Rudé Právo, říjen 1961 (XLII/273-303)
1961-10-01 / No. 273
NADŠENÁ MANIFESTACE DRUŽBY V PRAŽSKÉM SJEZDOVÉM PALÁCI Československo polské přátelství - pevný článek socialistického t ábora /Pokračování ze str. 1/ otázkou .míru a klidu v Evropě. To není v historii nic nového. Německý imperialismus i v minulosti nebezpečně zasahoval do osudu evropských národů. Válečné požáry, které v posledních stoletích zmítaly Evropou, byly většinou vyvolány německou militaristickou prušáckou agresívností, jeho dravostí po nových územích, úsilím rozšířit vlastní moc na úkor druhých národů. Tak .tomu bylo v minulém století, tak tomu bylo v první i druhé světové válce, kdy na porážce útočného německého imperialismu závisel nejen život a smrt dalších miliónů lidí, ale doslova příští existence mnoha evropských národů. A dnes je znovu nebezpečí západ-oněmeckého militarismu a revanšismu evropskou a světovou otázkou. Znovu je takový stav, že na spoutání západoněmeckých válečníků záleží, zda svět bude žít v míru, anebo bude uvržen znovu do války. Toho jsme si plně vědomy my, země socialistického tábora. Avšak toho by si měly být také vědomy západní velmoci. Je pravda, že dnes je v Německu jiná situace než v minulosti. Po staletí pěstovaná militaristická agresivita dostala zdrcující úder pod Stalingradem a posléze v samém Berlíně. Pro německý imperialismus je dnes nesporně těžší obnovit svou vojenskou moc ve své tehdejší síle. Avšak byla by chyba podcenit skutečnost a vývoj v dnešní Spolkově republice, kde za pomoci západních velmocí ošívají staré agresivní válečnické tradice a v útočných vojenských plánech Západu se stále kalkuluje se západním Německem. Západní Německo se vyvíjí jako monopolistický, imperialistický a mliitaristický stát, buduje svou armádu, kde počítá a připravuje se na atomové zbraně, je nejsilnější součástí útočného seskupení NATO. V této části Německa se zase ozývají staré prušácké či hitlerovské a dnes adenauerovské požadavky, které mají ukojit rozpínavost německého imperialismu. Znovu se vtlouká do hlav lidu — dětmi počínaje — posvátná úcta к »velikosti a nadřazenosti« Německa. Takový je vývoj v západním Německu. Zcela odlišně se vyvíjely poměry v Německé demokratické republice. NDR se dík uvědomělému postoji dělnické třídy vypořádala se starými agpesívními, prušácko-fašistickými živly, staví svůj život na socialistických zásadách, na zásadách míru, mírového budování a mírové spolupráce se všemi národy. (Potlesk.) Tím byl vytvořen v dějinách Německa první mírumilovný demokratický stát. Tento vývoj v NDR je naplněním tužeb německé dělnické třídy, německých duchovních velikánů, vítězstvím socialistických myšlenek. Rozdílný vývoj v Německé demokratické republice a v Německé spolkové republice vytvořil hlubokou propast mezi oběma částmi Německa. V jedné části zůstal zachován typický kapitalistický a výbojný monopolistický stát — Německá spolková republika. Ve druhé části vznikl mírový socialistický stát — Německá demokratická republika, která je dnes platným členem socialistického společenství a mírového hnutí.' Taková je současná situace v Německu. Existují dva německé státy s naprosto rozdílným společenským zřízením. Tato skutečnost je rozhodu jící pro další vývoj německého pro blému. Nelze sloučit .socialismus a kapitalismus tím, že někdo spekuluje na vytvoření jednotného Německa na kapitalistickém základě, a pohltit Německou demokratickou republiku S tím, pokpd kdo tak spekuluje, ať se definitivně rozloučí. (Potlesk.) Dělníci, rolníci a inteligence v NDR nikdy nepřipustí návrat kapitalistických poměrů My podporujeme vývoj socialismu v NDR, stojíme za ním a pokládáme za svou internacionální povinnost tomuto vývoji všemi prostředky pomáhat. (Potlesk.) A kdyby chtěl někdo Německou demokratickou republiku napadnout, bude mít co dělat s celým socialistickým táborem. (Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk.) Existence dvou německých států je skutečností, ať je to někomu milé nebo ne. (Potlesk.) Proto je také třeba uzavřít mírovou smlouvu s oběma německými státy a zároveň vytvořil ze západního Berlína svobodně, samostatné město, které bude žít svým vlastním životem. (Po tlesk.) Chtějí li západní Berlfůané žít kapitalistickým životem, pro nás ať si tak žijí. To není pro nás rozhodující. Ale my nechceme, aby pod ochranou okupačních jednotek západních velmoci byl západní Berlín nadále centrem špionáže, diverze, finančních podvodů a spekulací » ehre žoval tak Německou demokratickou re publiku I nás (Potlesk.) Chtěl bych fičí několik slov ke sia novisku západních velmoci, které neuznávají existenci Německá demokratické republiky a podmiňuji uzavřeni mírové smlouvy sjednocením Německa. já však myslím, že když dáme pod drobnohled oficiální názor jednotlivých velmocí a oprostíme jej od všech falešných pocitů prestiže a minulých závazků, můžeme říci, že řada vedoucích státníků na Západě vnitřně souhlasí s tím, že je třeba uzavřít mírovou smlouvu s oběma německými státy, protože to odpovídá objektivní situaci. Navenek hlásají své požadavky 0 sjednocení Německa, ale v skrytu jsou rádi, že existují dva německé státy. Ani pan Macmillan a jiní angličtí, francoúzští, belgičtí, holandští a řada amerických politiků sl ve skutečnosti nepřejí, aby bylo vytvořeno jednotné, politicky a ekonomicky silné Německo. Samozřejmě v jejich myšlení — kapitalistické Německo. Nechtějí je, protože se bojí jeho síly. Již dnes velmi silně pociťují jeho ekonomickou sílu. Taková je pravda. Neměli by si tedy, jak se u nás říká, »lhát do kapsy«. Na druhé straně my — socialistické země, ale ani pracující lid Německé demokratické republiky nepřipustí, aby Německá spolková republika vnutila svůj kapitalistický pořádek Německé demokratické republice. Myslím, že i to je jasné politickým představitelům západních velmocí. Proto přistupte к reálnému řešení, podepište spolu s námi mírovou smlouvu s oběma německými státy. A jestliže je pro vás západní Berlín prestižní otázkou, kde vy, jak tvrdíte, nemůžete ustoupit, dohodněme se o zárukách pro západní Berlín, jak to jasně naznačil soudruh Chruščoy. To je přece přijatelné, rozumné á mírové řešení. Tlm víc nás zaráží, jak řešeni německé otázky chápou někteří představitelé západních velmoci. Chtěl bych o tom uvést příklad. Velvyslanec Spojených států amerických v Praze pan Walls sl v minulých dnech vyžádal návštěvu na našem ministerstvu zahraničních věcí a prohlásil, že vláda Spojených států amerických se nezúčastní podepsání mírové smlouvy s Německem, neboť prý by to bylo novým Mnichovem. je skutečné s podivem, jak může představitel západní velmoci naše přání definitivně zakončit válečný slav s Německem, uzavřít diirovou smlouvu s oběma německými stáry, a tak vytvořit mfrové vztahy v Evropě srovnávat s Mnichovem, jak může srovnávat uzavřeni mírové smlouvy s Německem s hanebným činem západních' velmocí v roce 1938, které, vedeny svým protikomunistickým, protisovětským postojem, uzavřely v Mnichově protisovětskou alianci s Hitlerem a obětovaly Československo německému imperialismu a fašismu a otevřely mu tak cestu к dalšímu potlačování národů. Uzavřením mírové smlouvy s Německem, tak jajs my ji chápeme, a co od ní očekáváme, chceme právě udělat definitivně tečku za politikou mnichovanství a za Mnichovem. Chceme zajistit, aby mírová smlouva znamenala do budoucna zastavení jakýchkoliv imperialistických choutek západoněmeckých imperialistů vůči jejich sousedům. (Potlesk.) Je těžko pochopitelné, jak může zástupce Spojených států americk-'ch převzít do své mluvy fakticky mluvu Brandta, starosty západního Berlina, který je známým revanšistou a právě oním představitelem snah, o nichž jsem vpředu hovořil. Zřejmě asi představitelé Spojených států amerických neznají mnichovanství tak, jak jame je prožívali my i jiné porobené národy. Oni je znají, jak je vidět, z výkladu těch, kteří toto mnichovanství uplatňovali vůči nám krvavým terorem, potlačováním národní svobody a kultury Dnes ovšem tito lidé jako tehdejší vysocí Hitlerovi a dnes Adenauerovi důstojníci v různých štábech NATO slouží jako dobří Spolupracovníci zájmům Spojených států aiperických.. Je vidět, že tato spolupráce má velký vliv i na oficiální názory představitelů západních velmoci. Je také zcela absurdní, když na Západě haraš! zbraněmi. Vyhrožují, ze silují posádky v západním Berlině a ve dne v noci dělají neustále vojenská a jiná opatření. Mezi jiným, soudruzi a soudružky, vojenští atašé 1 někteří jiní pracovníci západníchkapitalistických států akreditovaní u nás teď pracují stále přes ěas, protože pročesávají republiku křížem krážem a hledají sovětská vojska a raketové základny, jestli mají stanovený nějaký plán, tak ho vysoko překračují. Pomalu ani nespi. Situace je taková, že ho z jednoho místa vyhodíme a on vleze jinam. Jak se tíká, my ho vyhodíme dveřmi a on leze oknem. Ted jsme museli jednoho takového pána vykázat