Rudé Právo, březen 1960 (XL/60-90)

1960-03-01 / No. 60

Prolétán všech zemí, spojte se! RUBE PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA V ÚTERÝ 1. BŘEZNA I960 ČÍSLO 60 — ROČNÍK 40 [Právo lidu гоб. 63) CENA 30 HAL Plánují budoucnost Karlovy university Včera se sešli v amfiteátru pražské právnické fakulty děkané, vysokoškol­ští profesoři a učitelé, aby si pohovo­řili o přestavbě studia na Karlově uni­versitě. První celouniversitní konferen­ci zahájil rektor Karlovy university prof. dr. J. Procházka, který seznámil vědecké pracovníky a pedagogy s dal­šími úkoly socialistického vysokého učení. Některé dílčí úpravy byly jíž uskutečněny. Např. fakulta všeobec­ného lékařství přijala pro tento škol­ní rok 30 % posluchačů z řad pracov­níků praxe. Naproti tomu v prvém ročníku právnické fakulty je už vý­uka spojená s výrobní prací apod. Účastníci konference potom hovo­řili o nutnosti zvyšování ideologické i teoretické úrovně vědecké a pedago­gické práce na Karlově universitě, o větší pozornosti studiu pracujících a poukazovali na nezbytnou nutnost ještě užšího spojení školy se životem. -n­ ж PATRONÁTY STARŠÍCH NAD MLADÝ­MI, které se v Závodech V. I. Lenina v Plzni velmi rozšířily, přinášejí po všech stránkách dobré výsledky. Bo­žena Mrázková, navíječka z provozu 66, zapracovává mladou Zdeňku Bar­­čákovou и náročné práce — navíjení měřicích transformátorů napětí, (vtj (Foto J. Uhlíř) HLUBŠÍ EKONOMICKÉ ZNALOSTI ČLENŮM NÁRODNÍCH VÝBORU Chystaná opatření, která zvýší pra­vomoc národních výborů, se zvlášť výrazně projeví 1 v postavení míst­ních národních výborů, které, jak říká dopis ÚV KSČ, budou vyřizovat velkou většinu záležitostí, s nimiž se občané obracejí na orgány státní správy. Dostanou právo schvalovat a kontrolovat plány Jednotných země­dělských družstev, současně se však budou starat, aby JZD mohla své úkoly plnit a překračovat. Většina MNV bude přímo řídit také provo­zovny poskytující služby a menší provozovny místní výroby, sloužící převážně obyvatelstvu obce. Uvážíme-li, že v současné době patří do místního hospodářství 2094 podniků, ke kterým přibudou další, že na konci minulého roku hospo­dařilo již 12 560 družstev skoro na 5 miliónech hektarech půdy, přímo hmatatelně se projeví velikost práv, jež budou svěřena národním výborům. Pravomoc — a to je zákonité — nese s sebou l odpovědnost. A v tom­to případě to bude odpovědnost za celé úseky některých odvětví národ­ního hospodářství, především za ze­mědělství a služby, dále za velkou část školství, zdravotnictví atd. Nároky na místní národní výbory budou tedy veliké. Jejich členové, aby mohli správně rozhodovat a za­sahovat do širokého okruhu problé­mů, daleko širšího než dosud, musí do nových problémů vniknout. Zvlášť naléhavé je, aby ovládli některé hlavní otázky socialistického národ­ního hospodářství, zejména ekonomi­ky zemědělství a místního hospodář­ství. Vraťme se v myšlenkách na počá­tek období po minulých volbách. Místní národní výbory správně sou­střeďovaly pozornost hlavně na upev­nění a vítězství socialistických vý­robních vztahů na vesnici. Okresní národní výbory pořádaly pro tento úkol školení vedoucích funkcionářů MNV a organizovaly semináře, stra­nické organizace zařazovaly své čle­ny a bezpartijní do těch útvarů Roku stranického školení, v nichž mohli nalézt