Rudé Právo, červenec 1964 (XLIV/181-211)

1964-07-01 / No. 181

DOPISY ČTENÁŘŮ­­NÁVRHY-NÁZORY­­KRITIKA-POIENIIKA Výhodné, laciné, ale... Vlastně to není žádná novinka, v za­hraničí existují podotiné sudy už mno­ho let, ale v Československu se dosud neobjevovaly. Aspoň ne ve větším množství. Teprve snaha po úsporách dřeva a jiných »úzkých profilů« vedla Severomoravské dřevařské závody, n. p., Šumperk, aby tuto vymoženost zavedly 1 u nás. Jde o sudy z velko­plošných materiálů, které se začaly vyrábět v provoze Frýdlant nad Ostra­vicí. Ušetří se mnoho kulatiny, ušetří se pásková ocel, kterou jsme museli v posledních letech dovážet i z kapi­talistických států. (Např. z Belgie.) A další výhoda: Tyto sudy z dřevo­vláknité desky a z překližky mají po­lovinu váhy, vejde se jich do skladů víc atd. Používá se jich hlavně k pře­pravě sypkých materiálů, zvláště v chemickém průmyslu. Až sem je to tedy všechno krásné, zvláště když cena této novinky (no­vinky v našich poměrech) je značně nižší. Normální dřevěný sud o obsahu 70 litrů stoji 33,75 Kčs, kdežto nový soudek z velkoplošného materiálu pouze 22,45 Kčs. Nemluvě ani o tom, že je možno je velmi rychle zabednit — bez použití strojního zařízení a 1 neodbornými pracovními silami. Až sem je všechno krásné, národní hospodářství ušetřilo surovinu, devi­zy, náklady na přepravu... Ale... Co z toho má podnik, který to za­vedl? Jen platonický pocit, že prospěl národnímu hospodářství, ale jinak víc škody než užitku. Vzhledem k pod­statně nižší prodejní ceně, a tím I hru­bému obratu, dosahuje §e podle exis­tujících ukazatelů »nižší produktivita práce« (třebaže výrobní čas Je kratší), haléřový ukazatel se zvyšuje — pod­nik je prostě »špatný«. Je »špatný« právě za to, že zavedl cosi výhodného a potřebného. I na tomto případu je vidět, jak metodika plánování při výpočtu pro­duktivity práce a vlastních nákladů ve skutečnosti odrazuje podniky od vývoje nových a levnějších výrobků. Nebo se máme spoléhat jen na ty pla­tonické pocity prospěšnosti, které se na druhé straně nemilosrdně promít­nou ve zhoršení ukazatelů? Zdánlivě jde jenom o sudy, ve skutečnosti o něco mnohem důležitějšího. LEOPOLD MACH, Šumperk nenakoupíme bez dlouhého čekání Slyšela jsem v rozhlase, jak si jed­na posluchačka stěžovala na fronty v obchodech. Je to zřejmě všeobecná bolest. I u nás v Černošicích II — Dol­ní Mokropsy bez dlouhého čekání nic nenakoupíme, protože je tu jen jedna samoobsluha a jeden řezník. I mlé­kárna byla zrušena a vše je nyní sou­středěno v samoobsluze. V zimě to ješ­tě jde, ale od jara ztrácíme denně hodně času zdlouhavým nákupem. Dříve to byla jen malá ves bez vilové čtvrti, žádné závody ani chaty a byly zde tři smíšené obchody a dva řezní­ci. Od té doby přibyly čtyři velké osa­dy chatařů, dva závody, vesnice se rozrostla o další rodinné domky a na to vše má stačit jedna samoobsluha. Bylo by potřeba alespoň v létě další prodejnu, aby se samoobsluze uleh­čilo. M. SaldovA, Černošice II ses 0 ÚLOZE A POSTAVENI MISTRŮ Učinili jsme opravdu všechno? Opatření vlády ke zvýšení osobní hmotné zainteresovanosti mistrů, dílo­vedoucích a stavbyvedoucích má za cíl upevnit jejich autoritu a odpověd­nost a zvýšit přitažlivost této funkce pro zkušené a kvalifikované dělníky a techniky. Samo toto usnesení, I když je důležité, nám však ještě všechno nevyřeší, nebudeme-li současně s tím provádět řadu dalších opatření. Zajisté se všichni shodneme na tom, Že mistr je jedním z nejdůležitějších činitelů ve výrobě Jal-o její bezpro­střední organizátor. Je přímo odpo­vědný — jak se také zdůrazňuje ve vládním nařízeni 1 v mnoha usnese­ních — za organizování práce na svém úseku a zajištění plánovaných úkolů. Má se starat o dodržování technické a technologické disciplíny, o ochranu a bezpečnost práce, o ne­ustálé zvyšování odborné a politické úrovně dělníků. Jeho úkolem je orga­nizovat sociallštickou soutěž, podpo­rovat nové metody práce, technický rozvoj, novátorské a zlepšovatelské hnuti. Jistě, to všechno má. Aby však mohl tyto úkoly plnit, musí sám za prvé splňovat určité požadavky, pokud jde o odbornost a osobní vlastnosti a schopnosti, a za druhé musí mít k to­mu vytvořené podmínky. Proto má takový význam správný výběr, stabili­zace a kvalifikace mistrů. |aká |e například situace se Střcdo­­slovenském kraji? Z celkového poctu mistrů jsme jích méii v průmyslu a ve stavebniclvf jen 2,8 % s vysokoškolským vzděláním, 21,1 % s úplným středoškol­ským vzděláním, 28,7 % s nižším odbor­ným vzděláním a 47,4 % praktiků se zá­kladním