Rudé Právo, březen 1963 (XLIII/60-90)

1963-03-01 / No. 60

(Foto V. Žitný) NÁRODNÍ PODNIK ELEKTROPŘÍ­STROJ V MODŘANECH začal výrobu nového • typu polovodičových usměr­ňovačů pro ruční svářecí aparatury ty­pu SM 351. Nový usměrňovač, u kte­rého se poutily polovodiče, bude zna­menat velkou úsporu elektrické ener­gie. U tisíce svářeček klesne spotře­ba při současném provozu o 6 mega­watti. Na snímku dokončuje Jaroslav Bedrna montál usměrňovače. KRÁTCE Z DOMOVA a CELOSTÁTNÍ AKTIV ŘEDITELŮ VÝ­ROBNĚ HOSPODÁŘSKÝCH JEDNOTEK a rozhodujících podniků ve všeobecném strojírenství projednával ve čtvrtek v Olomouci opatření k odstranění dů­sledků zimní kalamity. a CELOSTÁTNÍ SJEZD STOMATOLOGO. V Brně začal ve čtvrtek celostátní sjezd stomatologické sekce lékařské společ­nosti I E Purkyně. V řadě odborných přednášek a referátů se seznámí na 200 účastníků s moderními pracovními meto­dami a novými poznatky v zuboléčebné praxi. O LISY Z RAKOVNÍKA PRO SSSR. Ve čtvrtek odeslali z rakovnické TOS do SSSR prvý hydraulický lis z letošní sé­rie. Lisuji se na něm předměty z plas­tických hmot o váze až i kilogram. Čtyři další budou následovat v nejbližšich dnech. a VÝSTAVA POLSKÝCH DOLNÍCH ZA CH11ANNÝCH PŘÍSTROJŮ byla ve čtvrtek otevřena v Polském kulturním středisku v Praze, jsou zde především samozé­­chranné přístroje, pohlcovače kysličníku uhelnatého, detektory, kyslíkové přístro­je, ochranné oděvy aj. • JAKO NE]LEPŠI v socialistické sou­těži podniků a závodů v SHR za leden byly vyhlášeny n. p. Důl Koh-l-noor v Lomu a Maxim Gorkij v Braftanech. • 62 DRUHO POŠTOVNÍCH ZNÁMEK během letošního roku vydá OstřednI správa spojů v Praze. Na jednotlivých návrzích se podílejí přední čs. akade­mičtí malíři, mezi nimi 1 Cyril Bouda, Jaroslav Sváb, Karel Svollnský, František Hudeček a další. • PRVNÍ ŠPAČCI přiletěli na zasně­žené Domažlicko. Svůj omyl poznali poz­dě, nicméně jsou předzvěstí jara. (CTK1 • FELICIE A OCTAVIE COMBI v nové úpravě. Jde celkem o 19 novinek, který­mi v AZNP, závod Kvasíny, zlepšují vzhled vozu 1 bezpečnost jízdy, napří­klad novým řešením masky chladiče, ochranné clony 1 odrazových skel, kom­binaci ukazovatelů směru s malými par­kovacími světly apod. (-P«c-J 9. číslo Hospodářských novin Nové číslo Hospodářských novin, eko­nomického týdeníku ÜV KSC — přináší na první straně rozhovor s ministrem­­předsedou Ústřední správy energetiky I Korčákem o obnově rovnováhy v naši energetické bilanci. V listě je také člá­nek ministra V. Krutiny o hlavních pro­blémech našeho zemědělství v letošním roce. O novém hnutí techniků za větší účinnost vědeckotechnického rozvoje v ČKD Praha přinášejí Hospodářské no­viny obsáhlou reportáž. List dále uve­řejňuje rozhovor s předsedou Obchodní komory SSSR M. V. Něstěrovem. (z) K výstavbě sociálních zařízení v rámci rekonstrukce VŽKG Skončit s podceňováním Součásti rozsáhlé rekonstrukce VŽKG je také stavba šaten, umýváren, hygienických a zdravotnických zaří­zeni. Všechny nedostatky investiční výstavby se doposud nejvíce projevo­valy právě na tomto úseku. Na mno­ha těchto rozestavěných stavbách se po celé měsíce roku 1962 neukázal často ani dělník. Přitom ve starých závodech VŽKG je tato výstavba zvlášť potřebná. Část zaměstnanců se stále ještě umývá a převléká v nevy­hovujících boudách, barácích nebo přimo na pracovištích. Vlekoucí, se výstavba sociálních za­řízení přináší škody nejen tím, že se prodražuje, ale zároveň brzdí vyři­zováni starých prostor pro plánova­nou rekonstrukci provozů a závodů. V závodě 2 mělo být například nové zdravotnické středisko předáno do užíván! koncem května 1962. Část objektu má sloužit jako správní bu­dova, do které se přestěhuji! útvary umístěné nevhodně v prostorách u válcovacích tratí apod. Protože však Pozemní stavby Gottwaldov zpozdily výstavbu už o sedm měsíců, nemohlo být včas uvolněno staveniště pro další výstavbu úpravenských hal plecho­­tratě. Přitom tentýž podnik dokazuje, že plánované terminy lze ne|en dodržo­vat, ale ještě zkracovat. Sociální bu­dovu ve válcovně trub měly Pozemní stavby Gottwaldov předat vialclřům v červnu 1962, ale předaly Ji k užíváni již v listopadu 1961. Přitom kvalita práce nepřišla zkrátka. V zápise z přejímky je vpravdě historický vý­rok hygienika: »Stavba je provedena pečlivě, způsobem, s jakým se při vý­stavbě ve VŽKG lze setkat Jen zřídka.