Rudé Právo, říjen 1964 (XLV/273-303)

1964-10-01 / No. 273

Proletáři všech zemí, spojte se! RUBE PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA ve Čtvrtek i. Října 19B4 ČÍSLO 273 — ROČNÍK 45 (Právo lidu roč. 68) CENA 30 HAL. Blíží se 20. výročí bojů u Dukly Oslavy na Dukle a v Praze o Výstavy o V těchto dnech v celé naší vlasti vrcholí přípravy na oslavy 20. výročí bojů o Duklu a Dne Československé lidové armády. Pracující na závodech, v ústa­vech a v JZD, pionýři a mládež ve školách se scházejí s vojáky, hovoří o bojo­vých tradicích našich jednotek v Sovětském svazu, o průběhu karpatsko­­dukelské operace a seznamují se se současným životem naší armády. Hlavní oslavy významného výročí a velkého svátku naší armády budou probíhat ve Východoslovenském kraji, přímo na Dukle a ve Svidníku, a v hlavním městě republiky. Ve vojenských útvarech se přímí účastníci karpatsko-dukelské operace snaží mladým příslušníkům armády co nejlépe objasnit význam tehdej­ších bojů pro osvobození Českoslo­venska a odkaz této operace dnešku. Vojáci sami připravují tematické ná­stěnné tabule a výstavky o bojích na Dukle. K oslavám slavného výročí se chystají i vojenské soubory a kulturní úderky. Vzorné vojenské kolektivy hovoří na schůzkách s brigádami so­cialistické práce o výsledcích svého úsilí v bojové připravenosti. Široký propagandistický aktiv komunistů ve vojenských útvarech organizuje ve spo­lupráci s civilními orgány besedy pro občany, na nichž vystupují především bývalí příslušníci čs. armádního sboru v Sovětském svazu. Dvacáté výročí bojů o Dukelský průsmyk není však jen připomínkou slavné kapitoly v letopisech bojových tradic naší armády. Vojáci využíva­jí tohoto výročí především ke kon­trole plnění a k přijímání nových zá­vazků. Ve všech útvarech, se1 pochlu­bí výsledky v soutěžení o název 20. výročí osvobození i v pomoci ná­rodnímu hospodářství. □ - ... Ve Východoslovenském kraji, kde proběhnou nejvýznamnější akce k 20. výročí bojů o Duklu, začnou oslavy 3. října. V odpoledních hodinách při­vítají představitelé kraje a obyvate­lé východoslovenské metropole naši oficiální delegaci, dále sovětskou vo­jenskou delegaci a delegaci polské armády. Zvláštní »Vlak družby« při­veze z Košic i delegace z ostatních krajů, přímé účastníky bojů o Duklu a delegace útvarů naší armády. Ve­čer bude v bardejovském, kině Duk­la uspořádána kulturní akádemie, na životě naší armády níž vystoupí Armádní umělecký sou­bor Víta Nejedlého. V neděli 4. října vyvrcholí oslavy položením věnců k památníku dukel­ských hrdinů, k památníku hrdinů Sovětské armády ve Svidníku a vel­kou manifestací pracujících v pří­rodním amfiteátru ve Svidníku. Účast­níci oslav si zárovefi prohlédnou pří­rodní muzeum karpatsko-dukelské operace a zhlédnou výstavu o dukel­ských bojích ve svidnickém Ukrajin­ském muzeu. V odpoledních hodinách vystoupí ve Svidníku Vojenský soubor písní a tanců Přikarpatského okruhu Sovětské armády. V hlavním městě republiky připravuji vojáci a Svaxarm na neděli 4. října bo­hatý pořad do Parku kultury a oddechu J. Fučíka. Značný zájem vzbudí již vy­stavená bojová technika. Dále jsou při­praveny ukázky z výcviku svazarmovců, členů požární ochrany, jízdy zručnosti, jízdy motokár atd. Návštěvníci uvidí vy­stoupení vojenských souborů, vojenských a civilních hudeb. V pondělí 5. října ve­čer se pražští pracující sejdou v Parku kultury a oddechu na slavnostním shro­máždění, v jehož druhé části vystoupí Vojenský soubor Přikarpatského okruhu Sovětské armády. □ K významnému výročí jsou v mno­ha