Rudé Právo, leden 1947 (XXVII/3)

1947-01-04 / No. 3

RUDÉ PRÁVO Ústřední orgán Komunistické strany Československa Kontrola plnění plánu Znárodněním sta! se pracující lid hospodářem na velké části průmyslu. Leč jakými bychom byli hospodáři, kdybychom pozorně nesledovali, iak a co náš průmysl vyrábí. Tuto kontrolu znárodněné výroby budeme moci plně uplatnit teprve nyní, kdy so vyrábí podle plánu. Dosud isme většinou ukazovali, o kolik stoupá výroba, iak se zvedl výkon, a veřejnost se dověděla z exposé ministra průmyslu, iaké zisky nebo ztráty jednotlivá znárodněná odvětví vykazuií. Nyní isme si plánem stanovili spolehlivé měřítko a budeme moci přesně vyjádřili u každého závodu, který pracuje podle plánu, iak svoje úkoly plní, iak ie překračuje nebo nedosahuie, zkrátka zda pracuie dobře či špatně. Z toho pak budeme moci usuzovat na kvalitu ieho dělníků, úředníků, ředitelů a technických vedoucích. Budeme se nyní více zabývat statistikami, čísly a grafy. Místo všeobecných slov o dobré nebo špatné pracovní morálce budou podávat nezvratná svědectví střízlivá čísla. Průmysl tím bude postaven pod dohled, kontrolu a kritiku celého národa, ale bude současně i chráněn před nepravdivými pomluvami. Kontrolu plnění plánu v jednotlivých závodech a podnicích budou provádět ústřední ředitelství. Souhrnně pak pro jednotlivá průmyslová odvětví a celý plán je kontrola vyhražena předsednictvu vlády, které ji bude provádět prostřed­nictvím ústřední plánovací komise ve spolupráci se státním úřadem plánovacím a se státním úřadem statistickým. Kromě toho bude provádění plánu kontrolovat parlamentní výbor pro kontrolu dvouletého plánu. Tato plynulá a rychlá kontrola jr velmi důležitá, nebof jen tak se pozná, kde jsou závady, kde se tvoří úzké profily o tak budou moci být rychle napraveny a odstraněny. Jednotné počelnictví, které se od prvního ledna provádí v národních podnicích, usnadní tuto kontrolu a umožní rychlý a bezpečný přehled o finančním hospodaření. Spolu s kontrolou korunou, již budou provádět znárodněné banky, nebude tedy hospodaření národních podniků zastřeno rouškou tajnosti jako tomu bylo v hospodářství první republiky nebo jak je tomu dosud v soukromém výrob­ním sektoru. Sledujme proto pozorně všechny uveřejněné výrobní a finanční vý­sledky, neboť pak nebudeme moci podléhat vylhaným a tendenčně skresleným zprávám a úvahám, jež některé listy s oblibou uveřejňují, a budeme moci běžně sledovat, jak dvouleika probíhá. Přebujelý velkoobchod zdražuje Organisace naší distribuce doznala za okupace velikých změn. Němci ji přebudovali tak, aby ji podřídili co nejvíce potřebám svého válečného kořistnic­­kého hospodářství. V této době vzrostl velmi značně počet velkoobchodů. Nacisté měli na velkoobchodu takový zájem, poněvadž jeho prostřednictvím mohli ovládat velikou distribuční síť malých a středních obchodů. Znemožnili odběr zboží přímo od výrobce, tak jak tomu bylo za prvé republiky a zavedli nucený odběr tovarů pouze pomocí prostředníka, jímž byl velkoobchod. Zatím co před válkou šla jen asi polovina zboží přes velkoobchod, měli jsme po válce stav. kdy velkoobchod distribuoval všechno zboží. Okupanti přáli vzniku nových velkáobchodů, které v okupaci rostly iako houby po dešti. Jejich majiteli se stávali Němci nebo lidé. kteří prokazovali okupantům velmi platné služby. Tak se stalo, že počet velkoobchodů vzrostl proti předválečné době několikanásobně. A jaké to byly často velkoobchody, které vnikly za okupace? Jediná místnost, jeden telefon a v místnosti majitel-spekulant se svou sekretářkou. Žádné skladiště ani dopravní vozový park. Majitel „velkoobchodu“ zboží často ani neviděl a jen podpisem účtů vydělával ročně milionové částky. Na tuto „obchodní činnost“ samozřejmě doplácel iak drobný obchodník, tak spotřebitel. V mnohých případech se ani po válce podobné způsoby podnikání nezměnily. Veřejnost volá dnes po snížení cen a k tomuto snížení musí přispět i zjednoduše­ná, levnější distribuce. Počet velkoobchodů, který je několikráte větší předválečného počtu a který ja neúnosný, musí být snížen. Totoho úkolu se podjali na popud ministerstva vnitřního obchodu sami obchodníci, kteří pomocí svých komisí sami navrhují k zrušení určité velkoobchody. Tento krok nevyřeší věc úplně, avšak ie alespoň prvým zásahem, který postihne přebujelý aparát velkoobchodů a vyřadí mnohé, neodborné, šmelinařící a z milosti okupantů zřízené velkoobchody. Otevře ministr školství dveře divadelnímu zákonu ? Rudé právo již několikrát psalo o tom, jak protikulturně a