Rudé Právo, březen 1964 (XLIV/61-90)

1964-03-01 / No. 61

orgán ústředního výboru komunistické strany československá V NEDĚLI DNE 1. BŘEZNA 1964 ČÍSLO 61 — ROČNÍK 44 (Právo lidu roč.67) CENA 50 HAL. UME RVHP JEDNALY o vedeckem výzkumu BRNO 29. února (CTK) — Konzul­tační zasedání představitelů vědecko­výzkumných organizací členských zemí RVHP skončilo v sobotu v Brně. Šestldenního Jednání se zúčastnili odborníci z Bulharska, Madarska, NDR, Polska, Rumunska, Sovětského svazu a Československa. Zasedání se zabývalo společnými tématy vědeckovýzkumných prací z let 1962—1963 a geologickými i geofyzikálními otázkami naftových a plynových ložisek. Na pořadu byl také plán společného vědeckotechnického výzkumu V oblasti geologie a geofy­ziky a vypracování návrhu na další rozšíření spolupráce mez! zúčastněný­mi zeměmi. Zasedán! probíhalo v duchu vzájem­ného porozumění a přátelského ovzdu­ší. DELEGACE SOVĚTSKÝCH SPECIALISTO V PRAZE PRAHA 29. února (CTK) — V sobo­tu přibyl do Prahy předseda. Státního výboru pro chemické a naftové stro­jírenství SSSR K. I. Brechov v čele 14členné delegace sovětských specia­listů. S odborníky našeho strojírenství a chemie projednají vzájemné strojí­renské dodávky pro rozvoj chemické­ho průmyslu obou zemí do roku 1970. Jednání K. I. Brechova v Praze bu­de navazovat na jednání ministra che­mického průmyslu SSSR L. A. Kon­­standova, který přiletěl do Prahy v pátek. Soudruha Brechova přivítali na hlavním nádraží první náměstek mi bistra těžkého strojírenství M. Lokají­­ček, zástupci ministerstva zahranič­ního obchodu, ministerstva těžkého strojírenství a sovětského obchodního zastupitelství. PRVNÍ ZE ŠESTNÁCTI V závěru ú-nora byl v Praze-Llbni uložen na vagóny a předán sovětské­mu zákazníkovi stavebnicový sací bagr o výkonu 250.kubíků za hodinu. Bagr, dohotovený v termínu, je prvním ze šestnácti velkých technických plaví-, del, které do Sovětského svazu letos dodají České loděnice. (S) TEPLIČTÍ stavbaři PLNI ZAVAZEN Pracující stavební správy Teplice byli první, kteří v n. p. Pozemní stav­by Osti nad Labem vyhlásili závazek překročit odevzdání bytů v prvním čvrtletí. Slib plni, neboť v lednu dali do užíváni 59 bytů a v únoru jich dokončí 40. Vytvářejí si tak předpo­klady ke splněni plánu bytové vý­stavby letos za 11 měsíců. To zna­mená dokončit 762 byty v Krupce, Retenicich a Bílině. Letos také poprvé v předstihu zač­nou budovat pro nová sídliště kotel­ny a inženýrské sítě. Například v Ducheově za nemocnicí se kotelna už staví a připravuje se i výstavba kotelny na budoucím sídlišti Teplice- Šanov, V plánu aktivních opatřeni počítají stavbaři především se sníže­ním rozestavěnosti o pět procent. Už loni snížili rozestavěnost ze 64 ob­jektů na 47. Letos jim další sníženi rozestavěnosti umožni zavést dvou­směnný a třísměnný provoz. (Oddop.) NA NEDĚLNÍ PŘÍLOZE: Exploze Fejeton o splněné touze Antonína Kozderky Hledání nových hodnot Dvanáct dnů se sovětským jilmem Černý dává mat Píší Z+H: Ryby a kuličky Balené jaderné elektrárny šachy, křížovka, hádanky SVĚTOVÝ REKORD NA DOLE DUKLA Překročili hranici 100 000 tun ★ Blahopřáni předsedy vlády OSTRAVA 29. února (Od dop.) — V sobotu v časných ranních hodi­nách (ve 4.05) dosáhly kolektivy předáků Včzňorského a Mazáčena Dole Dukla ve 29. den úsilí o nový světový rekord v těžbě kombajnem doposud na světě nepřekročené hranice — 100 000 tun uhlí! života Severomoravského kraje, zá­stupci Sdruženi OKR a pionýři z Ha­vířova, nad nimiž má osádka patronát. Havíři