Rudé Právo, únor 1960 (XL/31-59)

1960-02-01 / No. 31

P roletáři všech zemí, spojte se! ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA V PONDĚLÍ 1. ÚNORA 19B0 ČÍSLO 31 — ROČNÍK 40 (Právo lidu roč. 63) CENA 30 HAL, Socialistickým soutěžením přispěl к obralo v zemědělství Většina družstevníků a pracujících v zemědělství má chuť a odhodlání vykonat všechno potřebné, aby vý­roba stoupala rychleji, než určuje plán. Svědčí o tom uzavřené závazky na počest 15. výročí osvobození na­ší republiky Sovětskou armádou. V 11669 jednotných zemědělských družstvech, 163 státních statcích a 169 strojních a traktorových stani­cích dali pracující své slovo, že se postarají, aby rok 1960 byl pevným a spolehlivým základem pro nástup do třetí pětiletky. V minulých dnech sekretariát ústředního výboru strany hodnotil stav plnění usnesení ústředního vý­boru KSČ o rozvoji socialistického soutěžení za splnění a překročení úkolů' plánu zemědělské výroby v ro­ce 1960 a všenárodního hnutí za zvý­šení úrodnosti zemědělské půdy. Bylo zdůrazněno, že hlavním cílem socialistického soutěžení v zeměděl­ství v současné době je rozhodným způsobem přispět к uskutečněni ob­ratu v zemědělské výrobě. К tomuto hlavnímu cíli je nutno soustředit iniciativu a aktivitu všech družstevníků, všech pracujících v ze­mědělství a zaměřit pomoc a péči pracovníků a funkcionářů národních výborů. Nikdy v historií našeho zeměděl­ství nedošlo к tak masovému uzaví­rání závazků za splnění a překročení plánu zemědělské výroby. Je to ne­sporný klad a výsledek trpělivé pře­svědčovací a agltační práce stranic­kých orgánů a organizací, komunis­tů i pracovníků a funkcionářů národ­ních výborů všech stupňů. V nejednom družstvu se však ušil závazek horkou jehlou a jeho vypra­cování se stalo často záležitostí jen představenstva nebo úzkého kruhu družstevníků. V závěru minulého ro­ku 1 na začátku letošního roku při­stoupili družstevníci opětně к jed­nání ó závazcích, zpevňovali a do­plňovali je, aby plně odrážely hlav­ní úkojy našeho zemědělství i ne­dobré zkušenosti, získané za suché­ho období loňského podzimu. A tak hoňilf »byché« i družstevníci v Roš­­kopově na okrese Nová Рака: »Kdy­bychom byli bývali využili pro zavla­žování vody z jezírka, ležícího nad úrovní našich polí, byla by sklizeň bohatší.« V Ostravském kraji byly dosud uzavřeny v polovině, na Frýd­­lantsku v 75% jednotných zeměděl­ských družstev další individuální zá­vazky, aby bylo zaručeno splnění spo­lečného závazku. Nelze však ustat, dokud nedají své slovo všichni druž­stevníci. Když se při přehodnocování zá­vazků vyslovili к úkolům i к sou­těži všichni družstevníci, pak došlo к pronikavé změně v nejednom JZD. Ukázaly se možnosti dále zvýšit vý­robu. Družstevníci odhalili skryté re­zervy a společně našli další možnos­ti, jak jít rychleji kupředu. V JZD Cejle na okrese Jihlava si zvýšili plán na rok 1960 o 3 až 5 q u obilovin, u brambor o 40 q, u masa o 22 kg a u mléka o 270 litrů na .1 hektar. Přehodnocování závazků již ne­sporně přineslo a ještě přinese dal­ší výsledky, bude-li ve všech okre­sech provedeno do konce. Tím víc je zarážející, že některá družstva zá­vazek založila a nevrátila se к ně­mu, jako například JZD Obruby na Mnichovohradišfsku. Jinde к prověr­ce závazků nebylo přistoupeno dost