Rudé Právo, březen 1965 (XLV/59-89)

1965-03-01 / No. 59

ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMU NISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA V PONDĚLÍ 1. BŘEZNA 1965 ČÍSLO 59 — ROČNÍK 45 (Právo lidu roč. 68) CENA 30 HAL. NA ČESKOBUDĚJOVICKU ÚSPĚŠNÝ NÁSTUP Dobrá výroba mléka v zimě­­vzestup po celý rok Letošní cíl okresu: zvýšit užitkovost dojnic o 150 litrů mléka, v průměru překročit hranici 2000 litrů Loni se českobudějovický okres vynikajícími výsledky v produkcí mléka dostal do čela jihočeských okresů: státní plán nákupu splnil už 14. listopadu a do konce roku prodal státu 5 500 000 litrů mléka nad svůj úkol. Z jednoho roku na rok zvýšil tak výrobu mléka o 19,1%! Průměrná dojivost krav stoupla o 260 . litrů mléka. Přestože byl loňský rOk příznivý a krmivá narostlo dost, okres nepři­pustil plýtvání. Dojnice se népře­­krmovaly, jak bývalo v létě obvyklé, a 65 % krav bylo na pastvě. Země­dělské závody — až na jedno JZD ■—­­si vyrobily nebývalé množství kvalit­ních krmných zásob: sena v průmě­ru na dojnici 25 q (roku, 1963 jen 11 q) a o 50% více siláže než v pře­dešlém roce. Lidé v kravínech dnes dovedou siláží krmit, a siláže si váží. Živelní pohromy, ale i zbytečné sklizňové ztráty však zavinily nižší zásoby jadrných krmiv. »Ministerské« 1 vnitrozávodní prémie, podmiňované závaznými opatřeními pro zvyšování výroby, a důsledně organizovaná okresní soutěž - podpořily masové ctižádostivé úsilí techniků, dojiček i krmičů. Ale nebyla by asi produk­ce mléka tak daleko bez pomoci aktivu zemědělské správy — desítek plemenářů, veterinářů, pracovníků mlékáren. Nicméně i mnozí z tak zkušených od­­horníků jen tak tak že nepodlehli loni v říjnu a listopadu po' splnění ročního plánu sebeuspokojení, stejně jako ve­doucí některých JZD. Povinnost jsme přece už splnili, tak co? Dík tomu, že okresní výbor strany a zemědělská sprá­va 1 zemědělské závody neochably v úsi­lí — výroba 1 nákup mléka ani v zimě nezakolísaly a nástup pokračuje. Jako­by »osudový« hluboký pokles, rok co rok se opakující, z něhož se mnohde pod­vyživené dojnice zotavovaly pomalu až do doby, kdy se léto chýlilo ke konci, bude letos zřejmě překonán. Úkoly 1965 jsou dány a rozděleny: státní nákup se zvyšuje o 6,1 °/o, v dojlvosti nutno postoupit o 150 Jit­rů mléka v průměru na, dojnici a v prvním Čtvrtletí splnit 24 % roční­ho úkolu. Ale zima se nemá к odcho­du. Jak si tedy kde vedou? Krmivá a ještě jednou ... Sobota ráno, ve zvíkovském druž­stvu už je dávno po dojení. Ve ztich­lém teplém , kravíně čisté a nasycené dojnice polehávají na čerstvé su­ché slámě a spokojeně přežvykují, Před, kravínem ještě plná fůra pěkné siláže příjemné zavoní, když ji agro­­'nom, nabere do, hrsti: »Ta vydá, ku­kuřice se siněskou.«. Kamsi za humna zahýbá traktorista s vlekem nalo­ženým čerstvým hnojem. .»Na polní hnojiště, vzorné, к pohledání,« po­znamenal , agronom. »Má na to pré­mie , a zasloužil si je dosud vždyc­ky.