Rudé Právo, červen 1964 (XLIV/151-180)

1964-06-01 / No. 151

Proletáři všech zemí, spojte se! MDE PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA v pondEiI i. Června i9B4 Cisto 151 — ROČNÍK 44 (Právo lidu roč. 67) CENA 30 HAL. PRVNÍ DESETITISÍCE NÁVŠTĚVNÍKŮ na výstavě »Ostrava 64« V neděli ráno se otevřela brána celostátní výstavy »Ostrava 64« pro širo­kou veřejnost. Desetitisíce prvních návštěvníků našly nově upravená vý­staviště na »Černé louce«. Za Čtyři měsíce vyrostl na troskách bývalého pivovaru nový pavilán »C« v hodnotě 4 a půl miliánu korun. 1 letošní výstava nese heslo »Za so­cialistické životni prostředí« a tím je dán celý její charakter. Je to výstava o úrovni bydlení a služeb, o vytváře­ní účelného a zdravého prostředí pro bohatý život naších občanů. Na vý­stavním areálu o ploše 80 tisíc m2 vy­stavuje své výrobky na 400 podniků, včetně družstev a podniků místního hospodářství. Nejpodstatnější část výstavy zabíra­jí expozice nábytku a bytových doplň­ků. V pavilónu A vystavují národní podniky/ sektorový nábytek, který si získává mezi spotřebiteli velkou obli­bu. Jsou zde také bytové doplňky. V pavilónu B vystavují výrobní druž­stva, která vyrábějí především náby­tek zakázkový. Zájemci tu najdou jak celé komplety, tak i odpočivné kou­ty, předsíňové soupravy aj. V pavi­lónu G je bohatá expozice nábytku a bytových doplňků vyrobených podni­ky místního hospodářství. Nejen nábytek, ale i další bytová zařízení, průmyslové výrobky, které mechanizují domácnost a ulehčují prá­ci především ženám, byly hned první den otevření výstavy středem pozor­nosti. N. p. Elektro-Praga Hlinsko tu mimo jiné vystavuje elektrický sporák kombinovaný s robotem. Vedle dvou ploten je várnice na pečení nahrazu­jící pečicí troubu a místo pro robot. Uvnitř je k robotu všechno příslušen­ství. Jsou tu nové tranzistorové ma­gnetofony »Blues«, vylepšený magne­tofon »Sonet« aj. A protože Je čas myslet na dovole­nou a pobyt v přírodě, nechybí ani velký výběr stanů, o něž je rovněž velký zájem, O který nejvíc? Informál torka ukáže na ten třetí —. Je to Or­lík, výrobek n. p. Technolen z Lomni­ce n. Pop. Loni dostal na ostravské výstavě Zlatý kahan. Ala možná že jeho přednosti překoná nový typ pro rok 1965, který se ímenuje Baltik. Výstava »Ostrava 64«, která je v těs­né blízkosti vysokých pecí a nad níž běží lanovka s vozíky uhlí z Dolu Bezruč do koksovny, »učí lidi, formuje jejich vkus«, jak to vyjádřil inž. Miloš Bartoň, hlavní architekt města Ostra­vy. »Stavíme nová sídliště, nové byty, na výstavních exponátech lidé vidí, jak si mají svůj byt zařídit a jak v něm užít a využít umění 1 deko­račních materiálů.« (ře) Za vzorný a bezúrazový kolektiv 1 když byla na, dolech ostravsko­­karvinského revíru udělána již celá řada opatření k zlepšení pracovního prostředí havířů a k snížen! úrazo­vosti, přesto je nemálo těch, kteří nedodržují bezpečnostní předpisy. Proto sdružení OKR spolu s kraj­ským výborem Svazu zaměstnanců v hornictví vyhlásily nyní soutěž o vzorný a bezúrazový kolektiv. Tato soutěž bude hodnocena každý měsíc spolu s dosaženými hospodářskými výsledky. -ře- děti s míčem Foto V. REICHMANN Děti slavily svůj svátek V Praze ve znamení techniky ★ Strážnici ovládlo mládí Velkým Dnem techniky děti a mlá­deže oslavili dnes školáci