Rudé Právo, říjen 1967 (XLVIII/271-300)
1967-10-01 / No. 271
Proletáři všech zemí, spojte se! ШВЕ PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA V NEDĚLI 1. ŘÍJNA 1967 ČÍSLO 271 — ROČNÍK 48 (Právo lidu roč. 70) CENA 70 HAL. Soudruh ing. 0. Šimůnek do Mongolská MOSKVA 30. záři (Zpravodaj CTK) — Na cestě do Mongolské lidové republiky na 31. zasedání výkonného výboru RVHP se v sobotu zastavil v Moskvě místopředseda vlády CSSR ing. O. Šimůnek, jenž bude nadcházejícímu jednání v Ulánbátaru předsedat. Na moskevském letišti místopředsedu vlády ČSSR a jeho doprovod uvítal náměstek předsedy rady ministrů SSSR M. LeseCko. Co Wás bude zajímat ZŮSTAT, NEBO ODEJÍT? Názory Čtenářů к článku pod tímto titulkem shrnul J. Hajný strana 2 VISEGRÁDSKÝ LES a jiné povídky na neděli najdete na straně 3 SLADKÉ S HORKÝM Fejeton, tentokrát o manželství, napsal ]. Franěk strana 3 0 FILMU A REVOLUCI hovořil se sovětským režisérem A. Miqhalkovem-Končalovským M. Fiala strana 4 NALÉHAVÉ DOPISY Historii dvou dopisů V. i. Lenina liči A. Roček a M. Janda strana 5 PĚSTUJETE TAKÉ CITRONÍK? a další zajímavosti najdete v rubrice »Pro každého něco« strana 6 KAM ZA KULTUROU Týdenní program rozhlasu, televize, koncertů, divadel a výstav strana 7 PROCHÁZKA PO AKADEMG0R0DKU Sedmá reportáž K. Sršně o sovětské vědě strana 10 TELEGRAMY SE SVĚTA □ Z POBYTU DELEGACE NS V POLSKU. — Čs. parlamentní delegace, vedená předsedou NS B. Laštovičkou a doprovázená čs. velvyslancem v Polsku A. Gregorem, odjela v sobotu ráno z Varšavy na okružní cestu Polkem. Dopoledne přijela do Pulaw, kde se seznámila s výstavbou a provozem jednoho z největších chemických kombinátů v Evropě. □ LENINŮV RÄD ŽIDOVSKÉ AUTONOMNÍ OBLASTI. — Židovské autonomní oblasti ležíci na sovětském Dálném východě v povodí řeky Amuru byl udělen Leninův řád za úspěchy ve výstavbě hospodářství a kultury. — Předseda rady ministrů SSSR Kosygin odevzdal v sobotu Leninův řád představitelům Kišiněva, hlavního města sovětského Moldavská. □ BREŽNÉV A PODGORNYJ V KYJEVE. — V sobotu přijeli do Kyjeva generální tajemník ÚV KSSS Leonid Brežněv a předseda presidia Nejvyššího sovětu SSSR Nikolaj Podgornyj. Zúčastní so přehlídky vojsk, která skončila v patek vojenské manévry Dněpr na ukrajinském a běloruském území. □ SOVĚTSKÉ BLAHOPŘÁNÍ К VÝROČÍ ČLR. — Ústřední výbor KSSS, presidium Nejvyššího sovětu SSSR a rada ministrů poslaly к 18. výročí vzniku Čínské lidové republiky blahopřejný telegram ústřednímu výboru Komunistické strany Číny, předsedovi ČLR, stálému výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců a státní radě ČLR. □ ČS. VELVYSLANEC V DJAKARTÉ. — Nový československý velvyslanec v Indonésii dr. Otakar Liška odevzdal úřadujícímu indonéskému presidentovi generálu Suhartovi pověřovací listiny v djakartském presidentském paláci Merdeka. □ BAREVNA TELEVIZE. — V subotu přiletěla do Paříže sovětská delegace vedená náměstkem ministra průmyslu sdělovací techniky I. Lobovem. Zúčastní se zasedání smíšené francouzskn-sovětské komise o barevné televizi. □ SOVĚTSKÝ KOSMONAUT U J. TITA. — Jugoslávský president Josip Broz-Tilo přijal sovětského kosmonauta P. R. Popoviče, který mu odevzdal darem jeden z prvních snímků Měsíce. □ HUSAJNOVA NÁVŠTĚVA. — Po bleskové čtyřhodinové návštěvě v Káhiře vrátil se jordánský král Husajn v sobotu odpoledne opět do Ammánu. Předpokládá se, že chtěl ještě před svou cestou do Sovětského svazu, kterou nastoupí v pondělí, projednat