z USSR. | Potlesk.) Tálo opatřen! ospravedlňuji tím, že prý Sovětský svaz ohrožuje západní svěl. již několikrát zdůraznil soudruh Cbruščov i v oficiálních prohlášeních Sovětského svazu, že Sovětský svaz nechco válku, že v žádném případě první nezvedne zbraň a že všechna vojenská opatřeni provádí jen na svou obranu. Podobně také my děláme obranná opatřeni, abychom byli připraveni odpovédět nepříteli zničujícím áderem. V této situaci měli by mil západní poli tikové chladnější hlavy a rozumně uva žovat, jaké kroky podnikají. My jsme pro přátelskou spolupráci mezi národy, pro mírové řešení všech sporných otázek cestou jednání. My podporujeme boj všech národů, které dnes ještě úpí pod patou imperialismu a kolonialismu, za jejich osvobození. Pomáháme těm národům, které se osvobodily a budují nový život. Vycházíme z přesvědčení, že všechny národy jsou si rovny, že mají, právo na svobodu, vycházíme z přesvědčení, že veliká většina lidstva světa se dala na cestu pokroku a neexistuje dnes žádná síla, která by mohla tento vývoj zvrátit. (Potlesk.) Rok od roku pokrokové síly světa rostou a síly reakce a útlaku Jsou oslabovány a my Jsme přesvědčeni, že tyto reakční síly vůli národů postupně ze světa nakonec zcela zmizí. Nastává éra dějin, kdy budou ze života lidstva vymýceny války a kdy se Dude socialismus a komunismus krok za krokem prosazovat do života dalších národů. Taková je logika dějin a jejich postup nelze obrátit. (Potlesk.) V rámci tohoto vývoje vidíme všechny otázky současnosti. Z toho vyplývají naše názory také na německou otázku i naše návrhy na její řešení v zájmu míru. Tuto cestu lidstva jasně naznač! XXII. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu, který projedná a schválí návrh |ejího příštího programu. Naplňuje nás optimismem a dodává nám nových sil skuleč nost, že komunismus bude vybudován v Sovětském svazu ještě za života naši dnešní generace. (Dlouhotrvající po tlesk.) To bezesporu podstatně ovlivní boj národů za socialismus a mír. Proto upřímně vítáme tento program a učiníme všechna, abychom podle nebo spolu s národy Sovětského svazu a s národy ostatních socialistický-.л zemí rozvíjeli svou činnost ku prospěchu lidu našich zemi a celého socialistického tábora, ku prospěchu míru. (Potlesk.) Soudruzi a soudružky, svým pevným postojem v současné mezinárodní situaci, svým úsilím na pracovní frontě Dodává všechen československý lid nové důkazy svého socialistického vlastenectví i svého internacionalismu. Toto vysoké interna cionálni vědomí se odrazilo i v proje věch úcty a přátelství, kterých se dostalo našim polským hostům všude, kam zavítali. Svým vřelým přijetím Jste toto uvědomění prokázali i vy, zástupci pražského lidu. (Potlesk.) Všechny tyto projevy důvěry a lásky к našim hostům, к Polské sjednocené dělnické straně a lidu Polské lidové republiky, к sovětskému lidu a jeho komunistické straně, к naši komunistické straně, všechny ty důkazy odhodlání uhájit mír, jsou spontánním vyjádřením mínění a vň-ie všech našich pracujících. (Potlesk.) My, českoslovenští lidé, jsme drdi na to, že se nám podařilo skoncovat s nadvládou kapitalistické menšiny a svobodně si zvolit nový společenský řád. Vždyf r.ikdy ve svých dějinách náš lid neměl takovou Jistotu jako dnes. již nikdy o osudu Československa a jeho lidu se nebude rozhodovat ve Washingtonu, Paříži, Londýně nebo v Mnichově. (Potlesk.) Již nikdy se nebude opakovat rok 1938, kdy náš lid, který chtěl se zbraní v ruce se bránit hitlerovským agresorům, byl kapitalistickými velmccemi prodán. Dnes dělníci, rolníci, všichni pracující tyto zbraně mají ve svých rukách, aby svou vlast, bude-Ii ohrožena, uhájili. (Dlouhotrvající potlesk.) Naše jistota vyplývá ; toho, že |ako socialistická země máme pevné spojence v Sovětském svazu, v Polské lidové republice, ve všech socialistických zemích. (Potlesk.) Naše - spojenectví, přátelství a spolupráce jsou zataženy na vzájemné úctě a důvěře, na společných zájmech, názorech a citech, na zásadách protetářského internacionalismu. Naše přátelstv‘ a jednota jsou založeny také na obranném společenství, které je vyjádřeno ve Varšavské smlouvě. Dovolte mi, soudruzi a soudružky, abych vaším jménem poděkoval soudruhu Gomuikovi, soudruhu Cyrankiewiczovi a dalším členům delegace, všem našim milým hostům za přátelskou a úspěšnou návštěvu u nás a popřál jim mnoho zdrav! a nových úspěchů v práci pro rozvoj a blaho lidu Polské lidové republiky, prn socialismus