z noční směny i střídající osádky měli velkou radost z upřím­ných blahopřání a z dosavadních vý­sledků. Vždyť od vytěžení stotisíci tu­ny zbývá havířskámn kolektivu Dolu Dukla ještě S0 pracovních hodin. Pře­dáci prohlásili jménem celého 380- členného kolektivu havířů, že právě v těchto zbývajících hodinách se po­kusí dosáhnout ještě dalšího rekord­ního výsledku, a to nejvyšši denní těž­by z celého soutěžícího období. jak vysoko se podaří »umístit příč­ku nového světového rekordu«, to bu­de známo 3. března, v úterý ráno, po vyfárání noční směny. Už dnes však vládne mezi havíři na Dole Dukla vel­ká a oprávněná radost. Splnili slib daný prvnímu tajemníku ÜV KSČ sou­druhu A. Novotnému, že překonají v těžbě kombajnem hranici 100 000 tun. □ Se zástupci osádky z dopolední směny besedoval v sobotu odpoledne v kulturním domě předseda vlády soudruh j. Lenárt a blahopřál jim k úspěchu. Po besedě a prohlídce dispečerského zařízení dolu sfáral soudruh Lenárt na »rekordní praco­viště« do porubu 12363/1. Do konce směny zvýšili pak ještě na Dukle rekordní těžbu za 29 dní na 100 380 tun uhlí. Po vyfárání na po­vrch očekávali už osádky z rekord­ního rubání představitelé veřejného JESTS PŘED ROKEM byl základní zá­vod libereckého Plasttmatu, jednoho z největších závodů na zpracování plastických hmot u nás, velkým stave­ništěm. Stěhováni ze starých nevyho­vujících provozoven na nové místo se dělo bez zastavení výroby. — Na sním­ku : Část provozovny v Liberci se vstři­kovacími Usy. ' (Foto I. Pikous) LETOS 0PET CELOSTÁTNÍ SOUTĚŽ o neilepší výsledky v zemědělské výrobě Po loňských dobrých zkušenostech vyhlašuje i letos ministerstvo země­dělství celostátní soutěže »Za maximální užitkovost hospodářských zvířat« a »Za vysoké výnosy a široké uplatněni velkovýrobních technologických po­stupů v rostlinné výrobě«. Hodnoceni budou nejlepší jednotliv­ci i celé pracovnf kolektivy. Napří­klad v živočišné výrob# budou usi­lovat celé farmy jZD a státních statků 0 dosažení roční dojivosti 2500, 3000, a přes 4000 litrů mléka od svěřených dojnic. Jsou vypsány dílčí soutěže 1 pro dojičky, ošetřovatele Skotu, prasnic, vepřů na žfr, ošetřovatelů slepic a ovcí. V rostlinné výrobě kritéria jednot­livých soutěží přihlížejí nejen k vy­sokým hektarovým výnosům a kvalitě, ale i k využiH strojů a jejich nasa­zeni ve velkovýrobních linkách na velkých plochách. Kromě soutěže 0 nejvyššt výnosy zrnin je vyhlášena soutěž k vyšší výrobě sena a siláže podle výrobních oblastí. U brambor je mimo jiné požadavek sklidit nej­méně na 30 hektarech po 200 q bram­bor a u cukrovky docílit zé stejné výměry aspoň po 400 q bulev z hek­taru. Dílčí soutěže jsou zaměřeny 1 k docíleni vysokých výnosů u chme­le při dodržení kvality, dále semene jetelovin apad. již tradičné budou soutěžit o nejlepší pracovní výkony osádky sklizňových strojů. Podmínkou soutěže osádek obil­ních kombajnů je dosáhnout nejvyššfho výkonu kvalitní sklizně zrnin v tunách a hektarech. Celostátně budou hodnoce­ny jen ty osádky, kde ztráta v zrno ne­bude větší než 4 procenta. Osádky kom­bajnů na brambory a soupravy na dě­lenou skllzeů cukrovky budou soutěžit o nejvyšši poěet sklizených ploch a tun brambor na kombajn nebo soupravu při splnění plánovaných výnosů, dodrženi kvality práce a včasného ukončeni sklizně. Měřítkem pro soutěž osádek páso­vých traktorů v orbě je mj. nejvyšši výkon na stroj ve dvousměnném pro­vozu a kvalita orby. V horské oblast! musi osádka zorat nejméně 400 hek­tarů, v bramborářské 