« »Nejsem proti prémiím,« povídal Zootechnik, když přišla řeč na mlé­ko. Ale nesmějí se přeceňovat a pře­hánět. Výnosy luk 42—45 q , sena chtějí na pěkných dílech zvednout na 60 q z hektaru. Proto je už v zi­mě pohnojili struskou a na jaře ještě přidají kompost, močůvku i strojená hnojivá. Siláže si vyrobili třikrál víc než v předcházejícím roce (i kyse­lá tráva je dobrá, jen když se silá­­žuje mladá.] Proto v lednu prodali více mléka než loni v září — 41 800 litrů — kte­ré představovalo špičku roku — 41 361 litrů. Proto v prvním čtvrtletí splní ne 24 %, ale 28 % ročního plá­nu. Co mohou radit? Využívat důklad­ně půdu, co nejvíce meziplodin, pást. Nedopustit v zimě pokles výroby, udržet ji na rovině a z té se pak dá jít nahoru. — Raději teď trochu ubí­rám z dávky, přiznal Zootechnik, abych mohl к jaru kravám přilepšit. Prémie povzbudí Něchovský Zootechnik má trochu odlišný názor než zvíkovský._ Prémie zavedl na všechny práqe, do kterých se družstevníci nehrnuli, a na věci, které se nedařily. • Na polední dojení, za 100 lltrá po­ledního mléka 50 korun prémie. Vyplácí se to? Krávy do čtyř mésícá po otelení mají vyšší produkční schopnost, proto je v JZD Něchov krmí a dojí třikrát denně. A polední mléko — 20 % celkové výro­by — je jakoby navíc. • Za přísun čerstvého krmení do stá­jí do pól osmé ráno. • Za udržování krav v čistotě 3 Kčs měsíčně od kusu; za nečistotu — polovi­na prémi< dolil. • Za kyselé mléko srážka 5 Ve pré­mii (zkysané mléko nepamatují). Ovšem základem rekordního zvýše­ní dojivosti o 621 litrů byl loni přede­vším dostatek krmiv. V Něchově při­čítají úspěch hlavně dávkové pastvě na žírných pastvinách u každého kra­vína, od jara do zimy. Pastva jim ušet­řila mnoho krmivá a prospěla dojni­cím, které zimu dobře přečkají, tím spíš, že mají kromě jiných krmiv do­statek siláže. Proto JZD Mír v Něcho­vě mohlo dodat v lednu na úkol 34 000 celkem 45 000 litrů mléka. Čtyři podmínky V Dolním Bukovsku dojí v zimě stejně jako v létě. I v'lednu se doji­vost udržela na 6,65 litru, přestože v prosinci převáděli dojnice clo nové­ho kravína, což v jiných JZD zname­nalo denně pokles o půl litru na dojni­ci. O tajemství úspěchu se rádi s kaž­dým podělí. Co říkají předseda se Zoo­technikern? • Plemenářská práce, krmivá, ošetřo­vání dojnic, spravedlivá odměna. Kdyby to nehrálo jen v jedné z podmínek — nebudou výsledky. Bukovský Zootechnik říká: »Někde tvrdí: Kdybychom měli polovinu doj­nic >— dojili bychom víc. My naopak dobrovolně plánované stavy překraču­jeme: můžeme si pak dovolit slabší dojnice vyřazovat.« Vysoké stavy sa­mozřejmě vyžadují hodně krmiv. V Bukovsku není o ně zle. Převážná část dojnic (letos to budou všechny) se pase od jara do zimy. Deset procent půdy dává dvojí úrodu — ozimé směs­­ky. Ale pravé divý dělá silážovaný je­tel se směskami. Pečlivá práce v kravínech je v Dol­ním Bukovsku ve vážnosti, protože staří říkávali: Česání — polovic krme­ní. Proto zavedli kromě jiných prémií tzv. »věrnostní příplatek« za 1. rok práce v kravíně 100 Kčs, za 2. a 3. rok vždy 200 Kčs. Snad proto také jsou v kravínech spolehlivé pracov­nice. (r) Sovětští zemědělští vědci se chystají do ČSSR Přijedou s návrhy obsáhlé výměny poznatků a zkušeností MOSKVA 28. února (Zpravodaj ČTK) — Timirjazevova akademie zeměděl­ských věd oslaví letos 100 let od svého založení. , »V-, současné době má akademie,« řekl rektor školy akademik Sati­­lov, zpravodaji ÚTK, »výměnu vědec­kých informací a vědeckou spolu­práci v nejrůznějších formách s věd­ci íj 40 zemí. V poslední době se rozšiřují kontakty s vědci z kapita­listických zemí, zejména z Anglie, spolupráce s vědci ze socialistických zemí se značně prohlubuje a specia­lizuje.