hlubší objasnění politiky stra­ny na vesnici. Ted, kdy družstevní myšlenka zapustila pevné kořeny a je nutné bezprostředně se orientovat na rozmach zemědělské výroby, roz­voj služeb atd., stala se znalost eko­nomiky pro členy národních výborů tak potřebná jako kompas pro loď na moři. Ač je tato zásada vcelku chápána správně, ve většině okresů se pro eko­nomickou výchovu členů místních národních výborů dělá velmi málo. Toto ochabnutí je obyčejně zdů­vodňováno takto: teď před koncem funkčního období už nestojí za to, organizovat nějaké školení nebo se­mináře. Až po volbách__ Jenže do voleb chybí ještě několik měsíců. Do té doby se život ani výroba nezastaví. Vesnice se připravuje na jarní práce a národní výbory mají udělat vše pro jejich ukončení v agrotechnických lhňtách; družstva projednávají své pětiletky a MNV se к nim mají vy­jadřovat; v podnicích místního hos­podářství se seznamují s novou me­todikou plánování a financování. To jsou jen některé nejdůležitější úkoly — a všechny jsou s ekonomikou v nej užším sepětí. Kromě toho lze předpokládat, že většina členů národ­ních výborů bude jistě znovu zvolena do funkcí, ostatní mohou pracovat jako aktivisté v komisích. »Námaha« na školení by tedy nebyla vynakládá­na zbytečně. V mnoha okresech správně rozpo­znali, že s ekonomickou výchovou a přípravou funkcionářů je třeba začít hned a nečekat na léto čl podzim. Ukázalo se jako prospěšné pořádat semináře a schůzky, na nichž se dis­kutuje o materiálech Československé akademie věd к úkolům třeti pěti­letky. Zvlášť účinně zapůsobilo, když ONV doplnily materiály fakty a čísli­cemi z okresu nebo několika obcí. Okresnímu národnímu výboru v Kro­měříži se osvědčilo svolávat jednou za šest týdnů předsedy, tajemníky a některé členy MNV na instruktáže, jež jsou spojovány se školením. Při­cházejí na ně vedle vedoucích funk­cionářů ONV také odborníci, kteří přednášejí o závažných otázkách a seznamují účastníky s efektivností nových výrobních postupů v zeměděl­ství, s plánováním apod. Rozšíření si zaslouží metoda, která se vžila v Gottwaldově. Tamní ONV svolává jednou týdně tajemníky ná­rodních výborů a školí je buď před­náškami, nebo přímo v praxi, je na­příklad známo, že v Bohuslavících mají' dobré zkušenosti s hlubokou podestýlkou. ONV tedy připravil auto­bus a tajemníci zajeli do Bohuslavic a seznámili se s novou technologií a jejími „výsledky. V Tlumačově zase viděli klečovou porodnu pro pras­nice... Tak názorně lze školit ne­jen tajemníky, ale i členy národních výborů a komisí. V některých místech se projevují nejasnosti kolem meltorací, jinde za­se nevidí dost jasně úzký vztah mezi využíváním techniky a růstem pro­duktivity práce, v podnicích místní­ho hospodářství budou velmi brzy aktuální otázky nových způsobů od­měňování za práci. ONV udělají pro^ to dobře, když uspořádají к těmto otázkám technickoekonomické před­nášky a konference, na které je nut­no pozvat členy různých komisí a aktivu. To je jen několik z mnoha forem technickoekonomické výchovy, které se osvědčily, mají veliký ohlas a za­slouží si rozšíření. Ale jedno Je potřeba: mít stále na paměti, že nestačí hovořit jen v čís­lech a o technologii. Nejde jen o odbornou stránku věci, o suché »odborničení« bez vztahu -k- žitfCfu-ar*'’ potřebám obcí, okresů a celé společ­nosti. Ekonomické otázky