městech a místech naší republiky instalovány výstavy o karpatsko-du­kelské operaci a o současném životě naší armády. Nejvýznamnější z nich budou výstava této operace v Ukra­jinském muzeu ve Svidníku a výsta­va Armádního výtvarného studia, umístěná přímo v prostoru dukelské­ho bojiště. Podobně jsou pořádány výstavy o tradicích a dnešním životě armády ve všech zemích Varšavské smlouvy a současně v několika západních ze­mích, např. v USA, Kanadě, západ­ním Berlíně. jdi) I TŘETÍ DEN pobytu naší stranické a vládní delegace v Maďarsku přinesl mnoho důkazů o přátelství, jež k našemu lidu chová lid Maďarska. Telefoto CTK—MT1 je zé středeční návštěvy našich představitelů v budapešťském elektrotech­nickém závodě. i Delegace Sovětské armády v Ostravě Setkání maršála R. J. Malincvského s hutníky a horníky OSTRAVA 30. září (Od našeho zpravodaje) — V 9 hodin přistál ve středu na letišti v Mošnově ilju­šin, který přivezl na jednodenní návštěvu Ostravy delegaci Sovět­ské armády, vedenou ministrem obrany SSSR maršálem Sovětského svazu R. J. Malinovským. Vzácné hosty uvítali na letišti vedoucí ta­jemník KV KSČ Severomoravského kraje O. Voleník a další představi­telé kraje. Před městskou radnicí očekávaly hosty tisíce ostravských občanů, pra­cující ze závodů, obchodů, školní mlá­dež aj. Z radnice se maršál R. J. Ma­­linovskij odebral s doprovodem do Ko­menského sadu, kde položil věnec k pomníku padlých rudoarmejců. V památníku je uloženo 670 uren so­­větskýcn vojáků, kteří padli při osvo­bozováni Ostravy. Další cesta delegace vedla do Vít­kovických železáren Kl. Gottwalda. V provozu těžké mechaniky si sovětští hosté se zájmem prohlédli některá pracoviště. Krátkého mítinku přímo v hale těžké mechaniky se zúčastnili pracující denní směny z těžké mecha­niky i dalších provozů. Odpoledne — po krátké návštěvé Poru­by — věnovala delegace Sovětské armá­dy horníkům. Napřed si hosté prohlédli povrchové zařízení Dolu Rudý říjen v Heř­­manicích a pak se sešli s horníky na krátké besedě v kulturním domě. Večer se uskutečnila v Domě kultury pracujících VŽKG setkáni delegace So­větské armády s pracujícími Ostravy. Na shromážděni byli vyznamenáni přímí účastníci bojů o Duklu. Slavnostní večer zakončil programem vojenský umělecký soubor z Bratislavy. Čs. delegace se vrátila ze Švédská a Finska PRAHA 30. září (ČTK) — Ve středu se vrátila do Prahy z návštěvy Finska á Švédská čs. obchodní delegace, kte­rou vedl ministr zahraničního obcho­du F. Hamouz. Po příletu řekl ministr Hamouz zpravodajce ČTK: »Návštěvy veletrhu v Helsinkách jsme využili k tomu, abychom projednali předpoklady pro další rozšíření hospodářských a ob­chodničil vztahů mezi námi a Fin­skem. Pro obě země bude výhodné — jak vyplynulo z jednání— uzavřít dlouhodobou obchodní dohodu.« K návštěvě Švédská ministr Hamouz mj. poznamenal: »Navázali jsme tam osobní kontakty s předními představi­teli hospodářského a politického ži­vota. Se švédským ministrem obcho­du a průmyslu panem Langem jsme např. ujednali, že zahájíme rozhovory o uzavření protokolu k obchodní do­hodě na rok 1965.,« SETKÁNÍ S BUDAPEŠŤSKÝMI DÍLNÍKY Mohutná manifestace čs.