našeho hlavního města v Parku kultury a od­dechu Julia Fučíka svůj mezinárodni den. Ti, kdo sl přivstali, absolvovali Již dopoledne zajímavou soutěž dopravní olympiády. Zhlédli technické filmy, Vyzkoušeli si rychlost a odvahu na upoutaných motocyklech a pod. Na dě­ti čekala řada technických zajímavostí i sportovní soutěž. Nejpřitažlivější atrakci nedělního odpoledne byly vyhlídkové lety heli­koptérou Agroletu. Startovala po celé odpoledne čtyřikrát za hodinu z Troj­ského ostrova. Na své sl přišlo dnes v Parku kul­tury a oddechu Julia Fučíka v Praze přes 60 000 děti, které zde oslavily ne­jenom svůj mezinárodní den, ale i 15. výročí Pionýrské organizace ČSM. Podobné slavností se konaly i v řa­dě jiných měst. (ČTK) □ Slavnosti dětských lidových soubo­rů písní a tanců vyvrcholily v neděli ve Strážnici. Ulicemi města prošel už ráno pestrý krojovaný průvod, směřu­jící do zámeckého parku. Ve dvou pořadech nazvaných »Zlatá brána« a »Český rok« se na stadiónu předsta­vilo tisícům nadšených diváků více než 600 účinkujících z dětských sou­borů z celé republiky. »Dětská Strážnice« byla předzvěstí hlavních dnů XIX. ročníku slavnosti lidového tance a zpěvu, které se tu rozezpívají a roztančí od 26. do 28. června. [ČTK] Výročí zrodu III. čs. samostatné brigády KROMĚŘÍŽ 31. května fCTK) — Dnes vyvrcholily oslavy 20. výročí zrodu III. čs. samostatné brigády v SSSR. Příslušníci dulcelsko-prešovského, popradsko-tatranského a žilinského svazku Antonína Zápotockého, který je pokračovatelem ni. čs. samostatné brigády, nastoupili k slavnostní pře hlídce. Promluvil k nim ministr ná­rodní obrany armádní generál Bohu­mír Lomský. Někteří z nich převzali státní a vojenská vyznamenání. Přehlídce přihlíželo více než 25 000 občanů, bývalí příslušníci brigády a další hosté, mezi nimiž byli členové polské vojenské delegace i vojenští přidělenci SSSR a Polské lidové re­publiky. III. čs. samostatná brigáda se zro­dila 1. června 1944 v městečku Sa­­gaduře na ; západní Ukrajině. Zúčast­nila se bojů na Slovensku a na jaře 1945 překročila Javorníky a vstoupila na Hanou. Technika přináší vysoké úspory Povrchové doly stále více se »noří« 'do hloubl země, v některých přípa­dech se hlušina přemisťuje až z 250- metrových hloubek. Proto kolejovou dopravu na těchto dolech nahradila pásová. Pracovníci n. p. Transporty Chru­dim, kteří tato transportní zařízení vyrábějí, stáli v poslední době spolu se zaměstnanci Báňských projektů Teplice, .Výzkumného ústavu pro hně­dé uhlí v Mostě a Sdružení severo­českých hnědouhelných dolů před vý­znamným úkolem: vyřešit asi na třl­­kilometrovém úseku velkolomu Maxim Gorkij dopravu po 2000mm širokém pásu a s hodinovou kapacitou 9200 kubíků. Jde o zařízení, jímž by se jen na investicích ušetřilo proti původním záměrům asi 150 miliónů korun a na nákladech na dopravu skrývky po do­bu plánované životnosti výsypky do­konce 800—900 miliónů korun. Okol je dnes v podstatě vyřešen. (Od dop.) t í I Blahopřání k tuniskému státnímu svátku PRAHA 31. května (ČTK) — Presi­dent republiky Antonín Novotný za­slal při příležitosti státního svátku Tu­niské republiky presidentu Tuniská republiky Habib Burgibovl blahopřej­ný telegram. V NEDĚLI NA LÁNECH CUKROVKY DOBRÉ VÝSLEDKY i nevyužité příležitosti Na Státním statku v Hrušovanech mají vyjednoceno ■ V okrese Hradec Králové neuspokojivé ■ Pomoc z města a závodu ■ V Západoslovenském kraji čeká ještě 10 000 ha PRAHA 31. května (Od našich zpravodajů) — Krásné počasí nám nejen zpříjemňuje nedělní volné chvíle v přírodě, ale také nám všem připomíná, že je čas pospíšit si s jarními polními pracemi. Je přece starou známou zkušeností, že kvalita jarních prací a jejich včasné provedení rozhodují o větší nebo menši úrodě. Proto také při jednocení cukrovky nelze hledět na všední den, neděli či svátek, alB hlavně na počasí, jehož je třeba v těchto dnech plně využít. Zprávy z dnešní neděle ukazují, že v řadě míst neměli od této zásady daleko k činům. Všude tam, kde i dnes vyjeli do poli, mohou dnešní den počítat za krok k lepši úrodě. B Skončeno V Jihomoravském kraji nastoupily v sobotu a v neděli do polí tisíce družstevníků a ostatních občanů. Prá­vě tyto dny rozhodly o tom, že řada družstev a státních statků může hlá­sit: skončeno! Patři mezi ně i Státní statek v Hrušovanech nad Jevišovkou, který pěstuje cukrovku na více než 800 ha. Jednocení celé plochy je prak­ticky hotovo a přičinili se o to ve dnech klidu zejména zaměstnanci ve Velkém Karlově. Na statku je rovněž v plném proudu senoseč. Z posečené plochy 448 ha je sklizena zatím čtvrtina, takřka vše novou technolo­gií za pomoci stohovacích rámů. Splnění úkolů v jednocení cukrov­ky na ploše 200 ha oznámili I z JZD Nivnice, stejně tak i z JZD VIšovice, kde mají řepy Jen o málo méně. Vol­na i příznivého počasí využili také družstevnici v Miroslav! na znojem­ském okrese, kteří věnovali práci na polích i předchozí neděli. B Kde vládl klid ... V okrese Hradec Králové, který je největším producentem cukrové řepy ve Východočeském kraji, zbývá vy- Jednotlt ještě přes 10O 000 ha cukrov­ky. V soutěži s Pardubicemi jsou Hra­dečtí značně pozadu, nyní je před­­stihli 1 pěstitelé cukrovky na Jičín­sku. A přece včerejší příznivé ne­děle nevyužili v hradeckém okrese k tomu, aby svou situaci zlepšili. S výjimkou několika JZD, např. Ska­lice, Všestary, Lochenice a dalších* vládl jinde většinou klid. I v Před­­měřicích nebo v zemědělských závo­dech na Nechanicku, kde na rychlé vyjednocení čeká ještě hodně cukrov­ky. Příliš se nevyznamenali ani ob­čané krajského města. Marně v ne­děli ráno čekal na Gottwaldově ná­městí autobus Státního statku Kydll­­nov na slíbené brigádníky — nepři­šel takřka nikdo. B Brigádníci nastoupili Téměř 10 000 brigádníků z průmys­lových závodů, úřadů, obchodů a škol pomáhalo v sobotu a v neděli na po­lích Lounská při jednocení cukrovky a na senoseči. Řemeslníci a odborní pracovníci budovali silážní jámy a po­máhali při zúrodňovaclch pracích. Z dílen CSD v Lounech odjelo na pomoc největšímu družstvu v okrese Panic na 20Ü pracovníků, z lounského Elelrtroporcelánu jeli na pole chožov­­ských družstevníků, pracovníci n. p. Tesla Lenešice pomáhali místním druž­stevníkům a zaměstnanci Jednoty v Podbořanech pracovali v JZD Oči­­hov. Na pomoc lounským zemědělcům přijela i brigáda z Chemických závo­dů československo-sovětského přátel­ství v Záluží u Moštu. Do mimořádné směny na polích', kte­rou vyhlásili lounští občané na počest voleb, se zapojily všechny uliční výbo­ry KSČ s občanskými výbory v celém okrese. B Za čtyři dny Práce na polích v Bajči, Pribete, Zlatné