a problémy mohou být správně pochopeny jen v souvislosti s celým plánem rozvoje národního hospodářství a politikou strany. A jen při dodržování takové­ho hlediska mohou národní výbory správně řešit výrobní úkoly. Proto je nutné doplňovat přednášky a celý systém výchovy výkladem, jak by měly národní výbory při řízení hos­podářství a prosazováni nového po­stupovat, jak by měla jejich masová a organizační práce v nových pod­mínkách vypadat. Nejde o nějaký recept, který by členům MNV sva­zoval ruce, ale o radu, jež jim ušetří chvíle nejistoty a hledání. Ekonomická výchova členů národ­ních výborů nemůže být rovněž bez vlivu a mimo starost okresních a zá­kladních organizací strany. Od nich by také тёЦ vyjít iniciativa a pod­nět, když okresní národní výbor není dost čilý a odsunuje školení až na období po volbách. Jistě by se vyplatilo znovu prově­řit průběh Roku stranického školení a pohovořit s komunisty-funkcionáři národních výborů, kteří vynechávají, a doplnit studijní materiál vzhledem к potřebám, které vyvolala chystaná м ♦♦♦♦♦+♦♦♦ ♦♦♦«♦♦»♦ ♦♦♦»»♦4 » M » M ♦♦»♦♦♦♦♦♦♦♦»♦♦ ♦♦♦♦♦♦»♦♦♦♦♦ ♦♦♦♦♦♦ ♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦»♦♦♦♦♦♦♦♦♦« let se nad zařazením do Roku stra- ” nického školení těch soudruhů, kteří ;; sice pracují v závodech, ale vykoná- ■■ vají stranické funkce v obci v ná- ” rodním výboru. Ti by se napříště ;; měli zúčastnit školení v místě. Jejich •• zkušenosti z průmyslu by soudruhům " g Velká žlutá jednopatrová budova. na vesnici v mnohém pomohly, také” 0 Malá Chuchle, konec obvodu Prahy. například při večerním školení ves- - • ® Wa oválné tabuli čteme: Škola pro nického aktivu. " s předsedy JZD. Kdo jsou její obyva-Rozšíření pravomoci a odpovědnosti ■ • И te^> ía!c eo sf u^\ v tom}° národních výborů nabude platnosti ■ ■ 1} Stánku vědění, kterému dala vyrůst po schválení zákona Národním shro- ” ® potřeba praxe, rychlý rozvoj našich mážděním. Ke změnám tedy dojde ■■ ® družstev? Pro odpovědi vstoupíme rázem. Bylo by nesprávné teprve po- У do školních prostor, mezi žáky a tom a kvapně činit opatření к jejich I! ® učitele. uvedení do života. Musíme se na ně •• . __ připravovat už nyní a stále intenzív- Jako v kazd® poradně škole ne­­něji. A ekonomická výchova členů ” uniknete nejprve pozorností skolní­­národních výborů a komisí je jednou ; ’ ka- Protože J. Langer je současné z nejvýznamnějších součásti těchto -- hospodářem školy, dozvíte se mnoho příprav. ” užitečného: V tomto ročntrn učilišti Ve strojírenských závodech Brněnského kraje soutěží 422 kolektivů, Iniciativa pracujících zdrojem úspěchů Jen v minulém roce přinesla iniciativa pracujících brněnských strojí­renských závodů navic výrobky za více než sto miliónů korun. Socialis­tická soutěž — to byla hybná síla. A to se teprve rozbíhala soutěž o titul brigáda socialistické práce. Začátkem minulého roku to bylo jen několik málo kolektivů, které bys na prstech spočítal. Dnes jen ve strojírenských závodech kraje pracuje již dvacet kolektivů vyznamenaných tímto titu­lem A o jeho získání usiluje dalších 422 kolektivů se svými 4000 členy. Jak socialisticky žít? V první hale Šmeralových závodů v Brně najdete dva kolektivy soutě­žící o titul brigáda socialistické prá­ce. Vedoucí jednoho z nich je M. Po­sádková, mladá soustružnice. Úkoly splnili na více než 100 procent, snížili plánované procento zmetků, a tak by bylo možno kladně hodnotit i další body závazku. Když si však promluvíte se sou­družkou Posádkovou, vidíte, že není spokojena. »Nedaří se nám socialis­ticky žít...