« Skoda, že popsaný případ )e vskniku prozatím jen bílou vránou. Jako noto­ričtí noplnifit výstavby sociálních zařízeni (sou známy Vítkovické stavby. Přístavba sociálního zařízeni u stripovael haly me­la být dokončena 1. 10. 1960. Arbitrážní řízeni určilo dalli termíny: konec listo­padu 1961, pak prosinec 1961 a konečná duben 1962. Přístavek byl vlak dokončen až v lété 1962. Podobně |e tomu a jinými stavbami. Šatny pro 1400 osob měly být hotovy původně již v únoru 1962. Násle­doval nový termín — konec roku 1962. A nynf se už hovořt o červnu 1963! Těch­to šaten budou používat zaměstnanci nové sochorové tratě, která má Lýt v provozu o měsic dříve. Také výstavba taten pro plechotraf se přesouvá. Z tohoto stavu nelze vždycky vinit jenom stavbaře. Hodně zavinil v mi­nulosti 1 samotný podnik VŽKG. V ro­ce 1961 bylo například ve VŽKG ro-. zestavěno za 1,5 miliónu »černých« investic. V roce 1962 se tyto »černé investice« rozrostly na 4 milióny 800 tisíc korun. Nová opatřeni na úseku investic, zdůrazněná XII. sjezdem KSČ, umož­ní zavést pořádek do investiční vý­stavby, skončit s nezdravou rozesta­věností a účelně soustředit síly. I stavbaři se nebudou muset tolik roz­ptylovat a budou moci konečně začít plnit dané sliby. Pro letošní rok se počítá ve VŽKG s výstavbou nejmo­­dernějších sociálních zařízení asi pro 8000 hutníků. Je tu ještě druhé stránka věci. Nová a nákladná zařízeni třeba také řádně využívat a udržovat. Stává se totiž, že šatny neslouží původním účelům. Část budovy, v níž Je sociální zařízeni pro dělníky v nové aglomeraci, zabrali inves­toři a úřednici Vítkovických staveb pro kanceláře. Provaz jim nabízel Jiné vhod­né místnosti, ale nepochodil. Také s pé­čí o společný majetek není ještě vše­chno v pořádku. Uklizečky v šatnách kroutí často hlavami nad nepořádky, kte­ré by nikdo z nás doma nestrpěl. Také se stává, že od dveří jsou odmontovány kliky, ze sprch sundány růžice, u dveří chybějí vypínače apad. VI se, že nezod­povědní jednotlivci odnášejí tyto sou­částky na stavbo nebo oprava vlastních domků. Takové sobce, kteří »šetři« na úkor společnosti, třeba dávat na pranýři Jak vidět, mohou pracující VŽKG sami hodně přispět k tomu, aby mi­lióny věnované na zlepšení pracov­ních podmínek v hutích sloužily co nejlépe a co nejdéle svému účelu. PAVEL BUREŠ a JINDRA SUCHY, členové stálé hlídky Rudého práva na rekonstrukci VŽKG Nové vlákno nahradí i vlnu V poslední-době se v textilním prů­myslu osvědčuje nové, srážlivé poly­esterové vlákno — Izotesil. Již dnes se dá předpokládat, že množství vý­robků z tohoto vlákna vzroste, neboť n. p. Silon, Planá n. Luž., bude vyrá­bět Izotesil ve větším množství. Izo­tesil se podobá polyesterovému vlák­nu tesilu, ale lépe se hodí na plete­niny a na lehké šatovky. Dík vysoké srážlivosti hotové přize Je totiž mož­no několikrát zvýšit její objem, a to pří stejné váze. Výrobky tak získají tepelné izolační vlastností, sníží se spotřeba materiálu a výrobek se vzhledem 1 dotekem podobá vlně. Tesil a Izotesil je dnes středem zá­jmu předních průmyslových států. O jeho nejdokonalejši a nejlevně]šl výrobu usilují Američané, západní Němci I Japonci. Naše výrobky nezů­stávají ve světové soutěži nijak- po­zadu. Postup naši výroby je ekono­micky výhodný a v budoucnu bude vy­cházet z domácích surovin. Základní surovinou bude naftalen, získaný z kamenného ulili, á potřebnou kyse­linu tereftalovou^ z něho připravíme asi o 30 % levněfl než dosud z para­­xylenu. (Od dop.) Péče o zlepšovatelské hnutí se vyplácí # V celokrajské soutěži zlepšova­­,1 telů ze strojírenských závodů vý­­i1 chodních Cech patří Závody prů­­l| myslové automatizace Trutnov me- C zi tři nejlepžl. V minulém roce podali zlepšovatelé 840 návrhů, z nichž téměř polovina byla realizována a přinesla úspory přes 900 000 korun. V dobré práci po­kračuji Trutnovští 1 letos. Za leden přihlásili dalších 58 návrhů, z toho zatim bylo 20 přijato, s předpokláda­nou