Rudé Právo, říjen 1961 (XLII/273-303)

1961-10-01 / No. 273

NADŠENÁ MANIFESTACE DRUŽBY V PRAŽSKÉM SJEZDOVÉM PALÁCI Československo polské přátelství - pevný článek socialistického t ábora /Pokračování ze str. 1/ otázkou .míru a klidu v Evropě. To není v historii nic nového. Německý imperialismus i v minulosti nebezpeč­ně zasahoval do osudu evropských národů. Válečné požáry, které v po­sledních stoletích zmítaly Evropou, byly většinou vyvolány německou mi­­litaristickou prušáckou agresívností, jeho dravostí po nových územích, úsilím rozšířit vlastní moc na úkor druhých národů. Tak .tomu bylo v minulém století, tak tomu bylo v první i druhé svě­tové válce, kdy na porážce útočného německého imperialismu závisel ne­jen život a smrt dalších miliónů lidí, ale doslova příští existence mnoha evropských národů. A dnes je znovu nebezpečí západ-o­­německého militarismu a revanšismu evropskou a světovou otázkou. Znovu je takový stav, že na spoutání zápa­­doněmeckých válečníků záleží, zda svět bude žít v míru, anebo bude uvržen znovu do války. Toho jsme si plně vědomy my, země socialistického tábora. Avšak toho by si měly být ta­ké vědomy západní velmoci. Je prav­da, že dnes je v Německu jiná situace než v minulosti. Po staletí pěstovaná militaristická agresivita dostala zdr­cující úder pod Stalingradem a po­sléze v samém Berlíně. Pro němec­ký imperialismus je dnes nesporně těžší obnovit svou vojenskou moc ve své tehdejší síle. Avšak byla by chyba podcenit skuteč­nost a vývoj v dnešní Spolkově republi­ce, kde za pomoci západních velmocí ošívají staré agresivní válečnické tradice a v útočných vojenských plánech Zápa­du se stále kalkuluje se západním Ně­meckem. Západní Německo se vyvíjí ja­ko monopolistický, imperialistický a ml­­iitaristický stát, buduje svou armádu, kde počítá a připravuje se na atomové zbra­ně, je nejsilnější součástí útočného se­skupení NATO. V této části Německa se zase ozývají staré prušácké či hitlerov­ské a dnes adenauerovské požadavky, které mají ukojit rozpínavost německé­ho imperialismu. Znovu se vtlouká do hlav lidu — dětmi počínaje — posvátná úcta к »velikosti a nadřazenosti« Ně­mecka. Takový je vývoj v západním Ně­mecku. Zcela odlišně se vyvíjely po­měry v Německé demokratické repu­blice. NDR se dík uvědomělému po­stoji dělnické třídy vypořádala se sta­rými agpesívními, prušácko-fašistic­­kými živly, staví svůj život na socia­listických zásadách, na zásadách mí­ru, mírového budování a mírové spo­lupráce se všemi národy. (Potlesk.) Tím byl vytvořen v dějinách Německa první mírumilovný demokratický stát. Tento vývoj v NDR je naplněním tu­žeb německé dělnické třídy, němec­kých duchovních velikánů, vítězstvím socialistických myšlenek. Rozdílný vývoj v Německé demokratic­ké republice a v Německé spolkové re­publice vytvořil hlubokou propast mezi oběma částmi Německa. V jedné části zůstal zachován typický kapitalistický a výbojný monopolistický stát — Němec­ká spolková republika. Ve druhé části vznikl mírový socialistický stát — Ně­mecká demokratická republika, která je dnes platným členem socialistického spo­lečenství a mírového hnutí.' Taková je současná situace v Ně­mecku. Existují dva německé státy s naprosto rozdílným společenským zřízením. Tato skutečnost je rozhodu jící pro další vývoj německého pro blému. Nelze sloučit .socialismus a ka­pitalismus tím, že někdo spekuluje na vytvoření jednotného Německa na kapitalistickém základě, a pohltit Ně­meckou demokratickou republiku S tím, pokpd kdo tak spekuluje, ať se definitivně rozloučí. (Potlesk.) Dělníci, rolníci a inteligence v NDR nikdy nepřipustí návrat kapitalistic­kých poměrů My podporujeme vývoj socialismu v NDR, stojíme za ním a pokládáme za svou internacionální povinnost tomuto vývoji všemi pro­středky pomáhat. (Potlesk.) A kdyby chtěl někdo Německou de­mokratickou republiku napadnout, bude mít co dělat s celým socialistic­kým táborem. (Bouřlivý, dlouhotrva­jící potlesk.) Existence dvou německých států je skutečností, ať je to někomu milé nebo ne. (Potlesk.) Proto je také třeba uzavřít mírovou smlouvu s oběma německými státy a zároveň vytvořil ze západního Berlína svobodně, samostatné město, kte­ré bude žít svým vlastním životem. (Po tlesk.) Chtějí li západní Berlfůané žít kapitalistickým životem, pro nás ať si tak žijí. To není pro nás rozhodující. Ale my nechceme, aby pod ochranou okupačních jednotek západních velmoci byl západní Berlín nadále centrem špionáže, diverze, finančních podvodů a spekulací » ehre