na Ostrově a v dalších druž­stvech i státních statcích Západoslo­venského kraje se nezastavila ani v neděli. Na Státním statku v Ko-márně pracovalo přes 200 lidi, kteří svezli seno ze 40 ha luk, ošetřili 12 ha kukuřice. Na 350 zemědělců a brigádníků pracovalo na Státním statku Balvany, kde měli k dispozici pro svoz krmiv 25 traktorů. Na jednocení cukrovky řepy čeká v Západoslovenském kraji ještě téměř 10 000 ha. Denní přírůstek naznačuje, že všechny zbývající plochy se dají vyjednotit za 4—5 dni. Třetí agregát v Považské Bystrici před spuštěním Pracující na výstavbě vodní elek­trárny v Považské Bystrici nastoupili v těchto dnech do poslední etapy pří­prav uvedení turbogenerátoru číslo 3. do zkušebního provozu. Montážní skupina z ČKD Blansko, kterou vede soudruh J. Štefánek a montéři z Leninových závodů v Plzni, vynakládají všechno úsilí na včasné ukončeni zkoušek. Příkladně si vedou při dokončovacích pracích 1 pracov­nici Váhostavu. Podle dosavadního průběhu se dá očekávat, že agregát číslo 3 o výkonu 18 a půl megawattu přes měsíční skluz v prvním čtvrtletí zahájí zkušební provoz v první červ­nové dekádě, týden před vládním ter­mínem, -ok* ZLEPŠUJÍ SLUŽBY OBYVATELSTVU Rozhodující jje kvalita a produktivita Hlavní snahou výrobních druž­stev Východočeského kraje za uplynulé období bylo urychleni vzestupu prací pro obyvatelstvo. Podařilo se proti roku 1981 zvýšit tržby od obyvatelstva téměř o pětinu. K zásadnímu zlepšeni do­šlo hlavně v oborech, kde služby sc dříve poskytovaly v nedostateč­ném rozsahu. jde o širokou paletu služeb: od praní, žehlení a mandlování prádla a oděvů až k opravám motorových vo­zidel, televizorů, ale také malířské práce a fotoslužby. Dřevozpracující družstva za uplynulé dva roky vyro­bila o polovinu více zakázkového ná­bytku než v předešlém období. Rov­něž výroba pro export se v druž­stvech zvýšila o čtvrtinu. K těm­to výsledkům pomohlo družstevníkům vybudování nových provozoven, ze­jména moderního domu služeb v Par­dubicích, výrobní haly Velo v Hrad­ci Králové . a Dřevotvaru v No­vé Pace, autoservisu při autodružstvu v Hořicích apod. Činnost výrobních družstev v kraji však není bez nedostatků. Zejména nejsou spotřebitelé dosud spokojeni s kvalitou služeb, s dlouhými dodací­mi lbůtami a někdy také s cenami. Také v zavádění nových výrobků a je­jich módní úrovni jsou nemalé meze­ry, stejně Jako s reagováním na vý­voj poptávky spotřebitelů, V nynějším' průběhu soutěžení Kle­nů všéch družstev v kraji *e proto nejvíce úsilí soustřeďuje na další zkvalitnění a rozšíření služeb. Podle ukazatelů produktivity, kvality a hospodárnosti bude nyní posuzována činnost orgánů, funkcionářů a vedou­cích pracovníků všech padesáti výrob­ních družstev kraje. -pac- Setkání po 20 letech U příležitosti 20. výročí Slovenské­ho národního povstání organizuje Svaz protifašistických bojovníků se­tkání příslušníků některých partyzán­ských brigád a vojenských útvarů. Jako jedni z prvých se v Martině setkali se svým velitelem majorem K. Popovem příslušníci první a dru­hé partyzánské brigády M. R. Stefá­­nika. 27. a 29. srpna mají sraz pří­slušníci druhé čs. samostatné para­desantní brigády v SSSR v Badínu u Banské Bystrice a příslušníci dru­hé partyzánské brigády »Za osvobo­zení Slovanů« se setkají 29. srpna ve Sltači. Ve