hodnotou asi 70 000 korun. Je me­zi nimi například velmi cenný návrh St. Jadudy na konstrukční úpravu magnetového jha u relátka RP 90. Ospěchy zlepšovatelů v ZPA nejsou náhodné. Odpovídají péči, kterou roz­voji tohoto hnuti věnuji stranické a odborové organizace. V činnosti jsou komplexní brigády, v rudém koutku probíhá stálá Výstava ZN, kterou čle­nové zlepšovatelské komise soustav­ně doplňují. (Od dop.) SEVEROČESKÉ KONZERVÁRNY A DROŽĎÁRNY, n. p., závod Teplice, Jsou Jediným výrobcem krmných kvasnic (torulyj v lisované formě pro naše JZD a státní statky. Technický proces výroby krmných kvasnic probíhá o Se­veročeských konzervárnách a drož­­ďárnách nepřetržitě po celý rok. — Ňa snímku: S. Kubecová kontroluje kontinuální fermentační proces v kvas­ných kádích. (Foto ČTK — Dezort) Obnova chebského nádraží pokračuje t Chebské nádraží Je významným Železničním centrem, Jímž ročně ” projíždějí tisíce těžkotonážních vlá­li ků, vezoucích do vnitrozemí uhlí -'. ze sokolovského revíru. Tudy pro- I; cházejí náklady do zahraničí a 11 opět k nám a zároveň Je zde první i I zastávka cizinců, kteří přijíždějí I do naší republiky přes NSR. Proto se v posledních letech vynaklá­dají velká částky na to, aby chebské nádraži mohlo lépe sloužit úkolům že­lezniční dopravy a aby i svým zevnějš­kem odpovídalo svému významu. Otevřením nové nádražní budovy loni y prosinci však práce na obnově a úpra­vě nádraži neskončily. Letos bude pokra­čovat překládáni koleji k nové budově, zbourají se dřevěné baráky hyzdící vzhled nádraží a asialtové prostory ko­leni nádražní budovy se zkombinuji s kvě­tinovými záhony. Zároveň budou vybu­dovány pudchody pod kolejištám do Iři krytých nástupišf. letos také začne stav­ba nové poštovní budovy, která vhodná doplní moderní uádražni komplex. (van). V ZÁVODE OBALOVÉ A LISOVANÉ SKLO v Heřmanově Huti je dobře známa brigáda socialistické práce J. Kallvody z provozu automatické výroby svou sna­hou 6 technické zlepšeni. Soudruzi si před půldruhým rokem sami smonto­vali sklářský automat na drobné obalové sklo. Vedoucího brigády j. Kalivodu a J. Bílka jsme zastihli v dílně závodu při generální opravě tohoto rozebraného automatu. . (Foto: E. Uher) DOPISY NAŠICH ČTENÁŘŮ Místo výměny čerpadla výměna názorů Loňského roku v lednu jsme se do­tázali Sigmy Olomouc-Lutín, jestli by nám vyměnili ponorná čerpadla dvou­­kabelová s úpravou pro spínáni YD za naše Jednokabelová. Pro ilustraci uvádíme dobu a obsah čilé korespon­dence. Onor — odpovědi Lutina: Výměny neprovádíme, ale dodáte-Ii si vlastní kabel, uděláme navulkanizování pro spínáni YD. Květen: Poslali jsme 4X50 m hliní­kového kabelu. Červen — odpověď: Hliníkový ka­bel nemůžeme použít, potřebujeme kabel měděný I obě ěerpadla. Srpen: Zaslána obě ěerpadla a mě­děný kabel v délce 201 m. Říjen: Návštěva našeho zástupce na oddělení odbytu v Lutíně, z níž vy­plynulo, že měděný kabel nemohou použít, je nutno dodat jiný s menším průřezem. Obratem jsme požadovaný kabel zaslali a požádali o vrácení již poslaného. Listopad: Čerpadla mohou opravit nejdříve během ledna. Onor 1963: Čerpadla nemáme a ka­bel hliníkový i měděný už asi neuvi­díme. Závěr Je tedy takový, že pro napá­jení 120 krav v Benešovicích musíme vodu stále dovážet, což představuje zbytečné finanční náklady., Ve Sváro­­vě nám nezbývá nic jiného než vy­budovat provizorní zařízení. Zde má­me 700 prasat a 160 kusů žíru! Takto si pomoc zemědělství nepředstavuje­me. Velkovýkrmna státní statek, Dražkovice Kritika na pokračování Pod titulem »Vizitka Agrostroje Ga­­lanta« jsme uveřejnili kritiku na špatnou kvalitu dodaných náhradních dílů pro traktor Východočeských che­mických závodů Pardubice-Seiritln. Z Galanty jsme dostali zajímavý do­pis, kde soudruzi žádají o odvolání kritiky a rozhořčeně píší, že čest děl­níků se lehce bere, ale těžko vrací. Z Pardublc-Semtlna páni ovšem po­tvrzují, že náhradní díly — například válce — byly tak nahrubo opracová­ny, že zřejmě neprošly ani technickou kontrolou. Na námitky Agrostroje, že pro traktor byla nutná sovětská hy­draulika, dodávají, že o ni výslovně žádali. Není jim jasné I nám také ne), že zde