Rudé Právo, únor 1966 (XLVI/31-58)
1966-02-01 / No. 31
A г— KOMENTUJEME---------------Výroba, příjmy a spotřeba V pátek byla uveřejněna zpráva Ústřední komise lidové kontroly a statistiky o rozvoji národniho hospodářství v uplynulém roce. Podle ni se zvýšila průmyslová výroba bezmála o 8 %, kdežto zemědělská výroba byla o 3,3 */» nižěi než v r. 1984. Peněžní při|my obyvatelstva se zvýšily o 8,1 % a jejich vzestup byl rychlejší než růst Ž1-, votnich nákladů. Proto se zhruba o 4,5 miliardy Kčs zvětšily vklady na spořitelních knížkách a maloobchodní obrat vzrostl ze 108 miliard Kčs téměř na 112 miliard Kčs. Z potravin se značně zvýšil prodej masa, masných a mléčných výrobků, sýrů a vajec, rýže a kávy. Z průmyslových výrobků byl větší zájem o pletené vrchní ošaceni, koženou obuv, chladničky, nábytek, rozhlasové přístroje a dalši výrobky. Naopak se snížil prodej rostlinných jedlých tuků a olejů a vepřového sádla, textilních tkanin, televizních přijímačů, motocyklů a některých potřeb pro domácnost. I když u některých druhů zboží nebyla poptávka plně uspokojena, rychleji rostl vloni prodej průmyslových výrobků, což je v souladu s celkovými tendencemi ve světě. Přesto ještě z celkového objemu prodaného zboží připadá na potraviny 83,5 miliardy Kčs a na průmyslové výrobky 48,4 miliardy Kčs, tedy značně méně. V druhé polovině roku, v obavě z důsledků nižší sklizně i pro rozšiřováni různých zpráv o zvýšeni cen základních potravin, nakupoali někteří lidé neúměrné množství mouky a cukru. Tyto zásoby, jak ukazují celoroční výsledky, však postupně konzumovali. Spotřeba mouky v celostátním průměru na jednoho obyvatele je zhruba na úrovni roku 1984 a spotřeba cukru bude dokonce nepatrně nižší, což není na škodu, nebol asi o 9 kg přesahuje lékařsky doporučenou dávku. Vedle celkové osobni spotřeby se zvýšila, i když ne v takové míře, také společenská spotřeba obyvatelstva. Náklady na důchodové zabezpečení vzrostly o 700 miliónů Kčs a na nemocenském bylo vyplaceno o 200 miliónů Kčs více než v předchozím roce. Značných nákladů si vyžádal i dalši rozvoj školství, kultury a zdravotnictví, kde koncem roku pracovalo'již 29 000 lékařů. Uvedené výsledky máji i své stinné stránky. Zejména proto, že celková spotřeba i loni rostla rychleji než národní důchod. Zatímco přírůstek v průmyslu činil bezmála 8 У», neúměrnou spotřebou surovin a materiálů i tím, že nebylo dosaženo žádoucí účinnosti při vynakládáni ”rostředků na investice, stále mnoho zdrojů stravuje výrobní spotřeba. Národní důchod, který je rozhodující pro spotřebu obyvatelstva, se proto zvýšil pouze o 2,5 %. To je hlavni důvod, proč je hospodářská situace i nadále neuspokojivá a proč i výsledky ve spotřebě obyvatelstva nespočívají zdaleka na zdravém základě. Nepříznivý byl minulý rok v zemědělství. Zatímco živočišná produkce se zvýšila a bylo nakoupeno bezmála o 85 tisíc tun masa a o 158 mil. litrů mléka více, v rostlinné produkci došlo к poklesu. U zrnin proti plánu zhruba o milión tun a u brambor o 2,7 miliónu tun, přičemž o více než 20 a se snížil průměrný hektarový výnos cukrovky. Proto muselo být v zahraničí nakoupeno mimořádné množství obilí i brambor. Tento dovoz vyžaduje hledat úhradu a do značné míry brání, aby se mohl v letošním roce viditelně rozšířit dovoz průmyslových výrobků к obohaceni domácího výběru. Za všeobecně uspokojivý nelze považovat ani vzrůst spotřeby, některé kategorie obyvatelstva si nemohou přivydělat, takže předstih celkových příjmů před růstem životních nákladů není možno vztahovat na všechny. Mnohem větší pozornost vyžaduji i takové stránky životní úrovně, jako je bydlení, služby, životni a pracovní prostředí a zásobováni trhu hledanými výrobky, což nutno zvláště zdůraznit. Většina lidí nevidí smysl svého snažení v růstu úspor. Za vydělané peníze si chtějí, a to je podněcuje к dalšímu úsilí, pořídit věci, které podle svého zaměření a kapsy považuji za dané situace