« Koncem března pojede tří­členná delegace v čele s rektorem Šatilovem jednat o spolupráci do Československa, kde navštíví Prahu, Brno a Nitru. S našimi vědci pro­jedná a uzavře dohodu o spolupráci. Sovětští představitelé už mají pro dohodu své návrhy připraveny: tý­kají se výměny učebních programů a konzultací o nich; přáli by si vý­měn,, vědců a skupin studentů; zají­mají je naše zkušenosti v semenářství, selekcionářství, v mechanizaci na drůbežářských závodech; organizace našeho laboratorního výzkumu, vy­bavení laboratoří, kateder apod. Vědecký a pedagogický kolektiv Timirjazevovy akademie se aktivně podílí společně s posluchači nejvyš­­ších ročníků a aspiranty na rozpra­cování aktuálních úkolů intenzifika­ce zemědělské výroby a její specia­lizace. Pod přímým dohledem aka­demie například pracuje bratcevská velkodrůbežárna, která dodává roč­ně 85 miliónů vajec a 2000 tun drů­bežího masa. Dětská drobotlna sl dovede poradit t v tělocvičně. Dokazuje to snímek jotore­­portéra P. Váchy, který pořídil v Krchlebech и Nymburka. Děti st připravují skládací cvičební nářadí. Zasedala komise RVHP pro dopravu VARŠAVA 28. ünora (ÚTK) — Vc Var­šavě skončilo 21. zasedání stálé komise RVHP pro hospodářskou a vědecko­technickou spolupráci v dopravě. Jednání se zúčastnily delegace Bulharska, NDR, Mongolská, Polska, Rumunska, ÚSSR a SSSR a jako pozorovatelé zástupci KLDR a Kuby. Účastníci zasedání projednali také ně­které hospodářské problémy vědecko­technické spolupráce, vytváření jednotné sítě říční dopravy zemí RVHP a typizace námořních a říčních lodí. V oblasti le­tecké dopravy bylo dosaženo dohody o využívání dispečerských a signalizač­ních zařízení. Komise dále schválila zprávu o čin­nosti v roce 1964 a plán práce na le­tošní rok vzhledem к úkolům, jež vy­plývají z usnesení 19. zasedání RVHP a 18. zasedání výkonného výboru RVHP. Stržení starých domů výbuchem V neděli dopoledne provedli pra­covníci destrukčního závodu Povltav­ského průmyslu kamene v Praze de­strukci starých domů Na Opyši č. 2 a 4 v Praze 1, které musely ustoupit při rozšiřování vozovky na Chotkově ulici. К odpálení bylo použito 80 kg nálože perunitu. Před polednem zazněl výbuch a podstatná část objektu byla zbořena. V rámci bezpečnostních opatření by­lo použito mimo jiné panelových dílů na ochranu vedení vody, plynu, elek­třiny a telefonu. (Od dop.) Havanský karneval s melodiemi z Prahy HAVANA 28. února (Zpravodaj RP a CTK) — V sobotu večer byl v Havaně slavnostním průvodem zahájen letoš­ní karneval. Průvod vyvrcholil jízdou skleněné­ho vozu »hvězdy karnevalu«. Druhý skleněný vůz, který vezl dalších šest krásek — »paprsků hvězdy« — byl postaven za pomoci československých sklářských techniků pracujících na Kubě. Zvláštní karnevalový vůz vezl skupinu našich umělců, kteří v sou­časné době vystupují v havanském ■kabaretu Tropicana — Karlu Chadi­­movou, Helenu Loubalovou, Milana Chladila a skupinu hudebníků vede­nou trumpetistou Ivo