s presidentem Násirem poslední vývoj arabské a mezinárodní situace. □ 211 MILIÓNU JUGOSLÄVCÜ. — Za dvaenfimilióntého nhyvatele Jugoslá vie, narozeného letos 29. srpna ve i 30 hodin ráno, byla prohlášena dcera manželů Pejšových z Pakrace v Chorvatsku. Dítě dostane do vínku od redakcí některých novin a jiných organizací celkem asi 8 miliónů starých dinárů. (Zprávy CTK) MAĎARSKA STRANICKÁ A VLÁDNI DELECÁCE DO ČSSR PRAHA 30. září (ČTK) — Na pozvání ústředního výboru Komunistické strany Československa a vlády Československé socialistické republiky přijede do Československa na přátelskou návštěvu v první polovině října stranická a vládní delegace Maďarské lidové republiky, vedená prvním tajemníkem ústředního výboru Maďarské socialistické dělnické strany soudruhem Jánošem Kádárem. Dny kultury a umění RSFSR Do Československa přijedou přední umělci PRAHA (ma) — Významnou kulturní událostf u ná* v jubilejním roce 50. výročí Velké říjnové socialistické revoluce se stanou Dny kultury a umění Ruská sovětská tederativní socialistické republiky. Jsou rozloženy časově od října až do prosince. Významné umělce ze Sovětského svazu i velká tělesa budou mít příležitost uvidět a uslyšet v řadě měst. Koncertní vystoupení jsou připravena pro Prahu, Bratislavu, Plzeň, Ostravu, Trebišov, Košice a další města. Do Československa postupně přijede Státní akademický ruský chór pod vedením A. A. Jurlova, Státní moskevský komorní orchestr řízený R. B. Paršajem, Státní uralský ruský lidový soubor, Státní dagestánský taneční soubor Lezginka, leningradský estrádní soubor Družba se zpěvačkou E. Pjechovou, Estrádní orchestr Všesvazového rozhlasu a televize z Moskvy. Vedle těchto velkých těles vystoupí v Československu také skupina sólis-tfl písní a tanců národů SSSR, skupina estrádních umělců. Umělecký zážitek slibuje také účast významných sólistů, jako je violoncellista M. Rostropovič, národní umělec RSFSR, klavírista D. Baškirov, laureát mezinárodní soutěže, houslista V. Treťjakov, laureát mezinárodní soutěže, koloraturní zpěvačka G. Kovalevová, národní umělkyně RSFSR, mezzosopranistka L. Filatová, tenorista V. Atlantov a další. První koncert umělců ze Sovětského svazu má podle programu být již 18. října, a to koncert Estrádního orchestru Všesvazového rozhlasu a televize z Moskvy, který se uskuteční - Praze. MODERNIZACE LODNÍHO PARKU NA LABI Za tři dny z Děčína do Hamburku DÉCIN 30. září (lc) — Rychlým tempem pokračuje modernizace lodního parku na labské vodní magistrále. Již jen Jeden parní remorkér dosluhuje na trase Děčín—Hamburk a na vnitrozemské plavbě zbývají už jen dva. Nahradily je motorové lodi, jichž podnik Cs. plavba labsko-oderská obdrží v této pětiletce na 40, převážně pro přepravu nákladů na dálkové zahraniční plavbě. Na vnitrozemské plavbě se na krátkých linkách osvědčily tzv. tlačné soupravy. Tlačné čluny jsou lehčí konstrukce a jsou 1 levnější, mají menší ponor, dá se na ně více naložit a tlačné soupravy mají také o 2—3 km vyšší hodinovou rychlost než dosavadní plavidla. První tyto soupravy nám dodalo Polsko, další jsou vyráběny v n. p. České loděnice. Do konce září již naši loďaři předali ČSPLO v Děčíně šest tlačných souprav, každou o nosnosti 900 tun. Do konce roku dokončí ještě jednu. České loděnice mají během pěti let vyrobit pro přepravu nákladů na Labi nejméně 30 těchto tlačných souprav. Pro přepravu exportních zásilek s krátkými dodacími termíny zavedla ČSPLO expresní