nedemokraticky po­stupuje ministr školství a osvěty dr J. Stránský. Mezi^ jiným i při přípravě diva­delního zákona, kterou neustále oddaluje a při níž pomíjí odborné instituce, které jsou v prvé řadě povolány o divadelním zákoně říci hlavní slovo. Nyní na jeden z těchto našich článků odpovědělo presidium ministerstva školství a osvě­ty dopisem (z 10. m. m„ došel teprve 3. t. m.l) tohoto znění: „Ke zprávě, kterou uveřejnil deník Rudé právo v č. 278 ze dne 3. prosince 194á pod názvem »Di­vadelní zákon za zavřenými dveřmi« sděluje ministerstvo školství a osvěty, že osnova divadelního zákona bude projednána s poradními, odbornými a zájmo­vými kruhy dříve, než bude dána do připomínkového meziministerského řízení." Jak je vidět, ministr dr Stránský konečně povolil a slíbil nápravu. Jsme ovšem zvědavi — a celá pokroková kulturní veřejnost s námi — zda budou povolané organisace skutečně a včas svolány k projednání této osnovy, na níž se začalo intensivně pracovat ještě za ministra soudr. prof, Zd. Nejedlého, nebo zda zů­stane zase jen při slibu dr Stránského. Věřime, že ministr dr Stránský bude musit ustoupit i ve všech ostatních bodech a že nakonec zvítězí pokrokové revoluční zásady, proklamované v květnu 1945 — třeba proti mínění nynějšího ministra školství. Drží Svobodné slovo šmelinářům palce ? Veškerý čs. tisk přinesl v pátek 3. ledna téměř v nezkráceném znění význam­ný novoroční projev předsedy vlády Klementa Gottwalda, obsahující poslední směrnice, které mají pro celý náš stát životní důležitost. Československý tisk tak­též věnoval značné místo různým reportážním záběrům o nástupu do dvouletky. Svobodné slovo však odmítlo se zúčastnit této celostátní záležitosti, která je pro každého upřímného socialistu a vlastence tak samozřejmá. Z projevu minister­ského předsedy byly vyškrtány některé nedůležitější pasáže, iako na příklad rozhodné odsouzení šmelinářů a jejich rozvratné a protistátní činnosti, taktéž_ ne­byla uvedena pro každého z nás tak důležitá a závazná data z nejdůležitějších průmyslových odvětví. Stejně postupovalo Svobodné slovo při reportážích o dvouletce. Pod tlustým titulkem „Vesele a s chutí do dvouletky“ je spojován ve Svobodném slově dvouj letý budovatelský plán s krvavými rvačkami opilců, s hnusnou vraždou na ólleté vdově, s krádeží automobilů atd. Vyškrtli redaktoři S. s. místa o rozvratné a protistátní činnosti šmelinářů proto, aby si nepohněvali tyto parasity? pro -r proti PROPOUŠTĚJÍ kolaboranty Co večerů a nocí Jsme se za okupace napbslouchali krásných slov z londýnského ro?jhíasu o přísném potrestání všech českých zrádců a kolaborantů! Sám Pavel Svatý tehdy s opovržením odsoudil tuto smečku ziskuchtivců a zbabělců a volal a sliboval jejich nejpřísnější potrestání. A kde jsou tyto vlastenecké sliby dnes? Kouzelnou součinností peněz, advokátů, intervencí, přímluv a lidových soudů je propouštěn na svobodu kolaborant za kolaborantem. A nejen že jsou propuštěni ze zajišfovací vazby, jsou i houfně osvobozováni. Velcí lumpové to dovedou zařídit, aby soud »ne­nabyl přesvědčení o jejich vině«. A talc jen obyčejní udavači, posluhovačky, děl­níci a klepavé venkovské babky — jsou jedinými objekty přísné soudní spravedl­nosti. Páni osvobození kolaboranti jsou ještě tak drzí, že žádají o náhradu za ztrátu času ve vyšetřovací vazbě. Kdopak nám nahradí naše zdraví, naše *ubité mládí v koncentračních a pracovních táborech? Není to povinnost právě kolaborantů? F. Hrdlička, Retenice u Teplic-Sanova. NENÍ to možno ZJEDNODUŠIT? Potřebuji osvědření o státním občan­ství pro ředitelství drah. Sháním proto doklady. Musí jich být 18, nebof jsem ženat a mám děti. Z toho je fi osvědčení o národní spolehlivosti a 3 osvědčení o po­bytu Při mém zaměstnání jde opatření dokladů pomalu a tak mi hrozí dvě ne­bezpečí: že mi zatím něktré doklady za­starají, budou již neplatné a já, ahych je znovu sehnal, budu musit si vzít týdenní dovolenou, abych je měl začerstva. Co to bude stát času a peněz! A nakonec mi snad některý úředník na ONV řekne, že papíry jsou z doby protektorátní a že musím i ty mít nové. Toho se bojím. Už jsem celý uhoněný, kapsy prázdné. Mnohý německý pobuda dostane stát. občanství a ani s ním nedělají takové ceremonie jako s námi. Nedivím se, že mnohý z nás to osvědčení o státním občanství vůbec ne­získá. Občanem a Cechem sice je, ale zemře dříve, než se mu podaří mít papíry pohromadě. J. Mandík, Ces. Lípa. PftESTÄVKY V BIOGRAFECH Dříve bývalo v kinech zvykem, a myslím dobrým zvykem, umístit přestávku asi do polovice