Preísem. Hudba vyhrávala melodie z jilmu »Valčík pro milión«, který je na Kubě velmi po­pulární. Karneval trvá celkem tři týdny a koná se každou sobotu a nedělí. Mek severočeského revíru Směr investiční výstavby: velkolomy, obří stroje, pásová doprava • Velkodůl Maxim Gorkij vytěží tolik co celý revír v roce 1939 • Pokus s podzemním zplynováním Severočeský hnědouhelný revír se značnou měrou podílí na tom, že se Československo řadí mezi přední státy ve výrobě a spotřebě energie, že již např. loni činila u nás spotřeba elektrické energie v průměru na jed­noho obyvatele 2300 kWh proti 285 kWh v roce 1937. Těžba uhlí na severu Cech se proti předválečnému stavu více než ztrojnásobila a za loňský rok se vytěžilo téměř 51 miliónů tun uhlí. Rozvoj našeho hospodářství počítá s dalším růstem těžby uhlí v SHR v příštích letech. V roce 1970 to má být 62 miliónů tun a v roce 1980 kolem 75 miliónů tun uhlí. Zabezpečení tako­vých úkolů se neobejde bez rozsáhlé investiční výstavby. Z mapy severočeského revíru zjis­títe, že se zde již těží uhlí více než sto let a že téměř všechno uhlí, kte­ré bylo snadno dostupné hlubinným dolováním, se již vytěžilo. Tři hlavni velkolomy těží dnes výhradně ze zá­­* íVí, tj. pvbstav kďi s.» jíí -dříve dolovalo uhlí hlubinným způso­bem. Hlubinné doly v revíru jsou a ještě řadu let budou. Jestliže však těžba z hlubinných dolů loni předsta­vovala 20 % z celkového množství vy­těženého uhlí v revíru, klesne do reku 1980 o více než polovinu. ■ VÝZNAM POVRCHOVÝCH DOLŮ Těžební plocha severočeského reví­ru je přes 650 km2. Natahovat se ne­dá. jediná možnost je vytěžit povr­chovým dolováním i to uhlí, které by jinak zůstalo nevyužito. Umožňuje to rozvoj techniky. Během let první re­publiky se nešlo při povrchovém do­bývání hlouběji než do třiceti metrů a ani tehdejší roztříštěnost revíru ne­dávala možnost velkorysejšího založe­ní povrchových dolů. Nyní se již jde do hloubky 110 až 120 metrů a půjde se ještě hlouběji. Ale nebude taková dobýváni příliš dra­hé? Na to odpovídá první náměstek ře­ditele Sdružení SHR inž. J. Hojdar: »Tu­­aa uhli z hlubinných dolů přijde na 50 až 10U Kčs, г povrchových na 20 až 25 Kčs, přestože se na jednu tunu uhlí musí skrýt tři kubiky zeminy. Mocnost nadložf poroste a na tunu uhlí bude * i třeba skrýt pět i více kubíků zeminy. Zvýšené náklady nám vyrovná nejmo­­dernějši technika a vysoká produktivita práce. Do revíru přijdou např. kolesová rýpadla o výkonu 15 miliónů kubíků roč­ní skrývky a odvoz zeminy na výsypky obstará Velkokapacitní pásová dopra­va.« - y ■ obr maxim Investiční úkoly v SHR do roku 1980 jsou velké a jen jejich vyjme­nování by zabralo hodně místa. Po­vězme si aspoň o těch nejdůležitěj­­ších. Loni se začal budovat největší povrchový důl u nás — Velkodůl Ma­xim Gorkij v Bílině. Vznikne spoje­ním porubních front tří dolů a přejde i do důlního pole dnešního hlubinné­ho Dolu Mír, takže bude nutno po­čítat s mocností nadloží dvě stě i,ví­ce metrů. Výstavba tohoto velkodolu bude probíhat třináct let, ale již v roce 1968 bude dán do provozu první skrývkový technologický celek a v roce 1970 se začne těžit uhlí. Důl, který se rozloží na 45 km2, bude dá­vat ročně 15 miliónů tun uhlí, tedy a milión tun více, než se vytěžilo v celém revíru v roce 1939. Velké Investice si vyžádá přípra­va na vyrubáni téměř 100 miliónů tun uhlí pod starým Mostem. Vedle postupné likvidace města je to vý­stavba tzv. koridoru, do něhož budou přeloženy silnice, železnice, koryto ře­ky Bělé, elektrická a telefonní sít atd. Bude to stavba, jaká nemá ve střední Evropě obdoby. Na .