odpovědně. Dokonce na okrese Zam­­berk některá družstva zpřesňovala závazek opět formálně, administra­tivně bez účasti družstevníků. Nevy­cházela z rozboru situace v jednotli­vých úsecích svého hospodaření. Představenstva se neporadila s čle­ny a zkušenými pracovníky. S tako­vou formálností je nutno již skon­covat. Nyní je již nej vyšší čas, aby na všech pracovištích lidé začali své slovo měnit v čin a v každodenní soutěži mezi jednotlivými členy vý­robních skupin, mezi skupinami i sou­sedními družstvy plnili a překračova­li přijaté závazky. Vlastní soutěž ne­ustále zaměřovat v duchu závazků na ty úseky, které v současné době nej­více pomohou к růstu produkce 1 které nejvíce zaostávají. V rostlinné výrobě především na zúrodnění půdy. 1 když nelze zapo­mínat, že se blíží jarní práce, kde zvláštní pozornost zaslouží kvalitní příprava osiv a sádě, hnojiv atd. Zvláště traktory, závěsné nářadí i ostatní stroje musí být v nejkratší době schopny plného nasazení: opra­vy nelze prodlužovat. Socialistická soutěž musí zabezpečit, že bude ne­jen napraveno to, co se v meliora­­clch zameškalo loni, ale mnohem větší pozornost vyžaduje zavlažování půdy. Na okrese Nová Рака 24 jed­notných zemědělských družstev uzav­řelo loni závazky na zúrodnění půdy. Splněno bylo pouze odplevelení půd a zelené hnojení. Ostatní se neusku­tečnilo, protože závazky nikdo ne­kontroloval, soutěž se nerozběhla. Přitom splnění tohoto závazku by le­tos zvýšilo sklizeň sena o 2790 q a přineslo by o stovky centů vyšší úro­du obilovin i brambor. Co se neudělá pro zúrodnění půdy teď v-zimě, těž­ko se dohoní v polních pracích I Pro rozvoj živočišné výroby je roz­hodujte! dostatek krmiv. Přesto při prověrce závazků se ukázalo, že ně­která družstva nepočítala pro splně­ní úkolů letošního roku se zabezpe­čením dostatečné krmivové základny. Dokonce plánovala veliké nákupy krmiv od státu. Například v Brati­slavském kraji sl většina okresů ne­vytvořila v rostlinné výrobě předpo­klady pro potřebné zvýšení výroby krmiv. i? celokrajském měřítku to představovalo schodek 30Ü000 centů jadrných krmiv. Na Hořlcku čtrnáct jednotných zemědělských družstev v závazcích krmivovou základnu vů­bec neřešilo. Zde je nutno znovu sed­nout nad závazky a zvláštní pozor­nost si zasluhuje kukuřice, jejíž osevní plochy se mají letos podstat­ně zvýšit. V řadě družstev dík socialistické soutěži věnují velkou péči přípravě krmiv a kontrolují dodržování krm­ných plánů. Bohužel, ne všude se pro­vádí taková důsledná kontrola, bez které není možno včas odstraňovat nedostatky a zaměřovat soutěž po­třebným směrem. Tak v JZD Borov­­nice na okrese Nová Рака si druž­stevníci rozpočítali na velkou dobyt­čí jednotku 8 kg hrubé píce — 4 kg sena a 4 kg slámy. Při inventuře zá­sob objemné píce bylo však zjištěno, že plán nebyl dodržován, a prokrmilo se za IV. čtvrtletí 3,5 vagónu sena. Podobně v JZD Poříčí na Trutnovsku pozdní kontrolou zjistili, že po tři měsíce krmili »osmikilovými« otýp­kami sena, které však ve skutečnos­ti vážily 12 kg. Významné výsledky socialistického soutěžení jednotných zemědělských družstev na přerovském okrese, kde nejen plní, ale překračují sfe zá­vazky, í v dalších desítkách a stov­kách JZD jsou přesvědčivým argu­mentem, že je plně v našich silách в možnostech, abychom