-maďarského přátelství Návštěva v elektrotechnickém závodě • Jednání BUDAPEŠŤ 30. září (Od našich zvláštních zpravodajů) — Československá stranická a vládní delegace, vedená soudruhem A. Novotným, zavítala v úterý mezi pracující závodu Nikose Belojannise na výrobu telekomunikačních zaří­zení v Budapešti. Delegaci doprovázeli János Kádár, tajemník ÚV MSDS István Szurdi, kandidát politického byra GV MSDS a předseda Státního plánovacího úřadu dr. Miklós Ajtai a další osobnosti. V půl dvanácté přijíždí delegace do závodu; mezi vlajkami obou států ji tu zdraví nápisy v české, slovenské a madarské řeči. Delegaci při vstupu do závodu srdečně přivítal ministr hutí a strojírenství dr. Gyula Horgos, před­stavitelé společenských organizací a generální ředitel závodu Dénes Sellö. Skupina mladých pracovníků závodu odevzdala soudruhu Novotnému a členům delegace kytice rudých květň. Generální ředitel D. Sellö informo­val delegaci o historii, rozvoji a pro­blémech závodu a o současném stavu výroby. Řekl, že jejich závod na výrobu te­lekomunikačních zařízení patří v Ma­ďarsku mezi nejstarší a v porovnání s rokem 1949 se jeho výroba zvýšila více než desetkrát. Tři čtvrtiny své produkce vyváží, z toho asi 90 proč. do socialistických států, zejména do Sovětského svazu, na Kubu atd. V po­sledních letech vzrostl jeho vývoz i do ČSSR. Závod Nikose Belojannise spolupra­cuje s čs. podniky na výrobu teleko­munikačního zařízení. Vědeckotech­nická spolupráce se začala rozvíjet i v oblasti specializace mezinárodní­ho poloautomatického spojovacího za­řízení a při výrobě tranzistorového a kabelového zařízení. V živé diskusí se soudruh A. Novot­ný podrobně zajímal o spolupráci s naším sdružením telekomunikač­ních podniků a o způsob, jak v závo­dě uplatňují hmotnou zainteresova­nost při rozvoji nových výrobků. V této diskusi vystoupil 1 soudruh János Kádár. Po informaci členové delegace ;. ,d­­jich doprovod zavítali mezi pracující 44. výrobní jednotky. Soudruzi Novot­ný a Kádár se zapsali do deníku bri­gád socialistické práce, zajímali se o výrobu signalizačních zařízení a pohovořili si s jejich zkušenými vý­robci. Potom se delegace setkala s pracu­jícími závodu na celozávodním shro­máždění, na němž promluvili soudru­zi Kádár 1 Novotný. Soudruh János Kádár v úvodu své­ho projevu hovořil o tom, že ačkoliv závod je starý •— zahájil výrobu před 80 lety —■ za posledních 20 let znač­ně »omládl«. Dokazuje to skutečnost, že výroba závodu se od roku 1950 mnohokrát zvýšila a že pradující zá­vodu dosáhli i v rozvoji technické úrovně výrobků velmi pěkných vý­sledků. Stojí však před nimi velké úkoly. Svědčí o tom skutečnost, že směrnice plánu pro letošní rok je o 21 proč. vyšší ve srovnání s loň­skem, a dále to, že zvýšení výroby se nemá dosáhnout růstem počtu zaměst­nanců, nýbrž zvyšováním produktivi­ty práce. První tajemník OV MSDS zdůraznil, že vedoucí pracovníci MSDS a státu mají velkou radost z toho, že se mohli setkat s pracovníky tohoto zá­vodu velké tradice právě ve společ­nosti členů československé stranické a vládní delegace zastupující komu­nistickou stranu s velkou revoluční minulostí, zastupující skvělý lid, který není hrdý pouze na svoji minulost, ale může být hrdý právem i na své výsledky, kterých dosahuje v přítom­nosti. Za bouřlivého potlesku János Kádár dodal, že obě země a jejich strany společně a v upřímné přátel­ské jednotě bojují za své společné veliké mezinárodní cíle. Soudruh Kádár se dále zmínil o hospodářských výsledcích dosaže­ delegací skončila ných v minulých letech a konstato­val, že Maďarská lidová republika učinila značný krok vpřed ve svém rozvoji, že se značně dostala dopře­du ve zvyšování výroby, v kulturní úrovni lidu a ve zlepšování životní úrovně. Posluchači s velikým ohla­sem přijali jeho slova o tom, že nej­větší zálohou našich úspěchů je jed­nota a semknutost strany, dělnické třídy a všeho lidu. »Naše cíle jsou jasné, politika strany je pevná a s touto politikou