Rudé Právo, březen 1965 (XLV/59-89)
1965-03-01 / No. 59
ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMU NISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA V PONDĚLÍ 1. BŘEZNA 1965 ČÍSLO 59 — ROČNÍK 45 (Právo lidu roč. 68) CENA 30 HAL. NA ČESKOBUDĚJOVICKU ÚSPĚŠNÝ NÁSTUP Dobrá výroba mléka v ziměvzestup po celý rok Letošní cíl okresu: zvýšit užitkovost dojnic o 150 litrů mléka, v průměru překročit hranici 2000 litrů Loni se českobudějovický okres vynikajícími výsledky v produkcí mléka dostal do čela jihočeských okresů: státní plán nákupu splnil už 14. listopadu a do konce roku prodal státu 5 500 000 litrů mléka nad svůj úkol. Z jednoho roku na rok zvýšil tak výrobu mléka o 19,1%! Průměrná dojivost krav stoupla o 260 . litrů mléka. Přestože byl loňský rOk příznivý a krmivá narostlo dost, okres nepřipustil plýtvání. Dojnice se népřekrmovaly, jak bývalo v létě obvyklé, a 65 % krav bylo na pastvě. Zemědělské závody — až na jedno JZD ■—si vyrobily nebývalé množství kvalitních krmných zásob: sena v průměru na dojnici 25 q (roku, 1963 jen 11 q) a o 50% více siláže než v předešlém roce. Lidé v kravínech dnes dovedou siláží krmit, a siláže si váží. Živelní pohromy, ale i zbytečné sklizňové ztráty však zavinily nižší zásoby jadrných krmiv. »Ministerské« 1 vnitrozávodní prémie, podmiňované závaznými opatřeními pro zvyšování výroby, a důsledně organizovaná okresní soutěž - podpořily masové ctižádostivé úsilí techniků, dojiček i krmičů. Ale nebyla by asi produkce mléka tak daleko bez pomoci aktivu zemědělské správy — desítek plemenářů, veterinářů, pracovníků mlékáren. Nicméně i mnozí z tak zkušených odhorníků jen tak tak že nepodlehli loni v říjnu a listopadu po' splnění ročního plánu sebeuspokojení, stejně jako vedoucí některých JZD. Povinnost jsme přece už splnili, tak co? Dík tomu, že okresní výbor strany a zemědělská správa 1 zemědělské závody neochably v úsilí — výroba 1 nákup mléka ani v zimě nezakolísaly a nástup pokračuje. Jakoby »osudový« hluboký pokles, rok co rok se opakující, z něhož se mnohde podvyživené dojnice zotavovaly pomalu až do doby, kdy se léto chýlilo ke konci, bude letos zřejmě překonán. Úkoly 1965 jsou dány a rozděleny: státní nákup se zvyšuje o 6,1 °/o, v dojlvosti nutno postoupit o 150 Jitrů mléka v průměru na, dojnici a v prvním Čtvrtletí splnit 24 % ročního úkolu. Ale zima se nemá к odchodu. Jak si tedy kde vedou? Krmivá a ještě jednou ... Sobota ráno, ve zvíkovském družstvu už je dávno po dojení. Ve ztichlém teplém , kravíně čisté a nasycené dojnice polehávají na čerstvé suché slámě a spokojeně přežvykují, Před, kravínem ještě plná fůra pěkné siláže příjemné zavoní, když ji agro'nom, nabere do, hrsti: »Ta vydá, kukuřice se siněskou.«. Kamsi za humna zahýbá traktorista s vlekem naloženým čerstvým hnojem. .»Na polní hnojiště, vzorné, к pohledání,« poznamenal , agronom. »Má na to prémie , a zasloužil si je dosud vždycky.« »Nejsem proti prémiím,« povídal Zootechnik, když přišla řeč na mléko. Ale nesmějí se přeceňovat a přehánět. Výnosy luk 42—45 q , sena chtějí na pěkných dílech zvednout na 60 q z hektaru. Proto je už v zimě pohnojili struskou a na jaře ještě přidají kompost, močůvku i strojená hnojivá. Siláže si vyrobili třikrál víc než v předcházejícím roce (i kyselá tráva je dobrá, jen když se silážuje mladá.] Proto v lednu prodali více mléka než loni v září — 41 800 litrů — které představovalo špičku roku — 41 361 litrů. Proto v prvním čtvrtletí splní ne 24 %, ale 28 % ročního plánu. Co mohou radit? Využívat důkladně půdu, co nejvíce meziplodin, pást. Nedopustit v zimě pokles výroby, udržet ji