« Říká to tak upřímně, že by člověk myslel, bůhví jakých po­klesků se členky kolektivu nedopouš­tějí. Za chvíli však poznáte, že jde jen o to, že si neví zatím rady s tímto bodem závazku. Dovídáme se, že se jim nedaří účast na školení. Bylo prý nezajímavé, málo přitažlivé. Propa­­gandista prý přednášel látku, kterou již dávno znají ze školy. Nedaří se jim také společně chodit na některé kulturní podniky. »U nás žen je to těžší. Takový ko­lektiv má často více překážek než ko­lektiv mužů. Jedna má starosti doma, druhá dojíždí...« S podobnými potížemi jsme se se­tkali i v dalších závodech. Ukazuje se, že stranické a odborové organiza­ce musí více a konkrétněji pomáhat soutěžícím kolektivům, poradit jim při sestavování závazků tak, aby nebyly formální a kolektiv je mohl plnit. Elánem mladých V cechu lehké mechaniky ZKL Lí­šeň rozhýbali soutěž mladí. Po poradě s vedením cechu, odborovou organiza­cí i s mistrem zavedlo si 55 mladých zaměstnanců malé denní výkazy. Zde zaznamenávali všechno to, co je zdržovalo: prostoje, špatný přísun materiálu, poruchy strojů atd. Zázna­my se zaplňovaly. Mladí dělníci si začali sami kontrolovat organizaci práce. A to pomohlo. Po poradě s mistrem odstranili nejdůležitější zá­vady. Výsledek na sebe nedal dlouho čekat. Zatímco měsíc před tím neplni­lo plán 55 mladých lidí, za měsíc, kdy začali soutěžit a pravidelně sle­dovat svou práci, dokázalo 50 mla­dých lidí splnit plán a zbylo jen 5 neplničů, ale ani ti nezůstali dlouho pozadu. To hlavní však teprve přišlo. Když to šlo u mladých, proč by to nešlo i jinde? Iniciativy mladých se cho­pila odborová organizace a dnes pra­cují novátorsky podle Seifertovy me­tody i na jiných ceších. Soutěží s mladými a soutěž pomáhala pliňt plán celému závodu. Soutěž není jen záležitostí kolektivu Kolektiv, kdyby byl v závodě-sebe­­lepší, vždycky se s nějakými potíže­mi setká, a nepomňže-li mu jeho od­borová nebo stranická organizace, těžko se sám z těchto potíži dostává. To se před časem ukázalo i ve slé­várně Juranových závodů na Plotní ulici v Brně. Soutěží zde dva kolek­tivy — slévačů a formířů. Zatím co slévači se před časem mohli pochlu­bit opravdu těmi nejlepšími výsledky, formíři již na tom byli hůř. A když si promluvíte s formíři Bohumilem, Hoškem, Ternicou i s dalšími, proč jim to nešlo, vyjmenovali by vám řadu příčin. Ale nezapomněli by říci také toto: stranická i odborová orga­nizace z nás pomohlý udělat soutě­žící kolektivy. Ale potom zapomněly, že se u nás soutěží. Tak se stalo, že druhý kolektiv měl některé horší podmínky pro svou práci a vážně za­ostal v soutěži. Dobré však nakonec je, že si tuto chybu stranická a od­borová organizace uvědomily a dnes se snaží kolektivu v práci pomáhat. Jen to bude cesta к tomu, aby i zde soutěžení přineslo ještě lepší vý­sledky. (-ÍM) NA ZIMNÍ REKREACI ROH VE VYSO­KÝCH TATRÄCH. — В. Trzická a E. Kubaská do sytosti využily sáňkářskou dráhu z Hrebienku do Starého Srno­­kovce. (Foto CTK — S. Petráš) Přijetí u ministra zahraničních věcí PRAHA 29. února (CTK) — V pon­dělí přijal ministr zahraničních věcí Václav David nového mimořádného a zplnomocněného velvyslance SSSR v Československu M. V. Zimjanina v souvislosti s odevzdáním jeho po­­věřovacích listin presidentu republi­ky. Návštěvě byl přítomen zástupce vedoucího diplomatického protokolu ministerstva zahraničních věcí O. Šicha. / nový pohled na mnoho věcí. Co dří- V rukou družstevníků nejsou zvláštností ani mikroskopy. Snímek je z labora­­ve odhadoval, nyní si může vysvětlit.