hydrauliku podle sovět­ské dokumentace přestali vůbec vy­rábět, aniž se zajistila výroba někde jinde. )e přece i -hospodárné kupovat upravený typ hydrauliky v ceně 15 000 Kčs, když potřebují vyměnit jenom servoválce za 1000 Kčs. Zatim sl vypomohli z vlastních zdrojů i za přispění sousedního závodu. Ale co další opravy u nich 1 v jiných zi­­vodech? // se na nás nepamatuje? Mám vadný sluch, a proto použí­vám řadu let naslouchacího aparát­­ku. Bez něho (sem prakticky vyřaze­na z práce. V poslední době však ne­ní snadné opatřit do aparátku bate­rie. Dříve jsem vždy napsala Chiraně na Karlově náměstí v Praze a dosta­la je tak za týden. Potom převzal provozovnu Svaz čs. Invalidů a si­tuace se podstatně zhoršila. Objed-návky (sem musela několikrát urgo­vat a na poslední odeslanou před vá­nocemi m. r. |sem dostala odpověd až za měsíc. Stoji v ni, že baterie nejsou, abych si napsala do Brna. Pobočka v Brně odpověděla za 14 dni, že je také nemá. Kam se tedy mám obrátit? Vím, Že je baterii nedostatek, ale ne­pochopím, profi se nepamatuje přede- Tlím na obfiany postižené sluchovou va­dou. Co jsou jim potom platné drahé nasloucbact aparátky, které jim nil stát zdarma poskytne, když do nich neseže­nou baterie. B. MALYPETROVA, Bechyně Nařízení úrazu nezabrání Používáni rukavic jako ochranné po­můcky je nařízeno zvláštním předpi­sem. Dosti dlouho trvalo, než se nám podařilo přesvědčit zaměstnance, že je musí nosit. Nyní však máme potí­že s opatřováním rukavic typu D-0902, které dodává Rempo z Černé za Bory. Zajištěni dostatečného počtu je před­mětem jednání a porad na okresní odborové radě, krajské odborové radě, sdružení v Kladně I v Rempu. Ruka­vice však stále nejsou. Podle našeho názoru ]e hlavni příčinou jejich špat­ná kvalita. Nejsou řídké případy, že vydrží sotva týden. Nedostatek ruka­vic zaviňuje zvýšenou úrazoVost, a proto se s nim nemíníme smířit. ZV ROH Východočeské uhelné doly, Důl Stachanov, Radvanice v Čechách Malá zamyšlení ZLÁMANÉ NOHY se nazývala kdysi v novinách rubrika domácích zpráv, která neměla na sta­rosti nic důležitějšího než sdělit ši­roké veřejnosti, kdo, kdy, kde a jak si zlámal nohu nebo ruku. Kdyby v le­tošním lednu chtěly naše deníky oznámit všechny drobné i větší úrazy, musely by asi věnovat těmto ozná­mením hodně místa. Pražská záchranná stanice zasaho­vala v lednu t. r. ve srovnání s led­nem roku minulého vícekrát o — 60 procent! A ještě další neradostná pro­centa nám mohou sdělit chirurgická oddělení pražských zdravotnických zařízení. Za prvních 18 lednových dnů se zvýšila úrazovost i v Praze o 37,6 procenta! — Proč? — Protože nebyl z jízdní dráhy'ani z chodníků odklizen sníh. Nejméně úrazů hlási­la Praha 3 — jen o:5,4 procenta víc než loni. Slušně je na tom Praha 2 — má vích úrazů o 7 procent, Pra­ha 5 o 10,8 procenta. V Praze 1 stoup­ly úrazy v 18 lednových dnech proti minulému roku o 59 procent o v Pra­ze 10 dokonce o celých 113 procent! Fakultní nemocnice v Praze 10 za­znamenala vzestup úrazů dokonce o 140 procent! Uvážime-li, kolik peněz stály léky a obvazy zraněných a připočteme-11 k tomu promeškanou pracovní dobu (bolest zraněných vyčíslit nelze), se­známe, že to činí mnohem vyšší po­ložku, než by se vydalo za slušné,čiš­těni města. Není se proto co divit, že zdravotnická zařízení budou uplat­ňovat regresní nároky a žádat náhra­du od majitelů domů, na jejichž chod­níku se nehoda stala. OTRAVA CYANKÄLI není běžný způsob, jakým se člověk loučí se světem. Cyankáli — kyanid draselný — patří mezi nejprudší jedy a kdekdo by se pohoršil, kdyby se dozvěděl, že občan tenaten otravoval postupně svého spolupracovníka v kanceláři, v dílně nebo kdekoliv jinde ohavným jedem. A přece tak denně činí tisíce, ba milióny lidí, aniž je za to kdokoliv trestá. Cyan­káli se totiž rovná svou jedovatostí nikotinu. Naši kuřáci, s kterými sedáváme v práci, na schůzích, ve vlacích a jinde, nás tedy postupně otravují a ničí náš organismus prá­vě tak, jako by nás pomalu ničili vyhlášeným cyankáli. Smrtící dáv­ka nikotinu pro člověka je totiž stej­ná (50 miligramů) jako smrtící dáv­ka cyankáli. Proto přicházejí lidé s ná­vrhy, aby se zajistila ochrana neku­řáků proti kuřákům přísnými naříze­ními a zákazy. Stává se totiž často, že lidé, kterým kouř prokazatelně škodí, jsou nučeni sedět v jedné míst­nosti s bezohledným kuřákem aid. By­lo by sice možné řešil situaci naříze­ními a zákazy, ale vždycky bude zá­ležet na slušnosti, ohleduplnosti a dobré vůli těch, kteři se bez cigaret neobejdou. Tá dobré vůle by mělo být více. Hš Pro blíiící se Mezinárodní den ten připravili pracovnici komunálního za­hradnictví v Pardubicích l velmi žá­daný bílý šeřík. (Foto: VI. šorf) li...im..........................