Rudé Právo, prosinec 1946 (XXVII/278-300)

1946-12-04 / No. 279

ústřední or^n komunistické strany československá Vydává Ustfedn) výbor Romuckt strany Československa Redakce a administrace v Praze II, Na Florenci 13 Telefon redakce 348-52, administrace 348-52 Séfr^or Vilém Nový, odpovědný redaktor Vojtěch Dolejší - Tiskne •Svoboda*, tiskové, nakladatel­ské a knihkupecké podniky. Pí n, Na Florenci ě. 13 - Cčet poštovní spořitelny č. 48.339 - Předplatné 30 Křs měsíěně, včetně nedělního vydání S donáškou dmu 35 Kčs - Nevyžádané nrkopisy a fotografie se nevracejí Použív novin /n pov IA 7-2372-OP RWE PRÁVO Ministr zemědělci / Ďuriš na III. sjezdu zemědělských pracovníků: OdhalenÉoky bývalých agrárníků piti Národní frontě Dr Feierabend radí, aby brzdil hospodářský vývoj v zemědělství. — Dr Suchý žádá veřejně utvoření páté strany Praha (Sv) — V úterý se ala ve Slovanském domě konference zemědělských pracovníků z cetpubllky o dvouletém plánu v zemědělství. Po zahájeni promluvil ministr dr. J. DurlS, který se vedle rozboru dvouletky a zhodnocení význanvouletky pro naše zemědělství — která Je podle Jeho slov mezníkem gjlnách našeho zemědělství — zabýval podrobně I současnou zeměděú politikou. Odhalil činnost bývalých agrárních magnátů, kteří se ofsnaží dostat k moci. Jeho jasný a ne­­imlouvavý, argumenty naplněnj-ojev, byl často přerušován bouřlivým potleskem souhlasu. nit hospodářské posice některých velkostatkářů, spekulantů a fabri­­kantů a chtěj! utvořit pátou stranu, aby mohli mluvit jménem rolníků. Dobře ještě víme, kam to v minulosti vedlo. Jsou to pokusy nejen reákcé vnitř­ní, ale 1 zahraniční. Skupina lidi ne­_______________________ spokojených a neklidných spolupra­republlka stala skutečně lidově dem cule 1 za cenu republiky také se slo­­kratlckou a také některé kruhy v zi venskou reakci Máme důkazy o ille­­hraničl nerady vidi, že republik Solních poradách, o spolupráci této plánuje a buduje bez bankéřů a fabr reakce. Uskutečněni jejich kantů. Tito pánové nemají zájem nz ,? ,,9e, všal< nepodaří, neboť vý­tom, aby lid dokázal, že sám dovedV*U J® j?n^ neÍ byl roku 1938. Není plánovat a budovat lépe, než to onz<^® Hitlerův Berlín a Horthy. Teď dělali dříve. nebudou již diktovat a po třetí ho­víme o lllegálnfoh poradách starýctP^1® ranní nařizovat presidentovi, agrárních vůdců, kteří chtějí zachrá- ychom kapitulovali. ‘ — Mluv! o neklidu na venkově. Kdy­iy na našem venkově byl neklid a Z projevu ministra zeměděl soudruha J. Ďurlše vyjímáme t< Uskutečnění dvouletého plánu, k hož plněni teď přikračujeme, trt perná práce, protože máme pi sebou mnohé těžkosti. Nebojíme Jich, protože víme, že zemědělec j zná, že dvouletka je především je zájmem. Jen malé části Udí se nelíbí, že rozvrat, nemohlo by se orat a sít, výživa, by nemohla být zajištěna a vypadalo by to u nás jako v Maďar­sku nebo v Řecku. Někdo si však ta­kové poměry „přeje. Máme, důkazy, jak dr Feierabend mluvil na lllegál­­ní schůzi, že je nutno udělat vše, aby se brzdil hospodářský vývoj země­dělství a konaly sé přípravy pro za­ložení páté strany. Máme důkazy, jak mluví dr Suchý o neklidu a ne­pokoji na venkově a veřejně žádá pátou stranu. Bikám to proto, že tohle trpět nemůžeme a nebudeme. My nebudeme trpět, aby pod pokrýv­kou dnešních demokratických poli­tických stran se ukrývali rozvratní­­ci a znovu ztěžovali vývoj. Osnova zákona o Jednotném svazu českých zemědělců, kterou jsme již dvakrát plně dohodli ve vládě, za podmínky, že se