mnohé ukaza­tele výroby, stanovené pro poslední rok třetí pětiletky, splnili již o rok dva, mnohde dokonce i tři roky dří­ve. Některá družstva splní celkovou výrobu nesporně dřív, jiná v hlavních produktech, jako například na Kolín­sku cukrovku a sladovnický ječmen, na Rakovnicku chmel apod. Proto je dnes jedním z důležitých úkolů našich stranických orgánů a organizaci, aby soustavnou kontrolou a pravidelným hodnocením vedly družstevníky a všechny pracující v zemědělství к neustálé péči o roz­voj socialistické soutěže. Aby jim konkrétně dokázaly, že socialistická soutěž v masovém měřítku je jednou z bezpečných cest vedoucích к plné­mu zdaru ve výrobě letošního roku í příštích pěti let. Stranické organi­zace a komunisté také budou Iniciá­tory dalšího rozvoje socialistické soutěže, aby 1 na naší vesnici se v širokém měřítku přistoupilo к sou­těži o titul brigáda socialistické práce. Jen menšina národních výborů vě­nuje plnou pozornost rozvoji socia­listické soutěže v zemědělství, málo je kontrolováno plnění uzavřených zá­vazků. Je na stranických orgánech a organizacích, aby komunistům v ná­rodních výborech připomenuly jejich prvořadou povinnost pečovat o její rozvoj a o širokou propagaci dob­rých výsledků jak v místním rozhla­se, na nástěnkách, bleskovkách, tak l v okresním a krajském tisku. Správně je třeba hospodařit se si­lami v obci. Pro soutěž za zvelebe­ní obcí nemohou národní výbory za­pomínat na přerovskou výzvu, na so­cialistickou soutěž. Je pochopitelné, že občané mají bližší vztah ke zkráš­lování obce, neboť tyto akce mají dlouholetou tradici. Ale stejně ochot­ně přiloží ruku к dílu na zúrodňo­­vání půdy, bude-li jim vysvětleno, ja­kým přínosem to je pro rozvoj vý­roby. Uzavřené závazky nejsou úředním spisem, který se po čase odloží ad acta. Jsou a musí být živé, aby se staly věcí všech pracujících na naší vesnici a aby socialistická soutěž co nejvíce přispěla к rychlému zvyšo­vání naší zemědělské výroby. Oslavy 700. výročí města Mostu vyvrcholily Na závěr oslav 7'OOletého trvání hornického města Mostu se v ne­děli dopoledne konalo v Divadle pracujících v Mostě slavnostní zase­dání místního národního výboru. Místní národní výbor na počest 700. výročí města založil Cenu města Mostu. Bude udílena jednotlivcům i kolektivům, kteří dosáhnou vynika­jících výsledků na všech úsecích hospodářství, vědy a kultury, zejmé­na v bezprostředním vztahu к městu. Poprvé byly uděleny tyto сечу na ne­dělním zasedání. Za výsledky dosaže­né na hospodářském poli obdržel cenu kolektiv havlřé Dolu Ležáky a stavbaři Pozemních staveb z prvního proudu na výstavbě nového Mostu. Kolektiv z Di­vadla pracujících v Mostě a Pěvecké sdružení severočeských učitelů získaly cenu za svoji práci na kulturním úse­ku. Z jednotlivců obdržel cenu Karel Příjezd stranických delegací do Moskvy MOSKVA 31. ledna (ČTK) — 31. ledna přijela do Moskvy na konfe­renci zástupců komunistických a děl­nických stran evropských socialistic­kých zemi, věnované výměně zkuše­nosti v rozvoji zemědělství, delegace Bulharské komunistické strany v če­le s prvním tajemníkem ÚV BKS T. Živkovem a delegace Jednotné socia­listické strany Německa v čele s prv­ním tajemníkem ÜV SED W. Ulbrich­­tem. Téhož dne přijely také delegace Korejské strany práce v