« toří vysoké zemědělské školy V Sovětském svazu se snižují ceny Od 1. března se v Sovětském sva­zu snižují státní maloobchodní ceny některého zboží hromadné spotřeby. Jsou mezi nimi fotoaparáty, elektric­ké šicí stroje, kožešiny, látky z pří­rodního a umělého hedvábí, radiopři­jímače, plnicí pera, žiletky, konzer­vy, kakao, káva, marmelády atd. Ně­které druhy zboží se snižují až o 30 procent. Snížením cen obyvatelstvo SSSR ročně ušetří asi 2 a půl miliardy rublů. (CTK) * I Cs. POLÁRNÍK PRAUS TELEGRAFUJE Transport vyrazil do nitra Antarktidy 26. února vyrazil z Mirného do nitra Antarktidy transport tvořený třemi mohutnými pásovými tahači; každý vleče těžce naložené saně. Posádku tvoří 5 řidičů, radista a šturman. Úče­lem transportu je dopravit pohonné hmoty a mazadla do nitra Antarktidy jako součást příprav pro výzkumné pochody nitrem kontinentu v letní sezóně. Předpoklad |e, že transport dojde na stanici Komsomolskaja, 875 kilometrů od Mirného, v nadmořské výšce 3420 m. Tahače dopraví celkem 25 tun motorového paliva. Úkol je to velmi obtížný, neboť transport vyrazil v nepříznivém období, kdy pozdní letní počasí se zhoršuje a v nitru kon­tinentu značně klesají teploty. Transport je podporován letecky z Mirného. Na několika místech byla shozena zásoba pohonných hmot pro spotřebu cestou. V Mírném se uskuteč­ňují přípravy na přezimování, opravuji se domy, dělají se nouzové východy střechami pro případ zasypání sně­hem, dokončuji se venkovní práce po? třebné к provozu vědeckých tur. Během února byli všichij nové expedice podrobně léka šetřeni. Každý den pěknéha se využívá к letům ze stanice Я1 a Komsomolskaja. Zatím bylo dopra­veno na půl tuny potravin a vědecké­ho pomocného materiálu na přezimo­váni. opatřeni. Už teď je také čas zamys- + laHnnfnúrh 7om£H£lclrvrh Škola pro předsedy jednotných zemědělských družstev ŠEDESÁT PRAKTIKŮ HLEDÁ TEORII ♦ + + SniTÄoi6 předšed úSá)ZDdr ne -jedním slovem funkcionářů družstev. Polovina je z kraje Praha, u dalších jmen najdete označení obcí krajů České Budějovice, Plzeň nebo Ostí nad Labem, Hradec Králové a Libe­rec. Čtyřletá tradice vysloužila škole již dobrou pověst. Stravování a uby­tování na místě, psací potřeby a se­šity zdarma, žáci studují na stipen­dium. Hospodář tyto dobré skutečno­sti vyjádří účetnicky: roční výdaje na školu z prostředků KNV činí sko­ro milión korun. KAPITÁNI ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY Podívejme se především za žáky, kteří z praxe přesedlali ,na teorii. František Beránek vede JZD Ojezdec na rakovnickém okrese již sedm let. Se svou pětačtyřtcítkou se zařadil vě­kem mezi nejstarší žáky školy. Víte, čeho si nejvíce cení? »Člověk získá (Foto E. Uher) U nich doma mají dobré podmínky, — stejně jako mnohde jinde — pro sloučení tří družstev. »Tady se kaž­dá vědomost vedoucího pracovníka vyplatí dvakrát — dodává. — Mys­lím, že školení je dobrý vklad do budoucnosti. Čim větší družstva i spe­cializace výroby, tím větší odpověd­nost všech, kdo v zemědělství roz­hoduji.