službu. Místo za šest dní jsou plavci schopni přepravit zbo-ží z Děčína do Hamburku již za 3 dny. К usnadnění a urychlení překládky zboží ze zámořských lodí na říční čluny slouží Labské plavbě v hamburském přístavu tzv. hamburské pramice. Jsou novým plavidlem v našem lodním parku. Mají nosnost 250 t a žboží na nich může být i kratší dobu uskladněno. Pro ČSPLO je vyrábějí loďaři v provozovně Valtířov u Ústí n. Labem. Zatím jich předali labské plavbě šest a další dvě Ještě do konce roku dokončí. V příštím roce zvýší provozní park Čs. plavby labsko-oderské svou lodní nosnost o dalších více než 12 000 tun. Do plavby má být zařazeno dalších 7 tlačných souprav a 9 nových mo-1 torových nákladních lodí. První den ntistrovství republiky v orbě CHRÁST ANY 30. září (ČTK) — Na polích Státního statku v Chrášťanech u Českého Brodu začalo v sobotu V. mistrovství ČSSR v orbě. Celkem 29 traktoristů změřilo své síly v rovnosti brázd a stejnoměrné hloubce orby. Dnes se pojede druhá část — orba strniště. Prvního dne zápolení se v Chrášťanech zúčastnilo více než 2000 diváků. Byli mezi nimi předseda vlády J. Lenárt, její místopředseda a ministr těžkého průmyslu ing. J. Krejčí a ministr zemědělství a výživy K. Mestek. Pohotovost armády v Řecku ATÉNY 30. září (ČTK) — Jak oznamuje z řeckého hlavního města britský list Sun, je řecká armáda jíž čtyři dny ve stavu bojové pohotovosti, aby zabránila případným protivládnlm akcím, jichž se vojenská junta nastolená po armádním puči letos v dubnu obává. Podle zprávy listu se ještě zvýšila nervozita po návratu krále Konstantina z USA, kde měl rozhovory s presidentem Johnsonem. Nejistá pozice vládnoucí vojenské junty pravděpodobně dodala odvahy předsedovi pravicové národní radikální strany (ERE) a bývalému ministerskému předsedovi Kanellopulosovi, který byl juntou svržen, к jeho otevřeně kritickému středečnímu vystoupení proti vládní juntě. Záplavy v Mexiku MEXICO 30. září (Zpravodaj ČTK) — Mexickému naftovému středisku a přístavu Tampico hrozí nebezpečí záplav. Rozvodnila se řeka Panúco, která zaplavila již desítky vesnic. Těžká situace je ve státě Guerrero, zejména v pobřežních oblastech. Rozvodněné říčky strhly mosty a přerušily silnice. Řeka Papagayo zničila šedesát metrů dlouhý most. Na území federálního distriktu zahynulo šest lidí v troskách zřícených domů a při sesuvech půdy. Do tlakové níže nad Mexickým zálivem začal proudit chladný vzduch ze severu, který přináší další chladna a srážky. Další mrtví v Horní Adiži TRENTO 30. září (ČTK) — Na nádraží v Trentu v italských Alpách zahynuli při výbuchu časované pumy dva policisté a jeden byl vážně zraněn. Jeden cestující ve vlaku, který přijel přes Brenner z Rakouska do Itálie, upozornil, že ve vlaku je podezřelé zavazadlo. Policie v něm zjistila časovanou pumu, která ihned po vynesení z vagónu na nádraží explodovala, zabila oba italské policisty, kteří zavazadlo vynášeli, a dalšího těžce zranila. Otok je součástí mnoho let trvajících akcí zápaďoněmeckých a rakouských teroristů, kteří usilují odtrhnout oblasti Horní Adiže (jižní Tyroly) od Itálie a zneužívají к přípravě této činnosti rakouského území. Sovětští námořníci ve Slovnaftu BRATISLAVA 30. září (ČTK) — Prohlídce jednoho z největších chemických kombinátů v Československu — Slovnaftu ve Vlčím Hrdle u Bratislavy — patřil sobotní den ná%’štěvy sovětských námořníků, kteří u příležitosti 50. výročí Velkého října konají plavbu po bratrských