Rudé Právo, červenec 1964 (XLIV/181-211)
1964-07-01 / No. 181
DOPISY ČTENÁŘŮNÁVRHY-NÁZORYKRITIKA-POIENIIKA Výhodné, laciné, ale... Vlastně to není žádná novinka, v zahraničí existují podotiné sudy už mnoho let, ale v Československu se dosud neobjevovaly. Aspoň ne ve větším množství. Teprve snaha po úsporách dřeva a jiných »úzkých profilů« vedla Severomoravské dřevařské závody, n. p., Šumperk, aby tuto vymoženost zavedly 1 u nás. Jde o sudy z velkoplošných materiálů, které se začaly vyrábět v provoze Frýdlant nad Ostravicí. Ušetří se mnoho kulatiny, ušetří se pásková ocel, kterou jsme museli v posledních letech dovážet i z kapitalistických států. (Např. z Belgie.) A další výhoda: Tyto sudy z dřevovláknité desky a z překližky mají polovinu váhy, vejde se jich do skladů víc atd. Používá se jich hlavně k přepravě sypkých materiálů, zvláště v chemickém průmyslu. Až sem je to tedy všechno krásné, zvláště když cena této novinky (novinky v našich poměrech) je značně nižší. Normální dřevěný sud o obsahu 70 litrů stoji 33,75 Kčs, kdežto nový soudek z velkoplošného materiálu pouze 22,45 Kčs. Nemluvě ani o tom, že je možno je velmi rychle zabednit — bez použití strojního zařízení a 1 neodbornými pracovními silami. Až sem je všechno krásné, národní hospodářství ušetřilo surovinu, devizy, náklady na přepravu... Ale... Co z toho má podnik, který to zavedl? Jen platonický pocit, že prospěl národnímu hospodářství, ale jinak víc škody než užitku. Vzhledem k podstatně nižší prodejní ceně, a tím I hrubému obratu, dosahuje §e podle existujících ukazatelů »nižší produktivita práce« (třebaže výrobní čas Je kratší), haléřový ukazatel se zvyšuje — podnik je prostě »špatný«. Je »špatný« právě za to, že zavedl cosi výhodného a potřebného. I na tomto případu je vidět, jak metodika plánování při výpočtu produktivity práce a vlastních nákladů ve skutečnosti odrazuje podniky od vývoje nových a levnějších výrobků. Nebo se máme spoléhat jen na ty platonické pocity prospěšnosti, které se na druhé straně nemilosrdně promítnou ve zhoršení ukazatelů? Zdánlivě jde jenom o sudy, ve skutečnosti o něco mnohem důležitějšího. LEOPOLD MACH, Šumperk nenakoupíme bez dlouhého čekání Slyšela jsem v rozhlase, jak si jedna posluchačka stěžovala na fronty v obchodech. Je to zřejmě všeobecná bolest. I u nás v Černošicích II — Dolní Mokropsy bez dlouhého čekání nic nenakoupíme, protože je tu jen jedna samoobsluha a jeden řezník. I mlékárna byla zrušena a vše je nyní soustředěno v samoobsluze. V zimě to ještě jde, ale od jara ztrácíme denně hodně času zdlouhavým nákupem. Dříve to byla jen malá ves bez vilové čtvrti, žádné závody ani chaty a byly zde tři smíšené obchody a dva řezníci. Od té doby přibyly čtyři velké osady chatařů, dva závody, vesnice se rozrostla o další rodinné domky a na to vše má stačit jedna samoobsluha. Bylo by potřeba alespoň v létě další prodejnu, aby se samoobsluze ulehčilo. M. SaldovA, Černošice II ses 0 ÚLOZE A POSTAVENI MISTRŮ Učinili jsme opravdu všechno? Opatření vlády ke zvýšení osobní hmotné zainteresovanosti mistrů, dílovedoucích a stavbyvedoucích má za cíl upevnit jejich autoritu a odpovědnost a zvýšit přitažlivost této funkce pro zkušené a kvalifikované dělníky a techniky. Samo toto usnesení, I když je důležité, nám však ještě všechno nevyřeší, nebudeme-li současně s tím provádět řadu dalších opatření. Zajisté se všichni shodneme na tom, Že mistr je jedním z nejdůležitějších činitelů ve výrobě Jal-o její bezprostřední organizátor. Je přímo odpovědný — jak se také zdůrazňuje ve vládním nařízeni 1 v mnoha usneseních — za organizování práce na svém úseku a zajištění plánovaných úkolů. Má se starat o dodržování technické a technologické disciplíny, o ochranu a bezpečnost práce, o neustálé zvyšování odborné a politické úrovně dělníků. Jeho úkolem je organizovat sociallštickou soutěž, podporovat nové metody práce, technický rozvoj, novátorské a zlepšovatelské hnuti. Jistě, to všechno má. Aby však mohl tyto úkoly plnit, musí sám za prvé splňovat určité požadavky, pokud jde o odbornost a osobní vlastnosti a schopnosti, a za druhé musí mít k tomu vytvořené podmínky. Proto má takový význam správný výběr, stabilizace a kvalifikace mistrů. |aká |e například situace se Střcdoslovenském kraji? Z celkového poctu mistrů jsme jích méii v průmyslu a ve stavebniclvf jen 2,8 % s vysokoškolským vzděláním, 21,1 % s úplným středoškolským vzděláním, 28,7 % s nižším odborným vzděláním a 47,4 % praktiků se základním vzděláním. Nejhorší