doby programu. Mělo to výhodu, že kuřáci sl mohli zakouřit. Jiní se osvěžit v buffetu a ostatní aspoň se protáhnout po nepohodlném sedění. Za protektorátu nějaká moudrá hlava nařídila přestávku hned po žurnálu. Bylo nám to vhod. Cho­dili jsme na představení až po chvastoun­­ských ukázkách německých »válečných úspěchů«, které se nám z duše protivily. Ale dnes to není třeba. Týdeníky jsou hod­notné, zajímavé a výchovné. Jaké pak HLASY TISKU svobodné slovo do vlastních RAD Je nejvýš načase, abychom sl uvědomili poblouzněnost lidí, kteří halasně věnovali hlasy hnutí tak odsuzovanému, sedajíce dnes na lep hnutí neméně halasnému, které je přijímá s otevřenou náruči. Bylo by v zájmu státu a demokracie vůbec, po­svítit si na prostředky, jimiž se světí vše-, lijaký účel. V tom by mohl býtl největší klad tohoto procesu. Svob. slovo na okraj procesu s J. Stříbrným (v pražském vydání vyškrtnuto). PEROUTKISMUS — JENOM ZATEMŇO­VAT, NEJMENOVAT V kolika zemích a v kolika ideologiích a politických útvarech se obyčejnému teroru říká svoboda, diktatuře demokra­cie, nerovnosti rovnost, šovinismu vlaste­nectví, zjevné lži pravda a nejkrutější křivdě spravedlnost? »Pavel Tigrld v Lidové demokracii. 2URNALISTICKA TRADICE ANEB NÁZOR NA CTENARE Hrůzná sebevražda v kotelně — Zapálil pod sebou oheň a zastřelil se. Titulek v Právu lidu DVA BYTY PANA GENERÁLA SYROVÉHO Právě v Dobřichovicích má svou vilu i generál Syrový, t. ě. ve vyšetřovací vazbě národního soudu, Vila je zcela prázdná. Pan generál má však další být — v Praze na Vinohradech Zvláštní ná­hodou v domě ě. 14,v Budeěské ulici, kde vznikl lllegální list »V boj«. Pravda, pokud jde o pražský byt pana generála, je vše zcela v pořádku: Bydlí zde jeho paní a má pět podnájemníků. Ale je všechno zcela v pořádku s jeho vilou v Dobřichovicích? Mladá fronta. ZE BY SPATNÉ SVĚDOMÍ? Brožura ministerstva informací Je pře­tiskem referátu sekretáře ústředního vý­boru VKS (b) A. A. Zdanova na aktivu leningradské organisace strany o časo­pisech Leningrad a Zvězda a svou pří­mostí a jednoznačnou Jasností jen utvrzu­je v přesvědčení, že v Sovětském svazu je možné a snad i nutné! leccos, co je zcela neopakovatelné, nepřenosné, ba nemožné v jiných částech kulturního svě­ta a co musí být nazíráno jako pi-ojev vyšlý ze zvláštních sovětských poměrů, a platný toliko a jedině pro sovětské poměry. gvobodpé noviny. ohledy na několik zpátečníků na drahých místech kina, kteří nechtějí vidět záběry z dnešního politického života nebo z krás­ného pracovního úsilí dělnictva! Proto umístěte přestávku v kinech zase dopro­střed programu, K. Kliment, Praha. Strana 2 — 4. ledna 1947 min £ právo Ještě jedna výhoda tohoto formátu. Je tam místo pro nás všechny. Očistu armády provést důsledně Již v košíčkům programu ohlásila vláda Národní fronty, že bude prove­dena »očista armády od všech zrád­­covských, kolaborantských, antidemo­­kratických a protilidových živlů a bude dbáno, aby takové živly nemohly proniknout na velitelská místa«. Toto odhodlání vyjádřila ve svém progra­mu i vláda nynější. Krátce po jejím ustavení bylo započato s prováděním zákona č. 72, který očištění velitel­ského sboru postavil na legální, práv­ní podklad. Je důležité poznamenat, že jak schvalování vojenských statí vládních programů, tak usnášení zá­kona č. 72 v branném výboru 1 v ple­nu PNS se stalo jednomyslně, hlasy všech zástupců všech stran Národní fronty. Povšimněme si, s jakých hledisek bylo postupováno při vypracování to­hoto zákona. Především: Armáda je urče­na přo boj. Pravá kvalita armády a důstojnického sboru se projevuje za války. Obnovení samostatnosti republiky vzniklo z boje proti na­cistickým okupantům, proti fašismu. Nepatří tudíž do obnovené armády ten, kdo v době, kdy národ bojoval, poskytl nepříteli prospěch, kdo zradil, kdo okupantskou moc či ideologii pro­pagoval. Nepatří však do nové armá­dy ani ten, kdo se ze zbabělosti ěl vypoěítavosti vyhýbal jakékoliv účasti na boji, v němž odhodlaně přinášeli oběti 1 nedospělí a ženy. Velká větši­na velitelského sboru svou vlastenec­kou povinnost pochopila. Tím méně by bylo ospravedlnitelné, dělat okol­ky s důstojníky, kteří se boje ne­zúčastnili, kteří se svou nečinností nepřímo vysmívali obětavým kolegům a často se jim vysmívají 1 přímo a doslovně nestoudnými poznámkami, jako »Do koncentráku se dostali jen hloupl« — nebo »Měls to zapotřebí, plat a hodnost máme nyní beztak stejné«, čl dokonce »Jaképak před-' nostní právo, kdo vás za hranice po­sílal?