zemích při Dunaji třemi vojenskými loděmi. Na srdečné besedě ve Společenském domě s vedoucími závodu a zástupci masových organizací se sovětští námořníci zajímali o pracovní podmínky a život pracujících. Bratrský pozdrav sovětských námořníků odevzdal pracovníkům Slovnaftu velitel flotily N. I. Zolobov. Odpoledne zavítali sovětští námořníci mezi družstevníky a další obyvatele z Vajnor. Největší export bezešvých trub do SSSR CHOMUTOV (lc) — Ve Válcovnách trub a železárnách v Chomutově již letos vyrobili pro Sovětský svaz 80 tisíc tun , bezešvých trub. Jedná se výhradně o trubky o šíři 529 mm, určené pro dálkové ropovody a plynovody. Letošní export do Sovětského svazu bude nejvyšší v historii chomutovských valcířů. Podle uzavřené smlouvy mají dodat do konce roku do SSSR 121000 tun trub. Velké materiálové úspory při výrobě bezešvých trub o šíři 529 mm ve VTŽ v Chomutově přináší zeslabení jejich stěny z původních 9 mm na 8 mm, 7,5 mm a 7 mm. Zeslabení stěny o 1 mm znamená, že každý kilometr vyrobeného potrubí je o 12,5 tuny lehčí, NAD PLZEŇSKOU KOTLINOU SE VYJASNILO Nová výroba v Ejpovicích Zastavení neefektivní výroby ■ Téměř všichni zaměstnanci přejdou do nové výroby ■ Nový sortiment podle požadavků trhu EJPOVICE 30. září (Od našeho zpravodaje) — Nenaskýtá se každému, aby byl svědkem zrodu i zániku průmyslového závodu, přesněji řeěeno hlavní průmyslové výroby tohoto závodu. To jsem si připomněl v sobotu dopoledne pod ejpovickými rotačními pecemi a pěti vysokými komíny, naposledy chrlícími nad plzeňskou kotlinu závoje tmavého dýmu. Před dvanácti lety jsem na těchto místech spolu se stovkami dalších pracujících vítal nové hrudkovny, které vyrostly na zelené louce. Tehdy to bylo dílo posilující republiku. Tuto sobotu jsme zažili konec hrudkoven, které pro vysokou nerentabilnost výroby ztratily své oprávnění v naší nové ekonomické soustavě. Neexistují už také důvody, které v období studené války vedly к postavení hrudkoven blízko Plzně. Jednak SSSR podstatně zvýšil těžbu železných rud a může naše hutě zásobovat levnější vsázkou než Ejpovice, jednak můžeme kvalitní rudu nakupovat I v nesocialistických zemích. Na nádvoří ejpovického závodu se konalo v sobotu slavnostní shromáždění, na němž pracující uvítali prvního náměstka ministra hornictví lnž. J. Odvárku a další představitele ústředních, krajských a okresních orgánů. Podnikový ředitel B. Verner ohlásil, že národní podnik Zelezorudné doly a hrudkovny v Ejpovicích zastavuje tři měsíce před vládním termínem těžbu železných rud a hrudkovací proces. Vyzvedl úsilí 1700 pracovníků, kteří přes různé obtíže vytěžili téměř 6 miliónů tun železné rudy, zpracovali v rotačních pecích další čtyři milióny tun kovonosného materiálu-odpadu a vyrobili hodně přes tři milióny tun hrudek. Bez koruny dluhu, řekl soudruh Verner, jdeme do nového výrobního procesu. Investice vložené do Ejpovic budou 1 nadále přinášet užitek naší společnosti. Ejpovičtí orientují svůj nový program na výrobky pro zemědělství, jako jsou víceúčelové sušárny, ocelové konstrukce, tlakové nádoby pro elektrotechniku, generální opravy nákladních aut. Pomoc stavebnictví znamenají struskobetonové tvárnice, žárobetonové výrobky pro hutní a chemický průmysl aj. I v budoucnu budou Ejpo-vlče měnit výrobu podle toho, jaké budou požadavky trhu. Již jeden a půl roku se podnik staral o přeškolení svých pracovníků. Podařilo se téměř všechny zaměstnance udržet pro nové