Rudé Právo, červenec 1963 (XLIII/179-209)

1963-07-01 / No. 179

Proletáři všech zemí, spojte se! RUBE PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA V PONDĚLÍ 1. ČERVENCE 1963 | Číslo 179 — ROČNÍK 43 (Právo lidu roč. 66) I CENA 30 HAL. ZOTAVENÁ, SVĚDOMÍ, PROBLÉMY Zase utekl jeden, rok. Je začátek července, už začala sezóna dovo­lených. Rekreační střediska ROH, sou­kromé i podnikové chaty u vody, ho­tely a penzióny se právě zaplňují »až po okraj«. Ožívají 1 pionýrské tábo­ry. Břehy řek u větších měst Jsou každou sobotu a neděli olemovány naháči a kupkami šatstva. Objevují se známé obrázky stanů pod st.omy, čas­to i stanu a aut vedle nich. Leckdy se říká, že to u našich pře­hrad a ve všech známějších výletních místech vypadá v létě čím dál více »jako v Praze na Václavském námě­stí«. Ale nedá se nic dělat! Letní stě­hování do přírody je pořád masověj­ší. Každý chce užít svou dovolenou a má na to samozřejmě právo. Přitom jsou v naší zemi dovolené pro pra­cující mimořádně dlouhé. V mnoha a mnoha jiných státech by našim dělní­kům a všem zaměstnancům záviděli takovou možnost rekreace. A my s tím zase pochopitelně máme různé problémy, protože to znamená nápor na dopravu, nezbytná opatření v zá­sobování atd. Každoroční fronty před »Rekreou« v Praze a v jiných velkých městech už delší dobu signalizují, že budeme: muset v rámci možností a prostředků hledat v budoucnu ještě další a další cesty, jak uspokojit touhu velkého množství lidí po zotavené někde, kde je hezk.y a »kde jsme ještě nebylí«. Zdraví našich pracujících je statek nejcennější. Rekreace není je­nom pro rozptýlení a zábavu, ale pře­devším pro to, co zní v českém pře­kladu onoho vžitého slova: Pro obno­vení fyzické I duševní svěžesti. Zkrát­ka nejde o žádný přepych, ale o ne­zbytnost. Zároveň ovšem platí, a letos více než kdy jindy: Odejít na rekreací s čistým svědomím! Slunce a jeho žár v letních měsí­cích si bohužel nemůžeme nastřádat na podzim a zimu, kdy bude potřeba mít dostatek uhlí pro továrny I do­mácnosti, nemluvě o dalších a dalších věcech. Na zdravém vzduchu dobře tráví, a to nám připomíná, že musíme za dané situace udělat t v době do­volených všechno pro vyřešení hos­podářských a zásobovacích nedostat­ků a těžkostí. To je příkaz dne! To vyplývá 1 z po­sledního usnesení ústředního výboru KSC a nemůžeme si tentokrát skuteč­ně dovolit, aby dovolené nějak ne­příznivě ovlivnily toto naše úsilí, jest­liže například začaly hutě zase plnit pián a my so z toho těšíme, pak by mělo pro celé naše hospodářství těž­ké následky, kdyby tento obrat k lep­šímu nepokračoval í nadále. A zvlá­ště toho uhlí, o kterém jsme už mlu­vili, , potřebujeme vytěžit ■ nad plán tolik, kolik bylo stanoveno! U vypí­naných strojů ve »výsečích« a u má­lo rozehřátých kamen by nám v zimě zhořkly i vzpomínky na sebekrásněj­ší rekreaci. Ano každý si zaslouží rekreaci, ale především tehdy, když před ní 1 po návratu do práce udělá všechno, aby 1 ty příští dovolené byly pěkné a co nejméně rušené »vezdejšími starost­mi«. Zvláště se letos nesmí dostat do rozporu chuť užít krásných letních dní a naléhavá nezbytnost opatřit po­le co nejlépe