atav je Řeknu to otevřeně: když jsem dostal pozvánku na celostátní konferenci předsedů závodních organizací a celozávodních výborů KSC, chlapci v závodě říkali: jen aby to bylo k něčemu. Z čeho vyplývaly ty pochyby — I moje? Z přemíry mnoha zbytečných aktivů a porad, kterých mnohý z nás má už celou řadu za sebou, kde se povídalo, ale nic nevyřešilo. Ale musel jsem v Praze své domněnky opravit. Naopak,, ted soudruhům říkám, když se ptají — a zájem je velký — bylo to správné, že se tato konference svolala. Setkal jsem se zde s naprostou otevřeností, s kritickým posuzováním situace a odvezli jsme si hodně námětů pro praktickou práci. Vrátil Jsem se s přesvědčením, že budeme musel sami s mnoha věcmi pohnout. Na stranických schůzích v závodě si povíme nejen o výsledcích celostátní konference, ale hlavně co z toho vyplývá pro nás. A máma co napravovat a zlepšovat. Když vezmu to nejožehavějši — kvalitu. Tady nás tlačí bota. Naší snahou bude propřiště odesílat více než 87 °/o Ia dlaždic než dosud, a aby i v té Ia kvalitě nebyly takově rozdíly Jako dosud. Pak ovšem nezbývá nic Jiného než se podívat na vlastní rezervy. Od 1. července Jsme měli například spustit další pec na páleni dlaždic, aby se v ostatních mohla zpomalit jízda a zlepšit kvalita propalu. Ale pec nepojede. Proč? Když pomineme některé nevyhovující dodávky zařízení — vozíky se musely předělávat — tak Je to 1 vlna v našem podniku. Měli jsme poskytnout stavebnímu podniku deset lidi na přípravu terénu pro pec. A bývalý náš hospodářský pracovník odpovědný za obstaráni lidí tento úkol nezajistil. Pravda, byl propuštěn, ale tlm se věc nespraví. Na schůzi celozávodniho výboru Jsme také rozhodli, aby vedeni podniku zajistilo rozbor kvality z flísky. Věříme, že i když se zde v uhelných dolech, kde až 79,3 °/o mistrů má pouze základní vzděláni a vysokou školu mají 4(1). Va stavebnictví je 60 % mistrů se základním školským vzděláním. Tuto situací má a do určité míry bude řešit vládní usnesení, jež hmotnou zainteresovaností povede samotné mistry, aby si zvyšovali kvalifikací. Ale jen do určité míry. Mnoho bude záležet totiž na tom, Jaké budou mít mistři podmínky. Příklad našich Strojírenských a metalurgických závodů v Dubnici, kde se o mistry opravdu starají a dávají jim plnou možnost studovat dálkově nebo ve večerních školách, je zatím dost ojedinělý. Pro zvyšování odborného vzdělání mistrů zvláště v oblastí nových poznatků vědy a techniky a řídící práce se také málo využívají závodní školy práce. Nám však nejde jenom o školní vzděláni, ale také o odbornou praxi. A ani tady není všechno v pořádku. Závady, aby si zvýšily procento mistrů se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním, přijímají do funkci mistrů absolventy škol hned, jak nkončl studium. Tito mladí lidě, i kdyby byli sebenadanějši, nemohou však bez praže tak odpovědnou funkci dobře vykonávat. Není možno souhlasit ani a tím, žo někde tyto absolventy zařazuji do funkci mistrů — jak říkají — jen na přechodnou dobu, na zapracováni. Od mistrů se právem vyžaduje vysoká odpovědnost. Dosavadní zkušenosti však ukazují, že tato jejich odpovědnost není stále ještě v souladu s jejich pravomocí, kterou omezuje jak praxe hospodářského vedení podniků a závodů, tak l samotný výklad vládního usnesení 645/60. O tom se taká v současně době mnoha dUkutnje. Na výročních schůzích zfi-přijde na zdánlivé drobnosti, dohromady budou mít velký dosah. Budeme se muset poprat i s pracovní morálkou. Nemůžeme se donekonečna smiřovat se zakořeněným zlozvykem, že mnozí konči směnu o půl hodiny dříve. Budeme vyžadovat od mistrů, aby byli náročnější. A protože jde v tomto případů o děvčata, bude sa muset vložit do věci vice Svaz mládeže a taky ROH. Stojíme před prověrkou plánu aktivních opatření. Ukazuje se, že tento plán v našem podniku neobsahuje všechno potřebné. Například ze šamotky jde na vyzdívky vysokých pecí Jeden druh materiálu, který je velmi nekvalitní. A musíme platit za to vysoké penále. Komunisté z kaollnky snad půl roku marně na schůzích kritizovali bezúčelné převážení tzv. šllky, druhu materiálu do dlaždic. Pořád se Jen kolem toho mluvilo. Až nyní výbor v kaolince svolal hospodářské pracovníky a během týdne byl problém se šlikou vyřešen. Jestliže budeme požadovat důslednost od dělníků, tedy také od hospodářských pracovníků. V akčních opatřeních se slíbilo lidem na kaolince, že od 1. květpa tam bude mechanizace, která Je zbaví ' ruční dřiny. Odpovědný za to Je úsek výrobně