nebude již nic přidávat ani ubírat, byla znovu doplňována, a to tak, aby se z JSČZ vytvořila jakási pátá strana proti demokracii ve stá­tě. Mluví-li se o neklidů, pak jsou neklidni oni sami, protože vývoj jde proti nim; jsou ohroženy jejich to­várny, jejich život bez práce, je ohrožen ten způsob života, který znamená dnešní. stav našeho země­dělství. Zástupci Mezinárodního svazu studentstva President republiky přijal v úterý 3. prosince zástupce předsednictva Me­zinárodního svazu studentstva, vedené J. Grohmanem. Delegace odevzdala panu presidentovi čestný odznak stu­dentského kongresu r. 1946. Na presi­dentovy otázky podávali potom členo­vé delegace Informace o plánech mezi­národní studentské organisace, zvláště o zřízeni mezinárodní university se sí­dlem v Praze. Téhož dne přijal pan president dele­gaci Českoslovanské obchodní akade­mie dr E. Beneše, která jej informo­vala o přípravách k os’avám 75. výročí svého založeni a o poměrech v našem obchodním školství. u presidenta republiky Vláda jednala o lepším zásobování textilním zbožím Ve 44. schůzi vlády v úterý refero­­,1 ministr A. Zmrhal jménem zvlášť ízené komise o dosavadních pracích, lěřujících k lepšímu zásobování vnitř­­ío trhu textilním zbožím. Ministr V, Majer informoval vládu ýsledku zájezdu šéfa misse UNRRA Jeskoislpvensku Alexejeva na Slo­­sko. Vláda projevila souhlas s mi. rovým návrhem, aby se zřídila •štní komise, která připraví urych. Vi pomocnou akci v krajích Slo- Jka, jež byly nejvíce postiženy vál. áda 'schválila zprávu min. dr I. ”ra o dojednání dopravní smlouvy sbvěts;kým svazem, k níž došlo za ňttrova pobytu v Moskvě. Projed. n5dále a schválila osnovu zákona 0 adenské zdravotní péči. . Ministr V. Npsek předložil osnovu zákona, jímž se. prodlužuje působnost očistných komisí pro přezkoumání činnosti veřejných zaměstnanců do 4. května 1947 a zároveň upravuje likvi­dace této působnosti. Ministr dr J. Dolanský předložil osnovu vládního nařízení o úpravě služby vnitřního státního dluhu v roce 1946 a vláda projevila' s ní souhlas. V řadě četných 'administrativních a - finančních opatřeni přijala vláda návrh usnesení o vyživovacím příspěv­ku pro podiny příslušníků zahraničních vojsk, i československých příslušníků spojeneckých armád a partyzánských jednotek v zahraničí a pro rodiny ci­vilních zaměstnanců zahraničního stát­ního zřízení. Není nad sedm, stupňů Nelekejte se, nemluvím o zimě, třeba se nás co neviděl zeptá, co jsme dělali v létě. a my, hřejíce se u kamínek, ukážeme na kbelík uhlí a spokojené odpovíme: »Vi­díš .. J« A milá zima, jak v té pohádce se rozplyne a za okny za­skučí: »No ovšem, brigádník!« Ne tedy, takovou chválu na práci ne­chci pět, poněvadž dnes je opravdu doba, kdy všechny pohádky se stávají skutečností a kdy, co mělo být, skutečně je, a pohádkou zů­stávají jen pohádky ježibabí re­akce, v nichž opravdu to, co podle všech »prý« mělo být, doopravdy není. Tak třeba onehdy začal p. Mráz, abych i jmény zůstal v zimní atmosféře: »Kdepak letos a vá­noční stromky. Dyt není dřevo na topení, neřku-li vánoční stromky pro děti ... Copak jindy...'.