na rovině a z té se pak dá jít nahoru. — Raději teď trochu ubírám z dávky, přiznal Zootechnik, abych mohl к jaru kravám přilepšit. Prémie povzbudí Něchovský Zootechnik má trochu odlišný názor než zvíkovský._ Prémie zavedl na všechny práqe, do kterých se družstevníci nehrnuli, a na věci, které se nedařily. • Na polední dojení, za 100 lltrá poledního mléka 50 korun prémie. Vyplácí se to? Krávy do čtyř mésícá po otelení mají vyšší produkční schopnost, proto je v JZD Něchov krmí a dojí třikrát denně. A polední mléko — 20 % celkové výroby — je jakoby navíc. • Za přísun čerstvého krmení do stájí do pól osmé ráno. • Za udržování krav v čistotě 3 Kčs měsíčně od kusu; za nečistotu — polovina prémi< dolil. • Za kyselé mléko srážka 5 Ve prémii (zkysané mléko nepamatují). Ovšem základem rekordního zvýšení dojivosti o 621 litrů byl loni především dostatek krmiv. V Něchově přičítají úspěch hlavně dávkové pastvě na žírných pastvinách u každého kravína, od jara do zimy. Pastva jim ušetřila mnoho krmivá a prospěla dojnicím, které zimu dobře přečkají, tím spíš, že mají kromě jiných krmiv dostatek siláže. Proto JZD Mír v Něchově mohlo dodat v lednu na úkol 34 000 celkem 45 000 litrů mléka. Čtyři podmínky V Dolním Bukovsku dojí v zimě stejně jako v létě. I v'lednu se dojivost udržela na 6,65 litru, přestože v prosinci převáděli dojnice clo nového kravína, což v jiných JZD znamenalo denně pokles o půl litru na dojnici. O tajemství úspěchu se rádi s každým podělí. Co říkají předseda se Zootechnikern? • Plemenářská práce, krmivá, ošetřování dojnic, spravedlivá odměna. Kdyby to nehrálo jen v jedné z podmínek — nebudou výsledky. Bukovský Zootechnik říká: »Někde tvrdí: Kdybychom měli polovinu dojnic >— dojili bychom víc. My naopak dobrovolně plánované stavy překračujeme: můžeme si pak dovolit slabší dojnice vyřazovat.« Vysoké stavy samozřejmě vyžadují hodně krmiv. V Bukovsku není o ně zle. Převážná část dojnic (letos to budou všechny) se pase od jara do zimy. Deset procent půdy dává dvojí úrodu — ozimé směsky. Ale pravé divý dělá silážovaný jetel se směskami. Pečlivá práce v kravínech je v Dolním Bukovsku ve vážnosti, protože staří říkávali: Česání — polovic krmení. Proto zavedli kromě jiných prémií tzv. »věrnostní příplatek« za 1. rok práce v kravíně 100 Kčs, za 2. a 3. rok vždy 200 Kčs. Snad proto také jsou v kravínech spolehlivé pracovnice. (r) Sovětští zemědělští vědci se chystají do ČSSR Přijedou s návrhy obsáhlé výměny poznatků a zkušeností MOSKVA 28. února (Zpravodaj ČTK) — Timirjazevova akademie zemědělských věd oslaví letos 100 let od svého založení. , »V-, současné době má akademie,« řekl rektor školy akademik Satilov, zpravodaji ÚTK, »výměnu vědeckých informací a vědeckou spolupráci v nejrůznějších formách s vědci íj 40 zemí. V poslední době se rozšiřují kontakty s vědci z kapitalistických zemí, zejména z Anglie, spolupráce s vědci ze socialistických zemí se značně prohlubuje a specializuje.« Koncem března pojede tříčlenná delegace v čele s rektorem Šatilovem jednat o spolupráci do Československa, kde navštíví Prahu, Brno a Nitru. S našimi vědci projedná a uzavře dohodu o spolupráci. Sovětští představitelé už mají pro dohodu své návrhy připraveny: týkají se výměny učebních programů a konzultací o nich; přáli by si výměn,, vědců a skupin studentů; zajímají je naše zkušenosti v semenářství, selekcionářství, v mechanizaci na drůbežářských závodech; organizace našeho laboratorního výzkumu, vybavení laboratoří, kateder apod. Vědecký a pedagogický kolektiv Timirjazevovy akademie se aktivně podílí společně s posluchači nejvyšších ročníků a