500 hektarů, v kukuřičné a řepařské 600 hektarů. Všechny soutěže Jsou dotovány pe­něžitými cenami. Bližší podrobnosti k soutěžím sdělí okresní výrobní ze­mědělské správy. Fototelegramy přes vesmír GORKI] 29. února (CTK) — První fototelegramy z anglické observatoře Jodrell Bank přijali v noci z pátku na sobotu z vesmíru sovětští vědci pracu­jící na radioastronomickó observatoři v Zimenkách u Gorkého. Později byly přijaty ještě dva další fototelegramy. Tak Byla z, bájena »saví sfti’e .mealně­­rodnfch kosmických experimentů, při nichž mají být zjištěny možnosti přijtmů­­nl fotografii na oltrakrátkých vlnách s pomoci umělých drožic Země a přes Měsíc. První telegram vysílaný přes americ­kou komunikační družici »Echo 2« neměl sice příliš dobrou kvalitu obrazu, avšak dokázal, že mezinárodní kosmický foto­­telegraf je reálný. Druhá relace byla mnohem úspěšnější. Na fotografii bylo vidět iasně znak observatoře lodrell Bank. Obě fntografie. která byly přijaty na observatoři v Zimenkách, jsou trochu vátší než normální poštovní obálka. Třetí kosmická fotografie byla vysílána přes Měsic Kvalitou obrazu se podobá prvnímu fototetegramu získanému z ve­smíru prostřednictvím družice »Echo 2«, Z Velké Británie došlo právě potvrze­ni fototelegramu. který byl v Zimenkách přijat. Britští vědci oznamuji, že skuteč­ně vyslali do éteru přes družici »Echo 2« začáteční písmena názvu observatoře lod­rell Bank. Předsednictvo Národního shromáždění vyhlašuje volby do zastupitelských orgánů dne M. června 1964 PRAHA 29. února (CTK) — Předsednic­tvo Národního shromáždění vyhlašuje: Podle čl. 60 odst. 4 Ústavy Českosloven­ské socialistické republiky volby do Národ­ního shromáždění, do Slovenské národní rady a do národních výborů na neděli 14. června 1964; podle zákona č. 36/1964 Sb. o organizaci soudů a o volbách soudců okresních soudů volby soudců na neděli 14. června 1964. Předsednictvo Národního shromáždění podle zákona č. 34/1964 Sb. o volbách do Národního shromáždění a o volbách do ná­rodních výborů stanovilo volební obvody pro volby do Národního shromáždění, PO NÁVRATU Z KONFERENCE Brigády se hlásí k heslu »Produktivita - kvalita« Mladí stavbaři se za svou práci nestydí * Přadleny jsou zajedno s Anežkou Ptáčkovou * Jak dále rozvíjet soutěž Po tři dny jsme je v Praze potkávali v autobusech, které je svážely k je­jich rokování. Ale od pondělka jsou už zase mezi svými kolektivy, které je jako delegáty vyslaly na celostátní konferenci brigád socialistické práce. S jakými náměty, myšlenkami či podněty se vrátili? Za několika jsme se šli podívat na jejich pracoviště. JEJICH CIL: odevzdávat Cistou pracii »Je to snad trošku brzy, ne?« usmí­vá se Josef Rabec a odkládá lištu, kterou uhlazoval betonový potěr po­dlahy. »Z Prahy až sem, na železárny, je dlouhá cesta. Sotva jsem klukům stačil vypovědět, Jaké to na té celo­státní konferenci bylo ...« Ale za chvíli se ukazuje, že otáz­ka, jak se výsledky konference od­raz! v práci jejich brigády socialis­tické práce, není tak docela před­časná. »Potvrdilo se, že jdeme správnou cestou,« mísí se do hovoru ostatní chlapci. Jaká je ta jejich správná cesta? Na výstavbě Východoslovenských že­lezáren jsou s kvalitou stavbařských pracf stále potíže. Bylo proto od ko­lektivu mladých xedníků dost odvážná, když sl dali do vfnkn, že na každou práci vystav! záruční list a že přfpadná chyby zdarma opraví. A vidíte — da­ří se jim to dobře. Dokonce postavili ze zlomků cihel, ke kterým se už nikdo nehlásil, 430 čtverečních metrů prvotřid ního zdivá. »Nn a pak jsme si řekli,« vypráví jo­­zet Rabec, »že je trošku zbytečná, aby se naše stavby zdržovaly pro nedosta­tek obkládačů. Začali jsme sl tedy dělat sami obklady, potom Izolace a pak ješ­tě řadu dalších profesi. A tak dnes naše brigáda — původně zednická — odevzdá­vá čistou, kompletní práci...