souhlasí a podporu­jí ji masy pracujících,« řekl soudruh Kádár. »Náš lid je hrdý na to, že svou prací přispívá k vyřešení velkých me­zinárodních otázek, že podporuje mír, který je zásadní podmínkou tvůrčí práce, a že přispívá k rozmachu po­krokových sil. Podmínky dalšího rozvoje jsou dob­ré,« prohlásil János Kádár dále, »a můžeme jistě a klidně pracovat, pro­tože i mezinárodní podmínky naší bu­dovatelské práce a našeho rozvoje l Pokračováni na str. 3.) ŘÁD PRÁCE L’. VART0VNIK0VI POPRAD 30. září (CTK) — Za dlou­holetou obětavou práci v dělnickém hnutí a při výstavbě socialismu udělil president republiky Eudovítu Vartov­­nikovi k 60. narozeninám Rád práce. Vysoké vyznamenání mu odevzdal ve středu v Popradu první tajemník ÚV KSS A. Dubček. BLAHOPŘÁNÍ KYPRU A NIGERS! PRAHA 30. září (CTK) — President republiky soudruh A. Novotný zaslal při příležitosti stát;;)ho svátku Kyper­ské republiky blahopřejný telegram presidentu arcibiskupu Makaríosovi. □ Dále president CSSR zaslal nigerij­­skému presidentu dr. Nnamdi Aziki­­wemu blahopřání ke státnímu svátku Nigerijské federativní republiky. DELEGACE ČSAV ODJELA DO SSSR PRAHA 30. září (Od našeho zpravo­daje) •— Z ruzyňského letiště ve stře­du odcestovala na pozvání presidia Akademie věd SSSR šestičlenná dele­gace Cs. akademie věd, kterou vede předseda ČSAV akademik Fr. Sorm. S delegací se rozloučili členové pre­sidia ČSAV a rada-vyslanec velvysla­nectví SSSR v Praze V. F. Nikolajev. Čs. vědci stráví v SSSR asi dva týdny. Navštíví vědecká střediska v Moskvě, Novosibirsku a Taškentu, budou jed­nat s významnými sovětskými vědci o organizačních otázkách obou aka­demií, o dalších směrech v rozvoji vědy a o spolupráci mezi ČSAV a Aka­demií věd SSSR. NEDOKONČENÉ T oto drama není třeba přikrášlo­vat. Došlo k němu nedávno, krát­ce po půlhoci, přibližně v těch mís­tech, kde se ještě před několika lety proháněli ervěničtí kluci. Staré havíř­ské město Ervěnice zmizelo z povrchu zemského, aby ustoupilo dolům. Metr po metru dobývají tisícitunové velko­­stroje milióny kubíků půdy, pod níž je skryto nezměrné bohatství. Mos­tecko — země v pohybu, lomozu, kou­ři a mlze. Pojem, za kterým můžeme bez přílišné fantazie vidět chemii a *—• pneumatiky, dehty, umělou hmotu, všechno možné ... T en den byl navlas Stejný jako kterýkoliv předcházející. Jůla Schnorrer sedá v kabině za řídicí pá­ky rýpadla a malým kolem kontroléru dává příkaz osmdesáti kolům v pohy­bu. Bezmála jedenáct set tun oceli se posunuje každou minutou o deset metrů blíž k připravené figuře. Jak titěrní jsou ti,, kteří vedou tmou pě­tadvacet metrů vysokého obra, který má sílu za tisíce! Elektrikář Jarda Pe­šek hlídá kabelový vůz, zámečník Pe­pík Kotvas přeskakuje jeden pražec po druhém a pozoruje bagr a koleje. A možná že právě ta chvíle byla osudná. Kdoví, snad právě v té chví­li doutnal kabel pod podlahou rozvod­ny anebo hořela instalace v někte­rém rozváděči. Kotvas se chytil okraje zábradlí a přehoupl se na první schod rýpadla. A hned na Jardu: »Mně se zdá, jako by se dřelo obložení, cosi tu cítím!« Prohlížejí tedy obložení na podvoz­cích. Přijel druhý vlak. Jůla hledí na každý ze sedmatřiceti korečků, které se s monotónním skřípotem otáčejí desetkrát, stokrát, donekonečna. To je zvyk každého vedoucího rýpadla. Řekneš si: kouká jako nepříčetný, a on zatím vidí, zda se pod řetězem nevleče zapomenutý pražec, slyší uvolněnou lištu ve žlabu a vytí sou­strojí/ cítí v. ruce každičké trhnutí podvozků. Je ve střehu, ale tohle pře­ce nečekal: Rozletěly se dveře a Pe­šek si může hlasivky ztrhat:-»Jůlo, ho­ří rozvodna!