a dostat 1z nich všech­no, co se na nich urodí. Kdyby kaž­dý dal jenom nějaký ten den, projeví se to na našem společném stole. Kaž­dá ruka bude dohrál Každá pomoc těch, kteří by se mohli jít vykoupat, a místo toho »píchnou« družstevní­kům a státním statkům při přípravě a sklizni úrody. Spoléháme přitom 1 na naši mládež, na její brigády a chtít udělal pro společnou věc co nejvíce. Ať isdy l:svědomí všech pracujících v zemědělství a všech těch, kteří Jim mohou' pomoci, je v době dovolených čisté. Děláme to pro sebe. Děláme to z toho důvodu, abychom při současné ohromné spotřebě získali z vlastních zdrojů více potravin. Přímo s tím totiž souvisí například i skutečnost, že se letos v hote­lech, penziónech a do jisté míry 1.v rekreačních střediscích ROH proje­ví zavedení vyšších cen pro . takzva­ná obtížnostní pásma. Nemluvě o tom, že ■ jsme na podniky v těchto hor­ských, ale i jiných oblastech celé ro­ky dopláceli, což si tecf nemůžeme dovolit1 — je hlavní příčina pořád v tom samém: Ve vztahu mezi kupní silou obyvatelstva, mezi množstvím peněz, které lidé mají — a mezi zá­sobami zboží, zvláště potravin. Čili stále a stále platí, že záleží na tom, abychom měli lepší výsledky při vy­užívání vlastních zdrojů, zejména při výrobě a nákupu zemědělských pro­duktů. , Pokud jde o rekreaci na poukazy ROH, znamená to průměrný denní po­platek patnáct korun místo dřívěj­ších průměrných deseti korun. I tak je ovšem tento poplatek za stravu a všechno ostatní velice nízký. A pro­blém je spíše v tom, jak této výhody nejlépe, využívat pro 4y, kteří si to nejvíce zaslouží a nejvíce to potře­bují. Přitom se letošní odborářské re­kreace zúčastní opět téměř tři sta tisíc lidí, tedy o něco více než loni. Ti círva ri a 1 eíH Ahňon‘i 1 /->rl»-»o m-. «•‘vuuu Vilit* pujGUt> liti ZjKJ — tavenou do zahraničí. Do velikých mě­řítek,^, v jiných zemích zcela nezvyk­lých, rozrostl se pobyt školáků v pio­nýrských táborech. Také ve zvláštních zotavovnách, které jsou vybaveny s ohledem na potřeby a zájmy, mláde­že, je letos o tři tisíce míst více — a nezbývá než opět připomenout, aby odborové organizace nepřidělovaly zvláštní poukazy pro mládež »učňům« a »svažákům« kolem padesáti let, jako se to ještě někdy- stává. Jedním z našich problémů je, jak zajistit lepší možnosti rekreace zvláště i pro početnější rodiny s men­ším příjmem. Je pravda, že v dřívějších letech od­jížděli do rekreačních středisek RO-H v naprosté většině jednotlivci,, kteří neměli možnost vzít.s sebou manželku, dítě nebo více dětí. Ani letos se ten­to stav ještě nijak pronikavě nezmě­ní. Bylo však už přijato opatření, aby v době školních- prázdnin mohla re­kreace ROH nabýt na mnohem širší základně podobu rekreace rodinné. Toto opatření je potřeba uvítat, 1 když to znamená obtížnější hospodaření s poukazy, tj. volnými místy v zota­vovnách. A aby nedošlo k zbytečným nesrovnalostem, opakujeme ještě jed­nou, že se to bude moci prakticky v plné šíři. projevit až od příštího roku. Kromě toho má však dnes mnoho podniků svá rekreační střediska, vy­tvořená z vlastních prostředků a vlastní práce. A při Jejich využívání by se nikdy nemělo