Ústecku se otvírá Lom Barbora III. a připravuje se výstavba Velko­lomu Ciiabařnvice, který v budoucnu nahradí Důl A. Zápotocký. Rozvoj povrchového dolování umož­ňuje využít 1 méněhodnotné uhlí, je­hož jsou v SHR značné zásoby ze­jména v oblasti Chomutovska. Ve vý­stavbě je Velkoiom Merkur, který již zásobuje uhlím tušimickou elektrárnu. S ukončením investiční výstavby se počítá v roce 1970. Tento velkoiom bude těžit ročně 8 miliónů tun uhlí. V přípravách na výstavbu je Velko­­lo.ra IbzRŠ. .B&hem tleteSpítro roku dojde i к modernizaci Lomu Nástup. Jihozápadně od Chomutova u obci Droužkovice a Březno probíhá vý­znamný pokus s podzemním zplyno­váním uhli. Výsledky tohoto experi­mentálního pracoviště budou sloužit jako podklad pro vypracování pro­jektu na výstavbu průmyslové jednot­ky, která by umožnila využít téměř půl miliardy tun nerubatelného uhlí. ■ KAŽDÝ HORNÍK TECHNIKEM Není tak daleko doba, kdy " v seve­ročeském revíru z hornické práce již úplně vymizí dřina, která byla dříve pro havířinu neodmyslitelná. Rozvoj mechanizace však s sebou přináší náročnost na kvalifikaci pracovníků. Už dnes se ukazuje jako nutnost, aby členové osádek velkostrojů ovládali více profesí. Vedle investiční výstavby zabezpe­čující rozvoj těžby uhlí vystupují do popředí úkoly úpravy krajiny naru­šené důlní činností. Je to převážně rekultivace výsypek a vyrubaných důlních poli, jejich zalesněni nebo navrácení zemědělským a jiným úče­lům. Rovněž na tyto úkoly se budou v příštích letech věnovat značné pro­středky. (lc) Proud uhlí jde z Velkolomu Merkur přímo do tušimické elektrárny. Foto V. ŽITNÝ Výhon, |ok$ nemá obdoby OSTRAVSKO-KARVÍNŠTf HAVÍŘI ZVYŠUJÍ TĚŽBU Horníci a technici Dolu 1. máj, zá­vod Mír v Karviné, mají své dobré jméno “nejen v ostravsko-karvínském revíru a v republice, ale i ve světě. Vždyť tady bylo v loňském roce do­saženo v těžbě uhlí kombajnem svě­tového rekordu, který u nás ještě nebyl překročen. Nyní je tato šachta znovu středem pozornosti. Šestnáctého února zde totiž začaly kolektivy J. Lalurného, J. Babylona a j. Šotkovského usilo­vat o maximální porubní fronty, což je jedním z nejdůležitějších úkolů při koncentraci těžby uhlí — zvláště nyní při přípravě na kratší pracovní dobu. V porubu dlouhém 122 metrů o mocnosti sloje kolem 120 cm do­sahují havíři a technici výkonů, ja­ké naše a možná ani světové hornic­tví dosud nezaznamenalo. Ze šesti­metrových až sedmlmetrových postu­pů za 24 hodin vyskočil 26. února postup na plných deset metrů! Bě­hem toho dne za 24 hodin vyuhlill stěnu. Výkon se tu pohybuje kolem 13—14 tun čisté těžby na hlavu a směnu. V uvedený den dosáhl 20 tun. Po­­rovnáme-li tuto skutečnost s celo­­revírním průměrem postupu porub­ní fronty, který činí kolem 130 cm, a průměrným výkonem, který činí na hlavu a směnu přes 4 tuny, te­prve pak