« Však Jsou také s výkony 1 s kva­litou mladého kolektivu na stavební správě spokojeni. Ale dosud nejsou spokojeni chlapci. Z duše jim pro­mluvili ti, kteří na konferenci hovo­řili o ustrnutí některých brigád. Me­zi takové kolektivy oni patřit ne­chtějl — a proto sl k závazku na kvalitu a na splněni celoročního plá­nu o dva měsíce dřív připojili nyní ještě jeden úkol: získat výuční listy na profese, které sl osvojili. To aby kvalitní práce byla podložena 1 po­třebnou kvalifikací... CELA DlLNA Své dojmy a získané zkušenosti z celostátního jednání brigád socia­listické práce předala v sobotu přadlena Anežka Ptáčkové ze závo­du Tepna 02 v Babi u Náchoda čle­nům kolektivů a brigád na celozá­­vodní konferenci. Ani jindy však neza­hálí, neboť také pro zdejší přádelnu platí to, co pro celý závod: trvale zvyšovat kvalitu příze pro tkalcovny. Soudružka Ptáčkové hovóři s přadle­­naml o tom, že Jeden kolektiv na tak náročný úkol nestačí, že kvalitní prá­ce se musí stát věcí cti také v ostat­ních kolektivech dílny. Podle toho v celé dílně vytvářejí předpoklady, aby se na kvalitnější výrobu příze za­měřily všechny přadleny. Elán soudružky Ptáčkově nezůstal bez odezvy. Závazky na zvýšeni kvality pro­jednali v dalších kolektivech, ani mis­tři a údržbáři nezůstali stranou. A tak již před celozávodní konferenci brigád se celá dflna přádelny v Babi přihlásila do soutěže o titul 20. výročí osvobozeni CSSR. NEJEN VE SVÉM ZÁVODE Mezi delegáty, kteří začínají hned uvádět v život závěry z celostátní konference brigád, patří I O. Čuda ze Ždárských strojíren. Bezprostřed­ně po svém návratu z Prahy besedo­val v pondělí o výsledcích konferen­ce se členy svého kolektivu. A hned dohodil řadu konkrétních opatření, jak dále rozvíjet soutěž. Především se zaměří na zkvalitnění práce a na upevnění pracovní disciplíny. Kolek­tiv chce v tomto směru jít dále pří­kladem. Soudruh Čuda se rozhodl pomocí dalšímu rozvoji soutěže I v jiných zá­vodech. Nenechává si proto pro setae zkušenosti, které na konferenci zís­kal, ale jíž ve středu měl také dalši besedu v závodě TOKOZ a chce se Ještě sejít s odpovědnými hospodář­skými pracovníky svého závodu, aby s nimi projednal řadu účinných opa­tření. JEDEN C f L Továrna v polích se odráží světlými zdmi od bledé zimní oblohy. Kdykoliv jede František Stehlík po stlnlci kolem, má hned továrny plnou hlavu. Po­máhal jl po válce stavět. Když tu před lety začal provoz, nastoupil jako dílenský mechanik na nejrozsáhlejším úseku. Vidí před sebou sál plný do­­přádacích strojů — byla to nejdřív taková směska. Anglické, německé, švý­carské — začínalo se s tím, co se kde sehnalo. Když před rokem odcházel, točily se už skoro v celé továrně stroje sovětské. Mají skoro o polovinu vlc otáček než ty před nimi. František Stehlík sleduje továrnu, jež ubíhá vzad podél ojíněných oken autobusu. Třináct let byl zvyklý slý­chat známý hukot — dvaadevadesát strojů — as osmi údržbáři se o ně starat. Na plánované opravy zavedli uzlovou metodu ... To bychom tak potřebovali u nás — uzlovou metodu — vrací se Fran­tišek Stehlík do současnosti, když míjí zlechovskou »kapesní« dílnu. Po pár metrech na zastávce vystupuje. Valník se do dílničky nevejde, opra­váři překážejí jeden druhému a jaro ani letos nepočká. Vondra, agronom, bude chtít, aby všechno klaplo... Mechanlzátor Stehlík krčí čelo pod koženou beranicí a dupe po úzkých schodech ke kanceláři. Uvnitř hřeji kamna, účetní hrká počítačkou. »Tady účetní z nás mají radost. Kancelářička je pro všechny a koli­krát je tu hluku a kouře, darmo mlu­vit ...