Rudé Právo, srpen 1965 (XLV/211-241)

1965-08-01 / No. 211

POZNÁMKA Mý nápad Pustit se z Vyškova na Karlovar­sko je hezký kus cesty. Lidé z jižní Moravy ji však nelitují, když jedou do západočeských lázní. Jenomže František Strmiska nepodnikal tuto cestu za rekreací ani proto, aby st upevnil zdraví. Jel tak říkajíc slu­žebně a to bývá všechno trochu jiné. Člověk se plně neoddává krásám pří­rody, cestou tam přemýšlí, jak své poslání splní, cestou domü o tom, co se mu povedlo a nepovedlo, každé zpoždění v dopravě je více rozčiluje, v jídelním lístku sleduje pozorněji sloupek cen. A přece František Strmiska přijel z této služební cesty pln dojmů. Jaký byl vlastně jeho cíl. Každým ro­kem se stěhují z vyškovského okresu lidé především na Karlovarsko, Soko­lovsko a Chebsko. Přicházejí pomá­hat do různých odvětví národního hospodářství, které trpí nedostatkem pracovních sil. A protože získávání pracovníků pro doosldlení pohraničí není možno ponechat živelnému prů­běhu, starají se o to národní výbory. Také ve Vyškově dostává okresní ná­rodní výbor každým rokem úkol, ko­lik schopných občanů získat pro prá­cí v pohraničních průmyslových a ze­mědělských závodech, a svoje povin­nosti v tomto směru plní. Pro pra­covníky ONV a členy komise pracov­ních sil ve Vyškově by bylo možná jednodušší spokojit se s tím, že lidi získají, vypravit je do Sokolova, No­vého Sedla, Rotavy a jinam, a tam at se již o ně starají. Ale soudruzi udělali něco navíc. Po­slali soudruha Strmisku na návštěvu doosídlenců. »Nebylo možné, abych navštívil všechny závody, kde máme naše občany,« píše ve svých poznám­ - dvojí uiílek kách soudruh Strmiska. »Zaměřil jsem se proto především na závod V. I. Lenina, národní podnik, Rotava, kde máme 35 rodin. Potřeboval jsem se seznámit s prostředím na pracoviš­tích, podívat se, jak lidé bydlí, jak žijí po práci l jaké mají těžkosti. Sou­druzi mě poslali do Sokolova Jednak proto, že nás dál zajímá život lidí, které Jsme získali. Ale účel mé cesty spočíval 1 v tom, že vlastní poznání Je nejlepším prostředkem pro pře­svědčování a informování dalších uchazečů o doosldlení.« A záměr se podařil. Vedoucí pra­covníci závodu Rotava, funkcionáři strany i odborů, soudružsky přijali posla z jižní Moravy a udělali vše­chno, aby se seznámil s tím, Jak Jeho spoluobčané zde žijí. Prohlédl si celý závod, sídliště, podíval se do komfortních bytů 1 do nových, mo­derních obchodů. Nejcennější však byla beseda s doosídlencl. Čtyři hodi­ny vyprávěli o tom, Jak jsou spoko­jeni se svou prací, pochvalovali si, že odchod do pohraničí vyřešil jejich bytový problém, protože Jde většinou o mladé pracovníky. A právě proto byly l kritické připomínky. Jjs zde ještě nedostatek mateřských škol a jeslí 1 možnosti využití volného času ještě pokulhávají. Soudruh Strmiska se vracel domů s konkrétními poznatky o životě ro­din, které sice vzpomínají na svůj bývalý okres, ale doma již jsou jinde. Dobrý nápad přinesl dvojí užitek. Lidé, kteří se odstěhovali do pohra­ničí, měli radost z toho, že se o ně ve Vyškově stále zajímají, a místní funkcionáři získali konkrétní znalos­ti pro svoji další práci. H. s. NOVINKA NAŠICH VLNÁM Dekorativní textilie Art protis Kolektiv pracovníků Výzkumného ústavu vlnařského v Brně vyvinul no­vou vzorovací technologii, zvláště vhodnou pro výtvarné zpracování de­korativních textilií. Dílo vzniká spojením textilního obrazu, ručně sestaveného výtvarní­kem, s podkladovou textilní vrstvou pomoci prošivacího nebo proplétací­­ho stroje. Podkladová textilie tvoří současně barevné pozadí obrazu. Tím­to způsobem lze vytvářet díla téměř bez omezení v barevnosti, námětu, rozměru i se zcela nenapodobitelnými výtvarnými projevy. Každé dílo je unikátem, vzniká podstatně rychleji a levněji než jiné dekorativní textilie tohoto druhu. Tato nová a zcela ori­ginální forma výtvarného projevu by­la nazvána