čele s čle­nem předsednictva ÜV Korejské stra­ny práce, prvním náměstkem předse­dy rady ministrů KLDR Kim Ilem a Mongolské lidové revoluční strany v čele s prvním tajemníkem ústřední­ho výboru strany předsedou rady ministrů Mongolské lidové republiky J. Cedenbalem. • , Největší Válcovna světa pro válcování za studená Největší válcovna světa pro vál­cování elektrotechnické oceli za stu­dená se staví v hutním závodě v Li­­pecku (RSFSR). Válcovna zaujímá plochu 120 000 čtverečních metrů. První etapa válcovny zahájí výrobu již letos. Bude se tu válcovat ocel o tloušť­ce až 0,1 mmyrychlostí 35 metrů za vteřinu — několikanásobně rychleji než v nejmodernějších závodech Spojených států. Všechny výrobní postupy budou mechanizovány a automatizovány. (ČTK) ZLEPŠOV ATELĚ SMRŽOVSKĚHO ZÁ­VODU OŠAL . zautomatizovali výro­bu cívek r\a náplaSté. Místo na šesti vyrábějí nyní na dvou strojích v pěti velikostech a automaty obsluhu/e pouze jedna žena. Produktivita práce je nyní zhruba o 70 procent vyšší — Na snimlefí: Automaty obsluhuje sou­družka Beliharová. (Text I foto F. Hrabě 1 TO ]E U2 POŘÁDNÝ IZOLÁTOR. Pro naše í zahraniční továrny je vyrábí národní podnik Elektroporcelán. (Foto V. Zttný] Čs. parlamentní delegace končí svon návštěvu v Kambodži Po krátké zastávce v hlavním městě Barmy odletí 6s. poslanci do Vietnamské demokratické republiky PHNOM-PENH 31. ledna (Od zpra­vodaje ČTK) — V sobotu večer uspořádal československý velvysla­nec v Phnom-Penhu Zdeněk Hradec recepci na počest čs. parlamentní de­legace, vedené předsedou Národního shromáždění Zdeňkém Fierlingerem. Z kambodžské strany se recepce zúčastnily vedoucí politické osob­nosti v čele s předsedou vlády prin­cem Sihánukem. Dále byli přítomni předseda Národního shromáždění Chuop Hell, doyen Nejvyššf králov­ské rady Penn Nouth, místopředseda vlády a velvyslanec království v Čes­koslovensku Nhiek Tioulong, prin­cezna Rasmi, princezna (ukanthor, členové Nejvyšší královské rady, čle­nové předsednictva Národního shro­máždění, ministři a státní tajemníci, jakož i další význační činitelé kam­­bodžského politického a veřejného života. Byli přítomní též členové dip­lomatického sboru. Recepce proběhla ve velmi srdečném ovzduší. Pobyt československé parlamentní delegace v Kambodžském království se chýlí ke konci. V neděli měla de­legace volno a v pondělí se rozloučí s Phnom-Penhem. Českoslovenští po­slanci se krátce zdrží v barmském hlavním městě Rangúnu, odkud odlétl přes jižní provincie ČLR do Vietnam­ské demokratické republiky. Živý zájem pracujících Brněnského kraje o hospodaření podniků Dobré komplexní rozbory — předpoklad úspěšné celoroční práce • BRNO (Od našeho zpravodaje) J — Ve všech průmyslových závo­• dech Brněnského kraje se nyní • pracující zabývají komplexními • rozbory hospodaření svých podni­• ků. Probíhají besedy v dílnách a 2 na pracovištích a připravuje se • závěrečné hodnocení. již dosavadní průběh komplexních rozborů v kraji ukazuje, že se jejich úroveň proti minulému roku podstat­ně zlepšila. Nejsou jen záležitostí účetních, jako tomu v minulém roce v některých závodech bylo, ale staly se věcí všech pracujících. Potvrzuje to i účast dělníků, techniků a jiných zaměstnanců na rozborech v TOS Ku­řím, v n. p. Hedva Mtfravská Třebová, v ZKL Líšeň a