vzděláním. Nejhorší atav je Řeknu to otevřeně: když jsem do­stal pozvánku na celostátní konfe­renci předsedů závodních organizací a celozávodních výborů KSC, chlapci v závodě říkali: jen aby to bylo k ně­čemu. Z čeho vyplývaly ty pochyby — I moje? Z přemíry mnoha zbyteč­ných aktivů a porad, kterých mnohý z nás má už celou řadu za sebou, kde se povídalo, ale nic nevyřešilo. Ale musel jsem v Praze své do­mněnky opravit. Naopak,, ted soudru­hům říkám, když se ptají — a zájem je velký — bylo to správné, že se tato konference svolala. Setkal jsem se zde s naprostou otevřeností, s kri­tickým posuzováním situace a odvezli jsme si hodně námětů pro praktic­kou práci. Vrátil Jsem se s přesvědčením, že budeme musel sami s mnoha věcmi pohnout. Na stranických schůzích v závodě si povíme nejen o výsled­cích celostátní konference, ale hlav­ně co z toho vyplývá pro nás. A máma co napravovat a zlepšovat. Když vezmu to nejožehavějši — kva­litu. Tady nás tlačí bota. Naší sna­hou bude propřiště odesílat více než 87 °/o Ia dlaždic než dosud, a aby i v té Ia kvalitě nebyly takově rozdíly Jako dosud. Pak ovšem nezbývá nic Jiného než se podívat na vlastní rezervy. Od 1. července Jsme měli například spustit další pec na páleni dlaždic, aby se v ostatních mohla zpomalit jízda a zlepšit kvalita propalu. Ale pec nepojede. Proč? Když pomineme některé nevyhovující dodávky zaří­zení — vozíky se musely předělávat — tak Je to 1 vlna v našem podniku. Měli jsme poskytnout stavebnímu podniku deset lidi na přípravu te­rénu pro pec. A bývalý náš hospo­dářský pracovník odpovědný za ob­staráni lidí tento úkol nezajistil. Pravda, byl propuštěn, ale tlm se věc nespraví. Na schůzi celozávodniho výboru Jsme také rozhodli, aby ve­deni podniku zajistilo rozbor kvality z flísky. Věříme, že i když se zde v uhelných dolech, kde až 79,3 °/o mistrů má pouze základní vzděláni a vysokou školu mají 4(1). Va stavebnictví je 60 % mistrů se základním školským vzděláním. Tuto situací má a do určité míry bude řešit vládní usnesení, jež hmot­nou zainteresovaností povede samotné mistry, aby si zvyšovali kvalifikací. Ale jen do určité míry. Mnoho bude záležet totiž na tom, Jaké budou mít mistři podmínky. Příklad našich Stro­jírenských a metalurgických závodů v Dubnici, kde se o mistry opravdu starají a dávají jim plnou možnost studovat dálkově nebo ve večerních školách, je zatím dost ojedinělý. Pro zvyšování odborného vzdělání mistrů zvláště v oblastí nových poznatků vě­dy a techniky a řídící práce se také málo využívají závodní školy práce. Nám však nejde jenom o školní vzdě­láni, ale také o odbornou praxi. A ani tady není všechno v pořádku. Závady, aby si zvýšily procento mistrů se středo­školským nebo vysokoškolským vzdělá­ním, přijímají do funkci mistrů absol­venty škol hned, jak nkončl studium. Tito mladí lidě, i kdyby byli sebenada­­nějši, nemohou však bez praže tak od­povědnou funkci dobře vykonávat. Není možno souhlasit ani a tím, žo někde tyto absolventy zařazuji do funkci mistrů — jak říkají — jen na přechodnou dobu, na zapracováni. Od mistrů se právem vyžaduje vy­soká odpovědnost. Dosavadní zkuše­nosti však ukazují, že tato jejich od­povědnost není stále ještě v souladu s jejich pravomocí, kterou omezuje jak praxe hospodářského vedení pod­niků a závodů, tak l samotný výklad vládního usnesení 645/60. O tom se taká v současně době mnoha dUkutnje. Na výročních schůzích zfi-přijde na zdánlivé drobnosti, dohro­mady budou mít velký dosah. Budeme se muset poprat i s pracovní morálkou. Nemůžeme se donekonečna smiřovat se zakořeněným zlozvykem, že mnozí konči směnu o půl hodiny dříve. Budeme vyžadovat od mistrů, aby byli náročnější. A protože jde v tomto pří­padů o děvčata, bude sa muset vložit do věci vice Svaz mládeže a taky ROH. Stojíme před prověrkou plánu aktivních opatření. Ukazuje se, že tento plán v našem podniku neobsa­huje všechno potřebné. Například ze šamotky jde na vyzdívky vysokých pecí Jeden druh materiálu, který je velmi nekvalitní. A musíme platit za to vysoké penále. Komunisté z kaollnky snad půl roku marně na schůzích kritizovali bezúčelné převážení tzv. šllky, druhu materiálu do dlaždic. Pořád se Jen kolem toho mluvilo. Až nyní výbor v kaolince svolal hospodářské pra­covníky a během týdne byl problém se šlikou vyřešen. Jestliže budeme požadovat důslednost od dělníků, tedy také od hospodářských pracov­níků. V akčních opatřeních se slíbilo lidem na kaolince, že od 1. květpa tam bude mechanizace, která Je zbaví ' ruční dřiny. Odpovědný za to Je úsek výrobně technického náměstka