výroby. Napříště se zlepší i ráz ejpovického okolí obnovením asi 120 ha devastovaných ploch a jejich odevzdáním účelům lesnictví, zemědělství apod. První náměstek ministra hornictví ing. J. Odvárka poděkoval osazenstvu hlavního ejpovického závodu za dosavadní práci. Uvedl, že v resortu hornictví bylo už zlikvidováno 41 neefektivních provozů a dalších 47 provozů bude zastaveno do r. 1970. Tento postup je nevyhnutelný z hlediska přínosu pro národní hospodářství. Nemalým problémem je vyhledávání nové výrobní náplně.a přeorientace pracujících na nové výroby. V tomto ohledu ocenil kladný přístup Ejpovických к potřebám společnosti. V závěru popřál dělnictvu a technikům Ejpovic hodně zdaru v další práci a předal jim rudý prapor ministerstva a odborového svazu za výsledky prvního pololetí 1967. Jako další pozdravil ejpovlcká pracující generální tajemník Mezinárodního odborového sdružení horníků L. Labrune. Vyzvedl naši péči o pracující v rušených výrobách na rozdíl od kapitalistických zemí, kde každá stagnace výroby nebo likvidace závodu má za následek hmotný postih dělnictva. Účastníci shromáždění se poté odebrali к pecí č. 1, kde následovalo manifestační zakončení hrudkovacího procesu. Ejpovické komíny vypustily poslední kouř. JINDŘICH VANĚK Na řepné skládce kralupského cukrovaru v Horoměřieích ui mají napilno. První zemědělské závody z okresu Praha-západ sem sválejí cukrovku. Odtud jt cukrovar svými auty převáží do závodu. Foto V. ŽITNÝ lázně, kterým patří budoucnost Donedávna měly Dudlnce pro pacienty s nemocným pohybovým ústrojím, porouchanými nervy a srdečními vadami jen 30 lůžek. Dnes však už je v provozu léčebný dům postavený v moderním architektonickém stylu, kde je 252 lůžek ještě s dalšími 190 přistýlkami. Při nedávných průzkumných vrtech tu získali až 4000 litrů termální vody za každou minutu (29,4 °C). Proto se počítá s výstavbou dalších pavilónů a léčebných zařízení. Už teď budují pracovníci Pozemních staveb z Banské Bystrice objekt pro balneoterapii, '-de budou moci poskytovat kompletní léčebné procedury 1200 pacientům. Další dva pavilóny po 200 lůžkách a jeden dětský s kapacitou 150 lůžek nostaví do roku 1975. Jednota ze Zvolena, v jejímž okresu lázně jsou, započne se stavbou hotelu se 100 lůžky už asi v příštím roce. V areálu těchto vyhledávaných lázní se počítá s výstavbou velmi potřebného kulturního nebo společenského domu, kolonády a jiných zařízení. -bk Výsledky dílčích soutěží к 50. výročí Října PRAHA 30. září (CTK) — V umělecké soutěži к 50. výročí Říjnové revoluce skončily již práci poroty několika dílčích soutěží a udělily ceny. V soutěži vypsané ÚRO na pamětní desku únorového vítězství pro Sjezdový palác v Praze získal první cenu ve výši 6000 'Kčs návrh akad. sochaře C. Hlavinky. Dvě odměny po 2000 Kčs získávají návrhy V. Sochora—J. Hány a J. Malejovského—B. Hanáka. Odměnu 1000 Kčs dostal návrh akad. sochaře V. Koštovala a návrh V. Merhautové. V soutěži na plastiku před budovu justičních orgánů v Ústí nad Labem, vypsané ministerstvem spravedlnosti, neudělila porota první ani druhou cenu. Tří třetí ceny získaly bez pořadí návrhy akad. sochaře J. Vajce spolu s ing. arch. V. Pýchou,’ akad. sochaře S. Zippeho a akad. sochaře S. Vajce. Další dva návrhy byly odměněny po 1500 Kčs a jeden návrh 1000 Kčs. Díval se na mě strašně nepřátelsky a začal vrčet. Znělo to jako vrzání na basu. Krátké zvuky se však stále více protahovaly, zvyšoval se i jejich tón ... Nádherné zvířeI Tabulka na drátěném pletivu dobře chráněného výběhu říkala: Rys — ostrovld. A průvodce, který mě seznamoval se vzácnostmi ostravské zoologické zahrady, dodal: »Leckde nám naše rysy závidí a představte sl, že je chytil jeden lesník tady v Beskydech ...