Art protis a Je patentově chráněna u nás i v zahraničí. Praktická použitelnost Art protisu je poměrně široká, od nástěnných obrazů až po řešení celých stěn, a to nejen v bytových interiérech, ale i v interiérech hotelů, cestovních kan­celáří, divadel, výstav atd. V těchto dnech byla nová technika velmi klad­ně hodnocena i komisi pro přípravu naší expozice na Světové výstavě v Montrealu. (Od dop.) PUBLIKACE 0 HISTORII I DNEŠKU PRAHY Vydalo ie Tiskové a propagační stře­disko Národního výboru hlavního města Prahy v těchto dnech. První x nich má název »Pražský sborník historický«, dal­ší nesa titul »Člověk a prostředí v Pra­ze«. Sborník se zabývá událostmi, které se zběhly v hlavním městě v uplynu­lých dvaceti letech. Zajímavý je přede­vším úvodní materiál A. Merty. Rozebírá v něm úlohu pražských národních výbo­rů od r. 1945. Publikace je doplněna řa­dou dokumentárních snímků. St. Semrád v knížce »Člověk a prostředí v Píaze« se věnuje současnému stavu, perspekti­vám a zásadám tvorby Životního prostře­dí v hlavním městě. V tomto směru po­dává také xákladnl Informace o řešení budoucího roxvoje Prahy ve směrném územním plánu a v jeho hospodářských podkladech. Taká tato publikace obsahu­je četné fotografie. (pro) Odtékáním záplavové vody z postižené oblasti na Jižním Slovensku uvolňují se kromě železničních tratí i státní silnice. Jedna z hlavních, z Komárna na Bratislavu, vystoupila v celé délce z vody kromě části před Komárnem, v obci Nová Stráž, odkud Je i náš záběr, Foto CTK — K. ClCH POHLED DO PIONÝRSKÉHO TÁBORA Podblanícké léto Blaníce líně vleče vody zeleným krajem, nad kterým se vypíná legendární Blaník. Pod jeho západ­ním úpatím se rozložila prastará obec Louňovice. V místním kostele je l zajímavá lidová malba spících bla­nických rytířů. Kdysi tu býval kláš­ter, který se dostal I do Jiráskova vyprávění v románě »Proti všem«. V okolí je Roudný, kdysi největší čes­ký zlatodůl a... A ještě hodně zají­mavého a pozoruhodného z minulosti 1 současnosti, což jsme nemuseli dlouho hledat, protože jsme si to přečetli z pomůcky pro vedoucí pio­nýrského tábora ROH v Louftovicích. Nebyl to špatný nápad, že mladí výletníci se dovědí něco z minulosti, hned se opřede novým zájmem tře­ba zavalená štola, kde kdysi do úmo­ru dřeli hornici, těžící pro cizí pány zlatonosnou rudu, jindy místo, kde bojovali husité. A dostaneme se 1 na současnost Podblanicka. Proti prastaré, tiché obci je tábor, na samém břehu řeky až nápadně nový, plný halasu mládí, radostí z pionýrského léta. Podlouhlé ubytov­ny, pěkné bílé, nic přepychevého, nej­spíše turistické noclehárny. A ještě hlavní budova s kuchyní a jídelnou. Jeden z odborářských prázdninových domovů mládeže, jakých jsou stov­ky po celé republice, domovy pro ví­ce než tři sta tisíc dětí. Louňovícký tábor náleží pražskému podniku CKD Tatra. Prázdninové útočiště našly v táboře i děti zaměst­nanců dalších podniků: Staropramen, TOS Hostivař, Navika, Transporta Chrudim i jiných. Spletenec místopisu byl první dob­rou zkušeností, kterou jsme zazname­nali do našeho notesu. I v odborář­ské rekreaci zbývají volná místa pro dobré nápady a iniciativu. Není žád­ným novým odhalením, že dětem se nechce třeba několik roků po sobě do jednoho tábora. Proč tedy neudělat širší výměnu, z jednoho místa na .druhé, z Jednoho odborářského tábo­ra do druhého. Mládež by tak více poznala další oblasti naší vlasti. Když to jde mnohdy přes hranice států, proč by to nešlo i mezi našimi pod­niky, které vlastní tábory? Hlídka po nezbytných formalitách, které bere vážně, nás propouští do letního království dětí, kterých je v tomto turnusu kolem 250. To musí být hemžení a halasu, když se se­jdou! Zatím však nás obklopuje ti­cho, nějací človíčkové s červenými páskami služeb spěchají do kuchyně. Jako zakleto. Skupinová vedoucí Jod­­lová nás zavede místo dlouhého vy­světlování к