« Začněme z druhého konce, u těch nejmladších. Předseda jZD Krchleby Josef Lukavec teprve nedávno vymě­ní] kancelářskou židli na ONV za předsednictví družstva. »Zemědělská velkovýroba, to je jakási továrna na výrobu potravin s mnoha zařízeními a silami, které skloubí teprve dobrá organizace práce.« Svá slova hned doplňuje poukazem na význam prak­tických cvičení ve škole. Družstevníci si získanou teorii hned ověřují v pra­xi, na dobrých JZD nebo hospodář­stvích státních statků. Skupiny žáků zkoumají živočišnou výrobu, druzí se zavrtají do knih a záznamů, jiní sle­dují ostatní části hospodářství. Spo­lečné poznatky slouží к důkladnému rozboru hospodaření JZD. »Samozřej­mě, že se tyto zkušenosti hodí i pro práci v našem JZD« — připojuje J. Lukavec. NOVĚ ZNALOSTI VŠEM Zatím ve školních lavicích prožili družstevnici prvé pololetí. Prosti lidé z vesnice, rolníci i dělníci, se za­kousli s . vervou do vědy. Zmáhají překážky teorie, které nad nimi ještě na počátku roku — jak se zdálo — čněly do nebeské výše. Vládly tehdy poraženecké řeči: »Asi brzy zabalíme kufry.« Tohle už je minulost. Sami jsou nyní nejlepšími propagátory a obhájci školy. Pochybovačů zůstalo ovšem ještě na vesnicích dost. »Nedůvěra ke „školním“ lavicím pramení z toho, že ňěkteří myslí jen na dnešní den a dál nedohlédnou« — zamýšlí se předseda stranické organizace školy Zd. Křtil, předseda JZD Polní Vodě­­rady. A hned má návrh: »Družstvo by mělo věnovat vždy určitou částku nejen na rozvoj družstva, ale také hned na odborné školení svých čle­nů. V budoucnu se vyplatí, když vý­jimkou bude spíše družstevník, který nemá žádné školení.« Než však tyto názory na vesnici zdomácni, uteče trochu vody. Svědčí 0 tom i tato příhoda. Do školy při­šel brzy po zahájení dopis z jednoho JZD na Jihlavsku. »Vraťte nám před­sedu, bez něho to nepůjde.« Ze školy putoval dopis na stranickou organi­zaci i na okresní národní výbor. A pomoc se našla, dokonce v sou­sedním JZD. Spokojeno bylo družstvo 1 jeho předseda, který mohl nyní klidně studovat. Myslím, že právě na tomto mistě mohu vyřídit dík žáků jejich družstvům za to, že je vyslala do školy. I další zkušenost školy stojí za za­znamenání, Ze stranického výboru vzešel popud к doučovacím krouž­kům, lépe řečeno, kroužkům soudruž­­ské pomoci. Soudruzi, kteří lépe znají a chápou určitou látku, pomáhají ji zvládnout, ostatním. A jsou to záro­veň besedy, kde hovoří družstevníci o zkušenostech z [ZD, o nových po­znatcích ze školy i praktických cvi­čení. jakási škola ve škole, kde kaž­dý vstřebá něco dobrého pro sebe. V tomto družstevním učilišti nikdo nepropadne. Život sám nejlépe oceni míru nových vědomostí. LUMÍR HRUDKA ...... bo vedoucích skupin, zootechniků, H. S. Chrnščov na tiskové konferenci v Djakarta Každý svobodný národ přeje svoboda ostatním národům DJAKARTA 29. února (Od našeho zvláštního zpravodaje) — Předseda rady ministrů SSSR N. S. Chruščov se 29. února vrátil z Bogoru do Dja­­karty. V Djakartě se konala tisková konference, na které N. S. Chruščov přečetl prohlášení pro tisk a odpově­děl na otázky novinářů. Malý sál presidentského paláce se zcela zaplnil. Je zde na dvě stě indo­­néských i zahraničních novinářů, fo­tografů, kameramanů. Do