« A jindy opravdu se tulily k sobě ze zákoutí uliček a na prostran­ství náměstí vánoční stromky, zrovna jak se tulí a voní před­vánoční idyla všude ve městech ines Vagon za vagonem jich viděl pan Mráz na nádraží vykládat a neměl již opravdu co vykládat. To už pan Led ve sklepě byl fantastičtější: »Pěkný koks letos, krásný ořech druhý, ostravský k tomu, copak letošní zimv. to ještě ujde, ale příští zimu, napřes­rok už to bude horší...» A pan Led se utěšuje už napřed, že lidstvo zmrzne jako v době le­dové, poněvadž věří pohádkám a neví nic o nové době práce, která dává lidstvu život. Ale nechci filosofovat, třeba bych dnes mohl nést filosofické úvahy nad každou výkladní skří­ni, kde je tolik věci, které rukama pracujících se staly skutečnosti, I« až oči jímá údiv. Já však sedím v prosté hos­půdce »V dobré zemí«, mezi pros­tými lidmi a naslouchám prostým politickým . hovorům. Víme, že kdyby ten Šel s oním, jak už to probíral Švejk, bylo by to jiné. Ale my nejsme fantasté, my se držíme skutečnosti a dnes toho svého půllitru, a i ten je pohád­kový. »Tak co vy dnes říkáte si­tuaci?« začíná pan Bečka a roz­­čechraný pan Pěna vesele od­povídá: »Není nad sedm stupňů. To je přece už pivo! A i na tom je vidět, jak se situace lepší.« »A za čas k těm sedmi stupňům bude tady v papírku pěkný bůček nebo ovárek,« pokračuje mistr cechu řeznického, »a pak at nám někdo něco vypravuje ..,« Inu, víte, ona i v těch sedmi stupních se rozplyne každá po­hádka o tom, co bude, když to ne­bude podle té zlé ježibaby reakce a sedm stupňů stačí, aby běžel l panu Mrázovi i Ledoví mráz po zádech pří jejich pohádkách. Tak, soudruzi, na zdraví a za dva roky to bude už dvanáctka a kus bůčku k tomu! Z 89 tisíc případů odsouzeno pouze 14 tisíc kolaborantů íinistr dr Drtina nevyvrátil výtky proti'národní očistě, í našeho parlamentního zpravodaje.) — Ministr spravedlnosti Uri odpověděl ve svém výkladu v rozpočtovém výboru sněmovny na výt tisku, že očista našeho života není vykonávána dosti rozhodně a že pokuje pomalu. Číselnými údaji, které přednesl, však tyto výtky spíše potM 'než vyvrátil. dr. Min dr Drtina oznámil, že do 31. řl t. r. bylo předloženo ve­­řejnýržalobcům 106.599 případů, z nichjich bylo vyřízeno 89.830. Souzeůylo však pouze 19.378 osob a odsono 14.725 osob. 882 případy byly loupeny k dalšímu řízéní řádnýmsoudům. Odečteme-li od 89.830 )adů veřejnými žalobci vy­­řízenýcÍ9.378 případů, které byly pro jedni před lidovými soudy, zbývá B 70.468 případů, o nichž ministr dna neuvedl, jak byly vy­řízeny. lie zkušeností z loňského roku, kd> této otázce proběhla ve sněmovnám ěna názorů mezi sou­druhem p Zápotockým a ministrem spravedlni, můžeme soudit, že nej­méně 50; takto . »vyřízených pří­padů« přilá na takové, kdy řízeni zastavil vjný žalobce, aniž by ob­­žalovanéluostoupil lidovému soudu. A proti bvémiu chápání lidového soudnictví ae se stavěli a stavíme. Didóvá sott byly zřízeny dekretem presidenta ubliky proto, aby o vině obžalován él rozhodovali zástupci lidu a nlko.justičnl úředníci. Ve svémýkladu se ministr dr Drtina oblrsiké legislativní činnosti svého mdnlajtva a oznámil, že se chystá osn zákona o pomoci snoubenkám, státních příslušníků, kteří se staobětl persekuce nebo válečných upstí, a jejich neman­želským dětí dále osnova o prove-dění knihovního pořádku na konfis­kovaném a přiděleném majetku, o vy­pořádání závazků spojených s konfis­kovaným majetkem a o právu stavby. Pracuje se také na novém občanském a trestním zákoníku. Ministr oznámil, Že v nejbližší době budou před národ­ním soudem souzeni Rudolf Beran, Ja.n Syrový, dr Jiří Havelka, dr Ota­kar Fischer a dr Jos.ef Černý. PoSl. soudr. dr Bartuška pravil v. rozpravě, že ministerstvo -spravedl­nosti nepřistupuje dosti odvážně k ře­šení systému justiční správy, která je dosti konservativní. Mnohdy pak do­chází ke kol