aspiranty na rozpracování aktuálních úkolů intenzifikace zemědělské výroby a její specializace. Pod přímým dohledem akademie například pracuje bratcevská velkodrůbežárna, která dodává ročně 85 miliónů vajec a 2000 tun drůbežího masa. Dětská drobotlna sl dovede poradit t v tělocvičně. Dokazuje to snímek jotoreportéra P. Váchy, který pořídil v Krchlebech и Nymburka. Děti st připravují skládací cvičební nářadí. Zasedala komise RVHP pro dopravu VARŠAVA 28. ünora (ÚTK) — Vc Varšavě skončilo 21. zasedání stálé komise RVHP pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci v dopravě. Jednání se zúčastnily delegace Bulharska, NDR, Mongolská, Polska, Rumunska, ÚSSR a SSSR a jako pozorovatelé zástupci KLDR a Kuby. Účastníci zasedání projednali také některé hospodářské problémy vědeckotechnické spolupráce, vytváření jednotné sítě říční dopravy zemí RVHP a typizace námořních a říčních lodí. V oblasti letecké dopravy bylo dosaženo dohody o využívání dispečerských a signalizačních zařízení. Komise dále schválila zprávu o činnosti v roce 1964 a plán práce na letošní rok vzhledem к úkolům, jež vyplývají z usnesení 19. zasedání RVHP a 18. zasedání výkonného výboru RVHP. Stržení starých domů výbuchem V neděli dopoledne provedli pracovníci destrukčního závodu Povltavského průmyslu kamene v Praze destrukci starých domů Na Opyši č. 2 a 4 v Praze 1, které musely ustoupit při rozšiřování vozovky na Chotkově ulici. К odpálení bylo použito 80 kg nálože perunitu. Před polednem zazněl výbuch a podstatná část objektu byla zbořena. V rámci bezpečnostních opatření bylo použito mimo jiné panelových dílů na ochranu vedení vody, plynu, elektřiny a telefonu. (Od dop.) Havanský karneval s melodiemi z Prahy HAVANA 28. února (Zpravodaj RP a CTK) — V sobotu večer byl v Havaně slavnostním průvodem zahájen letošní karneval. Průvod vyvrcholil jízdou skleněného vozu »hvězdy karnevalu«. Druhý skleněný vůz, který vezl dalších šest krásek — »paprsků hvězdy« — byl postaven za pomoci československých sklářských techniků pracujících na Kubě. Zvláštní karnevalový vůz vezl skupinu našich umělců, kteří v současné době vystupují v havanském ■kabaretu Tropicana — Karlu Chadimovou, Helenu Loubalovou, Milana Chladila a skupinu hudebníků vedenou trumpetistou Ivo Preísem. Hudba vyhrávala melodie z jilmu »Valčík pro milión«, který je na Kubě velmi populární. Karneval trvá celkem tři týdny a koná se každou sobotu a nedělí. Mek severočeského revíru Směr investiční výstavby: velkolomy, obří stroje, pásová doprava • Velkodůl Maxim Gorkij vytěží tolik co celý revír v roce 1939 • Pokus s podzemním zplynováním Severočeský hnědouhelný revír se značnou měrou podílí na tom, že se Československo řadí mezi přední státy ve výrobě a spotřebě energie, že již např. loni činila u nás spotřeba elektrické energie v průměru na jednoho obyvatele 2300 kWh proti 285 kWh v roce 1937. Těžba uhlí na severu Cech se proti předválečnému stavu více než ztrojnásobila a za loňský rok se vytěžilo téměř 51 miliónů tun uhlí. Rozvoj našeho hospodářství počítá s dalším růstem těžby uhlí v SHR v příštích letech. V roce 1970 to má být 62 miliónů tun a v roce 1980 kolem 75 miliónů tun uhlí. Zabezpečení takových úkolů se neobejde bez rozsáhlé investiční výstavby. Z mapy severočeského revíru zjistíte, že se zde již těží uhlí více než sto let a že téměř všechno uhlí, které bylo snadno dostupné hlubinným dolováním, se již vytěžilo. Tři hlavni velkolomy těží dnes výhradně ze zá* íVí, tj. pvbstav kďi s.» jíí -dříve dolovalo uhlí hlubinným způsobem. Hlubinné doly v revíru jsou a ještě řadu let budou. Jestliže však těžba