s po­mocnými provozy. Je červen, a me­chanizace nikde. Tady plně dáme za pravdu pracujícím, kteří říkají: Jak to Je možné? My plnit plán musíme, a když nesplníme, nebereme prémie. Za tohle Je přece taky někdo odpo­­vědnýl Vyzveme na podnikovém aktivu komunisty, aby spolu s ostatními pracujícími přišil s náměty na zpřes­něni plánu aktivních opatřeni. Když se lidem řekne, jak situace vypadá, a oni vidi, že z jejich připomínek se dělají závěry a opatření, pomo­hou. Když budeme takto vždy a všu­de postupovat, vážit sl dobře míně­ných připomínek, nemusíme mit oba­vy o splnění linie XII. sjezdu strany. J. KOZEL, předseda CV KSČ, Chlumčanské keramické závody kladnlch organizaci strany a celozávod­ních konferencích ve Středoslovenskěm kraji žádali mistři zvýšeni své pravomo­ci. V Turčanských strojírnách v Martině a v Povážských strojírnách v Pov. Bys­trici poukazovali na to, že mistr nemá prakticky žádný vliv na přijímáni a uvol­ňováni pracovníků, a to i v lom případě, kdy jde o oprávněné požadavky mistra, který chce zjednat nápravu a upevnit pracovní disciplínu. Totéž se týká pravomoci mistrů, po­kud jde o odměňování a rozdělování prémií. Zatím se tu prakticky nebere v úvahu Jejich stanovisko, 1 když se odměny týkají bezprostředně jejich podřízených. Prostředky, Jež Jsou ur­čené jako »stimuly« úspěšného plnění plánu anebo jako odměny za úsporu materiálu, energie, mimořádnou kva­litu apod., měly by proto — podle mého názoru — tvořit »prémiový fond mistra«, s nímž by mohl disponovat. Tyto prostředky by mohl ovšem použí­vat pouze za předpokladu, že se na Jeho pracovišti plní plán e všech ukazatelích. Obdobným způsobem by mohl mistr rozhodovat o poskytování mimořádných odměn, mimořádného služebního volna, o výpomoci pracov­níkům v rodinných těžkostech apod. Takováto pravomoc by určitě zvý­šila autoritu mistra. A kdo také lépe než on zná pracovníky na svém pra­covišti? A ještě k jednomu problému: Rozsáhlé adininistrativni práce neúměrně odčerpá­vají pracovní čas mistra a omezuji jeho možnost věnovat se plně řidiči a politic­­ko-organizáiorské práci. Některé z těch­to prací jsou vyvolané příliš kompliko­vanou metodikou plánováni, materiálně technického zásobováni, evidenci n sta­tistikou, ale někdy i byrokratickým říze­ním z vedeni závodu nebo podniku. Proto před hospodářskými vedoncim! pracov­níky n základními organizacemi strany je — n to podle konkrétních podmínek — úkol přezkoumat, jak zjednodušit pí­semnou, administrativní agendu mistrů. To jsou tedy problémy, které, po­kud je to možné, řešíme sami ve Středoslovenském kraji, většinou však přesahují možnosti řešit je Izolovaně. J. PIROSÍK, pracovník středoslovenského KV KSS Jezdí u vás výtah? Na tuto otázku lze čekat jen dvojí odpověd, bud ano, nebo ne. jestliže jezdí, nikoho to nevzrušuje. Jakmile však přestane, začne se hubovat na každého, kdo by jen zdánlivě s tím mohl mít něco společného, a samo­zřejmě že uživatelé u sebe vlnu vů­bec nevidí. A přece. Koupí-11 sl někdo auto, většinou celá rodina se stará o Jeho údržbu, aby Jezdilo. Tak nějak by, to mělo být 1 s tím výtahem — Je to vlastně též dopravní prostředek a musí sloužit denně a každou hodinu. Odborně závody se však setkávají mnohdy s případy, kdy se nikdo ne­stará, v jakém stavu výtah je. Jednou za čtvrt roku nebo u nákladních vý­tahů po půl roce přijde revize, která zjistí stav, oznámí to majiteli a ně­kdy i výtah zastaví. Pak se objeví ta­bulka »Výtah nejede«, která se bud respektuje, anebo se mnohdy výtah Jednoduše zapne a Jezdí se -dál. Až jednou... vadná část zcela dožije a Je havárie. Je zajímavé, Jak se různé bytové správy, výrobní závody nebo sklady brání Jakékoli opravě výtahu, která by vyžadovala zastavení na několik dnů nebo třeba jen na několik hodin. Potom, když výtah potřebuje generál­ní opravu a stojí několik měsíců, ne­dá se už nic dělat. Jediná cesta, aby výtah co nejvice sloužil, tedy je, aby se také o něj někdo staral. A to nejen domovní správy, ale aby všichni res­pektovali předpisy, které jsou v kaž­dé kabině vyvěšeny. B. MAŠIN, revizní technik výtahů, Praha Je co napravovat » RUDE PRÁVO Středa 1. července 1964 O správnou strukturu rostlinné výroby Naše zemědělství musí ve velmi krátké době řešit otázky Intenzifikace a zprůmyslnění výroby tak, jak to ukládá usneseni XII. sjezdu KSC Do popředí zákonitě vystupuje výchozí odvětví zemědělství — rostlinná vý­roba. V jejím rámci jde o správné vy­užití našich rozmanitých přírodních podmínek strukturou plodin a kultur. Znamená to, že pří navrhování struk­tury