« Reč přijde na strojní park a me­­chanizátor se ocitá ve svém živlu. »Doplnili Jsme nejdříve mezery v me­chanizaci. Koupili jsme řádkovač na obilí, přesný řeposecí stroj, nakladač na řepu, pět vleků, různé dopravní­ky, závěsy na agregáty, rozmetadla mrvy, brány, válce a hlavně kukuřič­ný kombajn a dva cepové sklízeče. Stroje za víc než čtvrt miliónu ko­run,« vypočítává. »Přes Iři sta tisíc — s tím novým traktorem,« opravuje ho účetní. »Nejvíc jsme mechanizovali žňové práce,« pokračuje soudruh Stehlík. »Vypůjčili Jsme si druhý kombajn a vyřadili jsme úplně samovazy. A uklidili Jsme včas všechnu slámu.« Se slámou byla ve Zlechově potíž každý rok. Ležela na poli a zdržovala orbu, dokonce ji na mnoha hektarech musei! spálit. Loni přinesl Vondra časopis. Spolu se Stehlíkem »študo­vali« úklid slámy podle litery a spo­čítali si, že by se vyplatil, jen mit velkoobjemové vozy, řekněme na 45 až 50 kubických metrů. Nakreslili si vlastni konstrukci a pak začala Steh­líkovi starost. Zatáhl valník »domů* do Slezanu, v patronátnfch kunovic­kých strojírnách sehnal základní ma­teriál a s traktoristou Jakubikem zhotovil prototyp. V Kunovicích po­dle něho vyrobili další dva vozy. »Kam s tou „sléplčárnou“?« ozýva­lo se po návsi. »Dáte se k cirkusu? Vždyt se to bude převracet.« Vondra a Stehlík neříkal! nic a spustili novou organizací. Tři lidé na traktorech, dva pomocnici, cepový sklízeč foukal slámu do vozů a me­tač píce ji dopravoval na stoh. Tak bylo uklizeno dvě stě dvácet hekta­rů, hladce a rychle. Ani památka po brigádách, žádné zápalné oběti. Moh­lo se bez překážek orat a také se na podzim zoralo skoro vše, pod cuk­rovku dokonce třikrát. ■ »Orbu jsme finančně zvýhodnili, traktoristé se opravdu snažili,« vy­kládá Stehlík. »Vondra dává orbě vel­kou váhu. Rfká, že je to základ vše ho...« Mechanizátor náhle přestal. Dveře se doširoka otevřely a vstoupil vy­soký ramenatý chlapík v moderním krátkém kožichu Bylo jasné, proč se Stehlík odmlčel. Nehod! se chválit přítomného — tim spíše, je-li na prv­ní pohled znát, že agronom Vondra by mohl být podle let Stehlíkovým synem. Jan Vondra mnoho řeči nenadělá, vyřizuje si nejnuinější a zanedlouho už kráčí s mechanizátorem po cestě, která jako přímka vede k novému čtyřřadovému kravinu. Za mohutnou budovou hučí v nedostavěném skla­­dováku mlátička a sníh kolem je po­kryt hnědým prachem. »Mlátíme je­telové semínko — bude za ně mno­hem víc, než jsme čekali,« pozname­nává agronom. Po obvodu stavby a také v sousedním objektu jsou zabu­dovány ventilátory. »Chystáme se na letošní vojiěšku. Loni jsme sklízeli z nepatrné plochy, však je to znát na dojivosti. Letos bude už sedmdesát hektarů a pozdě­ji ještě více,« plánuje Vondra. Ožije při zmínce o kukuřici: »Samozřejmě — tady se rodí kukuřice. Lont jsme pěstovali devět hektarů na zrno a pětkrát tolik silážní. Ted to zhruba obrátíme. Když dá jen po čtyřiceti centech zrna, pak to cosi znamená. Kukuřičnou slámu zesilážujeme s říz­ky — před krmením budeme čpav­kovat a přidávat melasu. Vřetena z klasů budeme zkratovat s močovi­nou žíru — vyzkoušeli jsme to u nás v Blatničce.