« Hned jsem se zeptal na adresu tohoto lovce »tygrů« našich lesů. ...Bohdan Müller se trochu zasnil: »Moji rysi vás zajímají? No, už jich mám na svědomí hodně, víte, já jsem je zpočátku lapal do želez, ale počkejte, nejdříve bych vám měl povědět, jak jsme je tu vůbec objevili...« Do lesů na moravsko-slovenském pomezí začali přecházet z Polska roku 1949—1950 a jejich první objev byl zdrcující. Jednou ráno, když lesník přišel zakládat ke krmelci Skály, zůstal, jako když ho opaří. Na zemi leželo sraženo pět kusů srnčího. jeden měl vyžrané plíce, srdce 1 další vnitřností. Hajný přiběhl tenkrát celý udýchaný: »Vlci, jsou tu vlci!« Hned vzali pušky přes rameno a vyrazili. Na místě pohromy však zkušený polesný udělal jiný závěr: rysll Stopy prozrazují, že jde o hodně velkou kočku ... ■ Nejdříve do želez V této době chodíval polesný Müller lesem s očima zvlášť ostře zabořenýma do země. Pátral po stopách, hledal pěšinky, kudy rysi přecházejí. Ví, že rysa lákají vyvýšená místa, ohnuté stromy, aby měl dobrý rozhled. Tam nehybně číhá přitisknut a pátrá po oběti. Jednou, bylo to právě po jeleni říji, vystopoval lesník rysí pěšinku. V této části byly většinou jen holé skály, tu a tam kosodřevina. Tady položil železa — past bez návnady, sem chodil každý den asi dvě hodiny pěšky do kopců a stejnou cestu šlapal zpět. Až konečně... Asi po týdnu uviděl lesník lapenou oběť na řetězu, skrčenou za pařezem. Rys! Vrčel. Tenkrát poprvé slyšel ten jeho basový tón. Vykukovala mu jen část hlavy s pronikavý- LOVEC ma očima. Špičaté uši se štětičkami na koncích připomínaly anténu. Když se přiblížil, vidi 1 tělo. Bylo poseto načervenalým! tečkami. Šelma vrčí a cení zuby čím dál zuřivěji. Chystá se ke skoku? Snad, ale nemůže. Nedovolují jí to ani železa, ani zlomený běh, který zubaté chvaty příliš sevřely. Z jedné nábojnice vysypal lesník část broků a pak lesem zahoukla rána ... ■ Macek o váze AVA kg Jindy pořádali hon na divočáky. Střelci už měli rozdělené úseky, když přišil honci: »Našil jsme sraženou jelení laň — plíce má vyrvány...« Nelhali. Poblíž, na bělostném sněhu, si pachatel dokonce ještě čistil zakrvácené vousy, ale už byl pryč. Při čekání na divočáka dostal tehdy lesník Müller ke střežení úsek na protější stráni. Ze stanoviště tam byla dosti velká vzdálenost, zato však dobrý výhled. Byl mrazivý den. Opřel si pušku na chvíli o strom, mne sl ztuhlé ruce, když se tam na stráni místo divočáka objevil jeho »tygr«. Kopec odrazil výstřel ozvěnou. Ale ani druhá střela nezasáhla. Šelma se dlouhými plavnými skoky, jak to sníh dovoluje, blíží к druhé houštině. Už se zdá, že tam zmizí, když lesní stiskne kohoutek kulovnice potřetí. Dravec se vymrštil a ztratil. Našli ho teprve po odtroubenl leče. Měl prostřelený vaz. Taková rána se podaří jednou v životě... RYSU V této době už měl Bohdan Müller rysů »na svědomí« víc, ale takového, který by vážil 41 Vz kg, dosud ne. ■ »Když ho chytíš živého, sním ho i s kůží« Z polské strany přicházeli stále další, srnčí zvěře v polesí Vychylovka válem ubývalo a pochoutkou byli rysům zřejmě 1 zajíci. Zajíc se před rysem chová, jako by byl hypnotizován. V bačoviskách na Smrkovcl našli jednou