rostlinné výroby nelze vycházet jen z bilančních úvah, ale z konkrét­ní znalosti problematiky jednotlivých oblasti 1 zemědělských závodů. Musí­me se vyvarovat jakékoli šablony. Ob­lastní doporučení struktury by mělo být pouze vodítkem pro řídící orgány, a závody by měly mít nejen mož­nost, ale I povinnost detailní konkre­tizace. Intenzita je závislá i na volbě plodin Nejvážnější otázkou Jsou proporce zrnin na jedné straně a na druhé po­díl pícnin. Mnohde se zdůrazňuje, že vyšší podíl zrnin je znakem určité ex­tenzity a že bude prohlubovat dispro­porce v krmivové základně, jmenovitě u skotu. Nediskutuje se ani o podílu základních obilovin, ale o zrninách jako celku, ke kterým patří 1 luskovi­­ny a kukuřice na zrno. Mimo vysloveně extrémní horské podmínky přichází v úvahu pěstování krmných luskovin ve všech oblastech státu. Rozsah jejich pěstování má pronikavě stoupnout, a to podle pod­mínek na 2—7 °/o orné půdy. Vážné je, že široká praxe, i přes četné pří­klady značné efektivnosti, se zatím ještě nevyrovnala Jak s celou proble­matikou účelnosti pěstování, tak 1 s velkovýrobní technologií. Je zná­mo, že hektarové výnosy luskovin mu­sí dosáhnout alespoň jedné třetiny hektarových výnosů sena jetelovin, aby se vzájemně vyrovnala produkce bílkovin z 1 ha. Přitom se nesmí pře­hlížet, že luskoviny jsou koncentrova­ným bílkovinným krmivém. Bez něho se naše Intenzívní živočišná výroba, zvláště výkrm prasat, drůbeže a in­tenzívní mlékarení, neobejdou. Lnskoviny na zrno bychom neměli sta vět do protikladu k pícninám — jetelo-vínům, něhot jak z hlediska meliorační­­ho v rámci osevního postupu se jetelovi­nám vyrovnají, lak i v produkci bflkovin jsou schopny dokonce předčit vnjtčšku. Rozhodující obrat ve výnosnosti při­nesly účinné herbicidy, zvláště ge­­sagard. Tento přípravek nepoškozuje luskoviny a zničí bezpečně 80—90 °/o plevelů, které byly dosud hlavní příči­nou nízkých výnosů. Druhým opatře­ním, které bylo vyzkoušeno na našich pracovištích a které způsobuje obrat ve výnosech luskovin, je dvoufázová sklizeň upravenými žacími lištami ZUL 152 a kombajnem se širokým sbě­racím zařízením. Výnos luskovin ko­lem 30 q zrna spolu s jejich slámou, kterou je výhodné silážovat se zelenou pící, se vyrovná v bílkovinách asi 100 q a ve škrobových jednotkách kolem 120 metrických centů sena jetelovin. Do­poručujeme proto praxi vyzkoušet sl intenzívní pěstování luskovin pro krmení. Druhým vážným problémem v souvis­losti se zabezpečovánfm výroby zrnin je podíl kukuřice na zrno v kukuřičných ob­lastech. O intenzivním pěstováni kuku­řice na značných plochách, kolem 20 % orně půdy zvláště v nejteplejšim území jižniho Slovenska, se stále diskutuje. Vy­stupuje do popředí vážná námitka, zda 88 touto linií nedostáváme do rozporu s vysokon potřebou animálotho hnojeni (28 %—33 % orné půdy) a možnostmi je­jího zajištěni ve vztahu k poměrně níz­kým stavům skotu a zásobám slámy. Do­mníváme se, že tento zdánlivý rozpor se dá řešit. A sice důsledným uplatněním chemizace. Uvažme jen, že každý hektar kukuřice nám vyrobí ve slámě, nepočítaje v to zbytky mohutného kořání, 70—EB q organické hmoty, kterou většinou zao­ráváme bez valného užitku pra půdní úrodnost. Dodáním patřičného množství anorganického dusiku při zaorávce máme však možnost přeměnit tuto organickou hmotu na zdroj trvalého humusu, a na­hradit tak znšiechtěnnu slámou dávku mrvy ve výši zhruba 300 q/ha. Je otázka dalšího vývoje, jakou část kukuřice dokážeme později použít do siláží nebo jak zařazením luskovin po kukuřici snížíme potřebu anorga­nického dusíku a tím vytvoříme velmi dobré podmínky pro následující plo­diny. K těmto námětům jistě zaujmou zásadní stanovisko vědeckovýzkumné ústavy a dají konkrétní doporučení na základě současných světových zna­lostí. Druhou vážnou otázkou mimo velkovýrobní technologii agrotechni­­ky kukuřice je posklizňová úprava. Zrniny — základ rostlinné výroby Po vyřešení problémů pěstování lus­kovin a kukuřice na zrno nevidíme zásadní rozpory v zajištění vysoké intenzity rostlinné výroby při uplat­nění vyššího podílu zrnin na orné pů­dě. Není pochyb o tom, že podle ob­lastí a specifických podmínek závodů bude dodrženo rozpět! základních obi­lovin v průměru kolem 50°/o. Nere­spektovat v zemědělských závodech tyto základní proporce znamená hru­bě narušit v základech nejen bi­lanci jadrných krmiv, ale přímo za­sahovat do podstaty úrodnosti půdy přes nízkou výrobu mrvy. jednon z vážných otázek, o která se ho­voř), je využíváni půdniho fandu v hor­ských oblastech. V našem ústavu