zapomínat na to, co bylo už víckrát řečenu o rodinách s více dětmi, a zvláště 1 s malými dět­mi. Čili o těch, pro které jsou zále­žitostí dovolené obyčejně obtížnější a které také často shánějí prostředky na dovolenou obtížněji než jiní. V so­cialistické společností by mělo být přece samozřejmostí, že se o dětech, populací a významu rodiny nejenom mluví, ale že se z toho také vyvozují všechny praktické důsledky. A jsou tu 1 další otázky, které jsou při pozornějším pohledu nakonec »ze stejného pytle«. V rekreačních stře­discích podniků na březích nových přehradních jezer a v jiných »klí­nech přírody« vyrostla už i nejedna nákladně vybavená »společenská míst­nost« a jiné zařízení, dokonce i pří­mo přepychové. I když to bylo podni­káno s těmi nejlepšímí úmysly, »vždyť je to přece pro pracující«, mu­síme se ptát: Máme na to? A je to vůbec účelné, když se to využívá je­nom menší část roku? Určitě bude správnější se především snažit, aby výhody podnikové rekreace mohl po­cítit větší počet lidí a zase především celých rodin pracovníků, kteří si to pejvíce zaslouží a potřebují to. Vždyť pár dalších srubů a stanů by obvykle znamenala víc než každé to nákladhé zařízení, nad kterým se pak po celé měsíce jen honí větry a deště! Ano, z-ase utekl jeden rok a začaly dovolené... Ať je všichni dobře užijí a ať při­tom máme tu nejlepší úrodu z polí 1 tu nejlepší možnou úrodu při plně­ní plánu v průmyslových podnicích. Všechno v naši společnosti je závislé na výsledcích společného díla. Jak už řečeno, jsou na tom závislé i ty příští dovolené a všechna radost z léta, pří­rody, lesa, koupání a jiných vítaných a potřebných lidských požitků. JMÉNEM CS. LIDU BLAHOPŘÁL SOUDRUHOVI W. ULBRICHTOVI k 70. na­rozeninám soudruh A. Novotný a předal mu dar — ručně tkaný goblén. (Telefoto ČTK — Zentralbild) 4 Blahopřání presidenta republiky Dnes slaví státní svátek Ghanská republika. President republiky sou­druh Antonín Novotný zaslal při této příležitosti blahopřejný, telegram pre­sidentu dr. Kwame Nkrumahovi. K státnímu svátku Somálská repu­bliky — «1. Červenci — zasial presi­dent republiky soudruh Antonín No­votný blahopřejný telegram somál­skému presidentu A; A. Osmanovi. President: republiky soudruh Anto­nín Novotný blahopřál _k státnímu svátku Království Burundi, který při­padá na 1. července. (ČTK) OSLAVY 70. NAROZENIN SOUDRUHA W. ULBRICHT A Ha půdčNDR se vylváří budoucnost celého německého národa Slavnostní večer v berlínské sportovní hale * Blahopřání N. $. Chruščova, A. Novotného a dalších představitelů BERLIN 3D. června (Zpravodajové ČTK) — Tisíce Berlíňanů, delegace ze všech krajů Německé demokratické republiky a vedoucí představitelé mezinárodní­ho dělnického hnutí — Nikita Chruščév, Antonín Novotný, Wladyslaw Gomulka, János Kádár, Todor Živkov, Etienne Fajon a další — tlumočili v neděli srdeč­ná blahopřání prvnímu tajemníku OV Jednotné socialistické strany Německa a předsedovi státní rady NDR Walteru UÍbrichtovi k jeho 70. narozeninám. Jako první zahraniční host tlumočil blahopřání sovětského lidu, sovětské vlády a KSSS první tajemník ŰV KSSS a předseda sovětské vlády N. Chru­ščov se svou