovci Celovec (Tanjug). V souvislosti se svízelnou zásobovací situací v Celovci konaly se v tomto městě velké demonstrate žen a dělníků. Ženy vyslaly delegaci k místním úřadům a žádaly, aby úřady podnikly energická opatření k zlepšení zásobovací situace a snížení cen, které jsou nadměrně vysoké ve srovnání s dělnickými mzdami. Ženy rovněž protestovaly proti nedostatečnému zásobování obuvi a oděvů a žádaly, aby byl zkonfiskován majetek nacistů a válečných zbohatlíků. Dožadovaly se, aby nacisté byli zbaveni význačných míst, které zaujímají v hospodářském životě země. Dnes je normální pracovní den Podle usnesení vlády ze dne 30. října 1946 vyzývají se všichni soukromí a veřejní zaměstnanci, jakož i zaměstnavatelé, aby v patek dne 1. listopadu 1946 pracovali jako v normální den pracovní tak, aby bylo zabráněno nenahraditelným ztrátám hospodářským. Z toho důvodu překládá se pracovní klid, připadající na den 1. listopadu t. r., na sobotu dne 2. listopadu t. r. se všemi pracovně právními a mzdovými důsledky. Za práci, konanou v pátek 1. listopadu, neplatí se příplatky za práce sváteční. Příslušná vyhláška vyjde v Úředním listě. Ústřední svaz obchodu v souhlase se Svazem zaměstnanců v distribuci vyzývá veškeré obchodní podniky, aby v pátek dne 1. listopadu, t. r. měly své závody v provozu jako ve všední den. V sobotu dne 2. listopadu t. r. bude v obchodních podnicích, tedy i v , pekařství, pracovní klid s výjimkou prodeje mléka. Mlékárny a maloobchody, prodávající mléko, budou mít; v sobotu dne 2. listopadu t. r. pro výdej mléka své prodejny alespoň 2 hodiny dopoledne otevřeny. Za práci, konanou v pátek dne 1. listopadu t. r., nebude žádný příplatek k normálním platům a mzdám obchodním zaměstnancům vyplácen. Za práci, konanou při prodeji mléka dne 2. listopadu t. r., bude obchodním zaměstnancům vyplácen 100% příplatek za každou odpracovanou hodinu. Chladnavý listopadový den leží nad krajem,. Mlhavá dálka. Ticho. Ruch s polí již zmizel. Jen cestičkou ke hřbitovu pospíchají lidé ve svátečním, s bílými kvity, papírovými peřinkami, s věnci a věnečky, křížky. Vzpomínáme! Vzpomínáme na všechny ty, kteří už dávno odešli, a jichž milovanou drahou tvář si oživujeme ve svých rodinných albech, na obrázcích už zažloutlých, Vzpomínáme často nad rovem sotva slehlým, nad kusy čerstvé hlíny, a tu vzpomínka živě zabolí. Vzpomínáme i nad stoly svých domovů, do dlaní hlaví, opíráme Vzpomínáme tich svých drahých a milovaných, jichž tvář odešla, aniž víme, jakými hrůzami, kolikerou mukou trpěla a dotrpěla v nenáviděných gestapáckých mučírnách. Och, přetěžko vzpomínat. Nanejvýš přišlo poštou oznámení smrti a to bylo vše. Ruce svíraly se nám v pěst. Téměř čtvrt milionu našich, a desítky milionů jiných vyvraždili v zběsilé své horečce, zpiti svým nacismem, svou vyvoleností. Zhulvátštélí svým germánstvím. A zde nejen vzpomínáme, abychom vzpomínali, ale především abychom nikdy nezapomněli na ty, kteří lásku člověka k člověku nazvali sentimentalitou, kterým byl člověk, lidská duše, život kusem bláta. Ale také abychom nikdy nezapomněli, že to byl především Sovětský svaz a drahý náš milovaný Stalin, který nám pomohl Němce vyhnat. Vzpomínáme i na všechny ty své drahé, kteří zemřeli na prahu naší svobody, ve dnech