z hlubinných dolů loni představovala 20 % z celkového množství vytěženého uhlí v revíru, klesne do reku 1980 o více než polovinu. ■ VÝZNAM POVRCHOVÝCH DOLŮ Těžební plocha severočeského revíru je přes 650 km2. Natahovat se nedá. jediná možnost je vytěžit povrchovým dolováním i to uhlí, které by jinak zůstalo nevyužito. Umožňuje to rozvoj techniky. Během let první republiky se nešlo při povrchovém dobývání hlouběji než do třiceti metrů a ani tehdejší roztříštěnost revíru nedávala možnost velkorysejšího založení povrchových dolů. Nyní se již jde do hloubky 110 až 120 metrů a půjde se ještě hlouběji. Ale nebude taková dobýváni příliš drahé? Na to odpovídá první náměstek ředitele Sdružení SHR inž. J. Hojdar: »Tuaa uhli z hlubinných dolů přijde na 50 až 10U Kčs, г povrchových na 20 až 25 Kčs, přestože se na jednu tunu uhlí musí skrýt tři kubiky zeminy. Mocnost nadložf poroste a na tunu uhlí bude * i třeba skrýt pět i více kubíků zeminy. Zvýšené náklady nám vyrovná nejmodernějši technika a vysoká produktivita práce. Do revíru přijdou např. kolesová rýpadla o výkonu 15 miliónů kubíků roční skrývky a odvoz zeminy na výsypky obstará Velkokapacitní pásová doprava.« - y ■ obr maxim Investiční úkoly v SHR do roku 1980 jsou velké a jen jejich vyjmenování by zabralo hodně místa. Povězme si aspoň o těch nejdůležitějších. Loni se začal budovat největší povrchový důl u nás — Velkodůl Maxim Gorkij v Bílině. Vznikne spojením porubních front tří dolů a přejde i do důlního pole dnešního hlubinného Dolu Mír, takže bude nutno počítat s mocností nadloží dvě stě i,více metrů. Výstavba tohoto velkodolu bude probíhat třináct let, ale již v roce 1968 bude dán do provozu první skrývkový technologický celek a v roce 1970 se začne těžit uhlí. Důl, který se rozloží na 45 km2, bude dávat ročně 15 miliónů tun uhlí, tedy a milión tun více, než se vytěžilo v celém revíru v roce 1939. Velké Investice si vyžádá příprava na vyrubáni téměř 100 miliónů tun uhlí pod starým Mostem. Vedle postupné likvidace města je to výstavba tzv. koridoru, do něhož budou přeloženy silnice, železnice, koryto řeky Bělé, elektrická a telefonní sít atd. Bude to stavba, jaká nemá ve střední Evropě obdoby. Na .Ústecku se otvírá Lom Barbora III. a připravuje se výstavba Velkolomu Ciiabařnvice, který v budoucnu nahradí Důl A. Zápotocký. Rozvoj povrchového dolování umožňuje využít 1 méněhodnotné uhlí, jehož jsou v SHR značné zásoby zejména v oblasti Chomutovska. Ve výstavbě je Velkoiom Merkur, který již zásobuje uhlím tušimickou elektrárnu. S ukončením investiční výstavby se počítá v roce 1970. Tento velkoiom bude těžit ročně 8 miliónů tun uhlí. V přípravách na výstavbu je Velkolo.ra IbzRŠ. .B&hem tleteSpítro roku dojde i к modernizaci Lomu Nástup. Jihozápadně od Chomutova u obci Droužkovice a Březno probíhá významný pokus s podzemním zplynováním uhli. Výsledky tohoto experimentálního pracoviště budou sloužit jako podklad pro vypracování projektu na výstavbu průmyslové jednotky, která by umožnila využít téměř půl miliardy tun nerubatelného uhlí. ■ KAŽDÝ HORNÍK TECHNIKEM Není tak daleko doba, kdy " v severočeském revíru z hornické práce již úplně vymizí dřina, která byla dříve pro havířinu neodmyslitelná. Rozvoj mechanizace však s sebou přináší náročnost na kvalifikaci pracovníků. Už dnes se ukazuje jako nutnost, aby členové osádek velkostrojů ovládali více profesí. Vedle investiční výstavby zabezpečující rozvoj těžby uhlí vystupují do popředí úkoly úpravy krajiny narušené důlní činností. Je to převážně rekultivace výsypek a vyrubaných důlních poli, jejich zalesněni nebo navrácení zemědělským