a mir. (Dlouhotrvající, bouřlivý potlesk.) Přejeme polskému lidu, aby dubýval nových pracovních úspěchů v rozvoji své země, v budováni socialistického řádu. Af žije Polská sjednocená dělnická strana a její ústřední výbor 1 (Potlesk, ovace PSDS.) Ať žije Polská lidová republika a vláda Polské lidové republiky I (Bouřlivý potlesk.) Af žije polská dělnická třída a všechen pracují lid Polska I (Bouřlivý potlesk.) Af se rozvijí a upevňuje přátelství polského a’ československého ltdu 1 (Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk.; V pevném spojenectví a přátelství po boku Sovětského svazu do nových vítězství socialismu a komunismu, za mír 1 (Potlesk přechází v ovace a volání: Af žije mír!) Drazí soudruzi a přátelé! Chci vám především tlumočit nejvřelejší pozdravy a přání všeho nejlepšího od polského lidu, naší strany a vlády Polské lidové republiky. (Potlesk. ) Jsme hluboce pohnuti neobyčejnou - srdečností, pohostinstvím a přátel- ' stvím, jaké nám projevuje bratrský lid Československa. Hluboce jsme prožívali přijetí, jaké nám připravili obyvatelé Prahy, Ostravy, Brna a Košic a zemědělci na Moravě a na Slovensku. Spatřujeme v tomto přijetí naší stranické a vládní delegace lidem a vedoucími orgány vaší země výraz našeho úsilí o nejtěsnějšl sblížení a prohloubení všestranné spolupráce mezi Polskem a Československem. (Potlesk.) Stejné přání, stejné city přátelství a solidarity provázely před rokem vaší stranickou a vládní delegací, vedenou soudruhem Novotným, během jejího pobytu v Polsku. Naše dobré sousedské vztahy, opírající se o trvalé spojenectví a stále širší všestrannou spolupráci a vzájemnou pomoc, jsou dnes lepší a bližší než kdykoliv jindy v.minulosti. Přátelství našich národů se nezrodilo dnes ani včera, avšak sahá svými tradicemi do minulosti tak daleko jako historie našich zemí. Velmi důvné cesty historického vývoje obou národů jsou svědectvím společných bojů za obranu svobody a nezávislosti proti společnému německému nepříteli a křižáckým Útokům. Toto přátelství a solidaritu polského, českého a slovenského národa nikdy nedokázaly narušit spory podněcovaná reakčními vládnoucími třídami, vládami feudálů a potom vládami kapitalistů, které způsobily, že v letech 1938—1939 dopadl .na naše země úder hitlerovského fašismu. Vedoucí sily našich národů, především revoluční dělnická třída Polska a Československa, vyvodily všechny závěry z historických zkušenosti o využívajíce vitězstvf Sovětské armády nad hitlerovskými okupanty uchopily se moci, vytrhly obě naše země ze sféry vlivů imperialismu a zavedly je na cestu socialistického vývoje. Tím byl vytvořen nejtrvalejšf základ našeho spojenectví a spolupráce ve všech oblastech života. Dnes jsou vyjádřeny naše společné historické osudy, naše společné zájmy, naše společné ideály a úsilí především v té skutečnosti, že obě naše země jsou součástí světového tábora socialismu a míru, jehož hlavni silou je první socialistický stát — náš společný přítel a spojenec — veliký Sovětský svaz. (Potlesk.) Vedoucí síly obou zemi — naše bratrské strany — Polská sjednocená dělnická strana a Komunistická strana Československa, stejně se řídí marxisticko-leninskou Ideologií, stejnými zásadami Internacionalismu a solidarity všech socialistických zemí a stejnými cíli za úspěšný rozvoj svých národů, za mír a socialismus. (Potlesk.) jednota a solidarita našich stran je nejpevnějši zárukou spojenectví, přátelství a bratrské spolupráce našich vlád a našich národů. (Potlesk.) Drazí soudruzil Základem všestranné spolupráce mez! všemi socialistickými zeměmi jsou jejich vzájemné ekonomické vztahy. Cím hlouběji a šířeji jsou spolu spjaty hospodářské organismy jednotlivých socialistických zemí na základě oboustranných výhod, tím více se sbližují jejich národy, tím větším a konkrétním obsahem se naplňuje jejich vzájemné přátslstvi, tím šířeji se rozvíjejí a silněji upevňuji vzta hy spolupráce mezi jejich zeměmi ve všech ostatních oblastech. Vždyf národní hospodářství tvoří a vyjadřuje základní obsah života národů. Dovolte tedy, soudruzi, abych se ve svém projevu, podobně |ako soudruh Novotný dotkl otázky polsko československých vztahů, které se každým rokem rozšiřují a které máji před sehnu nejpříznivější perspektivy vývojz jak vzhledem ke státní hranici, která nás přímo spojuje, tak i vzhledem к objektivním možnostem a potřebě, aby se hospodářské organismy obou našich zemi vzájemně doplňovaly. Hospodářské spolupráce