technického náměstka s pomocnými provozy. Je červen, a mechanizace nikde. Tady plně dáme za pravdu pracujícím, kteří říkají: Jak to Je možné? My plnit plán musíme, a když nesplníme, nebereme prémie. Za tohle Je přece taky někdo odpovědnýl Vyzveme na podnikovém aktivu komunisty, aby spolu s ostatními pracujícími přišil s náměty na zpřesněni plánu aktivních opatřeni. Když se lidem řekne, jak situace vypadá, a oni vidi, že z jejich připomínek se dělají závěry a opatření, pomohou. Když budeme takto vždy a všude postupovat, vážit sl dobře míněných připomínek, nemusíme mit obavy o splnění linie XII. sjezdu strany. J. KOZEL, předseda CV KSČ, Chlumčanské keramické závody kladnlch organizaci strany a celozávodních konferencích ve Středoslovenskěm kraji žádali mistři zvýšeni své pravomoci. V Turčanských strojírnách v Martině a v Povážských strojírnách v Pov. Bystrici poukazovali na to, že mistr nemá prakticky žádný vliv na přijímáni a uvolňováni pracovníků, a to i v lom případě, kdy jde o oprávněné požadavky mistra, který chce zjednat nápravu a upevnit pracovní disciplínu. Totéž se týká pravomoci mistrů, pokud jde o odměňování a rozdělování prémií. Zatím se tu prakticky nebere v úvahu Jejich stanovisko, 1 když se odměny týkají bezprostředně jejich podřízených. Prostředky, Jež Jsou určené jako »stimuly« úspěšného plnění plánu anebo jako odměny za úsporu materiálu, energie, mimořádnou kvalitu apod., měly by proto — podle mého názoru — tvořit »prémiový fond mistra«, s nímž by mohl disponovat. Tyto prostředky by mohl ovšem používat pouze za předpokladu, že se na Jeho pracovišti plní plán e všech ukazatelích. Obdobným způsobem by mohl mistr rozhodovat o poskytování mimořádných odměn, mimořádného služebního volna, o výpomoci pracovníkům v rodinných těžkostech apod. Takováto pravomoc by určitě zvýšila autoritu mistra. A kdo také lépe než on zná pracovníky na svém pracovišti? A ještě k jednomu problému: Rozsáhlé adininistrativni práce neúměrně odčerpávají pracovní čas mistra a omezuji jeho možnost věnovat se plně řidiči a politicko-organizáiorské práci. Některé z těchto prací jsou vyvolané příliš komplikovanou metodikou plánováni, materiálně technického zásobováni, evidenci n statistikou, ale někdy i byrokratickým řízením z vedeni závodu nebo podniku. Proto před hospodářskými vedoncim! pracovníky n základními organizacemi strany je — n to podle konkrétních podmínek — úkol přezkoumat, jak zjednodušit písemnou, administrativní agendu mistrů. To jsou tedy problémy, které, pokud je to možné, řešíme sami ve Středoslovenském kraji, většinou však přesahují možnosti řešit je Izolovaně. J. PIROSÍK, pracovník středoslovenského KV KSS Jezdí u vás výtah? Na tuto otázku lze čekat jen dvojí odpověd, bud ano, nebo ne. jestliže jezdí, nikoho to nevzrušuje. Jakmile však přestane, začne se hubovat na každého, kdo by jen zdánlivě s tím mohl mít něco společného, a samozřejmě že uživatelé u sebe vlnu vůbec nevidí. A přece. Koupí-11 sl někdo auto, většinou celá rodina se stará o Jeho údržbu, aby Jezdilo. Tak nějak by, to mělo být 1 s tím výtahem — Je to vlastně též dopravní prostředek a musí sloužit denně a každou hodinu. Odborně závody se však setkávají mnohdy s případy, kdy se nikdo nestará, v jakém stavu výtah je. Jednou za čtvrt roku nebo u nákladních výtahů po půl roce přijde revize, která zjistí stav, oznámí to majiteli a někdy i výtah zastaví. Pak se objeví tabulka »Výtah nejede«, která se bud respektuje, anebo se mnohdy výtah Jednoduše zapne a Jezdí se -dál. Až jednou... vadná část zcela dožije a Je havárie. Je zajímavé, Jak se různé bytové správy, výrobní závody nebo sklady brání Jakékoli opravě výtahu, která by vyžadovala zastavení na několik dnů nebo třeba jen na několik hodin. Potom, když výtah potřebuje generální opravu a stojí několik měsíců, nedá se už nic dělat. Jediná cesta, aby výtah co nejvice sloužil, tedy je, aby se také o něj někdo staral. A to nejen domovní správy, ale aby všichni respektovali předpisy, které jsou v každé kabině vyvěšeny. B. MAŠIN, revizní technik výtahů, Praha Je co napravovat » RUDE PRÁVO Středa 1. července 1964 O správnou strukturu rostlinné výroby Naše zemědělství musí ve velmi krátké době řešit otázky Intenzifikace a zprůmyslnění výroby tak, jak to ukládá usneseni XII. sjezdu KSC Do popředí zákonitě vystupuje výchozí odvětví zemědělství — rostlinná výroba. V jejím rámci jde o správné využití našich rozmanitých přírodních podmínek strukturou plodin a kultur. Znamená to, že pří navrhování