za nejpotřebnějši. А к tomu zatím ve všech případech možnost nemají. FRANTIŠEK KOUŘIL 0DP0VĚD NA OTÁZKU Co nás stojí řády a vyznamenání? Někteří čtenáři se na nás obrátili s dotazem, kolik druhů vyznamenání v ÖSSR existuje. Poukazovali na to, že každou chvíli se v novinách dočítají o udělení nějakého vyznamenání, ale nikdy neměli možnost získat celkový přehled. Jeden z čtenářů navíc dodává: »Napište taky jednou upřímně, co nás stoji všechny ty řády, tituly a vyznamenání! Jestliže jsou to tak vynikající a zasloužilí pracovníci, že dostávají vyznamenání, jistě si taky dost vydělají a neni třeba jim ještě přidávat finanční odměny...« Z těch vyznamenání, která se v současné době udělují, se pokusíme vyjmenovat alespoň nejvyšší a nejdůležitější: Především jsou to vyznamenání vojenská: Hrdina CSäR, Řád rudé zástavy, Rád rudé hvězdy, medaile Za zásluhy o obranu vlasti a medaile Za službu vlasti. Mezi vyznamenáni za občanské zásluhy patří: Hrdina socialistické práce, Rád Kl. Gottwalda, Rád republiky, Rád práce, vyznamenání Za zásluhy o výstavbu, vyznamenání Za vynikajíc! práci, medaile J. Ä. Komenského, medaile J. E. Purkyně, vyznamenání Za statečnost. Další druh vyznamenání se uděluje za vzornou, dlouholetou a nepřetržitou práci v oboru. Je to Rád rudého praporu práce, Rád rudé hvězdy práce, vyznamenání Za pracovní věrnost a vyznamenání Za pracovní obětavost. Jen pro cizince je určen Rád bílého lva. Kromě toho existuje ještě řada čestných titulů, z nichž riejvýznámnější je laureát státní ceny Kl. Gottwalda, národní umělec, zasloužilý umělec, zasloužilý učitel, zasloužilý lékař, zasloužilý mistr sportu a jiné. Žádná vyznamenání, ani ta nejvyšší, nejsou u nás spojena s finanční odměnou. Výjimku tvoří pouze udělení státní ceny Kl. Gottwalda a Čs. novinářské ceny. Státní cena Kl. Gottwalda se uděluje v oboru vědy jednorázově ve výši 40 000 Kčs, v technice ve výši 30 000 a v oblasti umění ve výši 20 000 Kčs. Od roku 1956 nepřekročil počet udělených státních cen ve všech třech oblastech v jednom roce 20 (s výjimkou loňského jubilejního roku, kdy jich bylo uděleno 22). Uvážíme-li že státní cena se v oblasti vědy a techniky uděluje jen za díla tak vynikající a objevná, že znamenají pro naši vědu a techniku (a někdy i pro vědu a techniku v celosvětovém měřítku) významný přínos, bylo by směšné pokládat těch zhruba 6 miliónů Kčs vynaložených za posledních 10 let na státní ceny za rozhazovačství. Dílo odvedené společnosti má nepochybně cenu daleko vyšší. Cs. novinářskou cenu dostalo r’ sud pouze sedm novinářů. Dříve představovala 10 tisíc Kčs, nyní 20 tisíc Kčs. mi OSPĚCH CHMELAfiSKÉHO DRUŽSTVA Jedna z prvních letošních výročních schůzí JZD v Severočeském kraji se konala v Polepech na Litoměřická. JZD Polepská Blata je jedním z 'nejlepších chmelařských družstev v republice. Ani v minulém roce, který nebyl příliš příznivý pro pěstováni chmele, nezůstali Polepští nic dlužni své tradici. Jak ukázalo hodnocení hospodářských výsledků na výroční schůzi, dosáhli nejen vysokého hektarového výnosu, ale sklidili 1 nejkvalltnější chmel u nás. Na 54 ha plodných chmelnic sklízeli po 26 celních centech chmele z ha a 91 °/o ho bylo zařazeno do exportních tříd. Však také v JZD Polepská Blata činily příjmy za chmel 40 % z celkových tržeb, (lc) JABLONEC PRO MONTREAL Ve všech podnicích Průmyslu Jablonecké bižutérie pokračují přípravy na Světovou výstavu EXPO 67 v Montrealu. Bižutérie tam bude využita především jako doplněk к předváděným modelům odívání. Bude ovšem také vystavována samostatně. Naše sklo budou vystavovat také Jablonecké sklárny a Železnobrodské sklo, a to v expozici nazvané Tradice. Železnobrodské sklo bude zastoupeno tavenou plastikou a 120 skleněnými leptanými tabulemi 1 vinutými hutnickými figurkami, známými ve světě. V těchto dnech byla vyhlášena výtvarná soutěž, která má přispět novými náměty na sklo i bižutérii. (dop.) 0 NEHODÁCH PŘEDEM