mezi Polskem a Československem, která se začala rozvíjet krátce po jejich osvobozeni z hitlerovské okupace, stále více se rozšiřovala tou měrou, jak vzrůstal výrobní potenciál, zvláště průmyslový, obou našich zemí. jak víte, naše země začaly soda-' lištičkou výstavbu v rozdílných podmínkách. Nehledě na to, že výrobní potenciál předválečného Československa výrazně převyšoval výrobní potenciál předválečného Polska, které bylo zemi se slabě rozvinutým průmyslem, a také jeho zemědělství zůstávalo daleko pozadu ve srovnáni s vaším zemědělstvíirr — ještě válka a hitlerovská okupace těžce zničily naši zemi, usmrtily 6 miliónů jejích obyvatel; zmenšily o 38 procent náš skromný národní majetek na území, které ivq řilo poválečný polský stát; rovněž byly zpustošeny naše prastaré západní oblasti, které byly Polsku navráceny v důsledku války. V prvních pováleč ných letech jsme museli soustředit všechny naše sily i na to, abychom znovu vybudovali z trosek války naši zemi, města a naše hlavni město, průmysl, zemědělství, dopravu a celý hospodářský život. Předválečné úrovně průmyslové výroby jsme dosáhli teprve v roce 1947 a v zemědělství trval proces obnovy ještě déle. Socialistická industrializace, kterou jsme uskutečňovali v období uplynulých několika let, změnila tvářnost naší země. Během uplynulých 10 let jsme zvýšili naši průmyslovou výrobu téměř 3,5krát. Současně se. značně zvýšila Intenzita zemědělství: z každých 100 ha zemědělské půdy dosa hujeme nyní asi l,6krát vice výroby než za kapitalismu. Ze země převáž ně zemědělské a technicky zaostalé jsme se stali během několika let průmyslovou zemí, v níž 62 procent obyvatelstva se živí z práce mimo zemědělství. (Potlesk.) Průmyslový potenciál Polska je dnes témgř osmkrát vyšši než v roce 1938. V téže době rostl rovněž rychlým tempem výrobní potenciál Československa, které v mnoha smčrech již dosáhlo a v některých oblastech překročilo hospodářskou úroveň vysoce vyspělých kapitalistických zemí západní Evropy Váš národní průmysl — strojírenský průmysl — v přepočtu na jednoho obyva tele vyrábi nyní jíž vice než Francie a téměř tolik co Velká Británie. Také Polsko výrazně zmenšilo vzdálenost, děliči ho od ekonomické úrovně západoevropských zemí. Jestliže jsme vyráběli před válkou na jednoho obyvatele sotva 15—20 procent průměrné průmyslové produkce čtyř zemí západní Evropy — Anglie, Francie, Německa a Itálie — pak tento ukazatel dosahuje nyní již výše 55—60 procenty Tvoříme dva samostatné suverénní státy, dva státní, hospodářské organismy, které spolu přímo sousedi. Naše země jsou socialistickými státy, které mají společné zájmy, společné cíle, společnou vývojovou cestu, a proto také máji přímo obrovské možnosti těsné hospodářské, obchodní, výrobní a technické spolupráce. (Potlesk.) Naše hospodářské organismy se v mnoha směrech doplňují, což vytváří výjimečně příznivé podmínky pro stálý růst obchodní výměny, pro rozsáhlou specializaci a kooperaci při společném využíváni přírodního bohatství. Vysoce rozvinutý československý průmysl, zpracovávající suroviny, nachází v Polsku mnoho potřebných surovin a polotovarů. Polské uhlí pokrývá značnou část potřeb československého hospodářství. Polská ložiska ú Tarnobřehu, kde jsme nedávno společně zahájili těžbu, poskytuji síru, potřebnou pro chemický průmýsl v Polsku a Československu. Podobně řešíme problém mědi, surovihy, která je tak důležitá pro moderní průmysl. Polský průmysl a zemědělství jsou odběrateli značného množství výrobků zpracovatelských odvětví průmyslu ČSSR, zvláště strojírenského promyslu. Dodávky strojů a průmyslových zařízeni, automobilového parku, elektrických motorů, zemědělských strojů, různých výrobků těžkého průmyslu a také výrobků spotřebolho průmyslu do Polska tvoří důležitou položku v československém vývozu zboží. Geografická poloha Polska a Československa je příznivá pro výměnu dopravních služeb. Spolupráce v léto oblasti se rozvíjí řadu let. Množství československého zboží překládaného v polských přístavech dosáhlo v roce 1960 váhy asi 2,5 miliónu tun. Naši spolupráci jsme začali po válce obchodní výměnou, která podstatně tTrychlila rozvoj výrobních sil obou zemí. Během minulých pěti let naše obchodní obraty vzrostly o 55 procent a dosáhly v minulém roce asi 215 miliónů nových rublů. Naše hospodářské spolupráce se rozviji také v oblastí technických zkušenosti a vědeckých poznatků. V této oblasti se stala nesmírně prospěšnou činnost