žoval tak Německou demokratickou re publiku I nás (Potlesk.) Chtěl bych fičí několik slov ke sia novisku západních velmoci, které ne­uznávají existenci Německá demokra­tické republiky a podmiňuji uzavřeni mírové smlouvy sjednocením Němec­ka. já však myslím, že když dáme pod drobnohled oficiální názor jednot­livých velmocí a oprostíme jej od všech falešných pocitů prestiže a mi­nulých závazků, můžeme říci, že řa­da vedoucích státníků na Západě vnitřně souhlasí s tím, že je třeba uzavřít mírovou smlouvu s oběma ně­meckými státy, protože to odpovídá objektivní situaci. Navenek hlásají své požadavky 0 sjednocení Německa, ale v skrytu jsou rádi, že existují dva německé státy. Ani pan Macmillan a jiní an­gličtí, francoúzští, belgičtí, holandští a řada amerických politiků sl ve sku­tečnosti nepřejí, aby bylo vytvořeno jednotné, politicky a ekonomicky sil­né Německo. Samozřejmě v jejich myšlení — kapitalistické Německo. Nechtějí je, protože se bojí jeho síly. Již dnes velmi silně pociťují jeho eko­nomickou sílu. Taková je pravda. Ne­měli by si tedy, jak se u nás říká, »lhát do kapsy«. Na druhé straně my — socialistické země, ale ani pracující lid Německé demokratické republiky nepřipustí, aby Německá spolková republika vnu­tila svůj kapitalistický pořádek Ně­mecké demokratické republice. Myslím, že i to je jasné politickým představi­telům západních velmocí. Proto při­stupte к reálnému řešení, podepište spolu s námi mírovou smlouvu s obě­ma německými státy. A jestliže je pro vás západní Berlín prestižní otázkou, kde vy, jak tvrdíte, nemůžete ustoupit, dohodněme se o zárukách pro západní Berlín, jak to jasně naznačil soudruh Chruščoy. To je přece přijatelné, ro­zumné á mírové řešení. Tlm víc nás zaráží, jak řešeni německé otázky chápou někteří představitelé zá­padních velmoci. Chtěl bych o tom uvést příklad. Velvyslanec Spojených států amerických v Praze pan Walls sl v minu­lých dnech vyžádal návštěvu na našem ministerstvu zahraničních věcí a prohlá­sil, že vláda Spojených států amerických se nezúčastní podepsání mírové smlouvy s Německem, neboť prý by to bylo no­vým Mnichovem. je skutečné s podivem, jak může před­stavitel západní velmoci naše přání de­finitivně zakončit válečný slav s Němec­kem, uzavřít diirovou smlouvu s oběma německými stáry, a tak vytvořit mfrové vztahy v Evropě srovnávat s Mnichovem, jak může srovnávat uzavřeni mírové smlouvy s Německem s hanebným činem západních' velmocí v roce 1938, které, vedeny svým protikomunistickým, proti­­sovětským postojem, uzavřely v Mnichově protisovětskou alianci s Hitlerem a obě­tovaly Československo německému impe­rialismu a fašismu a otevřely mu tak cestu к dalšímu potlačování národů. Uzavřením mírové smlouvy s Ně­meckem, tak jajs my ji chápeme, a co od ní očekáváme, chceme právě udě­lat definitivně tečku za politikou mni­chovanství a za Mnichovem. Chceme zajistit, aby mírová smlouva zname­nala do budoucna zastavení jakých­koliv imperialistických choutek zá­­padoněmeckých imperialistů vůči je­jich sousedům. (Potlesk.) Je těžko pochopitelné, jak může zástupce Spo­jených států americk-'ch převzít do své mluvy fakticky mluvu Brandta, starosty západního Berlina, který je známým revanšistou a právě oním představitelem snah, o nichž jsem vpředu hovořil. Zřejmě asi předsta­vitelé Spojených států amerických neznají mnichovanství tak, jak jame je prožívali my i jiné porobené náro­dy. Oni je znají, jak je vidět, z vý­kladu těch, kteří toto mnichovanství uplatňovali vůči nám krvavým tero­rem, potlačováním národní svobody a kultury Dnes ovšem tito lidé jako tehdejší vysocí Hitlerovi a dnes Ade­­nauerovi důstojníci v různých štábech NATO slouží jako dobří Spolupracov­níci zájmům Spojených států aiperic­­kých.. Je vidět, že tato spolupráce má velký vliv i na oficiální názory před­stavitelů západních velmoci. Je také zcela absurdní, když na Zá­padě haraš! zbraněmi. Vyhrožují, ze silují posádky v západním Berlině a ve dne v noci dělají neustále vojen­ská a jiná opatření. Mezi jiným, sou­druzi a soudružky, vojenští atašé 1 někteří jiní pracovníci západních­­kapitalistických států akreditovaní u nás teď pracují stále přes ěas, pro­tože pročesávají republiku křížem krážem a hledají sovětská vojska a raketové základny, jestli mají stano­vený nějaký plán, tak ho vysoko pře­kračují. Pomalu ani nespi. Situace je taková, že ho z jednoho místa vy­hodíme a on vleze jinam. Jak se tíká, my ho vyhodíme dveřmi a on leze oknem. Ted jsme museli jednoho ta­kového pána vykázat