v dalších. Například v n p. Kras Brno se 50 procent za­městnanců při komplexních rozbo­rech vyjádřilo, jak je možné zlepšit hospodaření podniku. Nejde o jednorázovou kampaň V kraji je řada podniká, které učinily x komplexních rozborů ne jednorázovou, ale celoroůfl záležitost. Například v n. p. TOS Kuřím, v ZKL Líšeň, v llhomo ravské Prefě a v řadě dalších podniků přislupovali letos к celoročnímu hodno­cení především na základě pravidelných čtvrtletních komplexních rozborů hospo­daření, které v minulém roce v závo­dech dělali. To se ukázalo velkou po­moci a nyní mohli dát pracujícím do dí­len, na výrobní porady a na besedy pře­hledné údaje o tom, jak hospodařili v minulém roce, v čem jsou nedostatky ve výrobě a podobně. Besedy potom mají konkrétní ráz a pracující mají řadu dob­rých připomínek к hospodaření. Například na komplexních rozbo­rech v TOS Kuřím pracující hned na několika besedách poukázali na to, v čem vidí nejčastější příčinu přes­­časovosti a ztrát ve výrobě, je to otázka zásobování materiálem. V zá­jmu splnění plánu jsou nuceni po­užívat pro výrobu materiál zcela ji­ných rozměrů a dimenzí, než se pů­vodně počítalo. Zvyšují se náklady, pracuje se přes čas a výsledkem je nedobré hospodaření. Převážnou vět­šinu nedostatků zaviňují dodavatel-. ské podniky. Proto také v TOS Kuřím došli ke správnému závěru, že budou trvat na tom, 'áby se závěrečného hodnocení komplexních rozborů zú­častnili i zástupci dodavatelských podniků. Pozornost technickému rozvoji Stovky připomínek se při komplex­ních rozborech sešly již i v Závo­dech na kuličková ložiska a traktory. Například velmi živá diskuse byla к otázkám nové techniky a vůbec technického rozvoje. I když sl v tom­to směru proti jiným podnikům ne­stojí v ZKL Líšeň špatně, přece se dá ještě mnohé zlepšit. Časté byly připomínky pracujících к nevyuži­tým strojům. Trvá zde příliš dlouho, než da ji nový stroj do Chodu. Ně­které stroje zde stojí dokonce již téměř pět let. Potvrdili nám to i pra­covníci státní banky a dodali, že v ZKL Líšeň mají nesmontovaných strojů za 11 miliónů korun. Jsou také případy, kdy komplexní roz­bory znovu ukazují, že některé podniky málo využily závěrfi z rozborů v minu­lém roce. Například v u. p. (ngstav kom­plexní rozbory zá rok 1958 jasně uká­zaly, že má-li se v roce 1S59 zlepšit hos­podaření podniku, musí snížit nežádoucí absenci a čekání na práci Déhem směny. Situace se ovšem mnoho oezlepšila. Za minulý rok zde mají opět několik tisíc dní nežádoucí absence. Kdyby ji snížili jen o polovinu, mohla se v roce 1959 zvýšit výrobní kapacita podniku o 7 mi­liónů korun. Více pozornosti nezaslouženému zisku Stále se také ukazuje, že se pra­covníci mnohých podniků vyhýbají řešení otázek nezaslouženého zisku. Pravda, celkově ho bude letos v kraji méně, ale stále ještě se vyskytuje a v dostatečné míře. Například pra­covníci Brněnských rozvodných ener­getických závodů již při komplex­ních rozborech hospodaření za rok 1958 poznali, že měli několik miliónů korun nezaslouženého zisku. Ani v minulém roce však nehospodařili v podstatě jinak. Nezasloužený zisk se u nich podílí na celkové bilanci hospodaření více než 20 procenty. Ale není to jen tento podnik, ale i četné další. Ukazuje se, že řešit tuto otázku mohou pomoci hlavně zá­stupci