Polsko-ěeskeslovenského výboru pro hospodářskou spolupráci, který dobře prospěl rozvoji našich hospodářských vztahů. V rámci činnosti tohoto výboru sl vzájemně poskytujeme s oboustranným užitkem pomoc ve vědeckém výzkumu, v projektováni konstrukci, zlepšování technologie výrobnfch procesů, v mechanizaci a automatizaci produkce nových výrobků a Ve výchově kádrů V posledních letech jsme přešli к novým, vyšším farmám hospodářské spolupráce — ke společným investicím ,a společné expioataci přírodního bohatství 1 ke specializaci a kooperaci jednotlivých průmyslových odvětvi. Dělba práce, opírající se o specializaci v jednotlivých výrobcích a mezi průmyslovými odvětvími, přispívá ke snížení Investičních a výrobních nákladů a urychluje tempo rozvoje hospodářství obou zemi. Rozdílná surovinová základna našich zemí a silně vzrůstající potřeba surovin a polotovarů pro zpracovatelská odvětví průmyslu Polska a Československa vytvářejí široké pole působnosti pro společné, neobyčejně plodné úsilí. Příkladem takových společných kroků je účast Československa na těžbě polské síry. Ověř, který nám ČSSR poskytla hlavně ve formě vybaveni pro doly a podniky zpracovávající síru v Tarnobřehu, jsme již začali splácet v tomto roce dodávkami siry v množství 30 tisíc tun. V roce 1965 dosáhnou dodávky pro Československo 120 tisíc tun. Je to pramen značných devizových úspor pro obě naše země. jiným příkladem je účast Československa na výstavbě našeho kameno uhelného průmyslu. Úvěr ve výši 250 miliónů rublů, rovněž ve formě strojů a zařízení, umožní zvětšit výrobní kapacitu našeho hornictví asi o milión tun ročně, a Československu tak zabezpečí po uvedeni do provozu nových dolů a provozů zvýšené dodávky uhlí. V loinio roce byla podepsána »Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Polské lidové republiky o spolupráci při výstavbě měďných dolů a závodů na výrobu mědi v Polská lidové renublice a o zabezpečeni dodávek médi, polotovarů a výrobků z mědi pro ČSSR«, která je významná pro obě naše země. Over, který na základě léto dohody obdrži Polsko od Československa ve formě různých dodávek, mezi nimiž budou mít pro Polsko největší význam dodávky zařízeni nro továrnu na výrobu dusíkatých hnojiv, zabezpečí Československu — po uvedeni do provozu těchto dolů — dodávky mědi a výrobků z mědi v příslušné proporci к těžbě a zpracováni rudy. Ale měď, tak velmi potřebnou pro obě naše země, budeme dodávat z těchto dolů teprve v následující pětiletce. Investiční cyklus je zde totiž dlouholetý a vy žaduje značné náklady. Aby však byla zabezpečena realizace dlouhodobých plánů rozvoje našich zemí. musíme se již dnes starat o surovinové a materiální zásobováni, které bude pro naše továrny potřebné teprve za několik let nebo dokonce za řadu 1st. Společné investiční piány, zvlášť v oblasti exploatace surovinových ložisek, mají velký význam pro hospodářský rozvoj obou zemí a přinášejí velké výhody občma stranám. Naše hospodářské plány jsou nyní koordinovány jak na období nejbíižších let, tak i na období více le*. Plány rozvoje Polska a Československa charakterizuje, velmi blízká dynamika růstu v období tohoto pětiletí: Spolu s rozvojem ekonomiky našich zemí vzrůstají vzájemné obraty zboží. Vysoký vzrůst našich vzájemných obratů charakterizuje rok 1961, v němž budou tyto obraty podle nynějšího hodnocení asi o 35 % vyšší než v roce 1960. Takový vzrůst nejlépe svědčí o možnostech rozvoje naší vzájemné obchodní výměny i pro další léta. Naše země a všechny ělenské státy Rady vzájemné hospodářské pomoci, nemohou se již omezovat jen na pětileté hospodářské plány. Musi mít dlouholeté, perspektivní a vzájemně zkoordinované plány rozvoje své ekonomiky. Takové plány jsou nezbyl.ié a pouze v jejich rámci, v rámci vzájemné koordinace, může každá země urychlit tempo svého vývoje, může racionálně vypracovávat své hospodářské plány na období pěti let a nejlépe využívat existující zdroje a možnosti svého rozvoje. Mnoholeté perspektivní plány Polska a Československa, vztahující se na období do roku 1980, byly v poslední době dohodnuty mezi oběma našimi zeměmi a zkoordinovány se všemi členskými zeměmi Rady vzájemné hospodářské pomoci. Vycházejí z toho, že polsko-československé obchodní obraty budou činit v roce 1970 asi 570 miliónů rublů a v roce 1980 se zvýší na 1300 miliónů, to znamená, že vzrostou více než šestkrát ve srovnání s minulým rokem. (Potlesk.) Všechny smlouvy a dohady mezi Polskem a Československem, které