Švermově připravili setká­ní příslušníků partyzánské brigády Jánošík, ve Sliači první českosloven­ské letecké smíšené divize aj. (ok) SC 1. červnu — Nedávno lsem byla v parku svědkem rozhovoru dvou žen. Na krajt lavičky seděla nastrojená blondýnka, celá jakoby nadýchnutá. Stejně ěisíoun­­ký byl bledě modrý kočárek, Kterým lehce pohupo­vala. jenom ženy, které si takhle vyjely se svým prvorozeným, dovedou pochopit celou hloubku po­citů, které prožívá mladá maminka. V naparáděném kočárku je malý živý tvoreček a je můj, můj, a já jsem zase štíhlá a mohu se pořádně ustrojit — a lidé nakukují do kočárku, usmívají se. Mé děťátko se jím líbí..., líbí... I ta vážná paní vedle na la­vičce se usmála, když maminka naklonila kočárek k sobě. »Mále krásného chlapce. Buďte štastná, že se na­rodil až teď.* jasné,oči mladé maminky se udiveně obrátily na starou paní. Ta se zadívala na pískoviště, kde děti vyklápěly bábovky, a zvolna, bez zvláštního důrazu, jako by ji bylo jedno, zda budeme poslouchat, za­čala vyprávět. Hovořila o velkém neštěstí, které postihlo její rodinu. »Stačilo pár let. jen pár let, kdyby si ten strašný bacil počkal a vyhnul se mojí vnučce. Nedávno jsem četla, že už několik let není u nás dětská obrna. Vy jste ještě mladá. Možná že l zabručíte, až vás zavolají, abyste šla s děckem k očkování proti obrně. Ale měla byste vidět moji vnučku. Víte, co to je, být v patnácti letech odkázána ha berle? A stačilo pár let. jenom několik let, než vymysleli něco proti té strašné chorobě ...* Paní se odmlčela. V takových chvílích jsou slova účastí planá. /*! tvtlka odpočinku skončila. Musím dál za po- L-rf vinno stí, ale poslední slova staré paní mi nejdou z hlavy. Stačila opravdu pouze ta obrovská práce védeů, než se podařilo zkrotit obrnu? Vždyt ve světě ještě stále řádí tato nepřítelkyně dětí. Muselo tu být ještě něco, co dokázalo tu pýchu vědy v lak širokém měřítku uplatnit v životě. Mu­sel tu být někdo, kdo sáhl hluboko do kapsy, ne ptal se, o laké děti, z takých rodin jde, a všem stejně bez rozdílu zaplatil pojistku proti obrně A ten někdo nebyl žádný bohatý strýček, ale-naše socialistická společnost, která dokáže nejen vytvo fit potřebné prostředky, ale dovede je i využít pro ochranu zdraví dětí. Vzpomněla jsem si, jak jsme po jedné předvoleb­ní schůzí ještě dlouho do. noci stálí před agitač­ dül ním střediskem. Rozpovídaly se tu soudružky, kte­ré předtím na otázky, kdo chce ještě slovo, zarytě hleděly do země. Ostych je někdy silnější než tou­ha povědět, co st myslíš. Až tady venku se jazyky rozvázaly. Pokračovala diskuse načatá uvnitř a nešetřilo se kritikou na to, že na sídlišti, které již stojí řadu let, není sběrna Čistírny, pochválil se dobrý nápad dopravních podniků, které v těch dnech zahájily rychlou línku ze sídliště do středu Prahy, hubovalo se na nepořádek kolem popelnic. Čas plynul a — jak se říká — došlo i na místní »drby*. »Včera odvezli mladou Večeřovou do Podolí.* »Už prý má kluka, skoro čtyři kila.* »Dneska jsou ty mladé jako ve vatičce. Samá pro­hlídka, než se to narodí, potom do porodnice a zase do poradny, na nás se každý vykašlal. Člověk sl to sjednal s bábou, kdy to asi bude, odbylo se to doma a nikdo se neptal, co je s dítětem, jak jsi na tom.