z USSR. | Po­tlesk.) Tálo opatřen! ospravedlňuji tím, že prý Sovětský svaz ohrožuje západní svěl. již několikrát zdůraznil soudruh Cbruščov i v oficiálních prohlášeních Sovětského svazu, že Sovětský svaz nechco válku, že v žádném případě první nezvedne zbraň a že všechna vojenská opatřeni provádí jen na svou obranu. Podobně také my děláme obranná opatřeni, abychom byli připraveni odpovédět nepříteli zničujícím áderem. V této situaci měli by mil západní poli tikové chladnější hlavy a rozumně uva žovat, jaké kroky podnikají. My jsme pro přátelskou spolupráci mezi národy, pro mírové řešení všech sporných otá­zek cestou jednání. My podporujeme boj všech národů, které dnes ještě úpí pod patou impe­rialismu a kolonialismu, za jejich osvobození. Pomáháme těm národům, které se osvobodily a budují nový ži­vot. Vycházíme z přesvědčení, že vše­chny národy jsou si rovny, že mají, právo na svobodu, vycházíme z pře­svědčení, že veliká většina lidstva svě­ta se dala na cestu pokroku a neexis­tuje dnes žádná síla, která by mohla tento vývoj zvrátit. (Potlesk.) Rok od roku pokrokové síly světa rostou a síly reakce a útlaku Jsou oslabovány a my Jsme přesvědčeni, že tyto re­­akční síly vůli národů postupně ze světa nakonec zcela zmizí. Nastává éra dějin, kdy budou ze ži­vota lidstva vymýceny války a kdy se Dude socialismus a komunismus krok za krokem prosazovat do života dal­ších národů. Taková je logika dějin a jejich postup nelze obrátit. (Potlesk.) V rámci tohoto vývoje vidíme všechny otázky současnosti. Z toho vyplývají naše názory také na německou otázku i naše návrhy na její řešení v zájmu míru. Tuto cestu lidstva jasně naznač! XXII. sjezd Komunistické strany Sovětského sva­zu, který projedná a schválí návrh |ejího příštího programu. Naplňuje nás optimis­mem a dodává nám nových sil skuleč nost, že komunismus bude vybudován v So­větském svazu ještě za života naši dneš­ní generace. (Dlouhotrvající po tlesk.) To bezesporu podstatně ovlivní boj národů za socialismus a mír. Proto upřímně vítáme tento program a učiníme všechna, abychom podle nebo spolu s ná­rody Sovětského svazu a s národy ostat­ních socialistický-.л zemí rozvíjeli svou činnost ku prospěchu lidu našich zemi a celého socialistického tábora, ku prospě­chu míru. (Potlesk.) Soudruzi a soudružky, svým pevným postojem v současné mezinárodní situaci, svým úsilím na pracovní frontě Dodává všechen čes­koslovenský lid nové důkazy svého so­cialistického vlastenectví i svého in­ternacionalismu. Toto vysoké interna cionálni vědomí se odrazilo i v proje věch úcty a přátelství, kterých se dostalo našim polským hostům všude, kam zavítali. Svým vřelým přijetím Jste toto uvědomění prokázali i vy, zá­stupci pražského lidu. (Potlesk.) Všechny tyto projevy důvěry a lás­ky к našim hostům, к Polské sjedno­cené dělnické straně a lidu Polské lidové republiky, к sovětskému lidu a jeho komunistické straně, к naši ko­munistické straně, všechny ty důkazy odhodlání uhájit mír, jsou spontánním vyjádřením mínění a vň-ie všech na­šich pracujících. (Potlesk.) My, českoslovenští lidé, jsme drdi na to, že se nám podařilo skoncovat s nadvládou kapitalistické menšiny a svobodně si zvolit nový společenský řád. Vždyf r.ikdy ve svých dějinách náš lid neměl takovou Jistotu jako dnes. již nikdy o osudu Českosloven­ska a jeho lidu se nebude rozhodovat ve Washingtonu, Paříži, Londýně ne­bo v Mnichově. (Potlesk.) Již nikdy se nebude opakovat rok 1938, kdy náš lid, který chtěl se zbraní v ruce se bránit hitlerovským agresorům, byl kapitalistickými velmccemi prodán. Dnes dělníci, rolníci, všichni pracu­jící tyto zbraně mají ve svých rukách, aby svou vlast, bude-Ii ohrožena, uhájili. (Dlouhotrvající potlesk.) Naše jistota vyplývá ; toho, že |ako socialistická země máme pevné spojen­ce v Sovětském svazu, v Polské lidové republice, ve všech socialistických ze­mích. (Potlesk.) Naše - spojenectví, přátelství a spolupráce jsou zataženy na vzájemné úctě a důvěře, na společných zájmech, názorech a citech, na zása­dách protetářského internacionalismu. Naše přátelstv‘ a jednota jsou založeny také na obranném společenství, které je vyjádřeno ve Varšavské smlouvě. Dovolte mi, soudruzi a soudružky, abych vaším jménem poděkoval soudru­hu Gomuikovi, soudruhu Cyrankiewiczo­­vi a dalším členům delegace, všem na­šim milým hostům za přátelskou a úspěšnou návštěvu u nás a popřál jim mnoho zdrav! a nových úspěchů v prá­ci pro rozvoj a blaho lidu Polské lidové republiky, prn socialismus a