manželkou Ninou. Ode­vzdal W. UÍbrichtovi jako dar nejno­vější model osobní limuzíny typu ZIL 111. Oba státníci letmo vzpomněli ha boj proti h.itlerovskému fašismu na volžské frontě. Nikita Chruščov, uvedl, že Německá demokratická republika je nyní vystavena soustředěnému tla­ku imperialismu, ale »máte pevné a spolehlivé zázemí. Vítězství je naše« —. zdůraznil N. Chruščov. Krátce před 10. hodinou se do sídla předsedy státní rady dostavil první tajemník ŰV KSČ a president ČSSR soudruh A. Novotný, aby W. Ulbrich-tovi blahopřál jménem ŰV KSČ, Ná­rodní fronty, Národního shromáždění, vlády ČSSR a všeho čs. lidu. Přál mu mnoho zdraví a zdaru v je­ho práci ve prospěch pracujících NDR a celé německé dělnické třídy. Ode­vzdal mu dar ručnfe tkaný goblén zobrazující východ slunce — a zdů­raznil, že to je slunce socialismu, které vychází nad oběma sousedními a přátelskými zeměmi — NDR a ČSSR. V krátkém srdečném rozhovoru pouká­zali soudruzi Ulbricht a Novotný zejmé­na na význam hospodářské spolupráce obou sousedních zemi při výstavbě so­cialismu, neboť NDR a CSSR jsou nejen nejzápadnějšlml výspami socialistického tábora, ale i průmyslově vyspělými ze­měmi, které musejí prokázat přednosti socialismu. Walter UJbricht připomněl i svůj nedávný úspěšný léčebný pobyt v Karlových Varech a Antonín Novotný zdůraznil, že tyto lázně slouží nyní ne­jen fis. pracujícím, ale jsou i výrazem změn, k nimž došlo v socialistickém Československu, , protože jsou opravdu lázněmi celého socialistického světa. Potom A. Novotný připil na zdrav! W. Uíbrichta, který na závěr požádal hosta, aby všemu čs. lidu tlumočil přání úspěchů při rozvinuté výstavbě socialismu. Při odchodu z rezidence čekající gratulanti soudruha Novot­ného srdečně pozdravovali. Potom následovali daiši zahraniční gratulanti, soudruzi János Kádár z MacTarska, W. Gomulka z Polska, T. Živkov z Bulharska a další, iakož i diplomatický sbor a další oficiální hosté. První tajemníci komunistických a dělnických stran, kteří jsou na návště­vě v Berlíně, podnikli v neděli odpo­ledne společnou vyjížďku motorovou lodí po berlínských jezerech. Výletní­ci na loďkách, Berlíňané u svých chat a stanů ha březích a na plážích, kteří z blízkých břehů poznali Nikitu Ghru­­ščova i ostatní hosty na palubě lodi, pozdravovali je radostným voláním a, máváním, které soudruzi opětovali.. Oslavy 70. narozenin W. Uíbrichta vyvrcholily, v neděli večer slavnostní recepcí uspořádanou ve sportovní hale v berlínské čtvrti Weissensee, Býlí přítomni význační . zahraniční hosté Nikita Chruščov, Antonín Novotný, Wladyslaw Gomulka, János Kádár, Todor Živkov, Etienne Fajon a další ' představitelé bratrských ko­munistických a dělnických stran, ná­stupci diplomatického sboru a vedou­cí představitelé Jednotné socialistic­ké strany Německa, ministři a další představitelé politického, hospodář­ského a kulturního života Německé demokratické republiky. Za nadšeného potlesku všech pří­tomných N. Chruščov znovu blaho­přál W. UÍbrichtovi k jeho narozeni­nám a pronesl projev, v němž ocenil vynikající zásluhy Waltefa Uíbrichta o rozvoj německého revolučního děl­nického hnutí a upevňování