povstání, kteří byli postříleni na, ulicích, nádražích, malou hodinku před rozedněním, před úsvitem. Kteří se již nedočkali lne z nejštastnějších, jaký kdo z nás prožil, májového ine svobody, slavného dne uvítání sovětských bohatýrú. skláníme se dnes před všemi těmi, kteří za nás živi životy své položili. Viděli jsme jejich prosté hroby po všech paloucích naší drahé vlasti. Navždy zůstali s námi, pospolu s našimi bojovníky. V naší rodné půdě. Vzpomínáme všech známých i neznámých partyzánů, kteří padli v lesích české, moravské, slezské i slovenské země. Vzpomínáme obětí lidických, z Ležáků, na Ploštině, všech těch, kteří teprve svým nezměrným utrpením otřásli svědomím světa. A kolik jen srdcí se svírá bolestnou vzpomínkou na všechny ty, kteří se nevrátili ze světových bojišť a nikdy se už nevrátí... Smrt je věc těžká. Vzpomínám si, jak jsem jako chlapec celým svým srdcem osud jen o to prosil, lby tatíček a maminka, všichni moji drazí, známí žili a žili alespoň tisíc let. Tak jsem prosil o život, aby nikdo neumíral. Leč — umírá se. Četl jsem překrásnou ruskou báseň. Napsala ji Věra Inberová. Píše, jak jí zbývá života tak na dvě pětiletky, všude okolo chvat a shon, teskní nad smrtí, nad rozloučením. Nakonec však končí: A někde za ohradou sadu tam bude život, hlasy, kladiv zněni. Můj milý, srdce mé, nám není třeba už bát se smrti, bát se rozloučení. Ovšem až potom, až bude vše, jak má být. Posilou v hodině loučení je zde vědomí dobré cesty, dobrého, statečného života, který nebyl promarněn, ale naplněn prací, láskou. Posilou je vědomí, že vlast už pochoduje do lepších zítřků, slavně a neúchylně. Ze člověk sám nebyl na obtíž a brakem. Ze naplnil, zač jiní i životy své dali. Je to také ten jediný způsob, jak smutku a vzpomínkám ubrat na bolesti, a jak vůbec splatit dluh nás živých mrtvým. Československo si přeje přátelské styky se všemi státy Proiev ministra Masarvka v New Yorku New York (AFP). V projevu ve »foru« listu »New York Herald Tribune« pravil čs. ministr zahraničí Jan Masaryk: »Jsem přesvědčen, že jestliže si opravdu přejeme, aby natrvalo zavládl mír a blahobyt, musíme přijmout jako hotovou skutečnost některé sociální jevy, jež existuji a jež jsou důležité. Znárodnění průmyslu bylo jediným prostředkem, který nám dopomohl dostati se ze situace, ve které jsme se octli bez vlastní viny.« Ministr Masaryk dodal, že toto opatření se setkává s úspěchem. »Náš vývoz pomalu, ale jistě stoupá,« pravil ministr Masaryk a zdůraznil skutečnost, že Československo v budoucnu rozšíří hospodářské styky se Sovětským svazem. Vyslovil pak naději, že čs. vývoz do Sovětského svazu brzy dosáhne 30% celkového vývozu, takže zbývajícím 70% bude ponechána volnost vývozu do jiných zemí. Mluvě o spojenectví se Sovětským svazem, Jan Masaryk zdůraznil, že Čechosiováci jsou Slované, že jsou na to hrdi a že spojenectví se Sovětským svazem bylo schváleno nejen čs. komunisty a socialisty, avšak jednomyslně všemi stranami včetně katolíků a protestantů. Čs, ministr zahraničí pak opakoval, že Československo si upřímně přeje přátelské styky se všemi, kteří chtěji býti jeho přáteli. Připomněl, že úzké a loyální spojenectví, jež poutalo Československo k západním demokraciím, je v okamžiku velké zkoušky neochránilo. Dodal, že to