odběratelských podniků. |e­­jich účast na komplexních rozborech byla však jíž v minulém roce malá a je tomu tak i letos, je to ke škodě těchto podniků a především ke ško­dě celého našeho národního hospo­dářství. Francouzská veřejnost podporuje výzvu odborů к jednohodinové stávce Krize v Alžíru, vrcholí PAŘÍŽ 31. ledna (CTK) — Výzva francouzských odborů uspořádat 1. února jednohodinovou stávku na podporu požadavku okamžité likvidace vzpoury v Alžírsku se ve Francii setkala s živou odezvo.u. ]iž 30. ledna večer četné odborové svazy daly pokyny svým členům к zastavení práce v pondělí od 11.00 do 12.00 hod. O výzvě je tak informováno 12 miliónů pracujících, dělníci a úředníci, inženýři, technikové atd. Potvrzují to horečná jednání, která probíhala během celé neděle v Paříži, a celková situace v řadách pučistů, zabarikádovaných v alžírském hlavním městě. Jak oznamují západní agentury, jednal v neděli dopoledne francouz­ský ministerský předseda Debré s jed­notlivými členy své vlády a v odpo­ledních hodinách měl rozhovor s pre­sidentem de Gaullem. Komentátor Reuterovy agentury King s odvoláním na důvěryhodné prameny píše z Pa­říže, že konec puče, který v Alžíru lPokračování na str. 3.) Západní tiskové agentury a jejich komentátoři se shodují v názoru, že krize v Alžíru vrcholí. Rožnovské hodiny bijí zvesela . . . Ano, jako navzdory té valašské pís­ničce, která říká, že- prý .»rožnovské hodiny smutné bijú«, bily včera rož­novské hodiny pěkné zvesela, do kro­ku skupinám rekreantů, kteří do Rož­nova pod Radhoštěm přijeli strávit týden své zimní dovoleně. V klínu Beskydských hor jih-očeká­vala nově vybudovaná zotavovna ROH, názvaná »Energetik«. Kolem osmi mi­liónů korun si vyžádalo její zbudo­vání a zařízení. Však je také vybavena moderním zařízením, za které by se nemusely stydět ani nejlepší hotely. Ti, co sem včera přišli, to byli první rekreanti v nové zotavovné. 130 se jich zde ubytovalo. Mohli jste zde potkat dělníka lana Kasnara z Hradce Krá­lové, mladou texttlačku Helenu Cibu­lovou z Trenčína, učitelky Jiřinu Strnadovou a jaroslavu Kopeckou z Mariánských Lázni, přijel sem mladý mistr František Varadzin z elektrárny v Sokolově a také inženýrka Irena Drobnicová z Bratislavy — krátce lidé všech povoláni a z celé republiky.­­Většinou jste mohli na jejich pouka- zech čist, že byli na rekreaci navržení jako vzorní a obětaví pracovníci. Mistr Varadzin je například také zlepšo­vatelem... V zotavovné »Energetik« už na né netrpělivě čekal pětadvacetičlenný kolektiv pracovníků, kteří připravili rekreantům nejlepší prostředí, jaké si člověk může к svému oddechu přát. Krásné, moderně vybaveně pokoje, klu­bovny, jídelnu, kde se pětkrát denně podává jídlo, a pro ty. kteří leště nikdy neměli příležitost využívat všech krás zimní rekreace, také padesát párů lyží l s botami Však Instruktor je již naučí s nimi zacházet.. . Ode dneška se bude sto třicet re­kreantů radovat z každé hodiny a li­tovat každého dne, který již uplynul Po celý rok zde bude živo, nebot v létě zde najdou nejkrásnéjší místo, odkud budou odcházet na túry do Beskyd milovnici turistiky, houbaři a všichni, co mají rádi přírodu Věru. teprve až budou odcházet, bude se jim zdát, že ty »rožnovské hodiny smutně bijů". -vst- Tisící tavba bez oprav Ve středu