« Řízků bude dost — zlechovský ka­tastr leží v řepařské »jedničce«. Lo­ni družstvo po delší době splnilo té­měř všechny nákupní úkoly a dalo navíc vagón obilí a třiatřicet vagónů cukrovky Urodilo se jl 414 centů z hektaru a letos by mohlo být více Pracovní jednotka stoupla o tři kora ny navzdory investicím, které sl vy nutilo zaostávající hospodářství. Zdá se, že by oba »novl« mohli být s nadějným kursem spokojeni. Ale cesta k velkovýrobě klopýtá Ještě přes výmoly a zmrazky. Stehlíka I Vondru pálí, že mechanizace, kte­rá je klíčem ke dveřím velkovýro­by, hromadí se provizorně, kde se dá Traktory sdílejí dokonce společnou střechu s dojnicemi a »hřejí« se za­sílány slámou. Za porodnou nadzvedá mechanizátor plachtu pod prkennou stříškou. Tady chová soustruh, vrtač ku, obloukovou svářečku —• stroje zís kané z patronátního závodu pro bu doučí dílnu. »Ze Svitu ml slíbili frézku, ale nej­dříve potřebujeme „verštat“. Chtěl k nám přijít odborník — kamarád — je u sousedů. Třeba ! Náplava by si dal říci, co je teď v továrně za mě, ale mít tady slušnou dílnu... A vů­bec — v novinách jsem se dočetl, že na výrobní správě jsou také me­­chanizátoři — já jsem toho našeho ještě neviděl...« Vondra se chápavě usmívá Stehlí­kově tirádě Sám prosazuje silážní |ámu a potřeboval by vlastně dvě a... »Tady bude stát,« povídá najed­nou Stehlík energicky a ryje podpad­­kem v rovné bílé ploše ohraničené dřevěnými úhelníky. »Ve Veletlnách mají kůlnu, dvanáct krát dvacet met­rů. Taková by nám zatím stačila na dílnu I garáž. Musíme to nějak vy­myslet.« Dvě postavy — statná Vondrova a pomenší Stehlíkova — miři ke vsi Oba probírají výhled na jaro a rozu­mějí sl Jako dosud vždycky. Takhle ve dvou se loni objevili na Sloven­sku. když se dočetli, že sl tam upra­vili mlátičku na kukuřici. Stehlík po­tom podobně předělal »MARKu« do­ma. Zajeli si pro zkušenosti na bru­­šovanský statek, do Kralic... Společně prosazují nová zásady v kolektivu trakioristů. Někteří si zvykli, někteří odcházejí, hlásí se mla dí. »Rozšiřuji sl řidičský průkaz na traktor,« utrušuje Stehlík a pozoruje z dálky traktoristy před kanceláří >Aby mi nemohli říci: nemudruj, sám lezdit neumíš. Kvalifikace nás tlačí Pět lidi posíláme do svářečského kur­su, jednoho, aby se naučil s „pásá­kem“, a jednoho na kombajnéra.« Ti, o nichž se mluví, mají za sebou perný rok, V družstvu se výrazně po­sunulo těžiště prací na stranu me­chanizace a ve špičkách se Ukázalo, co v kom vězí. Nenápadný Jožka Gaj­­došík, který stojí trochu stranou, udi­vil pracovitostí a vůlí v létě, když vyjížděl sbírat pověstnou slámu časně ráno, den co 1en, nehledě na únavu. Ruku v ruce s ráznosti proti ne­švarům musí jít 1 takt — lidská po­vaha je složitá. Někdy agronomovi nezbývá než traktoristu vzbudil a připomenout mu práci. Někdy zase jednat veřejně znamená poškodit pře­divo důvěry, která je tak významná pro zdar věci. Stalo se, že traktorlsta nedosel souvraf. Agronom ho zastavil a povídá: »Tam máš míšek se zrním. V neděli brzy ráno to dosej a zahrab.