vynikne obrovský úspěch těchto havířů. Vysokého výkonu je dosahováno také proto, že byla uči­něna některá technická opatření, na­příklad to, že byl zesílen elektro­motor a pokos kombajnu je rozšířen na 125 centimerů. -ře- Lipský veletrh poosmisté 1500 výrobků ze 450 závodů v československém pavilónu LIPSKO 26. února (CTK) — V neděli 28. února se otevřely brány meziná­rodního Lipského veletrhu, který slaví letos své 800. výročí. Při zahájeni byli přítomni předseda rady ministrů NDR W. Stopli a další vedouc! činitelé Ně­mecké demokratické republiky; dále se zahájení zúčastnila sovětská vládní delegace v čele s předsedou rady ministrů SSSR A. N. Kosyginem, první ta­jemník ÜV KS Německa M. Reiman polská v čele s J. Cyrankiewiczem a vlády O. Šimůnkem. Návštěvníci veletrhu se napřed se­známili s exponáty pavilónu Sovětské­ho svazu, který je největším zahranič­ním účastníkem veletrhu. O unikátních exponátech v sovět­ském pavilónu na sobotní tiskové konferenci členové veletržního výbo­ru prohlásili: Kdo je neuvidí, nebyl na Lipském veletrhu. Pravdivost jejiGh výroku v neděli potvrdily diskuse u vědeckých pří­strojů, v nichž lze vyvinout teplotu až 40 miliónů stupňů, nebo u jiných přístrojů, v nichž se získají umělé rubíny-Výklad u fungujícího modelu bělo­­jarské atomové elektrárny podal sám a delegace z dalších zemí, mezi nimi československá vedená místopředsedou soudruh A. Kosygin;-tato elektrárna zahájila provoz loni a je jedinou na světě, v níž přehřívání páry nastává přímo v reaktoru. Ve velmi výstavné a bohatě obesla­né polské expozici vzbudily zájem především elektronkové počítací stro­je Odra a makety chemických závo­dů určených pro export. Krátce před jedenáctou hodinou za­vítaly do našeho pavilónu vládní dele­gace SSSR, Polska a SAR, provázené W. Stophem a Inž. O. Šimůnkem. Živý zájem hostů se projevil už u samého vchodu, kde vystavuje náš automobilový průmysl; např. A. Kosy­gin se s uznáním vyslovil o našem vo­ze MB 1000, W. Stoph o naší Tatře 603. Dlouhé rozhovory s našimi odbor­níky byly i u dalších exponátů. Znač­nou pozornost vzbudil např. tryskový pneumatický pletací stroj na dámské punčochy a pánské ponožky, těžké ob­ráběcí stroje, optické přístroje, země­dělské stroje i obří výklopník T-108, vystavovaný na volném prostranství. Všechny delegace se v závěru pro­hlídky shodly na stejném závěru: vy­stavené exponáty ukazují vysokou úro­veň čs. průmyslu a dobrou práci našich dělníků a odborníků. □ Členové vládní delegace SSSR v čele s členem předsednictva ÚV KSSS, před­sedou rady ministrů SSSR A. Kosyginem se v neděli setkali s členem politbyra ÚV SED, předsedou vlády NDR Willi Stophem a dalšími členy politbyra ÚV SED — F. Ebertein, P. Fröhlichem, E. Honeckerem, A. Neumannem, P. Verne­­rem a kandidáty politbyra ÚV SED E. Apelem, W. Jarowinským, G. Mittagem, dále s náměstkem předsedy vlády NDR A. Amuschem a ministrem zahraničního a vnitroněmeckého obchodu NDR J. Bal­­kowem. Předseda vlády NDR uspořádal ve­čer recepci. Zúčastnily se ji vládni a oficiální delegace a představitelé obchod­ních kruhů z mnoha států. Z reportérovo nedělního zápisníku Výlet па Milešovku byl ještě v polovině minulého století pokládán za malé dobrodružství. Ctihodný Alexandr von Humboldt svého času prohlásil, že je odtud tak úchvatný pohled, že jej.cp do krásy řadí na třetí místo. i Když v roce 1890 psali z blízkých Teplic do Vídně a vznesli dotaz, co by to­mu ,příslušné ministerstvo řeklo, kdyby se na nejvyšší hoře v Českém stredohoří postavila meteorologická observatoř, dostali odpo­věď: »To je výborný nápad. Bude to první observatoř v těchto výškách ve střední Evropě.