V Bratislavě se rozmáhaly dopravní nehody zaviněné školní mládeží, a tak pracovníci městské správy VB začali navštěvovat školy a vhodnou formou učit děti dopravním předpisům. Výsledek je nad očekávání. Po sérii besed se v širokém okolí školy nestala ani jedna dopravní nehoda, kterou bv zavinily děti. Podobným způsobem se daří pracovníkům bezpečnosti snižovat i trestnou činnost bratislavské mládeže. Přicházejí do závodů a na besedách, kterých se často zúčastní až 200 mladých Udí, rozmlouvají o své práci, ale především o příčinách a následcích trestné činnosti. Bývají to velmi rušné a dlouhé besedy, ale plní svůj účel. -vář- Závody odpovídají na připomínky z Letní soutěže RP TO HLAVNÍ DOSUD CHYBÍ Národní podnik Rakona obdržel v Letní soutěži Rudého práva celkem 1187 připomínek. Z tohoto počtu 335 čtenářů mělo připomínky к balení výrobků, 240 navrhovalo rozšířit výběr a 285 přinášet více novinek. Pracovníci Rakony ve své odpovědi zdůrazňují, že se snaží přinášet na trh výrobky, které mohou uspokojit požadavky na moderní účinný prací nebo čisticí prostředek. Proto také dávají na trh výrobek na praní prádla — TIX. Dobré vlastnosti ■ píší soudruzi z Rakony — bude mít 1 AZUR a Myčka, neboť se budou rovněž vyrábět v novém provozu, který je na základě moderní techniky plně automatizován. Tekuté saponáty Jar-extra a Saponit budou plněny do lahví z umělých hmot, čímž odpadne zbytečná váha výrobku a potíže s prázdnými lahvemi. Převážná část návrhů na nové výrobky se týkala vůní, barev, krabiček, kazet a tvarů toaletních mýdel. Во hužel, tyto připomínky nemůžeme uskutečnit, jelikož se u nás výroba toaletních mýdel omezuje, takže sortiment výroby nemůžeme rozšiřovat. Připomínky na pokles intenzity vůní budou projednány s dodavatelem, n. p. AROMA, protože dávkování vonných složek |e přesně zachováno. Takovou odpovětf jsme dostali z Rakony. Nyní je už však druhá půlka ledna — a to hlavní — výrobek TIX — dosud chybí. Přitom Rakona vloni při různých příležitostech slibovala, že lakmile uvede do provozu nový závod, bude Tixu dost. Proč tedy není? Odpověd na tuto otázku též zajímá čtenáře. -mi- / EMANUEL MAXWELL z Ghany (na obrázku]: »Tu jotograjtt pošlu l domů, aby viděli, co tu vlastně v Chlraně ve Staré Turé dělám. Ted je nám trochu zima, ale jinak jsme v Československu téměř jako doma.« Foto: E. PÁD Nové podniky zahraničního obchodu Škodaexport, !nvesta, Merkurie a Exico Sbirka zákonů (částka 81) uveřejňuje vyhlášky ministra zahraničního obchodu o zřízení podniků zahraničního obchodu: Škodaexportu, Investy, Merkurie a Exica. Současně přináší vyhlášku o některých změnách týkajících se Technoexportu, Ková, Motokovu a Centrotexu. Škodaexport se bude zabývat zvláště vývozem a dovozem energetických hutních a metalurgických zařízení, jako jsou elektrárny, válcovny, slévárny, ocelárny, hutní kombináty, koksovny, hliníkárny, závody strojírenské metalurgie. Dále bude obchodovat s tabákovými stroji, elektrickými lokomotivami a trolejbusy, jakož i se zařízením na výrobu různých strojů a přístrojů pro slévárenský, hutní, elektrárenský, textilní, potravinářský, chemický a gumárenský průmysl i na výrobu spalovacích a elektrických motorů různých agregátů a jiných strojů, strojírenského zařízení a přístrojů. Podnik Investa bude mít na starosti zvláště vývoz a dovoz ložisek, dále strojů a zařízení pro textilní, konfekční, kožedělný a obuvnický průmysl, jakož i zařízení pro jejich montáž. Vývozem a dovozem strojírenského spotřebního zboží, včetně elektrospotřebičů, plynových spotřebičů, smaltovaných výrobků, dílenského náčiní a nářadí a potřeb pro domácnost, Jakož 1 výrobků Jemné mechaniky a optiky se bude zabývat podnik Merkurie. Bude obchodovat též se stroji a zařízením pro prodejny, prádelny, čistírny, žehlírny, závody veřejného stravování a pro jiná zařízení к poskytování služeb. Předmětem obchodu podniku Exico bude zvláště vývoz a dovoz