nástěnce. Čteme rozvrh, kde je ten či onen oddíl. Žije se ven­ku, v přírodě, u vody, v lesích, na malém hřišti nedaleko odtud. Hodně je sportu, výletů. Tak se chlapci a děvčata nenudí, vzdor nepřízni poča­sí. Prázdno v táboře je vlastně další předností. Na chvíli nás přerušil čiperný klu­čina Vladimír Žlab. Přišel ohlásit, že mají dostat čokoládu. Také dostal, protože jejich oddíl čistil kupu bram­bor pro táborovou kuchyni. I drobné užitečné práce tady nepodceňují. Snadno vystopujete, že dětské ruce zmohou kus dobré práce. Sbily tábo­rovou bránu, připravují pro kamará­dy stoly v jídelně a uklízejí špina­vé nádobí, vylepšují táborové hřiš­tě ... Lecjakou dovednost si přisvojí při tábořeni se stanem a prověrkou kuchařského uměni. Škoda že potom — po delší čas školního roku : je už v pionýrských a mládežnických skupinách táboření a turistika jen popelkou. Nám se líbilo, že vedoucího tábora V. Damoška i další vedoucí, pra­covníky ze závodu i studenty neza­skočila nepřízeň počasí, že stále vědí, jak dobře využít čas dětí pro zába­vu a sport. Asi je to také proto, že tento kolektiv se drží více méně po­hromadě Již několik let, že má dob­ré zkušenosti z tábornického života. A ještě něco. Do tábora jezdí starší děti jíž několik let. Z nich se snaží získat pro příští roky mladou krev pro sbor pionýrských vedoucích. Co a jak dělat, do toho mluví 1 tá­borová rada a také ostatní děti. Dů­věra, které se vyplácí. Jednou se vy­skytl názor, že je málo knedlíků, ne co do množství, ale do počtu na Jídel­ním lístku. Táborový lékař J. Jodl, shodou okolností dětský lékař a zku­šený táborník, míní, že je to hlavně nedobrá zkušenost z domova. Děti ne­jsou příliš zvyklé jíst luštěniny, oblí­bená není ani mnoho rýže atd. Z to­ho pocit, že se nejlépe někdo nají jen knedlíky. Shodou okolností se dr. J. Jodl zabývá 1 v »civilu« stravováním děti a výživou mladé generace, a tak tyhle a jiné zkušenosti ho náramně zajímají. Vůbec soudí, že ještě chybí důkladnější pohled odborníků na komplex celého života dští v tábo­rech. Zatím jsou poznatky Jaksi roz­dělené do odborných škatulek. Ale vrátíme se к názorům dětí na stravu. Vedoucí tábora nad nimi ne­­mávli rukou. Jednou za čas — podle potřeby — se rozletí po táboře modré lístky. Každý napíše, co si myslí, bez podpisu, aby se snad nestyděl. Tak to bylo i se stravou. Večer vysvětlili dě­tem všechny nejasnosti, dotazy, přá­ní a nápady. Jindy měla anketa název: »Co s večerem?« Některé děti totiž soudily, že snad programu je skoro moc. Ukázalo se, že čtyři pětiny dětí naopak vítají družnou zábavu v ko­lektivu, rozmanitou a pestrou. Obyčejný tábor jako stovky ji­ných. Klubko dětí se vrací bez­starostně z výletu. Mladí si nepři­pouštějí problémy jako ti starší. Po cestičce lesem zamíříme к hřišti, kde se právě odbývá urputné vybíjení. Ovšem neškodným míčem, se zápa­lem a nadšením však očividným. Do českých výkřiků se misí německá slova. Mezinárodní sbratření přineslo do tábora několik desítek chlapců a děvčat z NDR. Navazují se mladá přátelství, malý Fritz láme česká slova, pomáhají ru­ce. Balón sviští nad hlavou živého terče, sevřeného kruhem neúprosných střelců. Tábor Je nadále klidný, skoro vše­chno se odbývá mimo Jeho stěny, všechna ta hravost a dojmy podbla­­nického pionýrského léta. LUMlR HRUDKA Výherci V. soutéžniho týdne <První část) V sobotu 31. července se konalo V. díl­čí týdenní slosování, pří němž bylo vylo­sováno: a) 21 výherců prémií b) 30 výherců odznáčků týdne. Prémie připadly na tyto výherce: Hlavni prémie: POZVANÍ NA LVT 85 DO LIBERCE pro 1 osobu, včetně úhra­dy jízdného z místa bydliště a zpět (2. tř. rychlík) + poukázka na zboži v hodnotě 3000 Kčs. — Vyhrává: Tere­zie Mašinová, Krnov, Koperníkova 15. (Výherkyni žádáme, aby nám urychle­ně sdělila, který den se hodlá LVT 65 zúčastnit.) 