a jiným účelům. Rovněž na tyto úkoly se budou v příštích letech věnovat značné prostředky. (lc) Proud uhlí jde z Velkolomu Merkur přímo do tušimické elektrárny. Foto V. ŽITNÝ Výhon, |ok$ nemá obdoby OSTRAVSKO-KARVÍNŠTf HAVÍŘI ZVYŠUJÍ TĚŽBU Horníci a technici Dolu 1. máj, závod Mír v Karviné, mají své dobré jméno “nejen v ostravsko-karvínském revíru a v republice, ale i ve světě. Vždyť tady bylo v loňském roce dosaženo v těžbě uhlí kombajnem světového rekordu, který u nás ještě nebyl překročen. Nyní je tato šachta znovu středem pozornosti. Šestnáctého února zde totiž začaly kolektivy J. Lalurného, J. Babylona a j. Šotkovského usilovat o maximální porubní fronty, což je jedním z nejdůležitějších úkolů při koncentraci těžby uhlí — zvláště nyní při přípravě na kratší pracovní dobu. V porubu dlouhém 122 metrů o mocnosti sloje kolem 120 cm dosahují havíři a technici výkonů, jaké naše a možná ani světové hornictví dosud nezaznamenalo. Ze šestimetrových až sedmlmetrových postupů za 24 hodin vyskočil 26. února postup na plných deset metrů! Během toho dne za 24 hodin vyuhlill stěnu. Výkon se tu pohybuje kolem 13—14 tun čisté těžby na hlavu a směnu. V uvedený den dosáhl 20 tun. Porovnáme-li tuto skutečnost s celorevírním průměrem postupu porubní fronty, který činí kolem 130 cm, a průměrným výkonem, který činí na hlavu a směnu přes 4 tuny, teprve pak vynikne obrovský úspěch těchto havířů. Vysokého výkonu je dosahováno také proto, že byla učiněna některá technická opatření, například to, že byl zesílen elektromotor a pokos kombajnu je rozšířen na 125 centimerů. -ře- Lipský veletrh poosmisté 1500 výrobků ze 450 závodů v československém pavilónu LIPSKO 26. února (CTK) — V neděli 28. února se otevřely brány mezinárodního Lipského veletrhu, který slaví letos své 800. výročí. Při zahájeni byli přítomni předseda rady ministrů NDR W. Stopli a další vedouc! činitelé Německé demokratické republiky; dále se zahájení zúčastnila sovětská vládní delegace v čele s předsedou rady ministrů SSSR A. N. Kosyginem, první tajemník ÜV KS Německa M. Reiman polská v čele s J. Cyrankiewiczem a vlády O. Šimůnkem. Návštěvníci veletrhu se napřed seznámili s exponáty pavilónu Sovětského svazu, který je největším zahraničním účastníkem veletrhu. O unikátních exponátech v sovětském pavilónu na sobotní tiskové konferenci členové veletržního výboru prohlásili: Kdo je neuvidí, nebyl na Lipském veletrhu. Pravdivost jejiGh výroku v neděli potvrdily diskuse u vědeckých přístrojů, v nichž lze vyvinout teplotu až 40 miliónů stupňů, nebo u jiných přístrojů, v nichž se získají umělé rubíny-Výklad u fungujícího modelu bělojarské atomové elektrárny podal sám a delegace z dalších zemí, mezi nimi československá vedená místopředsedou soudruh A. Kosygin;-tato elektrárna zahájila provoz loni a je jedinou na světě, v níž přehřívání páry nastává přímo v reaktoru. Ve velmi výstavné a bohatě obeslané polské expozici vzbudily zájem především elektronkové počítací stroje Odra a makety chemických závodů určených pro export. Krátce před jedenáctou hodinou zavítaly do našeho pavilónu vládní delegace SSSR, Polska a SAR, provázené W. Stophem a Inž. O. Šimůnkem. Živý zájem hostů se projevil už u samého vchodu, kde vystavuje náš automobilový průmysl; např. A. Kosygin se s uznáním vyslovil o našem voze MB 1000, W. Stoph o naší Tatře 603. Dlouhé rozhovory s našimi odborníky byly i u dalších exponátů. Značnou pozornost vzbudil např. tryskový pneumatický pletací stroj na dámské punčochy a pánské ponožky, těžké obráběcí stroje, optické přístroje, zemědělské stroje i obří výklopník T-108, vystavovaný