* »Vidíte, a děti byly zdravější,* ozvalo se z hlouč­ku. »Možná, ty co vydržely. Ale mně umřely do roka dvě na zápal plic * leště týž večer jsem přehrabovala knihovnu a J hledala, jak je to vlastně s úmrtností dětí. Budeme to muset na některé předvolební besedě vysvětlit. A protože k nám přijde tak padesát žen, rozhodla jsem se některá fakta povědět i vám, milé čtenářky. Od roku 1945 zaznamenáváme trvalý pokles úmrt­nosti kojenců. Podle údajů Světové zdravotnické organizace jsme v rychlosti poklesu na prvním mís­tě ve světě, zatímco před válkou patřily naše země ke státům s nejvyšši kojeneckou úmrtností. Na ti sic živě narozených děti tehdy u nás umíralo do jednoho roku skoro 120 dětí. V roce Í953 umřelo z 1000 dětí již jen 45 kojenců a v roce 1963 22. V roce 1937 umíralo na 100 tisíc žijících dětí ve věku 1—14 let 701 dětí a v roce 1962 jen 114 dětí. Přitom je zvlášť citelný pokles u Infekčních a ji­ných chorob, zatímco úmrtí na úrazy se v podsta-tě nesnižují. To znamená, že kdyby se nám poda­řilo omezit tyto zbytečné ztráty, byli bychom na tom s úmrtností dětí ještě daleko Up. Preventivními prohlídkami, které včas zachytí výkyvy ve zdraví dětí. prošlo v roce 1962—1963 92 °/o dětí. Od roku 1959 je u nás veškerá péče o všechny děti bezplatná Počet ústavních porodů, které zabezpečují lékař­skou péčí matce t nově narozenému dítěti, vzrostl od zavedení všeobecné bezplatnosti porodní péče pro všechny ženy bez rozdílu v roce 1957 tak, Že v roce 1963 se narodily jíž téměř všechny děti v ústavech. Na světovém kongresu žen v Moskvě hovořily de­legátky z ostatních zemí s úctou o tom, jak právě v zemích socialismu se velkoryse zlepšuje péče o zdraví dětí. Kubánská delegátka Carmen del Busto vášnivě hovořila o tom, že štěstí dětí je společná touha žen všech zemí, a hned uváděla tragická fak­ta o životě dětí jihoamerického kontinentu. »V jedenáctí zemích dosahovala dětská úmrtnost do jednoho roku 125 z každého tisíce a o dalších 90 z každého tisíce: Na mnoha územích Latinské Ameriky byla tato úmrtnost až 300 lě>í. Tisíce dětí umírá v Latinské Americe před ukončením sed­mého roku na střevní choroby, zápal plic, podvý­živu a hlad ... Tisíce dětí trpí malárií, trachomem. V jižní Africe jsou osmileté a devítileté děti hnány s kruhem na krku do práce. Všechny tyto skuteč­nosti se hluboce dotýkají srdcí žen. jaká to straš­ná ostuda ve dvacátém století I Přejeme st a boju­jeme za to, aby dětí vyrůstaly ve zdraví, síle a štěstí.. .* Vratme se však domů. jíž jenom pár slov jedné z nás. Nedávno nám napsala Mane Vášová, jejíž dítě bylo zachráněno s'ožitýmt. nákladnými opera verni Ve svém dopise říká: »Kdyby naše zřízeni nevykonalo pro ženy nic jiného la já vím t o ji ných dobrých věcech) než to, že nelituje prostřed ky na upevnění zdraví našich dětí, prohlašovala bych: je to dobré zřízení. Neboť každé ženě je zdraví dítěte tím nejcehnějšlm pokladem.