« Pak sahá po nouzovém vypínači a šestikilovoltový spínač na­posled ve čpícím kouři krátce cvak­ne. Udělal dobře. Stejně by to za chví­li zhaslo samo a navíc mohlo dojít k úrazu. Elektřina si nevybírá. Kotvas s klapkařem Jirkalem se do­bývají do hořící rozvodny ... Pešek sbírá kdejaký minimax... Schnorrer zahazuje bezcennou mas­ku, poslední minimax naráží kdesi ve tmě na ocelovou stěnu. Přijíždějí po­­žárníti Robovský á Píchá ze závod­ního sboru, o chvíli později z komo­­řanské úpravny, z Mostu a z Litvíno­va. Hoří guma, dřevo, olej, kilometry gumových kabelů a člověk má pocit bezmocnosti, • nesmyslnosti dělat si­­syfovskou práci; Bylo to sebevražed­né, vrhat se do plamenů, které hravě kroutily ocelovými svaly konstrukce. Ale také obětavé. Chlapům šlo o stroj, na který si za léta práce zvykli a kte­rý jim dává chleba. Neživý stroj, kte­rý, se stal jedním z nich. Ranní rozbřesk poodhalil roušku zká­zy; Zadní pětasedmdesátitunová zá­těž, jakoby z papíru, poklesla i s roz­vodnou do tvrdé hlíny. Čtyřicetituno­­vý vyrovnávací vůz sletěl ze střechy a celým pravým rohem se zabořil do půdy. Žárem rozpraskané konden­­zátory, zničené stykače a vysokona­­pěťové transformátory a desítky tun ocelových konstrukcí. Ten zářijový den šli domů v mon­térkách. Shořely šaty, boty, hodinky, všechno. N ásleduje řetězová reakce zásahů, opatření, konkrétních činů. Vy­řazení osmistovky jenom do konce roku představuje ztrátu takřka půl miliónu tun uhlí. Sousední Důl obrán­ců míru zpevňuje plán o 100 000 tun uhlí, na Dole Jan Šverma zvyšují plán odklizu o 100 000 kubíků zeminy, na DRAMA vlastním Velkodole čs. armády v Er­­věnicích dochází k přesunu sedmiku­­bíkových lžícových rýpadel, okresní výbor strany dává pokyn k utvoření základní organizace přímo na místě, kde bude poškozené rýpadlo opravo­váno. Přijíždějí montéři z Vítkovic v čele s Jaroslavem Korňou, aby s osádkou rýpadla zahájili odklizové práce v rozvodně. Ale to zdaleka ne­stačí k tomu, aby uhlí z »armády« ne­zůstalo neodkryto. Šachta musí zahá­jit od začátku ledna pravidelný pra­covní rytmus. Jakékoliv otálení a po­chybování o reálnosti' termínu zna­mená miliónové ztráty pro naše hos­podářství. Osmistovka potřebuje transformáto­ry, motory, rozváděče, stykače, spína­če, kabely a ocel. Sto dvacet tun kon­strukce z Vítkovic, na jejíž zhotove­ní by bylo třeba odpracovat prý 10 000 hodin. Padesát lidí by pracovalo ce­lý měsíc. To vypočítali odborníci. Si­ce nepřesně, ale ted půjde o to, po­třít teoretické propočty a v praxi ve Vítkovicích dokázat, že přes nutnost splnění ostatních dodávek čekají Ervěnice na každou tunu, snad i na každý cent oceli. Havíři vědí, že ve Vítkovických železárnách se rodí most pro Žďákov i pro SAR, že i Ko­šice potřebují každou tunu oceli, ale... Ale řetězová reakce se NESMI za­stavit ani ve Vítkovicích, ani v Elekt­rotechnických závodech Julia Fučíka Brno či v Hutních montážích Ostrava nebo v Elektrotechnických závodech Praha! Drama čtyř chlapů, Jirkala, Schnorrera, Peška a Kotvase, neskon­čilo v onu osudnou noc. Pokračuje dnes, zítra, bude pokračovat za mě­síc. Ale nezáleží už jenom na nich, zda bude tečka za osmistovkou napsá na skutečně k prvnímu lednu 1965. STANISLAV RÁČEK, redaktor časopisu Rozvoj, Most AKTIV PŘEDNÍCH PÉSTITELŰ BRAMBOR Zemědělci Hovličkobrodska před cílem HAVLÍČKŮV BROD 30. září (Od našeho zpravodaje) — Na začátku letošního roku převzala delegace zemědělců okresu Havlíčkův Brod na Pražském hradě vyznamenání Řádem práce. Při této příležitosti odevzdali