byly v poslední době uzavřeny, dokazuji, že naše země vstupuji do nové, vyšší etapy vzájemné spolupráce a plánováni rozvoje svého výrobního potenciálu. (Potlesk.) Tule etapu budo charakterizoval stále těsnější koordinace našich plánů v oblastí výroby a investic a zavádění ve stále širší míře kooperace a specializace výroby v mnoha průmyslových odvětvích. Bude to vyžadovat širokého rozvoje a prohloubení vědeckotechnické spolupráce, společných projekčních kancelář), stále těsnějšího spojeni ůsilf naších konstruktérů, vědeckovýzkumných instituci atd. -Nutnost takové vzájemné, stále se rozvíjející spolupráce zdůvodňuje sám život, diktují ji objektivní podmínky obou našich zémí. V nynější době, kdy ve světě probíhá technická a technologická revoluce, kdy výrobní procesy jsou stále více mechanizovány a automatizovány, pak takové země jako Polsko a Československo mohou se nejprospěšněji pro sebe podílet na této revoluci, dostihnout a předstihnout v této oblasti jiné země pouze tehdy, jestliže budou zavádět do svého výrobního potenciálu ve stále širší míře mezinárodni socialistickou dělbu práce, tj. specializaci a kooperaci výroby a koordinaci svých hospodářských plánů. Tou. měrou, jak se bude tento proces rozvíjet, budou vzrůstat vzájemné výhody pro obě naše země. (Dlouhotrvající potlesk.) Mezinárodni socialistická dělba práce tvoří totiž'jeden z hlavních pramenů rozvoje výrobních sil každé jednotlivé socialistické země a všech socialistických zemí, které se na ní podílejí, urychluje a usnadňuje technický pokrok, zvyšuje produktivitu práce, snižuje výrobní náklady a zvyšuje jakost výroby v oblastech, kde je uskutečňována specializace, umožňuje dosáhnout vysoké efektivnosti investičních nákladů a ekonomicky nejracionálnější expioataci přírodního bohatství každé země, tvoří základní podmínku neustálého zvětšování obchodních obratů, zvláště mezi menšími zeměmi, zvyšuje rentabilitu jejích zahraničního obchodu a přináší mnoho jiných výhod našim zemím a národům. (Potlesk.) Ačkoliv členské země Rady vzájemné hospodářské pomoci udělaly již nemálo v oblasti mezinárodní socialistické dělby práce a ačkoliv Pnlsko a Československa ve svých vztazích spolupráce postoupily v posledních letech velmi značně kupředu, přece však se nacházíme, pokud jde o specializaci a kooperaci výroby a také o koordinaci našich Investičních plánů, teprve na začátku cesty Poměrně široký rozsah specializace a kooperace, zvláště ve strojírenském průmyslu, jsme stanovili nyní při koordinaci dvacetiletých hospodářských plánů obou našich zemí. V rámci specializace výroby a kooperace ve strojírenském průmyslu předpokládáme, že jednotlivé typy strojů a zařízeni bude vyrábět buď výlučně Polsko, nebo Československo. Kromě toho předpokládáme široce rozvinutou specializaci ve výrobě elektrotechnických zařízení, stavebních a zemědělských strojů, chemického zařízeni, slévárenského zařízeni, valivých ložisek a v jiných odvětvích výroby, čhceme také rozvinout kooperaci výroby unifikovaných zařízení a strojů, pro něž budou vyráběny určité uzly ve velkých sériích v Československu, jiné uzly pak v Polsku. Týká se to zvláště automobilů a traktorů. Celkově je to program spolupráce na delší období I na nejbližší léta, na dnešek a na zítřek, program, který má zabezpečit realizaci řady důležitých úkolů našich dlouhodobých plánů a plánů obou našich zemí na léta 1961—1965. Realizace těchto plánů vyžaduje času, velkých přípravných prací a těsné vědeckotechnické spolupráce vašich a našich specialistů včetně vytvoření společných institucí a konstrukčně technologických kanceláří. Období přípravných prací je možno zkracovat nebo prodlužovat. Všechno závisí na lidech, především na těch, kteří tuto práci vykonávají nebo jl budou vykonávat. Není pochybnosti o tom, že silnou -pohnutkou к urychlení tempa všech přípravných prací je hluboké přesvědčení o nutnosti rozvíjet kooperaci výroby a upevňovat polsko-československou spolupráci, vědomí velkých výhod, které vyplývají z tohoto zdroje pro obě strany a rovněž pro světovou socialistickou soustavu v jeho soutěžení se světovou kapitalistickou soustavou. 