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................11111111....mu..................1............................................................mm..... • RUDÉ PRÁVO V pátek 1. hřezna 1963 postopáchdopisu Skončil jeden případ...? N e, ten obraz nebude černobílý. Karel Mucha, který lu toho dne seděl-na celozávodnlm výboru stra­ny, se dopustil lecjakých chyb. O nich hovořili někteří členové celozávodnt­­ho výboru A byli to soudruzi, kteři neměli zájem mu ublížit. ledním z nich byl soudruh Matys. Druhá byla sou­družka Vrtalová . .. TI také řekli, že soudruh Mucha má chyby Ve svém |ednánl s lidmi. Je prudký, zbytečně vybuchne, a to na některé působí, jako by še nad ně po­vyšoval Nepříjemnosti, které měl ja­ko hlavni energetik, sl někdy zavl­nil sám Nepříznivý do|em o sobě vyvolal před časem na celozávodnlm výboru strany, kdy odmítl v rozhořčeni hovo­řit o svých rozporech s vedením zá­vodu a řekl — že případ se bude pro­jednávat jinde Měl listu nedostatky ve své práci. Funkce hlavního energetika, kterou vykonával, nebyla lehká. Zvláště ne v závodě, který byl ve výstavbě a mé roztříštěný provoz. Má také určitý podlí na tom, že předloňského roku o vánocích zamrzlo ústřední topenf... To všechno |e pravda. A je to tře­ba brát v úvahu. [enže... O no vlastně jde Karel Mucha, mistr sportu a repre­zentant československého národního mužstva ve střelbě s pistoli, pracoval od roku 1954 v jihlavské Technometře jako hlavni energetik. Pro tuto funk­ci měl odborné předpoklady. Má vyš­ší průmyslovou školu elektrotechnic­kou, ale i v dalších letech sl neustá­le zvyšoval svou kvalifikaci. Ze svou práci dělal dobře, dokazuje třeba to, že mu byl šestkrát zvýšen plat. Až do roku I960 nebyly také k jeho práci nikdy žádné vážnější výhrady. leště při kvalifikačním hodnoceni koncem šedesátého roku píše o něm jeho pří­mý nadřízený Inž. Novák, že je »... sa­mostatný. Iniciativní, důsledný v do­držováni zákonných předpisů a naříze­ni a ve vyžadováni úkolů od svých podřízených«. V hodnocení se také říká že: »Má zá|em o odbornou li­teraturu a v poslední době zvýšil úsi­lí při zaváděni nových metod a zlep­šováni organizace svého odděleni. Podstatně se zlepšila 1 jeho politická činnost Jako vedoucího pracovníka. Je přesný v plnění úkolů, zlepšil se je­ho přístup k potřebám závodu.« Nejde o napsínt všech Jeho posudků, je třeba jen uvést fakta, která mají svou důležitost. V průběhu necelých dvou let se to­tiž postaveni K. Muchy v závodě změ­nilo. jinak řečeno — jeho nedostat­ky jsou najednou takové, že na pod­zim loňského roku je odvolán z funk­ce hlavního energetika a v závodě se hovoří o »případu Mucha«, který již po dlouhé měsíce zaměstnává někte­ré vedoucí hospodářské pracovníky, jedná se o něm na schůzích závod­ního výboru ROH a celozávodnlm vý­boru strany. Jak mohlo dojít k takovému zvra­tu? Jistě, leccos se může stát. i to, že chyby, které byly malé, se mohou za složité situace, do níž se dostal závod, projevit najednou v plném roz­sahu. Případ by tedy nemusel být nijak ojedinělý, kdyby... Dopis redakci Mezitím přišel koncem loňského ro­ku do redakce dopis. Napsal jej pod vlivem diskuse k XII. sjezdu soudruh Mucha a vypisuje v něm celý svůj případ. •Když se v šedesátém roce začalo s vý­stavbou nového závodu „na zelené lou­ce“ — piše nám mimo (iné — zúčastnil (sem se také vypracováni přípravného projektu. Poprvé jsem tehdy |ako hlavni energetik upozorňoval, že současně se stavbou závodu bude potřeba postavit novou trafostanici, protože stará by ne­stačila zajistit příkon