široka ote­vřenými vysokými francouzskými okny zaléhá dovnitř šum všedního dne na djakartské ulici a s ním dusné tro­pické vedro. Krátce před čtvrtou hodinou vstu­puje soudruh Chruščov, doprovázen A. Gromykem, který tiskovou konfe­renci řídil a četl předložené otázky. S upřímným povděkem jsou přijata první slova N. S. Chruščova, návrh, aby kabáty byly odloženy. Nejprve bylo v indonéštině přečte­no úvodní prohlášení N. S. Chru­ščova. Od výsledku cesty Chruščova přes charakter pomoci socialistických ze­mí méně vyvinutým zemím, nadchá-i zející konferencí na nejvyšší úrovni, berlínskou otázku až po pomlouvač­­nou zprávu ze Západu o tom, že prý SSSR vybuduje na jižních .Molukách Svou základnu, takový byl rozsah dlouhé řady otázek, které byly Chru­­ščovovi dnes odpoledne v Djakartě předloženy. V jasných, tichým, ale pevným hla­sem pronášených odpovědích byly znovu shrnuty dalekosáhlé mírové návrhy a úsilí vlády SSSR, nezištný charakter jeho ‘rozsáhlé spolupráce s mladými nezávislými národy Asie, Afriky a Latinské Ameriky i, hluboké přesvědčení o nezbytnosti -a plod­nosti setkání vedoucích státníků svě­tových velmocí. Nemohl chybět ani známý humor Chruščovův. Večer uspořádal N. S. Chruščov banket na počest svého hostitele pre­sidenta Sukarna. V úterních ranních hodinách se hlavní město ostrovní země Djakarta rozloučí s hostem, kterého před dva­nácti dny přivítala tak radostně a nadšeně. Prohlášení N. S. Chruščova »Drazí přátelé! Pánovél Laskavé po­zvání presidenta a předsedy vlády \ Indonéské republiky Sukarna nám umožnilo navštívit některé oblasti vaší země a setkat se s vašimi lidmi. Za této návštěvy jsme měli důleži­té, otevřené a velmi užitečné besedy s naším drahým přítelem presidentem Sukarnem a dalšími státníky Indoné­­(Pokračování na str. 3.J Poselství Manolise Glezose všem lidem dobré vůle ATĚNY 29. února (ĎTKJ — Po­krokový řecký list »Avji« uveřejnil v neděli 28. února dopis Manolise Glezose, obsahující poselství všem lidem dobré vůle na celém světě. Manolis Glezos se zabývá zejména chystanou revizí rozsudku nad řecký­mi vlastenci před nejvyšším řeckým odvolacím soudem 12. března letoš­ního roku. Píše mj.: »Není snad ani zapotřebí hovořit o nespravedlnosti tohoto roz­sudku ... Pevně věřím, že nikdo, ba ani ti, jejichž úsudek je zatemněn ťp­­natismem, nemohou věřit tomu, že bychom já nebo moji druhové bylí špióny, že bychom se^ vůbec к něče­mu takovému propůjčili. Přes dvaapůl tisíce vlastenců, kteři se postavili se zbrani v ruce do prvních řad protifašistického odboje, boje proti Hitlerovi v letech 1941 až 1944, kteří byli průkopníky velkého hnutí řeckého národního odporu, je stále ještě vězněno. Stovky bojovníku hnutí národního od­poru, za demokracii, jsou již deset až patnáct let v koncentračních táborech bez jakýchkoli soudních rozsudků, jen pro podezření policie nebo jejích udava­čů. Tisíce dalších občanů jsou ve vy­hnanství, vydány na pospas zvůli poli­cejních ářadů, json zbaveny práce, všech prostředků к uhájeni své existence. Stov­ky tisíc řeckých občanů jsou pronásle­dovány, vyhazovány z práce, odsouzeny к tomu, aby nikdy nepoznaly štěstí. Naše ústave zajišťuje svobodu činnosti všem politickým stranám, všem veřej­ným organizacím, Jak tomu však je ve skutečnosti? Tak početná strana, jako je komunistická, je již třináct let posta­vena mimo zákon. Avšak pronásledování není vystavena jen ona sama, nýbrž i ostatní strany, které jsou zastoupeny v parlamentě, jednotná demokratická levicová strana (EDA), přední strana parlamentní opozice, je pronásledována nejukrutněji.