« HELENA SAJNEROVA NEOCENNĚJŠÍ POKLADV V ZÁVODECH V. I. LENINA V PLZNI dodávky pro Košice v TS hale přednostně Značnou část technologického zařl zení pro válcovny ve Východosloven­ských železárnách dodávají pracovníci těžkých strojíren Závodů V. I. Lenina v Plzni. Strojaři z provozu 34 začali loni s dodávkami pro naši největší stavbu a do konce pololetí budou mít již vyrobeno a většinou odesláno 1376 tun zařízení. Až na dvoutunový elektroměrný roz­vaděč, vázaný na subdodávku z jiné­ho závodu, nezůstanou Východoslo­venským železárnám dlužni ani tunu zařízení. Montéři z čety soudruha Ku­čery pracují plným tempem, aby do konce května zhotovili 94tunový sta­hovač zbytků, a svářeči z Hamplovy čety mají rozpracovány tři snímače svitků pro válcovací trať, které budou v červnu smontovány a ihned dodány do Košic. V provozu 34 začali klást větší dftrns na kvalitu. Připravili souhrn opatřeni, která máji vést k dalšímu sníženi zmet­kovitosti. Technická kontrola zpřísnila nároky na odváděné dílo. Na strojních pracovištích bude s osádkami strojů pro­jednáno zapojení do hnutí kvalitářů. Sou­druzi budou jednat i s montážními četa­mi, aby na svou prácí vystavovali záruč­ní listy. Rovněž usilují, aby do hnutí za větší kvalitu se zapojila nejen strojní a montážní pracoviště, ale i pracovníci předvýrobních etap — konstruktéři a technologové. -van- MÍROVÁ MANIFESTACE V TEREZÍNĚ VE ZNAMENÍ ODPORU PROTI REVANŠISMU OSTl NAD LABEM 31. května (kl) — Malá pevnost nedaleko Terezína a samo město se staly památníky utrpení obětí fašismu. Každým rokem tato místa navštěvují nejen občané naší vlastí, ale 1 zahraniční turisté. Poslední květnový den se zde konala velká mírová manifestace, U Národního hřbitova před Malou pevnosti se sešly desetitisíce občanů ze Severočeského a ostatních krajů, přijeli i členové zastupitelských úřa­dů. Mezt účastníky byla také Věra Vaszadová z Budapešti se svou mamin­kou. Poprvé ze zúčastnila mírové ma­nifestace v místech, kde se 9. května 1945 krátce po osvobození své matky * fašistického vězení narodila, Letošní mírová manifestace bylá ve znamení odporu proti narůstajícímu revanšismu v západním Německu. Předseda OV SPB Josef Hušek ve svém projevu zdůraznil, že ve světě ještě existují síly, které vyvolaly obě světo­vé války, a ostře odsoudil nechvalně známé vystoupení ministra západoně­­mecké vlády Seebohma na nedávném shromáždění bývalých sudetských Němců. Všichni účastníci schválili re­zoluci, v niž odsuzují provokace re­­vanšistů, a vyzvali mírumilovné, náro­dy na celém světě, aby zvýšily, své úsilí v boji za mír a přátelství. Na závěr manifestace ozdobilo 3800 žen a pionýrů květinami pamětní des­ky obětí fašismu na Národním hřbi­tově. K hromadným hrobům položily věnce delegace mnoha orgánů a in­stituci, _ - — ■ . K -dyž Jsme ho zastihli, neměl prá­vě nejlepší náladu. Bylo znát, že ho před chvílí něco rozčililo. Chvíli ještě mlčel, zapálil sl ci­garetu a pak roztrpčeně spustil: »S takovými návrhy jsem Je poslal k čertu. Chtěli by stůj co stůj, aby­chom pěstovali zeleninu na 16 hekta­rech, ale pro nás i polovina je mno­ho. Je to velké riziko, protože nemáme vůbec vodu na zavlažováni...« Na chvíli přestal, ale jen do té doby, než uhasil oharek cigarety, a potom opět pokračoval: »Kanál z Latorice ie už hotový přes rok, ale voda v něm není. Nedává žádný užitek, i když za­bral patnáct hektarů půdy. Nit, takto jsme sl odvodnění nížiny nepředstavo­vali. Pravda, povodně už nehrozí, ale mělo by se zavlažovat...