2. prémie: cestovní psací stroj v hod­notě 1050 Kčs (výrobek n. p. Svermovy závody v Brně), —i Vyhrává: V. Brát, Opice, okr. Trutnov. 3. a 4. prémie: tkaniny na košile a py­žama (výrobek n, p. Perla, Ostí n. O.). — Vyhrává: R. Fencl, Chomutov, a D. Hyb­­šová, Cermná, okr. Rychnov n. Kn. jména dalších výherců prémií přinese­me v úterý. VÝHERCI SÉRIE ODZNÄCKÜ (1. část): ). Šnebergerová, Martin, J. Smůlová, Kra­lupy n. Vit., I. Tomáš, Hradec Králové, F. Hámor, Svit, okr. Poprad, B. šlma, Praha 3, V. Klemera, Tachov, J. Míček, Ostrava, M. Krumpholcová, Praha 8, lnž. J. Malý, Teplice v С., K. Strnad, Písek. Další výherce odznáčků uveřejníme v úterý. Dnešní značka patří к »hlavola­mům«, kterých už bylo v naší soutěži několik. Tento je zvlášť obtížný, pro­tože značka se teprve zavádí. Kdo však četl o výstavě na Malé Skále u Turnova, která právě probíhá a jejímž ja závod této značky hlavním spolupořadatelem, Jlitě 1 tuto záhadu rozřeší. Jaké mála zkušenosti $ kvalitou výrobků? o dobři o špatná ° nemám zkušenosti Co by bylo třeba na výrobku zlepši)? ° výtvarná úroveň ° povrchová úprava o zkrátit dodací lhůty Informace účastníkům velké letní soutěže (26) VII. soutěžní týden Sedmý soutěžní týden začíná značkou číslo 61 a končí značkou číslo 70. Podmínky pro soutěžící se prakticky nijak nemění, zopakujeme Je proto Jen stručně pro ty, kteří »vstoupí« do soutěže případně až v tomto týdnu: • Postupně vystřihnete všech 10 zna­ček, které budou uveřejněny během týdne. • Značky s černým podtlakem pečlivě uschováte pro hlavní soutěž (některé důležité dotazy к hlavní soutěži jsme již vysvětlili, budeme se к ní nyní častěji vracet). • šedé značky vyplníte podle před­­ttsku a zodpovíte otázky. Nestačí-ll vám místo na odpovědi, napište je na zvlášt­ní papír. Značky lepte jen po jedné straně papíru a také svoje připomínky pište jen po jedné straně. • Odpovědi pošlete vyplaceně nejpoz­ději ve čtvrtek 12. srpna. JAKÉ VÝHRY VÄS CEKAJÍ ZA ZNAČKY VII. TÝDNE? Hlavní prémie: 14DENNI REKREAČNÍ POBYT PRO 2 OSOBY v některé z 28 tu­ristických oblastí, bud ještě v srpnu, nebo v září, případně v nastávající zimní nebo letní sezóně podle přáni výherce v hodnotě Kčs 2000,— + do­prava (rychlíkem II. třídou) z místa bydliště a zpět. 2. prémie: kompletní zářivkové nebo žárovkové osvětleni pro dvoupokojový byt. 3. prémie: kolekce 50 různých odznáčků (nikoliv soutěžních) od výrobního závodu. 4. prémie: odstředivka na prádlo. — 5. prémie: dámské šaty s krajkovou ozdo­bou. -— 6. prémie: zvlhčovač vzduchu. — 7. prémie: dámská tesilová sukně. 8. až 10. prémie: krajkový ubrus. — 11. a 12. prémie: dětský laminovaný kabá­tek. — 13. až 19. prémie: kartén s 24 lahvemi exportního prvotřídního piva. — 17. až 19. prémie: kolekce prvotřídních rybích konzerv. — 20. až 21. prémie: vzo­rová kolekce zdravotnického obvazového materiálu, doplněná cestovními toaletní­mi potřebami. Dalších 30 vylosovaných výherců obdrží Jako obvykle SÉRII 10 ODZNÁČKŮ ZÁVODŮ zapojených v VII. týdnu do soutěže. — Sérií odznáčků obdrží 1 výherce hlavní prémie. JSŠTÉ NĚKOLIK POKYNÜ: • Všechny prémie patři к výrobkům závodů, jejichž značky budou v tomto týdnu otištěny. • Pro účast na soutěži stačí určit správně sedm značek. • Každé týdenní slosování Je samo­statné. Můžete tedy začít sbírat značky až od tohoto týdne a zúčastnit se sloso­vání. Děti o louňovickém táboře připravuji »olympijské« medaile pro vítěze spor­tovních soutěží. Závěr pobytu v táboře poznamená i Jakási táborová pout s mnoha atrakcemi a rejem masek. Foto V. ŽITNÝ V RUDĚ PRÁVO V neděli dne 1. srpna 1965 >NO'­ee-Zm !H> > D3© >u ю Oш o CL W (AШ —» LUz И > z §5 шU Za ■Jэ z I Odpovídáme na dotazy čtenářů Výrobky z laminovaných textilii V současné dobá přicházejí na trh některé druhy oděvních výrobků z la­minovaných textilií. Jsou to především pláště, saka, bundy, různé druhy čepic; laminace se uplatňuje i při výrobě při­krývek. ■ Jsou to výrobky s