« Neděle neneděle, nepře­tržitá služba zde patří к takovým samozřejmos­tem, jako že jedna a jed­na jsou dvě. Od roku 1904, kdy se první pozorovatel usídlil ve vybudované ob­servatoři, jen jednou osi­řela. Bylo to koncem první světové války. Jako hodiny běží v ob­servatoři služba. Je za de­set minut deset. Pozorova­tel P. Karas se vydává dnes již popáté ’ na pochůzky. Nejdříve se zastavuje u teploměrných a vlhko­­měrných přístrojů, pak u tlakoměrných a větro­­měrných. Porozhlédl se po obloze, aby mohl určit změ­ny v oblačnosti, a vrací se do budovy. Zde si ještě zjišťuje, jaký je tlak vzdu­chu a směr a rychlost vět­rů. Sedá ke stolu, aby vše­chny údaje Zpracoval do zprávy. My se zatím trochu, po­rozhlédneme po observato­ři. jednopatrová kamenná budova s věží a cimbuřím, místnosti jednoduše, ale účelně zařízené a- všechno na svém místě. To Je prý proto, že tu nejsou ženy. Soudruh Karas je se zprávou hotov. A než jí od­vysílá do předpovědního střediska do Komořan, ne­chává ml do ní nahlédnout. Opsal jsem si: 464 — 91508 — 137 — 60 — 61400 atd. Asi vám to nic neřekne. Ale v Komořanech si s čísly po­radí. Abych vás neošidil, obsahuje zpráva sdělení, že na vrcholku Milešovky je mlha, mírný jihovýchod­ní vítr, slabé sněžení a te­plota —10°. Pozorování z Milešovky jsou pro stanovení před­povědi počasí a vyhlašová­ní výstrah velmi důležitá, poněvadž hora zapisuje Ja­ko jedna z prvních u nás přechody front přes Krušné hory. Přichází L. Ježek, který v pozorování střídá P. Ka­rase a je vedoucím obser­vatoře. Vím o něm, že se tomu věnuje Již 13 let, a proto mu kladu otázku, zda jej toto moderní pou­­stevnictví ještě neomrze­lo. Usmál se a odpověděl mi rovněž otázkou: »A vás už omrzelo psát?« Zakrou­til jsem hlavou. »To samé je u mne s tím pozorováním. V naší práci je totiž tolik rozmanitosti a zajímavosti, že už bych se nerad vracel ke kanto­­řině. Nestálý člověk by tu však dlouho nevydržel. Představte si, že pozorova­tel někdy celý týden nevi­dí kolem sebe nic jiného, než smrčky, poněvadž vrchol hory je po celou do­bu v mracích. Proto každý z nás má nějakého koníč­ka. Já například chytám do umělé pryskyřice a na skleněné destičky ledové krystalky. Nesmějte se, není to plýtvání času. Shro­máždil jsem za tu dobu bo­hatý přehled o tom, jaký zde padá sníh, což má vý­znam pro vědecká bádání. V naší práci také nejde jen o základní pozorování. Vě­nujeme se i speciálnímu pozorování, jako je pozo­rování průmyslových mlh a vývoje oblačnosti.« Sňal brýle, promnul si oči, a toho jsem využil к další otázce. »Mohl byste mi říci o ně­kterých mimořádných udá­lostech, které jste za ta lé­ta zažil na této hoře?