« Nedávno se v bratislavském »Času« ocitl článek leteckého důstoj­níka, který s otevřeností, arci jen v slovenských poměrech možnou, do­tírá na zahraniční důstojníky: »Když hoří dům, ustrašení utíkají. Ti mou­dřejší zůstávají a pomáhají dům za­chraňovat. Zatím, co tl první utekli do zahraničí, my jsme dali přednost konstruktivní práci pro slovenské le­tectvo.« Za druhé: Od roku 1938—1939 byla čRS vestavuválkys Némeckem a jeho satelity. Není důstojníka, kte­rý by si troufal tvrdit, že o tom ne-JOSEF BARTOVSKY věděl. Byla-li republika ve stavu vál­ky, vyplývá z toho však také, žo každý příslušník branné moci byl povinen tuto vál­ku vést. Konečně třetím závažným hle­diskem, z něhož zákonodárce vychá­zel, byla snaha, aby nová armáda požívala důvěry v celém ná­rodě, aby skýtala záruku, že o obra­nu státu je dobře postaráno. Důvěra lidu je největším kapitálem armády. V rozpočtové debatě v ÜNS dotkl se očisty armády dr Krajina, a do­konce prohlásil, že jeho strana se bu­de domáhat novelisace zákona, který před několika měsíci její zástupci spo­lu vypracovávali a spolu odhlasová­­vali. Jaké důvody dr Krajinu vedou k tak nehoráznému kroku? On sám udává tyto: 1. že naše armáda byla roku 1988 výtečná a že nepotřebu­jeme mít nic lepšího; 2. že pouhou neúčast na odboji nelze důstojníkům zazlívat a je pro ní trestat; 3. že je škoda odborníků, kterých se armáda tak lehce zbavuje. 0 kvalitách naší armády roku 1938 není třeba se přít. Byly zjevné. Kdo však určitě o ně neměl zásluh, to byli páni Gajdové a Syroví, kteří v těchto dnech předstoupí před Ná­rodní soud, to byli páni Rychtrmoco­­vé, Bartošové, Bláhové, které si už vzal kat. Zatím co opravdoví vlasten­ci z řad vysokého důstojnictva se snažili odčinit morální důsledky Mni­chova a kapitulace odbojem a pří­mou akcí a obětovali v boji i životy, neméné než 30 jiných generálů psalo hanebné projevy loyality, hrnulo se do Svazu pro spolupráci s Němci, Ligy proti bolševismu, do rakušáckého Sva­zu válečníků a hledalo sl teplá mís­tečka ve válečném i jiném průmyslu. A to Je to, co nemíníme z čs. armády z r. 1938 akceptovat a co v nové Udo. vě demokratické armádě budeme po­tírat děj se co děj. 1 1 na zbylé dva argumenty posl. Krajiny je odpověď velmi prostá: Armáda je nástroj obrany země. I veUtelé armády jsou a mu­sí být vojáky, bojovníky, a to právě těmi nejlepšími z nejlepších. Důstojník přece není účetní věelař­­ského družstva nebo pěstitel holubů, aby se mu nemohlo zazlívat, že ne­bojoval, když byla válka, když byla ohrožena sama existence národa. Vždyť právě životní povoláni důstojníka zavazuje, aby bojoval, aby byl statečný a neohrožený. V armádě může být Jed Jed­na morálka, morálka bojo­vá. Ponechat v armádě důstojníky, kteří odmítU účast na odbojové čin­nosti, kteří zůstali v nečinnosti, zna­menalo by podlomit dobrou morálku celé armády. Pokud pak jde o ty nepostradatelné »odborníky«: Nikdo jim jejich odbor­né znalosti neupírá. Ale tím trestu­hodnější je pak provinění těchto od­borníků, kteří se na náklady státu dvacet let odborně vzdělávali a když svých znalostí měli použit, zklamali. Naše armáda a žádná armáda nepo­třebuje takových »odborníků«, kteří dovedou »válčit« jen v míru, na mapách, ale nechtějí bojovat, když je národ a stát v nebezpečí, Dr Krajina uvedl tři argumenty, z nichž ani jeden neobstojí. Čtvrtý, ten pravý, uvést asi nechtěl. Postiže­ní sami totiž hledali někoho, kdo by se jich zastal. Když nepochodili u tří stran Národní fronty, obrátili se na čtvrtou. I došli tam sluchu, alespoň u jejího generálního tajemníka. Ode dne, kdy byl publikován zákon č. 72, jaU se vstupovat do strany národně socialistické. Důstojníci, kteří jsou příslušníky této strany ne právě od včerejška, je nazývají »bratry podle paragrafu 12«. V jiných stranách důs­tojníky tohoto druhu nepřipouštějí k odpovědným funkcím. KSČ toho, kdo není přijat do armády, nepřijímá ani za člena. Dr Krajina pro ně na­šel vřelá slova, která by u místopřed­sedy Svazu národní revoluce byla lepší věci hodná. Sotva se mu však podaří přesvědčit zasloužilé účastníky odbo­je I ve vlastní straně, ale i své vlast­ní voliče, že je morální pardonovat lidi, kteří nedostáli své vojenské pří­saze. Sotva se mu podaří někoho pře­svědčit, že povolanými vojenskými od­borníky Jsou poběratelé čestných žol­dů za c. a k. rakouské, tyrolské zla­té a stříbrné medaile, lidé, kteří od­mítli pro znovudobytí svobody hnout prstem. Ano, je třeba bdít nad morálkou armády. A zejména je třeba na prvém místě provést důsledně zákon č. 72 a očistit důstojnický sbor od těch, kteří zradili, i od