do rukou presidenta republiky soudruha A. Novotného ceiookresní závazek na další zvýšení země­dělské výroby o na překročení výrobních i dodávkových úkolů letošního roku. Ve středu na aktivu předsedů JZD, pracovníků státních statků, funkcionářů stranických organizací a národních výborů jednali o tom, jak je závazek plněn za uplynulá tři čtvrtletí. Hodnocení se zúčastnili tajemník ŰV KSC sou­druh J. Hendrych a vedoucí odděleni ÜV KSČ soudruh J. Havelka spolu s před­staviteli Východočeského kraje. Dosavadní výsledky na úseku rost­linné i živočišné výroby ukazují, že havlíčkobrodští zemědělci své slovo plní. Ve většině obcí se funkcionáři postarali, aby se závazek stal záleži­tostí družstevníků i «pracovníků stát­ních statků. Zároveň dbají o pravidel­nou kontrolu v průběhu jednotlivých prací. Proto se podařilo v okrese skončit Jarní práce již do 23. dubna. Ve 28 JZD měli brambory v zemi již do 10. května, v celém okrese do 20. května. Podstatně víc něž v minulosti bylo využito mechanizace při sázení i kultivaci. Sázeči bylo osázeno 54 procent ploch; průměr na jeden sázeč činil přes 37 hektarů. Spolu s včas­nou a kvalitní kultivací si v okrese vytvořili nejlepší předpoklady k dosa­žení výnosu 220 q a na jedné pětině ploch dokonce 250 centů brambor z hektaru. Nynější předběžné výsled­ky sklizně naznačují, že těchto výno­sů bude docíleno. Závazek dodat na­víc letos 200 vagónů brambor si už nyní v okrese zvýšili na 1050 vagónů, z toho tisíc sadbových. Rovněž na úseku živočišné výroby je závazek okresu plněn ve všech hlavních ukazatelích. Výsledky dávají reálný předpoklad, aby zemědělci ná­kup jednotlivých produktů vysoko pře­kročili. Ukazuje se, že nejen v plnění plánu, ale i v plnění závazku je znač­ná nerovnoměrnost. Například 27 JZD neplní plán nákupu mléka. V okrese není dosud plně využito možnosti pastvy skotu. Rozdílné jsou i výsledky ve využití kombajnů při nynější skliž-ni brambor. Především k těmto ne­dostatkům hovořili účastníci aktivu. Na závěr aktivu promluvil k účast­níkům soudruh J. Hendrych. Vyslovil uznání zemědělcům okresu Havlíčkův Brod za jejich úsilí v plnění smělého závazku, především pak za soustavné úspěchy při zvyšování produkce bram­bor. Zvlášť ocenil obětavou a průkop­nickou práci členů aktivu, bramborář­­ské komise, kteří pomohli během čtyř posledních let přiblížit výrobu bram­bor v okrese k světové úrovni. Sou­časně však soudruh J. Hendrych upo­zornil, že v celostátním průměru je za­tím výnos brambor slabší. Máme-li dosáhnout světové úrovně v celostát­ním měřítku, znamená to, že v okrese Havlíčkův Brod by se měl hektarový výnos přiblížit k 300 q z hektaru. Če­ká tedy havlíčkobrodské pěstitele ne­malý úkol nejen ve výrobě bram­bor, ale také ve výrobě mléka. V další části svého příspěvku ho­vořil soudruh J. Hendrych o nejbliž­­ších úkolech, které budou na úseku zemědělské výroby, zejména pokud jde o plánování a řízení, u nás řešeny. Po skončení aktivu navštívil sou­druh J. Hendrych s ostatními hosty, JZD Smolový, kde je škola pokroko­vých zkušeností v pěstování brambor, Blahopřejné telegramy k 15. výročí ČLR PRAHA 30. září (CTK) — První ta­jemník ÜV KSC a president republiky A. Novotný, předseda Národního shro­máždění B. Laštovička a předseda vlá^ dy J, Lenárt zaslali předsedovi ústřed­ního výboru Komunistické strany Cí­ny Mao Ce-tungovi, předsedovi CLR v Liu Sao-čchimu, předsedovi stálého výboru Všečínského shromáždění li­dových zástupců Cu Teovi a předse­dovi státní rady CLR Cou En-lajovi blahopřejný telegram k 15. výročí vzniku Čínské