isim mezí pracujícím li­dem a výkonem práva. Soudr. Bar­tuška uvedl příklady, kdy rozsudky soudů jsou ve zřejmém rozporu s cí­těním lidu a duchem dnešní doby. Prohlásil, že tak' jako jsme byrokra­­ticko-pollcejní režim nahradili lido­vou správou, musíme starý právní řád nahradit novým pojmem lidové­ho prává. O stavu soudnictví na Slo­vensku promluvil ve schůzi poverenik pravosúdia posl. dr Štefánik. Výbor projednal také rozpočtovou kapitolu ministerstva pro sjednocení zákonů. Úř«ií zpráva o ústeém případu Po skončentvyšetřování v ústec­ké aféře vyd nyní oblastní kri­minální úřadca v Űstí n. L. tuto úřední zprávu;jištěná škoda, způ­sobená bývalý ředitelem MNV v Űstí n. L. JUI v. Palánem, zcizo­­váním a zašaočováním státního majetku, zatajen nálezu a zneuži­tím moci úředniní úhrnem 212.160 Kčs, u J. Stočesbývalého člena ra­dy MNV a Uopředsedy SOPV v Űstí n. L., č škoda, způsobená státu, 52.300 Kčí v případě J. Ko­čího, býv. velí; požární stráže, 12.950 Kčs. Všic tři byli dáni do vazby kra.jskéhoiudu v Litoměři­cích, kde bylo tě učiněno trestní oznámení. Za vjfování byl ještě zatčen odborný tel Zdeněk Hevák z Űstí n. L., kteise dopustil falšo­vání veřejných ln .a rovněž zci­­zování státního Jetku. Skoda jím způsobená činí 2Ío Kčs. V. vydáni oíslo 279 t. Cena Kčs 1.50 Ve středu 4. prosince 1946 Dnes v listě: Kdo je pro a kdo je proti 12% výdajů našeho rozpočtu slouží sociálním účelům Senátor Connally žádá jménem USA, aby Franco odstoupil Nekultumí činy ministerstva školství Vyšinskij vykládá 15.000 Newyorčanúm sovětskou politiku New York (Reuter) _ V rámci cyklu »Hývory se Sovětským sva­zem« promluvil v pondělí večer ná­městek sovětského zahraničního mi­nistra Andrej Vyšinskij k 15.000 lidi na newyorském náměstí Madison Square Garden. Pravil, že Sovětský svaz je ochoten podepsat dohodu o odzbrojení a o neůtočeni. Úvěrová dohoda .je možná. Sovětský svaz po­třebuje úvěry a kapitalisté potřebují výnos těchto úvěrů. Vyšinskij dodal, že základem sovětské zahraniční po­litiky je přátelská a mírumilovná spolupráce se všemi spřátelenými státy. Švýcarská strana práce žádá znárodnění bank Bern (CTK). Třetí sjezd švýcar­ské strany práce zasedal v sobotu a v neděli v Curychu. Zprávu o poli­tice strany podal Léon Nicole. Sjezd vznesl požadavek na znárodnění po­jišťoven a velkobank, a těch průmy­slových odvětví — na př. průmyslu hodinářského, cementu a paliv — která jsou centralisována a dají se lehce spravovat státem. V přijaté re­­soluci byl vysloven požadavek, aby švýcarská vláda přerušila diploma­tické styky s Francem a aby uznala republikánskou vládu. — Na sjezdu promluvili zástupci řecké, francouz­ské a české komunistické strany. — Bouřlivě byl přijat pozdrav a referát českého delegáta Vltavského o prá­ci a úkolech komunistů a o dvoule­tém plánu. — Předsedou švýcarské strany práce byl opět zvolen Léon Nicole. Vincent Auriol předsedou francouzského Národního shromáždění Paříž (AFP). Vincent Auriol byl zvolen předsedou francouzského Ná­rodního shromáždění. Z 559 hlasují­cích hlasovalo pro Auriola 284 poslan­ců, pro Cachina 170 poslanců, pro Varenna 98 poslanců. Bulharsko vyvrací řecké obvinění Sofia (BULGA). Bulharská tis­ková kancelář oznamuje, že je zmoc­něna co nejrozhodněji vyvrátit zprá­vy, že na bulharském území byla zřizována výcviková střediska řec­kých partyzánů a že řecké partyzán­ské oddíly podnikaly útoky z bulhar­ského území a na bulharské území se opět uchylovaly. Bulharské politické kruhy jsou udi­veny těmito poplašnými zprávami, které se vynořily ve spojitosti s pro­jednáváním reparaci. 