mir. (Dlouhotrvající, bouřli­vý potlesk.) Přejeme polskému lidu, aby dubý­­val nových pracovních úspěchů v roz­voji své země, v budováni socialistic­kého řádu. Af žije Polská sjednocená dělnická strana a její ústřední výbor 1 (Potlesk, ovace PSDS.) Ať žije Polská lidová republika a vláda Polské lidové republiky I (Bouř­livý potlesk.) Af žije polská dělnická třída a vše­chen pracují lid Polska I (Bouřlivý potlesk.) Af se rozvijí a upevňuje přátelství polského a’ československého ltdu 1 (Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk.; V pevném spojenectví a přátelství po boku Sovětského svazu do nových vítězství socialismu a komunismu, za mír 1 (Potlesk přechází v ovace a vo­lání: Af žije mír!) Drazí soudruzi a přátelé! Chci vám především tlumočit nej­vřelejší pozdravy a přání všeho nej­lepšího od polského lidu, naší strany a vlády Polské lidové republiky. (Po­tlesk. ) Jsme hluboce pohnuti neobyčejnou - srdečností, pohostinstvím a přátel- ' stvím, jaké nám projevuje bratrský lid Československa. Hluboce jsme pro­žívali přijetí, jaké nám připravili oby­vatelé Prahy, Ostravy, Brna a Košic a zemědělci na Moravě a na Sloven­sku. Spatřujeme v tomto přijetí naší stra­nické a vládní delegace lidem a ve­doucími orgány vaší země výraz na­šeho úsilí o nejtěsnějšl sblížení a pro­hloubení všestranné spolupráce mezi Polskem a Československem. (Po­tlesk.) Stejné přání, stejné city přátelství a solidarity provázely před rokem vaší stranickou a vládní delegací, vedenou soudruhem Novotným, během jejího pobytu v Polsku. Naše dobré sousedské vztahy, opí­rající se o trvalé spojenectví a stále širší všestrannou spolupráci a vzájem­nou pomoc, jsou dnes lepší a bližší než kdykoliv jindy v.minulosti. Přátelství našich národů se nezro­dilo dnes ani včera, avšak sahá svými tradicemi do minulosti tak daleko jako historie našich zemí. Velmi důvné cesty historického vývoje obou národů jsou svědectvím společných bojů za obranu svobody a nezávislosti proti společnému německému nepříteli a křižáckým Útokům. Toto přátelství a soli­daritu polského, českého a slovenského národa nikdy nedokázaly narušit spory podněcovaná reakčními vládnoucími tří­dami, vládami feudálů a potom vládami kapitalistů, které způsobily, že v letech 1938—1939 dopadl .na naše země úder hitlerovského fašismu. Vedoucí sily našich národů, především revoluční dělnická třída Polska a Česko­slovenska, vyvodily všechny závěry z his­torických zkušenosti o využívajíce vitěz­­stvf Sovětské armády nad hitlerovskými okupanty uchopily se moci, vytrhly obě naše země ze sféry vlivů imperialismu a zavedly je na cestu socialistického vý­voje. Tím byl vytvořen nejtrvalejšf základ našeho spojenectví a spolupráce ve všech oblastech života. Dnes jsou vyjádřeny naše společné historické osudy, naše společné zájmy, naše společné ideály a úsilí především v té skutečnosti, že obě naše země jsou součástí světového tábora socia­lismu a míru, jehož hlavni silou je první socialistický stát — náš společ­ný přítel a spojenec — veliký Sovět­ský svaz. (Potlesk.) Vedoucí síly obou zemi — naše bratrské strany — Polská sjednocená dělnická strana a Komunistická stra­na Československa, stejně se řídí mar­­xisticko-leninskou Ideologií, stejnými zásadami Internacionalismu a solida­rity všech socialistických zemí a stej­nými cíli za úspěšný rozvoj svých ná­rodů, za mír a socialismus. (Potlesk.) jednota a solidarita našich stran je nejpevnějši zárukou spojenectví, přá­telství a bratrské spolupráce našich vlád a našich národů. (Potlesk.) Drazí soudruzil Základem všestranné spolupráce mez! všemi socialistickými zeměmi jsou jejich vzájemné ekonomické vztahy. Cím hlou­běji a šířeji jsou spolu spjaty hospodář­ské organismy jednotlivých socialistic­kých zemí na základě oboustranných vý­hod, tím více se sbližují jejich národy, tím větším a konkrétním obsahem se na­plňuje jejich vzájemné přátslstvi, tím šířeji se rozvíjejí a silněji upevňuji vzta hy spolupráce mezi jejich zeměmi ve všech ostatních oblastech. Vždyf národní hospodářství tvoří a vyjadřuje základní obsah života národů. Dovolte tedy, soudruzi, abych se ve svém projevu, podobně |ako soudruh Novotný dotkl otázky polsko českoslo­venských vztahů, které se každým rokem rozšiřují a které máji před sehnu nejpříznivější perspektivy vývojz jak vzhledem ke státní hranici, která nás přímo spojuje, tak i vzhledem к objek­tivním možnostem a potřebě, aby se hos­podářské organismy obou našich zemi vzájemně doplňovaly. Hospodářské spolupráce mezi Polskem a