textilním lícem (tkanina nebo úplet) a rubem vy­tvořeným vrstvou plastické pěny. Po­užitá pěna Je ohebná, prodyšná, fyzio­logicky neúčinná fólie z polyuretanu. Tloušťka vrstvy může být od 2,5 mm do 8 mm. Textilní líc bývá nejčastěji pev­ně spojen s polyuretanovou vrstvou na­­tavováním pomocí plamene. Výrobek Je podšívkován běžným způsobem, podšív­ka však může být pevně spojena s po­lyuretanovou vrstvou obdobně Jako 11c. V takovémto případě hovoříme o »send­viči«. U některých výrobků, jako např. u dámských županů nebo polyamido­vých bund, se spojuje polyuretanové pěna s textilním lícem prošitím. Výrobky zhotovené z laminovaných textilii mají některé přednosti před běž­nými výrobky. Vynikají lehkosti, méně se mačkají, dobře drží tvar, mají vý­bornou tepelnou Izolaci, ale 1 dobrou prodyšnost. Ta může být v některých případech (např. za větru) až přílišná, a je proto nutno JI ovlivňovat lícní tka­ninou a podšívkou. Výrobky mají 1 ně­které negativní vlastností. Za Jednu z nich Je možno považovat určitou tu­host, tzv. splývavost. Je proto nutno JI brát v úvahu při šití oděvů. Laminovaná oděvní výrobky, u kte­rých Je v lícní textilní vrstvě obsažena 1 vlna, Jsou označovány tkanou -etike­tou s názvem LAMINO. Výrobky z ostat­ních (neviněných) surovin Jsou označo­vány názvem FLAMENGO. Při používáni a čištěni laminovaných výrobků Je třeba dbát některých základních pravi­del. Nejvhodnějšl uloženi výrobku Je ve skříni na ramínku, nikoliv na věšáku. Nevhodná Je — vzhledem к nebezpečí vzniku lomů (pomačkání). Chemicky lze čistit laminované textilie Jen benzínem, nikoliv trlchloretylenem, který způso­buje snížení pevnosti spoje textilie s pě­nou až do případného odlepení. A této vlastnosti Jsou čistírny informovány. Výrobky Je možno i prát, ovšem pouze takové, Jejichž textilní Нс a ostatní součásti výrobku (podšívka, krejčovské přípravky) nejsou praním poškozovány. Jsou to např. bundy z polyamidové osnovnl pleteniny v líci a s polyamido­vou podšívkou. Perou se v syntetických pracích prostředcích běžných pro Jemné druhy textilii (SUona, Azur apod.) v prací lázni asi 40 °C teplé, opatrným zmačkáním a uvolněním, aby prací lázeň byla nasávána a vypuzo­­vána z praného kusu. Po praní Je nutné výrobek důkladným vyméchánlm zbavit všech zbytků pracích prostředků. Potom se výrobek šetrně vyždímá a suší na ramínku. Ve většině případů není třeba žehlit, avšak přežehlent při teplotě žehličky do 140 °C přes plátno není na závadu. -BK­Představujeme čtenářům prototyp prvního našeho pojízdného klepéče koberců. Zatímco dosavadní klepáče-stroje u nás používané (vyrobené podle za­hraniční dokumentace) jsou stabilní, ten na obrázku je namontovaný na val­níku a traktor jej bude vozit na místa určení. V těchto dnech stroj vyrobený v učňovském koutku údržbářského závodu NHKG prodělává období zkom šek. Podle propočtů má vyčistit ko­berec o rozměrech 3X4 metry asi za osm minut. Iniciátorem výroby prototypu po­jízdného klepáče, který bude šetřit námahu hospodyňkám z Havířova, ale i zaměstnancům restaurací apod., je kunčický zlepšovatel, metodik odbor­ného učiliště NHKG soudruh Franti­šek Blecha. -db-Foto B. Sychová, NHKG V druhé polovině července před­vedli pracovníci Ostavu bytové a oděvní kultury novou insptrattvnt linii na Jaro a léto 1966. Nebylo by to nic neobvyklého, kdyby ... Přehlídky se zúčastnili pracovníci z výrobních oděvních podniků, z Ob­chodu textilem, obv. řed. Praha, z ob« chodnlch domů, vedoucí velkých pro­dejen a další pracovnici, jimž leží vý­voj naši módy na srdci. Na 100 pra­covníků, kteří nejvýznamněji ovliv­ňuji vývoj naši módy, si kolekci ne­jen důkladně prohlédlo, ale 1 podrob­ně diskutovalo, jak docílit toho, aby se dostala po účelné aplikaci ve vý­robních podnicích až ke spotřebiteli. Kolekce předvedená pracovníky ÜBOK vychází ze základních tenden­ci světové módy, pro kterou je vedle