na volném prostranství. Všechny delegace se v závěru prohlídky shodly na stejném závěru: vystavené exponáty ukazují vysokou úroveň čs. průmyslu a dobrou práci našich dělníků a odborníků. □ Členové vládní delegace SSSR v čele s členem předsednictva ÚV KSSS, předsedou rady ministrů SSSR A. Kosyginem se v neděli setkali s členem politbyra ÚV SED, předsedou vlády NDR Willi Stophem a dalšími členy politbyra ÚV SED — F. Ebertein, P. Fröhlichem, E. Honeckerem, A. Neumannem, P. Vernerem a kandidáty politbyra ÚV SED E. Apelem, W. Jarowinským, G. Mittagem, dále s náměstkem předsedy vlády NDR A. Amuschem a ministrem zahraničního a vnitroněmeckého obchodu NDR J. Balkowem. Předseda vlády NDR uspořádal večer recepci. Zúčastnily se ji vládni a oficiální delegace a představitelé obchodních kruhů z mnoha států. Z reportérovo nedělního zápisníku Výlet па Milešovku byl ještě v polovině minulého století pokládán za malé dobrodružství. Ctihodný Alexandr von Humboldt svého času prohlásil, že je odtud tak úchvatný pohled, že jej.cp do krásy řadí na třetí místo. i Když v roce 1890 psali z blízkých Teplic do Vídně a vznesli dotaz, co by tomu ,příslušné ministerstvo řeklo, kdyby se na nejvyšší hoře v Českém stredohoří postavila meteorologická observatoř, dostali odpověď: »To je výborný nápad. Bude to první observatoř v těchto výškách ve střední Evropě.« Neděle neneděle, nepřetržitá služba zde patří к takovým samozřejmostem, jako že jedna a jedna jsou dvě. Od roku 1904, kdy se první pozorovatel usídlil ve vybudované observatoři, jen jednou osiřela. Bylo to koncem první světové války. Jako hodiny běží v observatoři služba. Je za deset minut deset. Pozorovatel P. Karas se vydává dnes již popáté ’ na pochůzky. Nejdříve se zastavuje u teploměrných a vlhkoměrných přístrojů, pak u tlakoměrných a větroměrných. Porozhlédl se po obloze, aby mohl určit změny v oblačnosti, a vrací se do budovy. Zde si ještě zjišťuje, jaký je tlak vzduchu a směr a rychlost větrů. Sedá ke stolu, aby všechny údaje Zpracoval do zprávy. My se zatím trochu, porozhlédneme po observatoři. jednopatrová kamenná budova s věží a cimbuřím, místnosti jednoduše, ale účelně zařízené a- všechno na svém místě. To Je prý proto, že tu nejsou ženy. Soudruh Karas je se zprávou hotov. A než jí odvysílá do předpovědního střediska do Komořan, nechává ml do ní nahlédnout. Opsal jsem si: 464 — 91508 — 137 — 60 — 61400 atd. Asi vám to nic neřekne. Ale v Komořanech si s čísly poradí. Abych vás neošidil, obsahuje zpráva sdělení, že na vrcholku Milešovky je mlha, mírný jihovýchodní vítr, slabé sněžení a teplota —10°. Pozorování z Milešovky jsou pro stanovení předpovědi počasí a vyhlašování výstrah velmi důležitá, poněvadž hora zapisuje Jako jedna z prvních u nás přechody front přes Krušné hory. Přichází L. Ježek, který v pozorování střídá P. Karase a je vedoucím observatoře. Vím o něm, že se tomu věnuje Již 13 let, a proto mu kladu otázku, zda jej toto moderní poustevnictví ještě neomrzelo. Usmál se a odpověděl mi rovněž otázkou: »A vás už omrzelo psát?« Zakroutil jsem hlavou. »To samé je u mne s tím pozorováním. V naší práci je totiž tolik rozmanitosti a zajímavosti, že už bych se nerad vracel ke kantořině. Nestálý člověk by tu však dlouho nevydržel. Představte si, že pozorovatel někdy celý týden nevidí kolem sebe nic jiného, než smrčky, poněvadž vrchol hory je po celou dobu v mracích. Proto každý z nás má nějakého koníčka. Já například chytám do umělé pryskyřice a na skleněné destičky ledové krystalky. Nesmějte se, není to plýtvání času. Shromáždil jsem za tu dobu bohatý přehled o tom, jaký zde padá sníh, což má význam pro vědecká bádání. V naší práci také nejde jen o základní pozorování. Věnujeme se i speciálnímu pozorování, jako je pozorování průmyslových mlh a vývoje oblačnosti.