« Manolis Glezos pak uvádí četné další důkazy nesmírné zvůle úřadáj a líčí těžké postavení země, o němí říká, že je »zejména důsledkem po­litiky studené války, diktované Řecku jeho západními spojenci«. Závěrem píše Glezos o aktivizaci protidemokratických sil v Řecku a obrací se к světové veřejnosti těmito slovy: »Jste si jistě vědomi závazků, které mají všichni, komu leži na srdci osud Řecka. Dovolte mi tedy, abych vás požádal nejen o podporu při jed­náni o zrušeni rozsudku, který nad námi byl vynesen, o to, abyste se za­sadili o zrušení smutně proslulého zákona 375 a všech zákonů z údobí občanské války, o obranu demokra­cie, jež je u nás všestranně porušo­vána a které hrozí, že bude vůbec pošlapána. Pevně věříme, že nás po­chopíte, 'protože, jé-li kdekoli na zemi ohrožena demokracie, je povin­ností všech svobodných lidí pozved­nout hlas na její obranu, vypovědět boí za jejf záchranu. já i moji soudruzi jsme nesmírné vděčni všem lidem v Kecku i na celélÉ světě za to, co pro nás učinili. Prosím^ nikoli za sebe, nýbrž za osud demokraej# v naší zemi, jež byla její kolébkou.« Celostátní aktivo perspektivách rozvoje národního hospodářství V pondělí 29. února se konal v Pra: ze aktiv vedoucích hospodářských a další členové sboru pověřenců, ná­městek presidenta ČSAV ak. V. Lauf­ ZASEDÁNÍ ONV HL. MĚSTA PRAHY Brigádníci vykonali práce za 55 miliónů Kčs V pondělí zasedal v nově vybudo­vané zasedací síni radnice Ústřední národní výbor hlavního města Prahy, aby zhodnotil výsledky plnění plánu rozvoje hospodářství, spravovaného národními výbory, a vytyčil další úkoly rozvoje města. Zasedání se též zúčast­nil náměstek předsedy vlády soudruh V. Kopecký a další hosté. Před jed­náním odevzdal primátor A. Svoboda 16 jednotlivcům a kolektivům Ceny ONV za vynikající práci v řadě oblasti našeho života. К hospodářským otázkám města po­tom hovořil náměstek primátora sou­druh Turnovský, který mj. oznámil, že už dnes je v Praze 40 bytových družstev s více než 6000 družstevníky Potom ukázal na úspěšnou činnost místního průmyslu, který plén služeb splnil na 101,1 °/o. Komunální podniky loni překročily plán služeb o 2,9 % a vytvořily tak dílo v celkové hodno- tě 665 miliónů Kčs. V perspektivách na letošní rok vedle výstavby škol, zdravotnických a sociálních zařízení, jednalo plénum ÚNV o nutném do­končeni a odevzdání 4467 bytů a za­hájení výstavby dalších 4114 byto­vých jednotek. Vysoce byla oceněna i iniciativa obyvatel při zvelebování hlavního města. Jen v loňském roce bylo brigádami odpracováno 4 900 000 hodin a vytvořeno dílo za 55 800 000 korun. V diskusi též vystoupil náměstek předsedy vlády soudruh V. Kopecký, který ujistil ONV, že strana a vláda poskytují Praze účinnou pomoc,, aby hlavní město co nejdříve splnilo vše­chny velké a mimořádné úkoly le­tošního jubilejního roku a dnů ÍI. ce-; lostátní spartakiády. Potom plénum schválilo na příští měsíce pracovní plány, rady a stálých komisí ÜNV. -n- Zasedání ÜNV hlavního města Prahy v nově vybudované síni v Nové pražské radnici. (Foto CTK — J. Rublič)

Next