« A dost. Od té doby traktorlsta dbá, aby mu nikdo nemohl vytknout leda­­bylost. Na dědinu se snesl zimní večer. Me­chanizátor Stehlík i agronom Vondra se loučí. První vykročil k domovu — je místní rodák. Za desítky let zvykl továrně. Ted uzavřel první rok v druž­stvu a zahajuje další — vůbec ne lehký. Je však dělník, komunista. Ni­kdo ho nemusel přesvědčovat, když strana vydala výzvu. Druhý jde na autobus. Vyrostl v ze mědělství. Nebylo mu mnoho přes dvacet, když stanul v čele družstva a řídil je se zdarem pět let. Přiženil se pak do sousedního okresu. Nevybl ral si, do kterého jZD jej pošlou, Oba mají před sebou jeden cíl: ta­kový řád na novém pracovišti, aby z něho měli užitek lidé v místě I celá společnost, JAN SVOBODA František Stehlík a jan Vondra LIPSKÝ VELETRH SLAVNOSTNĚ ZAHÁJEN LIPSKO 29. února (ČTK) - V so­botu večer byl oficiálně zahájen jarní Lipský veletrh 1964. Mezi četnými hos­­ty byla 1 československá vládní dele­gace, vedená místopředsedou vlády O. Černíkem. Členy delegace dále jsou ministr hutního průmyslu a rudných dolů inž. J. Krejčí, náměstek ministra zahraničního obchodu E. Mišovský a náměstek ministra těžkého strojíren­ství inž. M. Matoušek. K shromážděným hostům promluvil náměstek předsedy vlády NDR Erich Apel, který ve svém projevu zdůraznil, že Lipsko je tradičním místem setká­ní obchodníků z celého světa a tim zároveň důležitým činitelem v úsilí 0 mezinárodní sblížení a dorozumění. NDR rozviji nrychleně své národní hos­podářství a stává se stále zajimavějlfm obchodním partnerem pro všechny země ■věta, které jsou ochotny rozvíjet hospo­­dářzké styky na zásadě rovnosti a vzá­jemných výhod. Lipský veletrh dává ja­ko žádný jiný veletrh světa možnost vše­stranného srovnáni technické dokonalo­sti a kvality výrobků nejrůznějštch obo­rů. Dvě směny traktoristu a noční servisní služba JZD Vajnory vyrobí letos z každého hektaru orné půdy 230 kg masa, 600 litrů mléka a 540 vajec. Družstevní traktory bývaly v minu­lých letech využity pouze na 70 pro­cent. Letos na jaře zavede družstvo dvousměnný provoz: traktoristé budou pracovat od 5 do 13 a od 13 do 21' hodin. Střídat se budou na strojích přímo na poli. Odstraní se tím dlouhé polední přestávky a výkon strojů se zvýší o 15 procent. Po druhé směně traktorlsta odevzdá stroj opravářům z nočního servisu. Ti jej omyjí, udělají směnovou údržbu, doplní pohonné hmoty a připraví trak­tor ták, aby ráno mohl bez průtahů do pole. Nová organizace práce traktoristů a údržbářů JZD odpovídá potřebám agrotechniky, hospodárnosti a smě­rům přechodu zemědělství na úrovefi průmyslu. (ČTK). TEPLÁRNA PŘEDNOSTNÍ STAVBOU Vlivem rekonstrukce i rozšíření hutních a strojírenských provozů ve Vítkovických železárnách rostou ná­roky na spotřebu energie. Projevil se též nedostatek páry pro vytápění nových provozů, stoupá potřeba teplé vody pro nově vybudované koupelny v závodech apod. Zlepšit energetickou situaci ve V2KG po všech stránkách má nově budovaná teplárna. Zahrnuje přede­vším výstavbu dvou kotlů s výkonem po 125/t hodinové vysokotlaké páry, protitlakou turbinu s generátorem a teplárenskou turbínu, déle též vý* měníkové stanice pro horkovodní po« trubí. Na výstavbě se kromě mateřského podniku podílí celá řada cizích firem, jako Hutní montáže, EZ Brno, Sigma Hranice, Modřanské strojírny, První brněnská strojírna, ČKD Dukla, Transporta Chrudim a). -db- Začala matějská pouť PRAHA 29. února (ČTK) — Přes 25 000 Pražanů přišlo v sobotu — v první den tradiční matějské pouti — do Parku kultury a oddechu J. Fu­číka. Pouť se zde koná poprvé. Dětem 1 dospělým je k dispozici téměř 40 atrakcí — kolotoče, americké houpač­ky, ruská kola, autodrom, dětská že­leznice, sportovní, prémiové i figurál­ní střelnice. Dnes vzroste jejich počet na 60. V aleji socialistického obchodu jsou mj. Stánky s tradičním pouťovým zbožím. Pracovníci Parku kultury přichys­tali pro návštěvníky poutí 1 četné kul­turní pořady,

Next