obuví, rukavic, kožené konfekce a umělých materiálů, kůží, kožek, kožešin a usní. Nové podniky zahraničního obchodu, které budou mít sídlo v Praze, zahájí svou činnost 1. července. -tš- DOLNÍ PODNIKY PAMATUJÍ NA SVĚ OKOLÍ Za poslední dvě léta zabezpečily důlní podniky ostravsko-karvinského revíru z vlastních finančních prostředků a někde i vlastní stavební kapacitou realizaci 63 různých Investičních akcí, například mateřských škol, jeslí, prodejen, jídelen, silnic aj. v celkové hodnotě přes 21 miliónů korun. Pro letošní rok mají v plánu 10 dalších investičních akcí za 7 miliónů korun, které zajistí 1 vlastní kapacitu. Přes 2 600 000 Kčs připadne opět na výstavbu mateřských škol a jeslí. Povinností dolů a koksoven i jiných podniků je však také pečovat o zlepšování životního prostředí, které svou činností zhoršují. Proto např. na výstavbě pásem hygienické ochrany kolem koksoven Vítězný únor, Šverma a Trojice budou demolovány některé staré budovy a na 25 ha bude vysazena ochranná zeleň. -ře- • RUDĚ PRÄVO Gterý dne 1. února 1966 TAJEMNÝ DOKTOR ПЙП J-ДЛ- KOROLKOV Přeložila JULIE HEŘMANOVA Generál Ueda v zelené blůze s příčnými prýmky na ramenou přijal Sorga ve své pracovně. Byl to starší muž, s téměř lysou hlavou, s dlouhými šedými vousy a unavenýma očima. Za jeho dobromyslným zevnějškem se však skrývala lstivost a vypočítavost. Dovedl znamenitě zavést druhého na falešnou stopu. Stejně jako Hondžo I Ueda se kdysi účastnil intervence na sovětském Dálném východě a velení kuantungské armády mu jistě nebylo svěřeno náhodou. Generál omílal všeobecné fráze, mluvil o císařské cestě, kterou půjde Mandžusko, jež se má stát zemí míru a štěstí, stěžoval si na Číňany, ale ani slovem se nezmínil o Mongolsku, tím méně o sovětském Rusku. I tohle Sorgovi ledacos napovídalo. Potřebnou informaci dostal Sorge z jiných pramenů. Především se dověděl, že Doihara odjel do Čaharu na hranicích Mongolské lidové republiky. Tento diverzant ukazoval jako periskop ponorky směr japonské agrese. Zprávu o Jeho cestě si Richard konfrontoval s malou notickou v New .York Tribune, v níž bylo řečeno: »Kníže Tewang, vládce Vnitřního Mongolská, prohlásil v Pekingu, že Japonsko obnovilo pokusy rozšířit území mandžuského státu na úkor Vnějšího Mongolská. V Pančanu se staví letiště pro průzkumnou službu kuantungské armády«. A ted právě je Doihara v Pančanu, nedaleko od hranic lidového Mongolská. Ukázalo se, že se Japoncům podařilo získat na svou stranu knížete Tewanga, ačkoli se ještě nedávno bránil vměšování do svých záležitostí. Nyní se stal Tewang v japonské hře na mongolské hranici hlavní postavou. Za Doiharovy účasti uspořádal tajnou poradu, na níž bylo rozhodnuto utvořit nový monarchistický stát, který by zahrnoval i Vnější Mongolsko. Všechny tyto údaje byly později potvrzeny japonskými archívními dokumenty. Týž generál Ueda, který se v rozmluvě se Sorgem pečlivě vyhýbal mongolské tematice, oznámil tehdy ministru zahraničních věcí do Tokia: »Jak se sděluje v důvěrných neoficiálních hlášeních, dosáhla naše politika ve Vnitřním Mongolsku značného úspěchu. Kníže Tewang uspořádal za účastí šéfa japonské výzvědné služby konferenci o utvoření nového státu. Bylo usneseno, aby se Vnitřní i Vnější Mongolsko spojilo v jeden monarchistický stát.« Sorge se dověděl i o nanejvýš důvěrném plánu »Ocu«, podle něhož měl být útok zahájen silami kuantungské armády ve směru Chabarovsk. К tomu účelu měl generální štáb poslat do Mandžuska kolem dvaceti pěších divizí. Sorge zůstal v Mandžusku asi měsíc. Informace, jež získal, potvrdily, že další nápor japonské agrese se pravděpodobně zaměří proti Mongolské lidové republice. V Tokiu se připravovali к rozhodným činům. Avšak náhlá zpráva z Moskvy pomíchala japonským milítaristňm karty. Sovětský svaz podepsal v Ulánbátaru s Mongolskou lidovou republikou smlouvu o vzájemné pomoci. Od tohoto okamžiku byla nedotknutelnost mongolských hranic garantována sovětským státem. Právě včas! Richard Sorge se zadostiučiněním konstatoval, že od jara třicátého šestého roku kuantungské armáda zastavila svůj postup к hranicím Mongolské lidové republiky. Japonci se obávali rozhodného odporu ze strany Sovětského svazu. Jakmile Sorge přijel do Tokia, zazvonil mu Ott Ze sluchátka se ozval váhavý tichý hlas: »Poslouchej, já tě nepoznávám! Přijel jsi, jen ses otočil a zase zmizel. Přijd honem ke mně. mám pro tebe novinku.