100.000 kalifornských dělníků zahájilo stávku Oakland (UP). — Provoz ve všech průmyslových podnicích v Oaklandu byl zastaven a sto tisíc dělníků, členů různých odborových organisací hrozí úplnou isolací to­hoto milionového města na východ­ním břehu zálivu San Francisco. Lewis uznán vinným Washington (CTK). Předseda Americké unie horníků John Lewis byl i s Unií horníků shledán vinným, že neuposlechl soudního příkazu. Le­wis pak proslovil krátkou řeč. Roz­sudek bude vynespn dnes. Angličané propustili 40 vysokých nacistických funkcionářů Berlín (Ur>). — Podle zprávy ně­meckého deníku »Neues Deutsch­land« bylo propuštěno z internační­ho tábora v britském pásmu 13 vy­sokých nacistických úředníků a 27 vůdčích německých průmyslníků, Ha­­noverský tisk uvádi jména všech 13 nacistů, kteří za bývalého režimu měli význačné funkce ve státní sprá­vě. Většina z nich byli členy na­cistické strany již od roku 1933. Schodek města Paříže téměř 4 a půl miliardy Paříž (APF). Rozpočet města Paříže na příští rok předvídá příjmy ve výši 13.370 milionů franků a vy­dáni okrouhle 18 miliard franků, tedy schodek 4.330 milionů franků Obžalovaní velesrddci mají na svědomí desetitisíce obětí Obžalovaný Tiso popírá a vykrucuje se — Tvrdí, že není ničím vinen V úterý byl zahájen před národním soudem v Brati­slavě výslech bývalého »presidenta« t. zv. »Sloven­ského státu« dr Tisa. Na otázku předsedy soudu, cítí-li se vinen, odpověděl: nikoliv. Obžalovaný na první otázku obžaloby odpověděl, že prý celá jeho politická činnost spočívala na půdě Československé republiky a že ludová strana žádala jen autonomii. Přiznává se, že byl dvakrát obviněn a trestán, ale ne pro proti­státní činy, nýbrž jen pro protičeské výroky. Před­seda soudu jej usvědčuje ze lži, ale Tiso pokračuje ve svých nehorázných vývodech. Tvrdí, že žádná do­hoda luďáků s henleinovci neexistovala a že návštěva K. H. Franka, Karmasina a Kundta u Hlinky v jeho faře byla jen zdvořilostní. Na tisk slovenské ludové strany prý neměl vliv. Směšným způsobem se hájí proti obvi­nění ze zločinu proti státu. Přiznává se, že byl sice pro slovenskou státní suverenitu, ale pod tou prý nemyslel' nic proti Československé republice. Hlásal sice, že lu­dová strana dosáhne svých cílů i za cenu republiky, ale to prý myslel, že je potřeba usměrnit vedeni státu. Hitlera prý nekopíroval, hlásal již v roce 1936 totalitu jednoho vůdce, ale při tom myslel Hlinku. Obhájce obžalovaného se pokoušel zneužít čtení článku, který napsal Tiso v době, kdy byl ještě horlivým Maďarem, v němž propagoval, aby Slováci se připojili k jednot­nému maďarskému národu. Tiso se choval velmi sebe­vědomě, mnohdy až drze. Byl napomínán předsedou soudu, aby se choval slušně a odpovídal zdvořile. Po vzoru svých nacistických předchůdců se však čím dále, tím více uchyluje ke známé formulce: »Nevím, nepa­matuji si« a ;eho sebevědomí poklesá. Vykrucuje se, vymlouvá. Prý nebyl Informován, prý se o zahraniční politiku nezajímal, s Henlelnem a K. H. Frankem se nestýkal, Hlinkový gardy nezakládal, spor Cechů s Němci (tím myslí naši mobilisaci) prý se Slováků ne­týkal, ani pozdější odtrženi zněmčeného území. Ke konc! dne pak pozbyl mnoho ze svého klidu 1 ze své jistoty. Lední revue »V písni a tanci« byla minulý týden uvedena na Zimním stadionu v Praž». Na snímku trojice známých krasobruslařek Masáková, Nekolová a Tůmová. Až