máme názor, že pódii obilovin v extrémních horských podmínkách by měl zatím činit 40—5B »/o, v průměru 48 °/o. Ve vztahu k svažitosti terénu nám vychází v celo­státním průměru 4B °/o pícnin na půdě schopné orby. Zásadně zde respektujeme v soustavě hospodařeni ochranu svaži­tých půd proti vodní erozi a v ni hlavně víceleté pícniny ve formě dočasných luk a pastvin máji rozhodujíc) úlohu. V těchto extrémních podmínkách je zvláště aktuální zmínit se o našich ná­vrzích na specializaci zemědělská výro­by, kde počítáme převážně s odchovem lalovic. S ohledem na specializaci živočiš­né výroby a ochranu půdy proti erozi se struktura rostlinné výroby, podle našich propočtů, v jednotlivých pod­mínkách značně různí. Ukazuje se, že někde bude až 50 % pícnin na plo­chách schopných orby, a v některých případech jen 35 %. V některých pod­nicích specializovaných na odchov skotu doporučujeme pěstovat len až do 10 % orné půdy. Podnik bude pěs­tovat obilniny, len a pícniny. V jiných podmínkách se budou místo lnu pěsto­vat brambory. To jsou základní hledis­ka specializace, kterou bude ústav doporučovat. V nejlepších horských podmínkách kle­sá pódii picnln podle našeho návrhu na 34 "/o, z toho jetelotravni směsi se budou pohybovat kolem 30%. Okopaniny vše­ho druhu zde stoupají na 14 % a měly by se pěstovat už i luštěniny, maximál­ně do 2 %. ^ Naše největší výrobní oblast brambo­­rářská s vice než 32 °/o zemědělská pů­dy zahrnuje značně rozdílné výrobní podmínky. Tyto podmínky si vynucuji značnou diferencovanost struktury rost­linné výroby. Hlavní okopanina, kterou tu představuji brambory, se nejvyšši mě­rou uplatni v jádro českého bramborář­­stvi — na Vysočině a v podhůří jeseniků, kde v průměru může dosahovat 17—18 %, místy až 20—22 % z celkové orné půdy. Obdobně by tomu mělo býi I v podtairan­­skýcb kotlinách, již proto, že obě jádra představuji současně sadbové oblasti brambor. Podíl zrnin v těchto bramborář­­ských oblastech by činil v průměru 51%. Technické plodiny, řepka a len, účelně rozmístěné podle povahy půd, by dosahovaly v průměru 3,5—5 %. Produkci objemné statkové píce nutně tu musí zajišťovat především pícniny na orné půdě v průměru rozsahu 24—27 %, z toho 18—20 % jetelovin. Směrem do sušších oblastí středních a západních Čech a celé karpatské soustavy by bylo na místě snižovat zastoupení brambor a vyrovnávat je zvýšením zrnin na 53—54 % s výraz­ným podílem luskovin ve výši 4,5—5 procent a jednoletých pícnin (9—10 procent) 1 jetelovin (19—22%), z nichž část by se využívala pro se­­menářské účely. Vláhově bohatá bram­­borářská oblast s těžšími živnými pů­dami. typická pro východočeské a slezská podhůří, by měla mít zvýšený podfl obilovin, jmenovitě pšenice, řep­ky, jednoletých pícnin včetně kříža­­tých plodin — krmných košfálovin typu krmné kapusty, jakož i jetelovin s místním uplatněním trav na semeno. V nejpříznivějších bramborářských oblastech by se v rámci jednoletých pícnin uplatnila již výrazně kukuři­ce na siláž. V rámci možností tohoto článku jsem měl snahu upozornit na problé­my ve struktuře rostlinné výroby, kte­rá se postupně realizuje, a nejen upo­zornit, ale dát i náměty k jejich ře­šení. Inž. JOSEF BENDA, ředitel Ústavu pro vědeckou soustavu hospodaření, Práha 2 NA RAŠELINIŠTÍCH v Borkovicích u Soběslavi je těžba v plném proudu. Proto také z nádraží v Soběslavi vypravuji denně několik vagónů rašelíny pro země­dělské závody. Foto V. ŽITNÝ Komentujeme Hospodtirnčji i účelněji Dnem 1. července vstupuje v plat­nost opatření, podle něhož se bude za recept, předpis léků, vybírat manipu­lační poplatek 1 Kčs a za lékařské vy­svědčení 10 Kčs, že rozmezí částek za umělé přerušení těhotenství se zvět­šuje od dosavadních 200 Kčs až do 800 Kčs, že pobyt »na záchytce« při­jde na 100 Kčs a že se upravuje po­platek za děti v jeslích, mateřských školách a dětských domovech. Proč tato opatření a co sledují? Začněme pacienty. Je Jich několik druhů. Jedni hledají pomoc lékaře, až když jím je opravdu hodně zle, jíní polykají prášky a užívání podle hesla »čím víc, tím zdravější!