těch, kteří zklamali. V bu­dovatelském vládním programu se praví: »Důsledné provedení očisty ar­mádu jen posílí«. Komunistická stra­na se o to bude zasazovat plnou va­hou své odpovědnosti a síly. Nepochy­buje, že v tom nalezne podporu všech velitelského sboru naší armády, poctivých a uvědomělých příslušníků 1. Co je FIUS? Filmový umělecký sbor je dnes — po zrušení několika dřívějších dramaturgic­kých orgánů — Jediný dramaturgický útvar, který podává směrodatná dobrozdání o tom, které náměty by měly být realisovány a určuje tak filmový dramaturgický plán. S FlUSem významně spolupracují drama­turgové u jednotlivých výrobních skupin, jejichž úkolem je především vyhledávání vhodných námětů. 2. Na čí popud byl FIUS ustaven? K zřízení Jednotného dramaturgického orgánu daly podnět především porady ve­doucích filmových činitelů o letním fil­movém festivalu. Záhy poté přistoupil pří­pravný sbor, složený ze zástupců jednotli­vých tvůrčích i výrobních složek, ke kon­krétním návrhům, podle nichž pak jmeno­val členy FIUSu přímo ministr informací. 3. Jaké je složení FIUSu? Předsedou FIUSu Je spisovatel Jiří Ma­­řánek, předseda dramaturgického oddě­lení v min. inform., a jeho členy jsou K. Biebl, A. M. Brousil, M. Frič, V. Hanuš, V. Kadlec, J. Kalaš, K. Konrád, J. Leho­­vec, M. Majerová, J. Průcha, M. Pujma­­nová, J. Srnka, V. Smeral, O. Vávra a J* Zázvorka. 4. Proč byli vybráni tito členové? Vůdčí zásadou při volbě členů FIUSu bylo, aby tu byly pokud možno zastou­peny všechny složky, které spoluvytvářejí film, neboť teprve takový pohled se všech stran může zvážit všechny hodnoty námětu, především ovšem Jeho filmové hodnoty. 5. Jaké jsou úkoly FIUSu? Především to je výběr námětů, které by měly být filmově realisovány, čili vlastní dramaturgický plán. Budiž zdůrazněno, že funkce FIUSu při tomto výběru je určo­vána výlučně hledisky uměleckými (na rozdíl od kulturně politických nebo hospo­dářských, jimiž jsou pověřeny jiné insti­tuce). Ve své umělecké funkci se však FIUS neomezuje jen na schvalování nebo odmítání, nýbrž v rámci dramaturgické úpravy podává i konkrétní vylepšovací ná­vrhy. Děje se tak v dohovoru s vedoucí­mi činiteli interesovaných výrobních sku­pin za účasti autora námětu, skupinového dramaturga, scénáristy i režiséra chysta­ného filmu. Protože pak schvální námětu je umělecky podmíněno i jeho slohovou realisací, vyhražuje si FIUS zpravidla i otázku souhlasu s volbou režiséra i he­reckého obsazení, dále pak občasný dozor nad postupem realisační práce. Konečně FIUS sám může dávat podněty k patá­­čení filmů i mimo předběžný plán, tako­vých, Jejichž realisací by považoval za čin mimořádného významu. 6. Jaká byla dosavadní činnost FIUSu? Filmový umělecký sbor se schází k pra­videlným týdenním poradám, v nichž jsou prodiskutovány náměty (filmové povíd­ky, scénáře), které byly členům v minulé schůzi rozdány, aby o nich vyřkli posud­ky. Z těchto Jednotlivých posudků vy­pracuje pak tajemník Sboru za předsedova dohledu posudek výsledný. (Posudky pí­semné se ukládají v archivu Sboru spolu s přesnými zápisy o průběhu a jednání jednotlivých schůzí.) Od svého ustavení sešel se Sbor v týdenních lhůtách celkem k deseti schůzím, a výsledek jeho drama­turgické činnosti Je" dosud tento: K realisací byly doporučeny tyto ná­měty a scénáře na celovečerní filmy: »Most«, »Portáši«, »Frantina«, »Týden v ti­chém domě«, »Paröiiy«. »Vok« a »Něžná žena«, bez kladného výsledku prošly po­souzením náměty »Taková jsem« a »Balada z Karlina«. Z krátkých filmů byly zatím posouzeny náměty »Šmelináři« a »Nedělní odpoledne« (doporučen). Z kreslených filmů byly (po úpravě) doporučeny k realisací náměty: »Pusťte basu do rozhlasu«, »Proč sedají ptáčci na telegrafní dráty«, »Princ Pukavec«, »Per­níková chaloupka«.v »Andělský kabát« a »Proč květiny přezimovaly«, nedoporučeny »Lenivá Fedora« a Ztratila se hvězdička«. Sovětská opera pro děti Operní studio leningradské konserva­­vatoře nastudovalo ^dětskou operu M. Ko­vala »Vlk a sedm kůzlátek«. Je to první sovětská opera pro děti. Chystá se další dětská opera »Džanat« od L. Švarce, kte­rá jedná o přátelství dětí v době Velké vlastenecké války. Třetí opera toho dru­hu bude Vitlinův »Váňa Solucev«. zpra­covaný podle Katajevova románů »Syn pluku«. v et & • ORGANISÄTO I prvního divadla PRO DĚTI V SSS.f — Divadla mladých diváků v Leningraťřě — Alexandr Brjan­­cev, lidový umělec RSFSR, byl poctěn řádem Rudého praporu práce za své zá­sluhy o rozvoj sovětského divadelního umění. OPRAVA: Ve včerejším referátu J. Hájka o představení