Československem, která se začala roz­víjet krátce po jejich osvobozeni z hit­lerovské okupace, stále více se rozšiřo­vala tou měrou, jak vzrůstal výrobní po­tenciál, zvláště průmyslový, obou našich zemí. jak víte, naše země začaly soda-' lištičkou výstavbu v rozdílných pod­mínkách. Nehledě na to, že výrobní potenciál předválečného Českosloven­ska výrazně převyšoval výrobní poten­ciál předválečného Polska, které bylo zemi se slabě rozvinutým průmyslem, a také jeho zemědělství zůstávalo da­leko pozadu ve srovnáni s vaším ze­­mědělstvíirr — ještě válka a hitlerov­ská okupace těžce zničily naši zemi, usmrtily 6 miliónů jejích obyvatel; zmenšily o 38 procent náš skromný národní majetek na území, které ivq řilo poválečný polský stát; rovněž by­ly zpustošeny naše prastaré západní oblasti, které byly Polsku navráceny v důsledku války. V prvních pováleč ných letech jsme museli soustředit všechny naše sily i na to, abychom znovu vybudovali z trosek války naši zemi, města a naše hlavni město, prů­mysl, zemědělství, dopravu a celý hospodářský život. Předválečné úrov­ně průmyslové výroby jsme dosáhli teprve v roce 1947 a v zemědělství trval proces obnovy ještě déle. Socialistická industrializace, kterou jsme uskutečňovali v období uplynu­lých několika let, změnila tvářnost naší země. Během uplynulých 10 let jsme zvýšili naši průmyslovou výrobu téměř 3,5krát. Současně se. značně zvýšila Intenzita zemědělství: z kaž­dých 100 ha zemědělské půdy dosa hujeme nyní asi l,6krát vice výroby než za kapitalismu. Ze země převáž ně zemědělské a technicky zaostalé jsme se stali během několika let prů­myslovou zemí, v níž 62 procent oby­vatelstva se živí z práce mimo země­dělství. (Potlesk.) Průmyslový potenciál Polska je dnes témgř osmkrát vyšši než v roce 1938. V téže době rostl rovněž rychlým tem­pem výrobní potenciál Československa, které v mnoha smčrech již dosáhlo a v některých oblastech překročilo hospo­dářskou úroveň vysoce vyspělých kapi­talistických zemí západní Evropy Váš národní průmysl — strojírenský prů­mysl — v přepočtu na jednoho obyva tele vyrábi nyní jíž vice než Francie a téměř tolik co Velká Británie. Také Polsko výrazně zmenšilo vzdále­nost, děliči ho od ekonomické úrovně západoevropských zemí. Jestliže jsme vyráběli před válkou na jednoho oby­vatele sotva 15—20 procent průměrné průmyslové produkce čtyř zemí západní Evropy — Anglie, Francie, Německa a Itálie — pak tento ukazatel dosahuje nyní již výše 55—60 procenty Tvoříme dva samostatné suverénní stá­ty, dva státní, hospodářské organismy, které spolu přímo sousedi. Naše země jsou socialistickými státy, které mají společné zájmy, společné cíle, společ­nou vývojovou cestu, a proto také máji přímo obrovské možnosti těsné hospo­dářské, obchodní, výrobní a technické spolupráce. (Potlesk.) Naše hospodářské organismy se v mnoha směrech doplňují, což vy­tváří výjimečně příznivé podmínky pro stálý růst obchodní výměny, pro rozsáhlou specializaci a kooperaci při společném využíváni přírodního bohatství. Vysoce rozvinutý českoslo­venský průmysl, zpracovávající suro­viny, nachází v Polsku mnoho potřeb­ných surovin a polotovarů. Polské uhlí pokrývá značnou část potřeb československého hospodářství. Pol­ská ložiska ú Tarnobřehu, kde jsme nedávno společně zahájili těžbu, po­skytuji síru, potřebnou pro chemický průmýsl v Polsku a Československu. Podobně řešíme problém mědi, suro­­vihy, která je tak důležitá pro mo­derní průmysl. Polský průmysl a zemědělství jsou odběrateli značného množství výrob­ků zpracovatelských odvětví průmys­lu ČSSR, zvláště strojírenského pro­myslu. Dodávky strojů a průmyslo­vých zařízeni, automobilového parku, elektrických motorů, zemědělských strojů, různých výrobků těžkého prů­myslu a také výrobků spotřebolho průmyslu do Polska tvoří důležitou položku v československém vývozu zboží. Geografická poloha Polska a Čes­koslovenska je příznivá pro výměnu dopravních služeb. Spolupráce v léto oblasti se rozvíjí řadu let. Množství československého zboží překládané­ho v polských přístavech dosáhlo v roce 1960 váhy asi 2,5 miliónu tun. Naši spolupráci jsme začali po vál­ce obchodní výměnou, která podstat­ně tTrychlila rozvoj výrobních sil obou zemí. Během minulých pěti let naše obchodní obraty vzrostly o 55 procent a dosáhly v minulém roce asi 215 miliónů nových rublů. Naše hospodářské spolupráce se roz­viji také v oblastí technických zkuše­nosti a vědeckých poznatků. V této ob­lasti se stala nesmírně prospěšnou čin­nost Polsko-ěeskeslovenského