'Tendence soběstačnosti, uzavírání se v sobě. úzce ctižádostivé ohledy, nedůvěra a jiné podobné faktory, které stále ještě nebyly do konce vykořeněny, nemohou samozřejmě být příznivé pro rozvoj specializace a kooperace výroby a brzdí přípravné práce v této oblastí, je povinností obou našich stran bojovat proti těmto překážkám a odstraňovat je, což také účinně děláme. Naše strany, které vedou obě země к nové, vyšší ’tapě vzájemné hospodářské spolupráce, vyvíjejí činnost v nejhlubším zájmu svých národů. Obě naše strany a obě vlády doceňuji ve stejné míře rozhodující význam hospodářských otázek pro příznivý rozvoj našich států, pro upevňování jednoty velkého socialistického společenství náiodů, pro dosaženi konečného vítězství socialistického systému nad systémem kapitalistickým za podmínek mírového soutěžení. (Potlesk.) Právě proto nejvíce pozornosti věnujeme v široké problematice naší spolupráce hospodářským otázkám. Vzrůstající ekonomická síla států socialistického tábora je současně mocným činitelem politickým, který upevňuje pozice socialismu ve světě. Právě tato skutečnost vyvolává’největší obavy imperialistických států. Velmi dobře vědí, že náš socialistický tábor, Sovětský svaz a všechny socialistické země, má největší zájem na uchování míru, že je jim cizí jakákoliv myšlenka na útočnou válku. Abychom mohli příznivě uskutečňovat naše hospodářské plány, nepotřebujeme války, avšak mír. (Potlesk.) Musíme však zabezpečovat naše země a národy před útokem ze strany imperialismu. Náš nejdůležitější úkol, jak se uvádí v prohlášení porady 81 komunistických a dělnických stran, která se (konala v minulém roce v Moskvě, spočívá v tom, abychom společnými sílami socialistického tábora, mezinárodního komunistického hnutí a všetío pokrokového a národně osvobozeneckého hnutí na světě nepřipustili narušení míru, rozpoutání nové světové války a abychom zajistili lidstvu trvalý mír. (Potlesk.) je to nejdůležitější a stále nejaktuálnější úkol. Tváří v tvář mezinárodnímu napětí, které vyvolaly západní mocnosti okolo německé otázky, musíme zachovat bdělost a projevit neochvějnou vůli к zajištění bezpečností našich zemí a míru v Evropě. Řídíme se pocitem odpovědnosti za osudy míru a nejživotnějších zájmů našich národů, a proto nechceme a nemůžeme déle trpět, že dosud nebyla uzavřena mírová smlouva s Německem a že situace v Evropě, která je způsobena touto příčinou, stává se stále nebezpečnější pro mír. Nechceme a nemůžeme se smířit s politikou vlády NSR a s politikou západních mocnosti v otázce Německa, která je plna nebezpečí pro světový mír. V této situaci socialistické státy v zájmu svých národů a v zájmu celé Evropy a světa včetně zájmu německého národa byly donuceny a uznaly za nutné dát na pořad dne otázku uzavření mírové smlouvy s oběma existujícími německými státy ještě v tomto roce a přeměny západního Berlína ve svobodné město. (Potlesk.) Dali jsme tyto otázky na pořad dne nejen proto, že již řadu let bezvýsledně čekají na své vyřešení. Předložili jsme je především s úmyslem, abychom zabránili takovému vývoji události, které by mohly vrhnout svět do propasti nukleární války, abychom odvrátili Německou spolkovou republiku a její atlantické spojence z cesty, která je zhoubná pro mír, abychom normalizovali a stabilizovali situaci v srdci Evropy, aby na všech mapách světa byla hranice Německa stanovená v Postnpími, abychom podťali kořeny revanšismu a myšlenkám na odvetu v západním Německu a likvidovali ohnisko studené války, které z nich vyplývá, a aby Německá demokratická republika mohla plně využíval svých suverénních práv, aby byly zlikvidovány pozůstatky války, zrušen okupační režim v západním Berlíně a západní Berlín přeměněn ve svobodné demilitarizovaná město. (Bouřlivý potlesk.) Západní státy během celého poválečného období odmítaly všechny naše mírové a realistické návrhy, odmítly sovětský návrh smlouvy z roku 1952, bez diskuse odmítly polský návrh na vytvoření bezatomového pásma ve střední Evropě a rovněž nyní se dosud stavějí proti uzavření mírové smlouvy s Německem a vyřešení problému západního Berlina. Základem tohoto postoje je stará, otřepaná a pro ně nebezpečná politika antíkomunismu. Skutečnost, že nebyla normalizována situace ve střední Evropě v důsledku toho, že dosud nebyla' uzavřena mírová smlouva s Německem, je právě v linii antikomunistické politiky západních mocností Stavějí se proti uzavření mírové smlouvy, avšak v pod(Pokračování na str. 3.) 2 »__JRJTJ П P. PRÄ V_0 V neděli 1. října 1SC1 Projev soudruha WLADYSLAWA Na manifestaci čs.-polského přátelství. — Pohled na čestnou tribunu. . (Foto CTK) Starobylým způsobem, chlebem a solí, přivítali družstevníci »JZD 9. května• ve Velešovicích v okrese Vyškov polskou stranickou a vládní delegaci.