budou předvoláni svědci, kteří budou vypovídat o přípravách slo­venského fašismu pod vedením dr Tiso a ieho spoluvinníků k uskuteč­nění úkladů proti státu, národu a lidství, celá veřejnost s,e zachvěje nad jejich velikostí. Na jejich rukou lpí krev desetitisíců, nevinných obětí, jim připadá ohromný podíl na ne­změrném morálním a tělesném utrpe­ní slovenského lidu, iemuž připravili nejhorší otroctví. Byli to oni, kteří převrátili krásnou slovenskou zemi ve válečné polo. Obžalovaní byli uvě­domělými zrádci a z přesvědčení, dobrovolně a ve spojení s Berlínem plnili roli páté kolony. Tiso a jeho druzi nezakolisali ve své věrnosti ideám německého nacis­mu ani tehdy, kdy už někteří nacis­tičtí předáci ztráceli hlavu. Tiso a jeho druzi bojovali až do konce. Proti slovenskému povstání povolali do ze­mě nacistické bandy, nařídili ma­sakry proti civilnímu obyvatelstvu a vyznamenávali každého zrádce, kte­rý prokázal věrnost nacistické říši. Patří i se svými spoluvinníky do řa- SSSR, USA a Francie proti změně řecko-bulliarských hranic Albánie uznána za spojenecký Řada dalších dohod v Radě čtyř -stát ministrů učinila pokrok New York (Reuter). Rada zahraničních v několika dosud nevyřešených bodech. Bývalým nepřátelským státům by­ly povoleny motorové torpédové člu­ny. Dohody bylo rovněž dosaženo v otázce židovského majetku v Rumun­sku a v Maďarsku, o který se nikdo nebude hlásit a jenž bude spravován místními organisacemi a nikoli mezi­národni organisací pro uprchlíky, iak bylo požadováno Anglií a USA. Pře­kvapení vyvolal Molotov, když. odvo­lal svůj odpor proti dohodě o jižním Tyrolsku do italské mírové smlouvy. Všeobecné dohody bylo rovněž dosa­ženo v uznání Albánie jako spojenec­ké země. Po dlouhé debatě s Bevinem Molo­tov konečně projevil souhlas se zá-sadou, že žádná země nebude poží-; váti výhod, nepodepíše-li smlouvu (což se případně týká Jugoslávie) a otázka byla předložena k zpracováni náměstkům zahraničních ministrů. Francie, USA a SSSR nepřistoupily na změnu řecko-bulharské hraniče, avšak Bevin požádal o odklad. Po ra­tifikaci mírové smlouvy se nebudou smět stavět opevnění na obou stra­nách hranic. Zahraniční ministři pro­jevili však souhlas s tím, aby Rorko a Jugoslávie obdržely po 150 mlUp­­nech dolarů válečných náhrad od Itálie a Bulharska, ale nedohodli se v jakém poměru budou částky vypla­ceny Itálií a Bulharskem. Do průmyslu přišlo 50.000 nových pracovníků (Pův. zpráva RP.) — Padesát tisíc nových pracovních sil přibylo za měsíc říjen v průmyslu v českých ze­mích. 1. října činil počet zaměstnanců v průmyslu 1,045.000. 1. listopadu 1,071.00.,. V téže době byle odsunuto 24.000 Němců, zaměstnaných v prů­myslu. Tak na př. textil plně nahra­dil 7.000 odsunutých Němců. V cukrovarnlcké kampani pomohlo 34.000 nových pracovních sil. Tak se v říjnu podařilo zvládnout dva hlavní úkoly: dsun Němců a cukerní kam­paň. Tento néustálý příliv pracovníků dává dobré vyhlídky pro dvouletím. Zašantročil 80.000 kusů dětského mýdla 52 mezinárodních šmelinářů s textiliemi zatčeno Do jednoho obchodu, v němž právě konali kontrolní úředníci; minister­stva obchodu revisi, přišli dva páni a žádali na obchodníkovi vydání jem­ného dětského tbiletního mýdla na poukaz, který zněl na 6500 kusů to­hoto zboží. Obchodníkovi se zdál po­ukaz podezřelým, ukázal ho proto kontrolním orgánům a ti zjistili, že poukaz fjyl falšován. Zjistili oba >ná­­kupce« a druhý den je nechali za­tknout. Nevěděli ještě, jak velká afé­ra se z