výboru pro hospodářskou spolupráci, který dobře prospěl rozvoji našich hospodářských vztahů. V rámci činnosti tohoto výboru sl vzájemně poskytujeme s oboustran­ným užitkem pomoc ve vědeckém vý­zkumu, v projektováni konstrukci, zlep­šování technologie výrobnfch procesů, v mechanizaci a automatizaci produkce nových výrobků a Ve výchově kádrů V posledních letech jsme přešli к no­vým, vyšším farmám hospodářské spo­lupráce — ke společným investicím ,a společné expioataci přírodního bohatství 1 ke specializaci a kooperaci jednotli­vých průmyslových odvětvi. Dělba práce, opírající se o specia­lizaci v jednotlivých výrobcích a mezi průmyslovými odvětvími, přispívá ke snížení Investičních a výrobních ná­kladů a urychluje tempo rozvoje hos­podářství obou zemi. Rozdílná surovi­nová základna našich zemí a silně vzrůstající potřeba surovin a poloto­varů pro zpracovatelská odvětví prů­myslu Polska a Československa vytvá­řejí široké pole působnosti pro spo­lečné, neobyčejně plodné úsilí. Příkladem takových společných kro­ků je účast Československa na těžbě polské síry. Ověř, který nám ČSSR po­skytla hlavně ve formě vybaveni pro doly a podniky zpracovávající síru v Tarnobřehu, jsme již začali splácet v tomto roce dodávkami siry v množ­ství 30 tisíc tun. V roce 1965 dosáhnou dodávky pro Československo 120 tisíc tun. Je to pramen značných devizo­vých úspor pro obě naše země. jiným příkladem je účast Českoslo­venska na výstavbě našeho kameno uhelného průmyslu. Úvěr ve výši 250 miliónů rublů, rovněž ve formě strojů a zařízení, umožní zvětšit výrobní ka­pacitu našeho hornictví asi o milión tun ročně, a Československu tak za­bezpečí po uvedeni do provozu nových dolů a provozů zvýšené dodávky uhlí. V loinio roce byla podepsána »Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Polské lidové republiky o spolupráci při výstavbě měď­­ných dolů a závodů na výrobu mědi v Polská lidové renublice a o zabezpečeni dodávek médi, polotovarů a výrobků z mě­di pro ČSSR«, která je významná pro obě naše země. Over, který na základě léto dohody obdrži Polsko od Československa ve formě různých dodávek, mezi nimiž budou mít pro Polsko největší význam dodávky zařízeni nro továrnu na výrobu dusíkatých hnojiv, zabezpečí Českoslo­vensku — po uvedeni do provozu těchto dolů — dodávky mědi a výrobků z mědi v příslušné proporci к těžbě a zpracováni rudy. Ale měď, tak velmi potřebnou pro obě naše země, budeme dodávat z těchto dolů teprve v následující pětiletce. Inves­tiční cyklus je zde totiž dlouholetý a vy žaduje značné náklady. Aby však byla zabezpečena realizace dlouhodobých plá­nů rozvoje našich zemí. musíme se již dnes starat o surovinové a materiální zá­sobováni, které bude pro naše továrny po­třebné teprve za několik let nebo dokon­ce za řadu 1st. Společné investiční piány, zvlášť v ob­lasti exploatace surovinových ložisek, mají velký význam pro hospodářský roz­voj obou zemí a přinášejí velké výhody občma stranám. Naše hospodářské plány jsou nyní koordinovány jak na období nejbíiž­­ších let, tak i na období více le*. Plá­ny rozvoje Polska a Československa charakterizuje, velmi blízká dynami­ka růstu v období tohoto pětiletí: Spolu s rozvojem ekonomiky našich zemí vzrůstají vzájemné obraty zboží. Vysoký vzrůst našich vzájemných obratů charakterizuje rok 1961, v němž budou tyto obraty podle ny­nějšího hodnocení asi o 35 % vyšší než v roce 1960. Takový vzrůst nej­lépe svědčí o možnostech rozvoje naší vzájemné obchodní výměny i pro další léta. Naše země a všechny ělenské státy Rady vzájemné hospodářské pomoci, nemohou se již omezovat jen na pěti­leté hospodářské plány. Musi mít dlouholeté, perspektivní a vzájemně zkoordinované plány rozvoje své eko­nomiky. Takové plány jsou nezbyl.ié a pouze v jejich rámci, v rámci vzá­jemné koordinace, může každá země urychlit tempo svého vývoje, může racionálně vypracovávat své hospo­dářské plány na období pěti let a nej­lépe využívat existující zdroje a mož­nosti svého rozvoje. Mnoholeté perspektivní plány Pol­ska a Československa, vztahující se na období do roku 1980, byly v poslední době dohodnuty mezi oběma našimi zeměmi a zkoordinovány se všemi členskými zeměmi Rady vzájemné hospodářské pomoci. Vycházejí z to­ho, že polsko-československé obchod­ní obraty budou činit v roce 1970 asi 570 miliónů rublů a v roce 1980 se zvýší na 1300 miliónů, to znamená, že vzrostou více než šestkrát ve srov­nání s minulým rokem. (Potlesk.) Všechny smlouvy a dohady mezi Pol­skem a Československem, které