struktury rostlinné výroby nelze vycházet jen z bilančních úvah, ale z konkrétní znalosti problematiky jednotlivých oblasti 1 zemědělských závodů. Musíme se vyvarovat jakékoli šablony. Oblastní doporučení struktury by mělo být pouze vodítkem pro řídící orgány, a závody by měly mít nejen možnost, ale I povinnost detailní konkretizace. Intenzita je závislá i na volbě plodin Nejvážnější otázkou Jsou proporce zrnin na jedné straně a na druhé podíl pícnin. Mnohde se zdůrazňuje, že vyšší podíl zrnin je znakem určité extenzity a že bude prohlubovat disproporce v krmivové základně, jmenovitě u skotu. Nediskutuje se ani o podílu základních obilovin, ale o zrninách jako celku, ke kterým patří 1 luskoviny a kukuřice na zrno. Mimo vysloveně extrémní horské podmínky přichází v úvahu pěstování krmných luskovin ve všech oblastech státu. Rozsah jejich pěstování má pronikavě stoupnout, a to podle podmínek na 2—7 °/o orné půdy. Vážné je, že široká praxe, i přes četné příklady značné efektivnosti, se zatím ještě nevyrovnala Jak s celou problematikou účelnosti pěstování, tak 1 s velkovýrobní technologií. Je známo, že hektarové výnosy luskovin musí dosáhnout alespoň jedné třetiny hektarových výnosů sena jetelovin, aby se vzájemně vyrovnala produkce bílkovin z 1 ha. Přitom se nesmí přehlížet, že luskoviny jsou koncentrovaným bílkovinným krmivém. Bez něho se naše Intenzívní živočišná výroba, zvláště výkrm prasat, drůbeže a intenzívní mlékarení, neobejdou. Lnskoviny na zrno bychom neměli sta vět do protikladu k pícninám — jetelo-vínům, něhot jak z hlediska melioračního v rámci osevního postupu se jetelovinám vyrovnají, lak i v produkci bflkovin jsou schopny dokonce předčit vnjtčšku. Rozhodující obrat ve výnosnosti přinesly účinné herbicidy, zvláště gesagard. Tento přípravek nepoškozuje luskoviny a zničí bezpečně 80—90 °/o plevelů, které byly dosud hlavní příčinou nízkých výnosů. Druhým opatřením, které bylo vyzkoušeno na našich pracovištích a které způsobuje obrat ve výnosech luskovin, je dvoufázová sklizeň upravenými žacími lištami ZUL 152 a kombajnem se širokým sběracím zařízením. Výnos luskovin kolem 30 q zrna spolu s jejich slámou, kterou je výhodné silážovat se zelenou pící, se vyrovná v bílkovinách asi 100 q a ve škrobových jednotkách kolem 120 metrických centů sena jetelovin. Doporučujeme proto praxi vyzkoušet sl intenzívní pěstování luskovin pro krmení. Druhým vážným problémem v souvislosti se zabezpečovánfm výroby zrnin je podíl kukuřice na zrno v kukuřičných oblastech. O intenzivním pěstováni kukuřice na značných plochách, kolem 20 % orně půdy zvláště v nejteplejšim území jižniho Slovenska, se stále diskutuje. Vystupuje do popředí vážná námitka, zda 88 touto linií nedostáváme do rozporu s vysokon potřebou animálotho hnojeni (28 %—33 % orné půdy) a možnostmi jejího zajištěni ve vztahu k poměrně nízkým stavům skotu a zásobám slámy. Domníváme se, že tento zdánlivý rozpor se dá řešit. A sice důsledným uplatněním chemizace. Uvažme jen, že každý hektar kukuřice nám vyrobí ve slámě, nepočítaje v to zbytky mohutného kořání, 70—EB q organické hmoty, kterou většinou zaoráváme bez valného užitku pra půdní úrodnost. Dodáním patřičného množství anorganického dusiku při zaorávce máme však možnost přeměnit tuto organickou hmotu na zdroj trvalého humusu, a nahradit tak znšiechtěnnu slámou dávku mrvy ve výši zhruba 300 q/ha. Je otázka dalšího vývoje, jakou část kukuřice dokážeme později použít do siláží nebo jak zařazením luskovin po kukuřici snížíme potřebu anorganického dusíku a tím vytvoříme velmi dobré podmínky pro následující plodiny. K těmto námětům jistě zaujmou zásadní stanovisko vědeckovýzkumné ústavy a dají konkrétní doporučení na základě současných světových znalostí. Druhou vážnou otázkou mimo velkovýrobní technologii agrotechniky kukuřice je posklizňová úprava. Zrniny — základ rostlinné výroby Po vyřešení problémů pěstování luskovin a kukuřice na zrno nevidíme zásadní rozpory v zajištění vysoké intenzity rostlinné výroby při uplatnění vyššího podílu zrnin na orné půdě. Není pochyb o tom, že podle oblastí a specifických podmínek závodů bude dodrženo rozpět! základních obilovin v průměru kolem 50°/o. Nerespektovat v zemědělských závodech tyto základní proporce znamená hrubě narušit v základech nejen bilanci jadrných krmiv, ale přímo zasahovat do podstaty úrodnosti půdy přes nízkou výrobu mrvy. jednon z vážných otázek, o která se hovoř), je využíváni půdniho fandu v horských oblastech. V našem ústavu