jednoty mezinárodního komunistického hnutí. Spolu s Ernstem Ttmlmannem a Wilhelmem Pieckem — řekl N. Chru-. ščov — stál W. Ulbricht v čele oběta­vého boje Komunistické strany Němec­ka a pokrokové části německé dělnic­ké třídy proti útokům fašistické re­akce, proti zrádcovské politice pravi­cových vůdců německé sociální demo­kracie, boje za vytvoření jednotné ná­rodní antifašistické fronty. N. S. Chruščov ocenil aktivní podíl Waltera Uíbrichta ha boji proti fa­šismu a proti hitlerovské agresi a při­pomněl velkou politickou práci jubi­­lantovu v řadách německých vojáků a důstojníků bojujících na sovětsko­­něměcké frontě. V kruté zimě v roce 1942,1943 byl Walter Ulbricht tam, kde se konkrét­ně, především zbraněmi, rozhodovalo o zničení fašismu, o porážce hitlerov­ských okupantů a o osvobození němec­kého, lidu a všech národů Evropy od fašistického jha. Se jménem Waltera Uíbrichta — řekl dále N. S. Chruščov — jsou ne­oddělitelně spojený všechny nejvý­znamnější' akce a události pováleč­ného rozvoje ■ Německa a německého dělnického hnutí. Ruku v ruce s Wil­helmem Pieckem, Ottou Grotewohlem, Maxem Reimannení a mnohými další­mi věrnými syny německé dělnické třídy aktivně bojoval za překonání zhoubného rozkolu dělnického hnutí a za vytvoření jednotné socialistické' strany Německa, bojové marxisticko­­leninské avantgardy dělnické třídy, za semknutí všech politických sil země pod praporem míru, demokracie a po­kroku a vytvoření Národní fronty de­mokratického Německa. Walter Ul­bricht spolu s Wilhelmem ‘ Pieckem a Ottou Grotewohlem byl organizátorem Německé demokratické republiky — prvního Státu dělníků a rolníků v. dě­jinách Německa. N. S. Chruščov se dále zabýval vel­kým pýínasem německých pracujících k revolučnímu boji mezinárodního prole tariátu. Zde. na půdě Německa, zahájili svou velkou revoluční činnost Karel Marx a Bedřich Engels. Změnili socia­lismus z utopie ve vědu, spojili revoluční myšlenku s revolučním činem. Vytvořili marxismus, tento monolitní kvádr vědy a praxe, který zahrnuje nejlepší myš­lenky lidského génia. Učinili dělnické hnuti internacionálním. Dějiny německé dělnické třídy — zdůraznil Chruščov —výrazně svědčí o tom, že oni seberéakčnější a sebe­­barbarštější formy bur.žoazní vlády nejsou S to výrvát kdnmnísinus z vě­domí národů. Imperialismu se to ne­může podařit,' neboť komunismus ob­ráží nejzákladnější lidské zájmy. (Pokračování na sir. 3.) ★ Skončila výstava »Ostrava 63« OSTRAVA 30. června (ČTK) — Na ostravském výstavišti skončila v ne­děli přehlídka moderního bydlení a nábytku — celostátní výstava »Ostra­va .63«. Během čtyř týdnů ji vidělo téměř 450 000 návštěvníků — proti minulému roku téměř dvojnásobek. Na výstavišti bylo prodáno zboží za více než 35 miliónů Kčs, z toho jen za 16 miliónů Kčs rekreačních chat. Úspěšná nedělní směno no polích o závodech Tisíce zemědělců a brigádníků nastoupily ke sklizni píce ★ Opravené vagóny a lokomotivy do provozu / I když kultivace okopanin je letos povětšině kvalitnější než v předchozích letech, v některých oblastech práce váznou. Jde zejména o druhou a třetí oborávku brambor ve Východočeském a Východoslovenském