«, další trpěli­vě vysedávají v čekárnách a znají kde­jaký lék a jsou 1 takoví, kteří konzu­mují to, co pomohlo třeba tetě, 1 když v podstatě nevědí, co jí bylo. A pak jsou normální lidé. Všichni však jsou pacienty, jimž stát bezplatně, kdykoli a kdekoli a leckdy i v jakékoli výši poskytuje lé­ky a léčebné prostředky v míře stále větší — letos se počítá se 74 Kčs na občana republiky. Proti roku 1950 to je dvojnásobně a proti roku 1948 do­konce trojnásobně větší částka. Tak­hle, v průměru na obyvatele státu, se to nemusí každému zdát příliš mnoho, ovšem vcelku se letos vydá na léky a léčebné prostředky přes půldruhé miliardy korun! A to už málo není. Všimněme si Ještě jednoho čísla — ročně se n nás vydá asi 60 miliónů re­ceptů. Z porovnáni dvou údajů, a to půl­druhá miliardy korun věnovaných sa lá­ky ze státního rozpočtu a 60 miliónů Kčs, které se ročně získají za recepty, vyplý­vá, že to, co pacienti zaplatí, je mizivě málo, že to jsou čtyři procenta, je jasné, že hlavni cíl opatřeni má vést k větši hospodárnosti. S láky sa totiž plýtvá, to je notoricky známé, plýtvá se s nimi do­ma a leckdy i v nemocnicích. V leckteré domácnosti to vypadá Ja­ko v pobočce nějaké lékárny. A doce­la se přehlíží to, co zdůrazňují lékaři a co sl každý může přečíst na plaká­tě v lékárně, že totiž starý lék větši­nou pozbývá účinnosti a může působit dokonce jako jedl Na to by se mělo pamatovat nyní tím spíše, protože se mohou vyskyt­nout lidé, kteří pro jednu korunu za recept budou na lékařích požadovat, aby jim předepsal větší balení nebo více léků. Tady už zálež! na odpověd­nosti lékařů ke společnosti I ke svým pacientům. Lze tedy očekávat, že se s léky bude zacházet šetrněji než dosud a že také ubudou »věční pacienti«, kteří mají dost času vysedávat po čekárnách ho­diny a hodiny jen proto, aby získali recept na lék, který si mohou koupit volně v každé lékárně za nepatrný obnos. Například, acylpyrin za 1,20 Kčs. Je tu další věc — od poloviny roku se budou desetikorunovým kolkem opatřovat lékařská vysvědčeni k ři­dičskému průkazu, k žádosti o slevu z daní, k soudnímu řízení. Nebude se však platit, jestliže takové vysvědčení bude vyžadovat úřad nebo hospodář­ská či společenská organizace. Bude-li např. děcko potřebovat pro pionýrský tábor potvrzeni o bezlnfekčnostl v místě bydliště, dostane je jako do­posud zdarma. Poplatek 10 Kčs budou tedy platit jen ti, kteří lékařské vy-svědčení potřebují, aby něco získali — řidičský průkaz anebo doklad pro soudní řízení apod. Namístě je zvýšení poplatku za umě­lé přertíšení těhotenství až na 800 Kčs; přitom nejnlžší částku 200 Kčs budou 1 nadále platit ženy, jejichž sociální poměry Jsou ztížené, a ty, které pro zákrok mají prokazatelně zvláštní dů­vody. Zdarma jako dosud se bude tato lékařská pomoc poskytovat ze závažných zdravotních důvodů. Proti roku 1962 sice loni po­čet umělých přerušení těhoten­ství poklesl o 19 000, ale i tak je jejich množství — loni 70 546 — stále veliké. Jistě 1 nadále budou tyto zákroky nutné, jde však o to, aby mizely případy, kdy se o ně žádá z pohodlností, lehkomyslnosti a osob­ního sobectví. Kromě toho je tu 1 další důvod, kte­rý je třeba vidět, 1 když není roz­hodující: Zena, jíž se taková pomoc poskytne, zůstává obvykle týden v ne­mocnici, dostává podporu, zabírá mís­to třeba naléhavějším pacientkám, přičemž by děcko, jak se říká, mohla mít a vychovat. Příslušné komise však bývají často vystaveny silnému nátla­ku jak rodičů, tak i manžela nebo milence ženy. Je pravda, že často jde o složité případy a že celá věc by sl vyžádala zvláštní rozbor, je však také pravda, že dosavadní malá úhrada za umělé přerušení těhotenství přispí­vala k lehkomyslnému postoji k této vážné otázce. Správná je rozhodnuli, aby za péči o dátl v jeslích, mateřských školách a dětských útulcích se platilo podlá čis­­tého přljmn na jednoho člena rodiny. Toto hledisko by se ostatně mělo uplat­ňovat i jinde, např. při nrěováni poplat­ku za pobyt děti v pionýrském táboře. Nynf je v jeslích umístěno asi 50 000 děli. Ale dalším 50 000 není možná vy­hovět. Sondný nběan se právem zeptá, jak k tomu rodiče těchto neumístěných děti přijdou, že nemohon mit stejné vý­hody jako rodiče, jejichž děti v jeslích jsou. Stává se, že si mnsi vzít k děcku opatrovnici, které plati samozřejmě mno­hem vic, než by jo stály jesle. V den­ních jeslích, kde pouze rcžljnf náklady na jedno dítě čini 20—22 Kčs, platili ro­diče nanejvýš 4 Kčs, ale také jen pade­sát baléřůl Ponecháme li stranou hospodářské hledisko, pak nutně musíme dojit k zá­věru, že takový stav byl nesprávný — jedni rodiče výhody mčli, zatímco jiní nikoli, ačkoli za to nemohli. Podobné tomu bylo v mateřských školách a dět-l ských útulcích. Nyní tedy budou poplatky odstupňová­ny podle výše čistého měsíčního příjmu na jednoho člena rodiny. Ale 1 tak to stálo jsou poplatky velmi nízké — do 300 Kčs na člena rodiny měsíčně se péče n dítě poskytuje bezplatně, při přijmu 400 Kčs činí v jeslích denné 1 Kčs nebo 2 Kčs, podio toho, jde-li o