oslavili taviči v ocelárně Závodu Julia Fučíka v Chomutově tisící tavbu bez studenýcb oprav pece. К to­muto úspěchu jim dopomohla Barinova metoda. Taviči z Chomutova ji zavedli jako první v republice při tavení vysoce legovaných ocelí bez běžného používáni kyslíkové technologie. Za poměrně krátkou dobiý bylo do­saženo na tunové peci velmi přízni­vých výsledků. |en na magnezitovém a dinasovém materiálu bylo za ne­celých pět měsíců uspořeno přes 30 000 Kčs. Na mzdách za studené opravy ušetřili ve slévárně téměř 8000 Kčs. (Od dop.) O NOVÉM VLÁKNĚ I LIDECH Chemlona HelenaGorolová Umělé polyamidové vlákno letí a letí; v ohlušivém hřmotu se přetáčí na špalíry cívek. Vlákno tak tenoun­ké, že se občas mihne a občas zase ztratí očím, ačkoli je tu v předlouhé svítící hale neměnné světlo jasného dne. To vlákno se jmenuje CHEMLON. Ale známější je asi dosud pod ná­zvem kapron. Náš československý kapron, jehož první desítky tun se už v textilkách proměnily v punčo­chy, dámské prádlo a líné jemné a trvanlivé náležitosti. Také zdejšímu zcela novému zá­vodu daleko na východě republiky — až v Humenném — říká se jaksi ze zvyku »kapronka«. Přestože |e to správně jeden ze závodů národního podniku »Chemko«, který zde pomá­há převracet vzhůru nohama ty kdysi zapomenuté, zaostalé, nadobyčel krás­né a nadobyčej chudé končiny naší vlasti. Uvědomte sl: V Humenném bývala všehovšudy jedna stará cihelnal A nyní tu za dva roky »vyskočily ze země« rozsáhlé moderní halv a s nimi celá nová část města. Na začátku je prášek, který se člo­věk naučil získávat z uhlí. A právě z toho prášku se tady během něko­lika hodin stane chemlon kapron, který ovšem musí uběhnout dlouhou cestu z jedněch hal do druhých, dří­ve než vlákno dostane patřičný po­čet zákrutů, příslušně se natáhne a zpevní. Až se tedy budou za výlo­hami množit hebké pastelové krásy z chemlonu, vzpomeňte si na uhlí, jako na ně vzpomínáte l nad silo­nem. A vzpomeňte si na Humenné! Na všechny ty starosti, které zde mají s tím, co je v naší zemi novou věcí, zkušebně běžící teprve pět měsíců. Lídě kolem chemlonu — totiž po­kud jde o techniky — jsou »posbí­ráni z celé republiky«. Ale jinak je to typický východoslovenský závod. To znamená mladý v ..každém směru. Jestliže tu potkáte inženýra, můžete sl být téměř jisti, že je mu tak ko­lem šestadvaceti let. Také hlavnímu dispečeru Andreji Tomčákovi není o mnoho více. Byl ještě chlapec, když přicházela svo­boda, když začaly praskat střely nad řekou Ondavou v jeho rodné dědině. A Zuzana Vargová, jedna z »majstro­­vých« —, to byla tenkrát desetiletá děvčlea až od sovětských hranic, kde už slovenština dostává zřetelný ná­dech výrazného ukrajinského a rus­kého přízvuku. Vyučila se ve Svitu pod Tatrami. A nyní tu ona 1 její muž pomáhají »rozjíždět« náš chem­lon. Desítky a stovky nových dělníků, hlavně mladých děvčat a žen, při­táhla si už z okolních dědin tato kouzelná »nitka«. Dnes je vidíte pře­cházet mezi řadami sovětských, ně­meckých 1 našich strojů — v pláš­tích čl v pracovních kalhotách, se síťkami a šátky na hlavách — jako by tu byly odjakživa. A přece je to vlastně teprve několik týdnů, co se­děly v lavicích při »úvodním« za­­školovacfm kursu. A mnohé se za­učují teprve nyní. Předseda závodního výboru ROH soudruh loset Chňupa vám však