kraji. Časté deště vytvářejí půdní škraloup, který je třeba co nejčastěji rozrušovat a kypřit půdu. Teple a vlhké počasí působí i na rozšiřování plísní na porostech. Plachy cukrov­ky až asi na B procent porostů, jež nebyly včas vyjednoceny, jsou zatím pěkné. již podruhé proběhla sobota a ne­děle na okrese Rychnov nad Kněžnou ve znamení užitečné akce. Téměř 100- členný odborný aktív okresního výbo­ru KSČ ve spolupráci s okresní vý­robní zemědělskou správou zorganizo­val na oba dny veřejnou kontrolu stavu porostů brambor. V každé obci se k jednomu aktivistovi připojilo ně­kolik funkcionářů a další ochotní ob­čané, kteří společně zkontrolovali, jak probíhají kultivační práce na brambo­rách, zejména třetí oborávka a nega­tivní výběr na semenářských dílcích. NA ROŠTY I DO SILÁŽE V přestanicích na Klatovsku čelili v uplynulých dnech nepříznivému po­časí úspěšně. Ačkoliv téměř denně pršelo, senoseč se v podstatě nezasta­vila. Družstvo potřebuje pro zimní ob­dobí co nejvíce krmiv, a proto letos volilo nejnovější technologií — sklízí seno nejeta na rošty k umělému do­­soušení, ale také do siláže. Osm va­gónů porostu usušily ventilátory a šest vagónů píce z luk tu dali do si­láže; družstvo už mé také 24 vagónů kvalitně žesilážovaných ozimých smě­­sek a jetelů. Mezi dobré hospodáře, kteří už skončili sklizen vojtěšky a jetele a připravuji se sklidil ještě do zahájení žni vojtěšku z druhé seče, patří například pracovníci Státního statku v Hrušovanech nad jevi­­šovkou, družstevníci z Jiřic na Znojem­sku, z Moravan na Prostějovsko a daiši. Na drnbé straně však některá družstva v okresech Třebíč, Jihlava, Žďár, Blan­sko, Gottwaldov a Uherské Hradiště sklí­zejí přestárlé porosty a déšť vyluhuje ne­­svezené seno. To proto, že v těchto oblas­tech pozdě nastoupili do sklizně. Přestože soboty a neděle využili ze­mědělci v celém Severomoravském kra­ji ke svozu sena, zbývá ho sklidit ješ­tě asi z 20 000 ha. Ke koseni a zejména na svoz nastoupilo v OKrese urnniai ib­­meř 700 zemčdčlců a traktoristů, stejný počet vojáků, přes 500 brigádníků z pa­­tronátních závodů a stovky místních občanů. Na Opavsku v sobolu sklízelo seno a ničilo mandelinku bramborovou asi 4500 lidí, z toho třetina brigádníků. Zemědělci na Klatovsku pokosili za sobotu a neděli 6,5 °/o á svezli 7,0 % celého űkolu: na orné půdě posekali zbývajících 75 ha pícnin a svezli je z 234 ha, luk pokosili 1125 ha a seno svezli z 1286 ha. Založili rovněž 14 vagónů siláže. Tolik práce — přesto­že na Šumavě v neděli ráno pišelo —' udělalo 9627 družstevníků a bri­gádníků, mezi nimiž bylo také 828 vojáků. Z patronátních závddň na Klatovsku zvlášť vydatně pomohly Okula z Nýrská a klatovské Závody V. I. Lenina. TISÍCE opravených VAGŮNP * V Železničáři z vozových dep a dílen CSD měli v neděli celostátní směnu, věnovanou opravě nákladních a osob­ních vagónů. Směna skončila úspěš­ně. Do práce ráno nastoupilo 6492 opravářů, kterým pomáhalo dalších 445 brigádníků. Do 14 hodin opravili celkem 2891 nákladních a osobních vagónů. Předpokládaný výkon překro­čili o plných 791 vozů. V dílách CSD opravovali dnes také lokomotivy. Po směně předali dopra­­vákům do provozu opravených 25 par­ních, 3 elektrické a 3 dieselové lo­komotivy a 2 motorové vozy. Zvláštní pochvalu si zaslouží pra­­; covníci vozového depa v Pardubicích, kteří místo plánovaných 150 vozů jich v neděli opravili 366. Také v Ostí opravili místo 144 vagónů 360. v Nym­burce navíc 119 a v Praze 79 vozů. 