jesle denní nebo týdenní s nepřetržitým provozem, atd. Maximální poplatek dělá 10 Kčs dennč v jeslích s nepřetržitým provozem při přijmu nad 890 Kčs na člena rodiny měsíčně. Nová opatření týkajíc! se zdravot­nictví a péče o děti sledují jeden cíl: postupně dosáhnout jak správného hospodaření s prostředky celé naši společnosti, tak 1 odstranit nesrovna­losti v těchto oblastech. R. FRÜHAUF PRO ŽNĚ BEZ POŽÁRQ Varovná statistika posledních pěti let PRAHA 30. června (dl) — V blížícím se žňovém období 1e v zájmu všech zajistit bezztrátovou sklizeň. Přitom nelze ani v nejmenším zapomínat na hlediska požární bezpečnosti. Jejich opomíjeni nás každoročně ochuzuje o desetimlliónové hodnoty. Jen za po­sledních pět let došlo v zemědělství, převážně v letních měsících, k 9632 požárům, jejichž škody přesáhly kaž­dým rokem v průměru 40 miliónů ko­run. O této neradostné bilanci hovo­řili v úterý na tiskové besedě ná­městek ministra vnitra soudruh Zá­­ruba, vedoucí funkcionáři ÜV CSPO a pracovníci Hlavni Inspekce požární ochrany a Veřejné bezpečnosti. Statistika požárů a škod, které pro národní hospodářství znamenají, jeví­ce než varovná. V posledních pěti le­tech vzniklo na našem územi téměř 15 000 požárů, které způsobily v prů­myslu, v zemědělství a v ostatních od­větvích národního hospodářství více než 460 miliónů Kčs škody. Neblahé prvenství v počtu požárů má země­dělství. Jen v loňském roce stalo se oběti ohně 456 stodol, 280 stáji, 131 obytných budov, 281 stohů a přes 800 jiných objektů. Za příčinami požárů U jejich rozšíře­ním je vždy skryta lidská neopatrnost, nedbalost, neznalost předpisů a v mno­hých případech i podceňováni požární­ho nebezpečí. V roce X983 jsme v pod­statě těmito příčinami ztráceli v celém našem hospodářství denně v průměru 327 tisic korun. Tyto uváděné škody však představuji pouze přímé ztráty. Neob­sahuji všechny škody následné, jako jsou narušeni plánované výroby, zastaveni či omezeni provozu, atd., nemluvě o ztrá­tách na zdrávi a lidských životech. |e proto potřebné znovu a znovu si při­pomínat. že opatřeni k požární bezpeč nosti nejsou věcí jen národních výborů, komisi pro ochranu veřejného pořádku a ostatních orgánů, ale všech našich pracujících. (dl) Nová přehrada na Ohři CHEB 30. června (ÚTK) — Na vod­ním díle Skalka na Ohři u Chebu do­končili v úterý budovatelé z n. p. Vod­ní stavby těsnění příčných spárů 15 m vysokého betonového štítu na sypané přehradní hrázi. Je to o měsíc dříve, než určoval harmonogram, a přesně v termínu, jak si stanovili v socialis­tickém závazku. Přehrada je tak připravena k na­pouštěni. Zatím však má Ohře velmi malý průtok, a tak její vody začne zadržovat později. KRÁTCE Z DOMOVA TAKY NOVINKA ...? Těch stížností na zásobování jednotli­vých prodejen zbožím už bylo dost a dost. Jednou v tom měl své prsty vel­koobchod, podruhé výrobní podnik, jindy to zaskřípalo v samotné prodej­né. Ale kde se dovolat nápravy, když se vždy naSla nějaká výmluva. Kro­kem vpřed je, že téméř stovka prode­jen přechází od 1. července na nejkratši cestu zboží z výroby ke spotřebiteli — pod přímý dozor výrobních podniká. Tak třeba gottwaldovský Svít vlastni prodejny obuví v Praze jCeletné ulici/, Brně a Gottwaldově. Nad bratislavskou prodejnou mají patronát Závody 29. augusta v Partyzánském. Neobvyklou novinkou v Celetné ulici bude také — ne obyčejná, ani zrychlená, ale expres­ní oprava dámských podpatků, jen aby nedopadla jako její předchůdky­ně a nemusela jí brzy vystřídat oprav­na trysková! Prodejny spojené s výrobou jsou pro oděvy, kožeSiny, elektrospotřebiče, ko­ženou galantérií, hudební nástroje apod. Jejích úkolem je zlepSlt u zrych­lit služby zákazníkům, zvětšit výběr, ověřovat sl názory spotřebitelů na no­vé výrobky — prostě snaha, aby spo­kojenost zavládla na obou stranách. Nezbývá nic jiného než výrobcům k tomuto kroku popřát mnoho zda­ru... tom • SOVĚTSKÝ VELVYSLANEC V PRAZE M. V. Zimjanln přijel v úterý do Brati­slavy. Přivítal ho vedoucí tajemník zá­padoslovenského KV KSS soudruh F. Dvorský. Za třítýdenního pobytu na Slo­vensku si sovětský velvyslanec prohlédne závod Slovnaft v Bratislavě a některé průmyslové závody a JZD ve Středoslo­venském a Východoslovenském kraji. » KULTURNÍ DELEGACI SAR, kteroií vede náměstek ministra vysokých škol SAR dr. Salama Hammad, přijal v úterý náměstek ministra zahraničních věci dr. J. Pudlák. Delegaci doprovázel chargé d’affaires a. 1. SAR v Praze Salah Al­­louba. Při rozhovoru bylo konstatováno oboustranné uspokojení nad prohlubující se spoluprací na úseku