říká bez hořkosti. Ministr Masaryk také zdůraznil vřelé pocity, jež chová československý lid vůči Spojeným státům. Jugoslávie žádá navrácení své dunajské flotily Zástupce USA Warren Austin, který promluvil na shromáždění OSN, uvítal přesvědčení Molotovovo, že lze dosáhnout mezi velkými i malými národy dohody o věcech životně důležitých. Molotovův návrh by se měl stát předmětem jednání a měl by býti podrobně probrán. Pokud jde o právo veta, soudí Spojené státy, že v tomto -údobí vývoje mezinárodního společenství je nezbytná jednomyslnost stálých členů Rady bezpečnosti, pokud by šlo o akci Rady bezpečnosti za účelem vynucení míru. Proti změně v právu veta se postavil i jugoslávský ministr zahraničí Stanoje Simič, který poukázal na nynější neshody mezi velmocemi a připomněl, že na pařížské konferenci byla přijata řada doporučení proti hlasům zemí, jichž se doporučení přímo dotýkala, jako tomu bylo v případě mírové smlouvy s Itálií, jejíž doporučení nemohla hlavní oběť italského přepadení přijmout. Příčina tohoto nezdaru záležela v tom, že se uplatňoval způsob přehlasování, místo aby se vyhledávala dohoda. Zdůrazňuje, že Jugoslávie odmítá se zúčastnit konference o plavbě na Dunaji, žádal Simič: Žádáme, aby nám byly lodi neprodleně vráceny, protože jsou naším majetkem. Otázka navrácení těchto lodí nemá naprosto nic společného s otázkou plavby na Dunaji. V další části své řeči se postavil Simič za Molotovovo prohlášení o odzbrojení a vyzýval k akci proti Španělsku. Zářijový vývoz dosáhl 1,45 miliardy V září dosáhla hodnota vývozu 1450,1 mil. Kčs proti 1234 mil. Kčs v srpnu. Je to nejvyšší vývoz od osvobození. Dovoz činil 977,5 mil. Kčs proti 900 mil. Kčs v srpnu. 2Ktnj5Vé,, aktivum je 472,6 mil, Kcs. Tím vzrostlo letošní celkové aktivum obchodní bilance na 2152 mil. Kčs. Manuilskyj dokázal nutnost zachování práva veta Flushing Meadows, 31. října (Reuter). Dnešní plenární schůze valného shromáždění Spojených národů se nezúčastnili sovětský ministr zahraničních věcí Molotov a velvyslanec Gromyko a Sovětský svaz zastupovali Andrej Vyšinskij a Fedor Gusev. Jako první řečník promluvil ukrajinský delegát Manuilskyj. Pravil, že dnes kdekdo mluví o nové válce, velvyslanci, vojenští poradci i jiní. »Moje delegace je ochotna předložit o tom písemné doklady. Tato válečná propaganda zvyšuje napětí mezi velmocemi, oslabuje Spojené národy a posiluje jisté a neodpovědné živly »některých zemích. Kubánský a australský návrh o omezení práva veta zní jako signál k této válečné propagandě.« Manuilskyj pak pojednal o včerejším projevu delegáta Spojených států Warrena Austina. Pravil, že americká delegace si vyhrazuje, jak se zdá, právo, obnovit otázku veta o něco později. Doufáme, že delegace Spojených států rozptýlí jisté pochybnosti a ve výboru vysvětlí své stanovisko. V Radě bezpečnosti není všechno v nejlepšim pořádku. Každý rozumný návrh, předložený menšinou, je zmařen pevnou zdí hlasů. Uplatňuje se tendence, aby angloamerická většina ovládla rozhodnutí bezpečnosti. Právě proto musí býti zachováno právo veta. V závěru svého projevu doporučoval Manuilskyj včerejší Molotovův návrh, aby zbrojení bylo omezeno. Všeobecná rozprava byla ve valném shromáždění Spojených národů skončena v dnešní odpolední schůzi.