« »Novinek mám I já celou nůši. Hned jsem u tebe.« Sorge musel změnit pracovní program na ten večer a jet к Ottovi. Kromě něho byl u Ottových kapitán fregaty Paul Wennecker a Anita Moorová, velmi krásná výstřední blondýnka ostře řezaného obličeje. Anita nosila smutek po starém Takahašim, ministru financí, který byl zabit při puči. Byl strýcem je jih'* bývalého manžela. Přesto ji smutek ani za mák nevadil, aby se vesele nesmála a nežvatlala bez ustání o všem možném. Po jejím boku seděl její nynější muž, Herbert Moor, představitel mamutího německého koncernu Siemens, průmyslník s rozsáhlými styky v ekonomických kruzích japonského hlavního města. Byl zde I Kaumann, spolumajitel německých leteckých závodů. Než přijeli manželé Moorovi, seděli muži v Ottově pracovně. »Cos nám přivezl nového?« zeptal se Ott. »Pro tebe — nové údaje o kuantungské armádě. Zapiš si to!« Sorge vytáhl zápisník, chvíli v něm listoval a pak četl číslice: celkový počet vojsk, čísla nových divizí, výzbroj. Vojenský atašé si zapisoval údaje na list papíru. »Odkud to jen bereš?« podivil se. »A pro tebe, Pavlíku, mám také dárek,« obrátil se Richard к námořnímu atašé Wenneckerovi.; »Jako bych čul, že tě tu uvidím. Prosím! A tohle odevzdej Prengetovi, to je jeho specialita.« Potom přijeli manželé Moorovi. Hosté seděli v salóně, živě se bavili, pili rýnské a žertovali. Evžen Ott hrál se Sorgem šachy, ale oba byli nesoustředění, často se dopouštěli chyb. Sorge sedě! zamyšlený nad šachovou deskou. Anita Moorová se na něho dlouze zadívala a najednou se zeptala: »Poslyšte, pane Sorge, nejste vy náhodou ruský agent?« Všichni se na ni překvapeně podívali. Co jí to přišlo do hlavy? »No jak by ne!« přisvědčil Richard a udělal směšnou grimasu. »Jsem přece ze Saxónie, kam jinam by chodili verbovat špehýře!« A spustil saským dialektem tak nenuceně, že se všichni hla šitě rozesmáli. Smál se i Sorge, nakažlivě, vesele. Ale za okamžik sáhl po cigaretě. Dohrál hru do konce, ale stálo ho to obrovské vypětí vůle Rychle se zahalil do oblaku tabákového kouře. • pokračovaní zítra NAD DOPISY BTENÁRO Zajímavější a poutavější Změny, které redakce Rudého práva provedla od 1. ledna letošního roku v obsahu listu, jako je rozšíření sobotního vydání, uveřejňování románu na pokračování, zavedeni některých nových rubrik atd., pochopitelně neušly pozornosti našich čtenářů. Ve svých dopisech nám sdělují, íe se jim Rudé právo líbí, že získává na pestrosti a snaží se uspokojovat jejich požadavky na rozmanitější čtení Lépe to snad dosvědčí samy dopisy, které jsme v posledních dnech do redakce dostali. Tak Fr. Brayer z Ostravy například píše: »S radostí )sme přijali rozšíření rozsahu RP, jakož 1 zlepšení, které jste od 1. ledna zavedli. Těší nás, že budete uveřejňovat romány na pokračování.« »Vážení a milí, dovoluji si vám oznámit, že jsem se stal odběratelem Rudého práva, a to každodenním,« píše J. Hečl z Prahy, »jsem rád, že máte Inzeráty, že otiskujete román na pokračování, že máte dobré křížovky, pěkné povídky. Nejsem sice straníkem a nikdy jsem jím nebyl, ale mám dojem, že počet vašich čtenářů nyní stoupne. Na závěr mohu říci, že jsem s vaším časopisem spokojen.« To je jistě milý dopis, zrovna tak jako od dlouholeté čtenářky M. Tučné z Pardubic: »Rudé právo odebírám Již mnoho let. Zjišťuji, že je rok od roku lepší. Moc se ml líbí rubrika „Pro každého něco“. ]en by se měla rozšířit o informace o novinkách na trhu. Například o dovezeném zboží, o kterém se obvykle normální smrtelník mnoho nedoví. Také se mi líbí „Zajíma vcsti ze světa“. Prostě, nedělní Ru dé právo mám nejraději.