sportovního stylu charakteristický rozvoj nového směru к ženskosti. Po­užitelnost a návaznost několika již ověřených siluet umožňují zdokona­lovat osvědčené linie roku 1965 a rozvíjet ty siluety, které nejvhodněji vystihuji velikostní skladbu obyvatel­stva a odpovídají ekonomickým mož­nostem. Právě u žen je změna mód­ní linie nejvýraznější: má být spor­tovní a účelná tam, kde je to vhodné ■— a kromě toho i ladná a křehká s řadou drobných zdobných prvků. Dámské odívání pro jaro a léto 1968 se vyznačuje měkkými, protáhlý­mi liniemi, které citlivě zdůrazňuji horní část siluety a rozšiřuji dolní okraj sukně. V dámských oděvech sportovního charakteru převládá rov­ná silueta. Módní charakter oděvu urěují do značné míry kombinované druhy oblečeni. Tendence ke kombíno­­vatelnému ošaceni se projevuje jak ve sportovním, tak l v ženštějším sty­lu. Pra pánské oblečeni Je charakteristic­ká značné zjemněni tvarů. Silueta vy­značuje obrys postavy štíhlými Halami. Velkému zájmu za tišilo oblečení leh­ké, určené prn teplé dny, Jehož je stá­le nedostatek. V kolekcí bylo silně zastoupeno I ob­lečení pro mládež — je to pokračováni té části lněská mládežnické kolekce, která byla Již výrobě předána. Nová kolekce je výrazněji! 1 barev­ně, má vzduiná, pastelová barvy. U dám­ského oblečení Jsou tří barevná tenden­ce: 1. chladná červená — od chladná růžové po tmavou chladnou červenou, 2. barvy xlata až po barvy itaráho bron­zu, 3. intenzivní modrá v chladných { teplých odstínech. V odíváni mužů za dává přednos! šedě barvě a různým od­stínům modrá a zlatohnědá škály. Potěšitelné Je, že se v kolekci ob­jevila větší materiálová pestrost. Zvlášť zaujaly nové materiály, které opravdu v příštím roce obohatí letní kolekce materiálu JOVANKA a KLEOPATRA. Je to 100% vlskózová stříž s dokonalou nemačkavou úpra­vou. Budou vhodné na zpracování let­ních kostýmků, dvojdílných šatů a letních plášťů. Nová směrová kolekce představuje splněni úkolu určeného pro druhou etapu rozšířené činnosti stélé pra­covní skupiny pro kulturu odívání pH RVHP; obdobné úkoly plní i ostatní členské země. Kladem kolekce je sku­tečnost, že se na jejím vypracování podíleli jak pracovníci Ostavu by­tové a oděvní kultury, tak 1 pracov­níci modeláren oděvních národních podniků; vyhovuje tedy možnostem výroby a stanoveným spotřebním nor­mám. Předvádění kolekce na další období není nic neobvyklého. Ovšem tato schůz­ka byla výjimečná, neboť se na nl ho­vořilo o tom, Jak docílit toho, aby co nejvíc schválených modelů se dostala ke spotřebitelům, Jek docílit vyšil in­­formovenoetl spotřebitelek tak, aby ne­měly ve tvé většině xájem o standard­ní výrobky, ale ve větší míře n módní výrobky, které nelze povalovat za vý­střelky, nebát výstřelky se do kolekcí nezařazují, dále Jek zvýšit celkovou in­formovanost len o tendencích a vývo­ji módy, dále o tom, kam lie progresiv­nější modely nosit; tím by se pomohlo I těm prodejnám, které Jsou při zajiš­ťování výraznějších modelů iniciativněj­ší, ovšem zatím je o ně jen malý zá­jem. Pro diskusi bylo charakteristické, že jak pracovnici výrobních, tak 1 ob­chodních podniků posuzovali kolekci ve smyslu nových zásad ekonomické­ho řízení národního hospodářství: pracovnicí výroby se zejména zají­mali o střihovou dokumentaci, o zís­káni doplňků pro jednotlivé oděvy (hlavně knoflíky) a o materiálovou náročnost oděvů; pracovnici obchod­ních organizaci posuzovali kolekci zejména z hlediska její prodejnosti i— ta pochopitelně zajímala i výrobu — a diskutovali o tom, jak zvýšit in­formovanost spotřebitelů, aby nové oděvy nakupovali ve větší míře. Za půl roku bude většina přítom­ných posuzovat druhou část kolekce na rok 1966 podzim a zimu. Bude to příležitost řlcl si, co bylo z dob­rých myšlenek splněno a co Ještě zbý­vá uskutečnit, -ah­ ----- PRO KAŽDÉHO NÉCO --------­NAD MÚD0U ROKU 1966 lak se budeme oblékal pfíšlí