« »Pro nás bývá mimořád­né to, co se lidem třeba zdá úplně všední. Ale já vím, co chcete vědět. Tak kupříkladu už jsme zde naměřili rychlost větru přes 170 km za hodinu. Vichřice nám tehdy rozbila všechny přístroje na měře­ní větru. V roce 1953 zase byla tak silná bouře, že nám spálila elektrické ve­dení v celé budově. A bě­hem hodiny spadlo přes 70 milimetrů srážek. Od té doby jsou cesty na vrchol hory hodně poškozeny.« Divám se na hodiny. Už Je po jedenácté. Brzy za­sednou první hosté v re­stauraci к prostřeným sto­lům. Je dnes poslední úno­rová neděle. Někdo má chuť na svíčkovou, někdo na husu nebo na vepřové žebírko. L. ježek a P. Ka­ras se také chystají к ne­dělnímu obědu. První si vylepšuje obsah konzervy a druhý si upravuje seka­nou s opékaným brambo­rem. To je další samozřej­most pozorovatelského ře­mesla. Pozorovatel se musí umět o sebe postarat. Do­mů se rozjedou až ve stře­du. To jim skončí týdenní túra a vystřídá je druhá dvojice. K. LORENC II moderních poustevníků Hakatiský president dr. A* Schärf zemřel VfDEŇ 28. února (ÚTK) — jak už jsme psali, rakouský president dr. A. Schärf před několika dny znovu one­mocněl a jeho zdravotní stav se stále zhoršoval. Rakouská presidentská kan­celář oznámila, že dr. Schärf v neděli upadl do agónie. Ještě dopoledne ho navštívili spolkový kancléř dr. Josef Klaus a vídeňský arcibiskup F. König. V neděli večer pak dr. Schärt ze­mřel. Podle rakouské ústavy přebírá až do nových presidentských voleb funk­ci presidenta kancléř dr. Klaus. Da­tum voleb určí vláda. Dr. Schärt se naradil v r. 1890 v Mi­kulově. Už od studeotských let byl činný v sociálně demokratickém hnutí. V roce 1945 byl zvolen předsedou Socialistické strany Rakouska a tuto funkci zastával až do roku 1957, kdy byl zvolen třetím po­válečným presidentem Rakouské repu­bliky. )eho druhé funkční období mělo uplynout v roce 1989. Boj se sněhem Po celou sobotu i noc na neděli bo­jovali východočeští silničáři se zápla­vami sněhu, zejména v oblasti Česko­moravské vrchoviny, Orlických hor a v Podkrkonoší. V sobotu odpoledne zapadl do zá­věj! autobus ČSAD s cestujícími u ob­ce Příkrý na Semilsku. Sněhová fré­za, která jej jela vyprostit, skončila rovněž v závěji, stejný osud postihl i dva sněhové pluhy. Teprve po 12 ho­dinách ь— v neděli ve 3 hodiny ráno l—' uvolnily autobusu cesty buldozery a pásové traktory. S obtížemi obnovili východočeští sil­ničáři během noci i provoz na státní silnici č. 35 Praha—Brno v úsecích mezi Vysokým Mýtem a Svitavami. Te­prve ve 2 hodiny v noci se jim to po­dařilo, když nasadili všechny dosaži­telné prostředky. Umožnili tak pokra­čovat v cestě stovkám aut i autobu­sům. Neprůjezdná však zůstala i v neděli silnice Praha—Ostrava v úseku od Jablonného nad Orlicí přes Červenou Vodu do Králík. I (CTK) Konžští povstalci seblíží ke Stanley villa BRAZZAVILLE 28. února (CTK) — Bojové oddíly národně osvobozenecké armády konžských povstalců dosahu­jí v boji proti Tshomhově armádě no­vých úspěchů. Podle nedělního komu­niké Národně osvobozenecké rady Konga (Léopoldville) ovládají povstal­ci provincii KiVu, kde osvobodili ně­která další významná města. Do rukou povstalců přešla i značná část provin­cie Severní Katanga. Osvobozena byla 1 Východní provincie kromě Stanley­­villu, k němuž se ted partyzánské od­díly blíží.

Next