« Čtenář J. Kristián ze Žďáru n. S. považuje za svou povinnost vyslovit svoji spokojenost s vánočním číslem. Líbil se mu obsah 1 uspořádání. Podobně jako on prý byli spokojeni i další čtenáři, s kterými hovořil. Některé dopisy nepostrádají ani určité výtky, jako J. Haveiy z Kostelce n. H.: »Odebírám Rudé právo pro jeho kvalitu. Je v něm pro každého čtenáře něco, a to je jeho předností. Velká část čtenářů bere nedělní číslo proto, že je v něm na celý týden program televize a rozhlasu. Jaké bylo naše rozčarování, když Jsme místo týdenního programu našli jen program na neděli. Neznáme důvody tohoto opatření, ale kdyby to mělo být natrvalo, ztratili byste tisíce odběratelů, a to by vám nemělo být lhostejné.« Vskutku nám to lhostejné nebylo, i když nešlo 0 vypuštění těchto informací vůbec, ale jen o dočasné přeřazení do sobotního čísla. Připomínky jsme uznali za oprávněné. »Jsem už tak spřátelen s Rudým právem, že kdybych ho nedostal, neměl bych klid. Sobotní číslo je dobré, ale jde o to, aby čtení bylo tak hodnotné na novinky a zprávy, jako je nedělní. Škoda, že román „Tajemný doktor Sorge“ není vydán knižně. Měli byste tisknout takové romány, které jsou těžko к dostání,« píše B. Konopásek ze Zátce. Chceme v uveřejňování románů pokračovat 1 v budoucnu. A ještě z dopisu V. Tůmy z K. Var: »Oblíbil jsem si Rudé právo pro dobrou Informaci jak z politických, kulturních, tak sportovních událostí...« Pochopitelně, že podobné dopisy jsou pro nás potěšující, rovněž však zavazují, aby úroveň Rudého práva neustále rostla. Každá připomínka slouží к zamyšlení nad tím, jak ještě RP zlepšit, aby co nejlépe posloužilo našim čtenářům. --------------------------------KULTURA Nad mohylou světa Na řadů přišel 1 Martin Rázus, jeho poezie, kterou náš čtenář nedostal dlouhá léta v novém vydání do rukou. Pouze kniha plebejského básníkova dětství »Maroško« reprezentovala autora, jehož dílo bylo poměrně rozsáhlé. (Zemřel v roce 1937.) Pro nové socialistické pokolení přestal téměř existovat, protože byl velmi jednoznačně označen jako zpátečnický. A přece je tu opět jeho poezie, vydaná pod názvem NAD MOHYLOU SVĚTA (vydalo SVKL, Bratislava, 1965), je tu, uprostřed rozvíjejícího se socialistického dneška. Je tomu tak proto, že nastoupila licence vůči někdejším básníkovým omylům, nebo liberálnější vztah vůči jeho politické Činnosti? Ne proto ale prostě proto, že se skutečně chápe každí problém, minulý 1 dnešní, v celé složitosti, že omyl nevládne nad celkem, že chyba nezaclání dílo. Nevydáváme Rázuse proto, že obcházíme jeho mylnou politickou činnost, ale proto, že si všímáme, co v literatuře vytvořil iako básník, jako spisovatel, protože tato jeho činnost je pro dílo spisovatele prvořadá. Jeho cesta byla těžká, složitá, nejednou bolestná, trpká, naplněná zklamáním. Od svého vstupu do literatury věděl O sobě i o své úloze. Chtěl být »pěvcem«, chtěl plnit funkci více hviezdoslavovskou než kraskovskou, více viděl kolem sebe než v sobě samém. Postavil se velmi odhodlaně ve svých válečných verších proti válce, upozornil na její tragické důsledky, a třebaže ne tak důsledně a hluboko jako Hviezdoslav (Krvavé sonety), přece jen se stal spojencem protiváléčné fronty naší ’iteratury, a tím našeho národa, který neměl tehdy téměř žádnou veřejnou tribunu. Chtěl být vždy tam, kde šlo o boj proti křivdě, proti bídě. Tím přebíral a aktivizoval poezii svých štúrovských předchůdců. A v době, kdy začala dohořívat svíce starého světa I u nás, uměl pozdravit v Robotnických novinách básní »Nech pozná brata brat!« své sociálně demokratické spojence. Prohlásil se za »pěvce ubohých« a za »barda ukřivděných« a svůj pozdrav »Rudým« (roku 1917) končí slovy: »... a mám rád zoře ... ak =ak úsvit znamenajúl« Od nového státu v roce 1918, tas jako mnozí jiní, čekal hodně. Nejprve ho opět jako jiní upřímně pozdravil a za několik let, opět jako mnozí jiní, se stal jeho náruživým kritikem, vyslovuje přitom i své zklamání. (»Sníčky moje zlaté zbledli zořou rána.