máme názor, že pódii obilovin v extrémních horských podmínkách by měl zatím činit 40—5B »/o, v průměru 48 °/o. Ve vztahu k svažitosti terénu nám vychází v celostátním průměru 4B °/o pícnin na půdě schopné orby. Zásadně zde respektujeme v soustavě hospodařeni ochranu svažitých půd proti vodní erozi a v ni hlavně víceleté pícniny ve formě dočasných luk a pastvin máji rozhodujíc) úlohu. V těchto extrémních podmínkách je zvláště aktuální zmínit se o našich návrzích na specializaci zemědělská výroby, kde počítáme převážně s odchovem lalovic. S ohledem na specializaci živočišné výroby a ochranu půdy proti erozi se struktura rostlinné výroby, podle našich propočtů, v jednotlivých podmínkách značně různí. Ukazuje se, že někde bude až 50 % pícnin na plochách schopných orby, a v některých případech jen 35 %. V některých podnicích specializovaných na odchov skotu doporučujeme pěstovat len až do 10 % orné půdy. Podnik bude pěstovat obilniny, len a pícniny. V jiných podmínkách se budou místo lnu pěstovat brambory. To jsou základní hlediska specializace, kterou bude ústav doporučovat. V nejlepších horských podmínkách klesá pódii picnln podle našeho návrhu na 34 "/o, z toho jetelotravni směsi se budou pohybovat kolem 30%. Okopaniny všeho druhu zde stoupají na 14 % a měly by se pěstovat už i luštěniny, maximálně do 2 %. ^ Naše největší výrobní oblast bramborářská s vice než 32 °/o zemědělská půdy zahrnuje značně rozdílné výrobní podmínky. Tyto podmínky si vynucuji značnou diferencovanost struktury rostlinné výroby. Hlavní okopanina, kterou tu představuji brambory, se nejvyšši měrou uplatni v jádro českého bramborářstvi — na Vysočině a v podhůří jeseniků, kde v průměru může dosahovat 17—18 %, místy až 20—22 % z celkové orné půdy. Obdobně by tomu mělo býi I v podtairanskýcb kotlinách, již proto, že obě jádra představuji současně sadbové oblasti brambor. Podíl zrnin v těchto bramborářských oblastech by činil v průměru 51%. Technické plodiny, řepka a len, účelně rozmístěné podle povahy půd, by dosahovaly v průměru 3,5—5 %. Produkci objemné statkové píce nutně tu musí zajišťovat především pícniny na orné půdě v průměru rozsahu 24—27 %, z toho 18—20 % jetelovin. Směrem do sušších oblastí středních a západních Čech a celé karpatské soustavy by bylo na místě snižovat zastoupení brambor a vyrovnávat je zvýšením zrnin na 53—54 % s výrazným podílem luskovin ve výši 4,5—5 procent a jednoletých pícnin (9—10 procent) 1 jetelovin (19—22%), z nichž část by se využívala pro semenářské účely. Vláhově bohatá bramborářská oblast s těžšími živnými půdami. typická pro východočeské a slezská podhůří, by měla mít zvýšený podfl obilovin, jmenovitě pšenice, řepky, jednoletých pícnin včetně křížatých plodin — krmných košfálovin typu krmné kapusty, jakož i jetelovin s místním uplatněním trav na semeno. V nejpříznivějších bramborářských oblastech by se v rámci jednoletých pícnin uplatnila již výrazně kukuřice na siláž. V rámci možností tohoto článku jsem měl snahu upozornit na problémy ve struktuře rostlinné výroby, která se postupně realizuje, a nejen upozornit, ale dát i náměty k jejich řešení. Inž. JOSEF BENDA, ředitel Ústavu pro vědeckou soustavu hospodaření, Práha 2 NA RAŠELINIŠTÍCH v Borkovicích u Soběslavi je těžba v plném proudu. Proto také z nádraží v Soběslavi vypravuji denně několik vagónů rašelíny pro zemědělské závody. Foto V. ŽITNÝ Komentujeme Hospodtirnčji i účelněji Dnem 1. července vstupuje v platnost opatření, podle něhož se bude za recept, předpis léků, vybírat manipulační poplatek 1 Kčs a za lékařské vysvědčení 10 Kčs, že rozmezí částek za umělé přerušení těhotenství se zvětšuje od dosavadních 200 Kčs až do 800 Kčs, že pobyt »na záchytce« přijde na 100 Kčs a že se upravuje poplatek za děti v jeslích, mateřských školách a dětských domovech. Proč tato opatření a co sledují? Začněme pacienty. Je Jich několik druhů. Jedni hledají pomoc lékaře, až když jím je opravdu hodně zle, jíní polykají prášky a užívání podle hesla »čím víc, tím zdravější!