elektrického prou­du Na připomínky, které jsem podložil podrobným rozborem a s nimiž souhlasil 1 blavnf projektant Inž Pohořelý, však nikdo nebral zřetel. Teprve když byl závod dán v feduašedesálém ruce do pro­vazu, ukázala se jejich pravdivost. Aby nové postavený závod mobl pracovat, za­čal se narychlo shánět projekt na no­vou trafostanici a postavila se provizor­ní, která byla potom v provozu něco přes půl rokn. Tato nedomyšlenost stála závod jenom kolem půl mlllúna kornn. V téže dobfi — to bylo v květnu |edna­­iedesátého roku — stoupaly nároky na spotřeba elektrického proudu a bylo ne­bezpečí, že dojde jce spělcnf transfor­mátoru. Na tuto situaci (sem znovu úst­ně I písemně upozorňoval všechny vedou cf pracovníky a navrhoval zavést třl­­směnný provoz “Když nebezpečí vyvrcho­lilo, dal |sem přikaž zaslavil chocl pěti velkých strojů. Za to jsem byl obviněn výrobním náměstkem, Že jsem sabotér a dělám všechno pro to, aby to nešlo, že brzdím provoz závodu. Pekárek přimo prohlásil, že „energetika, který dodržu­­jn předpisy a nařizeni, nepotřebuje a po­třebuje jen takového, který udělá pro zá­vod všechno". Nato fsem dostal přfkaz stroje zapojit. Druhý den transformátor shořel. A opět — jenom náklady na jeho opravu stály kolem 30—40 tisíc. Teprve nyni si vedeni uvědomilo nntnost rozlo­žit odběr, elektrického proudu -a zavést vicesměnný provoz.« Soudruh Mucha pak píše o mno­ha dalších nedostatcích v závodě a pokračuje: • Když se koncem jednašedesátého a začátkem dvaašedesátého rokn dělal v závodě kompleznl rozbor hospodařeni podniku, uvedl jsem v něm všechny své připomínky. |ak jsem byl ale bláhový, když jsem se domníval, že tento rozbor má pomoct odhalit přfčiny nedostatků, odhalit rezervy a navrhnout způsob, jak je odstranit. Byl jsem však tvrdě poněen o tom, že k tomu rozbor neslouží. Rozbor má být asi snůškou chvalozpěvů na prů­­cl závodu, protože se předkládá vyšším orgánům. O tom svědět výrok technické­ho náměstka Inž. Nováka, který prohlá­sil — co by o nás řekli nahoře. Potom jsem byl donucen pozměnit tn část kom­­piexntho rozboru z mého úseku, která se dotýkala některých chyb vedeni zá­vodu.« Na konci svého dopisu píše soudruh Mucha 1 o svém případu se zamrznu­tím vody v ústředním topení a o tom, že byl odvolán z funkce. Otázka, na níž bylo třeba najit odpo­věď, tedy zněla: Je stížnost K. Muchy proti nesprávnému postupu při jeho odvoláni z funkce hlavního energetika oprávněná či ne. A proč vůbec došlo k »případu Mucha«, |aké jsou jeho pří­činy? »Případ« Dopis přirozeně nemohl říci vše­chno, i když obsahoval mnoho stran. Roušku nad celým případem poodha­lilo teprve šetřeni kontrolní a revizní komise OV KSC v Jihlavě, která spolu s redakcí Rudého práva se zabývala stížnosti K. Muchy. Při šetřeni se dostával nejdříve do popředí případ se zamrznutím vody v ústředním topeni. Podle názoru jed­něch to byl hlavní důvod, proč dostal Mucha výpověď, podle jiných »teprve nynf číše přetekla«. DRŽME SE ZATÍM FAKT: K zamrznuti došlo o vánocích jednašedesátého roku. Přfčiny a výši škody šetřila nejdříve zá­vodní komise pra úhradn škod. jej! prá­ce skončila 2. dubna 1962, Došla k zá­věru, že Mucha nemá v podstatě na ha várii vinu, a protože jde o nevelkou ško­du, nebude se u nikoho uplatňovat ná­hrada. Se závěry nesouhlasil celozávodnl vý­bor strany, přesněji řeěeno někteří jeho členové. Proto bylo rozhodnulo, aby pří­pad byl znovu přešetřen a jmenována nová komise. A znovu se šetřilo. A pro­tože potom zase se závěry nesouhlasil K. Mucha, pokračovalo to Do dnešního dne nenf přfpad skonécn. |ak se ukazuq je — skutečná škoda činí asi 900 Kčs a vlna K. Muchy zůstává sporná. Celozávodnl výbor strany ve svém rozhodnuti jmenovat stranickou ko­misi vycházel správně ze zásady — že tak jako dělnici nahrazují škodu, když ji zaviní — měli by být stejné »postiženi« i hospodářští pracovníci. Potud je to správné. Ale nyni jsme opět u toho jenomže... Sestavit komisi bylo uloženo před­sedovi CV soudruhu Bartákovi. A ten Jmenoval soudruhy Pekárka, Procház­ku a Pospíchala. O vztahu Muchy a výrobního náměstka Pekárka Jsme již řekli. Velké rozpory však měl Mucha 1 s Procházkou, který byl jeho podří­zeným pracovníkem a byl jim často kritizován pro špatnou pracovní mo­rálku. O tom se vědělo. To již pře­dem nezaručovalo, že pohled komise bude objektivní Obava se potvrdila. |ak zjistili čle­nové kontrolní a revizní komise OV KSC v Jihlavě, bylo vyšetřováni vedeno tak, aby byla dokázána vlna K„ Muchy. Tak byly kladeny otázky, ale tak bylý formá­továny 1 výpovědi. Soudruh Sedmera na­příklad při podpisn protokolu upozorňo­val, že hovořil poněkud jinak, než jak je to v zápisu. Bylo mu však řečeno, že »jde jen o internt šetřeni, o proto na for­mulaci nezálež!