«) Vášnivě ho zaujal zvláště poměr Cechů a Slováků, kalení čachry buržoazních kruhů zneužívajících i poctivého smýšlení mnoha českých slovakofilů a slovenských čechofilů, pocitů skutečného bratrství. Rázuse je tedy třeba chápat logicky, ale nejen na jeho účet, ale 1 na účet poměrů. Sám cítil dobře, že národ doplácí na pány, nejednou se pokusil opět přiblížit к revolučnímu dělnickému hnutí (I někteří představitelé hnutí se pokoušeli apelovat na jeho vzdorovitost a nepředstíranou lásku к lidu), ale pro Rázuse bylo těžké volit cestu s revolučním proletariátem a také s ohledem na vlastní Ideovou orientaci básník ztroskotával, jiskry sympatií nepřestaly však doutnat a nejednou se rozhořely viditelným, jasným plamenem, jak o tom zvláště svědčí báseň »Stretnutie«. Kdykoliv dospíval к myšlence, že jednou bude lidu dobře, vycházel ze vzpomínky na svůj proletářský původ, na svého upracovaného otce a matku. Dialog s nimi přechází v dialog s lidem a se sebou samým jako přísná a náročná sebekontrola. Jako jiní básníci i Rázus zvažoval svou cestu, aby se nakonec vyslovil sládkovičovsky o diamantu své poezie, že »hodno bolo spievať«. A je dobře, že se vydal 1 tento možná trochu rozsáhlý výběr sestavený Michalem Gáfrikem, který v doslovu knihy vyložil složitou cestu Martina Rázuse. Jeho poezie je bardovská, vždy hlasem volajícím, adresným, zpěvným pozadím jistoty, naplňované však nejen vírou v budoucnost, ale i bouřkami, v nichž se projevil i básníkčlověk, dívající se nejednou i skepticky na svůj osobní život. Ale toho je u něj v poměru к jiným básníkům málo. Avšak i toto »málo« mělo své příčiny mimo jiné 1 ve funkci Rázusovy poezie. KAROL ROSENBAUM Z pražských koncertů Ještě se snad nestalo, aby při koncertě soudobé české hudby byla Smetanova síň tak přeplněna až do posledního místečka к stání, jak tomu bylo na posledním večeru Svazu čs. skladatelů. Tato pozornost platila především vokální symfonii Josefa Pá- 1 e n í č к a, nazvané POÉMA O ČLOVĚKU, která se konečně dočkala své premiéry. Rozlehlé dílo, rostoucí 7 vstupních obrazů naivní lidové víry v příchod vykupitele a s ním 1 lepšího života na zemi až к závěrečnému revolučnímu vyznání, jak je tlumočí skladatelem použité verše S. [esenina, neklade si za cíl nic menšího než být širokým, syntetizujícím obrazem дгр; du naší epochy. Počátek padesátých let, kdy se skladba rodila, takovému záměru jistě přál. Ovšem zjednodušující pohled, charakteristický pro myšlení oné etapy, ustoupil dávno diferencovanějšímu a hlubšímu vidění skutečnosti, které dnes citelně postrádáme u řady uměleckých děl tehdy vzniklých. V tom je i hlavní problém Páleníčkovy skladby, jejíž pojetí i hudební projev se nedokázal plně vyhnout nebezpečí fádní povšechnostl, Uustrativnosti a nakonec i deklarativnosti. Jednotlivá hudebně půvabná místa, zejména v úvodních částech díla, nestačí pak bohužel к tomu, aby skladba posluchače skutečně vzrušila a přesvědčila. Mnozí nebudou proto v Páleníčkově skladbě asi vidět víc než anachronismus. Atmosféra našeho uměleckého dneška ie ovládána spíše mikrosondami do lidského nitra než obzíravými, shrnujícími koncepcemi, к jakým ve své skladbě míří Páleníček. Avšak bez tvůrčích děl, kladoucích sl takovýto vvsoký cíl, není ani nadále myslitelný vývoi soudobého umění. A jestliže v tom ohledu Páleníček plně neuspěl, mělo by to bý,t především pobídkou jemu i dalším, aby znovu prověřili cesty, které к těmto výspám vedou. Čtvrtá symfonie, jíž dal Karel Boleslav Jirák podtitul EPIZODA ZE ŽIVOTA UMĚLCOVA, připomněla pětasedmdesátiny skladatele, který patřil к vůdčím osobnostem české hudby mezí dvěma válkami. Je to dílo tradičně koncipované a cítěné — vzniklo v roce -1945 — vytvořené s nevšedním