«, další trpělivě vysedávají v čekárnách a znají kdejaký lék a jsou 1 takoví, kteří konzumují to, co pomohlo třeba tetě, 1 když v podstatě nevědí, co jí bylo. A pak jsou normální lidé. Všichni však jsou pacienty, jimž stát bezplatně, kdykoli a kdekoli a leckdy i v jakékoli výši poskytuje léky a léčebné prostředky v míře stále větší — letos se počítá se 74 Kčs na občana republiky. Proti roku 1950 to je dvojnásobně a proti roku 1948 dokonce trojnásobně větší částka. Takhle, v průměru na obyvatele státu, se to nemusí každému zdát příliš mnoho, ovšem vcelku se letos vydá na léky a léčebné prostředky přes půldruhé miliardy korun! A to už málo není. Všimněme si Ještě jednoho čísla — ročně se n nás vydá asi 60 miliónů receptů. Z porovnáni dvou údajů, a to půldruhá miliardy korun věnovaných sa láky ze státního rozpočtu a 60 miliónů Kčs, které se ročně získají za recepty, vyplývá, že to, co pacienti zaplatí, je mizivě málo, že to jsou čtyři procenta, je jasné, že hlavni cíl opatřeni má vést k větši hospodárnosti. S láky sa totiž plýtvá, to je notoricky známé, plýtvá se s nimi doma a leckdy i v nemocnicích. V leckteré domácnosti to vypadá Jako v pobočce nějaké lékárny. A docela se přehlíží to, co zdůrazňují lékaři a co sl každý může přečíst na plakátě v lékárně, že totiž starý lék většinou pozbývá účinnosti a může působit dokonce jako jedl Na to by se mělo pamatovat nyní tím spíše, protože se mohou vyskytnout lidé, kteří pro jednu korunu za recept budou na lékařích požadovat, aby jim předepsal větší balení nebo více léků. Tady už zálež! na odpovědnosti lékařů ke společnosti I ke svým pacientům. Lze tedy očekávat, že se s léky bude zacházet šetrněji než dosud a že také ubudou »věční pacienti«, kteří mají dost času vysedávat po čekárnách hodiny a hodiny jen proto, aby získali recept na lék, který si mohou koupit volně v každé lékárně za nepatrný obnos. Například, acylpyrin za 1,20 Kčs. Je tu další věc — od poloviny roku se budou desetikorunovým kolkem opatřovat lékařská vysvědčeni k řidičskému průkazu, k žádosti o slevu z daní, k soudnímu řízení. Nebude se však platit, jestliže takové vysvědčení bude vyžadovat úřad nebo hospodářská či společenská organizace. Bude-li např. děcko potřebovat pro pionýrský tábor potvrzeni o bezlnfekčnostl v místě bydliště, dostane je jako doposud zdarma. Poplatek 10 Kčs budou tedy platit jen ti, kteří lékařské vy-svědčení potřebují, aby něco získali — řidičský průkaz anebo doklad pro soudní řízení apod. Namístě je zvýšení poplatku za umělé přertíšení těhotenství až na 800 Kčs; přitom nejnlžší částku 200 Kčs budou 1 nadále platit ženy, jejichž sociální poměry Jsou ztížené, a ty, které pro zákrok mají prokazatelně zvláštní důvody. Zdarma jako dosud se bude tato lékařská pomoc poskytovat ze závažných zdravotních důvodů. Proti roku 1962 sice loni počet umělých přerušení těhotenství poklesl o 19 000, ale i tak je jejich množství — loni 70 546 — stále veliké. Jistě 1 nadále budou tyto zákroky nutné, jde však o to, aby mizely případy, kdy se o ně žádá z pohodlností, lehkomyslnosti a osobního sobectví. Kromě toho je tu 1 další důvod, který je třeba vidět, 1 když není rozhodující: Zena, jíž se taková pomoc poskytne, zůstává obvykle týden v nemocnici, dostává podporu, zabírá místo třeba naléhavějším pacientkám, přičemž by děcko, jak se říká, mohla mít a vychovat. Příslušné komise však bývají často vystaveny silnému nátlaku jak rodičů, tak i manžela nebo milence ženy. Je pravda, že často jde o složité případy a že celá věc by sl vyžádala zvláštní rozbor, je však také pravda, že dosavadní malá úhrada za umělé přerušení těhotenství přispívala k lehkomyslnému postoji k této vážné otázce. Správná je rozhodnuli, aby za péči o dátl v jeslích, mateřských školách a dětských útulcích se platilo podlá čistého přljmn na jednoho člena rodiny. Toto hledisko by se ostatně mělo uplatňovat i jinde, např. při nrěováni poplatku za pobyt děti v pionýrském táboře. Nynf je v jeslích umístěno asi 50 000 děli. Ale dalším 50 000 není možná vyhovět. Sondný nběan se právem zeptá, jak k tomu rodiče těchto neumístěných děti přijdou, že nemohon mit stejné výhody jako rodiče, jejichž děti v jeslích jsou. Stává se, že si mnsi vzít k děcku opatrovnici, které plati samozřejmě mnohem vic, než by jo stály jesle. V denních jeslích, kde pouze rcžljnf náklady na jedno dítě čini 20—22 Kčs, platili rodiče nanejvýš 4 Kčs, ale také jen padesát baléřůl Ponecháme li stranou hospodářské hledisko, pak nutně musíme dojit k závěru, že takový stav byl nesprávný — jedni rodiče výhody mčli, zatímco jiní nikoli, ačkoli za to nemohli. Podobné tomu bylo v mateřských školách a dět-l ských útulcích. Nyní tedy budou poplatky odstupňovány podle výše čistého měsíčního příjmu na jednoho člena rodiny. Ale 1 tak to stálo jsou poplatky velmi nízké — do 300 Kčs na člena rodiny měsíčně se péče n dítě poskytuje bezplatně, při přijmu 400 Kčs činí v jeslích denné 1 Kčs nebo 2 Kčs, podio toho, jde-li o jesle denní