byly v poslední době uzavřeny, dokazuji, že naše země vstupuji do nové, vyšší etapy vzájemné spolupráce a plánováni rozvoje svého výrobního potenciálu. (Potlesk.) Tule etapu budo charakterizoval stále těsnější koordinace našich plánů v oblastí výroby a investic a zavádění ve stále širší míře kooperace a specializace vý­roby v mnoha průmyslových odvětvích. Bude to vyžadovat širokého rozvoje a prohloubení vědeckotechnické spoluprá­ce, společných projekčních kancelář), stále těsnějšího spojeni ůsilf naších kon­struktérů, vědeckovýzkumných instituci atd. -Nutnost takové vzájemné, stále se rozvíjející spolupráce zdůvodňuje sám život, diktují ji objektivní podmínky obou našich zémí. V nynější době, kdy ve světě probíhá technická a techno­logická revoluce, kdy výrobní procesy jsou stále více mechanizovány a au­tomatizovány, pak takové země jako Polsko a Československo mohou se nejprospěšněji pro sebe podílet na té­to revoluci, dostihnout a předstihnout v této oblasti jiné země pouze tehdy, jestliže budou zavádět do svého vý­robního potenciálu ve stále širší míře mezinárodni socialistickou dělbu prá­ce, tj. specializaci a kooperaci výroby a koordinaci svých hospodářských plánů. Tou. měrou, jak se bude tento proces rozvíjet, budou vzrůstat vzá­jemné výhody pro obě naše země. (Dlouhotrvající potlesk.) Mezinárodni socialistická dělba prá­ce tvoří totiž'jeden z hlavních prame­nů rozvoje výrobních sil každé jed­notlivé socialistické země a všech socialistických zemí, které se na ní podílejí, urychluje a usnadňuje tech­nický pokrok, zvyšuje produktivitu práce, snižuje výrobní náklady a zvy­šuje jakost výroby v oblastech, kde je uskutečňována specializace, umožňuje dosáhnout vysoké efektivnosti inves­tičních nákladů a ekonomicky nejra­­cionálnější expioataci přírodního bo­hatství každé země, tvoří základní podmínku neustálého zvětšování ob­chodních obratů, zvláště mezi menší­mi zeměmi, zvyšuje rentabilitu jejích zahraničního obchodu a přináší mno­ho jiných výhod našim zemím a ná­rodům. (Potlesk.) Ačkoliv členské země Rady vzájemné hospodářské pomoci udělaly již nemálo v oblasti mezinárodní socialistické dělby práce a ačkoliv Pnlsko a Československa ve svých vztazích spolupráce postoupily v posledních letech velmi značně kupře­du, přece však se nacházíme, pokud jde o specializaci a kooperaci výroby a také o koordinaci našich Investičních plánů, teprve na začátku cesty Poměrně široký rozsah specializace a kooperace, zvláště ve strojírenském průmyslu, jsme stano­vili nyní při koordinaci dvacetiletých hospodářských plánů obou našich zemí. V rámci specializace výroby a kooperace ve strojírenském průmyslu předpokládá­me, že jednotlivé typy strojů a zařízeni bude vyrábět buď výlučně Polsko, nebo Československo. Kromě toho předpoklá­dáme široce rozvinutou specializaci ve výrobě elektrotechnických zařízení, sta­vebních a zemědělských strojů, chemic­kého zařízeni, slévárenského zařízeni, valivých ložisek a v jiných odvětvích výroby, čhceme také rozvinout kooperaci výroby unifikovaných zařízení a strojů, pro něž budou vyráběny určité uzly ve velkých sériích v Československu, jiné uzly pak v Polsku. Týká se to zvláště automobilů a traktorů. Celkově je to program spolupráce na delší období I na nejbližší léta, na dnešek a na zítřek, program, který má zabezpečit realizaci řady důleži­tých úkolů našich dlouhodobých plá­nů a plánů obou našich zemí na léta 1961—1965. Realizace těchto plánů vyžaduje ča­su, velkých přípravných prací a těsné vědeckotechnické spolupráce vašich a našich specialistů včetně vytvoření společných institucí a konstrukčně technologických kanceláří. Období pří­pravných prací je možno zkracovat ne­bo prodlužovat. Všechno závisí na li­dech, především na těch, kteří tuto práci vykonávají nebo jl budou vyko­návat. Není pochybnosti o tom, že sil­nou -pohnutkou к urychlení tempa všech přípravných prací je hluboké přesvědčení o nutnosti rozvíjet koope­raci výroby a upevňovat polsko-česko­­slovenskou spolupráci, vědomí velkých výhod, které vyplývají z tohoto zdroje pro obě strany a rovněž pro světovou socialistickou soustavu v jeho soutě­žení se světovou kapitalistickou sou­stavou. 