« Sňal brýle, promnul si oči, a toho jsem využil к další otázce. »Mohl byste mi říci o některých mimořádných událostech, které jste za ta léta zažil na této hoře?« »Pro nás bývá mimořádné to, co se lidem třeba zdá úplně všední. Ale já vím, co chcete vědět. Tak kupříkladu už jsme zde naměřili rychlost větru přes 170 km za hodinu. Vichřice nám tehdy rozbila všechny přístroje na měření větru. V roce 1953 zase byla tak silná bouře, že nám spálila elektrické vedení v celé budově. A během hodiny spadlo přes 70 milimetrů srážek. Od té doby jsou cesty na vrchol hory hodně poškozeny.« Divám se na hodiny. Už Je po jedenácté. Brzy zasednou první hosté v restauraci к prostřeným stolům. Je dnes poslední únorová neděle. Někdo má chuť na svíčkovou, někdo na husu nebo na vepřové žebírko. L. ježek a P. Karas se také chystají к nedělnímu obědu. První si vylepšuje obsah konzervy a druhý si upravuje sekanou s opékaným bramborem. To je další samozřejmost pozorovatelského řemesla. Pozorovatel se musí umět o sebe postarat. Domů se rozjedou až ve středu. To jim skončí týdenní túra a vystřídá je druhá dvojice. K. LORENC II moderních poustevníků Hakatiský president dr. A* Schärf zemřel VfDEŇ 28. února (ÚTK) — jak už jsme psali, rakouský president dr. A. Schärf před několika dny znovu onemocněl a jeho zdravotní stav se stále zhoršoval. Rakouská presidentská kancelář oznámila, že dr. Schärf v neděli upadl do agónie. Ještě dopoledne ho navštívili spolkový kancléř dr. Josef Klaus a vídeňský arcibiskup F. König. V neděli večer pak dr. Schärt zemřel. Podle rakouské ústavy přebírá až do nových presidentských voleb funkci presidenta kancléř dr. Klaus. Datum voleb určí vláda. Dr. Schärt se naradil v r. 1890 v Mikulově. Už od studeotských let byl činný v sociálně demokratickém hnutí. V roce 1945 byl zvolen předsedou Socialistické strany Rakouska a tuto funkci zastával až do roku 1957, kdy byl zvolen třetím poválečným presidentem Rakouské republiky. )eho druhé funkční období mělo uplynout v roce 1989. Boj se sněhem Po celou sobotu i noc na neděli bojovali východočeští silničáři se záplavami sněhu, zejména v oblasti Českomoravské vrchoviny, Orlických hor a v Podkrkonoší. V sobotu odpoledne zapadl do závěj! autobus ČSAD s cestujícími u obce Příkrý na Semilsku. Sněhová fréza, která jej jela vyprostit, skončila rovněž v závěji, stejný osud postihl i dva sněhové pluhy. Teprve po 12 hodinách ь— v neděli ve 3 hodiny ráno l—' uvolnily autobusu cesty buldozery a pásové traktory. S obtížemi obnovili východočeští silničáři během noci i provoz na státní silnici č. 35 Praha—Brno v úsecích mezi Vysokým Mýtem a Svitavami. Teprve ve 2 hodiny v noci se jim to podařilo, když nasadili všechny dosažitelné prostředky. Umožnili tak pokračovat v cestě stovkám aut i autobusům. Neprůjezdná však zůstala i v neděli silnice Praha—Ostrava v úseku od Jablonného nad Orlicí přes Červenou Vodu do Králík. I (CTK) Konžští povstalci seblíží ke Stanley villa BRAZZAVILLE 28. února (CTK) — Bojové oddíly národně osvobozenecké armády konžských povstalců dosahují v boji proti Tshomhově armádě nových úspěchů. Podle nedělního komuniké Národně osvobozenecké rady Konga (Léopoldville) ovládají povstalci provincii KiVu, kde osvobodili některá další významná města. Do rukou povstalců přešla i značná část provincie Severní Katanga. Osvobozena byla 1 Východní provincie kromě Stanleyvillu, k němuž se ted partyzánské oddíly blíží.