vědy, kultury a školství. • NA PĚTISTOLICOVÉM TANDEMU vál­covny plechů za studená ve Východo­slovenských železárnách vyválcovall v úterý poslední ocelový svitek do splně­ni červnového úkolu — vyválcovat 1250 tun širokých plechů. Tímto úkolem se ověřovala připravenost celého provozu na zahájeni výroby podle rozpisu stát­ního plánu od 1. července. o SOVĚTSKOU DELEGACI, vedenou ná­čelníkem hlavni správy státních hmot­ných rezerv SSSR ministrem G. S. Chla­­movem, přijal v úterý v Bratislavě pově­­řenec SNR pro stavebnictví L. Kompiš. De­legace Je na několikadenní návštěvě na Slovensku. • DELEGACE TURECKÉHO SENÁTU Jedná v Praze s řediteli čs. podniků za­hraničního obchodu o dalším rozvoji vý­měny zboží inezi Tureckem a ČSSR. • PRIMÁTOR HLAVNÍHO MĚSTA PRA­HY L. Černý spolu se svými náměstky přijal v' úterý členy studijní delegace městské rady Alžíru, kterou vede pre­fekt a generální administrátor B. Bala­­mane. Beseda měla ráz připrav k uza­vření družby mezi Prahou a Alžírem. • 17 NOVÍM PROFESORŮM VYSOKÝCH ŠKOL předal v úterý ministr školství a kultury dr. C. Císař dekrety. Noví profe­soři byli jmenováni pro základní obory přírodních věd, medicíny, technických věd a pro obory ekonomické. « PRAČE II. VŠEKRESTANSKÉHO MÍ­ROVÉHO SHROMÁŽDĚNÍ se v úterý sou­středila do deseti komisí, z nichž každá projednává Jeden okruh otázek. Během dne vykonalo několik skupin delegátů z různých zemi řadu návštěv. • Z PRAHY odjel v úterý host Cs. aka­demie věd pan BJerre Lavesen, generální sekretář Dánské akademie technických věd. Za 14denního pobytu Jednal se zá­stupci ČSAV o zkušenostech v organizací výzkumu, o přípravě vědeckých pracov­níků a o dosažených vědeckých výsled­cích, zvláště v biologii. « NA NĚKOLIKADENNÍ NÁVŠTĚVĚ dli u nás vedoucí energetického hospo­dářství NDR G. Ltltzkendorf se svými spolupracovníky. S ministrem těžkého strojírenství J. Pešlem Jednal o dodáv­kách zařízeni pro vodní elektrárny v NDR. O ČLENKA VÝBORU MLADÝCH ŽEN INDONÉSIE Franclsca Nasutionová je první zahraniční delegátkou, která při­jela do Prahy na mezinárodní seminář dívek, který začne 5. července. e VICE NEŽ 300 NEVIDOMÝCH Je u nás zaměstnáno v telefonních ústřed­nách. • STÁDO 10 KUSU MLADÉHO DOBYT­KA zabil blesk za bouřky na holích v ob­lasti Smrekovice. JZD Likavka v okrese Liptovský Mikuláš, jemuž dobytek patřil, utrpělo škodu 58 000 Kčs. O K 14 VAZNÝM SILNIČNÍM NEHODÁM došlo v pondělí. O život přišlo 15 osob, 8 bylo těžce a 23 lehce zraněno. V 7 hodin ráno např. u obce Osnlce v okrese Praha­­zépad nezvládl při projíždění zatáčky motocyklista K. V. řízeni stroje, vjel do protisměru a narazil do autobusu ČSAD. Na místě byl mrtev. (CTK) • 22 PROVOZOVEN s téměř 9500 za­městnanců má Dopravní podnik hlavního města Prahy. Rada NVP rozhodla o za­vedeni třístupňové organizace řízeni pražské dopravy podle vzoru podnik— závod—provozovna. Nová organizace má zlepšit a zpružnit řízeni městské do­pravy. (bl 0 NA MYSLIVECKOU VÝSTAVU v Tech­nickém muzeu v Brně, jež byla otevřena v minulých dnech, přichází denně v prů­měru 120 osob. Je zde vystaveno na 150 fotografii s mysliveckou tematikou, mo­dely krmelců, posedů a dalších zařízeni a samorosty. Sv » NOVE DRUHY ŠKOLNÍCH SEŠITU vy­­ráběií v sešitárně n. p. Krkonošské pa­pírny Hostinné. Praktické sešity máji kartónové obaly s natištěným textem, takže odpadá štítkováni. -pac-PŘEDPOVÉD počasí VE STŘEDU bude v Cechách skoro sa­­taženo, postupně od severozápadu ob­časný déšť. Na Moravě zpočátku polo­jasno, během dopoledne přibýváni ob­lačnosti a občas déšf. Rannt teploty 4—7 st.. odpoledni kolem 16 st., mírný západnf vítr. VE ČTVRTEK A V PATEK bude větši­nou polojasno, místy při zvětšené ob­lačnosti se vytvoří přeháňky. Rannf tep­loty 8—11 st., odpoledni kolem 20 st. Vo čtvrtek vychází slunce ve 3.56 hod. a zapadá ve 20.12 hod., město vychází v 00 00 hod. a zapadá v 11.32 hod. Seminář o propagandě historie skončil PRAHA 30. června (-vr) — Ideolo­gický seminář k aktuálním problémům propagandy historie a k výročím vý­znamných dějinných událostí, jichž budeme v nadcházejícím období vzpo­mínat, skončil v úterý v Praze. Po dva dny hovořili vědečtí pracovníci a propagandisté o úkolech historio­grafie, o stém výročí První internacio­nály, o historické úloze Komunistické internacionály, významu V. sjezdu KSČ a zvláště o událostech před 20 lety, kdy Slovenským národním po­vstáním vrcholil národně osvoboze­necký boj našeho lidu proti fašismu. Seminář přispěl k obohacení stranic­kého aktivu o nové poznatky právě o této slavné kapitole čs. dějin,

Next