«. V protokolu jsou 1 jiné nesprávnosti. Třeba ta, že hlavni ener­getik se neporadil o situaci před váno­cemi s lidmi. Soudruh Mucho se však o opatřeních radil ae svými spolupra­covníky a o výsledku lednánl Informoval Inž. Nováka. Jak ]a vidět, na formulaci komise záleželo. Její nesprávné závěry také potom ovlivnily jednáni celozávodní­­ho výboru strany. Odvolání z funkce Poprvé byl návrh na odvoláni K. Muchy z funkce energetika předložen vedením závodu koncem července 1962. Podruhé v srpnu téhož roku. '' Vždy však vznikala otázka: kam s nim? O svém odvoláni se K. Macha dozvě­děl oficiálně až 18. srpna. Sdělil mu to v rozhovoru inž. Novák, odmítl mu však říci důvody —• nemá prý na to čas. Rozhovor s ředitelem byl stejný a opět nebyl čas hovořil o důvodech. 13. záři dostává Mucha odvolávael de­kret s platnosti od 1. října, a konečně se dozvídá o příčinách svého odvoláni. Vytý­ká se mn špatný poměr k závodu, to, že »neuplatňuje širokou politickou aktivitu« a nespolupracuje se »složkami« v závo­dě. jako hlavni zůstává zamrzlé úslřed ni topéul a nedostatky, které prý měl ve své práci. Dozvtdá se však ještě: výpověď nebyla pro|ednána a schválena v závod­ním výboru ROH. leště týž den píše Mucha stížnost proti svému odvoláni závodnímu vý­boru ROH. Příští den žádá inž. No­vák dekret zpátky. Mucha je) nevrací. Od 1. října začíná Mucha pracovat v závodě jako údržbář v VI. výkonnostní třfdě. Když sl chtěl udělat »sedmičku«, nebylo mu to umožněno, jiné zařazeni prý pro něho v závodě není. V dalších dnech šly potom událos­ti tak, že stížnost je předána celozá­­vodnlmu výboru strany, ale protože dlouho nepřichází odpověď, Mucha se nakonec odvolává ke smírčí komisi o zavedeni rozhodčího řízeni, které vyhrává. 10. ledna dostává znovn odvolávael dekret podle platných předpisů. Případ: Slovek Zdálo by se, že případ konči. Ales­poň pro závod. Odvolávael dekret je tentokráte platný podle zákona. Od­voláni Muchy projednal 1 závodní vý­bor ROH a souhlasí. Také případ s ústředním topením Jist,ě dojde své­ho ukončeni. A ředitel závodu do­konce provede sebekritiku, když řek­ne: »... v Jeho případu Jsme udělali několik administrativních chyb.« Jenomže... Ředitel závodu provádí sebekriti­ku v případě Karla Muchy stejnými slovy I po jednáni celozávodniho vý­boru strany. A bylo tó zasedáni oprav­du v mnohém poučné. Zúčastnili se ho 1 členové okresní kontrolní a re­vizní komise, ředitel, Inž. Novák a —• bezpartijní soudruh Mucha. Řediteli závodu ale neodporuje v závěru ani předseda soudruh Barták, když se má hlasovat o návrhu okresní kontrol­ní a revizní komise, která doporučuje celozévodntmu výboru projednat zno­vu nesprávný postup vedeni závodu, ZV ROH, CV KSČ v případě Muchy a rozhodnout znovu o |eho konečném umístění. Co na postupu prý bylo ne­správné? Řekli jsme hned na začátku, že obraz nebude černobílý. Karel Mucha se mohl dopustit lecjakých chyb. Mnohé těžkosti sl zavlnil sám. Ale ať nyní posoudí čtenář sám: • K. Mucha kritizoval vedeni závo­du. Snad neměl vždycky pravdu, ale v mnohém měl. To potvrzují konec konců i sám ředitel Budín a předseda celozávódnlho výboru strany Barták. A potom tedy, proč ... • K. Mucha měl rozpory 1 se svými podřízenými. Za přestupek dovedl strhnout prémii, napomenout, ostře vy­tknout chybu Snad někdy hruběji, než bylo třeba. Ala rozpory měl s těmi, kte­­řf byli na štíru s práci Dobři pracovnici dodnes potvrzuji, že »kdo uměl dělat a dělal pořádně — ten musel s Muchou dobře vyjít.