'V.Nových Zámcích a v Člerné nad Tisou byli s oprayou plánovaného po-čtu vozů hotovi již ve 13 hodin. V Třinci pomáhali železničářům opra­vit 28 vagónů pracovníci Třineckých železáren. Vydatně pomohli také opra­váři ze Závodů Vítězného února v Hradci Králové, z Hliníkárny v Zsa­ru nad Hronem a bratislavského Sloynaftu. Vagóny 1 lokomotivy, opra­vené v nedělní mimořádné celostátní směně přispějí ke splnění přeprav­ních úkolů, které vyžaduje naše ná­rodní hospodářství. V severovýchodních Cechách bylo bě­hem neděle vráceno do oběhu 1956 vy­ložených vagúnů, naloženo bylo 700 va­gónů. Energetici v Opatovicích nad La­bem vrátili za neděli 330 vyložených vo­zů, elektrárna v Pařiči 195 vagónů aped. Úspěch nedělní směny však mohl být ještě větší. Např. zaměstnanci státních lesů ve Frýdlante si objednali na neděli 9 vagónů, ale naložili jen 4 a 5 již při­stavených odřekli. Průmstavu v Železném Brodě zůstaly na kontě 4 nevyložené vagóny, zaměstnanci státních silnic z Harrachova nechali na nádraží v Ro­kytnici nad Jizerou stát rovněž 4 vagóny, výpravna kusového zboží CSD v Týništi nad Orlicí dokonce 20 vagónů apnd. V neděli byla v celém Středočes­kém kraji mimořádná nedělní směna v průmyslových závodech, dopravě, stavebnictví a na polích. Pracovalo při ní 186 000 lidí a podle předběž­ných zpráv dali republice hodnoty v částce 25 miliónů korun. Na polích se sklidilo seno xelkem ze 6360 ha. Spojené ocelárny na Kladně, nej­větší závod v kraji, se dnes vyrov­naly s pololetním plánem exportu; ko- ] línští tatrováci dokončili jeřáb pro 1 Indii;, přes 300 nákladních aut vo­zilo do kraje uhlí z SHR. ★ Ctrnáct dni pobytu v táboře u Hluboké prožijí pionýři při hrách, zábavě I poučeni. K jejich spokojenosti je připraveno koupaliště, sportovní hříště, zájmové kroužky, knihovna. Jen aby bylo počasí.— Na snímcích: Samozřejmě že vypsáni dofmCi z tabora potřebuje také Svůj čas. — A ke spokojenosti patli i dobrá kuchyně. O tu se starají vojáci. (Fóto V. Žitný) JlZ 140 LET vyrábějí ozdobnou a užitkovou keramiku v Kravsky na Zno­jemsku. —. Na snímku: J. Vrbková třídí zboží před odevzdáním do skladu. (Foto CTK — E. Bican) Hováforsky m 42krát rychleji! Tyčový materiál lze dělit bez odpadu ★ Příkladná iniciativa hrdiny socialistické práce J. Vohnického, konstruktéra F. Fialy, J. Chlupa a dalších soudruhů i Výzkumné a vývojové středisko pro tváření materiálu za studená v Závodech Říjnové revoluce ve Vsetíně má bohaté zkušenosti z hospodárného využíváni kovů. Pro technologii protlačováni za studená bylo však nutno vyvinout takový způsob dělení tyčového ma­teriálu, který by stačil plynule zá­sobovat Visy, na nichž se protlačo­vání provádí. Dosavadní způsob řezání tyčí na pilách nebo gumo­vými kotouči je pomalý a při vel­kém množství kusů se dá prořez počítat na desítky tun, nehledě