Plautova »Tlučhu­by« opravte si několik tiskových chyb. V sedmém ř. shora mú správně být ». . . Shakespearovy<s ve dvacátém ř. shora ». . . spráskáno a spraženo«. V pá­tém řádku zdola čti: »akademicky způ­sobné nudě«. V druhém sloupci, 15. ř. shora má správně být »lžihrdiny«, v 11. ř. zdo-a »Z celku představení«. Red. Silvestrovská premiéra ve Stavovském Moliěre: šibalství Slcapinova. Přel. Petr Křičlca. Režie Jar. Průcha, scéna Ad. Zábranský, Imába Mir. Pone. Není to právě nejlepší z veseloher vel­kého divadelního klasika, tato jednodu­chá a zřejmě naspěch načrtnutá malá variace na oblíbený sluhovský námět ve staré západní komedii, ale budiž jí vzdán hold za skvělé komické úlohy, které poskytuje představitelům. Tady se zkušený starý herec Moliěre nezapře. V příběhu dvou lásek, dvou nečekaných shledání a dvou lakomých otců — ve své době celkem běžném, a který se proslavil pověstným výrokem »co u čer­ta chtěl na té galéře« — dává šibalskému sluhovi Skapinovi a jeho těžkopádnému kolegovi Sylvestrovi a dvěma starým, směšným otcům příležitost k přímo vir­­tuosnímu hereckému koncertu, jenž musí potěšit i diváka starého typu, který nedá na režii. Ovšem jen pak, p?edstavují-li tyto postávy tak mimořádně požehnaní komici, jako jsou ve Stavovském divadle L. Pešek (Skapino) a St. Neumann (Ge­­ront) a vedle nich tak klasický, k nepo­znání ovládaný B. Záhorský (Argant) a zcela rozsochatý, hrubý a přihlouplý J. Vojta v Sylvestrovi. Vedle této čtveři­ce, v níž od druhého dějství suverénně vede tanečně pohyblivý, prudký, zna­menitě parodující Pešek v mistrné sou­hře s ustrašeným, lakomstvím pokřive­ným Neumannovým Gerontem, zanikají postavy mladých, představované E. Ko­nečným, E. Klenovou, V Svorcem a J. Steimarovou. Režisér a herec Jar. Prů­cha byl nad jiné povolán, aby řídil ten­to herecký koncert na veselé, světlé scéně Zábranského a stvořil tak lehké, ilvestrovsky nadnesené představení z nej. čistší klasiky. qui * W SYNDIKAT ^ESKÍXH SPISOVA­TELŮ dostal k Novému .roku biííhopvr.j- I né projevy od Svazu sóvě,,': 'rh si>*so- i vatelů a Svazu bulharských spise v a\i. KULTURA Filmový umělecký sbor a jeho úkoly Na sklonku minulého roku se z různých stran prudce útočilo proti našemu ze- * státněnému filmovému podnikání. Mnohdy došlo k útokům, které z politické za­slepenosti překračovaly demagogicky mez činorodé kritiky a tendenčně zkrucovaly pravdu Kromě jiných sektorů filmového oboru byl napadán také Filmový umě­lecký sbor. Náš redaktor požádal, proto předsedu tohoto sboru ministerského radu spisovatele J. Mařánka o odpověď na několik otázek. Otiskneme Je postupně ve svém listu, aby čtenář z věcných a objektivních odpovědí si mohl sám udělat úsu­dek, jaké záměry měli útočníci. Král Herodes s atomovou pumou, který hraje v maňáskových »Nových jesličkách« Josefa Pehra. * Tajná konference německých velkoprůmyslníků Rudé právo přineslo nedávno zprávu o tajné konferenci německých velko. průmyslníků v západním Německu. Můžeme dnes uvéstl další podrobnosti o této konferenci. Tajná schůzka vedoucích zástupců rýnsko-westfálského těžkého průmyslu se konala v Dtisseldorfu, v místnos­tech vinného paláce Bettermanna. By­la to schůzka těchže průmyslových kruhů, které se v únoru 1932 sešly v tomtéž městě za podobných okol­ností a uzavřely dohodu mezi Hitlerem a německým velkokapitálem. Tento­krát organísoval schůzku dr. Rasch, který jest nejužším spolupracovníkem dr Zangena, generálního ředitele Man­­nesmannových závodů. Na uspořádáni této konference měl veliký podíl mi­nistr dr Müller, vedoucí nynějšího hos­podářského úřadu pro obě pásma (a­­merické 1 anglické). Tajné konference se zúčastnili kro­mě jiných dr Jarres z Klöcknerova koncernu, generální ředitel Keusch z hutí »Gute Hoffnung«, ředitel Engel z Höschova koncernu, ředitel Bunge, rflth z Mannesmarsnova koncernu, řa. dttel Dinkelmann, dr Potthoff, dr Hel. terscheld (Minden) a proslulý finanč­ní magnát Pferdemenges, který byl sice zbaven svých úřadů jako válečný zločinec, ale kterému byla ponechána jeho banka i jeho vila se 48 pokoji v Kolíně nad Rýnem. Demokratický tisk se o této tajné konferencí dověděl a žádal zprávu o výsledcích jednání. Dr Müller a dr Rasch odpověděn hrubě: »Nemluvilo se o ničem, co by zajímalo veřejnost« Mezitím se vyjasnilo, o čem tito ry­tíři německého těžkého průmyslu na konferenci v Düsseldorfi! jednali. Pan dr Müller se stal ministrem hospodář­ství pro obě pásma a vyrukoval nyní s obsáhlým plánem, který není ničím Jiným, než příštim krokem ke vzkří­šení německého