lidové republiky. Tlumočili v něm pozdravy našeho li­du bratrskému čínskému lidu při pří­ležitosti jeho státního svátku. Naše země vzpomíná svého tradiční­ho přátelství k pracujícím Cíny i vý­sledků, které toto přátelství přineslo vzájemnou spoluprací oběma zemím. V telegramu je zdůrazněno naše přání rozvíjet vzájemné vztahy v du­chu zásad přijatých na moskevských poradách, v zájmu jednoty všech so­cialistických zemí a zajištění míru ve světě. Blahopřejný telegram zaslal také ministr zahraničních věcí V. David mi­nistru zahraničních věcí ČLR Gehen, Imu. DELEGACE SED ZE ZÁPADNÍHO BERLÍNA ODCESTOVALA PRAHA 30. září (z) — Ve středu odcestovala z Prahy delegace Jednot­né socialistické strany Německa — záp. Berlín. Na letišti se s ní rozlou­čili vedoucí oddělení OV KSČ soudruh J. Svoboda, zástupce vedoucího mezi­národního oddělení OV KSČ s. O. Ka­­derka a další pracovníci Ústředního výboru strany. Na závěr svého pobytu v Českoslo­vensku se soudruzi setkali s tajemní­kem ÚV KSČ s. VI. Kouckým. V přátel­ské besedě západoberlínští soudruzi hovořili o úkolech, jež v současném období řeší jejich strana, a o hlubo­kých dojmech, které v nich zanechala návštěva v ČSSR a setkání s našimi pracujícími. Vedoucí delegace soudruh Gerhard Danelius vyjádřil dík za pomoc, kte­rou ČSSR poskytuje německému lidu v úsilí o odstranění pozůstatků dru­hé světové války, o uzavření mírové smlouvy s oběipa německými státy a o normalizaci situace v záp. Berlíně. V soudružské výměně názorů se rov­něž potvrdila plná jednota názorů na současné otázky mezinárodního ko­munistického hnutí. Vedoucí dělegace G. Danelius po návratu prohlásil, že společenské po­měry a výstavba v Československu zanechaly u delegace hluboký dojem. Skončila výstava Velká Morava Na 850 000 spokojených diváků# Rekordní návštěvy v posledních dnech # Zájem o historické dokumenty v zahraničí PRAHA 30. září (IhJ — Ve středu skončila na Pražském hradě výstava »Velká Morava«. Její poslední dny provázel zvýšený zájem občanů. Napří­klad tuto neděli prošlo výstavními prostorami na 60 000 návštěvníků. Re­kord všedního dne zaznamenalo úterý — čtyřicet tisíc diváků. Také ve středu — závěrečný den výstavy — se u vchodu kupily stále skupiny mlá­deže a občanů. Vedoucí výstavy dr. A. Hejna, jeden z pracovníků našeho archeologického výzkumu, tvrdí, že tato přehlídka mě­la mimořádný úspěch a zájem občanů překonal všechna očekávání. Celkem přišlo na výstavu na 850 000 osob. Asi třetina z nich byli zahraniční turis­té a hosté. Pamětní kniha vydává svě­dectví, že se velmi líbilo jak uspořá­dání výstavy, tak bohatost shromáždě­ného historického materiálu a doku­mentů. Mnozí diváci oceňovali také názornost a přehlednost této přehlíd­ky. Mimořádný zájem byl o starobylé šperky, a jiné doklady umělecké a Fe­meslné zručnosti našich předků 1 o pí­semné památky a další exponáty. Slova chvály vyjádřili mnozí zahra­niční hosté. Byla mezi nimi i řada předních archeologických odborníků. Výstava probudila zájem i o další na­še archeologické výzkumy. Mezi hosty bylo hodně občanů z SSSR, NDR, Pol­ska, ale-také z Anglie, Francie, Belgie, NSR i mnoha jiných zemí. Výsledkem byl rovněž zájem od­borníků o instalaci této výstavy v NDR, Polsku, NSR, Francii i jiných zemích. Předpokládá se, že nejdříve zhlédnou tyto dokumenty z období Velké Mora­vy obyvatelé Rakouska a Řecka, Družstevníci v Sládkovičově využívají pěkné počasí k rychlému zasetí ozi­mů. — Na snímku: Traktorista A. Gul­­dan se svými pomocníky při setí pšenice na 30hektarovém lánu. Foto P. ŠTURMA I

Next