několik zajíců zahrabaných ve sněhu. To si rys prý udělal železnou zásobu ... Tehdy se vedoucí polesí rozhodl, že se pokusí chytit rysy živé.' Kamarádi sa na to dívali nedůvěřivě. Chtěli 1 uzavírat sázky. Chytit živého rysa! Bláznovství! ...Klec z neloupané plaňkovlny, aby dřevo nesvítijo, měla zvedací boční křídla.. Nad pudy šelmy musel zvítězit rozum člověka. Obě boční stěny byly proto zvedací, aby jimi šelma viděla na druhou stranu. Léčka — nášlapná destička — byla uvnitř. Chytadlo zamaskoval stříškou, Jako by to byl krmelec. А к pasti udělal chodníčky. Zákeřné šelmy, které se chtěly nepozorovaně dostat ke kořisti, lezly do pasti samy. ■ I máma a její mladé... V MOUerově chytadle uvízla rysů celá řada. Vždycky, když se к chytadlu blížil člověk, lapené zvíře zoufale vrčelo, skákalo, chtělo se dostat ven. Vtom se mu otevřela boční dvířka. Ale cesta nevedla na svobodu. Pouze do přenosné klece z drátěného pletiva. »Také jsem chytil mámu T Její dvě mláďata,« vzpomíná sl lovec na jeden z mnoha pestrých příběhů. Stalo se to před napadnutím sněhu, kdy lesnici chodili pravidelně к chytadlům čistit pěšinky a kontrolovat, zda tam není další dravec. Jednou tam uviděl párek mláďat. »Děti«, které se nevrátily »domů«, šla máma v noci hledat. Cích jí vedl daleko lesem, cestou, kudy lidé nesli mladé. Siará — jak zjistili druhý den podle stop — se odvážila téměř až к lidským obydlím. Známý pach jl vodil po pěšinkách, až jí zavedl к chytadlu. Tak druhý den snášeli do vesnice 1 mámu... □ Dvanáct chycených šelem obohatilo zoo v Ostravě, v Bratislavě a v Bojnicích. O každém rysu by mohl Bohdan Müller vyprávět zvlášť. Třeba o rysici, která vylezla po žebříku na vysoký posed. Okénkem se pak dívala z výšky dolů, prý aby měla dobrý přehled o pohybu srnčího 1 zajíců... Během let, kdy se stal znamenitým lovcem rysů, který snad nemá v naší republice soupeře a v zahraničí jen málo, načerpal o těchto šelmách 1 mnoho poznatků. Za 47 let lesnické činnosti se už člověk lecčemu naučí, zvláště když má přírodu rád... I. ŘEŘICHA Technický rozvoj železnic v zemích RVHP BRATISLAVA 30. záři (CTK) — V sobotu skončilo v Bratislavě pětidenní 12. zasedání železniční sekce stálé dopravní komise RVHP. Jednání vedl její předseda, náměstek čs. ministra dopravy ing. M. Tichý. Delegáti z BLR, MLR, NDR, PLR, RSR, SSSR a CSSR jednali o některých závažných problémech železniční dopravy zemí RVHP. V průběhu jednání se řešily různé technické otázky, např. některé mezinárodní normy z oboru spojovací te:hniky. Zasedání schválilo koncepci činnosti sekce na období následujících tří let. Ústředním bodem jednání byla otázka přípravy železnic členských států RVHP na zavedeni samočinného spřáhla, které je složitým, ale současně rozhodujícím problémem 4 technického rozvoje železnic. Zavedení samočinného spřáhla umožní zlepšit racionalizaci železničního provozu, zvýšit bezpečnost práce železničního personálu a zvýšit produktivitu práce. Pardubické Dny chemie končí PARDUBICE 30. září (рас) — Hlavní části pardubických 'Dnů chemie, výstavu chemického inženýrství a československo-polskou výstavu dehtových barviv, navštívil v sobotu předseda vlády J. Lenárt. Pardubické Dny chemie v sobotu skončily. Uzavřely se brány výstavy chemického inženýrství a návštěvnici si naposledy prohlédli pestré exponáty čs.