Imperialismu. Je jas. né, že tento plán jest jen výsledkem tajné porady v Düsseldorfs __ Tak chtějí němečtí velkokapitalisté obnovit starou hru. Mikolajczyk je ve spojení s polským podzemím Gen. Grosz žádá cizí novináře o pravdomluvnost Varšava (TELEPRESS). Gene­rál Grosz žádal jménem polského ministerstva zahraničí dopisovatele zahraničních Uštů a agentur, ahy sl vždy dokonale ověřili zprávy — pře­devším o »vládním teroru« — než je zašlou svým listům. Hrůzostrášné historiky, které mají napřed zdiskre­ditovat polské volby, jsou šířeny prá­vě tak jako dříve v Rumun Sítu a Bul­harsku. A.pel generála Grosze k novinářům byl učiněn po tom, co list New York Daily News přinesl zprávu pravicí, že tři členové Mikolajczykovy strany byli mučeni, »aby se připojili k vládní­mu bloku«. Mikolajczykova strana prohlašovala, že byli drženi »v ledové vodě tak dlouho až podepsali žádané prohlášení«. Průběhem vyšetřování se ukázalo, že zpráva New York Daily News je naprosto smýšlená a byla dementována oněmi třemi muži, kte­rých se týkala. Prohlásili, že Miko­­lajczykovu stranu opustili z vlastního rozhodnutí. Generál Grosz pravil, že zahraniční novináři je mohou sami navštívit a pohovořit s nimi. Generál Viktor Grosz obvinil na konferenci se zahraničními novináři vůdce selské strany Stamlslawa Mlko­­lajczyka, že přijímá podporu se všech stran a sám že podporuje podzemní hnutí v Polsku. Grosz prohlásil, že polské podzemí operuje v těsné spolupráci s Miko­­lajczykovou selskou stranou, Grosz také sdělil, že počet vládních úřední­ků volebních komisí, kteří hýli od 28. listopadu zabiti nebo uneseni, dostou­pil 23. Vrah 18 vězňů dále řediteluje v Brunšviku 3500 dělníků brunšvických ocelá­ren (anglická zóna) zastavilo práci na protest proti řediteli Wurmovl. Ředitel Wurm jest obžalován, že za­vinil smrt 18 vězňů koncentračního tábora. Na zákrok vojenské správy byl ředitel Wurm zatím ponechán ve svém úřadě. Jinak průmyslníkům» jinak komunistům... V Dtisseldorfu vycházejí dvakrá­te týdně komunistické noviny »Frei­heit« (Svoboda). K novému roku sní­žila vojenská správa značně jejich náklad ze 169.000 na 72.000. — List Schumacherovy sociální demokracie dostal naproti tomu povoleno 283 tisíc a list reakční křesfansko-demo­­kratické unie dokonce 379.000. List »Freiheit« pokládá toto ohromné snížení nákladu za politickou perse­­kuci. Britové propustí 500 Němců měsíčně H amburk (Reuter). Britské úřa­dy propustí nyní měsíčně 500 němec­kých válečných zajatců. Nejdříve prý budou propouštěni ti, kdo byli za na­cistického režimu pronásledováni, kdo nebyli členy nacistické strany ani jiné nacistické organisace, dále zajatci, je­jichž nejbližši příbuzní byli pronásle­dováni za nacistického režimu. Žá­dosti o propuštění budou podávat ně­mecké obecní úřady zvláštním výbo­rům, které budou zřízeny u oblastních správ. Jednou větou Z ATHÉN sé úředně oznamuje, že par­tyzáni vyhodili do povětří betonový most 5 km Jižně od Elasonu v Thesilli, na hlavní silnici, spojující Athény se Soluni. V JANOVE byl pedle zprávy listu »Avanti« zatčen předseda místni organi­sace qualunquistické strany Feruccio Bo­­glia, který je obviněn z fašistické čin­ností. BERLÍNSKÁ městská rada přijala re­­soluci, v niž žádá, aby bylo zrušeno roz­dělení Berlina na ětyři pásma a byl vy­tvořen jednotný správní celek. CHARVATSKÝ lid provedl diskusi o ná­vrhu nové ústavy a jeho podněty Jsou předmětem posuzováni ústavního výboru národního shromážděni. LONDÝNSKÝ »Daily Worker« píše, že palestinský problém je proto tak obtíž­ný, jelikož byl až desud řešen výhradně s hlediska strategie britské říše. FRANCOUZSKY ministr pro zámoří Marius Moutet vykonal okružní cestu městem Hanoi, které je se všech stran obklíčeno vietnamskými oddíly. V IRÁNU bylo v několika uplynulýF dnech zatčeno více než 1500 příslušníků odborového hnuti. V SSSR studuje na vysokých školách 650.000 studentů, to Jest vlče, než ve všech evropských státech dohromady. POLSKY charge d’affaires v Londýn Josef Wlnlewicz byl jmenován cem ve Spojených (státech. V MAĎARSKU vzrostl počet naných na 39.000 osob. SOVĚTSKÉ ministerstvo zdrav oznámilo, že nyní počet porodů v S činí dvojnásobek nejvyššiho průměru války. POLNÍ maršálek viscount Mootgome náčelník britského hlavního štábu, odce" tuje v sobotu letadlem Dakota k přátel ské návštěvě do Moskvy, kde zejména s* hodlá seznámit s životem v sovět, armádě NÁČELNÍK generálního štábu americk armády generál Dwight Elsenhower po přel zprávu, že by hodlal kandidova na úřad presidenta Spojených států. BULHARSKY