nebo týdenní s nepřetržitým provozem, atd. Maximální poplatek dělá 10 Kčs dennč v jeslích s nepřetržitým provozem při přijmu nad 890 Kčs na člena rodiny měsíčně. Nová opatření týkajíc! se zdravotnictví a péče o děti sledují jeden cíl: postupně dosáhnout jak správného hospodaření s prostředky celé naši společnosti, tak 1 odstranit nesrovnalosti v těchto oblastech. R. FRÜHAUF PRO ŽNĚ BEZ POŽÁRQ Varovná statistika posledních pěti let PRAHA 30. června (dl) — V blížícím se žňovém období 1e v zájmu všech zajistit bezztrátovou sklizeň. Přitom nelze ani v nejmenším zapomínat na hlediska požární bezpečnosti. Jejich opomíjeni nás každoročně ochuzuje o desetimlliónové hodnoty. Jen za posledních pět let došlo v zemědělství, převážně v letních měsících, k 9632 požárům, jejichž škody přesáhly každým rokem v průměru 40 miliónů korun. O této neradostné bilanci hovořili v úterý na tiskové besedě náměstek ministra vnitra soudruh Záruba, vedoucí funkcionáři ÜV CSPO a pracovníci Hlavni Inspekce požární ochrany a Veřejné bezpečnosti. Statistika požárů a škod, které pro národní hospodářství znamenají, jevíce než varovná. V posledních pěti letech vzniklo na našem územi téměř 15 000 požárů, které způsobily v průmyslu, v zemědělství a v ostatních odvětvích národního hospodářství více než 460 miliónů Kčs škody. Neblahé prvenství v počtu požárů má zemědělství. Jen v loňském roce stalo se oběti ohně 456 stodol, 280 stáji, 131 obytných budov, 281 stohů a přes 800 jiných objektů. Za příčinami požárů U jejich rozšířením je vždy skryta lidská neopatrnost, nedbalost, neznalost předpisů a v mnohých případech i podceňováni požárního nebezpečí. V roce X983 jsme v podstatě těmito příčinami ztráceli v celém našem hospodářství denně v průměru 327 tisic korun. Tyto uváděné škody však představuji pouze přímé ztráty. Neobsahuji všechny škody následné, jako jsou narušeni plánované výroby, zastaveni či omezeni provozu, atd., nemluvě o ztrátách na zdrávi a lidských životech. |e proto potřebné znovu a znovu si připomínat. že opatřeni k požární bezpeč nosti nejsou věcí jen národních výborů, komisi pro ochranu veřejného pořádku a ostatních orgánů, ale všech našich pracujících. (dl) Nová přehrada na Ohři CHEB 30. června (ÚTK) — Na vodním díle Skalka na Ohři u Chebu dokončili v úterý budovatelé z n. p. Vodní stavby těsnění příčných spárů 15 m vysokého betonového štítu na sypané přehradní hrázi. Je to o měsíc dříve, než určoval harmonogram, a přesně v termínu, jak si stanovili v socialistickém závazku. Přehrada je tak připravena k napouštěni. Zatím však má Ohře velmi malý průtok, a tak její vody začne zadržovat později. KRÁTCE Z DOMOVA TAKY NOVINKA ...? Těch stížností na zásobování jednotlivých prodejen zbožím už bylo dost a dost. Jednou v tom měl své prsty velkoobchod, podruhé výrobní podnik, jindy to zaskřípalo v samotné prodejné. Ale kde se dovolat nápravy, když se vždy naSla nějaká výmluva. Krokem vpřed je, že téméř stovka prodejen přechází od 1. července na nejkratši cestu zboží z výroby ke spotřebiteli — pod přímý dozor výrobních podniká. Tak třeba gottwaldovský Svít vlastni prodejny obuví v Praze jCeletné ulici/, Brně a Gottwaldově. Nad bratislavskou prodejnou mají patronát Závody 29. augusta v Partyzánském. Neobvyklou novinkou v Celetné ulici bude také — ne obyčejná, ani zrychlená, ale expresní oprava dámských podpatků, jen aby nedopadla jako její předchůdkyně a nemusela jí brzy vystřídat opravna trysková! Prodejny spojené s výrobou jsou pro oděvy, kožeSiny, elektrospotřebiče, koženou galantérií, hudební nástroje apod. Jejích úkolem je zlepSlt u zrychlit služby zákazníkům, zvětšit výběr, ověřovat sl názory spotřebitelů na nové výrobky — prostě snaha, aby spokojenost zavládla na obou stranách. Nezbývá nic jiného než výrobcům k tomuto kroku popřát mnoho zdaru... tom • SOVĚTSKÝ VELVYSLANEC V PRAZE M. V. Zimjanln přijel v úterý do Bratislavy. Přivítal ho vedoucí tajemník západoslovenského KV KSS soudruh F. Dvorský. Za třítýdenního pobytu na Slovensku si sovětský velvyslanec prohlédne závod Slovnaft v Bratislavě a některé průmyslové závody a JZD ve Středoslovenském a Východoslovenském kraji. » KULTURNÍ DELEGACI SAR, kteroií vede náměstek ministra vysokých škol SAR dr. Salama Hammad, přijal v úterý náměstek ministra zahraničních věci dr. J. Pudlák. Delegaci doprovázel chargé d’affaires a. 1. SAR v Praze Salah Allouba. Při rozhovoru bylo konstatováno oboustranné uspokojení nad prohlubující se spoluprací na úseku vědy, kultury a