na značnou potřebu strojů, ploch a pracovníků. Z těchto důvodů zkonstruovali už před několika lety ve středisku pří­pravek na dělení materiálu bez odpa­du štípáním. Přípravek byl instalován na lis a dělil materiál do průměru 25 milimetrů. Původně se štípalo jen pro potřeby protlačování, ale časem za­čali používat přípravku i na dělení materiálu pro výrobu vrtáků. Vedoucí střediska hrdina socialis­tické práce Josef Vohnický spolu s konstruktérem Felixem Fialou se lo nl zahloubali nad problémem, jak dě „lit materiál o větším průměru, Zkon­struovali přípravek, objevili v závodě jeden nevyužitý lis a začali se zkouš­kami, Nešlo to všechno hladce; kaž­dou chvíli se objevila jiná potíž, ale nakonec donutili techniku k posluš­nosti. V prosinci minulého roku zkoušky úspěšně skončily, ale vyskytl se jiný problém. Lis, na němž se zkoušky pro­váděly, potřeboval jiný provoz a další volný lis v závodě nebyl. Když není lis v závodě, najde se někde jinde, řekl S! Josef Vohnický a vydal se s Josefem Chlupem, zástup­cem náměstka_jtro technický rozvoj, na cesty. Navštívili několik závodů, ale bezvýsledně. Nakonec se dostali i do Povážských strojíren, prošli díl­ny, sklady a — nikde nic. V nevese­lé náladě se vraceli přes dvůr k bráně. Pozornost Vohnického upoutal na ná­dvoří velký stroj přikrytý plachtou. Sli k němu a ejhle — lisí Byla to sice jen .stopětadvacítka (ideální by . byl lis 200 t), ale lepší vrabec v hrstí... Zakoupili jej, ve vsetínské opravně strojů prodělal generální opravu a v dubnu instalovali lis v řezárně ma­teriálu. V- té době, kdo chtěl najit Vohnic­kého a Fialu na jejich pracovišti, tak se marně namáhal. Byli u »svého« li­su a podrobovali jej zatěžkávacím zkouškám. I ty dopadly dobře a lis byl předán řezárně, kde dělí materiál o průměru 25—45 mm. Nakonec se další potřebné stroje na­šly i doma v závodě. Z jednoho provo­zu přemístili do řezárny lis 63 tun a upravili na dělení jak kruhového, tak plochého průřezu. Do té doby tu tyče plochého průřezu řezali výhradně na pilách. Teď néknlik čísel: zmíněné dva lisy spolu s třetím SQtunovým nahradí pro­dukci 20 pil a sníží přitom potřebný po­čet pracovníků. Zatímco jedna pila uře­že jeden kns o průměru 35 mm za 75 vteřin, velký lis za tutéž dobu naštipe 42 kusů. je tedy produktivita lisu vyšší o 4200 procent. Při plném využiti všech tři lisů to představuje roěnf úsporu 58 tun rychlořezné a konstrukční oceli v hodnotě 1120 000 Kčs! A to bez poža­davku na výrobu nových strojů, záslu­hou iniciativy techniků a jejich dobrých nápadů. Zásluhou odpovědného přístupu k využívání strojového parku, at zaháli »duma« nebo u sousedů. Tím a!e záležitost pro Vohnického, Fialu a další pracovníky střediska ne­konči.- Chtějí vyřešit dělení materiálu kompletně. Josef Vohnický s Josefem Machálkem zkonstruovali automatické podávání tyčí, které odstraní námahu dělníka a zvýši kulturu práce.,Řeší ny­ní instalaci počítače kusů, paletizaci dopravy tiaštípaného materiálu a re­konstrukci přípravku pro 63tunový lis. Nová řešení zlepší kvalitu střihů, umožni namontovat a v praxi uplat­nit automatické podávání tyčí. JAN VACHALA, Vsetín —

Next