lid bude mít na paměti že SSSR, Ukrajina, Bílá Rus, Polsk CSR a Jugoslávie se ukázaly stateTM - a vytrvalými obránci zákonných práv zájmů Bulharska, pravil bulharský » archa Stefan I. v novoročním poseist- O ustou komedii rozehrálo novoroční -*• Svobodné slovo, a to v té věci, že se nyní již konkrétně jedná o řešení vlastnické správy zkonfiskovaných ho­telů a hostinských podniků v západo­českých lázních jako veřejného (majet­ku, při čemž má býti mimo jiné vo­lena forma sdružení hotelů v rámci jednoho velkého národního trustového podniku. — Svobodné slovo se tváří náhle jako nejvýš překvapené a s před­stíraným pobouřením se táže, koho prý napadlo znárodňovat! lázeňské ho­tely v Karlových Varech, Mariánských Lázních a druhých městech, že prý to bude na závadu pověsti našich lázni v cizině, že prý to ohrožuje jejich pros­peritu a pod. S bezmeznou troufalostí sl pak Svobodné slovo dovolilo nazna­­čiti, že by se prý lázeňské hotely měly nechat! jejich národním správcům, vů­či nimž by to prý byl jinak nevděk za jejich přičiněni.* C těží lze si představit! něco drzejší­­^ ho nad tento humbuk! Každý ví, že Němcům zkonfiskované hotely, vily, restauranty a jiné velké podniky zá­padočeských lázni představují majet­kové objekty (mnohamilionových hod­not. A snad si nemyslí, že by takovéto konfiskáty mohli dostat! národ, správ­cové jako svůj soukromý majetek? Myslí-li si to, pak uvidí, jak nár. soc. strana pohoří i tu se svojí snahou o výrobu nových českých kapitalistů v našem pohraničí. . * } f est samozřejmé, že se takovéto lá­zeňské hotely mohou státi jen ve­řejným majetkem: A je-li pravda to, co napsalo Svobodné slovo, že prý dotčení národní správcové protesto­vali proti znárodnění hotelů, pak bude třeba si na tyto národní správce řádně “posvítiti. Šlo by tu o lidi, kteří mají podivné představy, pokud jde o lehké nabytí ohromného majetku. Snad se pro záměnu rychle naleznou lidé, kteří chápou jinak národní správcovství a kteří budou oddaně napomáhat! záj­mům veřejného majetku. * I est jistě příznačné, že Svobodné slovo, které mělo tolik urážlivých slov o zlatokopech, když šlo o malé lidi, převzavši v pohraničí živnosti, ře­meslné dílny, prodejny, obchody, že to­též Svobodné slovo se ujímá dnes vy­ložených »diamantokopů«. A na úkor národního majetku chce jim dope .noci »snadno a rychle« k milionovým hod­notám. Tito adepti soukromo-kapita­­listického kořistění a jejich náhončí — to jest asi »ten lid« v pohraničí, který se odvolává pan Fr. Klátil, n' soc. poslanec karlovarského kraje. * If onservativní představitel anglické­­**■ ho imperialismu Churchill vy­stupuje nyní zatvrzele s myšlenkou francouzsko-nčmeckého spojenectví a hodil již^ další záchranný provaz ně­meckým'nacistům, kteři již v němec­kých západních městech zakládají spolky pro uskutečnění »Spojených států Evropy«. Church;!! drží prostě s Němci a drží s nimi proti pokroko­vým slovanským národům. Churchill v podstatě naznačuje, že by byl ocho­ten v zájmu vytvoření nějaké nové protisovětské fronty učinit! vše, opa­kovat! i Mnichov a znovu obětovat! i existenci slovanských národů naši re­publiky Němcům. A je-li tomu tak, položte sl otázku, jak mohou u nás Churchills tolik vy­­nášeti tací lidé jako dr Jan Stránský, Fr. Klátil, Ivan Herben, dr Ivo Duchá­­ček a dr Bohdan Chudoba? Jak ho mohou vychvalovat!, ačkoliv se nyní na podkladě svědectví Rooseveltova syna ukazuje, že Churchill myslel i za války jinak než jak mluvil, že myslel jen na to, aby slovanským vojskům byl ztížen nástup do Německa a od Němců odvráceno vše to, co bylo dů­sledkem vítězného pochodu Rudé ar­mády, zatlačeni Němců za Odru a Nisu a u nás odsun Němců? Ano, tažte se s kým drží naši ctitelé Churchills, když Churchill drží s Němci a štve proti slovanským národům? yla to podívaná na nachmelenou zlatou pražskou mládež, která »oslavila« Silvestra povykováním na Václavském náměstí a v některých pražských ulicích. Potkal jsem z ve­čera hlouček takových mládenců, ozdo­bených ovšem brčkem na ldopě ka­bátu. Povzbuzeni pitíim z láhve, kte­rou sl podávali na každém rohu z ru­ky do ruky, dávali průchod svému vlastenectví řvaním »ať žije svobodná Amerika! Ať žije Harry Truman!«. Rámusící šejdristé, pokřikující idiotsky něco proti režimu v lidově demokra­tickém Československu a o svobodě, »kterou si nedáme vzít«, obtěžovali chodce a sklidili všeobecné opovrženi. To jrou oni! Trénovaní křiklouni z val­né hromady Všehrdu, gtříbrůácká vnou­čátka, která nyní bohužel nalezla úto­čiště a ochranu v nár. soc. straně. Kat.

Next