toho vyklube. Zatčení Kollin a Žížala se přiznali, že poukazy dostávají od svého »za­městnavatele« Leonarda Pekařského, který dostával orazítkované poukazy od nepoctivého magistrátního úřed­níka Hladíka. Ten zneužil své úřední moci a vydával Pekařskému vyplněné i nevyplněné poukazy na některé ob­chodníky. Dále byl zatčen jiný úředník ma­gistrátu, Král, který tyto poukazy razítkoval. Parta pracovala jednak na vlastni pěst a takto získané zboží vrhla na černý trh, nebo prodávala nevyplněné celou bandu za mříže a zabavit velké poukazy přímo některým obchodní- množství textilních výrobků a surovin, kům, mezi jiným Klečkovi v Bubenči, mezi jiným desetitisíce metrů umělého Královi v Uhříněvsi, Perkové v Dej- hedvábí, větší množství nylonu a vicích, bývalému internacionálovi Šimperakému atd. Podobným způso­bem bylo zašantročeno přes 80.000 kusů jemného toiletního mýdla, které bylo často ke koupi jen na pražském černém trhu. V souvislosti -g aférou bylo zatčeno 15 lidi, z toho IQ dodáno do soudní vazby na Pankráci. V cel­ku bude přes 80 lidi, obchodníků i ve­řejných zaměstnanců voláno k odpo­vědnosti.• Űredmíci cenové kontroly ZNV v Praze zjistili, že jeden obchodník v Praze v Celetné ulici prodává kva. litní látku za vysoce předražené cpny. Látku dostával od jistého fingovaného družstva, které existovalo jen na razít­ku a za jehož firmou se skrývala celá řada spekulantů, obchodujících na čer. no s textilním zbožím. Díky blesku­­ilému zásahu kontrolních úředníků ařllo se během několika dní dostat rych: podá 10.000 kg suroviny »Vistra«. Během vyšetřování bylo vyslýcháno 60 osob, z nichž 52 zůstalo ve vazbě. Vyšly najevo i vysoce zajímavé po­drobnosti o praktikách této šmélinář. ské bandy. Některé české firmy vy. měňují hotové textilní výrobky za přízi ze Slovenska. Hotové výrobky z této příze pak odesílají na Slovensko a od­tud se zboží exportuje buď do ciziny nebo zpátky na černý trh do českých zemí. Tak uniká podstatný počet slo­venských textilních surovin obhospo. darovacímu systému. Šmelináři obchodovali ve velkém i ge svými zahraničními kolegy v Ma­­,ďarsku, Rakousku, Francii, Německu a Švýcarsku. Protože se počítá ještě s dalším vy­šetřováním, nemůžeme zatím jméno, vat zatčené. K případu se vrátíme, až bude vyšetřen a odevzdán soudu. L. M. Fašistický teror v Řecku se stupňuje Kdy' již konečně opustí anglická okupační armáda Řecko — tázal se bývalý řecký ministr Porfyrogeněs. ve své přednášce, konané 3. prosin­ce v Praze. Porfyrogenes, jedna z vůdčích postav řeckého podzemního hnutí, zdůraznil, že další pobyt Ang­ličanů v Řecku pouze posiluje mon­­archisticko-fašistické elementy, kte. ré plánovitě rdousí řeckou demokra­cii. Loupežné bandy, podporované monarchistickými úřady, terorisují; řecké obyvatelstvo. Násilné deporta­ce jsou na denním pořádku. Žaláře jsou plné republikánů. Vojáci, kteří četli komunistický tisk, byli zastře­leni. Ministr Porfyrogenes dále podotkl, že mezinárodní reakce se snaží ze všech svých sil, aby se fašismus v Řecku pevně zakotvil. dy mezinárodních válečných zločinců a jako takoví musí být souzeni, mají na svědomí přes 60.000 obětí a přes 100.000 lidí, které vyhnali na otrocké práce. Rozkradli miliardové majetky a slovenské hospodářství úplně vy­dali do služeb německé války. Z celé obžaloby je vidět, jak jejich zločiny proti českému a slovenskému národu přerůstaly ve zločiny proti všem slovanským národům. Tisová vláda po poradách s nacistickými ge­nerály připravila