školství. • NA PĚTISTOLICOVÉM TANDEMU válcovny plechů za studená ve Východoslovenských železárnách vyválcovall v úterý poslední ocelový svitek do splněni červnového úkolu — vyválcovat 1250 tun širokých plechů. Tímto úkolem se ověřovala připravenost celého provozu na zahájeni výroby podle rozpisu státního plánu od 1. července. o SOVĚTSKOU DELEGACI, vedenou náčelníkem hlavni správy státních hmotných rezerv SSSR ministrem G. S. Chlamovem, přijal v úterý v Bratislavě pověřenec SNR pro stavebnictví L. Kompiš. Delegace Je na několikadenní návštěvě na Slovensku. • DELEGACE TURECKÉHO SENÁTU Jedná v Praze s řediteli čs. podniků zahraničního obchodu o dalším rozvoji výměny zboží inezi Tureckem a ČSSR. • PRIMÁTOR HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY L. Černý spolu se svými náměstky přijal v' úterý členy studijní delegace městské rady Alžíru, kterou vede prefekt a generální administrátor B. Balamane. Beseda měla ráz připrav k uzavření družby mezi Prahou a Alžírem. • 17 NOVÍM PROFESORŮM VYSOKÝCH ŠKOL předal v úterý ministr školství a kultury dr. C. Císař dekrety. Noví profesoři byli jmenováni pro základní obory přírodních věd, medicíny, technických věd a pro obory ekonomické. « PRAČE II. VŠEKRESTANSKÉHO MÍROVÉHO SHROMÁŽDĚNÍ se v úterý soustředila do deseti komisí, z nichž každá projednává Jeden okruh otázek. Během dne vykonalo několik skupin delegátů z různých zemi řadu návštěv. • Z PRAHY odjel v úterý host Cs. akademie věd pan BJerre Lavesen, generální sekretář Dánské akademie technických věd. Za 14denního pobytu Jednal se zástupci ČSAV o zkušenostech v organizací výzkumu, o přípravě vědeckých pracovníků a o dosažených vědeckých výsledcích, zvláště v biologii. « NA NĚKOLIKADENNÍ NÁVŠTĚVĚ dli u nás vedoucí energetického hospodářství NDR G. Ltltzkendorf se svými spolupracovníky. S ministrem těžkého strojírenství J. Pešlem Jednal o dodávkách zařízeni pro vodní elektrárny v NDR. O ČLENKA VÝBORU MLADÝCH ŽEN INDONÉSIE Franclsca Nasutionová je první zahraniční delegátkou, která přijela do Prahy na mezinárodní seminář dívek, který začne 5. července. e VICE NEŽ 300 NEVIDOMÝCH Je u nás zaměstnáno v telefonních ústřednách. • STÁDO 10 KUSU MLADÉHO DOBYTKA zabil blesk za bouřky na holích v oblasti Smrekovice. JZD Likavka v okrese Liptovský Mikuláš, jemuž dobytek patřil, utrpělo škodu 58 000 Kčs. O K 14 VAZNÝM SILNIČNÍM NEHODÁM došlo v pondělí. O život přišlo 15 osob, 8 bylo těžce a 23 lehce zraněno. V 7 hodin ráno např. u obce Osnlce v okrese Prahazépad nezvládl při projíždění zatáčky motocyklista K. V. řízeni stroje, vjel do protisměru a narazil do autobusu ČSAD. Na místě byl mrtev. (CTK) • 22 PROVOZOVEN s téměř 9500 zaměstnanců má Dopravní podnik hlavního města Prahy. Rada NVP rozhodla o zavedeni třístupňové organizace řízeni pražské dopravy podle vzoru podnik— závod—provozovna. Nová organizace má zlepšit a zpružnit řízeni městské dopravy. (bl 0 NA MYSLIVECKOU VÝSTAVU v Technickém muzeu v Brně, jež byla otevřena v minulých dnech, přichází denně v průměru 120 osob. Je zde vystaveno na 150 fotografii s mysliveckou tematikou, modely krmelců, posedů a dalších zařízeni a samorosty. Sv » NOVE DRUHY ŠKOLNÍCH SEŠITU vyráběií v sešitárně n. p. Krkonošské papírny Hostinné. Praktické sešity máji kartónové obaly s natištěným textem, takže odpadá štítkováni. -pac-PŘEDPOVÉD počasí VE STŘEDU bude v Cechách skoro sataženo, postupně od severozápadu občasný déšť. Na Moravě zpočátku polojasno, během dopoledne přibýváni oblačnosti a občas déšf. Rannt teploty 4—7 st.. odpoledni kolem 16 st., mírný západnf vítr. VE ČTVRTEK A V PATEK bude většinou polojasno, místy při zvětšené oblačnosti se vytvoří přeháňky. Rannf teploty 8—11 st., odpoledni kolem 20 st. Vo čtvrtek vychází slunce ve 3.56 hod. a zapadá ve 20.12 hod., město vychází v 00 00 hod. a zapadá v 11.32 hod. Seminář o propagandě historie skončil PRAHA 30. června (-vr) — Ideologický seminář k aktuálním problémům propagandy historie a k výročím významných dějinných událostí, jichž budeme v nadcházejícím období vzpomínat, skončil v úterý v Praze. Po dva dny hovořili vědečtí pracovníci a propagandisté o úkolech historiografie, o stém výročí První internacionály, o historické úloze Komunistické internacionály, významu V. sjezdu KSČ a zvláště o událostech před 20 lety, kdy Slovenským národním povstáním vrcholil národně osvobozenecký boj našeho lidu proti fašismu. Seminář přispěl k obohacení stranického aktivu o nové poznatky právě o této slavné kapitole čs. dějin,