« Později jsme se dozvěděli, že tento tichý a klidný člověk se před chvíli pořádně »chytil« s pracovníky výrobní zemědělské správy z Trebišova. On, který bez příčiny neublíží ani mouše! »Agronom má pravdu. Fakt, s tou ze­leninou máme stále patálie; z okresu nás tlačí, abychom ji pěstovali stále více, ale potom jt nemá kdo vykoupit. Vždyť loni nám shnilo několik vagó­nů pěkných rajěat. Pak se nedivte, že se bráníme je pěstovat,« podpořil předseda ján Matyi agronomův názor. V družstevní kanceláři zavládlo na chvíli opět ticho. Předseda někam odešel a agronom držel dál slovo: »Kolikrát jsem se už zapřísahal, že toho nechám, že se nebudu s nikým zbytečně rozčilovat, ale čertal Vidíle, pomalu už stárnu, a jsem tu pořád.« »A kolik je vám let?« vyptáváme se. Potutelně se usmál a pohotově od­pověděl: »Vlastně nejsem ještě tak sta­rý, vždyť jsem před třemi roky matu­roval.« A nelhal. Agronom JZD, komunista Ján Vaszily z maďarské obce Polaný nedaleko od spoutané řeky Latorice, skutečně před třemi lety obdržel ma­turitní vysvědčení na zemědělsko­­technické škole ve Velkých Kapuša­­nech. Tehdy mu bylo právě padesát let. Když mu bylo čtyřicet, zakládalo se družstvo a členové ho zvolili agro­nomem. Od té doby stále hledá cestu k lepšímu životu na vesnici. Kolikrát měl od té doby pravdu, on, dřívější rolník, majitel ětyř hektárků. Škoda že Jeho vítězství nezaznamenal žádný kro­nikář Například I tehdy, před třemi roky, když navrhl rozoráni 115 hekta­rů málo výnosných luk. TI, kteří do­bytek pásli, brblali, že kdo lo jakživ viděl, zbavovat družstvo pastvy. Stej­­n* tam nebude nikdy žádná úroda... O rok později vyrostl na tomto ho­ně konopný le-, do výšky až čtyř metrů, Lidé ze široka daleka ho obdi­vovali jako nějaký zázrak. Na každém hektaru získali po 80 centech. I loni, My na východním Slovensku bylo ne­vídané sucho, pomohl družstvu právě tento hon — z někdejší skoupé pastvi­ny vymlátili více než devět vagónů pšenice. Prošedivělý agronom má nemalou zásluhu i o to, že družstvo patří mezi nejlepší pěstitele kukuřice v kraii. Lidé dříve neměli ani tušení, co je Si­mazin nebo Zeazin — a dnes? Kukuři­ci seji i ošetřují výlučně strojí. Kuku­řičné lány v Polanech nebývají malé. V tomto roce zaseli kukuřici na 146 hektarech a dostali 11 do země převáž­ně ještě v dubnu. Když sklízejí méně než 50 centů kukuřičného zrna z hek­taru, mluví o slabé úrodě. □ Chvíli mluvila ona a chvíli on. Je­den druhého obviňovali a dokazovali, že s tím druhým není možné v man­želství žít. Proto se rozvedou. Děti ne­mají, tak co. Předseda MNV je trpělivě vyslechl a pak řekl jen toto: »Neděláte dobře, když se rozcházíte. Přiznejte sl, vlnu máte oba. Pamatujte však na má slo­va, že se za rok za dva opět sejdete.« Člověk, který takto radil mladým manželům, není žádný mravokárce a nemá ani rád zbytečné mentorováni. Hovořil |en ze životní zkušenosti, a ta už upevnila nejedno manželství, smí­řila sousedy a mnohé naučila 1 pořád­nému životu. Proč by se lidé vláčeli po úřadech a soudech. Ať »Jam báči« poví, kilo má pravdu. A ten »Jani báči« není nikdo jiný než agronom, který před třemi roky maturoval. Už devět let je totiž také předsedou MNV... »Jsem rád, že rozhodujeme jen ro­dinné věci, sousedské sváry a podob­né maličkosti. Lidé se už dnes nesoudí pro rozoranou mez, tak tomu bývalo dříve.« Tak mluví předseda MNV, agronom |ZD. který opět kandiduje do místního národního výboru. A nejen tam. Nedávno byl zaregistrován jako kandidát na poslance ONV v Trebi­šově. Právě tři roky po maturitě ... J. BARTŰK *j I ?

Next