poví, jak se už všechna ta děvčata rychle změnila za ten kratičký čas. Objevilo se takové děcko, »ani usmát se ne­umělo«. Na hlavě vysoký účes, ve vrkočích lesklé brože — prostě jak to bývalo zvykem", z dávných časů. Ale přešly jen dva tři měsíce a je z ní jiný člověk, jinak oblečený, ji­nak se chovající, veselý, mnohem se­bevědomější. Ovšem pokud jde o Mariu Banlko­­vou, té je »už« dvacet let. Ta už dříve pracovala u Pozemních staveb v Hen­­covcích. A nyní zde v Chemku prává »povyšuje«; bude přebírat a třídit ma­teriál z předcházejícího oddělení. její přítelkyně Emilie Cižmarová je až ze vzdálených Petrlkovců. Z dědl-ny, odkud se šlape na nádraží dlou­hé a dlouhé kilometry, její otec je družstevníkem, do 18 let byla doma. Tatíček prý často vzponftná, jak před válkou bývalo krušno. Ale co ona už o tom vil V Tatrách už byla, o vá­nocích hráli v Petrikovcích divadlo (učitel to vedl), rádio a žárovka v jizbě (e pro ni již z dětství samo­zřejmostí. Vždyť к nim zavedli elek­třinu před »dávnými a dávnými« de­seti lety. A co o tom ví Helena Gorolová! Co ví o časech, kdy tatíček hrál na housle a mamička na buben v jed­né z těch kapel, které dávalo dohro­mady vrozené cikánské umění — a cikánská bída. Dnes tatíček také hraje. Hraje v závodním klubu v ne­dalekém Strážském, kde zároveň patří к věrným, spolehlivým zaměst­nancům továrny, která je jen o ně­jaký rok starší než ta zdejší. Heleně Gorolové je sedmnáct let. Sedí tu před námi, sličná, a skromná, v pěkném flaušovém kabátě, fe hodin­kami na ruce, ve »šponovkách«, kte­ré tu zřejmě patří к oblíbené součásti zimního oděvu. A dívá se velkýma temnýma očima, které by už neviděly tento svět, kdyby musela sdílet osud svých někdejších družek. Dlouho byla nemocná, měla tuberkulózu. Ale stát jl vyléčil ve svých nemocnloích., A ted je z ní také jedna z nových dělnic nového závodu v Humenném. Také ji chemlon zavolal, aby jí dal možnost žít jinak, docela jinak, než žili k#ysi (ejí rodní. Bude zde také pracovat v Červeném kříži, jako už pracovala ve Strážském. Směje se, až ukazuje celý svůj krásný, běloskvoucí chrup: Kdepak, nic nedala ze své první výplaty ma­mičce. Mamička má dost, mamička 1e ráda, když si Helena na sebe koupí něco pěkného ... Kolik Marií Baníkových a Emilií Cižmarových sl ještě chemlon v nej­­bližších letech zavolá z celého da­lekého okolí. I Helen Gorolových. A žádný strach, že by., některé z těch děvčat neužilo krásných věcí z vlákna letícího před jejich očima. ■ ‘ ■ ■ i Jlftl FRANĚK Několik měsíců, starý závod Chemko v Humenném — naše »Kapronka« VW NEDĚLE BYLA Od 20. prosince přijíždí každou ne­děli do desítek rekreačních hotelů a chat ROH tisíce pracujících ze zá­vodů, družstev a státních statků. V nejkrásnějšich místech naší vlasti, v nejlepších hotelích jsou ubytováni. Týden zimní rekreace je nezapome­nutelným zážitkem. Skvělé prostředí se všemožnou péčí, kterou rekrean- tům věnují všichni zaměstnanci zota­­voven, vytváří krásné kolektivy. Od prvního dne, od první chvíle, kdy přijedou autobusy nebo vlakem, přes první společný oběd se dostanou к ly­žařskému výcviku, společným vycház-kám, krásným večerům. Ant se nena­dějí a sedm dní uteče. Na den zota­­vovna ztichne, _____<, všude se uklidí, aby neděli mohli nastoupit další. (Fotq y. Žltnýl

Next