« • Může mít určitou část vlny na tom, že zamrzlo ústřední topení. Ale byly tu daleko závažnější přípa­dy, např. shořeni transformátorů, montáž vadných pák a mnohé z toho, na co Mucha právem poukazoval a za co měli odpovědnost jiní. Nikdy však z těchto případů nebyly nikým vyvo­zovány žádné závěry. • K. Muchovi se vytýkají I jiné chyby a nedostatky v práci. Podle názoru ředi­tele měl být odvolán z funkce již mnohem dříve. Připusfme, že Mucha nedostatky měl. Kdo mn |e však kdy vytkl, kdo s nim o nich hovořil, pomohl mu? Nikdo. Naproti tomn jeho přímý nadřízený inž. Novák říká, že Muchovy nedostatky ne­byly nikdy lakové, aby musel být z funkce odvolán. Návrh prý předložil jedině z popudu ředileia. • K. Mucha byl odvolán ze své funkce také proto — jak se zdůvod­ňuje — že »nedostatečně politicky pracoval«, nerozvíjel Iniciativu pra­cujících na svém úseku, neradil se s lidmi. Zápisy z výrobních porad ale dokazuji, že se s pracujícími ra­dil. A co jeho vztah k disciplíně a pra­covní kázni, kterou vždy vyžadoval od sebe 1 od druhých. Byla politická nevyspělost v pochopeni celospolečen­ských zájmů? Jako bezpartijní se obracel často o pomoc a o radu k ZV ROH. Na většinu svých dopisů však nikdy nedostal odpověď. • K Mucho byl pozván v červnu loň­ského roku na celozávodnl výbor strany. To bylo ono jednáni, na němž prohlásil, že »tady o ničem hovořit nebude a věn se bude projednávat jinde«, jistě tento výrok nezapůsobil na nezasvěceného dobře a mohl vyvolat dojem, jako by ne­měl důvěru ve stranický orgán. Vezměme ovšem v úvahu, že předtím zamrznuti ústředního topeni projednávala tříčlenná komise, která chtěla jednostranně doká zat jeho vinu, a |f byl polom ovlivněn celnzávodní výbor strany. Co by udělali asi jinf? • K. Mucha kritizoval vedeni závodn, práci závodního výboru ROH. jistě ostře e někdy možná nevhodně. Nedával po­kol těm, kteři zůstávají v zajeti, že vše­chno to, co dělají, |e dobré a správné. Nikdo nepochybuje o fejich subjektivní snaze udělat všechno pro závod, pro to, aby závod plnil plán, aby závod ... A na­jednou se někdo opováži kritizovat a chce, abychom se dívali dál, za humna svého závodn, e dodržovali předpisy, když to zrovna okamžitě závodu nepro­spívá? Má takový člověk poměr k »zá­vodn«? • K. Mucha kritizoval, když jiní ra ději mlčeli, kdy mlčeli i někteři členové celozávodniho výboru strany, ačkoli mnohé se jim třeba také nelíbí. Soudruh Matys přiznává: »Opravdu, nedokážeme si sebekriticky přiznal chyby a máme jich přitom hodně. Nevychováváme lidi, ale když přfpad uzraje, dovedeme jen useknnut hlavu.« Nedivme se, že v život byl vyvolán »případ Mucha«... A řekli-Ii Jsme, že jednáni celozávcídniho výboru strany, jehož se účastnili také členové okresní kontrolní a revizní komise, bylo poučné, bylo tomu skutečně tak. Pro všechny, kteří tu byli. Projédná­­vánl stížnosti K. Muchy se stalo totiž více než ojedinělou záležitostí. Nedo­statky v postupu vůči němu mají v pozadí vážné chyby v celkové poli­­tlckovýchovné práci tr závodě. V ne­pochopení a nerespektováni celospo­lečenských zájmů, v tom, že člověk se pro výrobu a pro »zájmy« podniku ztrácí někdy až v pozadí. 2e subjek­tivní dojmy převažuji často nad ob­jektivním rozborem. Ale hlavně že se stal 1 první krok k nápravě. Tehdy, když si to alespoň někteři členové celozávodniho výboru, když ne vši­chni, začínali uvědomovat. Cítí svou odpovědnost za děni v závodě a za­čínají chápat, kam by taková praxe vedla. Okresní kontrolní a revizní komise doporučila celozávodnímu výboru stra­ny, aby znovu prozkoumá! svůj po­stup vůči K. Muchovi. A vůbec zhod: ndtil svou dosavadní práci. Nechť te­dy komunisté posoudí. Fakta jsou ta­ková a taková... A i když zápas proti osobnímu zaujetí některých funkcionářů nebude lehký, je třeba vidět Jedno: Případ K. Muchy, to je případ člověka. Člověka, který může mít své chyby, ale od toho jsme tady my, komunisté, abychom mu je po­máhali odstraňovat. Abychom v člo­věku rozvíjeli všechno kladné a pod­porovali je) tehdy, kdy prokazuje zá­jem o společenské problémy a chce je řešit k prospěchu společnosti. A K. Mucha takovým je. A proto — kdy můžeme říci — skončil se jeden při­padl?, ZDENĚK FUKA

Next