'Tendence soběstačnosti, uza­vírání se v sobě. úzce ctižádostivé ohledy, nedůvěra a jiné podobné fak­tory, které stále ještě nebyly do konce vykořeněny, nemohou samozřejmě být příznivé pro rozvoj specializace a ko­operace výroby a brzdí přípravné prá­ce v této oblastí, je povinností obou našich stran bojovat proti těmto pře­kážkám a odstraňovat je, což také účinně děláme. Naše strany, které vedou obě země к nové, vyšší ’tapě vzájemné hospodář­ské spolupráce, vyvíjejí činnost v nejhlub­ším zájmu svých národů. Obě naše strany a obě vlády doceňuji ve stejné míře roz­hodující význam hospodářských otázek pro příznivý rozvoj našich států, pro upevňování jednoty velkého socialistic­kého společenství náiodů, pro dosaženi konečného vítězství socialistického systé­mu nad systémem kapitalistickým za pod­mínek mírového soutěžení. (Potlesk.) Právě proto nejvíce pozornosti vě­nujeme v široké problematice naší spolupráce hospodářským otázkám. Vzrůstající ekonomická síla států socialistického tábora je současně mocným činitelem politickým, který upevňuje pozice socialismu ve světě. Právě tato skutečnost vyvolává’největ­­ší obavy imperialistických států. Vel­mi dobře vědí, že náš socialistický tá­bor, Sovětský svaz a všechny socialis­tické země, má největší zájem na uchování míru, že je jim cizí jakákoliv myšlenka na útočnou válku. Abychom mohli příznivě uskutečňovat naše hos­podářské plány, nepotřebujeme vál­ky, avšak mír. (Potlesk.) Musíme však zabezpečovat naše země a národy před útokem ze strany imperialismu. Náš nejdůležitější úkol, jak se uvádí v prohlášení porady 81 komunistických a dělnických stran, která se (konala v minulém roce v Moskvě, spočívá v tom, abychom společnými sílami so­cialistického tábora, mezinárodního komunistického hnutí a všetío pokro­kového a národně osvobozeneckého hnutí na světě nepřipustili narušení míru, rozpoutání nové světové války a abychom zajistili lidstvu trvalý mír. (Potlesk.) je to nejdůležitější a stále nejaktuál­nější úkol. Tváří v tvář mezinárodní­mu napětí, které vyvolaly západní mocnosti okolo německé otázky, musí­me zachovat bdělost a projevit ne­ochvějnou vůli к zajištění bezpečností našich zemí a míru v Evropě. Řídíme se pocitem odpovědnosti za osudy míru a nejživotnějších zájmů na­šich národů, a proto nechceme a ne­můžeme déle trpět, že dosud nebyla uzavřena mírová smlouva s Němec­kem a že situace v Evropě, která je způsobena touto příčinou, stává se stá­le nebezpečnější pro mír. Nechceme a nemůžeme se smířit s po­litikou vlády NSR a s politikou západ­ních mocnosti v otázce Německa, která je plna nebezpečí pro světový mír. V této situaci socialistické státy v zájmu svých národů a v zájmu celé Evropy a světa včetně zájmu německého národa byly donuceny a uznaly za nutné dát na po­řad dne otázku uzavření mírové smlouvy s oběma existujícími německými státy ještě v tomto roce a přeměny západního Berlína ve svobodné město. (Potlesk.) Dali jsme tyto otázky na pořad dne nejen proto, že již řadu let bezvýsledně čekají na své vyřešení. Předložili jsme je především s úmyslem, abychom zabránili takovému vývoji události, které by mohly vrhnout svět do propasti nukleární války, abychom odvrátili Německou spolkovou republiku a její atlantické spojence z ces­ty, která je zhoubná pro mír, abychom normalizovali a stabilizovali situaci v srdci Evropy, aby na všech mapách světa byla hranice Německa stanovená v Postnpími, abychom podťali kořeny revanšismu a myšlenkám na odvetu v zá­padním Německu a likvidovali ohnisko studené války, které z nich vyplývá, a aby Německá demokratická republika mohla plně využíval svých suverénních práv, aby byly zlikvidovány pozůstatky války, zrušen okupační režim v západním Ber­líně a západní Berlín přeměněn ve svo­bodné demilitarizovaná město. (Bouřli­vý potlesk.) Západní státy během celého pová­lečného období odmítaly všechny naše mírové a realistické návrhy, odmítly sovětský návrh smlouvy z roku 1952, bez diskuse odmítly polský návrh na vytvoření bezatomového pásma ve střední Evropě a rovněž nyní se dosud stavějí proti uzavření mírové smlouvy s Německem a vyřešení problému zá­padního Berlina. Základem tohoto po­stoje je stará, otřepaná a pro ně ne­bezpečná politika antíkomunismu. Skutečnost, že nebyla normalizová­na situace ve střední Evropě v důsled­ku toho, že dosud nebyla' uzavřena mírová smlouva s Německem, je právě v linii antikomunistické politiky zá­padních mocností Stavějí se proti uza­vření mírové smlouvy, avšak v pod­­(Pokračování na str. 3.) 2 »__JRJTJ П P. PRÄ V_0 V neděli 1. října 1SC1 Projev soudruha WLADYSLAWA Na manifestaci čs.-polského přátelství. — Pohled na čestnou tribunu. . (Foto CTK) Starobylým způsobem, chlebem a solí, přivítali družstevníci »JZD 9. května• ve Velešovicích v okrese Vyškov polskou stranickou a vládní delegaci.

Next