rak Volíčka - levná Přtfdeme pozdě domů, za chuill máme dávat večeři na stůl a leště ant nevíme co. Obvykle řešíme st­­tuaci tak, že otevřeme špižírnu nebo chladničku a usilovně hledáme. Vět­šinou se naše oči zastaví и vajec a takt и nich skončí. Rychle si v duchu zopakujeme, Že vej­ce Jsou levná —. to na prvním místě, jejich příprava netrvá dlouho a hned potom, že Jsou 1 hodnotná. Vždyť pře­ce dvě vejce se svou hodnotou rovnají přibližně desetldekové porci masa. A tak Jsou к večeři vejce na tvrdo nebo na měkko, Jsme spokojeny — méně už na­ši strávníci. Připravte příště vajíčka na některý Jiný způsob — bude to taká lev­né a rychlé a navíc — bude spokoje­nost na obou stranách. Trochu vám po­můžeme několika předpisy: VEJCE S JOGURTEM. Do nádoby dáme vodu, okyselíme a oželíme. Když se va­da vaří, vpouštíme do ní rozbitá vejce a hned vidličkou přehrnujemo bílek přes žloutek, aby okraje nebyly roztřepané. Nevaříme příliš prudce, žloutek má zů­stat polotuhý. Utřený česnek se solí xa­­šleháme do jogurtu в přelejeme jím na talířích připravená vejce. Posypeme sladkou paprikou, mírni pokapeme más­lem a posypeme sekanou zelenon petr­želi. VAJEČNÝ SALÁT SE SYRÉM. Do ochu­cení majonézy přidáme drobně poseka­ná na tvrdo vařená vejce a tvrdý strou­haný sýr. Dobře promícháme a podává­me se slaným rohlíkem nebo vekou. Pro zpestřeni můžeme přidat drobně nakrá­jený salám, šunku nebo zbytky pečené­ho masa. VEJCE SMAŽENA V OLEJI. Do rozpá­leného oleje rychle vpustfme rozbité va­jíčko a vidličkou opatrně přehrneme bí­lek přes žloutek. Když je vajíčko ztuh­lé a zlatožluté, vyjmeme je, necháme okapat a pak servírujeme. Podáváme к nim topinky nebo chleba, alo múžemo Léto dosud skoro jako by letos neexistovalo a srpnové slunce též ukazuje, že střed léta minul. Den se během srpna zkrátí o lVi hodi­ny, a zatím co počátkem srpna zapadá Slunce v 19 hod. 47 minut, bude koncem srpna zapadat v 18 hod. 45 minut. Noci se prodlužuji. Alespoň bude více příležitosti к po­zorování krás noční oblohy. V první polovině srpna Jí zpestří ve­čer Měsíc. První čtvrť Je 4., úplněk 12., poslední čtvrt 20. a nov. 28. srpna. Mě­síc projde 2. a 31. srpna nad planetou Marsem a 29. nad planetou Venuši. Po­může při Jejich vyhledáni. Obě planety Jsou nízko nad obzorem a zapadají brzy po Slunci. Všimněte sl, že 1 Měsíc kol první čtvrti Je večer nízko nad Jiho­západním obzorem. Je to způsobeno tlm, že planety 1 Měsíc Jsou vždy v blízkosti zdánlivé dráhy Slunce — ekliptiky — a koncem léta a na podzim večer prochá­zí ekliptika nízko nad obzorem. Podzimní večery nejsou tak příznivé pro pozorování planet jako Jarní. Po ce­lou noc je v souhvězdí Vodnáře pozo­rovatelná planeta Saturn. Naleznete Jí pouhým okem a Je JI prstenec se prozra­dí Již v menším dalekohledu. Kvalitní pozorování Je možné Jen u dalekohledů s optickými vlastnostmi, které umožní úspěšné použiti několikasetnásobného zvětšení. Saturn Je druhá největší pla­neta sluneční soustavy. Největší plane­ta ze všech, Jupiter, Je pozorovatelný v souhvězdí Býka v druhé polovině noci. Po celý srpen můžeme pozorovat hoj­né padání meteorů, jejíchž zdánlivé drá­hy při prodloužení zpět se protínají v souhvězdí Persea (odtud název Per­seidy). Paitó Jích asi 50 za hodinu. Roj Je v člnnoTStl zhruba 10 dni před a 10 dní po 13. srpnu. Meteory Jsou rozlo­ženy kolem dráhy komety Tuttle 1862 III, vletují do atmosféry Země v době, kdy dráha Země protíná dráhu této komety. Důkaz o souvislosti Perseid s touto ko­metou provedl početně Schiaparelli ro­ku 1866. Je to tentýž astronom, Jehož a rychlá večefe podávat 1 z luštěninou naho a bramboro­vou kaši. VAŘENA VEJCE f MAJONÉZOU. Vaře­ná vejce rozkrájíme na poloviny, polo­žíme na talíře a polajeme oehucanon majonézou, dn ktaré Jsme přidali ztroa­­haný křen. Jindy místo křene můžeme použít strouhaný amantál nebo Jiný tvr­dý zýr. VEJCE SE ZELENINOU