-polské výstavy dehtových barviv. O úspěchu obou přehlídek svědčí neobvyklý zájem návštěvníků i jejich pochvalné zápisy v knize návštěv. Od zahájení 20. září až do soboty zhlédlo obě výstavy denně v průměru 2000 zájemců, mezi nimi četní odborníci 1 z Maďarska, Holandska, obou německých států a z dalších zemí. Úspěšný průběh měly 1 ostatní akce probíhající v rámci letošních pardubických Dnů chemie. Čtěte v Rudém právH od úterka: Zmizení Jaroslava Haška Tentokrát nikoli román, ale poutavé čtení o výpravě po stopách Jaroslava Haška — jako vojáka Rudé armády — začne již v úterý vycházet na pokračování v Rudém právu. Na tuto dobrodružnou výpravu se vydal sovětský spisovatel Alexandr D u n a j s s к i j, aby se na ní setkal s lidmi, kteří Haška znali, s místy, kde Hašek pobýval a kde v letech těsně po Velké říjnové socialistické revoluci prokazoval obrovskou pracovní energii v zájmu vítězství lidí, které měl rád. Tato Dunajevského výprava se neobejde bez napínavých příhod a ani bez veselých historek, které Haška samozřejmě provázely. Před našimi čtenáři se tn otevírá malá Haškova odysea, která nám Ještě více přiblíží život a dílo tohotfl našeho světoznámého spisovatele. Nový sklářský závod SVĚTLA NAD SÄZAVOU 30. záři (рас) — Položením základního kamene začala v sobotu ve Světlé nad Sázavou výstavba sklářského závodu n, p. Sklárny Bohemia. Nový závod zvýší výrobní kapacitu olovnatého broušeného skla podniku více než dvojnásobně. Po dokončení výstavby sklárny má být zrušen provoz v závodě Josefodol, který bude nadále sloužit Jako výukové pracoviště podniku. Pro zaměstnance nové sklárny bude zároveň postaveno 700 bytů. O výrobky skláren Bohemia je v celém světě značný zájem. Např. z Josefodolského závodu expedují týdně jeden vagón broušeného skla do Austrálie. Mezi přední odběratele patři také Dánsko, Kanada, Itálie, Švédsko, Anglie a další země. Smlouva na využití odpadních vod JZD ve Šmolovech na Havlíčkobrodsku Již několik let patři u nás mezi přední pěstitele brambor. Nyní družstvo učinilo další krok ke zvyšování výnosů v rostlinné výrobě. S, oborovým podnikem Škrobárny v Havlíčkově Brodě uzavřeli smlouvu na využití odpadních vod, které až dosud ze škrobárenských provozoven odtékaly bez užitku a navíc znečišťovaly vodní toky. Odpadní voda poteče na pozemky šmolovského družstva, které tím získá kvalitní hnojivá, s nímž počítá především pro zvýšení výroby krmiv. Závlahové zařízení včetně několika nádrží postaví n. p. Zemědělské stavby Hradec Králové. S výstavbou začne na jaře příštího roku a část zařízení dokončí tak, aby již z kampaně v r. 1969 mohla ze škrobárenských provozoven téci potrubím na pole JZD ve Šmolovech první odpadní voda. Komplexní dokončení tohoto u nás neobvyklého závlahového zařízení Je plánováno na rok 1970. -рас- 38 600 operací za vteřiau Po zahájení sériové výroby a 9odávek malých samočinných počítačů MSP 2, vyráběných v n. p. ZPA v 5elákovicích, a děrnoštítkových počítačů DP 100, vyráběných v n. p. Aritma, přichází obchodní organizace trustu Závody přístrojů a automatizace — podnik Kancelářské stroje — s dalšími novinkami. Výzkumný ústav matematických strojů v Praze vyprojektoval nový malý samočinný číslicový počítač ZPA 200. je plně tranzistorový a jeho stavebnicové, řešení umožňuje připojit к základní jednotce až 8 přídavných zařízení. Je to zjednodušený systém středního počítače ZPA 600, jehož operační rychlost je až 38 60S operaci za vteřinu. Svými technickými parametry 1 estetickou úrovní je výpočetním prostředkem, který uspokojí 1 nejnáročnějšl uživatele. -ím-