kompozičním mistrovstvím, hudebně bezpečně fundované a zanechávající proto silný zážitek. Všechna čest patří dirigentu J. Rohanovi, který obě náročná díla tlumočil s imponující jistotou, rozmyslem i zaujetím. Právě tak byly na výši výkony Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK, Českého pěveckého sboru, souboru Lúčnica, Kůhnova dětského sboru, pěvců I. Mixové, A. Kubánkové a K. Bermana i varhaníka Dílu W. A. Mozarta byl věnován večer České filharmonie se sólisty I. Seefriedovcu a W. Schneiderhanem, kteří spolu s dalšími rakouskými umělci vystoupili pak ještě na komorním koncertě ze skladeb F. Schubert a. Proslulá zpěvačka i neméně renomovaný houslista mají к Mozartovu dílu důvěrně blízký vztah, jak to před časem prokázali I v Praze. A tak nám I. Seefriedová znovu poskytla vybraný prožitek vybroušeným i hudebně plnokrevným přednesem Mozartových árií a jiných vokálních skladeb, stejně jako W. Schnelderhan citlivým, hřejivým podáním houslového koncertu A dur. Česká filharmonie s dirigentem Karlem Ančerlem byla oběma umělcům znamenitým partnerem a samostatně se uplatnila v předehře к opeře Don Gio-* vanni a Pařížské symfonii. IVAN JIRKO Dostane Obchod na ф korze Oscara? Z New Yorku včera odpoledne přiletěl herec Jozef Króner, který se v minulých dnech zúčastnil americké distribuční premiéry našeho filmu Obchod na korze. První představení se konalo v newyorském kině East-Theatre na 34. Avenui před týdnem — 24. ledna - a pak následovaly premiéry v dalších pěti velkoměstech Spojených států. Od prvního dne jsou všechny lístky do East-Theatre vyprodány dávno předem, publikum živě reaguje během promítání a kritik listu New York Times udělil našemu filmu tři a půl hvězdičky, přičemž nejvýš může film dostat hvězdičky čtyři. Ještě včera se New York Times znovu vrátil pochvalným článkem к Obchodu na korze a pozadu nezůstaly ani New York Herald Tribune a ostatní listy. Distributoři se netají předpověďmi, že se Obchod na korze udrží v kinech velmi dlouho, zejména bude li dabován, protože anglické podtitulky jsou tradičně špatné. S J. Krónerem se amerického triumfu československé kinematografie zúčastnil také jeden z režisérů filmu Obchod na korze Jan Kadár, který v New Yorku ještě zůstal, aby dojednal pořízení nových titulků s Jiřím Voskovcem a eventuální koprodukci s americkými filmaři na připravované filmové adaptaci Čapkova románu Válka s mloky. Oba čs. umělci dostali mnoho nabídek na spolupráci od velkých filmových společností a také byli Informováni, že po této premiéře je Obchod na korze vážným uchazečem o proslulou výroční cenu americké filmové akademie — Oscara. -b- DYLAN THOMAS Ten chléb, který lámu Ten chléb, který lámu, byl kdysi ovsem, toto víno na cizím stromě vyrazilo do plodu; člověk ve dne čt vítr v noci skosili úrodu, ulomili radost hroznů. Kdysi v tomto větru letní krev bušila v těle, jež pokrývalo révu, kdysi v tomto chlebu oves byl veselý ve větru, člověk ulomtl srdce, srazil vítr. Toto tělo, je! lámeš, tato krev, již necháváš dělat zkázu v itlách, byly ovsem a hrozny zrozenými z živoucího kořene a mízy, piješ mé víno, lámeš můj chléb. Z díla amerického básníka přeložila J. HAUKOVÄ KULTURNÍ styky S JUGOSLÁVIÍ PRAHA 31. ledna (ČTK) — Dodatkový protokol к plánu kulturní spolupráce mezi Československem a Jugoslávií na r. 1966 byl podepsán v sobotu v Praze. Plán předpokládá rozšíření a zkvalitnění spolupráce jak v oblasti školských a vědeckých, tak 1 kulturních styků. Rozvíjet se má především přímá spolupráce vysokých škol a vědeckých pracovišť obou zemí a výměna vysokoškolských profesorů 1 stipendistů. Nejvýznamnější událostí v oblasti kultury se stane hostování 250členného souboru lublaňské opery na letošním Mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro. V Praze a dalších městech uvítáipe rovněž výstavu výtvarných prací z národně osvobozeneckého boje jugoslávských národů v letech 1941—1945.