A SYRÉM. Drobně nakrájené papriky a na čtvrtky nakrájená rajčata necháme osmažit na másle, přidáme rozilehaná vejce, osolí­me, opepříme, pozypeme strouhaným sý­rem a necháme ztuhnout. VAJEČNÝ BIFTEK. К vajíčka přidáme trochu mléka, Jemně prožitou strouha­nou housku a osolíme. Rozileháma a nalijeme na pánev ■ rozpáleným ole­jem. Vidličkou rychle přehrnujemo okře­je, aby se těstíčko příliš norozltlo. Osmažíme po obou stranách a podává­me obložená okurkou, rajčaty, hl. salá­tem, hořčicí a cibulí. SAZENÉ VEJCE S KÉENEM. Na talíř dáme bramborovou kail, do středu dá­me sázená vejce, které pokapeme más­lem a hustě posypeme strouhaným křo­­nem. MÍCHANÁ VEJCE SE SYRÉM. Drobni nakrájenou malou cibuli zapěníme aa másla, přidáme ve|ca rozilehaná z ma­lým množstvím mléka a sa strouhaným tvrdým sýrem a necháme srazit. Zdoblma sekanou zelenou petrželkou. VAJEČNÉ OMELETY připravujeme v růz­ných obměnách. Ni jedno vejce přidá­váme jednu lžíci mléka nebo vody. So­líme normálně. Připravujeme na dozti­­tečně silném ohni o Ihned podáváme. Jakmile zchladne, ztrácí kyprost a jem­nost. Náplně: vařený květák, dušená mí­chaná zelenina, syrová rajčata, syrové papriky, dušené žamplény, strouhaný sýr, uzenina, uzené maso, šunka, dušené jemně nakrájené maso. Jindy můžeme připravit omeletu aladkou. V tom přípa­dě solíme jen velmi nepatrně a hoto­vou omeletu plníme zavařeninon. (štvj kresby Marsu ukazovaly na povrchu té­to planety rozvětvené sítě kanálů. Další důkaz neexistence kanálů přinesl v mi­nulém měsíci Mariner 4. Výskyt srpno­vého roje Perseid Je možno sledovat daleko do minulosti. Jsou známy zprávy, o nich z 9., 10. a 15. století. К veliké lítosti pozorovatelů bude le­tos Měsíc rušit pozorováni tohoto roje (12. 8. Je úplněk). Z objektů hvězdného vesmíru nutno upozornit na hvězdy velmi vzdálená, Jež bychom nikdy okem Jednotlivě nemohli pozorovat a jejichž spojené světlo vy­tváří na obloze stříbrný pás Mlěčná drá­hy. Proč tento stříbřitý pás obepíná ob­lohu kolem dokola? Proč nejsou hvězdy kolem nás rozloženy rovnoměrně? Hvězdy se shlukuji do hvězdných sou­stav zvaných galaxie. Galaxie má tvar disku nebo, chcete-U, tvar dvou talířů přiložených к sobě. Průměr disku Je 100 tisíc světelných let a v galaxii žije 100—150 miliard hvězd. Naše Slunce je Jednou z nich. Je vzdáleno od středu Galaxie desetitisíce světelných let e ne­leží ani v hlavni rovině disku. Při po­hledu ze Země vidíme pouhým okem hvězdy Jen z nejbllžšlho okolí Slunce. To, co se při pohledu na noční oblohu zdá být nekonečně vzdálené, Je Jen ně­kolik tisíc hvězd v malé části Jedné ga­laxie. V galaxii Je však hvězd nesrovnatelně vie a Jsou nakupeny kolem roviny, která v našem »talířovém« modelu Jde znázor­nit čtvrtkou vloženou mezi talíře. Po­­dlváme-11 ее z povrchu Země do vesmí­ru do všech směrů ležících v této rovi­ně, uvidíme kolem celó oblohy pás Mléč­né dráhy. Je to spojené světlo hvězd le­žících v této rovině. Nejhustšl mračna jsou vidět v souhvězdí Střelce. Tlm smě­rem od nás Je střed Galaxie. Střelec Je za letních nocí pozorovatel­ný nízko nad Jižním obzorem. Vysoko nad nim, rovněž v Mléčné dráze, září tří Jasné hvězdy: VBga v Lyře, Alair v Orlu a Deneb v Labuti. Z Jasných hvězd může upoutat vaši pozornost zve­čera Arkturuz nad západním a Antáres nad Jihozápadním obzorem. Během noci Je nízko nad severním až severovýchod­ním obzorem vidět velmi Jasnou hvězdu Kapella. (Pozorl Nespleťte sl JI s Jupi­terem, který Je jasnější a záři nad vý­chodním obzorem.) Přeji mnoho zdaru při pozorování. OLDŘICH HLAD, ředitel Lidová hvězdárny v Praze Foto I, OTTQ SRPNOVÁ OBLOHA Poloautomatická kamera A8G1 byla vyvinuta a zhotovena v národním podniku Meopta, závod Brno. Její funkčnost, vybavení i dokonalý vzhled Jt staví po bok vysoce náročným vý­robkům tohoto typu. Tato kamera by­la také hlavní prémií 11. týdne паЦ. letni soutěže. t f.г

Next