Slovensko jako předmostí pro útok na slovanský Balkán. S nadšením vítali slovenští mocipáni z vůle Adolfa Hitlera po­rážku bratrské Jugoslávie a s nadše­ním pomáhali v budováni charvát­­ského fašistického státu v čele s po­věstným vrahem Ante Paveličem. Protislovanská zavilost obžalovaných maďaronů se projevila i proti Pol­sku, které po pádu Československa bylo druhým cílem ve válečném pro­gramu nacistického Drang nach Osten. Když Němci napadli Sověty, Vyhlásil okamžitě válku a vyslal na ruskou frontu 50.000 vojáků. Tehdy jeho vláda poštvala bratislavskou lu­­ďáckou lůzu proti sovětskému vysla­nectví a připustila nejhorší násil­nosti proti sovětským diplomatickým úředníkům. Marně se bude obhajoba, podně­covaná Tisovými přáteli, snažit o zleh­čení hrozných zločinů, které připra­voval již v první republice a usku­tečňoval jako Hitlerem dosazený vůdce slovenského národa a které do­vršil proti slovenskému národnímu povstání. Vatikán mlčí k Tisově procesu Vatikán (UP). — Vatikáhské kruhy odmítly komentovat Tisův proces. Poukázaly však na to, že čas­to Svatá stolíce »varovala« Tisu, aby se nezabýval politikou, a to ještě v době, kdy býval »pouhým« člepem ludové strany. Tiso byl presidentem Slovenské republiky a tedy přímo se zabýval politikou Ve spojitosti s Ti­sovým procesem se poukazuje na činnost býv. slovenského ministra zahraničí Ferdinanda Durčanského, který je souzen v nepřítomnosti. Je známo, že Durčanský žije v Římě, kde organisoval »výbor«, složený ze slovenských, slovinských, maďar­ských, bulharských, rumunských a j. kolaborantů. Ďurčanský vydává měsíční pam­flet, který, ačkoliv nese datové ozna­čení ze Stockholmu, je tisknut a vy­dáván v Římě. Vychází pod názvem »Slovenská informační služba«. Vedoucí muž českého kapitálu před národním soudem pro zradu V úterý byl v Praze před lidovým soudem zahájen proces proti bývalé­mu generálnímu řediteli Báňské a hutní společnosti dr Otakarovi Kruliš- Randovi. Obžaloba zastupovaná dr A. Mykiskou, viní dr Kruliše-Randu ze zločinu proti státu, kterého se do­pustil, když ke konci roku 1938 v Polsku a později za doby okupace v ÖSR podporoval nacistické hnutí. Jeho činnost usnadňoval mu do znač­né míry neblahý stav, vytvořený za prvé republiky, kdy náš nejdůležitější průmysl byl z velké části v rukou zahraničních koncernů. Velkoakcio­­nářem Báňské a hutní byl na př. francouzský koncem Schneider Creu­­sot. Když roku 1938 okupovalo Polsko Těšínsko a s nim téměř 60% majet­ku Báňské a hutní, šel Kruílš-Randa vyjednávat do Polska se svými franc, společníky. Při této příležitosti do­pustil se podle sebraného materiálu obžalovaný těchto výroků: Cešl üli po tisíc let v rámci římské říše. Po nabyti samostatnosti smetly dějiny skupinu lidí, která se pokoušela uči­nit! českou politiku samostatnou. Dále je viněn obžalovaný ze styku s Němci a jejich podporou. Po přečtení obžaloby udělil před­seda soudu dr Jar. Pemt slovo ob­žalovanému. Obžalovaný široce líčí svůj život od r. 1918, kdy byl jmeno­ván representantem a> později gene­rálním ředitelem Báňské a hutní, a tvrdí, že výrok byl uveřejněn, aniž by jej vyřkl. I další části obžaloby obviněný popírá a tvrdí, že se nikdy nezpronevěřil svému češstvl. Poté byly čteny spisy. První den procesu, který byl ukončen připuště­ním několika nových svědků, ukazuje jasně na všemocnost tehdejších vládců našeho hospodářství, kteři tehdy prakticky vládli a kteří nesou odpo­vědnost za Mnichov. Líčení se od­­ročuje na středu.

Next